Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivovary Braumeister

Pivní výlet do Plzně

[středa, 13. říjen 2004]

Víte, jak se vyrábí pivo? A už jste někdy ochutnali plzeňské přímo z dubového sudu? Pokud vás to láká, udělejte si o víkendu výlet do Plzně. Prohlídková trasa ve zdejším pivovaru je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí západních Čech. "Dominantou haly je model pivovaru z přelomu 19. a 20. století, zobrazující průřez pivovarnickým domem. Návštěvníci vidí, jakým způsobem se vyrábí pivo. Výtvarná expozice je doplněna figurami historických postav i autentickým zařízením pivovarnického domu," říká Olga Korandová z návštěvnického centra.

V kinosále návštěvníci zhlédnou film, který je provede historií pivovaru od dob jeho vzniku. Další cesta vede přes starobylé nádvoří do nově zrekonstruované varny, kde průvodci návštěvníkům představí technologii vaření pravého plzeňského piva. V pivovarských sklepích - skalních chodbách - se dodržuje tradiční výroba piva. Mladé pivo kvasí v dubových spilečných kádích a ležák Pilsner Urquell zraje ve velkých dubových ležáckých sudech. "Pivo načepované z těchto sudů mohou návštěvníci ochutnat," prozrazuje Olga Korandová. Fakt, že Plzeňský Prazdroj je turistickým lákadlem, dokládají i čísla: branou pivovaru ročně prochází na sto tisíc lidí. (iDnes)


Ohlédnutí za Pilsner Festem 162

[středa, 13. říjen 2004]

Letošní ročník měl opět rekordní návštěvnost a pohodovou atmosféru. Pilsner Fest svým letošním pátým ročníkem dokázal, že již má pevné místo v plzeňském kalendáři kulturních a společenských akcí. Opět nabídl kvalitní program nejširšímu spektru diváků. Všichni návštěvníci se, i přes občasnou nepřízeň počasí, dobře bavili. Nejvíce lidí přilákalo páteční vystoupení skupiny Tři Sestry a sobotní slavnostní ohňostroj s následným koncertem skupiny Chinaski. Hlavní scéna, která byla i letos umístěna v prostoru mezi varnou a bývalým výstavem, během celého programu doslova praskala ve švech.

„Letošní koncepce festivalu, která vsadila na kvalitu programu, nabídky gastronomie a poznávacích aktivit v pivovaru i v muzeu, se ukázala jako krok správným směrem“, shrnul víkendové dění na nádvoří pivovaru Vladimír Jurina, marketingový manažer značky Plzeňský Prazdroj.“A jsme velmi rádi, že příznivci nejrůznějších hudebních žánrů, kteří letos během víkendu na Pilsner Fest zavítali, mají přeci jen alespoň jednu zálibu společnou – pivo Pilsner Urquell.“

Kromě hlavního programu měli návštěvníci možnost posedět ve Spilka stanu, kde probíhal vedlejší program festivalu, prohlédnout si ukázky historických řemesel nebo ochutnat tradiční staročeské pochoutky. Pro děti byla stranou od hlavního areálu festivalu připravena speciální dětská scéna, kde se mohly pobavit na nejrůznějších atrakcích, nebo sledovat kejklíře. Na letošní ročník si také našlo cestu i mnoho zahraničních návštěvníků. Potřebám návštěvníků výborně sloužil prostorný informační stánek a úspěšně šly na odbyt i suvenýry vyrobené u příležitosti Pilsner Festu.

Celý festival se obešel bez závažných problémů, incidentů či nehod. Fakta o Pilsner Festu 162: Návštěvnost v průběhu celého festivalu dosáhla rekordních 60 000 lidí. Vyčepovalo se téměř 300 hl piva Pisner Urquell. Oblíbená a pozorně sledovaná soutěž v hodu pivním táckem ani letos nepřekonala rekord z roku 2002 – nejlepším výkonem bylo „pouhých“ 29,5 metru. Na prohlídce pivovaru se vystřídalo více než 3 tisíce lidí Pivovarské muzeum navštívilo 1 300 lidí, z toho 370 si našlo cestu na speciální noční prohlídky „…kterak první várka Pilsner Urquell na svět přišla“. (Alexej Bechtin , tiskový mluvčí PP a.s.)


Pivovarské sklepy už povodeň neohrozí

[pondělí, 13. září 2004]

Unikátní sklepní systém Plzeňského Prazdroje by už neměla knokautovat ani stoletá povodeň. Ta minulá, která přišla před dvěma roky, zatopila nejen devět kilometrů podzemních chodeb, ale vyřadila i zdejší telefonní ústřednu, elektrorozvodnu a některé provozy. Linky nejslavnějšího českého pivovaru se zastavily na tři dny. "Nic takového by se už nemělo opakovat," ujistil Právo mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin, podle něhož podnik investoval do protipovodňových opatření desítky miliónů korun. "Ústředna i elektrorozvodna jsou přemístěné na bezpečnější místa, třeba rozvodna je tři a půl metru nad terénem," uvedl Bechtin a připomněl smůlu, kterou měl pivovar právě před dvěma lety. "Zeď, která vede kolem řeky Radbuzy, byla v té době zrovna rozestavěná a i kvůli tomu bylo parkoviště uvnitř pivovaru sedmdesát centimetrů pod vodou. Teď zeď svojí výškou o patnáct centimetrů přesahuje hranici povodně z roku 2002," podotkl Bechtin.

Sudová rozplavba. Zatímco na povrchu se už znovu pracovalo, stav pivovarských sklepů, které nemají svým rozsahem podle Bechtina u nás obdoby, vháněl místním fachmanům slzy do očí. "Chtělo se mi umřít," zavzpomínal sklepmistr Jan Bláha, "už jsem nemohl, nevěřili jsme, že se nám to tady ještě někdy podaří obnovit." V místech, která jsou mimo jiné hlavní atrakcí místního turistického okruhu, bylo i šest metrů vody. Pýchu pivovaru, staré dřevěné sudy, voda roznesla po sklepení. "Jeden obří sedmdesátihektolitrový odnesl proud asi o sto metrů," poznamenal Bechtin, podle něhož se nakonec sklepy podařilo zprovoznit po třech týdnech. Povodeň se do pivovarského podzemí vedrala jednak přes spodní kanalizaci a také přes vyplavené podzemní garáže. "Obě tyto cesty jsou již tak zabezpečené, aby jimi voda nemohla znovu proniknout," ubezpečil Bechtin.

Nebezpečné kanály. Poslední Achillovou patou Prazdroje, která však nemá vliv na bezpečnost sklepů, zůstává napojení na městskou kanalizaci. "Jde o čtyři body, kterými by voda mohla proniknout do našeho kanalizačního systému," připomněl mluvčí. "Teď připravujeme projektovou dokumentaci na opatření, která by odstranila i toto riziko," uzavřel Bechtin, podle něhož se bude jednat o investici opět v řádu desítek miliónů. Sklepmistr Plzeňského Prazdroje Jan Bláha už může nabízet turistům pivo přímo ze dřevěných sudů bez obav z toho, že mu zdejší sklepy opět zaplaví velká voda. (Právo)


Prazdroj může vyrábět více piva

[pondělí, 13. září 2004]

Plzeňští sládci mohou vařit podstatně více značky Pilsner Urquell než dřív. Přibyla jim nová varna za 300 milionů korun. Díky ní je teď Prazdroj schopen vyrábět dva miliony hektolitrů tohoto prémiového piva ročně, což je o půl milionu více než dosud. Za potřebou zvýšit výrobní možnosti stojí zejména rostoucí prodej této prémiové značky v zahraničí, například v západní Evropě a USA. Pilsner Urquell je vlajkovou značkou celého uskupení SABMiller, pod které česká pivovarnická skupina spadá. Firma proto plánuje, že nynější rozšíření výroby Pilsner Urquell bude pokračovat.

Do roku 2009 by měl mít pivovar roční kapacitu čtyři miliony hektolitrů ročně, tedy dvojnásobek dnešní produkce. "V roce 2005 by měla začít další etapa rozšíření," potvrdil generální ředitel SABMiller Europe Alan Clark. Plzeňská značka se však nevyrábí jen v tuzemsku. Licenční výroba se jako první rozběhla v Polsku, poté v Rusku. V tamním pivovaru Kaluga začala výroba letos v květnu.

Na včerejší otevření nové varny v Plzni dorazil i premiér Stanislav Gross. Ten pochválil zahraniční majitele podniku. "Vlastnictví zavazuje a majitelé, kteří vstoupili do Plzeňského Prazdroje, ukázali, že svoje závazky myslí vážně," řekl Gross, když předtím s úsměvem prohlásil, že už před projevem stihl nějaké pivo na místě ochutnat. (iDnes)


Pivu Pilsner Urquell se podle vlastnické skupiny SABMiller vydařil vstup na trh v Jihoafrické republice. Právě tato země, kde je centrála pivovaru SAB, signalizuje největší letošní růst odbytu. Prémiové pivo, které SABMiller označuje jako svoji vlajkovou loď, se podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina prodává v JAR zejména v dražších barech a restauracích.

Největší exportní potenciál prodeje Pilsneru Urquell vidí vlastnická skupina také v USA, Německu a Velké Británii. "S největší expanzí prodeje, kvůli níž jsme výrazně rozšířili varnu Pilsner Urquell v Plzni, počítáme právě v JAR a USA," řekl generální ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark.

"Vaše pivo už je v JAR populární," potvrdil jihoafrický velvyslanec v ČR Noel Lehoko. Podle něj je to jediné české pivo, které se zatím v Jižní Africe prosazuje. Prodej Pilsneru Urquell by měl podle velvyslance navíc podpořit světový šampionát ve fotbale, který bude v JAR v roce 2010.

Mluvčí Prazdroje je však k této prognóze skeptický. "Mezinárodní fotbalová federace FIFA má dlouhodobou smlouvu s americkým Budweiserem a na hřiště pravděpodobně nepustí ani jihoafrické pivo Castle," podotkl. Určitou šanci však vidí Bechtin v jednání o omezení exkluzivity amerického pivovaru AnheuserBusch, která nyní vede s FIFA německý fotbalový svaz a tamější podnikatelé. (Lidovky)


Nejznámější české pivo Pilsner Urquell poteče v českém olympijském domě a české olympijské vesnici v Aténách. První dodávka plechovkových piv s potiskem v řečtině už do centra olympiády 2004 z Plzně dorazila, další tam poputuje v příštím týdnu. Uvedla to Kateřina Louw z tiskového oddělení Plzeňského Prazdroje. "Do Atén dodáme 4000 plechovek o obsahu 0,33 litru," uvedla. Menší balení zvolila firma kvůli rychlejší konzumaci nápoje v parném létě, půllitrové obaly ani sklo firma do Řecka nepošle. Plechovky poputují do české vesničky - sídla olympioniků, v českém domě se bude čepovat sudový Pilsner Urquell, jehož dodávky zajišťuje sám výhradní řecký importér plzeňského piva. Pivo poskytuje Prazdroj olympionikům a jejich doprovodu zdarma, veřejnost si bude moci koupit točený Pilsner Urquell před českým olympijským domem. "Distributor počítá, že se tam vypije 70 až 100 sudů," řekla Louw. Podle ní není problém v případě vysoké poptávky dovézt z ČR prakticky okamžitě plechovky i sudy. (Lidovky)


Znárodnění pivovaru prý bylo neplatné

[úterý, 13. červenec 2004]

Také plzeňský architekt Karel SVOBODA si myslí, že plzeňský Měšťanský pivovar, který byl základem akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, je stále majetkem plzeňských právovárečníků. Podle nich bylo znárodnění pivovaru neplatné.

Proč soudní spor vedete? Pro peníze? Je to tak časově náročné a navíc s výsledkem v nedohlednu, že se nedá vést pro peníze. Pokud nějaké získám, stejně je věnuji na opravu církevních památek. Jde mi o princip. Mám závazek vůči svému dědovi, který byl předsedou sdružení Plzeňského právovárečného měšťanstva. Byl pracovitý a úspěšný jako jeho předkové, jenže znárodňovací dekrety je postavily na roveň kolaborantů.

Spory už probíhají několik let. Proč myslíte, že se o majetek zatím nesoudilo město, které je vlastníkem práva várečného k největšímu počtu domů? Město se chová diplomaticky, nemůže přece vykopat válečnou sekeru s největším pivovarem v zemi. Ale svého pozorovatele na valnou hromadu sdružení město vyslalo, protože kdybychom spor vyhráli, jeho odškodnění by nebylo zanedbatelné.

Co si mohu pod právem várečným představit a jaké výhody z tohoto práva plynuly? Plzeňských domů s právem várečným, které společně Měšťanský pivovar vlastnily, bylo původně 250, některé byly zbourány, nyní je jich přes dvě stovky. Podíl na právu várečném má 2500 lidí, protože právo várečné bylo vázané k domu, v některých případech se ale dělilo i mezi 35 podílníků. Fungovalo to přibližně na principu akciového podílu, z podílu na právu várečném vyplýval například adekvátní podíl na zisku pivovaru.

V Plzni byly původně čtyři pivovary, jak to, že před válkou už tu fungoval jen jeden? Prior a Světovar Měšťanský pivovar koupil a utlumil zde výrobu, Plzeňský akciový pivovar, který vařil pivo Gambrinus, se stal jeho součástí. (Plzeňský deník)


Příběh plzeňského piva zve do muzea

[úterý, 13. červenec 2004]

Hned několik novinek přichystalo na letošní sezonu Pivovarské muzeum v Plzni. Návštěvníci budou moci na konci prohlídky dokonce ochutnat nepasterované a nefiltrované pivo. Nový projekt muzea nese název Příběh piva a věnuje se historii zlatého moku.

"Expozice muzea nyní mapuje historii vaření piva od raných starověkých počátků přes český středověk až po vrcholné období našeho pivovarnictví koncem 19. a v první třetině 20. století," vysvětluje Markéta Formanová z muzea.

Lidé z muzea postupně předělali všech osm expozic muzea. Téměř vše, co nyní mají návštěvníci šanci spatřit, je nové. "Lidé tak spatří běh šesti tisíciletí, po které se pivo vaří," uvedl Pavel Jechort, který stojí za vznikem nejnovější expozice. Ta představuje historii toho, bez čeho by se pití zlatavého moku rozhodně neobešlo, tedy nádob.

K vidění jsou třeba pivní džbány z doby faraona Tutanchamona, či Julia Caesara, doplněné věrnou rekonstrukcí egyptského pivovaru královny Kleopatry. Nová výstava se zabývá i pivním sběratelstvím a kuriozitami, které mají k pěnivému nápoji vztah. Takovými exponáty jsou například nejmenší soudek na světě, džbánek měřící jeden centimetr, nebo obří korbel vydlabaný z jediného kusu dřeva na Sibiři.

Expozice Příběh piva vznikala postupně v průběhu uplynulých tří let a byla dokončena právě nyní společně s rekonstrukcí budovy Na Parkánu - právě v ní se nyní návštěvníkům výstavní trasy - ale i běžným zákazníkům - točí nefiltrovaný ležák z Plzeňského Prazdroje, který v jiné restauraci na světě k mání není.

V muzeu zkrátka nepřijdou ani milovníci tradičních středověkých řemesel a cechů. V unikátní gotické sladovně, která svým stavebním významem přesahuje rámec středoevropského regionu, lze najít množství ojedinělých exponátů, vztahujících se k bohatým dějinám plzeňského pivovarnictví.

Vzniku a rozvoji Měšťanského pivovaru, tedy dnešnímu Plzeňskému Prazdroji, je věnována samostatná část výstavy. A návštěvníci uvidí i to, jakým životem žil takový plzeňský právovárečný dům. "V komplexu Pivovarského muzea a šenku Na Parkánu jsme dokončili i nový právovárečný dvorek, který byl navrácen do své původní podoby, včetně kůlny, necek a králíkárny s živými králíky," vysvětlila Formanová. (iDnes)


Pivnice Parkán znovu otevře

[čtvrtek, 13. květen 2004]

Nejstarší a nejznámější plzeňská pivnice Parkán, která byla uzavřena v roce 1998, začne od pondělí znovu sloužit veřejnosti. Nový majitel Plzeňský Prazdroj, který před dvěma lety obnovil přerušenou přestavbu objektu, napojil staročeský šenk na sousední Pivovarské muzeum. Podle mluvčího společnosti Alexeje Bechtina dosáhly investice desítek milionů korun.

Interiéry pivnice, o níž jsou první písemné zmínky z roku 1511, jsou zcela rekonstruovány a měly byt mít charakter staročeské restaurace se stovkou míst v několika místnostech. Kuchyně nebude nabízet klasická jídla, ale pouze specifickou staročeskou gastronomii včetně studené pivní kuchyně. Do přízemí Parkánu byl přemístěn nejoblíbenější exponát muzea - model historické varny. Opravená budova, kam byla rozšířena část muzeální expozice, bude podle Bechtina sloužit pro pořádání besed, přednášek a promítání. V prvním patře pivnice bude ve dvou místnostech pokračovat expozice věnovaná sběratelství a kuriozitám, do dalších prostor přestěhoval majitel depozitář muzea.

Restaurace, která bude otevřena denně od 11 do 23 hod. a v pátek a v sobotu až do dvou v noci, nabídne zřejmě i nepasterizované a nefiltrované kvasnicové čepované pivo. "Musí se ještě udělat testy. Pokud dopadnou dobře, bude se pivo čepovat od června," dodal Bechtin.

Pivnice Parkán, v letech 1960 až 1998 jedna z nejoblíbenějších restaurací v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí městské památkové rezervace. (Plzeňský deník)


Jedna z nejznámějších a nejstarších plzeňských pivnic, Parkán, znovu ožívá. Restauraci její majitel, Plzeňský Prazdroj, uzavřel v roce 1998 a po několikaletém chátrání ji příští týden otevře. O restauraci existuje písemná zmínka už z roku 1511, bude mít kapacitu zhruba sto míst.

"Parkán se stal součástí sousedního Pivovarského muzea. Kuchyně bude nabízet rozmanitá staročeská jídla včetně studené pivní kuchyně a specialit vhodných k pivu," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Hospoda nabídne jako jediná v Plzni nepasterizované a nefiltrované kvasnicové točené pivo. "Vyrábíme ho v Prazdroji, pouze pro potřeby Parkánu," dodal Bechtin. Restaurace bude organizačně spadat pod další z podniků Prazdroje, kterou je plzeňská pivovarská Spilka - největší restaurace ve střední Evropě. Díky tomu, že Parkán bude cílovou stanicí prohlídky sousedního Pivovarského muzea, získá i některé exponáty - třeba model historické varny.

Podle mluvčího však bude Parkán přístupný i běžným hostům, nikoliv pouze návštěvníkům muzea. Opravená budova má sloužit také pro pořádání besed, přednášek, promítání a dalších podobných akcí. V prvním patře pivnice bude ve dvou místnostech pokračovat expozice věnovaná sběratelství a kuriozitám. Do dalších prostor se přestěhují depozitáře muzea. Pivnice Parkán, v letech 1960 až 1998 jedna z nejoblíbenějších restaurací v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí městské památkové rezervace, ale zatím je pouze staveništěm uprostřed města. (iDnes)


Slavný Parkán vstal z mrtvých

[čtvrtek, 13. květen 2004]

Vyhlášený plzeňský podnik Na Parkánu je od pondělí opět v provozu. Pivnice, která patřila k nejznámějším v Plzni, byla zavřená od roku 1998 a z bývalých štamgastů by ji dnes už asi nikdo nepoznal. Tehdejší restaurace se totiž proměnila ve staročeský šenk, jehož vybavení navozuje atmosféru plzeňských hospod devatenáctého a první poloviny dvacátého století.

"Parkán začal sloužit nejen veřejnosti, ale zároveň se stal i součástí a vlastně poslední zastávkou prohlídkového okruhu po sousedícím Pivovarském muzeu," uvedla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje, který muzeum i šenk provozuje.

Exponátem, na který budou návštěvníci asi zvědaví nejvíc, je zdejší rarita - nepasterizovaný a nefiltrovaný Pilsner Urquell. "Tedy kvasnicové pivo v podobě, v jaké chutnalo našim pradědečkům," podotkla Eliášková. Vizuální podobu zašlých časů navozují repliky dobového hospodského nábytku i originální předměty z depozitářů muzea včetně řady historických džbánů, tupláků a lahví. Jedno ze zákoutí je vyhrazeno unikátnímu modelu pivovarské varny, kterým se chlubilo Československo na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu.

Staré časy i dle jídelníčku Staré časy by měl od června připomínat i zdejší jídelníček. "Naši kuchaři pátrají po starých receptech, možná se zde bude vařit i podle Magdaleny Rettigové," poznamenala Eliášková.

Zatím si zde mohou nad jídelníčkem zavzpomínat alespoň pamětníci starého Parkánu, tehdejší speciality - tatarský biftek a guláš Flamendr - jsou v nabídce i nyní.

Generální přestavba restaurace, kterou nechal pivovar zavřít pro její špatný technický stav, přišla na dvacet dva miliónů. "Vysoké náklady si vyžádalo například statické zajištění středověkých studní pod objektem," upozornila Eliášková. Ve zmíněné ceně jsou ale i zrekonstruované městské hradby v sousedství Parkánu, kde bude k vidění ukázka starého typu chmelnice, a také nové expozice umístěné v patře nad šenkem. "Zde se budou moci návštěvníci seznámit s historií nádob určených pro nápoje i s různými kuriozitami. Třeba s největším a nejmenším džbánem," přislíbila ředitelka muzea Markéta Formanová. Uvedené části muzea budou přístupné od 4. června. Kapacita staročeského šenku činí i s venkovní terasou sto míst, otevřeno je denně. (Právo)


Nejmladší, ale nejdynamičtěji se rozvíjející letní akcí nebo spíše soubor akcí v Plzni je Léto ve světě piva. Jen čtvrteční koncerty na nádvoří plzeňského pivovaru loni navštívilo přes 22 tisíc lidí. Jestli jich letos přibude, si nikdo netroufne odhadovat. Koncerty sice zůstanou na pořadu čtvrtečních večerů, jejich seriál ale začne až v červnu.

Podle organizátorské skupiny pracovníků Plzeňského Prazdroje budou jiná kritéria výběru interpretů. Snahou samozřejmě bude přilákat lidi na známé kapely. Pořadatelé ale nechtějí ty úplné špičky. Chtějí se totiž vyhnout tomu, aby areál navštívilo více lidí, než je jeho kapacita, jak se to stalo loni při vystoupení Divokýho Billa. I při velkém počtu lidí by ale letos neměl být problém hudebníky lépe vidět. Na nádvoří se totiž už na sklonku jara objeví promítací plátno. Uvažuje se, že by se na něj promítal obraz z jeviště.

Plátno bude mít ale mnohem důležitější význam. V době konání letošního mistrovství Evropy ve fotbale na něm přítomní uvidí většinu televizních přenosů. V případě, že vstřelí český tým branku, pak dostanou všichni hosté pivo zdarma. Nápoj za úspěch našich sportovců už mohli hosté vychutnat v sousední restauraci Na Spilce během semifinálové série plzeňských hokejistů se Zlínem a už za pár dní se bude bezplatně servírovat za góly české hokejové reprezentace. (Plzeňský deník)


Pivní humor oživí muzeum

[úterý, 13. duben 2004]

Nejlepší práce z deseti ročníků mezinárodní soutěže kresleného humoru na téma pivo budou od čtvrtka k vidění v galerii Pivovarského muzea v Plzni. Na slavnostní vernisáži v 17. hodin výstavu Zlatý soudek představí slovenský karikaturista Fedor Vico.

"Myšlenka zorganizovat tuto soutěž vznikla v pivovaru Šariš v roce 1994 a její počátky se váží k satiricko-humoristickému časopisu Bumerang, pod jehož patronací proběhly první čtyři ročníky. Během deseti let došlo do soutěže tisíce výtvarných děl od stovek autorů z celého světa," řekl Vico. Podle něho je téma pivo nevyčerpatelné. "V hlavách kreslířů se stále rodí nové a nové nápady. Pivo je inspiračním fenoménem," prohlásil slovenský karikaturista, jehož snem je vybudovat první pivní galerii na světě se stálou expozicí humoru o pivě.

V letošním ročníku soutěže získal mezi 203 autory z 28 zemí hlavní cenu Břetislav Kovařík z České republiky. "Návštěvníci muzea uvidí přes 130 kreseb, mezi kterými budou i oceněná díla z předchozích ročníků," řekla pracovnice pivovarského muzea Andrea Hvízdalová. Podle ní při slavnostní vernisáži nebude chybět ochutnávka české a slovenské kuchyně a také degustace slovenského piva Šariš. (Právo)


Pětasedmdesát druhů vůní. Většina lidí by možná nedokázala ani vyjmenovat alespoň část tohoto množství. Existuje ale profese, kde to nutné je. A kde je hlavně zapotřebí tolik vůní rozpoznat, určit a zhodnotit jejich vliv na kvalitu testovaného vzorku. Umí to degustátor. A právě v Plzni je takových odborníků víc než kdekoliv jinde v tuzemsku. Potřebuje je pivovar, najdete je i v likérce či vinařském podniku.

Například pro skupinu Plzeňského Prazdroje pracuje na třicet lidí, kteří zvládají degustátorské řemeslo. "Nesmírně důležitá je paměť na chutě a vůně. Tu musí degustátor trénovat, aby je pak uměl poznat i v případě piva, které je složitou směsicí vůní a chutí. Třeba kovovou stopu při tréninku lze vytvořit tak, že se do vody přimísí nepatrné množství inkoustu," vysvětluje odborník z nejpovolanějších, Jiří Faměra z Plzeňského Prazdroje.

"Některé chutě pro učení zase dovážíme z Velké Británie. Degustátor ji okusí a zapamatuje si ji, a pokud by ji v pivě někdy rozpoznal, ví, jak ji pojmenovat. Degustátor totiž při hodnocení nemůže jen říci: tohle pivo je dobré, tohle méně. U mnoha testů by měl co nejvíce znaků piva přesně popsat," dodává. Přestože dnešní pivovary mají k dipozici špičkovou techniku, která dokáže pivo přesně analyzovat, role degustátorů je nezastupitelná. "To, že je pivo po analytické stránce v pořádku ještě neznamená, že obstojí i při smyslovém posouzení. Že bude chutnat. Třeba takzvanou papírovou chuť, která vzniká při špatném skladování, technika neodhalí. To je na lidech," říká degustátor Kamil Růžek.

Podle něj je důležitá i zkušenost. "Starý praktik, který za život ochutnal mnohem více druhů a značek piv než třeba já, rozpozná samozřejmě více," tvrdí mladý muž. Hodnocení degustátorů, kteří v Prazdroji nad různými úkoly i pivy zasedají téměř denně, je dílo kolektivní. "Abychom některé hodnocení brali jako platné - třeba nežádoucí příchuť, musí se na něm shodnout nejméně čtyři z deseti degustátorů," vysvětluje Jiří Faměra. Většina ochutnávačů pivovaru patří mezi sládky a lidi z výroby. "Musejí mít i oficiální zkoušky, na kterých spolupracuje potravinářská inspekce a výzkumný ústav pivovarnický," doplnil Faměra.

Cílem týmu, který v Prazdroji hlídá kvalitu piva, je dosáhnout toho, aby na trh přišlo vždy stejné pivo. Každá značka má svůj profil, tedy podobu jak má vypadat, chutnat, vonět, jaké má mít složení. "Pivovarníci musí vařit pivo tak, aby bylo co nejblíže všem stanoveným hodnotám, bez výkyvů. A k tomu slouží i degustace," uzavírá Faměra. (iDnes)


Zvýšený zájem o prémiový ležák Pilsner Urquell pomůže pokrýt nová varna. Nové zařízení už začíná sloužit - plzeňská firma zahájila ve varně zkušební provoz. Do konce března se pivo z ní objeví na trhu.Současná kapacita výroby Pilsner Urquell se blíží 49 tisícům hektolitrů mladiny týdně, z čehož polovina se vaří v novém zařízení. Až pivovar úpravy dokončí, bude schopen vařit až 67 tisíc hektolitrů mladiny týdně."Práce jsou velmi náročné, celá rekonstrukce a výstavba probíhá za běžného chodu pivovaru," říká manažer pivovaru Plzeň Václav Berka.

"Výsledky zkušebního provozu potvrzují, že nové zařízení nemá žádný negativní vliv na kvalitu, přesně definované vlastnosti a chuť našeho piva," doplňuje Václav Berka.Rozhodnutí o investici do rozšíření varny přijala firma kvůli tomu, aby mohla několikanásobně zvýšit výrobu piva Pilsner Urquell do roku 2010 tak, aby se tato značka zařadila mezi pět největších prémiových mezinárodních značek světa.

Celý projekt přijde na více než 300 milionů korun. (iDnes)


V blízkosti brány pivovaru Gambrinus, kterou více než sto let vyjížděly nejrůznější vozy s plzeňským pivem, je na patnácti nových billboardech stručně shrnuta historie dopravy plzeňského piva. "Použili jsme zvětšené fotografie z archívu Plzeňského Prazdroje. Historie začíná obdobím okolo roku 1900, kdy pivo rozváželo na koňských povozech a na větší vzdálenost formanskými vozy. V roce 1913 si pivovar pořídil první osobní i nákladní auto a v roce 1932 už vlastnil vozový park čítající 52 automobilů a 4 garnitury silničních vlaků - aut s přívěsy," řekla ředitelka Pivovarského muzea Markéta Formanová. Na billboardech je například i auto, které rozváželo pivo Pilsner Urquell v Americe a Citroën, který rozvážel pivo ve Francii. "Posledním vozidlem je současný kamión," dodala Formanová. Billboardy jsou až tři metry dlouhé. (Právo)


Reklamu na Pilsner Urquell ve Spojených státech amerických bude vymýšlet Ogilvy & Mather z New Yorku. V tajném výběrovém řízení si ji vybral vlastník značky, pivovar SAB Miller. Podle informací časopisu Advertising Age plánuje vytvořit z Pilsner Urquell svoji prioritní globální značku. První televizní spot vymyšlený novou agenturou se už minulý týden objevil ve vysílání televizních stanic v Bostonu a Chicagu. Reklama je založena na ústředním sloganu "The Original Pilsner".

Newyorská Ogilvy & Mather pracuje rovněž na další značce Milleru Genuine Draft. O hlavní letošní kampaň na vlastní pivo Miller se v současnosti vede boj mezi Ogilvy, Young & Rubicam z Chicaga a Wieden & Kennedy z Portlandu. Posledně jmenovaná má na starosti rovněž propagaci značky Foster's Lager. Podle Zuzany Běhové z Plzeňského Prazdroje se bude komunikační strategie značky Pilsner Urquell na domácím a světovém trhu nadále lišit. Nechystá se ani žádná změna ve spolupráci s domácí reklamní agenturou.

Pro Pilsner Urquell vymýšlí v České republice reklamu agentura Leo Burnett, pivovar pouze vypisuje výběrová řízení pro některé taktické kampaně. Tak například letošní velikonoční kampaň realizovala Young & Rubicam. (iHNed)


Prazdroj má v plánu zvyšovat výrobu

[pátek, 13. červen 2003]

Prazdroj se chystá několikanásobně zvýšit výrobu ve svém pivovaru. V roce 2006 by měla dosáhnout 5 milionů hl oproti dnešním dvěma milionům. Skok ve výrobě souvisí s plány majitele, jihoafrické skupiny SABMiller, udělat z tradiční české značky jedno z pěti největších světových jmen mezi pivy. Tento cíl chce firma naplnit do roku 2010. "Značka Pilsner Urquell je nejdůležitějším aktivem, které skupina SABMiller vlastní. Máme k ní mimořádnou úctu, neboť Prazdroj je zakladatelem pivovarnictví v té podobě, jak ji známe dnes," uvedl ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark. Podle něj plánuje SABMiller na hlavních exportních trzích značnou propagaci tohoto druhu piva, aby se jeho spotřeba stále zvyšovala. Celkový plán rozšíření varny Pilsner Urquell firma rozložila do čtyř etap na období tří let. Do jara příštího roku pivovar investuje téměř 300 milionů korun, což umožní zvýšit výrobu ze současných více než dvou až na tři miliony hektolitrů piva Pilsner Urquell ročně. Pokud v příštích letech pivovar splní prodejní plány, přijdou na řadu další dvě etapy rozšíření. Ty by měly v roce 2006 přinést zvýšení kapacity až na hranici téměř pěti milionů hektolitrů. Tradiční postup výroby piva Pilsner Urquell se kvůli rozšíření varny a modernizaci podle lidí z firmy měnit nebude. "Zachováme měděné kotle pro rmutování, třírmutový varní proces a přímý otop plynem. Všechno bude řízeno plně automaticky," říká manažer pivovaru Václav Berka. Plzeňský Prazdroj je lídrem na českém trhu a zároveň největším exportérem českého piva. Firma zaměstnává bezmála 3 000 lidí. (iDnes)


Prazdroj U Pinkasů

[pátek, 13. červen 2003]

Vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka narazil 8. dubna před pražskou restaurací U Pinkasů soudek obložený říčním vltavským ledem, v němž bylo nefiltrované pivo vyrobené způsobem jako v roce 1843. Připomněl tak, že přesně před 160 lety přivezl forman Martin Salzmann před tento dům poprvé plzeňský mok. Do vínku mu tentokrát popřály tři sudičky - Stella Zázvorková, Dagmar Kludská a Vendula Svobodová. Jsem pivařka, přiznala vzápětí Zázvorková. I když prý už tak zdaleka nevyváří jako kdysi, bez piva si gastronomii nedokáže představit.

Málokdo ví, že Jakub Pinkas, zakladatel známé pražské restaurace proslulé plzeňským mokem, byl původně krejčí, který šil i kněžská roucha pro sousední františkánský klášter. Poté, co si v Plzni objednal dvě vědra, tedy asi 140 l, takzvaného nového piva, dal ležák ochutnat svým známým a také fiakristům, kteří měli v sousedství štafl. Netrvalo dlouho a nůžky pověsil na hřebík. Stal se hostinským a založil tradici dodnes slavné staročeské hospody. K jejímu kreditu přispívali i štamgasti. V návštěvnických knihách jsou zapsáni například pánové Palacký, Rieger i Jungmann, z herců Šamberk, Štěpánek, Pešek, Voskovec a Werich i spousta sportovců. Samizdatová díla tu rozdával Bohumil Hrabal. (Pivní kurýr)


Pivovarské muzeum v Plzni připravuje nové expozice. Na návštěvníky čeká dokonalejší laboratoř, nová místnost věnovaná Měšťanskému pivovaru a rozšířená replika hospody z počátku 20. století. Opravované prostory budou zpřístupňovány postupně. "Novinkou bude především místnost věnovaná Měšťanskému pivovaru, předchůdci Plzeňského Prazdroje. Budou zde vystaveny zakládací listiny, medaile, které získal za svoje pivo, historické reklamní tabule a další exponáty," uvedla vedoucí muzea Markéta Formanová (Pivní kurýr)


«« « Strana 22 z 22
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI