Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivovary Braumeister

Na oslavu prvního půlroku bez bariér pořádá plzeňský pivovar den otevřených dveří pro hendikepované spoluobčany. Akce se uskuteční 10. prosince, prohlídky budou celý den zdarma. První začíná v deset hodin.

Od června, kdy byly dokončeny poslední úpravy a trasu mohli začít absolvovat opravdu všichni zájemci díky technické vybavenosti i díky proškoleným průvodcům, navštívily pivovar už tři stovky zdravotně postižených. Kromě vozíčkářů zprostředkovává pivovar zážitek z historie a současnosti vaření piva Pilsner Urquell i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodněným návštěvníkům.

"Bezbariérovost jsme slavnostně vyhlásili 14. června charitativní akcí Běh pro Paraple v Plzni. První stovku návštěvníků z řad hendikepovaných jsme oslavili už v polovině července. Nyní, po půlroce plně bezbariérového provozu, jsme se rozhodli oživit zájem hendikepovaných dnem otevřených dveří. Na 10. prosince zveme všechny hendikepované spoluobčany, aby se přišli seznámit s pivovarskými tradicemi i současností. Na telefonním čísle 377 062 888 se všichni zájemci dozví detaily ohledně termínů jednotlivých prohlídek,“ říká Jitka Matějovicová z Plzeňského Prazdroje.

Pivovar nabízí hendikepovaným spoustu služeb. Průvodce tištěný Braillovým písmem čeká na zrakově postižené. Ti si navíc mohou na prohlídce trasy a zejména ve smyslové expozici surovin osahat, ochutnat a přivonět si ke všem surovinám potřebným k vaření piva. Celá prohlídková trasa je samozřejmě bez bariér a autobus, který převáží návštěvníky kolem vodárenské věže na stáčírnu a zpět je také upraven na přepravu vozíčkářů. Pro neslyšící je připravený celý program v tištěné podobě, aby dostali všechny informace stejně jako slyšící občané.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová


Prazdroj investuje do rekonstrukce

[středa, 26. listopad 2008]

Plzeňský Prazdroj dá více než 54 milionů korun do rozvoje pivovaru v Plzni. Hlavním cílem je zlepšit dopravní situaci v objektu.

Unikátní a pro Plzeňany velmi viditelným projektem bude také oprava Kroftových domů, které lemují Rokycanskou třídu. Domy dostanou nejen novou fasádu, ale budou opravena i všechna jejich historická okna včetně kování. „Abychom zachovali vzhled oken, opálíme a natřeme rámy i křídla oken,“ říká manažer Plzeňského Prazdroje Pavel Šemík.

Hodně úsilí věnuje Prazdroj změnám, které uleví provozu na Rokycanské třídě. Funkci dnešní kamionové brány převezme nový objekt hlouběji uvnitř závodu. V takto vzniklém prostoru přímo v pivovaru budou parkovat čekající kamiony. Pořadí jejich nakládky pak bude určovat informační systém, který také bude organizovat kontrolu naložených aut před výjezdem. Parkoviště bude mít 20 míst pro vjíždějící kamiony a 10 míst pro kamiony vyjíždějící.

Zdroj: Kurzy.cz


Sudy, ve kterých se uchovává plzeňský ležák, smolí ručně pivovarští bednáři. Dnes mezi sebe přijali nového kolegu.

"Držíme se tradice, podle které náš ležák musí být ve vysmolených sudech," řekl nám mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. A právě proto také pivovar v západočeské metropoli zaměstnává několik bednářů. Ti do svých řad dnes přijali dalšího kolegu.

"Je to neskutečně krásný pocit," řekl hned po pasování na bednáře pětatřicetiletý Jaroslav Zajíček. Ten, stejně jako další kolegové, má ke dřevu dlouholetý vztah. Vyučil se totiž truhlářem.

"Samotný učební obor bednář neexistuje, ale dělají jej truhláři. Ti, aby se stali bednáři, musí tři roky pracovat ve zkušeném kolektivu v pivovaru a pak dostanou stejný výuční list jako pan Zajíček. Ono to řemeslo není nikde sepsané a všechno jak se to má dělat, se traduje pouze v ústním podání," vysvětlil Mareček.

Mezi jednu z činností bednářů patří také smolení pivních sudů. Jak to vypadá můžete vidět na videu.

Sud bednáři nejprve nahřejí a pak do něj nalijí horkou smolu. Aby se smola dostala po celé nádobě, musí sud válet po betonovém plácku. Následně z něho zbytek smoly zase vylejí a do sudu se může lít pivo.

"Naši bednáři se spíše starají o staré sudy, ale letos jsme po pětatřiceti letech vyrobili dvě ležácké kádě a jeden ležácký sud. Všechno se dělá ručně podle staré tradice," dodal mluvčí pivovaru.

Zdroj: tn.cz | Autor: Jan Skala


Bývalá pivovarská vodárenská věž je od roku 1907 jednou z plzeňských dominant. Kulturní památkou se ale stala až v těchto dnech. Na seznam významných českých objektů ji doprovodila ještě pivovarská Jubilejní brána z roku 1892.

Foto

O prohlášení obou staveb za kulturní památky jsme požádali sami. V žádném případě to ale nebylo kvůli tomu, že bychom je museli zachraňovat, jako tomu v mnoha případech bývá,“ informovala Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Jedním z důvodů, proč zástupci pivovaru žádost podali, je ten, že Prazdroj byl letos zařazen jako první v České republice do tzv. Evropské cesty industriálních památek.

A proč není kulturní památkou celý pivovar? „Podle pravidel bychom tu pak totiž museli ukončit výrobu. Což samozřejmě nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje Eliášková.

Podle šéfa památkového odboru plzeňského magistrátu Petra Maroviče se jedná spíše o formalitu. „Jedná se o dva významné symboly města. Všechny generace pivovarníků si jich vážily a chovaly se k nim šetrně. Jejich celkovou rekonstrukci navíc pivovar zařídil už v první třetině devadesátých let minulého století. Jako šéf památkového odboru za to mohu být jen rád,“ doplňuje.

Na území města Plzně se v současné době nachází přes 400 nemovitých kulturních památek, u některých objektů se prohlášení plánuje. „U pivovarských staveb nebyly žádné pochybnosti, proces schvalování trval zhruba půl roku. Některé stavby takové štěstí nemají. Některé už čekají třeba osm let,“ říká dále Marovič.

Získání titulu uděluje památce a především jejím majitelům určitá privilegia i povinnosti. Na opravy například mohou čerpat z dotací a grantů. Zároveň ale nesmí provést zásahy, které by snížily kulturní hodnotu památky.

V procesu schvalování hrají roli posudky od Krajského úřadu, města i památkového ústavu. Poslední slovo má hodnotitelská komise Ministerstva kultury ČR.

Jedna z nových kulturních památek, pivovarská brána se objeví na pamětní minci ze série Kulturní památky technického dědictví. Její nominální hodnota je 2500, ale sběratelská cena se prý může vyšplhat několikanásobně výše.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška


Jubilejní brána plzeňského pivovaru z roku 1892 se stala motivem zlaté pamětní mince, kterou dnes vydala Česká národní banka. Mince vychází v sérii Kulturní památky technického dědictví jako šestá v pořadí a brána je na ní proto, že byla nedávno prohlášena kulturní památkou. Na seznamu se ocitla spolu s další historickou stavbou pivovaru - Vodárenskou věží z roku 1907. Pamětní mince má nominální hodnotu 2 500 Kč, jejím autorem je akademický sochař Zbyněk Fojtů.

"Cyklus Kulturní památky technického dědictví emitovaný ČNB v letech 2006 až 2010 má za cíl připomenout nejširší veřejnosti významné kulturní dědictví naší země. Celkem vydáme deset mincí, každý rok dvě," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Vítězný návrh mince vzešel z anonymní soutěže, která se uskutečnila vloni v říjnu. Soutěže se zúčastnilo 27 výtvarníků a komise doporučila realizovat návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů, který v minulosti už jednou zlatou minci z této série navrhoval.

Foto

Česká Mincovna razí mince ze zlata o ryzosti 999.9 ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém, které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Podle Tůmy bude vydáno přes 10 000 mincí ve špičkové kvalitě a přes 3000 v běžném provedení. "Často mince dosahují mnohonásobných hodnot, protože se stává, že lidé propásnou vydání těch prvních ze série a pak se je snaží získat," uvedl Tůma. Průměr mince je 22 mm, hmotnost 7,78 g a síla 1,6 mm.

Foto

"Je pro nás velkou ctí, že Česká národní banka vybrala jako jeden z motivů pamětních mincí právě Jubilejní bránu. Byla vybudována v roce 1892 u příležitosti 50. výročí založení Měšťanského pivovaru v Plzni," uvedla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Vodárenská věž, druhá z prohlášených kulturních památek, je unikátní i svým stavem zachovalosti technologického zařízení.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová


Plzeň ovládly hudba, jídlo a pivo

[pondělí, 6. říjen 2008]

Dvě desítky hudebních interpretů, gastronomické speciality, prohlídky pivovaru a muzea, to vše nabídl Pilsner Fest. 166. narozeniny piva Pilsner Urquell přijelo oslavit přibližně třicet tisíc lidí z Plzně, celých Čech, ale také ze zahraničí. Jedinou chybou byla zima, déšť a málo sluníčka.

V pátek ráno zavlály z vodárenské věže dvě vlajky na znamení začátku oslav. Odpoledne pak trubači i v pivovaru odtroubili začátek festivalu.

Foto

Dvoudenní festival představil kapely nejrůznějších hudebních žánrů. Velký úspěch a zcela nabité náměstí sklidila kapela Kryštof, zaplněné dolní nádvoří pivovaru ocenilo představení Bratří Ebenů nebo Dana Bárty & Illustratosphere.

Foto

Program se neodehrával jen na pódiích. V Pivovarském muzeu se za dva dny vystřídalo více než osm set návštěvníků, kteří zaplnili kapacitu prohlídek. Na dvoře muzea uvítal hosty harmonikář, program zpestřily i scénky sehrané herci v dobových kostýmech. V sobotu se sbíraly staročeské recepty, ochutnávala cmunda, lokše a pivo.

Foto

Rozšířená pivovarská trasa zavedla návštěvníky i do bednárny a nabídla ukázku výroby tradičních dubových ležáckých sudů. Prohlídka pivovaru, kterou doplnilo také bubenické vystoupení skupiny Muerta Menta, přilákala více než dva tisíce návštěvníků, což je čtyřnásobek běžné denní návštěvnosti.

Festival dobrého českého jídla nabídly ve stáncích na náměstí a v pivovaru tradiční plzeňské restaurace Na Spilce, U Salzmannů, Na Parkánu, Uctívaný Velbloud, Švejk Restaurant U Pětatřicátníků, Švejk U Zeleného stromu a Motorest Na Rozcestí. Mezinárodní kuchyni prezentoval v rámci Gastrofestu hotel Courtyard by Marriott.

Foto

"Jednou do roka Plzeň zvláštním způsobem ožije. To Češi slaví vznik svého národního nápoje, piva plzeňského typu. Zlatavou barvu a bílou pěnu, která plzeňské zdobí, ochutnali poprvé v Plzni 5. října 1842. Podle našich odhadů letos oslavilo 166. narozeniny našeho piva přibližně třicet tisíc návštěvníků,“ říká Jiří Mareček z Plzeňského Prazdroje.

Poklidné atmosféře festivalu přispěl i pivní kroužek. Novinka loňského Pilsner Festu i letos zjednodušila zábavu zletilým návštěvníkům, kteří vypadají mladistvě a museli by se při koupi piva prokazovat občankou.

Foto

Službu řidičům nabídly navíc dva infostánky sdružení Sananim a Besip, které nabízely kontrolní měření alkoholu v krvi. Na festivalu si mohli dopřát pivo i řidiči, ovšem pouze to nealkoholické.

Čepoval se samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, oslavenec celé akce, ale také pivní speciál Master 13° polotmavý a zmíněný Radegastu Birell.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová


V Jižní Africe pijí přímo z lahve

[čtvrtek, 2. říjen 2008]

Výčepní z celého světa včera předvedli své umění v Plzni. Poprvé v historii se totiž finále mezinárodní soutěže Master Bartender koná v České republice. Šestnáct soutěžících se v areálu Plzeňského Prazdroje zapotilo při třech disciplínách: vědomostním testu, pohovoru s porotou a samozřejmě samotném čepování zlatavého moku.

Foto

Mám ze svého výkonu dobrý pocit,“ pochvaloval si český zástupce Václav Vanya. Zároveň ale brzdil optimismus. „Při regionálním kole jsem byl také spokojený, a nakonec jsem skončil až třetí,“ vzpomíná. Výčepní z Kadaně by se rád stal prvním českým vítězem této soutěže. Největším úspěchem zatím bylo v roce 2006 druhé místo Lukáše Svobody.

Mezi soutěžícími byla i osmadvacetiletá Mia Pesonen z Finska. „Jsem trochu nervózní, ale snad to dopadne dobře,“ svěřila se Deníku před tím, než předstoupila před porotu. Konkurence, která se v Plzni sešla, je prý opravdu velká. „Sjela se sem naprostá elita. Jsou tu výrazné individuality,“ konstatovala výčepní z helsinské restaurace Vastarannan Kiiski. Pivo je podle ní pevně zakořeněné ve finské kultuře. „Spousta lidí zajde po práci do hospody na jedno dvě. O víkendu je to pak samozřejmě divočejší,“ doplnila.

Jedním z nejexotičtějších účastníků byl Moses Ndhlovu z Jihoafrické republiky. Prozradil, že v jeho zemi je běžné, že lidé tu pijí pivo přímo z velkých lahví. „Ze sklenic to není tak časté,“ uvedl. V České republice byl vůbec poprvé. Plzeň jej zaujala.

Do soutěže se letos přihlásilo 1500 výčepních ze 16 zemí. Plzeňští zástupci skončili v celorepublikovém kole. Celkový vítěz bude vyhlášen dnes v rámci galavečera v areálu Pražského hradu. Ještě před tím čeká soutěžící od čtrnácti hodin veřejné čepování na Staroměstském náměstí v Praze.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz


Svátky hudby, dobrého jídla a samozřejmě piva se blíží: už 3. a 4. října potěší všechny své návštěvníky tradiční Pilsner Fest. Pivovarské muzeum na tyto dny připravuje speciální noční prohlídky, k vidění budou také divadelní představení a zajímavou příležitostí bude možnost vyzkoušet si přípravu takzvaného kynutého obřadního pečiva.

Dvoudenní festival nabídne na dvou pódiích celkem devatenáct kapel nejrůznějších hudebních žánrů. Hudební akci doprovodí kulinářské zážitky vybraných plzeňských hospod v rámci Gastrofestu,“ říká Jiří Mareček, mluvčí pivovaru.

Hudební program se odehraje v pivovaru a na náměstí

Hudební program Pilsner Festu se bude odehrávat na dvou pódiích - na hudební scéně Pilsner Urquell v areálu pivovaru a hudební scéně města Plzně na náměstí Republiky. „Pilsner Fest zahájí v pátek 3. října v 16.30 hodin na scéně na náměstí Republiky a páteční večer vyvrcholí koncertem kapely Kryštof. Komornější scéna v areálu pivovaru v pátek uvede například zpěvačku Janu Lotu,“ doplňuje Jiří Mareček.

Milovníci hudby si budou moci vybrat z mnoha hudebních žánrů: od rocku přes jazz až k cikánským či kubánským rytmům. „Hudbu doplní gastronomie a jedinečný plzeňský ležák, čepovat se bude také pivní speciál Master polotmavý,“ upřesňuje Jiří Mareček.

Restaurace představí speciality v gastrostanech

Ve vyhlášených plzeňských restauracích se uskuteční také dvoudenní gastrofest. „Restaurace budou ve speciálních stanech na náměstí Republiky a horním nádvoří pivovaru prezentovat své kulinářské lahůdky,“ láká Jiří Mareček.

Festivalovou atrakci nabídnou také pivovarské sklepy, které ožijí vystoupením respektovaných bubeníků. Ti rozehrají své rytmy na nástroje, vyrobené z dubového dřeva a ležáckých sudů.

Vstup na festival je zdarma.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Markéta Sanalla


Pilsner Urquell oslaví 166. narozeniny dvoudenním festivalem

Plakát

Ve dnech 3. a 4. října 2008 proběhne další ročník oslav plzeňského piva. Dvoudenní festival nabídne na dvou pódiích celkem devatenáct kapel nejrůznějších hudebních žánrů. Hudební akci doprovodí kulinářské zážitky vybraných plzeňských hospod v rámci tzv. gastrofestu.

Oslava 166 narozenin piva Pilsner Urquell, pravzoru a ikony všech piv plzeňského typu

Spolupořadatelem akce je Plzeň, kandidát na Evropské město kultury 2015

Festival prezentuje jedinečné plzeňské pivo, špičkovou gastronomii a kvalitní hudbu

Vstup na festival zdarma

"Pilsner Fest je oslavou umění sládků, kteří už 166 let pokračují ve vaření piva Pilsner Urquell. Ležáku, který dal název nejrozšířenější variantě piva na světě, piva plzeňského typu." říká Marek Hlavica, manažer komunikace Plzeňského Prazdroje.

Dva dny, dvě pódia, dvě desítky kapel

Hudební program Pilsner Festu se bude odehrávat na dvou pódiích - na Hudební scéně Pilsner Urquell v areálu pivovaru a Hudební scéně města Plzně na náměstí Republiky.

Pilsner Fest zahájí v pátek 3. října v 16.30 hodin na scéně na náměstí Republiky projekt Different D.I.S.C.O. Poté vystoupí Scissorhands, David Kraus Band a páteční večer vyvrcholí koncertem kapely Kryštof. Komornější scéna v areálu pivovaru v pátek uvede Janu Lotu, soubor Ondřej Pivec Organic Quartet, kapelu Ahmed má hlad a jako pomyslnou třešničku na dortu koncert Bratří Ebenů. V sobotu 4. října festivalové scény rozezní vystoupení Dana Bárty & Illustratophere, Wohnout, Priessnitz nebo žhavé kubánské rytmy Son Caliente.

Celkově zahraje 19 kapel, návštěvníci si budou moci vybrat od rocku přes jazz až k cikánským či kubánským rytmům.

Hudbu doplní gastronomie a jedinečný plzeňský ležák

Návštěvníci Pilsner Festu se budou moci osvěžit prémiovým ležákem Pilsner Urquell i v nefiltrované podobě, čepovat se bude pivní speciál Master polotmavý 13°. Řidiči si budou moci dopřát nejprodávanější nealko pivo v Česku, Radegast Birell. Stejně jako vloni budeme věnovat pozornost také odpovědné konzumaci alkoholu ve spoluprácí s občanským sdružením Sananim, městskou policií a BESIPem. Na náměstí bude umístěn prezentační stan, kde si lidé budou moci nechat změřit množství alkoholu v krvi a získat další informace.

Návštěvníky Pilsner Festu potěší dvoudenní gastrofest, který proběhne ve vyhlášených plzeňských restauracích Spilka, U Salzmannů, Na Parkánu, Uctívaný Velbloud, Švejk Restaurant U Pětatřicátníků, Švejk U Zeleného stromu a Motorest Na Rozcestí. Všechny tyto restaurace budou ve speciálních "gastrostanech" na náměstí Republiky a horním nádvoří pivovaru prezentovat své kulinářské lahůdky. Jedinečné ochutnávkové menu připraví hotel Marriott.

Pivovarské muzeum uvede speciální noční prohlídky, probíhat budou také divadelní představení. Zajímavou příležitostí je možnost vyzkoušet si speciální druh pečení tzv. kynutého obřadního pečiva. Festivalovou atrakci nabídnou také pivovarské sklepy, které ožijí vystoupením bubeníků, kteří rozehrají své rytmy na nástroje vyrobené z dubového dřeva a ležáckých sudů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Restaurace Plzeň - více o restauracích Pilsner Pubs


Rozesmátí lidé, většinou s půllitrem piva v ruce, vůně grilovaných klobásek, zářící slunce a hudební všehochuť různých žánrů. Tak by se dala jednoduše popsat atmosféra, která v sobotu vládla v Plzni, kde se konal historicky první Gambrinus den.

U příležitosti tohoto pivního svátku dokonce vzniklo speciální pivo. Nepasterovaný a nefiltrovaný třináctistupňový Gambrinus Excelent, který prodejci návštěvníkům čepovali přímo z cisteren.

Gambrinus den doprovázel po celý den bohatý doprovodný program. Na náměstí Republiky dokonce organizátoři vytvořili písečnou pláž i s lehátky a pobřežní hlídkou. Právě tam si mohli lidé nejlépe vychutnat doušky osvěžujícího moku.

Neméně osvěžující byl i hudební program, který se rozjel hned na dvou scénách. Ta hlavní byla na náměstí Republiky, kde se vystřídaly kapely Turbo, Argema, Burma Jones nebo Hudba Praha. Před osmou pak vystoupil Vladimír Mišík a po něm program uzavřel první český vítěz soutěže X-factor Jiří Zonyga.

Také na druhé scéně, která vyrostla na nádvoří pivovaru, se hrálo až do pozdních nočních hodin. Na své si tam přišli zejména příznivci alternativní hudby a mladí posluchači. Jen pro ně hrály už od dopoledne kapely Different Disco, Landmine Spring, Bister Bizon nebo Nestel Postel. Po deváté večer pak nástroje rozezněly v rukou hudebníků kapel Sunshine a na dobrou noc zahrál návštěvníkům Gambrinus dne Pražský výběr II.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Petra Petříková


Již tuto sobotu 30. srpna proběhne v Plzni velká oslava nazvaná Gambrinus den. Gambrinus pro tuto příležitost připravil nejen koncerty zajímavých kapel, říznou zábavu na atrakcích či různé soutěže, ale také nepasterovaný a nefiltrovaný pivní speciál Gambrinus 13°. Fanoušci piva už teď rozhodli o jeho názvu, dle ankety na webu www.gambrinusden.cz se tento speciál bude jmenovat Gambrinus Excelent.

Jde o silnější pivo s vyšším obsahem alkoholu (cca 5,6 % obj.) a výrazně plnou chutí. Je nefiltrované a chutná jemně po kvasnicích, což povzbuzuje dobré zažívání. Jeho chuť je vyvážená a zakulacená, sladká v souladu s jemnou chmelovou hořkostí a chmelovým aroma. Gambrinus 13° vyniká granátovou barvou, bohatou smetanovou pěnou a příjemným osvěžujícím řízem,“ popisuje pivní speciál Gambrinus 13° Jan Hlaváček, vrchní sládek piva Gambrinus. Toto pivo budou moci ochutnat pouze návštěvníci Gambrinus dne a čepovat se bude přímo z cisteren. Společně se spuštěním webových stránek www.gambrinusden.cz začalo i hlasování o název této pivní lahůdky. Nadšenci z řad veřejnosti nominovali různé názvy jako např. Jantar, Kanonýr, Zrzka či Generál, největší počet hlasů však získal návrh „Excelent“, který zaslal Luboš Balus z Kyjova.

Další informace najdete zde: http://www.gambrinus.cz/gambrinus-den/pivo-gastro/

Prožijte Gambrinus den aktivně

Gambrinus je největším sponzorem fotbalu v ČR. Nedávno byla podepsána i nová smlouva, díky níž se stává na dalších šest let sponzorem národní reprezentace, reprezentace do 21 let, Poháru ČMFS a samozřejmě také nejvyšší fotbalové soutěže, která už od roku 1997 nese název Gambrinus liga.

Proto v rámci Gambrinus dne budete mít možnost navštívit na stadionu ve Štruncových sadech ligové utkání domácí FC Viktoria Plzeň s FK Teplice, které se bude výjimečně konat právě v sobotu od 17.00 hodin. Vstupenky na zápas budete moci vyhrát v různých soutěžích.

Pokud se chcete aktivně zapojit do některé z fotbalových aktivit, neváhejte přihlásit svůj tým do některého z turnajů v plážovém fotbale, ve vodním fotbale, v lidském stolním fotbale či v klasickém stolním fotbálku. Atmosféru během televizních sportovních přenosů vždy vytváří i komentátor. Na Gambrinus dni se budete cítit opravdu jako na ligovém zápase, protože váš výkon okomentuje sportovní komentátorská legenda Karol Polák.

Do turnajů se můžete nominovat zde: http://www.gambrinus.cz/gambrinus-den/fotbal-fotbalek/

Gambrinus den se koná v Plzni poslední prázdninovou sobotu 30. 8. 2008 od 11.00 do půlnoci a vstup na všechna místa je zdarma. Všechny atrakce, soutěže a turnaje jsou určeny pouze osobám starším 18 let.

Další informace najdete na www.gambrinusden.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V případě krize by plzeňané byli zásobováni vodou z pivovaru a teplárny

Zástupci plzeňské vodárny dnes definitivně schválili do provozu čerpací stanici, kterou Plzeňský Prazdroj vybudoval společnou investicí s městem. V případě krize, jako je kontaminace vodního zdroje nebo technická závada, by pivovar posloužil jako záložní zdroj pitné vody pro obyvatele Plzně.

V listopadu loňského roku uzavřelo město Plzeň s Plzeňským Prazdrojem smlouvu o dodávce pitné vody v případě nouzového režimu při kontaminaci vodních zdrojů. Společnou investicí pěti milionů korun, na které se podílely obě strany přibližně polovinou částky, byla zřízena automatická tlaková stanice. Její výstavba započala v listopadu 2007 a byla dokončena v dubnu letošního roku. "Za běžného provozu slouží celkem šest čerpadel o celkovém výkonu 380 m3/hod k dodávce vody do stáčíren k mytí lahví a sudů. Stanice je kdykoliv připravena k okamžitému využití pro nouzové zásobování města, jelikož pivovar zajišťuje její pravidelnou údržbu a stoprocentní technický stav," říká Vladimír Šťovíček, vodohospodář Plzeňského Prazdroje.

V případě nouze by tedy byla stanice schopna dodat více než 9 tisíc m3 vody denně do městského vodovodu. Takové množství vody by stačilo k nouzovému zásobování přibližně 90 tisíc obyvatel, tedy přibližně poloviny obyvatel. "Náhradní zdroj vody výrazně zvyšuje bezpečnost v oblasti zásobování města vodou v extrémních situacích. Doufáme, že takový stav nenastane. Přesto se ale usíná s lepším pocitem, když víme, že existuje alternativa," říká Petr Liška z magistrátu města Plzně.

Při hledání optimálního řešení v čase havárie hraje roli to, o jaký problém se jedná. Kroky při řešení situace stanovuje krizový štáb, ve kterém by zasedli představitelé města, a například také zástupci hygienické stanice a vodáren. V nouzovém režimu by plzeňská vodárna musela najít optimální systém distribuce vody. Jednotlivé městské rozvody vody by byly pravděpodobně zásobovány střídavě ve třech okruzích. V případě krátkodobého výpadku by pak připadalo do úvahy řešení, jako je například distribuce pitné vody do hydrantů a prostřednictvím cisteren, nebo pokračování v dodávce pitné vody za současné odstávky teplé vody. Je totiž praxí prověřeno, že při odstávce teplé vody, která se připravuje ohřevem pitné vody, poklesne spotřeba přibližně o polovinu.

Co by muselo nastat, aby byla ohrožena dodávka vody Plzeňanům

Plzeňská vodárna využívá v současnosti jako hlavní zdroj povrchovou vodu z řeky Úhlavy. Proto by jednou z příčin mohla být kontaminace této řeky. Právě proto je krizový scénář zásobení vody z pivovaru vhodný: pivovarská voda z hlubinných vrtů na Roudné je kvalitnější než voda kojenecká a vaří se z ní piva Plzeňského Prazdroje. A právě tato voda by dočasně tekla v městském vodovodu v kombinaci s čištěnou vodou z řeky Mže, kterou dodává Plzeňská teplárenská.

"Plzeňská vodárna doposud nikdy nemusela čelit takovému problému. Dokonce ani při povodních v roce 2002 nedošlo k výpadkům dodávky vody," dodává Jan Kretek, vedoucí úseku pitných vod plzeňské vodárny.

Prazdroj spolupracuje s Městem Plzeň

Na jaře podepsali zástupci Prazdroje a města Plzně smlouvu o krizovém řízení.

Součástí spolupráce je také podpora při živelných pohromách, jako jsou záplavy. Plzeňský Prazdroj je připraven poskytnout městu těžkou manipulační techniku. V případě ohrožení by město mohlo využít také skladovací prostory Plzeňského Prazdroje.

Konkrétním vyjádřením smlouvy byla například spolupráce při chystaném pochodu neonacistů v Plzni na jaře tohoto roku. Dalším příkladem spolupráce pivovaru s městem je také deklarace o spolupráci na rozvoji cestovního ruchu, kterou podepsali představitelé pivovaru a města letos v květnu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 mil. Kč téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 mil. Kč.

Foto

„Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 000 hl stočeného piva pod střechou,“ říká Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13 400 m2 a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti 7 fotbalových hřišť.

Rychlejší expedice a úspory nákladů

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. „Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 % ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun,“ doplňuje Pavel Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu „neohřeje“ déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní.

Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

Rozšiřující informace o investicích do rozvoje pivovaru a značek

Hlavní cílem investic do výrobní kapacity pivovaru v Plzni a chuťové stability je posílení exportu Pilsner Urquell a uspokojení rostoucí poptávky ve světě. Vloni vyvezl Prazdroj 846 tisíc hl piva, s 675 tisíci hl se na tom podílel Pilsner Urquell. Meziročně vzrostl export o 7,7 % a Prazdroj zaznamenal rekord ve své 165leté historii.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hl ročně na cca 6 160 000 hl za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu 2008 po dokončení instalace ležáckých tanků.

Ve fiskálním roce F08 (duben 2007 – březen 2008) Prazdroj investoval do dalšího rozvoje 2,77 mld. Kč, což je druhá nejvyšší částka od vstupu SABMiller do PPAS. Z toho více než 1/3 použil Prazdroj na rozšíření výroby pivovarů a další třetina směřovala na dokončení modernizace obalů.

Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 mld. Kč.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 milionů korun téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 milionu korun.

"Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 tisíc hektolitrů stočeného piva pod střechou," řekl Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13,400 tisíce metrů čtverečních a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti sedmi fotbalových hřišť.

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. "Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 procent ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun," doplnil Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu "neohřeje" déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní. Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hektolitrů ročně na zhruba 6 160 000 hektolitrů za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu po dokončení instalace ležáckých tanků. Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 miliard korun.

Zdroj: Webreporter.cz


Poprvé v životě včera navštívil devětadvacetiletý Marcel Ďuriček plzeňský pivovar Prazdroj a hned neodjel s prázdnou. Stal se totiž jeho letošním stotisícím návštěvníkem.

„Jsem milovníkem piva a přijel jsem se podívat na jeho výrobu,“ svěřil se Marcel Ďuriček, který do Plzeňského Prazdroje přijel s celou rodinou z Poříčí nad Sázavou. Potěšil ho především dar v podobě kartonu piva, který si jako jubilejní návštěvník převzal. „Hned je co pít,“ pochvaloval si.

Pivovar je po zoologické zahradě druhou nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Plzně. Počty návštěvníků rok od roku stoupají. Letos se v porovnání s loňskem návštěvnost zvýšila o dvě procenta. „Přispěla k tomu nová expozice surovin a také fakt, že pivovar se stal součástí sítě evropských industriálních památek,“ sdělil Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Stále více návštěvníků pivovaru je také z řad vozíčkářů. „Návštěvnická trasa je od poloviny června plně bezbariérová. Právě dnes shodou okolností očekáváme jubilejního 111. handicapovaného návštěvníka,“ dodal Jiří Mareček.

Zdroj: MF Dnes.cz


Plzeňský Prazdroj dodává slad a kvasnice pro výrobu piva osmi minipivovarům. Zájem o slad je vysoký a pokud bude trend pokračovat, dodáme jim ho letos třikrát více, řekl mluvčí Jiří Mareček.

"Slad odebírá pět minipivovarů. Vyrábíme ho speciálně pro vaření jejich značek," dodal. Loni nakoupily minipivovary 36,5 tuny, letos zatím 26,5 tuny. Prazdroj, který ročně vyrobí přes 80.000 tun sladu, zásobuje některé restaurační pivovary více než pět let, například Modrou Hvězda v Dobřanech na Plzeňsku. Dva roky odebírá suroviny plzeňský pivovar U Lochoty, necelý rok stříbrský výrobce U rybiček z Tachovska.

Minipivovary nekupují slad jako zrno, ale už šrotovaný, který putuje rovnou do varen a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí. Modrá hvězda si loni odvezla z Plzně 25 tun sladu.

"Pro kvasnice si jezdí sládci z okolních minipivovarů kvůli vysoké kvalitě a čistotě," řekl Mareček. Kvasnicové kultury se převážejí ve sterilních nádobách. Malé pivovary odebírají kmen W, používaný k výrobě ležáků. Pomocí nich je možné uvařit světlá i tmavá piva. "K výrobě Pilsner Urquellu se používá speciální kvasničný kmen H, který si střežíme a k výrobě žádných jiných piv se nepoužívá ani neposkytuje," řekl Mareček. V plzeňském pivovaru je podle něj kvasničné hospodářství na světové úrovni co se týče mikrobiologie i kvality.

Ve velkých pivovarech je možné kvasnicovou kulturu využít až k osmi várkám, v minipivovarech méněkrát. Malí výrobci si nemohou dovolit nechat kvasinky regenerovat a odpočívat až 42 hodin pod vodou při teplotě dva stupně Celsia, což zachovává jejich vitalitu a světlou barvu.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


Čtvrteční večery v červenci a srpnu budou už tradičně patřit oblíbenému prázdninovému festivalu Léto s Prazdrojem. První ze série osmi koncertů na Nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj se odehraje už tento čtvrtek, další budou následovat vždy po týdnu.

Léto s Prazdrojem patří k tradičním zpestřením plzeňského léta, letos proběhne již šestý ročník, během kterého se představí na nádvoří pivovaru šestnáct kapel. Stejně jako vloni se pohodové letní večery ponesou v duchu různých hudebních stylů. Návštěvníci se mohou těšit nejen na rock, folk a country, ale i na další žánry, jako je latino, reggae, crossover nebo ska.

„Loňský ročník vzbudil opravdu mimořádný ohlas, průměrná návštěvnost se pohybovala bez ohledu na rozmary počasí kolem 1500 diváků na jeden koncert. Rozhodli jsme se proto zachovat koncepci různých hudebních stylů - také letos budou nádvořím pivovaru znít exotické rytmy, klasický rock i folková muzika,“ říká Markéta Formanová – manažerka rozvoje turistického ruchu z Plzeňského Prazdroje.

Léto s Prazdrojem začíná již 3. července a potrvá do 28. srpna. Kapely se představí každý čtvrtek s výjimkou 17. července, kdy se na náměstí Republiky koná Bohemia Jazz Fest Pilsner Urquell. Vstup na všechny akce v rámci Léta s Prazdrojem zůstává i letos zdarma. Koncerty začínají v 19:30 na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj. Partnerem festivalu je stejně jako vloni společnost Stock Plzeň, takže návštěvníci budou moci ochutnat některý z nápojů portfolia značek firmy Stock.

Program Léta s Prazdrojem 2008:

- 3. 7. Fast Food Orchestra (ska/reggae)

V3SKA (ska/reggae)

- 10. 7. Fleret + Jarmila Šuláková (folkrock)

Nil (crossover)

- 24. 7. Semtex (countrybeat/folk)

Mandrage (rock)

- 31. 7. Uhlíř Jaroslav (písničkář/hudební skladatel)

Petr Mach (rock)

- 7. 8. Ivan Hlas Trio (classic rock/bluess)

L.S.D. (rock)

- 14. 8. Blue Effect (bigbít)

ILL Fish (crossover)

- 21. 8. Son Caliente (latino-cuba)

Santy y su marabú (latino-cuba)

- 28. 8. Bluesberry (bluessrock)

Na Starý Kolena Band (jižanský rock)

Zdroj: Region Plzeň.cz


Plzeňský Prazdroj

[úterý, 24. červen 2008]

Z původního experimentu německého sládka vznikl v roce 1842 národní nápoj, který si postupně podmanil celý svět. Česko, to je dnes nejen Praha, Jaromír Jágr, Tomáš Rosický nebo Škoda, ale, a samozřejmě, i skvělé pivo Pilsner Urquell.

Industriální historická architektura a průmyslová turistika jsou stále větším hitem cestovatelů znuděných stereotypem rekreačních destinací. K největším českým magnetům tohoto typu patří legendární plzeňský pivovar, kde lze k požitkům ducha připojit i konzumaci požitků tekuté povahy. Zájemci o historii a současnost této slavné značky mohou také zhlédnout panoramatickou projekci v multimediálním sále s otočným hledištěm. Nepřekvapí proto ani údaj, podle kterého sem od počátku letošního roku zavítalo už 66 tisíc návštěvníků, což je číslo, jakým se nemůže pochlubit ani nejeden historický hrad či zámek. Průměrná roční návštěvnost se pohybuje okolo 180 tisíc turistů.

Pilsner Urquell (známější u nás jako Plzeňský Prazdroj nebo prostě "plzeň") asi není třeba dlouze představovat - snad nic nereprezentuje Česko ve světě tak, jako toto pivo. O jeho vzniku a historii se toho ale ví mnohem méně.

Tradice vaření piva v Plzni sahá daleko do minulosti - až do doby Václava II., který městu roku 1295 udělil várečné právo. Kvalita ale zřejmě nebyla příliš vyrovnaná, protože se dochovaly i zprávy o vylévání nepovedených várek. Pohár trpělivosti zřejmě doslova přetekl roku 1838, kdy museli tamní výrobci piva zlikvidovat několik desítek sudů pro "neschopnost požití a zdraví škodlivost".

Snaha o zlepšení jakosti přivedla plzeňské měšťany hned rok po této neblahé události k rozhodnutí postavit nový pivovar. Stavbu vedl Martin Stelzer. Budova vybavená rozlehlými sklepy v pískovcovém podloží byla dokončena roku 1842.

Na počátku mnoha velkých věcí bývá omyl, a ani věhlasný nápoj z Plzně není výjimkou. Hned po dokončení nových objektů pozvali do plzeňského Měšťanského pivovaru německého sládka Josefa Grolla, aby navařil tehdy oblíbené pivo bavorského typu. Výsledek ale předčil všechna očekávání: 5. října 1842 vznikl nápoj, jaký do té doby nikdo neznal. Má se za to, že základem tajemství je místní zdroj vody, svou roli ale hraje i žatecký chmel, receptura a další okolnosti. Řečeno odbornou mluvou, Pilsner Urquell je "spodně kvašený světlý ležák s obsahem alkoholu 4,4 procenta".

Josef Groll odešel už roku 1845, po něm ale nastoupili další bavorští sládci. Němečtí odborníci měli rozhodující slovo při vaření až do konce 19. století.

První ochrannou známkou nového výrobku byl název "Pilsner Bier", který plzeňští měšťané nechali zaregistrovat 1. března 1859. Pověstný "Pilsner Urquell" nebo také "Prazdroj-Urquell" se ale oficiálně zrodil až roku 1898. V devatenáctém století se používaly i jiné názvy (Plzeňský pramen, Prapramen, Plzeňský pravý zdroj nebo Měšťanské plzeňské).

Ve stejné době pak nastoupilo plzeňské pivo vítězné tažení světem. Po "dobytí" Prahy následovala samozřejmě Vídeň - a nezastavil ho ani oceán. Prazdroj byl a je oblíbený až v Americe i jinde ve světě. Stojí možná za zmínku, že mu dávali přednost i někteří literární hrdinové: na počátku druhého dílu pověstné indiánské ságy Karla Maye ho například pil i sám Vinnetou.

V září roku 1946 byl Prazdroj znárodněn, síla tradice a žízeň lidu ho však převedly i přes rozbouřené vody druhé poloviny 20. století. Po změně poměrů v roce 1989 se z národního podniku stala akciová společnost. Dnes je společně s Pivovarem Radegast a Pivovarem Velké Popovice součástí nadnárodní skupiny SABMiller.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan A. Novák


Pivovarské muzeum připravilo na letošní turistickou sezonu pro návštěvníky Plzně i Plzeňany výstavu o historii pohostinství.

V prostorách Pivovarského muzea a ve vybraných plzeňských hospodách a restauracích bude od 17. 6. do 31. 10. k vidění výstava, mapující historii plzeňských pohostinství, která je bohatě doprovozena fotografiemi a pohlednicemi, vybraných z kolekce Západočeského muzea, z několika soukromých sbírek a samozřejmě ze sbírek Pivovarského muzea v Plzni. Historické fotografie zachycují plzeňské hospody, hotely a restaurace v různých časových obdobích. Součástí vernisáže výstavy bude i a unikátní formanská jízda centrem Plzně. K výstavě se tematicky pojí první odborná konference na téma historie pohostinství. Výstava nazvaná Jak dlouho se točí, aneb historie pohostinství v Plzni představí na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni. Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročí výstava i práh Pivovarského muzea a zamíří do vybraných hospod – Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků. Během vernisáže budou části výstavy do těchto hospod rozvezeny formanskou jízdou. Komentovaná prohlídka hospod s ochutnávkami Doprovodný program obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod. Akce se bude konat každý pátek od 17 hodin počínaje 20. červnem. Účastníci projdou společně s historikem Pivovarského muzea nejen samotnou výstavu, ale i část centra Plzně a seznámí se s bohatou historií mnohde dosud provozovaných podniků, ale také s již zaniklými hostinci, hotely či hospůdkami. Na cestě čekají účastníky celkem tři ochutnávky piva. Výhodou je rezervace na telefonu Pivovarského muzea 377224955. Pivovarské muzeum pořádá konferenci o historii pohostinství Téma minulosti slavných českých hospod a pohostinství budou diskutovat také odborníci na konferenci pořádané Pivovarským muzeem a Plzeňským Prazdrojem ve dnech od 17. do 18. června. Odborná konference nazvaná Z historie zlatavého moku je prvním vědeckým počinem zaměřeným na historii pohostinství v Čechách. „Historií pohostinství se v Česku zabývá řada badatelů, na konferenční scéně ale vědecké debaty na toto téma neprobíhaly. Odborníci proto volali po širším fóru, kde by mohli prodiskutovat svoje poznatky. Proto jsme se rozhodli uspořádat první ročník konferenčního cyklu. V dalších letech bychom se chtěli zaměřit na další témata z bohaté historie piva a pohostinství,“ vysvětluje Jiří Hána z Pivovarského muzea v Plzni. První ročník konferenčního cyklu Z historie zlatavého moku, který se rozhodlo uspořádat Pivovarské muzeum v Plzni za podpory společnosti Plzeňský Prazdroj a.s., přichází s poměrně širokým tématickým zaměřením – Historie hostinské živnosti v Českých zemích. Mezi tématické okruhy bude patřit také téma sociální struktury hostinských a restauratérů, nebo porovnání krčem, restaurací a hotelů ve městech a na venkově. Na konferenci zazní také referáty o dodavatelsko odběratelských vztazích v minulosti a o historii stolování.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


Nejen renomované giganty, ale také malé rodinné pivovary, ba i minipivovary mají svoje hrdiny. Vybrali jsme zástupce tří nesouměřitelných provozů. Co mají společného? Lásku k českému pivu a úctu k naší tradici.

Sládek Plzeňského Prazdroje: Nevařím. Už jen podepisuju

Jedeme do vnitřní zóny pivovaru Plzeňský Prazdroj, chráněné druhou závorou. Ta první kříží cestu hned na bráně.

„Paní Šádková vám sem volala, že potřebujeme vzít dovnitř novináře,“ volá tiskový mluvčí plzeňských pivovarníků Jiří Mareček na paní z ochranky.

„Mně sem nikdo nevolal,“ říká paní.

„Tak jim tam zavolejte.“ Kolem je čisto jako na nádvoří kláštera...

„Tam to nikdo nebere.“ „Prosím vás, já bych měl možná taky právo vám zavolat,“ vmísí se do sporu muž na sedadle spolujezdce, „já jsem Hlaváček.“ „To by moh říct každej.“ Přitom muž vedle řidiče je opravdu Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje. A také poslední ze slavné dynastie českých sládků, která v našem pivovarnictví znamená totéž co rod Steimarů a Kodetů na divadle.

Pivo vařili už jeho prapradědeček a pradědeček. Ale až dědeček začal účinkovat na první pivovarské scéně: v roce 1929 vyhrál jako sládek znojemského pivovaru konkurz na vrchního sládka Plzeňského Prazdroje. Jeho život byl lemován velkými činy, aspoň jeden za všechny: po válce se postavil proti většině, která chtěla zlikvidovat rozbombardovaný pivovar Gambrinus, zrekonstruoval ho a vytáhl na špici.

Otec Jana Hlaváčka si jako buržoazní synek odkroutil vojnu u pétépáků a začal v plzeňských pivovarech od píky. Dotáhl to na generálního ředitele. Klíčové zásluhy? Odrazil normalizační pokus soudruhů zjednodušit výrobní technologii Prazdroje. Vláda ho chtěla vařit rychleji a víc, protože byl významným zdrojem deviz. Postavil také sladovnu, díky níž může Prazdroj stoprocentně kontrolovat kvalitu jedné ze strategických výrobních surovin.

Dědeček napsal základní učebnici sládka – knihu Pivovarnictví. Otec ji doplnil. Pořád vychází, je aktuální. „Když jsem přijel do Ruska, chtěli místní odborníci, abych jim ruské vydání podepsal aspoň já,“ směje se Jan Hlaváček. V jeho dnešní kanceláři, kde visí portrét T. G. Masaryka, měl dědeček služební byt.

„Na chalupě se děda s otcem bavili jedině o pivu,“ vzpomíná Jan Hlaváček. Sám začínal v Plzeňských pivovarech jako brigádník a prošel všechny provozy. Vypracoval se na vrchního sládka. To už místo mrtvého dědy vedl s otcem hovory o pivu. „Laikovi to nic neřekne,“ váhá, „ale přeli jsme se třeba, zda zachovat konzervativní chmelení piva na gramy, jak doporučoval on, nebo zavést chmelení na alfu, což jsem chtěl já. Zkrátka o odborných detailech.“

Když se však například místo kvasných kádí a ležáckých sudů uváděly do provozu cylindrokónické tanky, čekal Jan Hlaváček s představenstvem, co na novotu řekne parta „starejch pivovarskejch“ v čele s jeho tatínkem. Ten je ve zkušebním provozu nadšeně doporučil. Prohlásil, že je z nich pivo ještě lepší než to jeho.

V jednom se Jan Hlaváček s otcem neshodl. Dostal od něj nůž na dopisy. Na střence stojí vyryto: Sládku, drž se svého komína. Tou dobou už plzeňští pivovarníci uvažovali o licenční výrobě prazdroje v Rusku a v Polsku. Otci se to nelíbilo, ale syn už měl jako vrchní sládek na starosti právě tyto zahraniční projekty. Věděl, že kdyby Plzeňští nezahájili výrobu ve vytipovaných pivovarech v zahraničí, nedokázali by uspokojit rostoucí poptávku na tamních trzích a museli by tam Prazdroj prodávat pouze v lékárnách. Otec letos v lednu zemřel, a tak nevíme, zda by mu chutnal Prazdroj třeba z pivovaru v polských Tychách.

Syn Jan doufá, že ano. Je v jednom kole. Co všechno dělá? „Nejvíc času mi zabere to podepisování lahví a plechovek,“ žertuje. Podpis vrchního sládka Plzeňského Prazdroje, pod nějž spadá i produkce pivovarů Velké Popovice a Radegast, se totiž skví na etiketě každé čtvrté lahve, kterou Češi vypijí.

A co jinak? Výrobu přece řídí počítače.

„No a co? Já říkám mladým, že správný sládek by měl minimálně jednou denně projít celý pivovar, všechny provozy. Teda pokud ho tam ochranka pustí,“ směje se.

Ale to už jde závora konečně nahoru.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ladislav Verecký


«« « Strana 16 z 22 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI