Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivovary Braumeister

Rekord v hromadném přípitku, mistr v držení dvou tupláků a rekordní návštěvnost, tak vypadal další ročník oslav plzeňských piv Pilsner Fest. Jak agentuře Mediafax v neděli sdělil jeden z organizátorů akce Jiří Mareček, festival navštívilo 42 tisíc lidí.

Návštěvníci vypili za tři dny na 130 tisíc plzeňských piv. “V pátečním třicetistupňovém horku padl rekord v hromadném přípitku - 5493 lidí a vznikl také zcela nový český rekord v držení tupláků,“ uvedl Mareček.

A dodal, že největším silákem, který ve finále dokázal v předpažení udržet v každé ruce tuplák s pivem po nejdelší čas, byl Miroslav Duda, který svým rekordním časem 10 minut a 21 sekund získal titul mistra ČR v této disciplíně.

Kromě jiného bylo letošní novinkou propojení Pilsner Festu s benefiční událostí Běh pro Paraple. Zde se na běžecké trati střetli v duelech návštěvníci i známé osobnosti a poražený vždy věnoval předem vsazenou částku na konto Centra Paraple. Celkem pro Paraple věnovali návštěvníci více než 15 tisíc korun. Jako dar Centru Paraple předal za Plzeňský Prazdroj sládek Václav Berka šek na 100 tisíc.

Na této sumě se podíleli symbolickou částkou z vypitých piv v průběhu srpna pivaři ve vybraných plzeňských hospodách.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: René Kekely

http://www.mediafax.cz/kultura/3273902-Letosni-Pilsner-Fest-navstivilo-42-tisic-lidi-a-vypilo-se-650-hektolitru-piva


Nový rekord v hromadném přípitku zaznamenal v pátek první den konání festivalu Pilsner Fest v Plzni. Jak v sobotu agentuře Mediafax řekl Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje, na tradiční oslavě si připilo pivy Urquell a Gambrinus 5493 lidí.

"Loňský zápis tak byl překonán o 162 připíjejících. Hromadný přípitek moderovali generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman a primátor města Plzně Martin Baxa společně s plzeňskými sládky," řekl Jurina.

Přípitek se uskutečnil v jeden okamžik pod oběma festivalovými pódii, která byla propojena telemostem.

Pivo na přípitek bylo zdarma a vydávalo se na 40 místech již 30 minut před akcí. Rekord ověřili komisaři z agentury Dobrý den po přepočítání prázdných plechovek. Celkem 80 hostesek je sbíralo 1 hodinu a 25 minut. Plechovky odevzdávali lidé do označených kontejnerů. Po přepočtu budou plechovky ekologicky zlikvidovány, jelikož Pilsner Fest je součástí projektu Čistý festival.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: René Kekely

http://www.mediafax.cz/regiony/3273427-Pilsner-Fest-hlasi-novy-rekord-v-hromadnem-pripitku


Pilsner Fest odstartuje druhou etapu komunikační kampaně Českého olympijského výboru Žijeme Londýnem. Pilsner Urquell jako sponzor Českého olympijského týmu podporuje tento projekt, který přibližuje veřejnosti myšlenku olympismu a blížící se hry v Londýně 2012. Na Bulvár Pilsner Festu tak v sobotu 27. srpna v ranních hodinách dorazí červený dvoupatrový londýnský autobus, který do začátku olympiády v Londýně jako informační základna objede celkem 128 míst po celé ČR. U autobusu proběhne i autogramiáda sportovců.

Jsme rádi, že olympijský doubledecker odstartuje druhou fázi kampaně Žijeme Londýnem na tak prestižní a rozsáhlé akci, jakou je právě Pilsner Fest. Šířit povědomí o blížících se olympijských hrách a propagovat myšlenku olympismu při takové události je pak mnohem snazší,“ podotkl Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru.

S přítomností doubledeckeru se sportovní fanoušci a návštěvníci Pilsner Festu mohou těšit na autogramiádu se známými českými sportovci, účastníky olympijských her. Pozvání přijaly západočeské sportovní legendy: střelec Jan Kůrka, hokejista Bohuslav Ebermann, házenkář Vladimír Jarý či veslař Václav Chalupa. Autogramiáda proběhne u doubledeckeru na oddechové zóně zvané Bulvár v sobotu 27. 8. od 17 hodin.

Pilsner Urquell a Český olympijský tým patří neodmyslitelně k sobě již 9 let. Podporujeme to, co je na olympiádě nejdůležitější - soubor pravých hodnot a fair play. Kampaň Žijeme Londýnem na oslavě plzeňských piv je názorným příkladem toho, že pivo a sport v té správné míře jdou rozhodně dohromady. Koneckonců o tom svědčí i naši dva moderní pětibojaři Michal Michalík a David Svoboda, kteří se podíleli na letošní várce pro Pilsner Fest a kteří jsou kromě sportu také věrnými vyznavači plzeňských piv,“ uvedl Jan Kovář z Plzeňského Prazdroje.

V prostoru doubledeckeru se díky velkoplošné obrazovce a počítačovým konzolím zájemci dovědí bližší informace o kampani Žijeme Londýnem a především o samotných olympijských hrách. Připomenou si slavné olympijské okamžiky nebo mohou poslat vzkaz svému oblíbenému sportovci. Uvnitř londýnského doubledeckeru se pak mohou zájemci zapojit do různých soutěží a kvízů.

Vedle doubledeckeru bude pro soutěživé a hravé typy připraven veslařský trenažer RWE, který zájemcům změří vzdálenost dosaženou za jednu minutu. Výsledný čas pak budou moci porovnat s rekordním záznamem legendárního veslaře Václava Chalupy a ti nejlepší získají drobné suvenýry.

Olympijský doubledecker tovární značky Bristol, který se na Pilsner Festu objeví, byl vyroben v roce 1959 a v ČR je registrován jako historické vozidlo na veteránských značkách. Tento autobus dlouhá léta sloužil v Londýně a nyní, vybaven multimediální technikou, představuje informační základnu o všem, co souvisí s olympiádou v Londýně 2012.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1018


V pátek 26. srpna začne tradiční svátek plzeňských piv – Pilsner Fest. Letošní ročník nabídne kromě více než dvou desítek kapel také bohatý doprovodný program, zábavnou show, atraktivní soutěže i spoustu novinek. Pro očekávaných několik desítek tisíc návštěvníků jsou připravena lákadla v podobě nefiltrovaných ležáků plzeňských piv Pilsner Urquell a Gambrinus, a také možnost pokusit se dosáhnout nového rekordu v hromadném přípitku. Část programu se letos znovu odehraje na oddechové zóně zvané Bulvár v ulici U Prazdroje. Hlavním partnerem akce je město Plzeň.

Návštěvníci festivalu se mohou těšit na piva Pilsner Urquell a Gambrinus v klasické i nefiltrované podobě, na jejichž várce se podíleli Chinaski s Pavlem Novým a moderními pětibojaři Davidem Svobodou a Michalem Michalíkem. Kromě ležáku Pilsner Urquell a všech variant piva Gambrinus proteče 163 výčepními kohouty také speciální pivo Master a nealkoholický Birell. V nabídce nebude chybět ani sladový nápoj Frisco. Na oslavě plzeňských piv si budou moci v jeden moment připít všichni návštěvníci festivalu, a pokusit se pokořit loňský rekord v hromadném přípitku, který představoval 5 331 pozvednutých plechovek piv Pilsner Urquell a Gambrinus.

Hudební program je nabitý vyhlášenými kapelami, které svá vystoupení zpestří vloni úspěšným „hudebním vláčkem“. Vystupující skupina předá štafetu následující kapele prostřednictvím své poslední písně, která vždy bude z repertoáru nastupující skupiny. Tři sestry si zkusí AC/DC revival a No Name předvedou svou verzi funky muziky střídajících Monkey Business. Variace ostřílených kapel jsou zajímavou atrakcí i pro samotného dramaturga festivalu a zároveň garanta soutěže Prazdroj talentů, Pavla Anděla: „To je právě jedna z těch specialit Pilsner Festu, na které se těším. Už vloni měl vláček až nečekaný ohlas u diváků i kapel samotných. Návštěvníci si díky němu odnesou jedinečný zážitek, který nikde jinde nedostanou,“ uvedl na konto hudebního programu Pavel Anděl. Absolutní novinkou programu je soutěž méně známých skupin, nazvaná Prazdroj talentů, která na scéně Evropy 2 na Bulváru odhalí svého vítěze, o němž předtím rozhodli svým hlasováním sami fanoušci. Ze semifinálových duelů v rámci koncertů Léto v Prazdroji vzešly vítězně kapely Loutky, Kulturní úderka, The Contact, Ocho Ríos, Liwid a Grande Tete.

Další soutěží, kterou se Plzeňský Prazdroj rozhodl podpořit talentované výtvarníky, je Plzeňská street gallery. Na daná témata „To pravé bohatství“, „Pravá chuť přátelství“ a „Otevři si Plzeň“ zasílali zájemci snímky zachycující vlastní sochu, malbu či šperk nebo vlastní tematické fotografie. Odbornou porotou vybraná díla v kategorii „Nejlepší fotografie“ a „Nejlepší umělecké dílo“ byla odhalena při vernisáži 6. srpna a ještě týden vystavena v plzeňském obchodním centru Olympia, poté se přesunula do centra Plzně a následně je mohou na Bulváru zhlédnout i návštěvníci festivalu a svým hlasováním rozhodnout o vítězi soutěže. Za prvenství ve výtvarné i hudební soutěži získají umělci pivo na rok zdarma.

Bohatý doprovodný program Pilsner Festu má připraveno hned několik mistrovských kousků: unikátní vystoupení zručných mistrů bednářů, show v podání mistra kuchyně Emanuela Ridiho či Pilsner Urquell Master Bartender školu čepování pod vedením mezinárodního mistra výčepního Lukáše Svobody. Návštěvníci se mohou pobavit v Gambrinus městečku plném adrenalinových atrakcí. Poprvé na Pilsner Festu se veřejnost bude moci bavit na XCLNT party v garážích hotelu Angelo, a to s moderátory rádia Evropy 2 a za bohatých světelných efektů.

Festival je pro Plzeň každoročně mimořádnou událostí a ovlivní nejen život návštěvníků. I letos získali pořadatelé povolení k částečné uzavírce ulice U Prazdroje, na které vznikne takzvaný Bulvár, oddechová zóna se třetí scénou. Ta v letošním programu nabídne spoustu novinek. Částečná uzavírka potrvá pouze od pátku od 21 hod do neděle do 5 hod. „Při průjezdu Plzní bude třeba dbát zvýšené opatrnosti, na festivalu očekáváme několik desítek tisíc návštěvníků. Částečně uzavřená ulice před pivovarem se stane oblíbenou oddechovou zónou, ale má především bezpečnostní opodstatnění. Věřím, že nepatrná objížďka dopravu nezkomplikuje, a řidiči tuto změnu v dopravě pochopí,“ uvedl Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

Součástí doprovodného programu budou nevšední prohlídky pivovaru: prohlídková trasa Pilsner Urquell nabídne exkurzi do bednářské dílny či ohnivou show, Gambrinus zase zábavné soutěže a kvízy. Letošní novinkou je akce „Pilsner Fest neskončil... slavte dále“, která oživí zářijové víkendy v Pivovarském muzeu, Plzeňském historickém podzemí i pivovaru. V pivovaru nabídneme exkluzivní projížďku na formanském povoze, do muzea a podzemí je připraven speciální program, který přinese hrané scénky nebo možnost ochutnat speciálně uvařenou várku takového piva, jaké se pilo v Plzni dávno před založením pivovaru.

Ani při zábavě Plzeňský Prazdroj nezapomíná na benefiční činnost: v Běhu pro Paraple v Plzni mohou závodníci přispět libovolnou částkou na konto Centra Paraple či věnovat SMS v projektu „Pro Paraple může běhat i váš mobil“.

Za prohranou sázku bude platit Pavel Maurer, pořadatel Prague Food Festivalu. Vyhlášený gurmet se vsadil s obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, že návštěvníci jeho Prague Food Festivalu nevypijí letos ani 5 500 litrů plzeňských piv. Nakonec se vypilo o tisíc piv více, a jako trest bude guru české gastronomie Pavel Maurer čepovat a prezentovat pivo návštěvníkům Pilsner Festu.

Plzeňský Prazdroj na mnoha festivalech podporuje odpovědnou konzumaci alkoholu a Pilsner Fest není výjimkou. Řidičům bude po oba dva festivalové dny na nádvoří pivovaru k dispozici stánek s týmem oblíbené služby Promile INFO. Lidé si bude moci na profesionálním alkotesteru zkontrolovat hladinu alkoholu v krvi. Alkotester určí orientační dobu, za kterou případná hladina alkoholu v krvi klesne na nulu. Službu Promile INFO je možné využít i formou SMS, webu nebo wapu.

Bezpečnou konzumaci i plynulost obsluhy u výčepů zajistí také stánek s kontrolou plnoletosti, kde mladí zletilí dostanou náramek, který obsluze u výčepů doloží jejich plnoletost.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1015


Plzeňský pivovar přestal vypouštět do ovzduší oxid uhličitý, který vzniká pří výrobě piva. Spustil nové zařízení, které umožňuje plyn jímat a znovu ho využít. Pivovar tím ušetří miliony korun.

Foto

Díky novému zařízení na jímání oxidu uhličitého jsou plzeňské pivovary Prazdroj i Gambrinus v hospodaření s tímto plynem nyní zcela soběstačné.

"Část plynu se přirozeně rozpouští v pivu a pivaři znají tuto vlastnost jako říz. Přebytky oxidu uhličitého ale unikaly do atmosféry a nyní jsme schopni tento přírodním způsobem vyprodukovaný plyn znovu využít k vytvoření ochranné atmosféry pro stáčení a přečerpávání piva. Proto přebytek kvasného oxidu uhličitého jímáme a zkapalňujeme pro další využití při výrobě," říká Jan Šik, manažer trvale udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje.

Prazdroj zdůrazňuje, že díky nové technologii šetří životní prostředí. Ročně potřebuje kolem 280 tun oxidu uhličitého, které by se jinak musely vyrobit s použitím fosilních zdrojů a dovézt desítkami kamionů.

Pivovar pochopitelně na investici neprodělá. Díky tomu, že už oxid uhličitý nebude muset nakupovat, se mu šest milionů, které nové zařízení stálo, vrátí nejpozději během dvou let.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Aleš Tolar | Foto: Daniel Beran

http://plzen.idnes.cz/plzensky-pivovar-prestal-vypoustet-oxid-uhlicity-vyuzije-ho-ve-vyrobe-1oo-/plzen-zpravy.aspx?c=A110810_173728_plzen-zpravy_alt


Na letní sezonu přijal Plzeňský Prazdroj do svých řad deset studentů převážně z Vysoké školy ekonomické v Praze. Zájem byl opravdu velký, ze 150 zaslaných životopisů do užšího výběru postoupilo 25 studentů, spolupráci Plzeňský Prazdroj nakonec uzavřel s nejlepšími. Stážistům, kteří se osvědčí, Prazdroj nabídne po ukončení jejich studia práci na plný úvazek.

"Spolupráce s vysokými školami je pro nás důležitá a umožňuje nám identifikovat největší talenty z řad studentů. Těm nabízíme cenné pracovní zkušenosti, zároveň si ale hledáme budoucí zaměstnance. Najít na pracovním trhu ty správné lidi bude do budoucna stále obtížnější a pravděpodobně nejefektivnější formou bude spolupráce s potřebnými zaměstnanci již od vysoké školy. Při výběru studentů hraje podstatnou roli to, že zájemce hledá renomovaná společnost Prazdroj, proto máme z čeho vybírat,“ říká Vojtěch Zuzaňák z oddělení lidského kapitálu Plzeňského Prazdroje.

V prvním kole výběrového řízení si Plzeňský Prazdroj ze 150 zaslaných životopisů a motivačních dopisů vybral sto zajímavých studentů, kteří v dalším kole prošli testy intelektových schopností. Z nich 25 postoupilo k ústním pohovorům s manažerem a zástupcem oddělení lidského kapitálu. S deseti nejúspěšnějšími uchazeči se Plzeňský Prazdroj dohodl na 3měsíční spolupráci. Tři stážistky a pět stážistů bude pracovat v Praze, a to v komerčních týmech, jako je marketing značek, prodej a distribuce, obchodní finance, oddělení klíčových zákazníků nebo channel marketing. Dva studenti se budou v pivovaru v Plzni podílet na projektu efektivního využití chlazení a znovuvyužití tepla.

Prazdroj přijímá studenty především z vyšších ročníků VŠ, kteří uplatňují své ekonomické nebo technické znalosti v praxi. Každý stážista pracuje na vlastním projektu, který má přinést konkrétní výsledky. Ty budou studenti na konci projektu prezentovat nejvyššímu vedení společnosti.

"Jsem velmi ráda, že jsem dostala možnost pracovat v Plzeňském Prazdroji. Věřím, že prostřednictvím stáže získám cenné zkušenosti, které budou dobrým základem do mého profesního života,“ uvedla Markéta Machová, studentka VŠE.

Sezonní spolupráce prověří nejen profesní kvality talentovaných studentů, ale i další dispozice pro práci v pivovaru a například také to, jak se uchazeči hodí do firemní kultury Plzeňského Prazdroje. Stážistům, kteří pro práci splňují ty nejlepší předpoklady, nabídne Plzeňský Prazdroj po ukončení studia práci na plný úvazek. Jako noví zaměstnanci projdou v rámci firmy takzvaným kolečkem v jednotlivých částech společnosti, a vyzkouší si tak mimo jiné práci na stáčírně nebo jako obchodní zástupci.

Plzeňský Prazdroj jako významný zaměstnavatel rozvíjí spolupráci s několika vysokými školami. Letos na jaře například formalizoval dlouholetou spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) a podepsal smlouvu o vzájemné spolupráci v oblasti vzdělání, pivovarského výzkumu a vztahů s veřejností.

Zdroj: Plzeň.cz

http://zpravodajstvi.plzen.cz/clanky/V-pivovaru-v-lete-sbiraji-zkusenosti-vysokoskolaci-11564


Chinaski vařili pivo pro Pilsner Fest

[čtvrtek, 21. červenec 2011]

Po loňských Třech sestrách se do plzeňského pivovaru vydala kapela Chinaski, aby asistovala sládkům při vaření várek piv Pilsner Urquell a Gambrinus pro letošní Pilsner Fest a dohlédla na kvalitu piva, které budou její členové pít spolu s návštěvníky při svém vystoupení na festivalu. Roli sládků přímo na varně přijali také dva plzeňští rodáci: herec Pavel Nový a moderní pětibojař, olympionik Michal Michalík, kterého doprovodil jeho reprezentační kolega David Svoboda. Přítomna byla i náměstkyně primátora města Plzně Eva Herinková.

Foto

Na konci srpna se spolu s branami Prazdroje otevřou festivalovým návštěvníkům i výčepní kohouty jak s klasickými, tak s nefiltrovanými variantami piv Pilsner Urquell a Gambrinus, o které je pokaždé velký zájem. Vloni přijelo na Pilsner Fest rekordních 50.000 návštěvníků, kteří tu vypili přes 150.000 piv, proto se plzeňští sládci na festival pečlivě připravují.

Členové skupiny Chinaski společně se dvěma plzeňskými rodáky hercem Pavlem Novým a olympionikem Michalem Michalíkem i náměstkyní primátora města Plzně Evou Herinkovou nejprve navštívili varnu Pilsner Urquell. Zejména Pavel Nový s moderními pětibojaři Michalem Michalíkem a Davidem Svobodou zde pečlivě zkoumali barvu i čirost mladého piva a ochutnali várku piva určenou pro konzumaci na Pilsner Festu. Poté se všichni přesunuli na varnu Gambrinus, kde zkontrolovali várku piva Gambrinus. Nakonec členové skupiny zazvonili symbolicky na zvon, kterým se oznamovalo v minulosti ukončení varního procesu piva

Celá naše kapela patří mezi fanoušky Prazdroje a během koncertů prakticky nic jiného nepijeme. Proto jsme velice rádi přijali pozvání do plzeňského pivovaru, zvlášť abychom splnili tak zodpovědnou roli. Stejně jako dobrá muzika je totiž při koncertě důležité, aby posluchačům chutnalo. Těšíme se, že se na Pilsner Festu společně dobře pobavíme. Na Pilsner Festu zahrajeme průřez naší tvorbou a fanoušci se mohou těšit na naše největší pecky,“ vzkázala fanouškům hudby a piva skupina Chinaski.

Pivo se vařilo právě dnes kvůli tradici, která se udržuje už od doby prvního sládka pivovaru Josefa Grolla. První várku uvařil 5. října 1842 a poprvé se čepovalo podle záznamů z kronik o pět a půl týdne později na svatomartinském výročním trhu. „Stále používáme stejné suroviny a dodržujeme tradiční postup při vaření, kvašení a dokvašování piva. Proto jsme vařili pivo právě dnes, aby bylo na Pilsner Fest řádně uzrálé a mělo všechny vlastnosti, kvůli kterým ho pivaři milují,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Na Pilsner Fest se těší i herec Pavel Nový. „Zpestřením festivalu bude letos i Běh pro Paraple v Plzni, což je taková moje srdeční záležitost, u které nechci chybět. Závodníci by po doběhu měli mít možnost napít se dobrého piva, proto jsem přijal pozvání do pivovaru, abych dohlédl na vaření várky, a udělal jsem to opravdu poctivě!,“ řekl s úsměvem Pavel Nový.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1001%22%3EChinaski


Sto tisíc lidí již vidělo v tomto roce pivovary Prazdroj a Gambrinus, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí. Znamená to, že jubilejní návštěvník dorazil do Plzeňského Prazdroje zase o něco dříve, o celých 21 dní než vloni. Byl jím dnes v 10.30 hodin pan Lukáš Horák, který zavítal do pivovaru v rámci prázdninového výletu do Plzně, kam přijel poprvé.

Pan Horák pochází z Českých Budějovic a pracuje jako grafik. "Jsem v plzeňském pivovaru poprvé. Jsem velmi zvědavý na informace o výrobě mého oblíbeného piva, proto jsem do pivovaru přijel. Pocit jubilejního návštěvníka je i velice příjemný a už se těším na prohlídku. Možná se sem vrátím i na srpnový Pilsner Fest,“ vyslovil se pan Horák v Návštěvnickém centru Prazdroje, kde přebíral od zástupců pivovaru dárek. Nejvíce ho potěšily dva pětilitrové soudky piva Pilsner Urquell a Gambrinus, dále získal poukázky na prohlídky ostatních turistických cílů Plzeňského Prazdroje a reklamní předměty z dárkové prodejny.

Prohlídkové trasy, které Plzeňský Prazdroj provozuje, patří k nejnavštěvovanějším místům města i regionu. "Narůstající počty návštěvníků nejsou náhodné, pozvat lidi do pivovaru je tvrdá a systematická práce. Prazdroj i Gambrinus mají skvělé jméno a zejména pivo Pilsner Urquell je nejen v pivovarském světě pojmem. Snažíme se naše pivovary otevírat veřejnosti, vymýšlíme nové nabídky, zlepšujeme servis návštěvníkům a aktivně podporujeme, aby Češi i turisté ze zahraničí věděli o možnosti navštívit naše prohlídkové trasy. Úspěšné výsledky zatím slibují, že by mohl letos padnout rekord i v celkové návštěvnosti, jež loni čítala 226 tisíc lidí,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

"Nejvýznamnější novinkou, která příznivě ovlivnila počet návštěvníků, je prohlídková trasa pivovarem Gambrinus. Ta byla pro veřejnost otevřena v rámci loňského Pilsner Festu a rychle se dostává do povědomí veřejnosti,“ dodává Jindřiška Eliášková.

Tradičně nejčetnějšími návštěvníky jsou čeští turisté, kterých přijelo více než 45 tisíc, což představuje oproti loňskému roku téměř třináctiprocentní nárůst. Ze zahraničí stále častěji přijíždějí němečtí příznivci piva, jimž co do počtu dýchají na záda již několikátý rok za sebou Tchajwanci a Číňané. Těch přijelo v prvním pololetí téměř 10 tisíc, to je 84 % nárůst. Turisté z Asie patří jednoznačně k nejvíce rostoucí skupině návštěvníků. Stabilně se mezi nejvíce zastoupenými cestovateli do plzeňského pivovaru objevují Rusové a Francouzi, jichž přijelo přibližně o 30 % více než vloni.

"Jak skupiny, tak individuální návštěvníci k nám zavítají i díky dobré spolupráci s městem Plzní a Plzeňským krajem, ale také s organizacemi, jako jsou CzechTourism nebo Národní památkový ústav, a s cestovními kancelářemi. Naši partneři v cestovním ruchu vědí, že se na nás mohou spolehnout a že návštěvníkům nabídneme skvělý zážitek. A to se netýká jen milovníků piva, protože pivovar je rovněž centrem zájmu příznivců industriální architektury, moderních pivovarských technologií anebo také tradičních řemesel,“ dodává Jindřiška Eliášková.

Plzeňský Prazdroj se stále více otevírá společenským a kulturním událostem. V reprezentačních prostorách pivovaru se konají firemní či soukromá setkání, veřejnost láká i řada akcí a speciálních prohlídek. Například příznivci značky Gambrinus ocenili květnový Den otevřených dveří v pivovaru Gambrinus. Oblíbená je také Prvomájová vyjížďka motorek, kdy se sejdou na nádvoří stovky motorkářů.

Vyhlášenou tradiční událostí je právě probíhající cyklus letních open-air koncertů Léto v Prazdroji, který vyvrcholí oslavou plzeňských piv Pilsner Festem ve dnech 26. a 27. srpna. Ten nabídne kromě hudebního programu i speciální prohlídky pivovarů. V říjnu proběhne Oslava uvaření první várky piva Pilsner Urquell a řada aktivit se připravuje na rok 2012, kdy Plzeňský Prazdroj oslaví své 170. narozeniny.

Zdroj: Plzeň.cz

http://zpravodajstvi.plzen.cz/clanky/Pivovar-privital-stotisiciho-navstevnika-11499


Gambrinus dodává suroviny minipivovarům

[úterý, 12. červenec 2011]

Celkem osmi minipivovarům a menším pivovarům převážně z Plzeňska, ale také z Chebu, Strakonic či Prahy dodává plzeňský pivovar Gambrinus a z vlastní sladovny tradiční suroviny na vaření piva: pivovarské kvasničné kultury a šrotovaný či nešrotovaný slad. Jen za poslední tři roky takto dodal pivovar 62 tun špičkového sladu. Kvasnice z pivovaru Gambrinus jsou žádané kvůli jejich dokonalé mikrobiologické čistotě.

Naše suroviny jsou mezi minipivovary oblíbené, protože jsou mimořádně kvalitní. Slad pro pivo Gambrinus připravujeme ve vlastní sladovně ze schválených odrůd jarního ječmene, které jsou vhodné pro české pivo a vyhovují také Chráněnému zeměpisnému označení České pivo. Kvasničné kultury jsou maximálně hygienicky čisté zejména díky moderní technologii cylindrokónických tanků, které používáme na kvašení piva Gambrinus. Minipivovary totiž používají kvasnice, které již pivo Gambrinus prokvasily. Jako sládek vnímám tyto dodávky minipivovarům především jako kolegiální výpomoc,“ uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu.

Minipivovary přitom neodebírají slad pouze jako zrna, ale již šrotovaný a připravený přímo na vaření sladiny. Z plzeňského pivovaru Gambrinus tak putuje slad rovnou do varen „na várku“ a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí sladu, které je nezbytné pro vaření mladiny na varně.

Kvalita kvasnic přímo ovlivňuje kvasný proces a má zásadní vliv na kvalitu piva. Proto je nesmírně důležité zajistit optimální podmínky množení kvasničných kultur, neboli propagaci, a skladování kvasnic. Kritické je především vyloučení jakékoliv mikrobiologické kontaminace, například divokými kvasinkami, bakteriemi atd. Z pohledu mikrobiologických a kvalitativních standardů je kvasničné hospodářství v plzeňském pivovaru na světové úrovni a sládci minipivovarů jezdí do Gambrinusu právě kvůli vysoké kvalitě a čistotě plzeňských kvasnic.

Kvasnice každý z pivovarů mimo Cheb a Strakonice odebírá v množství cca 10 litrů týdně. Oba větší pivovary pak v intervalu přibližně dvou měsíců berou naráz 2 hl. Jelikož jsou kvasničné kultury živým organismem, vyžadují speciální péči i při převozu. Ten probíhá ve sterilních nádobách. Kvasničné kultury by měly být uskladněny v chladném prostředí, kde se teplota pohybuje v rozmezí 2°C – 4°C.

Minipivovary odebírají kvasničný kmen W z pivovaru Gambinus. Jedná se o kvasnice spodního kvašení, používané k výrobě piva plzeňského typu. Pomocí těchto kultur je možné vyrobit světlá i tmavá piva.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/996%22%3EGambrinus


Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou pro člověka tělesně pracujícího, s mírou užívané jest bez následků škodlivých… tak uvádí Ottův slovník naučný.

Další pramen říká, že pivo je staré slovanské slovo označující „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. To druhé platí v našich končinách beze zbytku, ovšem zkuste před milovníkem piva říci, že je to nápoj nejobyčejnější.

Jaká je historie plzeňského pivovarnictví?

V říjnu 1842 nastal převratný okamžik světového pivovarnictví. Tehdy byla v Plzni uvařena první várka spodně kvašeného piva Pilsner Urquell, které svou výjimečností inspirovalo pozdější vznik celé kategorie piv plzeňského typu.

Pivo se začalo v Plzni vařit hned po založení města v roce 1295, kdy Václav II. udělil plzeňským občanům právo várečné. Než se zrodil Pilsner Urquell, často se uvařilo pivo nevalné kvality. Traduje se, že v roce 1838 obyvatelé Plzně dokonce vylili spoustu sudů piva do městské stoky. To přimělo měšťany – právovárečníky k tomu, aby se sdružili s cílem zajistit stálejší kvalitu vyráběného piva. Najali si mladého stavitele Martina Stelzera, aby pro ně postavil nejlepší pivovar na světě. Stelzer posbíral zkušenosti za hranicemi a do Plzně se vrátil s plány na moderní pivovar. Na cestách objevil sládka Josefa Grolla, který v říjnu 1842 zkombinoval bavorský způsob spodního kvašení s místními ingrediencemi a vytvořil unikátní první zlaté pivo na světě – Pilsner Urquell. V řeči piva Urquell znamená „originál“. O výjimečnosti tohoto „plzeňského originálu“ se zprávy začaly šířit velmi rychle a brzy nato se pivo začalo vozit i do Prahy. A to byl tehdy velmi vzdálený trh. Pivovar dokonce dvakrát navštívil císař František Josef I., který si povšiml nenapodobitelnosti „rázovité a lahodné chuti plzeňského piva.“ Brzy se už prodávalo nejen doma, ale i v zahraničí. Díky své vytříbené chuti a kvalitě se Pilsner Urquell stal známým po celém světě. Jak si vede v současné době, prozrazuje dlouholetý pivovarnický sládek Václav Berka. „Když se podíváme dnes kolem světa, tak jestli se loni vypilo něco kolem 1,8 mld hektolirů, tak pivo, které nese nápis Pils, Pilsner, Pilsener, to je pivo, kterého se vypilo více než dvě třetiny, to znamená více než jedna miliarda hektolitrů piva, to je kategorie, která vznikla v roce 1842 tady, když se to pivo narodilo.

Plzeňský pivovar si v průběhu historie nechal také zaregistrovat několik ochranných známek. U Obchodní a živnostenské komory v Plzni byly zapsány například názvy jako Plzeňské pivo, Plzeňský pramen, Měšťanské plzeňské a samozřejmě ten nejslavnější, od roku 1898 Prazdroj – Urquell.

Detailní receptura plzeňského ležáku zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka. Ti dodržují tradiční postup a pečlivý výběr prvotřídních přírodních surovin. Pivo Pilsner Urquell se vaří podle pradávných zásad o čistotě piva z měkké plzeňské vody, z unikátní odrůdy chmele, dále speciálního sladu, dávajícímu plzeňskému pivu světově proslulou zlatou barvu, a originálního kmene kvasnic používaného od roku 1842. Díky tomu má Pilsner Urquell charakteristické vlastnosti po staletí stejné. Je tomu opravdu tak?

My sice pořád používáme tři základní suroviny, které jsou potřebné pro výrobu piva, je to slad, chmel a voda, to se nezměnilo. Používáme stejné recetury, to znamená kolik těch surovin smícháme dohromady, a používáme i stejné postupy, které si pamatujeme nebo které máme dochovány od našich děděčků, předchozích sládků už od roku 1842. Ale co se změnilo? Změnila se technika, na které to děláme, to znamená, my jsme schopni v současné době mnohem lépe řídit celý proces a tam, kde jsme dřív měřili objem nádoby dřevěným klackem, tak dnes máme on-line měřidla. Celý proces je daleko lépe pod kontrolou a my můžeme zcela s naprostou jistotou říci, že jedna várka dnes je stejná jako várka za týden a stejná bude za měsíc. Když se třeba změní ročník surovin, vinaři jsou na tom trochu jinak, oni když se změní ročník, tak řeknou, je to nové víno, ale my pivovarníci se snažíme, aby pivo bylo pořád stejné. Takže kvalita se změnila především proto, že děláme to samé podle starých receptur, podle starých předpisů s využitím nejlepších surovin, ale na nejmodernějším zařízení,“ upřesňuje Václav Berka.

Jak moc se dodržovaly staré osvědčené receptury v době reálného socialismu, zjištovat nebudeme. Ten, kdo ho zažil, si jistě pamatuje, jak při nákupu piva obracel každou lahev a díval se, zda v nich něco plave nebo ne. Pravdou je, že se dříve pivo téměř nepasterizovalo a že problémy s kalností oblíbeného moku měla především nízkostupňová piva. Po válce v roce 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Ten byl v 60. letech přeměněn na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a na export orientovaný národní podnik Plzeňský Prazdroj. Po revoluci a privatizaci v roce 1992 vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary, která se o dva roky později přejmenovala na Plzeňský Prazdroj. Za dalších pět let se stala součástí nadnárodní pivovarnické společnosti SAB Miller.

Skupina SAB Jihoafrické pivovary hledala právě značku, s kterou by mohla působit po celém světě, a pivo Pilsner Urquell se tak stalo vlajkovou lodí celé společnosti, takže se stalo jednou z těch značek, které jsou považovány za největší cennost společnosti a to si myslím, že je hodně důležité,“ říká Václav Berka.

V roce 2002 došlo ke spojení Prazdroje s pivovarem Radegast a také Velkými Popovicemi. Společnost tak nabízí několik značek piv různé stupňovitosti. Kromě Pilsner Urquell, také Gambrinus, Radegast, Kozel, nealkoholický Birell nebo speciál Master. Své výrobky společnost vyváží do více než 50 zemí světa.

Pivovar kromě bohaté škály piv může nabídnout i kulturní památky. V roce 2008 totiž byly na seznamu kulturních památek České republiky zařazeny i dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.

Zdroj: Plzeňský deník

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/pivo-se-v-plzni-varilo-hned-po-zalozeni-mesta.html


Ve varně pivovaru Plzeňského Prazdroje proběhla revize vnější strany dna měděných rmutovacích pánví a zároveň i hořáků, které přímým plamenem dna ohřívají. Přímý ohřev a používání řetězů z vyžíhané mědi, které v těchto pánvích míchají směs sladu a vody (rmut), otírají se o vypouklé měděné dno pánve a brání tak vzniku nápeků, jsou unikátní technické prvky, které jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie. I díky nim je ležák Pilsner Urquell stále jedinečným standardem pro celou kategorii piv plzeňského typu.

Plzeňský ležák získal již v 19. století věhlas ve světě díky své jedinečné chuti a zlatavé barvě, která nebyla do té doby u piv známa. K výjimečnému výsledku vede unikátní proces výroby, od roku 1842 důsledně dodržovaný plzeňskými sládky. První zvláštnost spočívá v tzv. plzeňském sladu z vlastní sladovny, který se připravuje z přesně definovaných druhů českého ječmene, další unikáty jsou na varně – trojitý rmut a přímý ohřev rmutovací pánve s měděným, ručně vyrobeným řetězem, který míchá sladinu.

Většina pivovarů používá elektrický nebo parní ohřev, my ale při vaření piva Pilsner Urquell pracujeme s ohřevem přímým ohněm, který pomáhá rozvinutí zlaté barvy, dává pivu vůni sladových zrn a vyváženou karamelovou chuť. Tento energeticky náročnější způsob ohřevu je spojen s pivem Pilsner Urquell již od roku 1842 a my jej dodržujeme dodnes,“ říká starší obchodní sládek Václav Berka.

Na plzeňské varně Pilsner Urquell je šest rmutovacích pánví, každá se dvěma plynovými hořáky, které ročně spotřebují přes 1 milion m3 zemního plynu. Pravidelnou údržbu provedla v minulých dnech certifikovaná firma Stromgas a celá revize všech 12 hořáků zabrala jejím zkušeným technikům 8 pracovních hodin.

Až do roku 1960 používal Plzeňský Prazdroj pro přímý ohřev rmutovacích pánví jen uhlí, až potom se začal postupně zavádět plyn.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje: | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/993%22%3ERevize


Tradiční cyklus open-air koncertů Léto v Prazdroji tento čtvrtek 30. června zahajuje svůj devátý ročník. Během prázdnin se na nádvoří plzeňského pivovaru každý čtvrtek rozezní profesionální hudební skupiny, ale i nadějné kapely ze soutěže Prazdroj talentů - letošní novinky. V duelech se soutěžící utkají o přízeň fanoušků, kteří mohou hlasovat prostřednictvím kuponů přímo na koncertě či formou SMS v týdnu poté. O absolutním vítězi soutěže rozhodnou fanoušci na Pilsner Festu 26. a 27. srpna. Návštěvníky Léta v Prazdroji i vystupující na koncertech osvěží čepovaný Pilsner Urquell a Gambrinus.

Léto v Prazdroji, které každoročně navštěvuje přibližně 13 tisíc lidí, letos láká na bohatý hudební program profesionálů, navíc okořeněný talentovanými amatéry. Z více než 50 kapel, které se do soutěže Prazdroj talentů v kategorii ‚hudební skupina‘ přihlásily, odborná porota v čele s Danem Bártou a Pavlem Andělem vybrala dvanáct semifinalistů. Ti jsou nyní jen v rukou fanoušků. O jejich hlasy se každý čtvrtek utkají dvě kapely a vítězově z těchto šesti duelů vystoupí na Pilsner Festu ve dnech 26. a 27. srpna. Hlasující nakonec rozhodnou i o absolutním vítězi soutěže a částečně také o programu letošního Pilsner Festu, kterým letní sezona vyvrcholí.

Hlavními taháky letošního Léta v Prazdroji budou ostřílené české kapely. První večer čtvrtečních koncertů bude patřit rockové kapele Clou. Večer 7. července pódium ovládnou pražští Basta Fidel, kteří svou hudbu staví na podnětech z dancehall, reggae či balkánu, navíc s nádechem šansonu v projevu výrazné zpěvačky Marquet. 14. července se fanoušci mohou těšit na vystoupení pětinásobné držitelky ceny Anděl Anny K. & Band. Úspěšné cover verze ve vlastních aranžích si na 21. července pro své fanoušky připraví místní kapela X-Cover a poslední červencový čtvrtek strhne pozornost přítomných legendární rocková kapela Blue Effect v čele s Radimem Hladíkem. Večery doprovázené duely soutěžících skupin uzavřou 4. srpna vyhlášení punkoví harcovníci Znouzectnost.

Čtvrtek 11. srpna rozpohybují návštěvníky Extra Band, následovaní zábavnou punkovou skupinou Siláž. O týden později fanoušky dostanou spolu s kapelou Selfish Son místní Pilsen Queen Tribute Band, zkušení hudebníci, kteří s jistou invencí vzdávají hold legendární skupině Queen. Ve čtvrtek 25. srpna na prkna vstoupí paralyzující skupina Sarin a showmani Replay, hrající klasické pecky v novém nastudování.

Sérií koncertů, která koncem srpna vyvrcholí Pilsner Festem, chce Plzeňský Prazdroj svým příznivcům a milovníkům hudby nabídnout malou pozornost v podobě těchto kulturních událostí,“ uvedl Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Tradiční cyklus koncertů Léto v Prazdroji se koná na nádvoří plzeňského pivovaru. Letošní ročník vypukne již 30. 6. a koncerty se budou konat každý čtvrtek až do 25. 8., a to za každého počasí. Vstup je zdarma a začátek každého koncertu je v 19.00 hodin. Léto v Prazdroji vyvrcholí 26. a 27. srpna Pilsner Festem 2011, jedním z největších festivalů oslavujících skvělou hudbu a výtečné pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/991%22%3EL%C3%A9to


Pivovarský povoz město nepodpoří

[pátek, 3. červen 2011]

Pivovarský povoz tažený koňmi, kterým se rozváží pivo po plzeňských hospodách, město finančně nepodpoří.

Foto

Radní města ve čtvrtek rozhodli, že na tuto atrakci z veřejných peněz nepřispějí. Šlo o 150 tisíc korun ročně. Návrh do rady poslala náměstkyně primátora Eva Herinková (ČSSD), která ale čerpá v těchto dnech dovolenou.

Jsem zásadně proti. Nevidím důvod, proč by se měla podporovat aktivita soukromého pivovaru patřícímu nadnárodní společnosti, který vydělává miliardy korun a povozem rozváží své pivo do vlastních hospod,“ prohlásil náměstek primátora Petr Rund (ODS).

Mluvčí pivovaru Jiří Mareček ve čtvrtek uvedl, že společnost bude hledat v souvislosti s financováním náhradní řešení. „Na zachování této tradice nám vždy velice záleželo,“ prohlásil Mareček s tím, že společnost letos na jaře prodloužila smlouvu s Janou Míčovou, která s povozem jezdí. „Mám smlouvu od května na příští tři léta,“ potvrdila Míčová.

Pivovar využíval povozy už po svém založení, v socialismu je ale nahradila auta. Po revoluci se povoz vrátil spíš jako atrakce.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Dana Veselá | Foto: Zdeněk Vaiz

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/pivovarsky-povoz-mesto-nepodpori20110602.html


Američtí prodejci Pilsner Urquell slavili osvobození Plzně

Počátkem května navštívila Plzeňský Prazdroj v Plzni skupina obchodních zástupců piva Pilsner Urquell z USA. Třicetipětičlenná Tent and Blake Beer Company se v týdenním programu seznámila s Plzní a plzeňským pivovarem, podívali se i za památkami do české metropole. V Plzni se také zúčastnili přehlídky historických válečných vozů u příležitosti oslav osvobození Plzně americkou armádou. Pracovní cesta do kolébky piv plzeňského typu jistě přispěje k pochopení tradice a historie propagaci piva Pilsner Urquell na trhu v USA.

Foto

První kroky amerických hostů vedly do restaurace Malostranská Beseda, kde se skupina 29 mužů a 6 žen setkala s generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje Dougem Brodmanem. V následujících dnech návštěvníci poznávali historické jádro Prahy a českou pivní kulturu. U Pinkasů se za přítomnosti nositele titulu International Pilsner Urquell Master Bartender 2010 Lukáše Svobody stali svědky prezentace a čepování plzeňského piva.

Dne 4. května se skupina Tent and Blake přemístila do Plzně, kde absolvovala prohlídku pivovaru Plzeňského Prazdroje za doprovodu staršího obchodního sládka Václava Berky a několika významných představitelů značky. Václav Berka potom v restauraci Formanka poskytl hostům výklad na téma párování piva a jídla. V průběhu následujících dní se američtí obchodní zástupci kromě každodenního seznamování s plzeňskými restauracemi účastnili přehlídky historických válečných vozů u příležitosti oslav osvobození Plzně americkou armádou.

Máme podnik zvaný Zepplin Hall. Jedná se o první pivní zahrádku v New Jersey s autentickým českým zázemím. Díky historii a dědictví Pilsner Urquell je plzeňský ležák velmi oblíbený a vyčepujeme zde 15 sudů měsíčně. Návštěvníci i personál milují kvalitu tohoto piva a pochutnávají si na ní z litrových džbánků,“ řekl Jonathan Wurm, jeden z obchodních zástupců značky Pilsner Urquell v USA.

Američtí hosté byli nadšeni atmosférou pivovaru, českých hospůdek a především skvělou českou kuchyní i kvalitou čepovaného plzeňského piva. Mnozí z nich dosud za hranice USA nevycestovali, takže poznat zcela odlišnou českou pivní kulturu, navíc v podání charizmatického Václava Berky, byl pro mnohé neopakovatelný zážitek, který přispěje k podpoře značky Pilsner Urquell na americkém trhu.

Fakta o Pilsner Urquell v USA

První „plzeň“ dorazila do USA již v roce 1873. Dnes USA patří mezi 5 klíčových exportních trhů piva Pilsner Urquell, jen za posledních 7 let sem Plzeňský Prazdroj vyvezl takřka milion hektolitrů plzeňského ležáku (992 000 hl).

Největší zájem mají Američané o balení v lahvích (70 % prodaného objemu), následují restaurace se sudovým pivem (25 %), podíl plechovek je 5 %.

Pilsner Urquell sází vedle tradičních marketingových aktivit také na šíření obliby tohoto piva v USA za pomoci ambasadorů. Titul Honorary Ambassador Pilsner Urquell v USA byl propůjčen například režiséru Miloši Formanovi nebo Petru Bisekovi, provozovateli známé „plzeňské" restaurace Bohemia Hall & Beer Garden, která letos slaví 100. výročí. Tito lidé znají historii a způsob výroby prvního ležáku plzeňského typu na světě i jak má být pivo ošetřováno, aby jeho chuť byla co nejlepší.

Pilsner Urquell je v USA k dostání ve více než 40 000 restaurací, klubů a obchodů. Jen v New Yorku nabízí čepovaný Pilsner Urquell téměř 500 restaurací. Mezi nejvýznamnější se řadí třeba Michael Jordan Restaurant, klub v legendární Carnegie Hall nebo Madison Square Garden.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovar bude všem otevřen v sobotu 14. května 2011 od rána do večera

Mladší z plzeňských pivovarů, Gambrinus, připravil Den otevřených dveří. A otevřeno bude doslova dokořán, celou sobotu 14. května 2011 od 9.00 hodin ráno až do 21.00 hodin večer! Po celý den budou pro návštěvníky připraveny prohlídky zdarma a k vidění bude i zbrusu nová část prohlídkového okruhu, kterou je návštěva oddělení cylindrokonických tanků. Od jedné hodiny se mohou hosté zapojit do netradičních soutěží a vychutnat si nefiltrované pivo Gambrinus. A ve čtyři to v Gambrinusu rozbalí kapely V3ska, Palice a Semtex.

Prohlídky pivovaru Gambrinus celý den zdarma

Součástí prohlídek pivovaru Gambrinus jsou původní budovy, ale i moderní provozy. Návštěvníci při nich nahlížejí sládkům doslova „přes rameno“. Poznají suroviny, tradiční postupy a nejmodernější technologie, kterým vděčí za chuť a kvalitu nejrozšířenější české pivo. Nově od toho dne se návštěvníci podívají i do oddělení kvasných a ležáckých cylindrokonických tanků, kde se dozvědí více o této moderní technologii. V unikátní, interaktivní Gambrinus Aréně si v penaltovém rozstřelu vyzkouší, zda náhodou nepatří mezi nejlepší střelce Gambrinus ligy, nebo si v souboji kytar zkusí zahrát s kapelami Tři Sestry nebo Kabát. Nejeden návštěvník možná zjistí, že je nejlepší čas, aby změnil profesi!

Na závěr prohlídky na příchozí zletilé samozřejmě čeká ochutnávka piv Gambrinus. Na výběr je Gambrinus světlý, který letos získal ocenění Nejlepší české výčepní pivo v prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2011, dále Gambrinus 11° Excelent nebo Gambrinus Premium. Během ochutnávky jim pivovarský odborník vysvětlí, jak se pozná kvalita piva a jak se o něj má správně pečovat. Návštěvníci se také dozvědí, jak pivo čepovat, a mají možnost si pod odborným dohledem čepování sami vyzkoušet.

Kapacita prohlídek je omezená, organizátoři zájemcům doporučují rezervaci na telefonu 377 062 888.

Soutěže o let balónem

Hodinu po poledni ožije na nádvoří pivovaru Gambrinus městečko. Soutěžit se tu bude o spoustu cen, z nichž ta nejatraktivnější je let balónem. Z připravených soutěží a klání si vybere určitě každý. Siláci si to budou moci rozdat v zápasech sumo, další odvážlivci se mohou stát římskými gladiátory. Kdo rád do tělesných bojů zapojuje i mozek, může zkusit vyzrát nad divokou plechovkou pod pivní vlnou.

Nebude chybět dobrá muzika

Co by to bylo za zábavu, kdyby na ní nehrála pořádná muzika! Proto organizátoři Dne otevřených dveří pozvali tři kapely, které do atmosféry v pivovaru dokonale zapadnou. Ve čtyři to tu rozbalí skáčková parta ze Stoda, V3ska. Čítá osm členů, hraje devět let a skvěle jí to šlape. Pro rozjezd mejdanu na nádvoří pivovaru je to určitě to pravé.

Za deset šest tuhle kapelu vystřídá rocková Palice. Počet osob na pódiu tím pádem klesne na polovinu, což ovšem rozhodně neznamená, že by na polovinu klesla i zábava. Co V3ska načne, to Palice náležitě rozvine a rozpálí, aby závěrečný Semtex měl na co navázat. Nezaměnitelná parta kolem Lukáše Krásného vtrhne na scénu před tři čtvrtě na osm, aby odtud hrnula do lidí své neskutečné texty a úpravy známých hitů až do devíti hodin.

K dobré zábavě musí pochopitelně patřit i dobré pivo a občerstvení. Celé odpoledne si na nádvoří můžete dát nefiltrovaný Gambrinus a k tomu třeba opečenou klobásu nebo jiné dobroty.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivo po večeři nevynechá ani biskup

[čtvrtek, 28. duben 2011]

Vatikán se dočkal blahořečení Jana Pavla II. U Svatého stolce mu připili pivem z Plzně. Na cestu mu požehnal biskup František Radkovský.

Tohle spojení nejde moc dohromady – kněžské roucho a půllitr piva. Plzeňský biskup František Radkovský ale tvrdí opak. Pivo z Plzně je pro něj medicína.

Po jídle si vždycky dávám Prazdroj. Jsem na něj zvyklý a pomáhá mi při trávení,“ uvádí v rozhovoru pro Sedmičku biskup Radkovský.

Vaše excelence, často žehnáte pivu?

V plzeňském pivovaru jsem poprvé žehnal asi v roce 1994. Potom jsem žehnal, když tu byla postavená nová varna a také plnírna lahví. Od té doby jsem žehnal i menším pivovarům, jako je třeba v Černicích (Purkmistr pozn. red.) nebo pod Saským mostem (Groll pozn. red.). Takže s tím mám velkou zkušenost.

Tradiční to ale určitě není. Stává se často, že se se svým požehnáním objevíte při nějaké neobvyklé události?

Tradiční to není. Ale vařit pivo je středověká záležitost, typická i pro kláštery, kde se pivu také žehnalo, takže to není nic nového. Často žehnám různým kapličkám, například na dálnici. Nebo hasičským zbrojnicím nebo stříkačkám. Teď budu mít ve Žluticích mši svatou za hasiče, protože třetího května je den svatého Floriána, což je jejich patron. Velice netradiční žehnání měl farář v Chebu, když tam postavili nové věže na chrámu svatého Mikuláše, tak ho museli vyvézt na plošině a postříkal věže stříkačkou.

Během žehnání jste si vypil sklenici Prazdroje. Máte ho rád?

Já jsem na něj zvyklý a mám ho rád. Považuji ho za velmi zdravý nápoj po jídle. Vím, že Pivo po večeři nevynechá ani biskup mi pomáhá k dobrému trávení. Z našich piv je asi nejlepší. Naposledy jsem si ho dal v neděli po obědě a také večer. Když obědvám nebo večeřím s generálním vikářem diecéze Emilem Soukupem, tak si spolu dáváme napůl lahev Gambrinusu, je to takový náš rituál. Pivo máme oba rádi.

Vzpomenete si, kdy jste si dal pivo vůbec poprvé?

To ne, ale vzpomenu si na svůj první zážitek s pivem. Pocházím z města Třešť u Jihlavy, které mělo svůj pivovar. V padesátých letech ho zrušili. Pamatuji si, že tam dělali sedmistupňové pivo s patentním uzávěrem a tatínek, který ležel na kanapi mě pro něj jednou poslal do spižírny. Tak jsem s ním trochu zatřepal, nadzvedla se zátka a pivo vystříklo nahoru až na strop. Tatínka jsem celého polil pivem, tak jsem to pěkně schytal.

Stalo se někdy, že jste počet vypitých piv přetáhnul a ráno Vás bolela hlava?

Řekl bych, že ne. Nebo si na to nepamatuji. Vždycky jsem si dal tak dvě tři piva za den, víc jsem jich nikdy nevypil

Jak jde vůbec pivo nebo alkohol dohromady s křesťanskou morálkou?

Víte, když se pivo pije s mírou, tak je to v pořádku. Na tom není nic špatného. Každýby měl ale znát svoji míru. Dát si jedno pivo není žádný problém, ale nic se prostě nemá přehánět.

Najdete si při všech vašich povinnostech čas zajít si na pivko do hospůdky s těmi nejbližšími?

Asi ne tak, jak to myslíte. Děláme to jinak. Tak dvakrát do roka pozvu nejbližší spolupracovníky, zhruba dvacet lidí, do nějaké restaurace. Tam povečeříme, dáme si pivo. Naposledy jsme byli posedět před začátkem půstu.

Pije se pivo i při setkání a poradách farářů či biskupů?

Samozřejmě, když máme nějaké jednání a sedíme u stolu, tak je pivo a víno běžně na stole.

Zásilka do Vatikánu míří ku příležitosti blahořečení Jana Pavla II. I vy jste měl příležitost se s ním několikrát setkat. Nevíte, jestli i on si dával po obědě sklenici piva?

To nevím, ale jednu zajímavou historku k tomuto tématu s ním mám. To bylo někdy po roce 1993, kdy jsem se stal v Plzni biskupem. Společně s kardinálem Vlkem jsme byli u Jana Pavla II. na audienci ve Vatikánu. Když jsme před něj předstoupili, tak si mě papež pamatoval a říkal: „Á sekretář konference.“ Do roku 1993 jsem byl sekretářem biskupské konference. Pan kardinál mu hned vysvětlil, že už nejsem sekretář, ale biskup v Plzni. Papež se ale nenechal vyvést z míry a povídá „Jo z Plzně, tam máte dobré pivo.“ Z toho setkání existují fotografie. Je zajímavé, že na první fotografii jsme všichni vážní a na té druhé, když se mluvilo o pivu, už se všichni smějeme.

Za námi jsou Velikonoce, doba kdy končí čtyřicetidenní půst. Mají křesťané v době půstu zakázané i pivo?

Ne to ne. Měli by držet půst. Na každém křesťanovi záleží, jak se k půstu postaví. Měli by si něco odříct, ale každý si může zvážit, co to je. Ani pivo si nemusí odříkat. Mohou, ale nemusí.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Pechoušek


Pivovarský povoz s koňmi měl dnes Plzní projet naposledy. Plzeňský Prazdroj chtěl totiž jeho provoz zrušit. Při dnešním jednání se ale rozhodlo, že tradice bude zatím pokračovat. Jana Míčová, která s povozem jezdí pět let, si tak mohla alespoň na čas oddechnout.

Foto

Jak to tedy nakonec dopadlo?

Dohodli jsme se na prodloužení smlouvy o měsíc s tím, že se bude jednat i o dalším nastavení. Počítá se také, že by se do projektu mohlo zapojit i město Plzeň. Zatím ale není jisté, jak se k tomu postaví.

Potěšilo vás, že nemusíte skončit?

Samozřejmě. Ulevilo se mi. Jsem moc ráda, že tradice prozatím nekončí. Začala v roce 1990 a trvá do současnosti. Ze začátku jezdilo pět povozů, pak zůstal jen ten mého tatínka Jana Šůse. Když zemřel, převzala jsem živnost po něm já.

Do roku 2009 jste každý den zavážela sudy. Teď je situace jiná. Co děláte dnes?

V současné době jezdíme třikrát týdně, v pondělí, ve středu a v pátek. Zavážku už nezajišťujeme. Plníme reklamní účely. Vždycky se někde tak na čtvrt hodiny zastavíme a pak pokračujeme dál. Když jsme rozváželi sudy, byli jsme více na očích. Ale i tak si nás lidé všimnou. Turisté si nás fotí.

Máte kromě Barny a Bajky, které táhnou povoz, ještě jiné koně?

Ano, děti mají huculka a také chováme ještě jezdecké koně.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor a Foto: Ladislav Vaindl


V polovině koncertní šňůry čítající 17 vystoupení se nachází rocková skupina Kabát a ve středu její členové využili přestávku k návštěvě plzeňského pivovaru Gambrinus. Kabáti si pod dohledem sládka Václava Berky prohlédli pivovar i nové návštěvnické centrum a ochutnávali pivo.

"Člověk zná to pivo jen z té finální stránky, jak se to otevře, ono to zasyčí a pak se to vypije. Teď jsme na vlastní oči i viděli, jak se pivo vyrábí," komentoval návštěvu pivovaru frontman skupiny Kabát Pepa Vojtek. Kabáti se nejvíce zajímali o to, zda je kvalitnější pivo v lahvi nebo v plechovce, či v sudu. Dostalo se jim od sládka Berky odpovědi, že nejlepší je pivo z tanku. "Do šesti hodin se pivo v tanku dostane z pivovaru do jakékoliv hospody v Česku. Pokud se takto čepuje, chutná úplně nejlépe a je nejčerstvější," uvedl Berka. Kabáti se pak dožadovali prodeje piva v menších tancích, aby si ho mohli užít i doma.

V nově vybudovaném návštěvnickém centru pivovaru Gambrinus si Kabáti vyzkoušeli fotbalový trenažér nebo souboj kytaristů, kteří hrají proti sobě na speciálně upravené kytary a sbírají body za zvládnuté akordy. Kytaristé si to rozdali na vlastní písničku Kabátů a v soutěži obstáli. Ve finále návštěvy si všichni členové skupiny vyzkoušeli práci výčepního a jako vůbec první se podepsali na novou zeď V.I.P. návštěvníků centra.

"Zatím máme za sebou sedm koncertů z celkového počtu 17 a bylo to fakt dobré. Asi nejlepší to bylo zatím v Košicích, kde se hala rozjela úplně od začátku a duněla až do konce. V Ostravě byl rozjezd o něco pomalejší," uvedl kytarista Milan Špalek. Do Plzně přijedou Kabáti 12. dubna a jak uvedli členové kapely, plzeňské publikum je prý velmi náročné. "Když něco zkazíme v Košicích, tak si lidi řeknou, že to tak asi mělo být, když něco pokazíme v Plzni, tak si toho lidi hned všimnou," řekl s humorem kytarista Ota Váňa.

Na turné hraje Kabát pouze šest nových písní z aktuálního alba vydaného na sklonku loňského roku. „Celkem hrajeme na koncertu 29 skladeb, na fanoušky musíme opatrně, báli jsme se, aby to měli lidé naposlouchané, abychom je nezahltili novými písničkami, které ještě neznají jako ty staré," uvedl Pepa Vojtek. Z nového alba se prý zatím fanouškům nejvíce líbí Ebenový hole.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Jedna z plzeňských rarit, pivovarský koňský povoz brázdící město, definitivně končí. Posledního března vyjede z brány Prazdroje na poslední pravidelnou vyjížďku centrem města. Pivovar tvrdí, že dnešní doba už tradičnímu rozvážení piva nepřeje, navíc se prý bojí o bezpečnost povozu na rušných silnicích.

Foto

"Pivovar nám neprodloužil smlouvu," říká smutně kočí Jana Míčová ze slavného rodu plzeňských povozníků Šůsů. Bývalá ekonomka vystřídala na kozlíku svého otce, legendární postavu Jana Šůse, který před pěti lety zemřel.

"Dnešní doba není vhodná pro pokračování tohoto historického druhu dopravy piva každodenně," vysvětluje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Připomíná, že koně vyjíždějí z pivovaru na jednu z nejfrekventovanějších komunikací. "Máme obavy, aby nedošlo k neštěstí," dodává Mareček.

S renovovaným povozem taženým kobylkami Barnou a Bajkou zavážela Jana Míčová ještě před pár lety hospody v centru Plzně. Od roku 2009 ale vyrážela už jen na propagační jízdy, historický povoz vozil také svatebčany, zúčastnil se Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy.

"Vůbec nevím, co mám dělat. Skončím s koňmi na pracáku," krčí rameny povoznice.

To, že jí Prazdroj smlouvu od dubna neprodlouží, ví teprve pár dní. A stále nechce uvěřit, že by měla být posledním povozníkem z rodu Šůsů. Tím prvním byl její pradědeček. Podle slov Jiřího Marečka ale pivovar ani město o raritu zcela nepřijdou.

"Zvažujeme, jak povoz i nadále návštěvníkům představovat. Například při slavnostních událostech, při Pilsner Festu nebo Historickém víkendu, kdy je doprava v okolí pivovaru regulována," prozradil mluvčí Prazdroje.

"Nárazové akce nás neuživí," namítá Míčová. Od pivovaru dostala nabídku na odkoupení povozu - bez koní. "Barnu a Bajku bych stejně nedala. Před osmi lety je kupoval ještě můj táta. Jsou členy naší rodiny," říká rozhodně Jana Míčová.

Letitá tradice

Prazdroj používal koňské povozy k dopravě piva od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru.

V plzeňských ulicích se znovu objevily až po roce 1990. Z pěti spřežení nakonec vydrželo jen jedno, kočírované Janem Šůsem. Před třemi lety prodělal jeho historický vůz z roku 1942 kompletní ozdravnou kúru za bezmála 400 tisíc korun.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autor: Jaroslava Šašková | Foto: Daniel Beran


Sládci Plzeňského Prazdroje dnes uvařili zvlášť slavnostní várku ležáku Pilsner Urquell, které požehnal plzeňský biskup František Radkovský. Pivem z této velikonoční várky se osvěží mj. poutníci v římské církevní restauraci Giovanni Paolo II. a představitelé Vatikánu.

Věřím, že dnešní žehnání přinese plzeňskému pivu přinejmenším stejný zdar, jakého se mu dostalo již po historicky prvním požehnání odvážného počinu plzeňských právovárečných měšťanů 5. října 1842,“ sdělil plzeňský biskup František Radkovský.

Foto

Pro katolickou církev jsou Velikonoce bezesporu nejdůležitějším svátkem v roce. Velikonoční várka Pilsner Urquell má také křesťanskou symboliku v tom, že bude zrát takřka celou postní dobu, která trvá 40 dní před Velikonocemi a začala Popeleční středou. Nejen křesťané vědí, že důležité záležitosti a události si vyžadují náležitou a dlouhodobou přípravu.

Považujeme za velkou čest, že pan biskup Radkovský požehnal naší velikonoční várce ležáku Pilsner Urquell. Požehnané pivo chceme poslat v dubnu do Říma, kde bude v době Velikonoc k dispozici poutníkům v církevní restauraci Giovanni Paolo II. Požehnaný Pilsner Urquell bychom také rádi předali přímo vatikánským církevním hodnostářům jako velikonoční dárek Plzeňského Prazdroje,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. Vzorky požehnaných surovin z velikonoční várky budou uchovány v Pivovarském muzeu v Plzni.

Aby měl Pilsner Urquell do Velikonoc dostatečný čas dozrát, musel se vařit s více než pětinedělním předstihem při dodržení tradiční receptury a tedy i technologické lhůty, kterou plzeňští sládci dodržují už od doby prvního sládka Josefa Grolla. První várku plzeňského ležáku, mimochodem také požehnanou, uvařil Josef Groll 5. října 1842 a pivo se poprvé čepovalo o pět a půl týdne později na svatomartinských slavnostech 11. listopadu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


«« « Strana 12 z 22 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI