Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivovary Braumeister

Gambrinus mění dres

[pondělí, 13. únor 2006]

Nové obaly pro nejprodávanější české pivo přicházejí na trh

Dnes zahájil Plzeňský Prazdroj, přední český výrobce piva, stáčení piva Gambrinus do nových lahví. Půllitrové lahve pro všechny varianty nejpopulárnějšího piva jsou z hnědého skla, tzv. typ Gold. Významné změny doznala i etiketa: vyznačuje se dynamičtější kombinací barev a designem při zachování základních prvků tradičního loga značky. V průběhu příštích týdnů se budou postupně nahrazovat také stávající přepravky Gambrinus. Tato inovace má pomoci dále rozvinout potenciál značky, která v současnosti dosahuje 25 % tržního podílu v ČR. Zavedením nových lahví, etiket i přepravek dává Plzeňský Prazdroj jasně najevo svůj přístup ke značce Gambrinus jako k jedné ze svých priorit – nejprodávanější české pivo dostává prvotřídní obaly, které ho zviditelní na prodejní ploše a výrazně odliší od konkurence.

Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short zdůraznil: „Naším cílem bylo výrazně zdokonalit obaly pro značku Gambrinus. Potřebujeme neustále modernizovat její image, aby vypadala špičkově, současně a neztrácela přitom nic ze svých základních hodnot. Musíme držet krok s vývojem kolem nás a předbíhat konkurenci. Jednou z oblastí, která má k tomuto přispět, je celková inovace obalů“.

Rozhodnutí společnosti Plzeňský Prazdroj inovovat obaly piva Gambrinus se testovalo v rozsáhlých marketingových průzkumech, z nichž vyplynulo, že by spotřebitelé ocenili lepší prezentaci značky v obchodech. Jednoznačnou preferenci pro značku Gambrinus získala v průzkumech hnědá barva skla. Další prostor ke zlepšení viděli účastníci průzkumu také ve vzhledu etiket.

Základní tři prvky charakteristického designu značky Gambrinus zůstávají stejné: šikmý nápis Gambrinus, typ písma a symbol G. Změny se nejvíce projevily v kombinaci barev a dynamičtějším tvaru etiket. Nové logo bude výraznější - kombinace červeného podkladu s bílým nápisem Gambrinus.

Spotřebitelé se s novými obaly seznámí prostřednictvím kampaně v televizi, na billboardech a světelných vitrínách ve všech velkých městech a na důležitých silničních tazích. Kampaň, jejímž hlavním sloganem je „Gambrinus tým v novém“, vypukne v březnu 2006 a bude ve znamení fotbalu. Půjde zároveň o zahájení komunikace značky ve spojení s Mistrovstvím světa ve fotbale 2006, protože Gambrinus je jedním z oficiálních partnerů české fotbalové reprezentace.

Základní fakta:

Nové lahve pro značku Gambrinus jsou typu Gold. Používají se i v jiných pivovarech SABMiller, například na Slovensku. V první etapě výměny lahví bude vyrobeno cca 50 milionů kusů. Výrobcem je společnost Vetropack Moravia Glass.

Nové přepravky budou na trh uváděny postupně, výměna by měla být ukončena do srpna 2006. Celkem bude vyrobeno 1,5 milionu přepravek. Při jejich výrobě jsou používány ty nejmodernější technologie, jak v oblasti potisku, tak i v materiálovém složení.

Hmotnost celého balení Gambrinus se snižuje téměř o dva kilogramy – nové lahve jsou o 20 procent lehčí a zhruba o 100 g menší je i hmotnost nové přepravky. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Nadbytečným hledáme práci

[pondělí, 13. únor 2006]

Plzeňský Prazdroj výrazně zmodernizuje výrobu. Bude proto zaměstnávat méně lidí, ale s vyšší kvalifikací. „Nejde o vlnu propouštění, spíše o dlouhodobý proces,“ říká manažer pivovaru Jaroslav Gubiš.

Plzeňský pivovar v budoucnu zaměstná méně lidí. Ti však budou většími odborníky. „Situace směřuje k tomu, že v pivovaru bude pracovat méně lidí s vyšší kvalifikací,“ řekl manažer pivovaru Plzeň Jaroslav Gubiš.

* Co nejdůležitějšího se letos v pivovaru bude dít?

Nejdůležitější bude stavba nové haly stáčírny a instalace nové lahvové a plechovkové linky pro stáčení piva Pilsner Urquell, určeného na export. Zároveň se zvýší kapacita varny a kvašení. Znamená to, že budeme schopni vyrábět více a plnit požadavky zvyšujícího se exportu.

* Pilsner Urquell je teď především vývozním artiklem. Je to důvod modernizace linky?

Ano. Pilsner Urquell je jednou z vlajkových značek skupiny SABMiller, do které Plzeňský Prazdroj patří. Nové linky budou lépe odpovídat moderním trendům a požadavkům na kvalitu stáčení.

* Ročně ale uvaříte více Gambrinusu, je to tak ?

Prazdroje se uvaří doma i v zahraničí necelé dva miliony hektolitrů ročně. Gambrinusu více než dvakrát tolik.

* Jak si stojí Gambrinus na domácím trhu?

Už několik let je Gambrinus nejprodávanějším pivem v zemi. Každé čtvrté prodané pivo u nás je právě Gambrinus.

* Plzeňský Prazdroj chystá koncem března propouštění. Upřesněte kolik lidí firma propustí a proč?

V žádném případě nejde o vlnu propouštění, spíše o dlouhodobý proces. Všechny výrobní procesy zefektivňujeme postupně už od září loňského roku a snažíme se, aby sociální dopad byl co nejmenší. V první řadě hledáme pro nadbytečné pracovníky uplatnění v jiných útvarech Plzeňského Prazdroje a dále ve firmách, které pro nás zabezpečují služby. Nezanedbatelný je i počet pracovníků, kteří mohli odejít do důchodu. Ale ptala jste se na číslo... V pivovaru Plzeň jde o zhruba stovku zaměstnanců.

* Proč jste se rozhodli propouštět?

Hlavně na základě důkladné analýzy všeho, co v pivovaru děláme. Něco souvisí s tím, že jsme přece jen sezonní provoz. Dále se snižování týkalo lidí, jejichž místa jsme zrušili. To, co zajišťovali, teď nakupujeme od jiných firem.

* Které obory to jsou?

Například svářečské práce, obsluha kamerového systému, úklid, zahradnické práce, podatelna… Pro nás je výhodnější tyto činnosti řešit dodavatelsky. Dlouhodobě zaměstnávat a vychovávat si lidi chceme na pozicích, které jsou pro pivovarnictví klíčové.

* A co ostatní lidé? Pomůžete jim najít novou práci?

Ano. Je to pro nás priorita. Osobně to cítím tak, že podepsáním dohody o ukončení pracovního poměru pro nás starost o zaměstnance nekončí, spíše začíná jiná forma. Spolupracujeme s personální agenturou, která má bohaté zkušenosti a úspěchy v této oblasti. Reakce odcházejících zaměstnanců na tuto formu pomoci jsou jen a jen pozitivní. Spolupracujeme s personální agenturou, která lidi školí, píše s nimi životopis, připravuje je na pracovní pohovory.

* Chystáte letos další propouštění?

Ano. Modernizujeme a bylo by nefér cokoli zastírat. Je to přirozený vývoj. Stroje se automatizují, robotizují a k jejich obsluze je potřeba čím dál méně lidí. Už teď ale musíme vybrat ty nejkvalifikovanější a nejkvalitnější lidi, kteří se budou na obsluhu nové linky zaškolovat. Pro ty, pro které se místo nenajde, chystáme obdobný program pomoci jako nyní.

* Byly v pivovaru profese, které už zanikly?

Ano. Pracovali tu například mědikovci, kteří opravovali měděná dna ve varně. I dnes jsou dna měděná, mají však jinou konstrukci a nevyžadují tak časté opravy. Rovněž nepotřebujeme tolik „klasických" svářečů. Všechny železné roury, kterými do pivovaru dříve proudily energie nebo voda, byly postupně vyměněny za nerez. Na druhou stranu ale nové profese vznikají - například elektronik.

* Co všechno dělá elektronik?

Umí opravovat složitá měřicí zařízení a řídicí systémy strojů. Je schopen pracovat s jemnou mechanikou.

* Chcete tedy v pivovaru pouze odborníky?

Ano. Směřuje to ke stavu, kdy tu bude pracovat méně lidí s vyšší kvalifikací a za více peněz.

* Jaký vy si letos osobně kladete cíl?

Mým prioritním úkolem dnes je stabilizovat situaci uvnitř pivovaru. Po zprávách o propouštění tu není logicky příliš dobrá nálada. Musíme lidi motivovat. V praxi to znamená jít mezi lidi a vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat… Na podzim nás pak čeká práce při uvádění nové stáčírny do provozu. Úspěšně to zvládnout je mým hlavním cílem. (MF Dnes)


Stamilionové investice, ale také snížení stavu zaměstnanců. To jsou změny, které letos čekají plzeňský pivovar.

Největší část peněz z plánovaných investic tu padne na stavbu nové stáčírny lahví a plechovek, která projde rozsáhlou rekonstrukcí.

Dvousetmilionovou investici pak představuje pořízení deseti obřích tanků, ve kterých bude zrát Pilsner Urquell. Díky nim se rozšíří kapacita výroby tohoto prémiového piva.

Další novinkou je nový desing a tvar lahve, do které se od pondělí stáčí Gambrinus, nejprodávanější pivo v Česku.

Kvůli novým investicím a rozsáhlé modernizaci pivovaru ale přijde o práci několik zaměstnanců stáčírny. Na obsluhu moderních strojů a linek je totiž potřeba stále méně lidí.

„Snižování stavu zaměstnanců je proces, který se nedá zastavit. Stroje jsou stále modernější a na obsluhu nové robotizované stáčírny, která by měla začít fungovat na podzim, budeme potřebovat jen polovinu zaměstnanců, než v současné době,“ vysvětluje manažer pivovaru Jaroslav Gubiš.

Podle jeho slov ale ne všichni zaměstnanci pivovaru, kteří přišli nebo přijdou o svou současnou pozici, musejí odchejít. „Některá místa se ruší, jiná ale naopak vznikají. To znamená, že člověk, který přijde o práci ve výrobě, ji může najít například v distribuci,“ dodal Gubiš. (MF Dnes)


Lucie Steinbachová pracuje jako archivářka Plzeňského Prazdroje. Kromě toho ale píše knihy. Jejím posledním počinem je kniha Plzeňský Prazdroj v historických fotografiích, pro jejíž sepsání použila archivní fotografie z pivovaru.

Kniha nabízí čtenáři ucelený obraz o tom, jak se pivo vyrábělo koncem devatenáctého století a pak třeba v padesátých letech minulého století.

"Archivní sbírka Plzeňského Prazdroje je velmi rozsáhlá a také zajímavá, což budou moci čtenáři sami posoudit. Práce na této knize se mi velmi líbila," řekla Steinbachová.

Staré fotografie zavedou čtenáře až do devatenáctého století a nabídnou mu pohled na starý pivovar a jeho kouzlo. Fotografie ukazují třeba výrobu sudů, kterých tu bednáři vyrobili ve třicátých letech minulého století ročně kolem čtyřiceti tisíc. Čtenáři mohou vidět, jak asi výroba vypadala a na skupinových snímcích si mohou prohlédnout i partu bednářů.

Velká většina snímků se v knize objevuje na veřejnosti poprvé. Nechybí v ní také nejstarší fotografie plzeňského pivovaru nebo snímek legendárního hostinského Martina Salzmanna. K vidění jsou v knize také letecké snímky pivovaru z dvacátých let minulého století.

Křest knihy se včera symbolicky uskutečnil ve sklepích Plzeňského Prazdroje. Jejím kmotrem je bývalý vrchní sládek Václav Berka.

"Jsem rád, že také ještě vycházejí knihy a že se najde někdo, kdo je umí napsat. Přeji knize, aby ji lidé četli a vydavatelům, aby takovýchto knížek vydali co nejvíc," řekl Berka. Knihu, která mapuje historii nejslavnějšího českého piva, vydalo nakladatelství Starý most. Navazuje tak na sérii knih, které mapují historii Plzně a pro nakladatelství je to již devatenáctá publikace.

Plzeňské vydavatelství a nakladatelství Starý most se zaměřuje na knihy s regionální tematikou a brzy oslaví šesté výročí svého vzniku.

Mezi starší publikace patří například kniha Škodovka v historických fotografiích nebo Plzeňané. (iDnes)


Plzeňský Prazdroj začal rozšiřovat výrobu ležáku Pilsner Urquell. V první fázi více než dvousetmilionové investice instaloval dva nové cylindro-kónické tanky. Těch bude celkem deset a kromě toho se počítá i s rozvojem sousední varny zprovozněné loni v září. Do ní už podnik dal 400 milionů korun.

Celý projekt se završí v květnu 2006. Roční kapacita výroby piva Pilsner Urquell pak přesáhne tři miliony hektolitrů, což je zhruba o šestinu více než v současnosti.

"Rozšíření výroby piva Pilsner Urquell je v souladu s nárůstem jeho prodeje na zahraničních trzích," dodal mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.

Podle něj letos Prazdroji opět výrazně roste export tohoto piva, domácí prodej se zatím drží loňské úrovně. Export pivovaru loni dosáhl 1,7 milionu hektolitrů a meziročně se zvýšil o 13 procent, letos by měl být jeho růst ještě vyšší.

Prazdroj loni prodal 9,7 milionu hektolitrů piva, o 200 tisíc hektolitrů více než předloni. Letos by se měl přiblížit k hranici deseti milionů hektolitrů.

Cylindro-kónické tanky používá plzeňský závod ke kvašení a zrání piva od roku 1991 a nyní jich má 104. Pivo v nich deset až 12 dnů kvasí a poté zhruba 30 dnů leží a zraje.

Nových deset kvasných nádrží, do nichž podnik vloží desítky milionů korun, bude stát do konce roku. Každý tank bude mít objem 3240 hektolitrů. "Tanky se plní na 2400 hl, čtvrtina objemu je ponechána na tvorbu pěny během kvašení," uvedl Bechtin.

Kapacita varny se po rozšíření zvýší z 12 na 18 várek denně, tedy o 22 000 hektolitrů mladiny týdně. Instalace nových nádob je ojedinělým projektem ve skupině SABMiller, kam Prazdroj patří. Zejména díky uspořádání ventilů, které snižuje úniky piva a zajišťují vysokou stabilitu kvasnic a tedy i piva. Na příští rok chystá pivovar v Plzni téměř miliardovou stavbu nové stáčírny piv. "Měla by začít na jaře a skončit do konce roku," uvedl Bechtin. Podle něj půjde o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Podnik dnes produkuje 55 procent piva točeného, zbytek v lahvích.

Čtvrtou, poslední etapu rozšíření varny Pilsner Urquell pivovar na příští rok nechystá. Její zahájení bude podle Bechtina záviset na vývoji světové poptávky po prémiovém plzeňském pivě. Šéf Prazdroje Mike Short uvedl, že SABMiller má s pivovarem v Plzni velké plány. V prvním čtvrtletí 2006 bude mít hotový plán využití celého areálu 58 hektarů. Přestavba z něj bude vycházet. (iDnes)


V Plzni bude možné spatřit kolekci čítající dvacet tisíc pivních etiket

Plzeňské pivovarské muzeum získalo v těchto dnech rozsáhlou sbírku pivních etiket. Pochází z pozůstalosti soukromého sběratele Antonína Hajšmana a čítá na dvacet tisíc etiket. Dále ji tvoří několik stovek pivních tácků a menší kolekce pivovarských odznaků.

"Jde převážně o domácí etikety, najdou se mezi nimi ale i předměty spojené s pivem například z Argentiny a jiných zemí světa," řekl kurátor muzea Jiří Hána.

"Sbírku jsme vykoupili, protože je to sběratelsky cenná kolekce," poznamenal. Sbírka stála několik tisíc korun. Podle kurátora její část doplní fond základních sbírek pivovarského muzea; hodnotná je ale i jako celek.

Většina etiket pochází z několika posledních desetiletí, obsahuje ale i starší etikety. "Nejstarší kousky jsou tak z přelomu 19. a 20. století," uvedl Hána. (iDnes)


Značce Gambrinus kreativita nechybí

[neděle, 13. listopad 2005]

Se zcela novou a neotřelou promo kampaní pod názvem „JSME JEDEN TÝM“ vstoupila značka Gambrinus z portfolia Plzeňského Prazdroje 1. listopadu do ulic celé České republiky. Promotéři s velkými maketami soutěžních multipacků piva Gambrinus zaplavili ulice, nákupní centra, parkoviště i pražské metro. Do kampaně byly zapojeny desítky promotérů, kteří mají za úkol jediné – nosit či vozit v nákupních vozících velké makety multipacků všude, kde je to jen možné a být tak neustále na očích.

„Myšlenka maket několikanásobně zvětšených multipacků je velice jednoduchá a jsme přesvědčeni, že v jednoduchosti je síla,“ vysvětluje původ nápadu Brand Manager značky Gambrinus, Petr Božoň. Na vzniku nápadu se podílela reklamní agentura RUST2. V průběhu listopadu dodá Gambrinus na trh celkem 150 000 soutěžních multipacků piva Gambrinus. V soutěži „JSME JEDEN TÝM“ je možné vyhrát jednu ze 40 000 cen z kolekce oblečení značky Gambrinus. (iStrategie)


O pivní slávě vědí i v cizině

[čtvrtek, 13. říjen 2005]

U hostů z Německa to Plzeň ve srovnání s Oktoberfestem neprohrála. Lidi různého věku, hudebního vyznání a jazyka svedl o víkendu do Plzně tradiční Pilsner Fest. Program kromě pěnivého moku nabízel také spoustu muziky, dobrého jídla, soutěží a jiné zábavy.

„Jezdím každý rok kvůli koncertům. Letos jsem se těšil především na Wohnouty,“ řekl Ondřej Plic z Manětína, který s kamarády seděl v sobotu v poledne u piva v hlavním stanu na pivovarském nádvoří.

Osmiletý David popíjel limonádu a zuřivě fandil svému tátovi, který se zúčastnil soutěže ve stavění pyramid ze špalíků. „Je to zábava, líbilo se mi i v pivovarském muzeu, třeba ten hrací stroj a taky zvonek na konci prohlídky,“ popisoval své zážitky David.

V pivovaru si užívali i návštěvníci z Německa. S nadšením se účastnili i soutěží. „Jezdíme také do Mnichova na Oktoberfest. Je to větší akce než v Plzni, ale tady se také dobře bavíme. Ještě vám prozradím tajemství - zdejší pivo mi chutná víc než naše,“ přiznal Konrad Hackel.

„Mně se tady líbí víc než v Mnichově. Tam přijíždí daleko víc lidí, člověk se pořád tlačí v davu. Na prohlídce plzeňského pivovaru jsem byla už potřetí a pokaždé objevím něco zajímavého,“ prohlásila jeho žena Angelika. Dále přiznala, že nikdy neodolá českým knedlíkům. Kromě němčiny zněla v davu nejčastěji angličtina, francouzština a ruština. (MF Dnes)


Na plzeňském náměstí včera společným přípitkem začal třídenní Pilsner Fest, tradiční oslava uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Plechovkovým prazdrojem si připilo 2773 lidí, což nestačilo k překonání dosavadního rekordu. Předloni oslavám připilo 4956 lidí.

„Je tu výborná atmosféra. V poslední době chodíme na náměstí snad na všechny akce, na přípitku jsme ale poprvé. Samozřejmě jsme přišli hlavně podpořit rekord,“ svěřil se Plzeňan František Flígl.

„Doufám, žemáte všichni nafasováno, teď přijde ten okamžik. Budeme počítat od deseti dolů a řekneme si Na zdraví,“ burácel náměstím hlas moderátora Petra Rychlého.

Zaplněnému náměstí poděkoval primátor Miroslav Kalous. „Jsem rád, že Plzeň dala světu pivo. To pivo to teď městu vrací,“ řekl. Generální ředitel Prazdroje Mike Short pozval lidi do průvodu mířícího na nádvoří pivovaru, kde je až do neděle připraven hudební program na dvou scénách a další atrakce. Vrcholem bude dnešní ohňostroj ve 22 hodin. (MF Dnes)


Prazdroj zahájil přestavbu závodu

[čtvrtek, 13. říjen 2005]

Rozsáhlá přestavba Plzeňského Prazdroje umožní rozšíření výroby piva. Přitom zůstane zachováno historické jádro areálu.Plzeňský Prazdroj zahájil rozsáhlou přestavbu hlavního závodu v Plzni za stovky milionů korun. "Začala stavba deseti nových cylindrokónických (CK) tanků a současně rozšiřujeme sousední novou varnu Pilsner Urquell," říká mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.

Podle něj je smyslem modernizace rozšíření a zefektivnění kapacit výroby piva, zejména kvůli stále rostoucímu exportu prémiové značky Pilsner Urquell. "Současně chceme závod rozvíjet jako atraktivní turistickou destinaci schopnou přivítat více než loňských sto tisíc návštěvníků," uvedl mluvčí.

CK tanky používá plzeňský závod ke kvašení piva od roku 1991 a nyní jich má 150. Nových deset kvasných nádrží, do nichž podnik vloží desítky milionů korun, bude stát do konce roku. Každý tank bude mít objem 2400 hektolitrů, výšku 15 metrů a šířku šest metrů.

Šéf Prazdroje Mike Short uvedl, že investice celé skupiny - závody Plzeň, Nošovice a Velké Popovice - přesáhnou za finanční rok duben 2005 až březen 2006 loňských 1,6 miliardy korun. "Hlavní akcí je nová stáčírna lahví a rozšíření varny Pilsner Urquell," řekl Short.

Nová stáčírna piv Pilsner Urquell i Gambrinus, jejíž stavba začne ještě letos, by měla stát více než jednu miliardu korun. Třetí etapa budování varny, do niž už podnik dal 362 milionů korun a zprovoznil ji loni v září, začne počátkem roku 2006.

SABMiller má podle Shorta s pivovarem v Plzni velké plány. Do konce roku bude mít hotový plán využití celého 58 hektarového areálu. Přestavba z něj bude vycházet.

Prazdroj loni prodal 9,7 milionu hektolitrů piva, o 200 tisíc hl více než předloni. Letos by se měl přiblížit k hranici deseti milionů hektolitrů. Export dosáhl 1,7 milionu hektolitrů a meziročně se zvýšil o 13 procent, letos by měl být jeho růst ještě vyšší. (Plzeňský deník)


V nevídaném sporu o to, zda má radnice zaplatit pokus o rekordní přípitek pivem na náměstí, se utkali plzeňští politici. Nejvíc jim vadil laciný humor během programu a propagace alkoholu. Akce byla nejdřív zamítnuta. Při druhém hlasování změnili názor čtyři zastupitelé a přípitek prošel.

O jakou akci se vůbec jedná? Město chce rozšířit tradiční a známou kulturní akci Plzeňského Prazdroje Pilsner Fest z pivovaru do centra města. Na nádvoří pivovaru se při festivalu pořádají koncerty pro desetitisíce lidí.

Nyní vznikl plán uspořádat v rámci Pilsner Festu na náměstí Republiky 30. září program s vystoupením Věry Špinarové, skupiny Děda Mládek Illegal Band a známým moderátorem Petrem Rychlým.

A právě na náměstí by si měl primátor města Miroslav Kalous připít s lidmi pivem v plechovkách. Zatím se počítá s pěti tisícovkami plechovek za sto tisíc korun. Celá akce má pak má město přijít na tři čtvrtě milionu korun.

"Myslíme, že je to další způsob, jak by se dalo zlepšit povědomí o městě Plzni," přesvědčoval primátor Miroslav Kalous zastupitele, aby souhlasili.

Profesor: Je to laciný druh humoru

První, u koho primátor narazil, byl vysokoškolský profesor a bývalý rektor Západočeské univerzity Jiří Holenda. Ten prohlásil, že se 750 tisíc korun dá využít pro město lépe. "Nemohu souhlasit s rozšiřováním podobných akcí laciného charakteru," řekl Jiří Holenda.

Profesora přitom šokovalo, že umělci mají za své vystoupení inkasovat 200 tisíc korun. "Chtěl bych vědět, kolik dostane Petr Rychlý. Když ho slyším mluvit, naskakuje mi husí kůže. Je to laciný druh humoru," uvedl Holenda.

"Akce stojí celkem asi pět milionů korun a bude inzerována v rámci celé republiky. Je to o prezentaci města," hájil záměr primátor.

Radní se bojí propagace alkoholu

Protest se ale ozval i od člena městské rady Miroslava Zábranského. "Odlišujeme prezentaci města od prezentace Plzeňského Prazdroje. Prezentace města je dobrá, ale připíjet si plechovkami piva? Vzhledem ke statusu města, který nám zakazuje podporovat alkoholismus, nemohu souhlasit," sdělil Zábranský.

Ke slovu se znovu hlásil profesor Holenda a také odsoudil snahu o rekordní přípitek. "Je to blbost. To bychom se mohli prezentovat i tak, že zastupitelé sní dvě stě tisíc švestkových knedlíků," zlobil se Holenda.

Pivo by mělo být zadarmo, říká zastupitel

Dalšímu zastupiteli se nelíbilo, že by mělo město za pivo platit. "Neměl by nám Prazdroj dát ty plechovky zadarmo? Už proto, že se při všech akcích na náměstí točí právě Prazdroj," navrhoval Lumír Neuberg.

"Myslím, že Prazdroj dodá pivo zadarmo," přispěchal s nadějným příslibem primátor Kalous. A také hned připomněl, že pivovar sponzoruje i jiné kulturní a společenské akce.

Na řadu přišlo hlasování. Návrh neprošel, protože pro bylo pouze 21 politiků. Jeden ze zastupitelů se ale přihlásil, že kvůli technické chybě hlasovat nemohl. Někteří politici se přitom zřejmě lekli, že primátorem prosazovaná akce neprošla a rychle změnili původní postoj.

Podruhé už bylo pro 25 hlasů. Přípitek prošel. (iDnes)


"A já pořád kdo to tluče, on to bednář na obruče." Tak tahle lidová píseň je od úterka v Plzni vysoce aktuální. Po téměř padesáti letech totiž místní slavný pivovar opět obnovil vlastní výrobu těchto dřevěných nádob. Po téměř padesátileté odmlce bednáři v Prazdroji staví zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. Následovat mají další.

Po téměř padesátileté odmlce bednáři v Prazdroji staví zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. Následovat mají další.

Nové velké bečky vlastní výroby nahradí vysloužilé sudy, které se v Plzeňském Prazdroji používají ke kontrolní výrobě piva tradiční metodou.

"Je třeba mít srovnání, zda naše pivo dělané nejmodernějším způsobem je stejné jako to, které vařili naši dědové a které třeba leželo v dřevěných sudech. A protože některé původní nádoby jsou starší sta let, je třeba pořídit nové," vysvětluje sládek Prazdroje Václav Berka.

Bednáři - ohrožený druh?

Parta bednářů Prazdroje - poslední své profese ve střední Evropě - čítá nyní deset členů. Někteří ještě pamatují doby slávy tohoto řemesla.

"I v roce 1957 jsem byl u toho, když jsme tady v pivovaru dělali poslední nový sud. No vidíte, stačilo čtyřicet osm let a je to tu znovu," říká s úsměvem hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák.

Prazdroj se obnovením výroby ležáckých sudů vrací ke kdysi slavné tradici. Ještě v osmdesátých letech minulého století využíval na pět a půl tisíce těchto ležáckých nádob. Teď má pivovar ve sklepích pět desítek sudů. Zrání v dubových nádobách je nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

Jak dlouho vzniká sud

Příběh nového sudu - v Prazdroji prvního po půlstoletí - začal před deseti lety. Právě tehdy se k zemi skácely duby v lese u Zbiroha na Rokycansku, jejichž dřevo si nakonec plzeňští bednáři vybrali ke stavbě nádoby.

"Jen materiál ke stavbě jednoho sudu přijde na padesát tisíc korun, plus samozřejmě další doplňky, třeba obruče, které si upravujeme na míru sami. A pak už jen práce," usmívá se hlavní bednář Plzeňského Prazdroje.

Samotná výroba sudu trvá plzeňským řemeslníkům asi tři týdny. Nejdůležitější je trpělivost, nic se nesmí uspěchat, aby se dřevo nepoškodilo," říká Ladislav Bešťák.

Ten už dnes ví, že obnovená tradice jedním sudem neskončí. "Ročně bychom rádi postavili tak tři další," říká hlavní bednář.

Pro budoucnost dnes už téměř zapomenutého řemesla je třeba, aby Prazdroj našel nové lidi, kteří převezmou zkušenosti svých kolegů. "Ale naše řemeslo se už nikde nevyučuje. Takže si musíme pomoci sami - prostě přeškolíme nějakého šikovného truhláře," dává recept na výchovu bednáře první muž plzeňské party. (iDnes)


Prodejcům občerstvení na festivalu Na ulici se nelíbí, že nemohou čepovat pivo. Prý se kvůli tomu stávají terčem kritiky návštěvníků, kteří prý často, když zjistí, že si nemohou dát pivo, nekoupí si ani nic k jídlu a jdou pryč.

"Tohle tu nikdy nebylo. Vždy se řeklo, jaké pivo se bude čepovat a za kolik, a mohl ho mít každý. Letos to není. Co když za rok nebudeme moci prodávat ani klobásy," láteří jeden z prodejců.

Podle ředitele pořadatelského servisu Esprit Hanuše Klůse je příklad z klobásami přehnaný.

"U piva to tak je, protože takovou podmínku měl jeden z hlavních sponzorů Plzeňský Prazdroj. Smlouva s ním je postavená jinak než loni. Záleží mu na tom, aby vidělal, proto si pivo prodává sám ve speciálních stanech a stáncích," vysvětlil Klůs. Podle něj na zákaz prodeje piva ostatní prodejci přistoupili, když se uzavíraly smlouvy s nimi.

"Komu se to nelíbilo, nemusel tu prodávat. Mohl jet jinam," dodal Klůs.

U scén festivalu se tak prodává jen pivo Pilsner Urquell za 27 korun půllitr. Výjimkou jsou prodeje do kelímků kamenných restaurací. Těm prodej piva zakázat nelze. Levnější pivo tak lze koupit například v Pizza Baru ve Smetanově ulici, Hifi klubu a Bistru na náměstí Republiky (Gambrinus10/20 korun) a U Mansfelda (Pilsner Urquell/25 Kč). (Plzeňský deník)


Představte si, že přijdete do restaurace, sednete si ke stolu, načepujete si své pivo, a kdykoli budete chtít, si budete moci půllitr opět sami naplnit, aniž byste museli vstávat od stolu. Že je to sen? Ne tak docela. V Plzni už totiž funguje restaurace, kde je na každém stolu výčepní zařízení a z něj si hosté čepují pivo podle vlastní libosti sami.

Tato restaurace je dnes otevřená přesně týden a o zákazníky nemá nouzi. Například na zítřejší večer je už zarezervována drtivá většina z desíti samooblužných stolů.

"Jsme zatím ve zkušebním provozu, ale každý večer je tu obrovský frmol," říká jeden z výčepních, který se představil jako Tomáš. A nával asi jen tak nepomine. Lidé jsou novinkou nadšeni.

"Nemusíme pro pivo chodit na bar, nemusíme čekat na obsluhu a nemusíme se ani rozčilovat, že nám udělali nízkou nebo vysokou pěnu. Stačí si jen při příchodu vyzvednout sklenici a pak už pijete jen to, co si sami vytvoříte," říká jeden z hostů Lukáš Němec.

Myšlenka postavit samoobslužnou restauraci napadla dva plzeňské podnikatele. K realizaci se připojil i Plzeňský Prazdroj.

"Je to novinka, k níž nemáme žádnou studii, kolik piva se v takové restauraci vytočí. Připadala nám ale velmi zajímavá, proto jsme zainvestovali technologii," říká za pivovar Vladimír Jurina.

Jedná se o to, že se pivo vede z tanku do chaldicí místnosti a odtud pak trubkami z pivního tanku ke každému stolu zvlášť. Na stole je výčep s jedním až třemi kohouty a nad nimi displej, kde se objevují informace o množství vyčepovaném z každého kohoutu. Když hosté dopijí poslední doušek, dají ovládáním na displeji obsluze znamení, že u stolu chce zákazník platit. Obsluze se pak na centrálním počítači zobrazí propitá částka. Ta se stanovuje přesně podle vyčepovaného množství. Měřidla mají přesnost na setinu litru. (Plzeňský deník)


Začíná Léto s Prazdrojem

[středa, 13. červenec 2005]

Ve čtvrtek se od 19:30 koná letošní první koncert v tradiční sérii hudebních čtvrtků. Vstup na všechny koncerty je zdarma. Součástí Léta s Prazdrojem budou poslední červencový víkend i dvě vystoupení v rámci turistické Olympiády, kterou ve spolupráci s městem Plzeň a s Plzeňským Prazdrojem pořádá Svaz českých turistů. Léto s Prazdrojem vyvrcholí na začátku října již tradičním Pilsner Festem.

Plzeňský Prazdroj,a.s. i letos nabídne příznivcům hudby sérii koncertů populárních skupin pod společným názvem „Léto s Prazdrojem“. Jako první dnes na nádvoří pivovaru vystoupí Vypsaná Fixa a Pod Stolem, dále se fanoušci dobré hudby a skvělého piva mohou těšit například i na skupiny Replay, Znouzectnost nebo Semtex. I letos budou akce Léta s Prazdrojem obohacena o vystoupení mladých plzeňských kapel.

Poslední červencový víkend bude ve znamení turistické olympiády. „Plánujeme kromě jiného také prodlouženou otevírací dobu Návštěvnického centra i Pivovarského muzea, “ řekl Vladimír Jurina, manažer Plzeňského Prazdroje odpovědný za marketing návštěvnických aktivit, „prohlídky navíc budou probíhat každou půlhodinu, takže doufáme, že budeme moci přivítat co nejvíce zájemců - všichni jsou samozřejmě co nejsrdečněji zváni.“

Program koncertů na nádvoří plzeňského pivovaru:

30. 6. Vypsaná Fixa + Pod Stolem

7. 7. Neřež + Kasiopea

14. 7. Sarin + Replay

21. 7. Post-it + Antabus

28. 7. Pavla Kapitánová & BAND + Cofrum Marling

29. 7. Jiskra + host

30. 7. MHS

4. 8. Tři Sestry revival banda + Siláž

11. 8. Traband + Navzájem

18. 8. Znouzectnost + Bikini

25. 8. Lucie Revival + No exit

1. 9. Semtex + LSD

30.9. – 2.10. Pilsner Fest

Doprovodné akce a výstavy budou během celého léta probíhat jak v prostorách pivovaru a jeho Návštěvnického centra, tak i v Pivovarském muzeu, případně v jiných lokalitách Plzně. Koncerty se budou konat za každého počasí, jejich začátky jsou v půl osmé a vstup na ně je zdarma. Speciality na grilu a výborně ošetřené pivo od mistrů výčepních z Prazdroje poskytne letní zahrádka a v případě nepříznivého počasí restaurace Na Spilce. (regionplzen.cz)


Jak nezabloudit pod zemí? Putovat po proudu vody! Těžké dveře se otevírají, pár kroků za ně a před očima se nabízí pohled do jiného světa. A jiného času. Před námi se vine podzemní labyrint plzeňského pivovaru. Všudypřítomné vlhko, to je první poznávací znamení chodeb, kterých je pod areálem na devět kilometrů. Běžně přístupná je ale jen část, několik set metrů. „Zabloudit se ale v podstatě nedá, a to díky jednoduchému triku,“ říká Helena Emmerová z Prazdroje a ukazuje na mělký kanálek s pramínkem vody, který se vine podél stěny. „Chodby jsou totiž vyhloubeny s mírným sklonem, takže stačí jít po proudu. Prst do vody a hned víte, kudy ven,“ prozrazuje Helena Emmerová.

Chodby pod Prazdrojem měly jednoduchý účel - zrálo v nich mladé pivo v ležáckých sudech. A právě pískovcové podloží pod pivovarem bylo k hloubení sklepů ideální. Při pohledu na široké chodby kolem není třeba velké představivosti k tomu, aby člověk pochopil, jakou dřinu tehdejší „tuneláři“ podstoupili.

Dělníci se prvně chopili nářadí v roce 1839 a ručně se pustili do skály. A jejich dílo otevřelo podzemí. „Pozor, ať neuklouznete,“ přerušuje úvahy nad sysifofskou dřinou průvodkyně a míří do hloubi podzemí. Povrch země se v tu chvíli nachází asi patnáct metrů nad sklepením. „A tady je čert,“ sklání se průvodkyně ke stěně chodby a ukazuje na vytesaný reliéf. A opravdu - ze zdi se šklebí rohatý.

Chodby v pískovcové skále dodnes skrývají dávnou podobu řemesla sládků či bednářů. Tajemného čertíka do pískovcové zdi sklepa údajně vytesali italští trestanci, kteří byli odsouzeni k nuceným pracím při hloubení sklepů. „Prý se to stalo v roce 1845,“ vypravuje Helena Emmerová. Pár desítek metrů za tajemným místem svítí do sklepení kužel světla. Za chvilku je jasné proč - do stropu pískovcové chodby vede prostorná šachta, která ústí na povrchu. „Tudy se do sklepů dopravoval led, dříve nezbytná součást pivovarnické výroby a přepravy piva,“ vysvětluje průvodkyně. Fantazie kreslí úžasný pohled - jiskřící bloky ledu v setmělých chodbách, připravené chladit dílo plzeňských sládků. Přestože totiž ve sklepích panuje stálá teplota, k výrobě bylo třeba dosáhnout nižší než té přirozené. A tak pod zem putovaly kry z plzeňských řek či městských rybníků.

Kilometry a kilometry chodeb pod Prazdrojem nevybudovali stavitelé najednou. Do roku 1870 ruce dělníků vyhloubily prvních třináct sklepů. A pak následovaly další. „Pod pivovarem leží i Afrika a Sibiř,“ říká průvodkyně a hned reaguje na udivené pohledy. „Tak pivovarníci nazvali sklepy nejvzdálenější od hlavního vchodu,“ umívá se a pokračuje v pouti labyrintem, kam se běžný návštěvník nedostane.

Obrovské prostory jako by nekončily. Podzemí - to je 32 tisíc metrů čtverečných, dno chodeb leží v rozmezí od dvanácti do jedenadvaceti metrů pod povrchem. „Podíváme se k sudům. A můžeme ochutnat i pivo,“ zve k návštěvě největší atrakce pivovaru Helena Emmerová. V ležáckých sklepech Prazdroj seznamuje s tradiční výrobou unikátního piva. „To zde stále kvasí tradičním způsobem v dubových kádích a zraje v obrovských ležáckých sudech, přesně jako za časů našich pradědečků,“ připomíná Emmerová. Kdo dostane žízeň a je zvědavý, jak tradičně vyrobený Prazdroj chutná, toho sklepmistři dlouho trápit nebudou. Načepují třetinku přímo z dubového sudu. Dubové sudy stojí za zmínku a povšimnutí už jen proto, že plzeňský pivovar je jediným v Evropě, kde ještě žije bednářské řemeslo. Osm bednářů má i dnes velmi napilno. Musí se starat o všechny sudy, kterých je ve sklepeních okolo tří set. „Potřebují stálou péči. Smolení sudů, které k této péči patří, se každoročně stává oslavou jejich umění. Umění bednářů uvidí i lidé, kteří navštíví pivovar mimo dobu smolení. Poslední část expozice je věnována právě jim a všichni mají možnost se s jejich prací podrobně seznámit,“ připomíná Emmerová. Vycházíme z labyrintu. Denní světlo nás vrací do moderního světa. (MF Dnes)


Pivovary: Máme víc než jen pivo!

[čtvrtek, 13. leden 2005]

Továrna na pivo jako vyhledávaný cíl turistů? Ano, podnik totiž zdaleka už není jen výrobnou pěnivého moku. Hosté mají možnost nahlédnout do tajemství vzniku slavného piva přímo při výrobě, připraveno je pro ně nové Návštěvnické centrum.

Pivovarské muzeum zase nabízí kromě mnoha expozic nově i rozsáhlou výstavu Příběh piva, která mapuje tisícileté dějiny oboru. A na konci trasy mají návštěvníci jedinečnou možnost usednout ke stolu a ve slavném historickém šenku Na Parkánu vychutnat točený Pilsner Urquell.

Nová varna Urquellu se otevře turistům

Pivovar po řadě změn chystá další novinky. „Budujeme přístup do zrekonstruované varny Pilsner Urquell a pracujeme na expozici věnované vaření piva. Do varny se bude vcházet z prostoru u historických sklepů a prohlídka bude obohacena o řadu novinek,“ říká mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. "Nemůžeme se spokojit s tím, co máme. Vždyť podle mnoha průzkumů mezi těmi, kdo do tuzemska přijíždějí, je pivo často na jednom z předních míst ve výčtu největších lákadel," říká mluvčí. Ještě více se zviditelnit, a to v zahraničí i doma. Tak zní plány Prazdroje ohledně cestovního ruchu.

"Možné návštěvníky chceme oslovit rozsáhlou reklamní kampaní a zúčastníme se vybraných turistických veletrhů doma i v zahraničí. Spolupracujeme i s magistrátem města Plzně i s Plzeňským krajem. Nejnovějším příkladem je naše účast v expozici kraje na výstavě Regiontour v Brně. Zatím největší stánek - plzeňskou hospodu - připravujeme na únorový veletrh Holiday World v Praze," sdělil Bechtin.

Kongresy v pivovaru? Máme na to, říká mluvčí. Prazdroj se chce do budoucna stát i místem, kde by se pořádaly odborné konference či velké kongresy. Máme na to prostory a zázemí, tvrdí pivovarští. "Náš záměr ale závisí na tom, jak se bude dařit plánovaná výstavba hotelů v Plzni," připomněl Bechtin, že metropoli zatím schází potřebné množství a kvalita ubytování. "Už teď víme, že bychom něketré kongresové akce mohli pořádat, není to jen nějaké zbožné přání," řekl. (iDnes)


První zásilka plzeňského ležáku zamířila do Spojených států v roce 1874. Slibný start přerušila světová válka. Na předválečnou úroveň se Prazdroj dostal až po osmdesáti letech, v roce 1994. Přestože se absolutní většina českých exportérů zaměřuje na evropský trh, mají české firmy šanci uchytit se i v USA. Jednou z nich, která za oceán vyváží už přes 130 let, je Plzeňský Prazdroj. Prvních zkušebních 15 věder, tedy asi osm hektolitrů, přepravila za oceán už v roce 1873.

Pivo zrálo na lodích. Regulérní export ale začal až o rok později. Zaledované lodě s pivem sloužily v počátcích jako prostředek přepravy, ale také jako místo, kde pivo dozrávalo. Export plzeňského ležáku do Spojených států se vyvíjel slibně. V roce 1913, tedy po necelých čtyřiceti letech od počátku vývozu, do Spojených států ročně mířilo kolem 40 tisíc hektolitrů piva. V té době byl Plzeňský Prazdroj s ročním výstavem přes milion hektolitrů největším pivovarem v Evropě.

Válka růst přerušila. Slibný vývoj ale ukončila první světová válka a prohibice ve Spojených státech. Plzeňský Prazdroj se poté dostal na úroveň exportu z roku 1913 až po více než osmdesáti letech, v roce 1994. Po skončení války přišly pro export další pohromy. Druhá světová válka znamenala, že se pivo z Plzně stalo německým zbožím. Pak přišla komunistická éra, kdy export vyloženě skomíral. To trvalo až do 80. let.

Když máte silného společníka, prodává se zboží samo. Pak už ale vývoz prudce stoupal. Ve druhé polovině 90. let se o distribuci začala starat dceřiná společnost Prazdroje, která nahradila zastupitelské firmy. Ty měly export do té doby na starosti. Výrazně roste vývoz od roku 1999, kdy do Prazdroje vstoupil zahraniční partner SAB. V roce 2001 se už za oceán prodalo přes 100 tisíc hektolitrů, což bylo víc než poloviční nárůst ve srovnání s předcházejícím rokem. V roce 2004 překonal Prazdroj další metu - 150 tisíc hektolitrů za rok. Úspěšnou expanzi pak už dovršilo spojení s americkou pivovarskou dvojkou, společností Miller, která poskytla tolik potřebné zázemí. Export Prazdroje podle zemí: Německo 27 %, Slovensko 24 %, USA 21 %, Velká Británie 6 %, Ostatní 22 % (Zdroj: Prazdroj, údaje za únor 2003 až březen 2004) "Stačí najít silného partnera, pak už se všechno prodává samo," tvrdí ředitel pro zahraniční výrobu Prazdroje Jan Hlaváček. Dnes je americký trh pro Plzeňský Prazdroj třetí nejvýznamnější. Směřuje tam 21 procent produkce.

České firmy vyvážejí do Evropy. Ne všechny české firmy mají ale na trhu Spojených států tak silnou pozici. "Pro české společnosti je pořád zdaleka nejvýznamnější Evropa. Spojené státy mají z tohoto pohledu zanedbatelný charakter, ale pro české firmy je důležité hlavně to, že tady mohou najít lukrativního partnera," soudí generální ředitelka agentury Czech Trade Jitka Hanzlíčková. Firmy se musí přizpůsobit. Firmy se podle ní dopouštějí několika chyb, které jim proniknutí za oceán ztěžují. Je to hlavně fakt, že neznají tamní prostředí a výrobky nepřizpůsobují americkému trhu. "Například nábytkáři musí přistoupit na to, že pokud budou chtít do Ameriky vyvážet, musí přizpůsobit třeba velikost zásuvek americkým poměrům. Totéž platí pro balení, Američané mají úplně jiný systém měření. Ten musí české firmy akceptovat," říká Hanzlíčková a dodává, že české společnosti často podceňují marketing nebo mají neprofesionálně připravené materiály pro potenciálního partnera. Přesto ale český export do Spojených států od vzniku České republiky nepřetržitě roste. Podle Hanzlíčkové je dnes na čtyřnásobku úrovně z roku 1993. (iDnes)


Olympionici získali peníze od Prazdroje

[pondělí, 13. prosinec 2004]

Sponzorem českého olympijského týmu bude i v příštím čtyřletém cyklu Plzeňský Prazdroj, který ve středu podepsal smlouvu s marketingovou společností Českého olympijského výboru a zůstává tak jedním ze čtyř generálních partnerů ČOV. Olympionici budou propagovat značku Pilsner Urquell. Předseda představenstva marketingové společnosti Česká olympijská Ladislav Malý uvedl, že příjmová část rozpočtu ČOV je tak naplněna ze 72 procent. Potvrdil, že přímé platby od sponzorů budou opět na úrovni 250 milionů korun.

Čtveřice generálních partnerů se na této sumě podílí rozhodující měrou. Už dříve své spojení s olympioniky prodloužila automobilka Škoda. Za velmi nadějné označil Malý i jednání s firmou ČEZ, jejíž partnerství pro ČOV zprostředkovává společnost Česká sportovní. Nejistá je prý zatím pozice Českého Telecomu vzhledem ke změnám, jimiž tato společnost prochází. "Do hry může vstoupit i jiný operátor," řekl Malý.

České olympioniky bude i v příštích čtyřech letech oblékat firma Adidas a do sponzorského portfolila postupně přibývají i další partneři. "Myslím, že nikdy v minulosti nebyl rozpočet zajištěn tak brzy. Často se smlouvy podepisovaly až ve druhém roce olympijského cyklu," pochvaloval si Malý. Spokojenost vyjádřil i generální ředitel Plzeňského Prazdroje Steve Woodward. "Pivo Pilsner Urquell je symbolem České republiky ve světě. Reprezentuje tuto zemi stejně tak jako nejlepší sportovci. Proto je naše partnerství naprosto přirozené," řekl Woodward po podpisu smlouvy. (iDnes)


Bednáři provoněli pivovar smolou

[středa, 13. říjen 2004]

Zdi Plzeňského Prazdroje skrývají tajné recepty. A nejde jen o pivo. Své speciality má i parta bednářů, která jako jedna z posledních v Evropě pečuje o dřevěné sudy. A právě včera pracovali na snad nejsložitějším úkolu každého roku - vysmolení sudů. "Nejdříve si připravíme smolu ze směsi pryskyřic a dalších příměsí. Sudy pak vyneseme ze sklepů ven, horkým vzduchem zbavíme vnitřky staré smoly. A začne být horko dvě stě stupňů horkou látkou sudy nově vysmolíme," usmívá se hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák. Ten do pivovaru nastoupil před padesáti léty.

"Tehdy tu nás bednářů byly desítky a desítky. Jak šla doba, dřevěné sudy nahrazovaly ty moderní a práce ubývalo. Teď nás v Prazdroji dělá deset. Když teď chcete sehnat bednáře, nezbývá než přeškolit šikovného truhláře," vypráví Bešťák. Výuka bednářských učňů totiž v pivovaru skončila před téměř třiceti lety. Plzeňští pivovarníci používají v současné době k tradiční výrobě piva více než padesát čtyřicetihektolitrových sudů, přibližně stejný počet mají v zásobě pro případ potřeby. Zrání v dubových nádobách je však nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

"Je to ale tradice, kterou udržujeme živou. Pivo vyráběné tradiční metodou například slouží k porovnávání s moderní produkcí. Chodby s dřevěnými káděmi a sudy, kde zraje pivo, jsou také součástí prohlídkové trasy v pivovaru," vysvětluje mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Podle něho bylo od roku 1892 i v době před druhou světovou válkou v pivovaru na sto padesát bednářů, kteří se starali o šest tisíc sudů. "Sládkové to neradi slyší, ale my bednáři říkáme, že pivo z vysmolených sudů je lepší," nedá na tradici a svou práci dopustit Bešťák. V nejbližších dnech začnou bednáři vracet ošetřené sudy zpět do podzemních sklepů. Staré sudy se smolí dvakrát ročně. "Na vysmolení každého sudu potřebujeme přibližně pětadvacet minut, pak si sudy odpočinou a tak za týden už budou připravené na další várku plzeňského piva," prohlašuje Ladislav Bešťák. (iDnes)


«« « Strana 21 z 22 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI