Jihlavský pivovar se navrací k tradiční výrobě "českého" piva a ke značce Ježek a hodlá se trvale usadit na regionálním trhu.

Nová výrobní i obchodní strategie souvisí se změnou vlastníka. O jeho záměrech a dalších aktivitách jsme hovořili s předsedou představenstva společnosti K Brewery Group ing. Zdeňkem Radilem.

Česká společnost K Brewery Group druhým rokem skupuje podíly v menších tuzemských pivovarech. O které pivovary jde a proč jste nyní investovali právě v Jihlavě?

"Realizujeme postupně záměr akcionářů investovat v českém pivovarnictví. Od té doby se nám podařilo získat několik zajímavých českých společností. O některých dalších investicích ještě jednáme a je předčasné je nějak blíže konkretizovat. V současné době vlastníme různě vysoké podíly v sedmi tuzemských pivovarech. Vedle pivovaru v Jihlavě, kde jsme vlastníky majoritních 95 procent akcií, jde o Platan v Protivíně, Černou Horu, Svijany, Rohozec, Klášter a pivovar Janáček Uherský Brod."

A proč právě Jihlava?

"My jsme přesvědčeni, že tento pivovar má velký potenciál znovu se etablovat na regionálním trhu, kde měl v minulosti velice dobrou pozici. Proto se vracíme k tradičním recepturám vaření piva, i když s tím souvisejí lehce zvýšené výrobní náklady. Chceme zde v Jihlavě při výrobě piva trvale dbát na kvalitu, protože jsme si vědomi, že to spotřebitel bude vnímat pozitivně."

Jihlavský pivovar změnil majitele... Zmínil jste, že budete ještě usilovat o koupi dalších pivovarů. Můžete prozradit, jaké máte s těmito pivovary záměry?

"Chceme navázat na to, co tyto pivovary už udělaly a podpořit jejich dosavadní rozvoj. Chceme působit především v regionu a být tam co možná nejsilnější. Nemáme zatím záměr měnit nic na jejich řízení. Základní záměr je tedy dlouhodobě působit v tomto sektoru, neboť akcionáři jsou přesvědčeni, že je to do budoucna zajímavý byznys."

V médiích se ale objevily spekulace některých odborníků z pivovarnického oboru, že firma K Brewery Group možná skupuje podíly v pivovarech a nakonec je chce prodat někomu jinému...

"Nám jde jednoznačně o dlouhodobý záměr a nejedná se o žádné skupování pro někoho jiného. Investujeme vlastní prostředky bez potřeby rychlé návratnosti. Naopak nám jde o zachování tradiční české výroby v portfoliu regionálních pivovarů. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska se jedná o zajímavý byznys. A to platí i pro pivovar v Jihlavě. Vydělané peníze budou zůstávat v tomto regionu, budeme je reinvestovat do dalšího potřebného rozvoje."

V případě Jihlavy jste podíl kupovali od belgické firmy Bockhold N.V. Jak probíhala jednání, byla složitá?

"Když bych je měl porovnávat s jednáními s ostatními českými majiteli, tak byla mnohem komplikovanější. Už například proto, že se odehrávala v angličtině. Belgický partner měl jako svého poradce najatou renomovanou právní kancelář, takže nějakou dobu trvalo shodnout se na některých bodech v textu smlouvy. Jinak mohu jednání s Belgičany označit za korektní a příjemná. Důležité je, že jsme nakonec dospěli ke shodě a jejich podíl odkoupili."

Vraťme se ještě k vašim podílům v sedmi pivovarech. Pivovary jsou různě velké, jak rychlý očekáváte rozvoj právě v Jihlavě?

"Nejmenší je pivovar Rohozec, kde se roční výstav piva pohybuje kolem 40 000 - 50 000 hektolitrů. Nejsilnější v rámci naší skupiny je protivínský Platan, který dosahuje ročního výstavu kolem 400 000 hektolitrů piva. I když za poslední roky v Jihlavě výroba piva výrazně poklesla, já jsem přesvědčen, že má velký potenciál v tom vrátit se znovu na výsluní. Vždyť v Jihlavě se historicky uvařilo téměř 300 000 hektolitrů piva ročně. Naše plány jsou zcela konkrétní, ale nerad bych je nějak zakřikl, uvidíme..."

Zdroj: Jihlavské listy.cz | Autor: Dana Čírtková

Oštěpařka Barbora Špotáková už má píseň za zlatou olympijskou medaili, kterou získala přesně před týdnem. Hudební skupina Tři sestry dnes v pražské restauraci U Pinkasů premiérově zahrála skladbu Čtvrtá sestra, v níž oslavuje úspěšný pekingský závod české atletky.

Poslechněte si: Tři sestry - Čtvrtá sestra

Frontman skupiny Lou Fanánek Hagen v textu připomněl dramatický průběh závodu, v něž Špotáková do posledního pokusu prohrávala s Ruskou Marií Abakumovovou. Součástí je i finský komentář závodu, který na Špotákovou udělal největší dojem.

Refrén je oslavou mistryně světa, která nechala zapomenout na to, že nejčastěji rozhoduje závody hned prvním hodem. "Naštěstí však oštěp třímá dáma, která šestým tahem dává mat. Dobrá forma vážně není fáma, jednadvacátýho srpna já se mohu smát," zní za rockových tónů. Špotákové se netradiční dárek hodně líbil. "Písnička je úplně skvělá. Text je opravdu trefný, to Fanánek umí vždycky vystihnout. Je úžasné být součástí písničky, mám velkou radost," pochvalovala si velká fanynka skupiny. Už se těší, až píseň uslyší na koncertě naživo a naučí se ji sama zpívat.

Dnes jí patřila i oblíbená restaurace, která se přejmenovala na hospodu U Špotáků. Slavná oštěpařka byla dokonce symbolicky uvedena jako odpovědná vedoucí, i když tato role by jí rozhodně nebyla vlastní. "Myslím, že nejsem úplně ten typ na šéfování. Neumím na někoho pořádně zařvat. Takže bych asi byla moc hodná šéfka a brzo by se Pinkasi asi rozpadali," svěřila se. U Pinkasů je oblíbeným hostem, dostala tady poukázku na sto piv, od loňského mistrovství světa tu má vlastní půllitr a teď tady může jíst, co hrdlo ráčí. Dostala roční poukázku na jídlo zdarma, která platí i pro jejího přítele Lukáše. Prý aby příště nemusela tolik bojovat s "dobře živenou" ruskou závodnicí.

Text písně Čtvrtá sestra:

Ve čtvrtek po obědě srpen

A sedím jako běžně na báru

Výročí kladiva se srpem

A koukám v televizi na Báru

Dráha je nečekaně kluzká

A čtvrtá sestra má cit pro drama

Bohužel stále vede Ruska

A bitva bude opět prohraná

Naštěstí však oštěp třímá dáma

Která šestým tahem dává mat

Dobrá forma vážně není fáma

Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

Zlato má mimořádnou cenu

A zápis do tabulky rekordů

Já přesto vidím za tím ženu

Která má ráda pivo a pár sester akordů

Naštěstí však oštěp třímá dáma

Která šestým tahem dává mat

Dobrá forma vážně není fáma

Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

Zdroj: Lidovky.cz

Benešovský pivovar Ferdinand přidal k výrobě pěti druhů piv od nealkoholického po speciální ještě kvasnicové. Jedná se o pivo, které není filtrované ani pasterizované, obsahuje „živé“ kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou jinak při pasterizaci zničeny.

Zdroj: MF Dnes.cz

Krádež pivních sudů, které se ztratily písecké pivovarské společnosti, mají na svědomí její zaměstnanci. Policisté zjistili, že jich během přepravy vzali 140 kusů. Svému zaměstnavateli způsobili škodu za 220 tisíc korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Již tuto sobotu 30. srpna proběhne v Plzni velká oslava nazvaná Gambrinus den. Gambrinus pro tuto příležitost připravil nejen koncerty zajímavých kapel, říznou zábavu na atrakcích či různé soutěže, ale také nepasterovaný a nefiltrovaný pivní speciál Gambrinus 13°. Fanoušci piva už teď rozhodli o jeho názvu, dle ankety na webu www.gambrinusden.cz se tento speciál bude jmenovat Gambrinus Excelent.

„Jde o silnější pivo s vyšším obsahem alkoholu (cca 5,6 % obj.) a výrazně plnou chutí. Je nefiltrované a chutná jemně po kvasnicích, což povzbuzuje dobré zažívání. Jeho chuť je vyvážená a zakulacená, sladká v souladu s jemnou chmelovou hořkostí a chmelovým aroma. Gambrinus 13° vyniká granátovou barvou, bohatou smetanovou pěnou a příjemným osvěžujícím řízem,“ popisuje pivní speciál Gambrinus 13° Jan Hlaváček, vrchní sládek piva Gambrinus. Toto pivo budou moci ochutnat pouze návštěvníci Gambrinus dne a čepovat se bude přímo z cisteren. Společně se spuštěním webových stránek www.gambrinusden.cz začalo i hlasování o název této pivní lahůdky. Nadšenci z řad veřejnosti nominovali různé názvy jako např. Jantar, Kanonýr, Zrzka či Generál, největší počet hlasů však získal návrh „Excelent“, který zaslal Luboš Balus z Kyjova.

Další informace najdete zde: http://www.gambrinus.cz/gambrinus-den/pivo-gastro/

Prožijte Gambrinus den aktivně

Gambrinus je největším sponzorem fotbalu v ČR. Nedávno byla podepsána i nová smlouva, díky níž se stává na dalších šest let sponzorem národní reprezentace, reprezentace do 21 let, Poháru ČMFS a samozřejmě také nejvyšší fotbalové soutěže, která už od roku 1997 nese název Gambrinus liga.

Proto v rámci Gambrinus dne budete mít možnost navštívit na stadionu ve Štruncových sadech ligové utkání domácí FC Viktoria Plzeň s FK Teplice, které se bude výjimečně konat právě v sobotu od 17.00 hodin. Vstupenky na zápas budete moci vyhrát v různých soutěžích.

Pokud se chcete aktivně zapojit do některé z fotbalových aktivit, neváhejte přihlásit svůj tým do některého z turnajů v plážovém fotbale, ve vodním fotbale, v lidském stolním fotbale či v klasickém stolním fotbálku. Atmosféru během televizních sportovních přenosů vždy vytváří i komentátor. Na Gambrinus dni se budete cítit opravdu jako na ligovém zápase, protože váš výkon okomentuje sportovní komentátorská legenda Karol Polák.

Do turnajů se můžete nominovat zde: http://www.gambrinus.cz/gambrinus-den/fotbal-fotbalek/

Gambrinus den se koná v Plzni poslední prázdninovou sobotu 30. 8. 2008 od 11.00 do půlnoci a vstup na všechna místa je zdarma. Všechny atrakce, soutěže a turnaje jsou určeny pouze osobám starším 18 let.

Další informace najdete na www.gambrinusden.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPAS) do současné doby ještě neobdržel oficiální vyjádření Evropské komise o uznání chráněného zeměpisného označení (PGI) „České pivo“.

I přesto ale již mohou výrobci, kteří dodrží podmínky pro výrobu Českého piva, své produkty ochranným označením podle Veselého označovat.

Spotřebitel by měl takové pivo poznat podle loga EU (modrý kroužek s hvězdičkami) a nápisu PGI. „Toto označení potvrzuje, že nejde o partyzánský název české pivo. Zároveň se tím ale výrobci vystavují kontrolám Státní zemědělské potravinářské inspekce, která má dodržování podmínek označení „České pivo“ na starosti,“ konstatoval výkonný ředitel ČSPAS Jan Veselý.

Sousloví české pivo se podle ČSPAS ještě před uznáním evropského ochrany vyskytovalo zhruba na 20 typech piv v ČR. Záruku, že je pivo vyráběno skutečně tradiční technologií a z tradičních surovin, ale bude pro spotřebitele představovat jeho identifikace chráněným zeměpisným označením a logem EU.

Dodržování podmínek výroby chráněného „Českého piva“ je dobrovolné. „Žádná povolení či licence k jeho výrobě, který měl podle některých informací vydávat ČSPAS, nejsou zapotřebí,“ zdůraznil Veselý.

Zdroj: Královéhradecko24.cz

Na největší světovou pivní slavnost Oktoberfest přijedou do Mnichova ve druhé půlce září opět miliony lidí. Kdo si ale v obřích pivních stanech včas nezamluvil místo, bude mít smůlu nebo přinejmenším honičku. Čtyři týdny před velkou slávou je téměř obsazeno.

Popularita pivního svátku se tak pro mnohé předem stává frustrací. Stoly jsou zamluvené už měsíce předem. Pořadatelé tvrdí, že každý ze 14 velkých stanů už musel odmítnout kolem 10.000 zájemců o místo. Nejvíce nabité jsou za dvoutýdenní slavnosti na rozlehlé Terezině louce víkendy.

Takzvané pivní stany, což jsou vlastně obří montované stavby, pojmou najednou až 7000 návštěvníků. Sedí se v nich u obvyklých dlouhých stolů s lavicemi; uprostřed obvykle hraje živá hudba populární popěvky a břeskné odrhovačky německé a světové provenience. Za dobrého počasí mohou sedět venku další tisíce. V každém ze stanů čepuje pivo některý z věhlasných bavorských pivovarů, k tomu se ve velkém rožní voli, prasata, kačeny nebo pro skromnější jedlíky kuřata.

Stany vedou i své seznamy náhradníků. Seznam čekajících je ale s blížící se slávou stále delší. Stejně tak velký problém je v Mnichově sehnat v té době ubytování.

Slavnost milují nejen Němci, ale houfně se do pivní mekky sjíždějí třeba Italové, Američané nebo Japonci. Masy návštěvníků neodrazuje ani cena piva: Máz neboli litrový tuplák letos bude stát rekordních 7,30 až 7,90 eura (až 220 korun). Popíjení z půllitrů je spíše společenský trapas.

Již 174. ročník slavnosti bude bavorská metropole hostit od 22. září do 7. října. Každoročně přijede šest až sedm milionu návštěvníků, kteří vypijí zhruba stejné množství litrů chmelového moku. Ve světě piva nemá nic takového obdoby.

Oktoberfest má být lidový, všeobecně přístupný a rodinný, slibuje hlavní organizátorka Gabriele Weishäuplová. Tak, jak to mají návštěvníci rádi. Proto také letos dali pořadatelé najevo, že si nepřejí propagační nebo sponzorské akce, na kterých by se předváděly hvězdy showbyznysu. Oktoberfest je ke své slávě nepotřebuje. Vedení slavnosti se tak rozhodlo poté, co se loni po Terezině louce mimo jiné producírovala v bavorském kroji mladá dědička hotelového impéria Paris Hiltonová.

Teď už se jen čeká na to, až 22. září všechno zase vypukne. Mnichovský primátor Christian Ude tradičně narazí první sud, natočí první tuplák a podá ho bavorskému premiérovi Edmundu Stoiberovi.

Zdroj: Finanční noviny.cz

První kulaté narozeniny mají o víkendu pivovarské slavnosti v Šumperku. A spolu s nimi budou na nádvoří pivovaru popáté slavit i pivní fajnšmekři a milovníci dobré muziky. Do Šumperka zavítají hudební skupiny v čele se Support Lesbiens, Karlem Kahovcem či Viktorem Sodomou, návštěvníci se budou moci vydat i na prohlídku pivovaru. Slavnosti startují již zítra a vyvrcholí v sobotu.

„Počítáme s tím, že návštěvníci tvoří pestrou věkovou paletu a každému vyhovuje jiný styl zábavy. Tomu jsme se pivovarský areál snažili přizpůsobit a nainstalovali do něj několik pódií, aniž by se účinkující vzájemně rušili,“ vysvětluje za pořadatele akce Lenka Krellerová.

Kromě sobotního taháku na hlavní scéně – kapely Support Lesbiens – tak diváci uslyší i Bludověnku, Holátka nebo tradiční cimbálovku. Odpoledne bude pivovarské nádvoří patřit mušketýrům, večer se naopak promění v mystickou arénu s ohňovou show a Xenou v hlavní roli. „V areálu bude i horolezecká stěna, takže milovníci hor se mohou pokusit zdolat vrchol pomyslného Šeráku,“ dodává Krellerová.

Na slavnostech bude v provozu 40 šenků s pivem i světlým svátečním speciálem Holba Šerák. Vstupné na akci je zítra 20 a v sobotu 80 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Něco takového by člověk v řeholním domě vskutku nečekal. Spíš by to hledal v areálu nějakého pivovaru nebo ve vyhlášené restauraci. Řeč je o pivním muzeu. Na dvou chodbách a zadním schodišti Salesiánského centra v Praze – Kobylisích ho ale opravdu mají.

Návštěvník si může prohlédnout 2300 českých pivních lahví, 2700 plechovek, několik stovek lahví zahraničních a starých. Kromě toho jsou vystaveny tácky, pivní sklo, otvíráky a další propriety. Nechybí dokonce ani ukázka pivních pet lahví.

Do muzea se chodí podívat zejména sběratelé nebo další zájemci o pivní kulturu. Lidi, kteří do budovy přicházejí kvůli salesiánským aktivitám, muzeum často překvapí. Pater Antonín Nevola, současný správce muzea, vysvětluje, že všechno vlastně vzešlo z hecu.

„Když přítomnost muzea u salesiánů lidem vysvětluji, připomínám slova Františka Nepila, že chlap by měl mít nějakého koníčka. A přidávám doušku, že muzeum charakterizuje lidskou tvář naší řeholní komunity,“ tvrdí s úsměvem Antonín Nevola.

Když salesián Miroslav Dibelka působil v Hranicích na Moravě, začali mu kluci z farnosti nosit zajímavé pivní lahve. Kněz si je vystavil na kuchyňskou linku. Vzal si je i na nové působiště na Čtyři Dvory do Českých Budějovic – tady sbírka z dosavadních třiceti narostla na sedmdesát kousků. Když pater Dibelka z Budějovic odcházel, o lahve už nestál. Vladimíru Kopřivovi a Antonínu Nevolovi bylo líto je vyhodit, a tak je převezli k sobě do Prahy. Zárodek muzea byl na světě. „Přišli jsme k tomu skutečně jako slepí k houslím,“ směje se V. Kopřiva.

Lahve byly nejprve jen u nich v pokoji. Po rekonstrukci Salesiánského střediska v Kobylisích jim ale zdejší chodby přišly velmi dlouhé a zbytečně prázdné. Jak by se tam lahve vyjímaly! „Řešili jsme to v rámci komunity: někdo byl proti, některým to bylo jedno, ale my to prosadili,“ říká spokojeně A. Nevola.

Kuba i Indie

Co patří mezi muzejní majstrštyky? Velká kolekce lahví s Pivrncovými karikaturami. Z plechovek pak čtyři plechovky z Kuby – odkud je skutečně složité něco takového dovézt – a kolekce dánských litrových plechovek. Doby, kdy salesiáni objížděli pivovary a mámili odtud lahve, nebo kdy chodili na každou burzu, jsou minulostí. Zdi kobyliského muzea jsou skoro zaplněny a až budou police zcela plné, bude vyhlášen stop stav. Zatím ale mohou dárci do Kobylis nové „sbírkové předměty“ stále nosit. „Jsme třeba rádi, když naši dobrovolníci (například z Indie) nějakou tu pivní plechovku přivezou,“ prozrazuje pater Nevola. „Není ale tak důležité mít co nejvíc lahví a plechovek, jako spíš mít kompletní série,“ připomíná salesiánský muzejník.

Vystavení lahve nebo plechovky často předchází nutnost vyprázdnit její obsah. Muzejník se tedy zároveň stává znalcem pivních chutí. „Mnohdy je člověk přesvědčen chuťovou kvalitou ochutnávaných piv; zejména u malých pivovarů,“ říká A. Nevola. Stalo se mu někdy, že by ochutnávané pivo bylo naopak tak hrozné, že měl chuť plechovku snad ani nevystavit? Jednou prý ano: šlo o speciální sérii vydanou k získání titulu mistra ligy Spartou Praha.

Fryšták i Plzeň

Vladimír Kopřiva nyní působí ve Fryštáku. S sebou si vzal sbírku pivních etiket. „V albech dnes mám přes osm tisíc českých pivních etiket; je to zhruba polovina možného fondu,“ vysvětluje. Ročně mu přibývá zhruba 600 nových etiket. V. Kopřiva přitom sbírá jen etikety – tedy přední štítky z pivních lahví. Jsou sběratelé, kteří sbírají i tzv. zadovky či krček – papírové označení zezadu lahve nebo z jejího hrdla.

Pražský kurátor sbírky Antonín Nevola odchází v polovině září na nové působiště. Má představu, že pražské pivní muzeum bude administrovat na dálku a když do Kobylis přijede, exponáty alespoň opráší. Novou sbírku na novém působišti prý budovat nebude. Jeho slova by se dala brát za bernou minci, pokud by tím novým místem nebylo město pivu zaslíbené – Plzeň. Uvidíme tedy.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Aleš Palán

Ani hospoda, ani obyčejný obchod s lahvovým pivem. Pivní galerie v pražských Holešovicích je míněna především jako velké soustředění piva pod jednou střechou. Tento záměr se majiteli firmy Petru Vaňkovi skutečně daří naplnit: zájemci nemusí za pivem nikam jezdit, pivo sem jezdí za nimi.

V přední části podniku shlíží na návštěvníka nepřeberné množství lahvového piva. Nenajde se snad člověk, který by tu nenašel nějakou novinku. Řekněte – znáte třeba uzené pivo? Tento nápoj po uzeném nejen voní, ale ještě výrazněji chutná. Tohle pivo se samozřejmě nedá pít celý večer, ale jedna láhev poskytne skutečně nezapomenutelný zážitek.

Pivní galerie nabízí produkty malých českých a moravských pivovarů s ročním výstavem do 200 tisíc hektolitrů. Petr Vaněk nabízí také produkci minipivovarů – U Fleků, Na Zvíkově...

To je paleta, že? Aby ne, nacházíme se přece v obchodě s nejširší nabídkou lahvového piva v České republice.

Kromě piv lahvových jsou v zadní degustační místnosti k dispozici vždy dvě piva točená. Co se bude ten který den pít, je možné najít na internetu. Nebo se mohou nechat milovníci piva překvapit. V době naší návštěvy v Pivní galerii to byl broumovský Opat – pivo, jehož složku tvoří med – a pelhřimovský Poutník – možná nejhořčejší české pivo. Stálo za to ochutnat obojí.

Konzumenti, probuďte se

Nápaditý podnik v ulici U Průhonu nabízí sortiment 32 malých a středních českých a moravských pivovarů. Ve stálé nabídce je tu kolem 180 druhů piv. Pro pivo si majitel galerie jezdí sám. Na malé pivovary nedá dopustit.

Proč? „Dodržují klasický způsob výroby. Některé produkty velkých pivovarů jsou tak urychlovány, že už vlastně ani nejde o pivo, ale o pivní nápoj,“ říká Petr Vaněk. Na internetových stránkách je dokonce naléhavá výzva: „Čeští konzumenti piva, probuďte se a dejte o sobě vědět. Je čas učinit kroky na ochranu unikátního dědictví českého piva vyráběného tradiční technologií. Zachraňme pravé české pivo a nepodporujme konzumaci tzv. europiva (vyráběného velkoprůmyslovou technologií).“

Do Pivní galerie se nechodí lidi opít, ale pivo ochutnávat. Porovnávají různé typy a druhy. Kromě pivních fajnšmekrů sem přichází i turisté či manželky pivařů. Pivo se totiž v posledních letech stává také žádaným dárkem. A takovému zájmu umí Petr Vaněk vyjít vstříc. Nabízí pověstný metr piv nebo přímo pivní koše. K pětadvacetinám oslavenci zabalí pětadvacet různých piv. „Dělali jsme koš už i k 85. narozeninám. Byl to dárek, který jistě potěšil celou rodinu – bylo v něm totiž také nealko pivo jako připomínka toho, že klient v dětství alkohol pravděpodobně ještě nepil,“ směje se P. Vaněk. Kromě piva samotného galerie nabízí speciální svíčky ve tvaru historických lahví, korbely, sklo, etikety, ohříváčky, knihy o pivu... Pro děti může být vhodné Piveso – při hře se hledají stejné dvojice podtácků.

Pivní turistika

„Desítková generace českých pivařů vymírá,“ zamýšlí se P. Vaněk. „Zejména mladí lidé jsou do jisté míry znechuceni masivní reklamou a vyhledávají pivní turistiku. A malé pivovary jim vychází vstříc, když rozšiřují svou nabídku: Broumov začal dělat třeba pepřové pivo, Černá Hora borůvkové... Jsou lidi, kteří se po něm mohou umlátit.“

Pivní galerie nabízí i zahraniční speciality: belgická trapistická piva, pšeničné pivo z Německa, nebo dokonce kamenné pivo, kdy se do mladiny přidávají kameny rozžhavené na 1200 stupňů. Nechybí ani psí pivo vyrobené speciálně pro čtyřnohé přátele člověka. Jak ale chutná, pan Vaněk neví – tenhle druh přece jen ještě neochutnal.

Galerie celkově nabízí přes stovku druhů zahraničních piv. Díky nízké režii je vše v dostupných cenách. To platí pochopitelně i pro piva domácí.

Kromě samotného prodeje piva sází Pivní galerie také na osvětu. Zájezdy ze Švédska pravidelně přijíždějí na dvouhodinovou degustaci a přednášku o pivu. Domácí kunčafti zase uvítají prezentaci malých pivovarů. Řekněte: který pivař by nechtěl strávit večer se sládkem a zeptat se ho na všechno, co se piva týče. A kdyby zrovna v Pivní galerii žádný sládek nebyl, na většinu otázek by mu odpověděl sám Petr Vaněk. Ví toho o pivu skutečně hodně.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Aleš Palán

„Každý klášter má svoje speciální technologie a receptury, předávané mezi řeholníky už mnoho generací,“ vysvětluje Marie Mezuláníková výrazné rozdíly v chuti jednotlivých piv. V její brněnské prodejně klášterních produktů Benedictus si zájemci vybírají téměř ze tří desítek pivních značek a druhů z řady zemí Evropy. Naše kláštery reprezentuje Želiv a Strahov.

Je krátce před polednem a zahrádka u prodejny se začíná plnit stolky, židlemi i zákazníky. Vysoko nad námi čnějí štíhlé věže brněnské katedrály. Sídlo malého obchodu s čajovnou je totiž přímo na Petrově, v gotickém podlaží budovy bývalého kapitulního děkanství. Zdobí jej historické klenby a pravidelné výstavy výtvarných děl. Pivo patří v prodejně k nejvyhledávanějšímu sortimentu.

„Jedná se převážně o piva svrchně kvašená, kde je chuť sladu i dalších příchutí intenzivnější. Piva z klášterů se mohou pít při pokojové teplotě, chutnají k mnoha jídlům – i k těm sladkým, včetně čokolády,“ odhaluje část tajemství svých dodavatelů Marie Mezuláníková, z níž se za 18 měsíců trvání prodejny stala už znalkyně kvalitních nápojů.

„Zvláště trapistická piva z Belgie a Nizozemí se vyznačují vysokým obsahem alkoholu a chuťovou šíří. Neuvádí se u nich datum doporučené spotřeby, protože tato piva v lahvích často teprve zrají. Podobně jako vína. A čím jsou starší, tím víc je odborníci oceňují,“ říká majitelka prodejny. Vysvětluje také, že se jedna láhev silného trapistického piva může – podobně jako dobré víno – vychutnávat po celý večer. Kdo s tímto silným nápojem jen zahání žízeň, přijde o chuťový zážitek a brzy přestává být pro společnost přínosem.

Zájemců přichází hodně. Nyní si v prodejně vhodné dárky vybírá mladý kněz a žena středních let – právě přijela z Hodonína. „Když jsem v Brně, snažím se tuto prodejnu nevynechat. Ne vždy něco koupím, ale už ta vůně a pohled na výběr Božích darů z exotických dálek mě sem vždy znovu láká,“ říká zákaznice. V sousední čajovně „U anděla za vraty“ mohou zájemci posedět a téměř všechno ochutnat. Dlouhá chvíle nehrozí, mohou se začíst do aktuálního i starších čísel Katolického týdeníku.

Pracovníci prodejny Benedictus ovšem plní i vlastní informační roli. Trpělivě zájemcům vysvětlují jak rozdíly mezi druhy piva a dalšího zboží, tak i historii a poslání řádů či kongregací, které je vyrábějí. Denně na pravou míru uvedou řadu zmatených pojmů. Málokdo třeba zná podstatu mešního vína. Lidé také často nevědí, že košer znamená zvlášť náročný způsob židovské přípravy vína či pokrmů. Nebo že slovo trapista není odvozeno od trápení, ale od názvu francouzského města...

Největší výběr tu mají vína – na 300 druhů. A také u dalších klášterních produktů (čaje, likéry, sýry, marmelády, zdravá výživa z obilních klíčků, medové produkty, mýdla, keramika...) platí, že zákazník za vyšší cenu získává mimořádnou kvalitu.

„Řeholníci pivo i všechno ostatní vyrábějí poctivě a s láskou, ovšem jen v malých dávkách, aby se mohli věnovat i modlitbě a dalším duchovním povinnostem. Nemohou tedy cenou konkurovat pivovarům se statisíci vystavenými hektolitry. Jejich výrobky proto nejsou ani na pultech supermarketů,“ říká podnikatelka.

„Zákazník by měl vědět, že zakoupením klášterního produktu nepodpoří nějaký vzdálený nadnárodní koncern, ale vždy konkrétní skupinu řeholníků nebo řeholnic, jimž je tato práce často jediným zdrojem obživy,“ zdůrazňuje Marie Mezuláníková.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Václav Štaud

Provozní zisk nizozemského pivovaru Heineken v prvním pololetí stoupl o sedm procent na 925 milionů eur (22,7 miliardy korun) díky redukci nákladů a zvýšení prodejních cen na většině trhů.

Tržby společnosti, která je třetím největším producentem piva na světě, stouply o 17 procent na 6,4 miliardy eur. Výsledky nicméně zaostaly za očekáváním analytiků, kteří počítali s provozním ziskem 965 milionů eur při tržbách 6,97 miliardy eur.

Zdroj: iDnes.cz

Pivo Šariš získalo prvé miesto v súťaži o najlepšie slovenské pivá „Slovenská pivná korunka 2008“. Zlato si pivo Šariš vybojovalo v kategórii 10% svetlé pivá.

Zlatú pivnú korunku pre pivo Šariš si na Medzinárodnej potravinárskej výstave Agrokomplex v Nitre v sobotu z rúk ministra pôdohospodárstva SR, Stanislava Becíka prevzal Paolo Lanzarotti, generálny riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. „Sme veľmi radi, že sme získali toto ocenenie. Základná požiadavka, ktorú musí spĺňať skvelá značka piva je jeho výborná kvalita. Uznanie, ktoré sme dnes získali je jednou z vecí, ktorá potvrdzuje náš záväzok vyrábať značky najvyššej kvality,“ uviedol Paolo Lanzarotti, generálny riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

Slovenská pivná korunka je prestížna celoslovenská súťaž, v rámci ktorej degustátori hodnotia slovenské fľaškové pivá. Zapojiť sa do nej mohli všetci členovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu a prihlásiť mohli všetky svoje originálne značky. Súťažnej degustácie sa zúčastnilo 32 vzoriek pív v troch súťažných kategóriách, z ktorých na základe senzorického hodnotenia komisia určila tri najlepšie pivá v každej kategórii.

„Šariš 10% svetlé pivo je charakteristické výraznou, ale príjemne doznievajúcou horkosťou, sladovou plnosťou a rezkosťou, ktorá je daná prirodzeným obsahom oxidu uhličitého. Jeho výnimočné vlastnosti – príjemne harmonická chuť, bohatá trvanlivá pena, ľahká stráviteľnosť a osviežujúce účinky ho zaraďujú medzi najobľúbenejšie pivá na trhu,“ uviedla Denisa Pernicová, Brand manažérka značky Šariš zo spoločnosti Pivovary Topvar, a. s.

Na súťaži Slovenská pivná korunka 2008 získali ocenenia aj ďalšie pivné značky z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. – Smädný mních striebro v kategórii 10% svetlé pivá a Radegast Birell zlato v nesúťažnej kategórii nealko pív.

Organizátorom súťaže Slovenská pivná korunka, ktorá sa tento rok uskutočnila už po tretíkrát, je Slovenské združenie výrobcov piva a sladu. Spoluorganizátormi sú Štátna veterinárna a potravinová správa SR, Štátny veterinárny a potravinový ústav v Bratislave a Slovenská technická univerzita – Fakulta chemickej a potravinárskej technológie.

Výsledky súťaže Slovenská pivná korunka 2008

Oficiálne (súťažné) kategórie

I. kategória: 10% svetlé pivá

1. 10% Šariš

2. 10% Smädný mních

3. 10% Zlatý bažant

II. kategória: svetlé pivá do 12%

1. 11% Urpiner

2. 12% Argus

3. 12% Martiner

III. kategória: tmavé pivá

1. Zlatý bažant

2. Ambrozius

3. Popper

Nesúťažná kategória: nealko pivá

1. Radegast Birell

2. Zlatý bažant

3. Clausthaler

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

V Praze, Brně, Hradci Králové, Ostravě a ve Zlíně se na přelomu srpna a září uskuteční velká roadshow Heineken Extra Cold Experience, která návštěvníkům přinese netradiční zážitek. Extra Cold Heineken, extra ledové pivo značky Heineken, si zájemci mohou v rámci této roadshow sami načepovat v ledovém baru, který je součástí kamionu. Je v něm teplota mínus osm stupňů Celsia - zatímco venku se rtuť teploměru vyšplhá vysoko nad nulu, v kamionu se návštěvníci dostanou doslova pod bod mrazu, což jistě umocní zážitek z podávaného „ledového piva“. Stoprocentně poznají rozdíl mezi venkovní teplotou a chladem uvnitř - na vlastní kůži pocítí, při jak nízké teplotě je v kamionu pivo čepováno. Celou atmosféru na akci umocní i výjimečné doprovodné „ledové“ aktivity (například jízda na snowboardovém simulátoru, tesání do ledu…), které podtrhnou jedinečnost tohoto exkluzivního okamžiku. V každém městě, ve kterém se roadshow uskuteční, jsou plánovány i promo akce.

„Extra Cold Heineken je nový způsob servírování a podávání klasického prémiového piva Heineken - a to při výrazně nižší teplotě, než je zvykem. Díky tomu, že je Heineken zchlazen na 2 stupně Celsia a navíc je čepován do speciálních namražených sklenic, je jeho chuť jemnější a intenzivnější. Současně je mírně potlačena jeho hořkost, přičemž vynikne unikátní vůně a snadněji se pije. Nízká teplota a zamražená sklenice je kombinace, která zaručuje skvělé osvěžení a vychlazený i ten poslední doušek piva,“ konstatoval Ing. Jiří Imrýšek, marketingový ředitel Heineken Operations v ČR.

„Extra Cold pivo a s ním letos v létě spojený Extra Cold Experience budou generovat nové spotřebitele, kteří ještě tuto nachlazenou formu piva neznají. Neopakovatelná trendy akce představí Heineken nejen novým potenciálním spotřebitelům, ale i stálým konzumentům a fanouškům tohoto piva,“ řekl Jiří Imrýšek.

Celé roadshow bude předcházet promo akce, která se uskuteční vždy týden před příjezdem kamionu do daného města. Hostesky ve vybraných barech a klubech budou hosty vybízet k ochutnání piva značky Heineken. Pokud si zákazník toto pivo koupí, dostane stírací los s kódem, který zašle SMS zprávou. Ihned tak zjistí, jestli vyhrál vstup do „ledového kamionu“.

Hostesky budou v ulicích měst chodit i v den konání roadshow (Praha - 30. 8., Hradec Králové - 1. 9., Brno - 3. 9., Ostrava - 5. 9., Zlín - 7. 9.). Budou zvát obyvatele k návštěvě akce a předávat jim letáky, které obsahují detailnější informace o tomto unikátním projektu.

Do „ledového kamionu“ se nedostane každý zájemce, jen ten, který tuto možnost vyhraje při promo akci nebo v některé ze soutěží, které budou pořádány v rámci roadshow. Počet návštěvníků je kvůli zachování kvality ledu limitován na 350 osob denně.

Návštěvníci si budou moci pořídit i památku na tento netradiční zážitek - stačí, když se nechají ve fotozóně se svým Heinekenem v ruce vyfotit – a to například se šerpou při výstupu na Mount Everest, na koncertě Rolling Stones, případně po boku slavných celebrit. Zájemci si budou moci vybrat libovolné pozadí.

„Jedná se o jedinečnou prezentaci a představení inovace prémiového piva Heineken na našem trhu. Limitovaný přístup do kamionu poukazuje na unikátnost celého projektu a pomáhá při vnímání prémiovosti ve vztahu ke značce a pivu Heineken,“ uvedl Jiří Imrýšek.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Královskému pivovaru Krušovice loni meziročně klesly tržby o 4,2 procenta na 1,146 miliardy korun. Čistý zisk společnosti se meziročně snížil o 12,1 procenta na 159,7 milionu korun. Informace vyplývají z účetní uzávěrky společnosti zveřejněné v Obchodním rejstříku.

V loňském roce pivovaru vzrostla hodnota exportu meziročně o 6,3 procenta na 260 tisíc hektolitrů, i přesto však došlo k poklesu celkového prodeje značky Krušovice o dvě procenta na 689 765 hektolitrů. Nejprodávanejším produktem v tuzemsku byl výčepní světlé Krušovice Mušketýr (48,5 procenta z celkového tuzemského prodeje). Pivovar Krušovice také v loňském roce vyprodukoval 160 828 hektolitrů piva značky Sternburg, které je určeno výhradně na německý trh.

Královský pivovar má v rámci České republiky exkluzivitu na prodej nealkoholického piva Clausthaler, který je vyráběn v pivovaru Binding Brauerei ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 2007 bylo prodáno 8250 hektolitrů tohoto nealkoholického piva.

Zdroj: Web Reporter.cz

Za pivem přímo do pivovaru

S trochou nadsázky by se dalo říct, že v Česku skončila doba zavírání starých pivovarů a začíná doba otevírání nových pivovarů. Na pivní mapě republiky kvapem přibývají malé restaurační pivovary, které nabízejí pivo „z první ruky“, uvařené přímo na místě, většinou nefiltrované a nepasterované.

Kouzlo těchto minipivovárků -za rok toho uvaří tolik co velký pivovar za jednu směnu - spočívá v tom, že každý nabízí jiné pivo. A některé přidávají k pivu ještě něco navrch. Někde třeba středověkou kuchyni, jinde muzeum pivovarnictví, pivní lázeň nebo možnost uvařit si své vlastní pivo.

Co třeba spojit ochutnávku piva s prohlídkou ruční výroby skla a koupelí v pivních lázních? Takovou možnost dává minipivovar v Harrachově. Nebo si zajet na „kouzelné pivo lásky“ do středověké krčmy v Dětenicích?

***

Zajímavé minipivovary

Zámek a pivovar Dětenice

Středověkou krmi zapijete „zázračným nápojem lásky“, pivem uvařeným na otevřeném ohni.

Zámecký pivovar Chyše

Návštěvu historické památky spojíte s ochutnávkou nepasterovaného a nefiltrovaného světlého, tmavého i polotmavého ležáku Prokop.

Minipivovar Novosad Harrachov

Přímo od stolu můžete sledovat ruční výrobu skla, k jídlu si dát pivo z místního pivovaru a večer se osvěžit v pivní lázni.

Zvíkovské Podhradí

Po prohlídce hradu se můžete výborně najíst v Pivovarském dvoře Zvíkov, kde připravují kromě jiného jedno z nejsilnějších českých piv.

Pivovarský dům v Praze

Můžete tu ochutnat pivo kávové, višňové, kopřivové nebo pivní sekt.

Městský pivovar Štramberk

Horké škvarky z místní domácí kuchyně můžete zapít štramberským pivem. Nezapomeňte ochutnat jedno z nejlepších českých tmavých piv - nefiltrovaný ležák flekovského typu - nebo některé ze speciálních piv s višňovou či švestkovou příchutí.

Pivovar U Rybiček ve Stříbře

Pivovar s varnou přímo v pivnici nabízí kromě vlastního výčepního a ležáku i pivo pšeničné, jako chuťovku pak pivo višňové nebo banánové.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Hana Večerková

Druhé pivní slavnosti v areálu bývalého pivovaru na sebe o víkendu strhly největší pozornost zdejší veřejnosti.

Ve dvoraně areálu tekl zlatý mok proudem. Návštěvníci se činili seč mohli, aby dokázali, že pivko je i v Chrudimi nejoblíbenějším nápojem většiny „dospěláků“.

Však bylo co ochutnávat. Své značky tu nabízelo hned sedmero pivovarů.

Na své si ovšem přišly i děti. Desetiletý Radek Boháč si nechal na obličej namalovat tygří masku a v doprovodu o čtyři roky starší kamarádky Sáry Štursové netrpělivě vyhlížel každé další číslo sobotního programu. A na co se obě děti těšily? „Asi nevíc na písničky od Kabátů,“ říká Sára za Radkova souhlasného přikyvování. Pro malé a ještě menší nechyběl ani skákací hrad či trampolína, mnozí také využili možnosti svézt se na motorové čtyřkolce.

Pivní slavnosti doprovázel i letos až do pozdího večera bohatý kulturní program. Kromě zmíněného „Kabát revivalu“ se tu představila třeba i „Dechová hudba Chrudimské besedy“ nebo mladé tanečnice z „Tanečního klubu Alfa Pardubice“.

Na své si přišly i ženy během prezentace kosmetiky nebo zajímavé nabídky účesů.

Druhý ročník slavností naznačil, že se v Chrudimi už loni začala rodit tradice, kterou obyvatelé města nebudou míjet bez povšimnutí.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Marek Nečina

Postřižiny Bohumila Hrabala zpracovalo už mnoho divadelních souborů. Ten, co jej zahrál v nymburském pivovaru tento víkend, však nemá obdoby.

Že se sejdou na prknech, které znamenají svět, profesionální herci spolu s ochotníky, není nic divného. Ale aby se na scéně objevil společně nymburský starosta Ladislav Kutík, krajský hejtman Petr Bendl spolu s ředitelem pivovaru, to tu ještě nebylo.

V pátek a sobotu měli diváci možnost zhlédnout netradiční nastudování Hrabalových Postřižin v nymburském pivovaru. Jednu z roliček si v nich zahrál i nymburský starosta Ladislav Kutík. „U stolu hrajeme opravdový mariáš, ale jinak jsem vůbec nevěděl, co mě čeká, protože dnešní představení je pro mne premiéra. Akorát mi řekli, kde budu stát nebo sedět,“ řekl s úsměvem o přestávce pátečního představení starosta Kutík.

Ale aby diváci nebyli zklamaní z toho, že se na scéně objeví jen politici, připravili autoři soubor jak se patří. V roli doktora Gruntoráda si zahrál známý moderátor a herec Jan Rosák, kominického mistra a člena správní rady pivovaru ztvárnil zpěvák Pavel Vítek, který dokonce neváhal při známé scéně s Maryškou na komíně skočit do hasičské plachty. „Není to žádný skvost, ale důležité je, že jsme se pobavili,“ zhodnotil neobvyklé představení jeden z diváků, kterých do pivovaru přišlo několik set.

Video a foto zde...

Zdroj: Nymburský deník | Autor: Milena Jínová

Už tradiční soutěž v pití piva a jiné disciplíny, ve kterých figuroval tento zlatavý mok, ovládla v sobotu Rychtářov. A pivo teklo proudem.

Pivo na bradě, tričku, stole, kalhotách a kdo ví, kde ještě. Jen aby byli nejrychlejší. Přesně to se asi honí hlavou všem účastníkům soutěže v pití piva na čas, kteří přijeli do Rychtářova. Koná se tam totiž pátý ročník Rychtářovského tupláku. A jak už napovídá název, pěnivý zlatavý mok teče proudem.

Ačkoliv je pod mrakem a hosty dokonce osvěžil i déšť, úsměv, se kterým přišli, jim na tvářích zůstává pořád. Že by to bylo právě tím pivem? Možná ano, ale pořadatelé také připravili spoustu vtipných soutěží.

Lidé se mají postupně zúčastnit několika klání, a to v pití piva na čas, hodu sudem, stavění komínů z kastlí a mnoha dalších. A že je zájemců požehnaně!

I pořadatel akce František Vincourek si návštěvnost pochvaluje. „Tuplák tady pořádám už pátým rokem. Tato slavnost se konala už za dřívějšího majitele hospody. Myslím, že by byla škoda, kdybych v tom nepokračoval. Hned na začátku léta se mě lidé chodí ptát, kdy už bude Tuplák,“ tvrdí Vincourek.A dodává, že lidí přišlo opravdu docela dost, víc než třeba vloni, což ho hodně potěšilo. „Prezentace se prodlužuje každým rokem. Hosté chodí postupně. Ceny máme myslím taky pěkné. Tak si říkám, že se lidé mají na co těšit,“ je přesvědčený Vincourek.

Zdroj: Vyškovský deník

Vlastní pivo chce mít město Vimperk na Prachaticku. Jak dnes prozradil starosta Pavel Dvořák (SNK-ED), vařit by ho měl strakonický Měšťanský pivovar.

Vedení města už zahájilo jednání s Měšťanským pivovarem ve Strakonicích o podmínkách, za jakých by zlatavý mok pro Vimperk vařil. “Zatím nemáme rozhodnuto o názvu, láhvi, etiketě, druhu ani stupni piva a ani o ceně. Zatím jde o vizi,“ řekl starosta Dvořák.

Podle současných předpokladů by ale vimperské pivo mělo být k dispozici už do letošních Vánoc. Radnice ho bude prezentovat například při různých kulturních akcích a nabídne ho taky jako dárek vzácným návštěvám, či jako turistický suvenýr. O běžnou distribuci, by se pak staral sám strakonický pivovar.

Vimperská radnice se nechala inspirovat v sousedních Volarech a v Prachaticích. Volary mají své vlastní pivo a nově i hořký bylinný likér pojmenovaný Volarská zlatá. Prachatice si nechávají vyrábět pálenku a od letošního léta také víno, které pochází z moravských vinic. Podobně je na tom město Hluboká na Českobudějovicku, kde obnovili vinici, ale vlastní víno prozatím jako suvenýr dodává městu moravský distributor s etiketou Hluboké.

Zdroj: jižní Čechy 24.cz