Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivovary Braumeister

V hlavní roli starokladrubští koně. A pivo. Jedna z nejslavnějších firem v Česku, Plzeňský Prazdroj, spojila pivo s kladrubskými koňmi. V reklamě na nejoblíbenější český nápoj ukazuje reklama příběh zachráněného starokladrubského stáda koní.

Hlavním motivem nového televizního spotu je záchrana slavného chovu kladrubských koní, významné české národní kulturní památky, zapsané na seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO, který v první polovině minulého století málem zanikl.

V reklamních kampaních chceme ukazovat běžné hrdiny, kteří vždy dělají to, čemu věří a co je správné - stejně tak jako naši sládci od dob Josefa Grolla - roku 1842,“ řekl Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell. Spot tak volně navazuje na předchozí reklamy s významnými osobnostmi nebo momenty české historie. Historikové, kteří se zabývají koňmi, však říkají, že podobný příběh se ve skutečnosti nestal.

Opravdu mě to překvapilo. V historických pramenech se o podobném příběhu v tomto roce vůbec nepíše. Podle mého je to mystifikace,“ řekla uznávaná hipoložka Lenka Gotthardová. Zároveň ale přiznává, že po rozpadu Rakousko - Uherska byl chov koní ohrožen.

Tvůrci měli samozřejmě určitou volnost, ale jistý reálný základ reklamní spot má. Ve dvacátých letech minulého století zachránil poslední dva vrané starokladrubské hřebce profesor Bílek. Tenhle motiv jsme tvůrcům nabídli. Na tři čtvrtě minuty jsme ale museli zvolit samozřejmě kompromisy,“ říká ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jan Höck.

Čtěte také:

Příběh z hřebčína pomáhá prodávat plzeňské pivo

Kladruby jsou každý den v televizi. V hřebčíně se totiž točila reklama, která je volně inspirovaná historickými událostmi

Málokdy se stane, aby byl Pardubický kraj vidět dennodenně na televizních obrazovkách. Prodejním tahákem se pro Pilsner Urquell stali starokladrubští koně z Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. „Oslovila nás reklamní agentura, které pro plzeňský pivovar reklamu točila. Nápad se nám zalíbil, proto jsme zapůjčili koně a svolili s natáčením v hřebčíně,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jan Höck.

Filmaři obsadili hřebčín v červnu na dva dny. Kromě Kladrub se natáčelo ještě v Kolíně, scény z hospody se pořizovaly v malé vesničce Bratčice.

Trochu problém byl s koňmi, které jsme do reklamy zapůjčili. Oba umí perfektně chodit do přepravníku. Jejich ochota ale byla v tomhle případě na závadu. Ze spotu má být vidět, že se jim tam nechce. Museli jsme je lehce zastrašovat, aby se do přepravníku báli jít,“ popsal natáčení Höck.

Jako každá reklama i „napínavý“ příběh s koňmi je především pohádka.

Když jsem reklamu viděla, úplně jsme se vyděsila a ověřila si fakta v kronice. Nic takového se v roce 1922 v hřebčíně nedělo,“ řekla uznávaná hipoložka Lenka Gotthardová.

Přesto však reklamní spot není zcela smyšlený. Starokladrubští koně patřili k výdobytku rakousko - uherského mocnářství. Všechno, co se týkalo Habsburků, bylo nepopulární a nechtěné, takže byl chov, založený císařem Rudolfem II., několikrát ohrožen a hrozila mu likvidace.

V Kladrubech panovala po roce 1918 nenávist proti všemu habsburskému a obrátila se i proti stádům koní z bývalého c.k. dvorního hřebčína. Kočí v reklamě představuje bezejmenného hrdinu, který v sobě najde dost síly k velkému činu ve chvíli, kdy je ohroženo něco, co má hlubokou a trvalou hodnotu,“ řekl mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Pětačtyřicetivteřinovým minifilmem, který spojuje koně s pivem si hřebčín přišel na několik stovek tisíc korun. Šéf hřebčína nepopírá, že peníze, které si hřebčín reklamou vydělal, jsou vítaným přivýdělkem. „Peníze skončí v provozu hřebčína. Pořád je co opravovat. Jezdíme s koňmi na závody ve spřežení i mimo republiku. Část peněz skončí jistě na pokrytí těchto nákladů,“ řekl Höck.

Příběh z Kladrub je už druhým případem, kdy pivovar sáhl po námětu do regionu. Před dvěma lety přiměl pivovar holického rodáka Emila Holuba vypít plzeňské pivo u Viktoriiných odopádů.

Emil Holub patří mezi velké Čechy, kteří mají význam pro národní historii, protože dokázal něco mimořádného, co inspirovalo mnoho dalších a co je předmětem národní hrdosti,“ vysvětlil výběr osobnosti Mareček.

FAKTA Holub a reklama

Kromě koní, kteří nyní propagují pivo v televizním spotu, byl před dvěma lety hlavním reklamním hrdinou plzeňského Prazdroje holický rodák cestovatel Emil Holub. Muže, který pije Prazdroj u Viktoriiných vodopádů, ztvárnil pražský herec Karel Dobrý.

Africkému muzeu Emila Holuba však reklama zásadně nepomohla. „Z pohledu návštěvnosti určitě ne. Chtěl jsem využít Prazdroj k delší spolupráci a sponzoringu, ale firma odmítla,“ řekl Vítězslav Vondrouš, ředitel Kulturního domu v Holicích, který má Holubův památník na starosti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Stanislava Králová


Sprejeři se inspirovali pivem

[pondělí, 2. srpen 2010]

Sprejerům patřil o víkendu prostor u obchodnícho centra v Plzni–Černicích. Tvořili tu totiž graffiti inspirované sloganem značky Gambrinus – Pravá chuť přátelství. K dispozici měli velkoformátové panely i jednu ze stěn u centra. Dorazilo dvacet tvůrců z celé republiky.

Stejně jako díla studentů Ústavu umění a designu na téma Pravé bohatství se skrývá uvnitř, jsou výtvory sprejerů předzvěstí letošního Pilsner Festu. Sochy i plakáty se objeví na různých místech Plzně.

Chtěli jsme tak podpořit kandidaturu Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015 už před konáním samotné akce a zapojit i doposud neznámé umělce z místní univerzity. Výsledkem jsou originální výtvory, které netradičním způsobem spojují pivo s uměním,“ uvedl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Pilsner Fest se uskuteční od sedmadvacátého do osmadvacátého srpna.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Zdeněk Vaindl


Úvodní prodloužený koncert 1. 7. vyvrcholí ohňostrojem

Populární cyklus čtvrtečních koncertů na nádvoří pivovaru Léto v Prazdroji láká své příznivce již sedmým rokem. I na letošní červenec a srpen připravil Plzeňský Prazdroj pro obyvatele i návštěvníky Plzně zajímavé hudební menu, protože osm koncertů představí jak známé kapely, ale dá prostor i méně známým plzeňským hudebníkům. Na konci srpna pozve Prazdroj všechny příznivce hudby a dobrého piva na Pilsner Fest, tradiční oslavu plzeňských piv.

Letošní sérii letních koncertů v Prazdroji odstartuje ve čtvrtek 1. 7. v 19:30 plzeňská skupina Semtex, jedinečné hudební seskupení hrající styl jako country-brutal-technofolk, zatímco Laik, další energická kapela z Plzně „přednese“ kinder punk. „Protože se tento koncert koná přesně v polovině roku, zahájíme cyklus slavnostně a velkolepě. Koncert protáhneme až do půlnoci, kdy ohňostrojem oslavíme takové PF 2010 a půl," láká Jitka Froydová z organizačního týmu Plzeňského Prazdroje.

Rozhoupat plzeňské publikum jamajskými rytmy přijede 8. 7. skupina Švihadlo z Mladé Boleslavi, zatímco skupina Siláž posbírala své členy v Plzni a v bezprostředním okolí. Černé kalhoty, černé brýle, černé kravaty a bílé košile, tedy Laura a její tygři s písněmi od funku přes soul, jazz až po rock se v pivovaru objeví 15. 7. Protipólem jí bude V3ska, která hraje své písně převážně na druhou dobu, tedy ska, s doplňky punku a reggae. Dvanáctičlenná kapela TOP Dream Company, která se inspiruje funky – soulovou hudbou, vystoupí 22. 7. s plzeňskou High Gain. V dalších čtvrtcích se můžete těšit na Guločar + Pillow Figur (29.7.), Extra Band Revival + Whitesnake revival unplugged (5. 8.), Mediterian + Fenomendés (12. 8.), Marek Ztracený + Jakub Kořínek (19.8.)

Vyvrcholením letošního Léta v Prazdroji bude Pilsner Fest, oslavy plzeňského piva Pilsner Urquell a Gambrinus ve dnech 27. – 28. 8. Milovníci dobré hudby a netradičních kulturních a gastronomických specialit chutnajících s plzeňským pivem budou mít z čeho vybírat. „Na Pilsner Festu vystoupí celkem 25 kapel, tedy o dvě více než loni. K největším tahákům patří kapely jako J.A.R., Mig 21, Support Lesbiens nebo Tři sestry. Poslední zmíněná si pro Pilsner Fest připravila zcela novou písničku, která poprvé zazní právě v Plzni na konci srpna," nastiňuje Karel Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Oblíbený prázdninový hudební cyklus pořádá Plzeňský Prazdroj již sedmým rokem. Koncerty se konají vždy ve čtvrtek od 19:30 hodin na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj za každého počasí a vstup je již tradičně zdarma. Vloni přišlo na koncerty Léta v Prazdroji více jak 13 000 návštěvníků, kteří vypili více než 200 sudů piva.

Podrobný program Léta v Prazdroji je dostupný na webových stránkách Plzeňského Prazdroje http://www.prazdroj.cz/cz/prijedte-k-nam/pivovar-plzen/akce/leto-v-prazdroji

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Prapraděda by si na dnešním pivu určitě pochutnal,“ říká vrchní sládek plzeňského pivovaru Gambrinus Jan Hlaváček. Zastupuje v rodinné dynastii už pátou generaci sládků a je na to hrdý.

S vařením piva začal na konci 19. století Karel Hlaváček na Rabštejně na severním Plzeňsku. „Prapradědeček měl místní pivovar v nájmu. Tam začala naše rodinná láska k pivu. Jeho syn šel v jeho stopách, ale toužil po svém vlastním podniku. Posunul se o pár kilometrů dál do Podmokel u Zbiroha, kde koupil usedlost a v ní vybudoval vlastní pivovárek,“ vypráví uznávaný sládek Jan Hlaváček, jehož podpis zdobí viněty plzeňského Gambrinusu. Podmokelský pivovar měl jednoho zaměstnance a celkem slušně prosperoval. První světová válka ovšem zasáhla do jeho osudu - majitel zemřel. „Vedení převzala prababička. Nevzdala to, pivovar dál provozovala. Pivo vařila celou válku. Byla jedním z výrazných předků naší rodiny.

Z Podmokel do Plzně

Pivovar v Podmoklech rodině Hlaváčků po sametové revoluci vrátili. „Nemovitosti jsme sice dostali zpět, ale obnovit tam rodinný pivovar nešlo, všechno bylo v naprosto dezolátním stavu. Doba komunismu zanechala nesmazatelné stopy. Rozhodli jsme se místo prodat, zbyla nám tam jen rodinná hrobka,“ říká Jan Hlaváček a přiznává, že o vlastním pivovaru ani nikdy nesnil. „Jsem se svou prací velmi spokojený, neměnil bych,“ říká a ukazuje přitom na fotografii svého dědečka, která visí v jeho pracovně. „Děda, vyučený pivovarník z Podmokel, dostal nabídku rozjet pivovar ve Znojmě, a tak se tam s rodinou přestěhoval. A pak se uvolnilo místo po legendárním sládkovi Adolfu Bayerovi v Plzni. Byla to obrovská výzva, děda prošel konkurzem a místo dostal.

Výzkum nade vše

A právě tam František Hlaváček ukázal všem svou opravdovou lásku k výrobě piva. Nejenže pivo celý den v práci vařil, ale navíc o něm přemýšlel i ve volném čase. Stal se spolupracovníkem Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Stejně jako ostatní členové ústavu se snažil získávat nové poznatky o vlastnostech sladu a chmele, které by zlepšily výrobu piva.

Tu lásku k výzkumu a vývoji moderních technologií jsem zdědil po otci a dědovi. Jsem předsedou představenstva tohoto výzkumného ústavu a zastáncem moderních technologií. Všichni Hlaváčkové se v oblasti pivovarnictví vždycky dívali dopředu,“ usmívá se nejmladší sládek Jan.

Má velkou kancelář v jednom z domů uvnitř areálu plzeňského pivovaru. „Víte, co tady dříve bylo? Tady měl můj děda ložnici. Když totiž přišel do Plzně dělat sládka, dali mu k práci i služební byt právě v tomto domě,“ vysvětluje.

Socialistická devastace

František Hlaváček se postupně stal ředitelem Gambrinusu a v roce 1946 i prvním generálním ředitelem československých pivovarů. Jeho syn Ivo šel opět v otcových stopách, jak je u Hlaváčkových zvykem. Také on v pivovarnictví získal významný post. Z kontrolora kvality přešel na pozici vrchního sládka, pak výrobního náměstka pivovarů Prazdroj a Gambrinus, jeho kariéra stoupala na místo výrobního ředitele a nakonec podnikového ředitele.

Třicet let práce ale táta trefil zrovna do éry socialismu, která pivovarnictví moc nepřála. Výroba se udržovala ve vyjetých kolejích, modernizovala se jen minimálně. V 80. letech byl stav obou pivovarů opravdu kritický. Obrat nastal až po revoluci, kdy se začalo do podniku ve velkém investovat. A myslím si, že byl šťastný, že mohl být u toho,“ říká Jan Hlaváček. Jeden z hlavních mužů nejslavnějšího českého pivovaru je přesvědčen, že jen dokonalejší, moderní přístroje a zařízení posunuly výrobu piva dopředu. „Aby české pivo obstálo v obrovské zahraniční konkurenci a zachovalo si svoji kvalitu, musí se velice citlivě kombinovat osvědčené české výrobní postupy s nejnovějšími technickými zařízeními,“ říká.

O pivu diskutuje celá rodina

Hodně jsme o pivu a o tom, jak ho dělat, s dědou i tátou diskutovali. Řekl bych, že polovina všech našich rozhovorů byla o pivě. Mnohdy se přidávala babička, maminka i moje žena. Nikdy jsme se nehádali, všichni jsme měli podobný názor,“ říká Jan Hlaváček.

Jeho cesta k pivu byla poměrně přímočará. Po gymnáziu vystudoval Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, obor pivovarnictví. „Líbilo se mi, co dělá táta, děda a co dělali naši předci. Bratr se také vyučil sládkem, ale dlouho u toho nezůstal. Emigroval a teď staví supermarkety. K pivu se vrátil jen vzdáleně přes tyto obchody.

Znalost prostředí byla výhodou

Vzhledem k tomu, že v době, kdy Jan ukončil vysokou školu, byl tatínek sládkem v Plzni, pomohl synovi najít v podniku uplatnění.

V pivovaru jsem se vlastně narodil, žil jsem v něm, to mělo své výhody. Znal jsem lidi i prostředí, a když jsem nastupoval, věděl jsem, kdo je kdo, na koho si mám dát pozor a na koho semohu obrátit o pomoc,“ vzpomíná na své začátky. Nejdříve se učil v provozu pivo vařit, kontroloval ho, ochutnával, sledoval. „Po letech se práce sládka změní - teď už spíše dohlížím na to, aby chuť piva zůstávala stejná. Někdy je třeba podle kvality sladu a chmele něco lehce pozměnit, ale v základu se receptury nemění. Ani nemohou, bylo by to jiné pivo, a to přece nechceme. Mojí prací je také vymýšlet piva nová. Poslední novinka - jedenáctistupňový Gambrinus Excelent - se na trhu myslím dobře ujala.

Pivo samozřejmě Jan Hlaváček pije denně. Doporučuje dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy každý den. „Je dokázáno, že pivo je v malých dávkách zdraví prospěšné, například přispívá k léčbě osteoporózy, pomáhá i při žaludečních potížích.

Rod sládků ještě nekončí

Co bude dál s dynastií Hlaváčkových? Kdo půjde v rodinných stopách? Jan Hlaváček má dvě dcery, ani jedna se na pivovarnickou dráhu nevydala.

A přitom to byly právě ženy, které před tisíci lety první pivo vyrobily a po staletí šlechtily do dnešní podoby. „Třeba bude v dynastii sládků pokračovat některé z vnoučat, zatím nekončíme,“ uzavírá s úsměvem Jan Hlaváček.

***

VIZITKA

Jan Hlaváček (57)

Absolvoval VŠCHT v Praze, po ukončení studií nastoupil do Plzeňských pivovarů. Postupně zastával pozici podsládka, později ředitele pivovaru Gambrinus. Dále pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů a ředitel Prazdroje a Gambrinusu. Od roku 2001 byl ředitelem zahraniční výroby společnosti Plzeňský Prazdroj. Od roku 2004 je jejím vrchním sládkem. K Plzeňským pivovarům má úzký rodinný vztah. Pracoval v nich už jeho děda František (celkem 17 let) a otec Ivo (30 let). V Gambrinusu pracoval jako sladovník i druhý dědeček.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Kateřina Hovorková


Nádvoří plzeňského pivovaru bude letos premiérově hostit úvod tradičního Historického víkendu. Program zahájí zábavný podvečer s šermem a dobovou hudbou ve čtvrtek 10. června od 18 do 21 hodin.

Tématem letošního Historického víkendu je doba Rudolfa II., a tak organizátoři pro prolog vybrali představení Golem v podání skupiny historického šermu Gotika a hudební skupiny Strašlivá podívaná. Hudebníci poté naváží na představení samostatným koncertem.

Večer budou doprovázet zábavné soutěže. Připraveno je koulení sudů na čas, pivovarský kvíz, slalom na koloběžkách a další. Pro soutěžící jsou připraveny zajímavé ceny.

Vstup na prolog Historického víkendu na nádvoří plzeňského Prazdroje je samozřejmě zdarma.

Více informací o Historickém víkendu, jehož hlavní program se uskuteční u sv. Jiří v Plzni Doubravce ve dnech 11.–13. června 2010, naleznete na internetové adrese http://akce.plzen.eu/2010_historickyvikend

Příběh o Golemovi

Světoznámý příběh o mocném Golemovi má mnoho verzí – všechny se shodují v tom, že židovský učenec vytvořil velmi silného umělého člověka z hlíny a oživil ho pomocí šému. Podrobnosti se ale rozcházejí.

Bádáním ve starých archivech zjistili plzeňští muzikanti ze Strašlivé podívané a šermíři ze skupiny Gotika pozoruhodné věci a poskládali z nich jedině pravou a věrohodnou podobu, kterou ztvárnili do představení s živou hudbou, dramatickým šermem a mnohými překvapeními.

Folk od Strašlivé podívané

Plzeňská hudební skupina Strašlivá podívaná hraje folkovou muziku s historizujícími a etnickými prvky. Její písničky vyprávějí příběhy inspirované historií i světem fantazie, ve zpěvných melodiích a bohatých aranžích naleznete prvky středověku, renesance či baroka, a také motivy irské, cikánské i židovské.

„Strašlivka“ je propojena se svým městem Plzní. V jejích písničkách navštívíte plzeňskou synagogu, hrad Radyni, můžete obdivovat plzeňskou Madonu z kostela sv. Bartoloměje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeň, jak má být

[pondělí, 26. duben 2010]

Po obloze nad plzeňským pivovarem se honí černé mraky. Prší, ale práce nepočká. Bednáři totiž z devět kilometrů dlouhého sklepení vyvalili sudy a smola se už začala vařit.

Šest silných chlapů se opírá o téměř půltunový dubový pivní sud. „Točíme, točíme. Už dost, to stačí,“ křičí šéf pivovarských bednářů na své muže. „A teď se do toho pořádně opřete, ale dejte bacha,“ volá dirigent náročné a celkem nebezpečné operace. Šest mužů v modrých montérkách se zapře o obří, třicetihektolitrový sud a přes dno ho začnou kutálet po pivovarském nádvoří. S vypětím všech sil se mužům podaří sud překlopit sedmkrát. Pak se s rachotem zastaví a ještě chvíli se na břichu pohupuje.

Jsme v Plzeňském Prazdroji, kde se už od čtvrté ranní sedm posledních českých bednářů lopotí s obrovskými dubovými sudy. Většinu z nich i vlastnoručně vyrobili. Úkol na dnešní den je jasný: všech dvacet dva velkých sudů vyvalit z pivovarského sklepa, otevřít, vypálit z nich starou smolu, nalít novou a se sudem pořádně zakoulet. Tak, aby nová smola pokryla a vydezinfikovala celý vnitřek sudu. Nyní ale bednáři sud natlakovaný horkou smolou a kouřem dovalili zpět ke kládě, o kterou ho zapřou. „A teď to bude velmi zajímavé. Běžte se podívat,“ pobízí mě bednářský mistr. V uctivé vzdálenosti obíhám sud a bednářskou partu. Jeden z nich bere do ruky kramli a velké kladivo. Kramli zatluče do středu pět centimetrů široké dřevěné zátky na břiše sudu. Chlapík se vahou těla zapře do kramle a trhne. Prásk! Dřevěná zátka se roztrhne a její třísky vyletí spolu s kouřem a rozžhavenou smolou do dvacetimetrové vzdálenosti. „To byla ale šupa,“ smějí se bednáři a okolo stojící zaměstnanci pivovaru, kteří se na událost přišli také podívat.

Je to poslední pivovarská bednářská parta nejen v Česku, ale možná i v celé Evropě,“ vypráví později v útulně zařízené kanceláři Jindřiška Eliášková, šéfka péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji. Vyrábět velké pivovarské ležácké sudy a pečovat o ně je velká věda. „Naše sudy jsou dělané z dubových dužin. Jejich síla je více než sedm centimetrů. A postavit z tak tvrdého materiálu nový ležácký sud trvá naší partě bednářů měsíc,“ zasvěceně vypráví paní Eliášková z rodu právovárečného (tedy rodiny, která měla privilegium vařit pivo).

Smola made in USA

Pivovarské sudy musejí vydržet obrovské tlaky. Právě proto je ze všeho nejdůležitější výběr dřeva. „Dříve pivovar kupoval dřevo na sudy výhradně na Podkarpatské Rusi, kde byly nádherné dubové lesy. Teď dřevo nakupujeme od dvou dodavatelů, kteří nám volají, jakmile kvalitní dřevo seženou. Je to náročné, protože to musejí být staleté, a navíc velmi zdravé stromy. Dříve se ještě používal buk, ale ten neměl zdaleka takovou výdrž jako sud z dubu. Přece jen je sud pořád ve vlhku a v zimě,“ říká Eliášková. Fošny, z nichž se sud vyrábí, proto musejí splňovat celou řadu přísných kritérií. „Musejí mít určitou délku, tloušťku a hlavně ve dřevě nesmějí být žádné suky. Navíc to nesmí být dřevo ze stromů kácených na podzim, ale ze stromů pokácených těsně před začátkem jara,“ popisuje Eliášková. Sud vyrobený z tak kvalitního dřeva ale pivovarským vydrží při dobré péči i sto let. „Ve sklepě pořád používáme sudy staré osmdesát let. A jsou úplně v pohodě,“ potvrzuje bednářský mistr. „Pro Plzeňský Prazdroj ale platí zásada, že po každém ležení (zrání piva v sudu) sud musí ven na vzduch, musí se odpožahnout (vypálit a vylít starou smolu), nově vysmolit, umýt a vrátit zpět do sklepa,“ říká Eliášková.

Také smola, jíž se sudy smolí, není obyčejná smola, kterou se umažete, když jdete do lesa pro dřevo. „Používáme speciální sekvojovou. Pivovar ji vždy kupoval v USA. K tomu se váže i příhoda, kdy Státní bance československé ještě za hluboké totality zbyly devizové prostředky. Nám proto nabídla, zda nechceme něco koupit ze Západu. Pivovarští tehdy řekli, že nakoupí smolu. Jenže ji nakoupili za celou částku, která bance zbyla, a my tak máme zásoby smoly na dlouhá léta dopředu,“ směje se Eliášková. Dříve, když pivovar používal na zrání piva ve sklepích jen dřevěné sudy, byl celý proces odpožahování a smolení částečně mechanizován. „Byla by celkem dřina, dělat to všechno ručně. Mechanizovaná linka se ale zrušila a naši bednáři to dnes dělají klasickou středověkou metodou,“ vypráví Eliášková. Sklepy se v Plzeňském Prazdroji definitivně zavřely někdy v polovině devadesátých let. Bednáři tehdy byli takzvaně na propuštění. Pivovarským nadšencům se ale podařilo bednářské řemeslo zachránit. „Ve sklepě jsme zřídili pivovarský skanzen a zachovali tradiční výrobu. Jednak pro turisty, ale hlavně jako zpětnou kontrolu kvality piva pro naše sládky. Tak přesně víme, že moderně uvařené pivo chutná úplně stejně jako to, které vyrobili naši dědové před sto lety,“ říká Eliášková. ?

***

Bednáři, Bečváři

Řemeslo bednářské se rozděluje na bečváře, bednáře, neckáře, korytníky a pouzderníky.

Bednáři se od bečvářů odlišují tím, že bednář vyráběl běžné dřevěné nádoby z měkkého dřeva – například štoudve, vany, škopky, bečky, džbery a další předměty. Bečvář naopak dělal sudy, bečvy z velmi tvrdého dřeva, hlavně pak bukového a dubového.

Bečváři vyráběli hlavně sudy ležácké, což byly ty na tisíc až deset tisíc litrů, a sudy transportní, tedy na deset až osm set litrů. Dnes se bečvářům říká bednáři, protože ostatní řemesla už zcela zanikla.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Bedřich Kratochvíl


Ambasadorský sraz

[úterý, 13. duben 2010]

Minulý týden proběhl v pivovaru první velký Ambasadorský sraz. Na 160 Ambasadorů se celý den školilo a prokazovalo své znalosti o pivu Pilsner Urquell. Pod vedením našich sládků a jednoho z nejlepších výčepních v ČR, Václava Vanyi, si vyzkoušeli, jak se správně čepuje hladinka, testovali se v senzorické degustaci, varním procesu, znalostí o pivu.

Foto

Starší obchodní sládek Václav Berka poukázal na nejčastější chyby hospodských a vzal Ambasadory na speciální prohlídku pivovaru. Akce byla úspěšně zakončena ve večerních hodinách Na Spilce.

Foto

Další velký sraz je naplánován na Pilsner Fest - poslední pátek a sobotu v srpnu. Všem děkujeme za perfektní účast, udělali jste nám všichni svým zapálením a přístupem ke srazu velkou radost.

Foto

Zdroj: Facebook | Autor: Pilsner Urquell


V Plzeňském Prazdroji je schován poklad

[čtvrtek, 25. březen 2010]

Příznivci Pilsner Urquell se mohou těšit na geocaching

Plzeňští geokešeři požádali o spolupráci plzeňský pivovar a připravili zde dvě nové tematické geocachingové schránky (kešky). Příznivci plzeňského piva budou moci najít přímo v pivovaru na zadaných souřadnicích kešku s unikátní pivní známkou, kterou pak mohou směnit za pivo Pilsner Urquell v několika plzeňských restauracích.

O Velikonocích se i v plzeňském pivovaru otevírají poklady. Hledači je mohou nalézt pomocí zadaných instrukcí a souřadnic. Budou mít podobu dvou kešek (tradiční a multikeška*) a vedle standardního zápisníku – logbooku, kam se zapíše každý nálezce, budou ukrývat i pivní známky Pilsner Urquell. Pivní známky, které dostávali v minulosti zaměstnanci pivovarů ke směně za deputátní pivo, si mohou objevitelé nechat na památku nebo je vyměnit za pivo v plzeňských restauracích Na Spilce, v Šenku Na Parkánu nebo v restauraci U Salzmannů. Kešky budou v pivovaru umístěny natrvalo, pivní známka čeká na prvních 150 objevitelů počínaje zítřkem, potom budou ve schránce umístěné jiné poklady.

O uschování geocachingové schránky v pivovaru přemýšlíme už dlouho. Ukázalo se, že i plzeňští kešeři mají o pivovar zájem a přišli s tím, že tohle plzeňské rodinné stříbro si určitě pozornost zaslouží. Dodatečně jsme navrhli spojení s Velikonocemi, kdy se podle pověstí otevírají poklady. Hledání pokladu v pivovaru je důvodem k návratu pro ty, kteří už u nás byli. Pro hledače kešek z celého světa je to pak o důvod víc, proč přijet do Plzně na místo, kde se zrodilo plzeňské pivo, a spojit návštěvu pivovaru s dobrodružstvím," říká Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Kešky Plzeňského Prazdroje nejsou v Plzni a jejím okolí rozhodně jediné. Zástupci místní komunity kešařů Václav a Michal říkají, že v okruhu přibližně 7 km od centra Plzně je ukryto něco kolem 250 keší a dodávají: „Hledáním kešek se v Česku baví tisíce lidí a v Česku je ukryto celkem něco okolo 16 tisíc pokladů."

Schránka většinou kromě zápisníku obsahuje různé drobné předměty na výměnu. Mimo vlastního nálezu kešky a zápisu do logbooku si člověk nějakou drobnost vezme a naopak v ní zanechá něco svého. „Jsme zvědavi, jaké poklady od hledačů na oplátku za pivní známky dostaneme. Pokud budou poklady zajímavé, budeme uvažovat o vystavení těch nejkurióznějších“, dodává Jitka Froydová.

Co je geocaching?

Geocaching je navigační hra spojující sport s turistikou. Vznikl před deseti lety a za tu dobu se rozšířil po celém světě. Celkově je v tuto chvíli ukryto přes milion kešek. V Česku se první cache (keš) objevila rok poté a ve většině případů to bývá plastová krabička, která ukrývá zápisník pro podpis a různé dárky pro objevitele, kteří zde výměnou musí nechat něco svého. Ukryté kešky se hledají pomocí navigace GPS, ale dá se hledat i bez ní s pomocí mapy podle souřadnic zadaných na internetu.

*Tradiční keška je schránka, jejímž základním rysem je to, že se nachází přímo v místě udaném souřadnicemi.

Multi keška se skládá ze dvou nebo více zastávek. Na každé zastávce obvykle dostanete instrukce pro výpočet souřadnic té následující, až se dostanete k souřadnicím finálové schránky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Návštěvnost turistických zajímavostí Plzeňského Prazdroje vzrostla v minulém roce o 15%. Pivovar, Plzeňské historické podzemí nebo Pivovarské muzeum si prohlédlo celkem 216 640 návštěvníků. Nejvíce hostů tradičně pochází z ČR (+11 %), častější než dříve jsou i návštěvy z Německa (+5 %), země, odkud lidé ze zahraničí přijíždějí nejčastěji. Zasloužila se o to nejen současná tendence Čechů zůstávat doma a navštěvovat tuzemské turistické cíle, ale také řada novinek, tradičních i nových událostí v pivovaru i muzeu a rovněž výročí, která vloni pivovar slavil. Za posledních sedm let se návštěvnost zvýšila o více než 78 %.

„Jako dárek ke 150 letům registrace značky Plzeňské pivo a 50. výročí založení Pivovarského muzea jsme rozšířili nabídku o prohlídkovou trasu Plzeňským historickým podzemím a v Pivovarském muzeu jsme otevřeli novou expozici o historii všech plzeňských pivovarů. Zároveň se snažíme pestrou paletu dlouhodobě pořádaných akcí v prostorách pivovaru a Pivovarského muzea, kterými jsou např. Léto v Prazdroji nebo Pilsner Fest, rozšířit budováním tradic nových událostí jako Běh pro Paraple, Advent v Pivovarském muzeu a další. I proto se nám daří oslovovat stále větší množství návštěvníků z ČR,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Foto

Zahraniční návštěvníci tvoří tři pětiny celého počtu, Češi se na celkové návštěvnosti podílejí 40 %. Ze zahraničních turistů jsou s 25 % nejpočetněji zastoupeni Němci. Ubylo sice Rusů, ale překvapením byly nárůsty turistů z Nizozemí a Chorvatska, raritou se stali hosté ze vzdálených ostrovních států jako Dominikánská republika, Nový Zéland a Island. Za českého předsednictví v Radě EU probíhala v pivovaru zasedání různých pracovních skupin Rady a vystřídala se tak zde i řada evropských i domácích politických celebrit.

Počet hostů z ČR zvýšilo i loni významně rozšířené i vylepšené Konferenční a společenské centrum Secese, které je oblíbeným místem pro pořádání soukromých oslav, svateb, schůzek, kongresů, konferencí apod. Proběhla rekonstrukce a dovybavení salonků nejmodernější A-V technikou, zpřístupněny byly venkovní prostory před salonkem Formanka. V nabídce pronájmů je nově i kinosál Návštěvnického centra. Jen v Plzni tak mohou manažeři vyměnit běžné prostředí hotelu za zajímavé prostory pivovaru a dodat tak svému zasedání nový rozměr.

Značnou část návštěvníků všech tras tvoří školní skupiny, proto pro ně Prazdroj připravil speciální výukové programy v Pivovarském muzeu a od září 2009 nově nabízí speciální prohlídku pivovarů nazvanou Pivovarnictví – úspěšné odvětví českého průmyslu. Od začátku září ji ve třech pivovarech Prazdroje absolvovalo více než 2 000 žáků, přičemž nejvíce jich zavítalo do Plzně.

Novinky pochopitelně připravuje Prazdroj i na rok 2010. Mezi nejvýznamnější bude patřit Návštěvnické centrum Gambrinus a stejnojmenná prohlídková trasa, jejichž kompletní otevření pro širokou veřejnost se chystá na léto 2010. Od loňska mohou návštěvníci Pivovarského muzea nově používat audioguidy (zvukové průvodce) a rozšíření této nabídky připravuje Prazdroj i pro historické podzemí.

Foto

Aktivity Plzeňského Prazdroje pro návštěvníky Plzně zahrnují Návštěvnické centrum, návštěvnickou trasu Pilsner Urquell, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí vcentru města.

Pivovar patří k nejatraktivnějším turistickým destinacím v České republice.

Součástí nabídky pivovaru je také společenské a kulturní centrum Secese, které je možné využít k pořádání nejrůznějších oslav, kulturních, vzdělávacích i prezentačních akcí.

Pivovarské muzeum v Plzni se nalézá v původním právovárečném domě, který se zachoval ve své autentické podobě ve Veleslavínově ulici. Bylo otevřeno vroce 1959, u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo.

800 metrů dlouhý prohlídkový okruh Plzeňského historického podzemí je přístupný z budovy Pivovarského muzea. Labyrint chodeb, sklepů a studní byl pod městem Plzní budován již od 14.století a je neodmyslitelně spojen s historií i současností města.

V roce 2009 navštívilo pivovar, Pivovarské muzeum a historické podzemí přes 216 000 návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Zámek Lázeň Chudenice má nového majitele. Stal se jím pan Eugen Czernin, který již v říjnu tohoto roku přijal nabídku Plzeňského Prazdroje na odkup zámku za cenu transakčních nákladů na převod majetku. S koncem roku končí také dlouholeté restituční spory a více než čtrnáct let právní nejistoty ohledně vlastnictví zámku.

Dlouhá léta jsme hledali řešení, které by přineslo prospěch obyvatelům obce Chudenice, návštěvníkům zámku a zámku samotnému. Restituční spor nám znemožňoval s majetkem nakládat. I pouhá řádná údržba zámku a jeho opravy nás stály miliony korun ročně. Proto jsme se rozhodli předložit panu Eugenu Czerninovi nabídku a jsme rádi, že ji přijal," říká Jiří Mareček, mluvčí pivovaru.

Plzeňský Prazdroj vždy deklaroval, že má zájem o vyřešení neutěšené situace zámku Lázeň, který byl více než čtrnáct let zatížen restitučním řízením. Kvůli sporu nemohl Plzeňský Prazdroj s tímto zablokovaným majetkem nakládat a prováděl pouze údržbu tak, jak ukládají zákony.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Česká republika má teď devětaosmdesát jistých olympijských reprezentantů pro Vancouver: 88 sportovců a do party jednoho, který je zlatý už v předstihu. Z Plzně ve čtvrtek odcestoval olympijský ležák značky Pilsner Urquell.

Foto

Na pouť dlouhou 8279 kilometrů vyrazilo sto dvacet sudů. "A 4224 plechovek. To aby nebyla žízeň," vysvětluje Václav Berka, vrchní sládek z Plzně. "A taky aby bylo čím slavit medaile."

V Turíně při posledních hrách padlo osmdesát sudů, když se slavily čtyři cenné kovy. Vancouver tak musí být zákonitě bohatší.

Vychází vám to stejně? 120 sudů = šest medailí.

Z české pivní metropole se tekutý reprezentant vydal do přístavu v Hamburku, pak se bude na tankeru kolébat přes Atlantik a Panamský průplav. V Torontu nasedne do vlaku a po 35 dnech cestování dorazí do dějiště zimních her v Kanadě.

"Pivo je součástí stravování Čechů, takže i našich sportovců," vysvětluje František Dvořák, šéf české výpravy. "Neměli bychom proto narušovat jejich stravovací návyky."

Na přípravě olympijské várky se podílel i zlatý hokejista Martin Straka. Vítěz z Nagana osobně dohlížel na kvalitu surovin i průběh kvašení.

"Několikrát přišel zkontrolovat a ochutnávat," prozradil sládek. Pak Straka jako čestný znalec plzeňského moku prohlásil: Ano, tohle pivo může do Vancouveru.

"Martina, našeho kamaráda, jsme pozvali do pivovaru, aby tuhle várku pomohl navařit," dodává Berka. "Myslíme si totiž, že je třeba zadělat na nové olympijské zlato."

Zdroj: OH iDnes.cz | Autor: Filip Grim


Na letošní advent připravil Plzeňský Prazdroj pestrou směsici aktivit a předvánočních zážitků. V Pivovarském muzeu to již tradičně bude setkání s vánočními lidovými zvyky a výrobky ve dnech 12.–13. 12. Nově ožije nádvoří pivovaru poslední adventní sobotu 19. 12., kdy se bude konat Vánoční olympiáda a v podvečerních hodinách vánoční koncert Plzeňského komorního sboru Ko.Mar. Na obě události bude možné se svézt z náměstí zdarma koňským povozem. Od 29. 11 až do 19. 12. také probíhá soutěž o pivo na celý rok. Hlavní výhru získá ten, kdo nejpřesněji tipne, kolik žárovek zdobí velký vánoční strom na nádvoří pivovaru. Na autory dalších 30 nejlepších odhadů také čeká zajímavá výhra!

Vánoční tradice v Pivovarském muzeu 12.–13. prosince

O třetím adventním víkendu vždy od 10 do 17 hodin si mohou návštěvníci Pivovarského muzea vyzkoušet různé vánoční zvyky, odnést si vlastnoruční výrobky z předvánoční dílny a ochutnat vánoční speciality. „Chceme pokračovat v dosavadní tradici předvánočních aktivit v Pivovarském muzeu a také zahájit tradici vánočního programu v pivovaru. V předvánoční dílně budou k vidění i k vyzkoušení staročeské tradice a zvyky, jako je zdobení perníčků, odlévání olova, výroba svíček z včelího vosku či výroba ozdob ze dřeva a papíru. Ukázku své práce předvedou i pivovarští bednáři,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Kdo projde celou dílnou a vyzkouší si všechny aktivity, může se těšit na dárek od Plzeňského Prazdroje. V 11 a 15 hodin bude probíhat ochutnávka vánočních specialit. K zakoupení bude i další občerstvení a vánoční nápoje. Symbolické vstupné je 25 Kč, děti do 140 cm mají vstup volný. Z náměstí do muzea můžete zdarma dojet koňským povozem.

Vánoční olympiáda na nádvoří pivovaru 19. prosince

Kdo se chce odreagovat od předvánočního shonu, může strávit poslední adventní sobotu v pivovaru, kde od 10 do 16 hodin najde řadu veselých vánočních soutěží (např. překážkový běh s vánočním stromkem) Pro nejzdatnější jsou připraveny pivovarské odměny. I v tento den bude možnost svézt se zdarma koňským povozem, který bude jezdit z náměstí do pivovaru. Program vyvrcholí v 16:00 vánočním koncertem Plzeňského komorního sboru Ko.Mar a v 16:30 vyhlášením vítězů soutěže o pivo na celý rok.

Soutěž o pivo Pilsner Urquell na celý rok!

Každý starší 18 let, kdo přijde na prohlídku pivovaru Plzeňského Prazdroje, Pivovarského muzea nebo Plzeňského historického podzemí, případně navštíví restaurace Na Spilce či Na Parkánu (s minimální konzumací 300 Kč) nebo nakoupí v dárkových prodejnách Plzeňského Prazdroje (minimálně za 300Kč), se může až do 13 hodin 19. prosince zúčastnit soutěže a tipnout, kolik žárovek zdobí velký vánoční strom na nádvoří pivovaru. Hlavní cenu zásobu piva Pilsner Urquell na celý rok vyhraje soutěžící, který se nejvíce přiblíží správnému počtu. Na dalších 30 nejbližších tipů také čekají skvělé ceny.

Podrobný program aktivit a úplná pravidla soutěže jsou umístěny na www.prazdroj.cz

Filantropie v Pivovarském muzeu

V Pivovarském muzeu proběhne 11. prosince charitativní koncert pro Nadaci pro transplantaci kostní dřeně.

16. prosince zde bude vyhlášen vítěz soutěž Senior roku, kterou pořádá Městský obvod Plzeň 3. A 17. prosince nabízí Pivovarské muzeum bezplatný vánoční program pro seniory.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Do kopule vodárenské věže v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj ve výšce 50 metrů uložili ve středu večer horolezci speciální pouzdro obsahující důležité údaje k výrobě nejproslulejšího piva. Přesně před 167 léty sládek Josef Groll narazil první sud s legendárním pivem, řekl sládek Václav Berka.

Foto

"Bavorský sládek Josef Groll uvařil v Plzni první várku piva, které dostalo název Pilsner Urquell 5. října 1842. První sud s lahodným mokem narazil potom 11. listopadu 1842 během martinských oslav na plzeňském náměstí," popsal historickou událost, kdy se zrodila legenda, sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Lidé byli tehdy podle jeho slov překvapeni zlatou barvou piva i jeho bohatou bílou pěnou. Dříve byli lidé zvyklí na piva tmavé barvy a zcela jiné chuti.

Přesně podle receptury sládka Josefa Grolla se v Plzeňském Prazdroji pivo stále vaří. Jedna várka byla uvařena 5. října 2009 a sládek Berka narazil sud z této várky podobně jako sládek Groll 11. listopadu na Martina. "Chceme, aby měli lidé i do budoucna možnost vědět, jak chutná naše pivo. Proto jsme do tubusů vložili rmutovací diagram a záznam kvasného listu, aby i budoucí sládci podle těchto údajů jednoduše poznali, jak vařit naše pivo a aby chutnalo stále stejně," řekl Berka. Tubusy by měly zůstat v kopuli vodárenské věže minimálně 50 let.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš


Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: regionplzen.cz


Plzeňský Prazdroj nabídne k prodeji panelový bytový dům se 24 bytovými jednotkami v Brněnské ulici 49 v Plzni. Důvodem prodeje je snaha Plzeňského Prazdroje soustředit se výhradně na výrobu a prodej piva.

Plzeňský Prazdroj samozřejmě má odborníky i na správu nemovitostí, naší hlavní činností je ale vaření tradičního českého piva. Proto chceme dům v Brněnské ulici postoupit povolanějším subjektům, které se specializují na pronájem nemovitostí," řekl mluvčí společnosti Jiří Mareček. "Obyvatele domu jsme o našem záměru informovali, mají převážně nájemní smlouvu s regulovaným nájmem, přičemž nájemní smlouvy a jejich podmínky zůstávají nadále v platnosti," uvedl Mareček.

Dům bude nabídnut k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře, která jej začne inzerovat průběhu listopadu tohoto roku. Při výběru nového vlastníka bude realitní kancelář na základě zadání Plzeňského Prazdroje přihlížet nejen k nabízené ceně, ale také k reputaci a dlouhodobému záměru případného nabyvatele. Prodej dalších objektů ze svého majetku Plzeňský Prazdroj v této chvíli neplánuje.

Zdroj: Plzeňsko Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


5. říjen by měl být pro všechny Čechy velkým dnem, srovnatelným například se svátkem sv. Václava. Právě tohoto dne se totiž zrodil jeden ze symbolů naší země – plzeňské pivo.

V Plzni se pivo sice vařilo už od založení města v roce 1295, ale nestálo za moc. Dokonce i oficiální historie Plzeňského pivovaru tvrdí, že „přes sedm set let ale měšťané vařili nadkvasné pivo ne příliš valné chuti, takže se do Plzně dovážela kvalitnější piva z Bavor nebo ze Saska a lacinější piva z blízkého okolí.

Pivovar jako klícka

Situace se změnila až v roce 1839, kdy se měšťané spojili a založili opravdu moderní pivovar. Pak ale nastal problém, kdo by pivo mohl uvařit: v českých zemích takového odborníka nenašli. Proto se museli obrátit do pivařsky zkušenějšího Německa a hledat tam. Roku 1872 se konečně na plzeňské měšťany usmálo štěstí a angažovali Josefa Grolla, odborníka z Bavorska.

Foto

Vyjednávání se bavorským sládkem nebylo zpočátku nic snadného. Groll byl totiž, mírně řečeno, poněkud svéhlavý. Pocházel z Vilshofenu, německého města na Dunaji. Pivovarnictví se vyučil u svého otce Josefa Grolla v jejich rodinném pivovaru ve Wolferstetteru. Během učňovských let ale navštívil i řadu dalších míst, kde se vařilo slavné pivo. Učil se například v Mnichově u tehdy proslulého Georga Sedlmayera nebo ve Vídni u uznávaného Antona Drehera.

Zejména ten druhý patřil k opravdové špičce svého oboru: vyvinul metodu zdola kvašeného piva – Schwechater Lagerbier, které pak doslova zaplavilo celou Evropu. Oba učitelé si však na mladíka stěžovali: údajně se jednalo o sice ambiciózního mladého muže, ale jeho kladné vlastnosti vyvažovala hrubost, umíněnost, tvrdohlavost a nedostatečná sebekontrola.

Chlap jak čert

Grolla objevil sám stavitel plzeňského měšťanského pivovaru Martin Stelzer, když v Německu slídil po nejnovějších technologiích výroby piva. Slovo dalo slovo a Groll se po kratším přemlouvání vydal do Plzně.

Plakát

Ani ne třicetiletý muž se do práce vrhl jako drak – první várku se mu podařilo připravit 5. října 1842. Historici tvrdí, že schválně nedodržel německou recepturu; odvážný mladík chtěl přijít s něčím vlastním a originálním. Záměrně tedy udělal chybu v technologickém postupu, aniž by dopředu znal výsledek – vařil podkvasené bavorské pivo, ale z odlišných českých surovin (žateckého chmele, měkké plzeňské vody a světlejšího sladu připravovaného anglickou technologií). A tak vzniklo originální plzeňské pivo – podkvasný plzeňský ležák.

Pivo jako křen!

A co na to jeho první pijáci? Ti ho mohli ochutnat 11. listopadu 1842 na Martinských trzích. Pilo se ve dvou hostincích na plzeňském náměstí a jak „U bílé růže“ tak „U zlatého orla“ zažilo veliký úspěch. Psalo se o tom dokonce i v kronikách: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek". Od ostatních tehdejších piv se lišilo nejen vynikající chutí, ale také nádhernou „čepicí“ - hustá sněhobílá pěna držela dlouho celistvý tvar a nechutnala jako patok.

Smrt jako sen

Jak dobré pivo vařil, tak špatný byl Groll člověk. Přestože mělo jeho jiskřivé pivo v Plzni obrovský úspěch, pivovar mu neprodloužil smlouvu, která vypršela roku 1845. Sládek se tedy vrátil zpět do svého rodného města, kde zůstal po zbytek života. Zemřel zde smrtí, po jaké touží asi každý sládek - dne 22. října 1887 zesnul ve věku 74 let u stolu štamgastů v hostinci Zum Wolferstetter Keller. V ruce prý přitom třímal tuplák vlastního piva…

Úspěch jako hrom

Zájem o jeho plzeňský ležák zůstal mimořádný - pivo brzy proniklo do západočeských lázní, kde ho objevili bohatí pacienti z německých zemí a Francie, a postupně ho začal obdivovat svět, v sedmdesátých letech 19. století i Amerika.

Zdroj: TN.cz


Hokejisté Plzně sehnali pro sezónu 2009/10 nového hlavního partnera. Stal se jím pivovarský gigant Gambrinus, který je tradičním výrobcem plzeňského piva. Smlouvu ve čtvrtek podepsal kapitán, sportovní manažer a většinový vlastník hokejového klubu Martin Straka s vrchním sládkem Gambrinusu Janem Hlaváčkem.

Foto

"Jsme velmi rádi, že můžeme podpořit další dlouholetou plzeňskou tradici, a to hokejový tým," uvedl po podpisu smlouvy Hlaváček. "Věříme, že naše přispění pomůže nejen udržet plzeňský hokej na úrovni, kterou si zaslouží, ale zároveň přinese mnohé novinky a oživení pro fanoušky, bez jejichž podpory se neobejde," dodal.

Kromě klasické reklamní podpory obsahuje spolupráce další aktivity, které budou cílené především na fanoušky. Pivo Gambrinus bude k dostání ve všech prodejních místech plzeňské ČEZ Arény. Pro diváky budou o přestávkách připraveny zábavné a interaktivní soutěže. Plánované jsou také soutěže o volné vstupenky na zápasy nebo velká soutěž o účast na tréninku společně s hráči HC Plzeň.

Vedení plzeňského klubu mělo již po sezóně problémy naplnit rozpočet, ale díru v rozpočtu se nakonec podařilo zaplnit díky menším sponzorům, s přispěním města i díky samotnému Strakovi. Plzeňský patriot nakonec uhradil APK LH garanci ve výši sedm miliónů korun, nutnou k udělení extraligové licence, z vlastních peněz.

Zdroj: Hokej Sport.cz


Velký zájem lidí a vynikající atmosféra i přes nepřízeň počasí, takový byl letošní Pilsner Fest. Bohatý doprovodný program, kvalitní hudba a vynikající pivo přebily sobotní podvečerní déšť i páteční vichřici, kvůli které museli organizátoři přerušit program. Odměnou byla návštěvníkům produkce bez mála dvacítky kapel na čtyřech pódiích, ale například také hromadný divácký zážitek při podpoře českého národního fotbalového týmu za přítomnosti fotbalových legend Antonína Panenky, Ladislava Vízka a dalších. Celkem navštívilo Pilsner Fest více než třicet tisíc lidí, a nebyli to zdaleka jen Češi. V pivovaru zněla také němčina, angličtina, holandština, ale také jazyky asijských zemí.

Foto

Pilsner Fest 2009 zahájili na náměstí Republiky populární Money Business. Po nich přišli na pódium přednést slavnostní přípitek primátor Pavel Rödl a náměstkyně Marcela Krejsová za město, které bylo spolupořadatelem akce. Za pivovar připíjeli sládkové Václav Berka a Jan Hlaváček. Ke kulatým sto čtyřicátým narozeninám plzeňského Gambrinusu přiťukl společně s více než třemi tisícovkami lidí také slavný plzeňský rodák, herec Jiří Suchý. Poté pokračoval v hudební produkci Dan Bárta a Ilustratosphere. Dan Bárta sehrál v pátečním programu důležitou roli ještě jednou, a to když poprvé představil hymnu, kterou složil pro město Plzeň u příležitosti jeho kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2015. Po koncertě se dění přesunulo průvodem z centra města do pivovaru.

Hudební program byl nabitý zajímavými jmény i nadále. Ještě v pátek večer vystoupily kapely The Backwards a Turbo. V sobotu pak excelovali na dvou pódiích v pivovaru a jednom ve Štruncových sadech Yvonne Sanchez a Samba Show, vítěz loňské MR3 Parády Gambrinus The Neoromantik, ale také Buty a Mňága a Žďorp.

Na Pilsner Festu slaví plzeňská piva, a tak přijeli čeští vítězové soutěže Master Bartender. Návštěvníci dostali možnost načepovat si pivo pod odborným dohledem. A že se jednalo o atraktivní nabídku, potvrzoval i fakt, že stánek mistrů výčepních byl v neustálém obležení. Jedinečnou příležitost nabídli sládkové Gambrinusu, kteří představili poprvé v historii nejoblíbenější české pivo také v nefiltrované podobě.

Foto

Gambrinus a fandové národního týmu

V zastřešených prostorách historického výstavu, odkud se dříve expedovalo pivo do celého světa, se fandilo českému národnímu týmu v kvalifikačním utkání proti Slovensku. Fotbaloví internacionálové tvrdili atmosféru, při živých vstupech české televize mluvil Antonín Panenka a fandové bouřlivě skandovali jeho jméno. Podporu národnímu týmu vyjadřovali fanouškové také na obří účtence, která se postupně zaplňovala čárkami a stoupala vzhůru po pivovarském komíně.

Počasí

Pokud něco Pilsner Festu nepřálo, bylo to počasí. V prvním dni dokonce museli organizátoři z bezpečnostních důvodů program přerušit, na Plzeň se hnala vichřice. Organizace fungovala perfektně a lidé v klidu a bez incidentů opustili pivovar. Noční vichr, který poškodil některé stavby, potvrdil správnost rozhodnutí.

Na programu jsme si letos dali velice záležet a teší nás, že souboj s počasím jsme vyhráli. Děkujeme všem, kteří na Pilsner Fest přišli. Věřím, že se nám podařilo připravit kvalitní zábavu a nálada v pivovaru přátelská, jak se k pivu sluší,“ hodnotí Pilsner Fest Karel Kraus, který má na starosti marketing značky Pilsenr Urquell.

Ohňostroj

V sobotu přesně v půl desáté začalo v Plzni naplno hřmít; nejednalo se ale o bouřku, ale o ohňostroj. Podívaná na oslavu plzeňských piv byla vskutku důstojná, rakety startovaly ze střechy hotelu Angelo naproti pivovaru, a tak mohli show obdivovat všichni návštěvníci.

Návštěvy Pivovaru a Pivovarského muzea

Zvláštní příležitost navštívit v rámci prohlídkového okruhu pivovaru také bednárnu využilo během Pilsner Festu více než 1700 lidí. Lákadlem bylo také Plzeňské historické podzemí a Pivovarské muzeum, které nabídlo divadelní scénky a tajemný rituál Master. Možnosti seznámit se s pivovarskou historií využilo více než devět set lidí.

Promile.INFO

V rámci odpovědné konzumace byl na Pilsner Festu přítomen tým neziskové společnosti Sananim provozující službu Promile.INFO, díky které lze zjistit, kdy bude po konzumaci alkoholu možné usednout za volant. Navíc měli pro návštěvníky festivalu k dispozici i alkoholtestery, takže každý si mohl ověřit, zda může po případném pivu již usednout za volant.

Další informace o průběhu Pilsner Festu, včetně fotogalerie, naleznete na adrese www.pilsnerfest.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


První den oblíbených plzeňských slavností Pilsner Fest neskončil právě nejlépe. Organizátoři přerušili v pátek po deváté hodině večer sérii koncertů v areálu Prazdroje kvůli blížící se bouři z Německa. V pivovaru bylo asi dvanáct tisíc lidí.

Při vystoupení kapely Turbo oznámil z pódia moderátor, že má pro účastníky špatnou zprávu. Z Německa se žene bouře a silný vítr, a proto se organizátoři rozhodli akci ukončit. Zároveň vyzval všechny lidi, aby opustili areál pivovaru. Na místě jich v tu chvíli byly tisíce. Odchod ale proběhl bez problémů.

Je to škoda, hodně jsem se těšil na AC/DC revival. Nedá se nic dělat, jdeme pít jinam,“ litovat na místě jeden z návštěvníků David Tůma.

Vítr má ještě sílit

Organizátoři se rozhodli z bezpečnostních důvodů předčasně ukončit páteční část Pilsner Festu. Aktuální meteo předpovědi hovoří o silném větru. „Rychlost se prozatím pohybuje do 50 km/h, během první poloviny noci ale bude sílit," říká Meteopress.

Organizátoři naměřili na speciálním zařízení umístěném na scéně Pilsner Urquell u Kroftových domů rychlost větru více než 70 km/h. „Odborníci předpovídají, že vítr bude dále sílit. Proto jsme dospěli k jednoznačnému závěru akci přerušit,“ říká za organizátory Lukáš Krásný.

Postupujeme podle předem odsouhlaseného plánu a všechno je pod kontrolou. Na prvním místě je nyní bezpečnost všech návštěvníků Pilsner Festu. Již odpoledne jsme avizovali, že jsme na podobný případ připraveni. Všechny mobilní stavby, které nejsou dimenzované na silnější poryvy větru, jsme včas demontovali. Toto je ale mimořádná situace a je zapotřebí se na ni včas připravit. Nechceme nic riskovat, proto jsme se rozhodli předčasně ukončit páteční část programu," dodává mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Pivovar osiřel a gastro stany jsou pevně uzavřené, aby odolaly případným náporům větru. Podle předběžných odhadů se v pivovaru pohybovalo přibližně 12 tisíc lidí. „Je opravdu velká škoda, že jsme museli program předčasně ukončit. Přišel velký počet lidí a atmosféra byla vynikající u obou hudebních scén i stanů s doprovodným programem. Bezpečnost si to ale vyžadovala, nechtěli jsme nic ponechat náhodě. V sobotu vypukne druhá část programu podle plánu, zveme všechny fanoušky dobré hudby a plzeňského piva," říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Rekord nepadl

Už odpoledne se konal na náměstí Republiky pokus o překonání rekordu v hromadném přípitku. Přestože se v jednu chvíli náměstí zcela zaplnilo a mohlo na něm být více než 5 tisíc lidí, rekordní přípitek nepadl. „Ke 140. narozeninám Gambrinusu si přiťuklo více než tři a půl tisíce lidí. Rekord jsme sice nepřekonali, číslo je to ale i tak úctyhodné," komentoval hromadný pivní přípitek Jiří Rákosník za značky Gambrinus.

Dvoudenní festival plzeňských piv bude pokračovat v sobotu podle plánovaného programu. Hudební produkce začíná ve 13:00.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Eva Plevková


«« « Strana 14 z 22 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI