Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivovary Braumeister

Pivovarské muzeum nebude spát

[pondělí, 13. listopad 2006]

Pivovarské muzeum se rozhodlo nespat. Až se v pátek 3. listopadu a v sobotu 4. listopadu ponoří ulice města do tmy, muzeum otevře své dveře pro veřejnost. Návštěvníky přivítají průvodci v dobových kostýmech a provedou je expozicí. Běžný výklad zpestří několik divadelních scének. To vše od 19 do 23 hodin, vždy po patnácti až dvaceti minutách.

„Historický právovárečný dům, v němž se muzeum nachází, bude při této mimořádné příležitosti osvětlen hořícími loučemi, aby středověká atmosféra byla co nejautentičtější. Prohlídka muzea bude trvat přibližně hodinu a čtvrt. Během ní zhlédnou návštěvníci oproti běžné denní exkurzi také čtyři historické scénky - v šenku, na sladovně, na valečce a v ležáckém sklepě. Celé muzeum a jeho interiéry budou po oba večery netradičně nasvíceny. Ceny vstupného na večerní prohlídku jsou oproti běžným cenám zvýhodněné,“ říká Daniela Vítová z tiskového servisu muzea.

„Již několikrát jsme noční prohlídky uspořádali a mezi návštěvníky a obyvateli Plzně vždy sklidily pozitivní ohlas,“ dodává k pozvání na noční prohlídku Jitka Matějovicová z Pivovarského muzea.

Stejně jako při denních prohlídkách mohou návštěvníci starší osmnácti let zdarma ochutnat pivo Pilsner Urquell. Kromě toho každý z příchozích obdrží pivní známku, kterou si může ponechat jako suvenýr. Starší osmnácti let ji mohousměnit v přilehlém šenku Na Parkáně nebo v restauraci Na Spilce za třetinku ležáku Pilsner Urquell.

Pořadatelé doporučují rezervaci vstupenek na telefonním čísle 377 235 574 denně od 10 do 18 hodin. Noční zvýhodněné vstupné stojí 50 korun pro dospělé a 30 korun pro děti. Cena rodinného vstupného je 120 korun. (MF Dnes)


Prezident Václav Klaus je ve střihání pásek vybíravý. Při nedávném otevírání dálničního obchvatu Plzně, který spolykal miliardy ze státního rozpočtu, chyběl, zato čtvrteční slavnostní zprovoznění nové stáčírny v Plzeňském Prazdroji, do níž nasypala peníze nadnárodní společnost SAB Miller, si ujít nenechal. A typicky česky si to zdůvodnil.

„Dostávám nekonečné množství pozvánek, abych někde přestřihával pásku. Drtivou většinou se omlouvám, že nemám čas. Žádný Čech ale nemůže odmítnout pozvání do plzeňského pivovaru, to je pro nás klíčová věc,“ prohlásil při slavnosti Klaus a zdejší ležák označil za našeho vynikajícího reprezentanta. „Je příjemné, když třeba při státní návštěvě Mongolska objevíte, že tam mají Pilsner Urquell,“ poznamenal prezident.

Plzeňskému pivovaru popřál, aby se mu dařilo. „A abychom mu to my politici nekomplikovali,“ doplnil Klaus. Pak se zarazil a opravil: „Aby to oni politici nekomplikovali.“ Později pro novináře upřesnil: „Pořád ještě doufám, že česká reprezentace v Bruselu vyjádří zásadní nesouhlas s touto věcí (s růstem spotřební daně na pivo -pozn. red.).“

Prezident Klaus označil pivo za základní nápoj každého Čecha

Prezident se nijak nezdráhal vyjádřit svou náklonnost k pěnivému moku, dvě třetinky si ostatně vychutnal přímo na místě. „Mám pivo rád. Je to základní nápoj každého, kdo žije v této zemi,“ poznamenal Klaus a zavzpomínal na svoje basketbalová léta. „Mít trénink nebo zápas a nejít potom na pivo, to by nebylo vůbec možné,“ zdůraznila hlava státu.

Klaus připustil, že ho převzetí Plzeňského Prazdroje jihoafrickou společností SAB v roce 1999 překvapilo. „Ten krok se mi tehdy zdál velmi náhlý, velmi rychlý, trochu jsem nad ním vrtěl hlavou,“ podotkl. Toho, že by legendární plzeňské pivo přišlo o svou identitu se ale nyní neobává. „Doposud se tak nestalo a věřím tomu, že tomu tak nebude ani v budoucnu,“ uzavřel prezident. (Právo)

Nová stáčírna Plzeňského Prazdroje je v provozu

Slavnostním přestřižením zlaté pásky dnes prezident ČR Václav Klaus zahájil plný provoz nové stáčírny v Plzeňském Prazdroji. Tato historicky největší investice v pivovaru Plzeň v celkové výši zhruba 1 mld. Kč je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity

k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí a na zajištění optimální kvality pro zákazníky v zámoří. Jde o další přiblížení k cíli vytvořit z legendárního ležáku Pilsner Urquell - vlajkové lodi Plzeňského Prazdroje a jeho mateřské společnosti SABMiller - přední světovou značku.

Projekt zahrnuje rozšíření výrobní i stáčecí kapacity a zavedení nových obalů, které budou poprvé použity právě v nové stáčírně. Špičkové technologie filtrace i pasterizace, výkonné stáčecí linky a ihned navazující distribuční prostory – to vše má za cíl zachování nejvyšší kvality a dokonalého složení piva z plzeňské varny prostřednictvím precizních stáčecích procesů, v nichž pivo začíná své putování ke svým zákazníkům doma i v zahraničí.

V nové budově, ke které patří také sklad distribuce, se nacházejí dvě stáčecí linky:

na lahve (vratné i nevratné, v několika typech balení) a na dva typy plechovek (0,5l, 0,33l). Investiční akce zahrnovala i dvě nové filtrační linky a přetlačné tanky. Nová stáčírna bude sloužit nejen Pilsner Urquell, ale také pivu Gambrinus, popřípadě dalším značkám vyráběným v Plzeňském Prazdroji. Ve srovnání s ostatními evropskými pivovary je tato investice svým rozsahem ojedinělá.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, uvedl: "České pivo, vysoká pivní kultura a tradice patří k nejznámějším a nejobdivovanějším atributům České republiky. Na vrcholu fenoménu "české pivo" stojí plzeňská značka Pilsner Urquell. Právě pro jeho výjimečnou chuť, kvalitu a historii, společnost SABMiller zvolila Pilsner Urquell za svoji vlajkovou loď. Díky masivní podpoře roste export značky do světa a plzeňské pivo dobývá nové trhy. Rostoucí zájem o Pilsner Urquell vyvolal potřebu posílit výrobu

a vybudovat novou plnící linku, nejmodernější ve střední Evropě. Plzeňský Prazdroj tak vstupuje do nové éry své historie, v níž je Pilsner Urquell obdivován jako světově proslulý nápoj reprezentující nádhernou zemi uprostřed Evropy a šikovnost lidí, kteří v ní pracují."

Vlastník Plzeňského Prazdroje, mezinárodní společnost SABMiller, si Pilsner Urquell vybral jako vlajkovou loď svých tří klíčových mezinárodních značek a vynakládá značné prostředky a úsilí na rozsáhlou marketingovou podporu, rozvoj výroby a distribuce. Např. ve Velké Británii investuje SABMiller v příštích 18 měsících do podpory Pilsner Urquell přes 2 milióny liber (84 mil. Kč). Historický pivovar v Plzni je originálním zdrojem piva Pilsner Urquell a proto je zcela logické, že právě on bude schopen pokrývat stále se zvyšující poptávku z celého světa. Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje SABMiller již investoval do rozvoje společnosti a jejích značek 11,4 mld Kč.

Od 20.11.2006 si budou moci novou stáčírnu prohlédnout i návštěvníci pivovaru Plzeňského Prazdroje v rámci nabídky prohlídkových tras.

Milníky projektu „Stáčírna“

- Schválení projektu – říjen 2005

- Zahájení stavební části – březen 2006

- Zabetonování poslední piloty pro nosnou konstrukci – duben 2006

- Zahájení instalace technologie – srpen 2006

- Zkušební provoz – říjen 2006

- Slavnostní oficiální zahájení výroby – 16. listopadu 2006

Fakta o nové stáčírně a filtraci v pivovaru Plzeň:

• Rozloha objektu včetně skladu – 20 000 m2 (tj. téměř 5 fotbalových hřišť)

• Skladové hospodářství - sklad surovin 2800 m2, sklad hotového piva 6500 m2

• Výkon linky na stáčení vratných a nevratných lahví pro 5 druhů lahví a několik druhů balení - 60 000 lahví za hodinu

o 103 km dlouhou řadu láhví od pivovaru v Plzni až k soše sv. Václava na pražském Václavském náměstí by linka vyrobila za 26 hodin

• Výkon nové plechovkové linky na 0,5l a 0,33l plechovky – 26 000 plechovek 0,5 l za hodinu (resp. 38 000 plechovek 0,33 l)

o Během necelých devíti dnů by třetinkové plechovky z linky zaplnily celou plochu plzeňského Náměstí Republiky, které bylo v době svého vzniku největším gotickým náměstím v Čechách (8,1 mil. plech., cca 27 tis. m2)

• Celková kapacita přetlačných tanků – 14 000 hl (8 tanků, 2x 1 000 hl, 2x 2 000 hl, 4x 2 000 hl) + 2 000 hl tank na odplyněnou vodu.

o Letošní vítěz české části mezinárodní soutěže výčepních „Master Bartender – Pilsner Urquell výčepní 2006“, pan Lukáš Svoboda z pražské restaurace U Pinkasů, by pivo z těchto pivních tanků čepoval do půllitrů nepřetržitě 227 dní (1 pivo za 7 vteřin)

• 2 průtokové pastery s kapacitou 350 a 300 hl/h

• Kapacita filtrace – 1 200 hl za hodinu na dvou filtračních linkách

• Vedení energie (nový parovod z Plzeňské Teplárenské, centrální potrubní most a systém chlazení glykolem) je zabezpečeno pomocí šesti kilometrů potrubí

• Celá stavba v hodnotě cca 1 mld. Kč byla realizována v nejvyšší kvalitě

za pouhých 7 měsíců

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Pivo má nové lahve

[pondělí, 13. listopad 2006]

Delší hrdlo, plasticky vyobrazený emblém historické brány pivovaru a menší hmotnost - podle toho se poznají lahve, do nichž se nově stáčí Pilsner Urquell. Nový tvar lahví zavedl plzeňský pivovar v minulém týdnu při zprovoznění nové stáčírny. Mimo lahví mají nový design i přepravky a plechovky. Podle manažera značky Vladimíra Juriny se nový tvar obalů zavádí kvůli lepší identifikaci nápoje v obchodech.

"Na nové stáčírně se už plní jen nové lahve a plechovky. Staré lahve se přestanou používat společně s dosavadní plnicí linkou do konce roku," uvedl manažer stáčíren plzeňského pivovaru Josef Procházka s tím, že v obchodech se nové obaly objeví v řádech dnů.

I když se přestanou používat současné lahve a přepravky, pivovar je bude dále vykupovat v souladu se zákonem. Ten nařizuje výkup lahví nejméně rok po jejich stažení z oběhu.

Pivovar bude nově používat pro světoznámý ležák pět druhů lahví. Například pro americký trh se už léta používají odlehčené lahve o objemu 0,35 litru. "Z portfolia úplně vypadnou lahve 0,66 litru, které se zavedly před 20 lety a vyvážely se hlavně do Skandinávie," uvedl Procházka. Ten odmítl myšlenku, že by se někdy plzeňské stáčelo do PET lahví. (Plzeňský deník)


Vyšlou pivní vyslance

[pondělí, 13. listopad 2006]

Poslat do světa vzkaz o hrdosti na pivo, které proslavilo Plzeň, může každý, kdo přijde dnes a zítra na náměstí Republiky. Tam se totiž bude konat netradiční podpisová akce, kdy se Plzeňané zvěční na sudy piva Pilsner Urquell. Ty pak Plzeňský Prazdroj předá ministrovi zahraničních věcí Alexandru Vondrovi, aby jejich obsah použil při návštěvách zahraničních diplomatů. Ministerstvo dostane tolik sudů, kolik jich Plzeňané popíší. Společně s pivem poputuje do světa i provolání, v němž Plzeňané zdraví příslušníky všech národů světa a zdůrazňují jim, že Pilsner Urquell je z Plzně. (Plzeňský deník)


Českým mýtus o plzeňském Prazdroji

[pátek, 13. říjen 2006]

V Česku panuje axiom, že plzeňské pivo je nejlepší na světě. Ne tak zcela dávno hlásaly Plzeňské pivovary prostřednictvím textu na etiketě Pilsner Urquellu, že jeho jedinečná chuť je plodem umu českých sládků. Nový vlastník, jihoafrická společnost SAB nařídila tento z hlediska pravdy chybný nápis z etiket odstranit. Plzeňský Prazdroj - správně pouze Pilsner Urquell (kdo si dnes uvědomuje, že je to německy?) měl s umem českých sládků do činění pramálo. České na něm bylo pouze to, že byl vynalezen a vyrábí se v Plzni.

Město Plzeň mělo ve vaření piva dlouhou tradici, vařilo se tam již ve 13. století. V první polovině 19. století však v Plzni zavládla novinka. Dva místní pivovary začaly s výrobou piva spodem kvašeného, po bavorském způsobu, kdežto zbývající menší pivovary v Plzni a nakonec i v celých Čechách zůstávaly u tradičního způsobu piva kvašeného shora, nepříliš dobrého.

Shora kvašené pivo klasického typu, tedy z ječmenového sladu, je dnes naprostou výjimkou. Tímto způsobem se vyrábí svrchu kvašený kolínský Kölsch. Stejný způsob kvašení se používá u proslulých bavorských weißbierů nebo také weizenbierů, což jsou homonyma pro piva nikoliv z ječmenu, nýbrž pšeničná s podstatně menším podílem chmelu. Tyto druhy kalných piv (nechávají se v něm kvasinky) nejsou mimo Bavorsko rozšířena.

Zespodu kvašené pivo chutnalo měšťanům více, piva svrchu kvašená ztrácela se prodával hůře. Situace vyvrcholila v roce 1838 demonstrací rozezlených občanů, kteří na protest, že musejí pít takové patoky, rozbili před plzeňskou radnicí 36 sudů se shora kvašeným pivem.

2. ledna 1839 město rozhodlo vybudovat vlastní městský, tzv. Občanský pivovar s vlastní sladovnou. První pivo zespoda kvašené bylo v vystaveno v Občanském pivovaru v roce 1842. Prvním sládkem - tedy vynálezcem Pilsner Urquellu - byl městem povolaný sládek z dolnobavorského Vilshofenu Josef Groll. Traduje se, že vzniklo technologickou chybou. Původní bavorský slad se více praží, piva jsou tedy tmavší, a slad pro Pilsner Urquell nebyl prý omylem dopražen. Od té doby se rozeznává tzv. bavorský a plzeňský slad, přičemž bavorský se používá již zřídka.

Ještě týž rok ochutnala pivo z plzeňského Občanského pivovaru i Praha dost kuriózním způsobem. Pivo vozili do Prahy pro vlastní potřebu vozkové ze Šumavy. Občas dali někomu napít, pivo zachutnalo a tak se začalo dovážet pro Pražany v sudech. To byla tehdy věc naprosto nevídaná, protože místní pivovary zásobovaly pouze své bezprostřední okolí. V roce 1845 už 53 pražských hospod čepovalo pivo z Plzně. Za dalších jedenáct let poté dobylo Paříž a výstavbou železničních tratí zahájilo své vítězné tažení Evropou.

Josef Groll pobyl jako vrchní sládek v Občanském pivovaru jen tři roky, povolán po svém úspěchu králem zpět do Bavorska. Téměř do konce 19. století měl Občanský pivovar ještě tři vrchní sládky - všechny Bavory. Tedy po více než padesát let nebyl ani jeden vrchní sládek z Čech. Tak jak je to s tím “plodem umu českých sládků?” (Virtually.cz)


Pivovarské muzeum v Plzni rozšiřuje využití nedávno uvedené edice pivních známek. Ke stříbrné, mosazné a měděné přibyla ještě hliníková známka, kterou obdrží individuální návštěvníci Pivovarského muzea a v přilehlém šenku Na Parkáně nebo v restauraci Na Spilce ji mohou směnit za sklenici ležáku Pilsner Urquell. Zároveň se rozšiřuje nabídka pro skupiny o možnost ochutnat pivo přímo v muzeu. Muzeum tím vychází vstříc přáním návštěvníků zařadit do trasy prohlídky ochutnávku piva Pilsner Urquell.

Individuální návštěvníci muzea dostanou ke vstupenkám hliníkovou pivní známku. Tu si mohou ponechat jako suvenýr nebo - pokud je jim více než 18 let - ji mohou směnit za třetinku nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v přilehlém šenku Na Parkáně. Pivo mohou dostat za pivní známku i v restauraci Na Spilce v areálu plzeňského pivovaru. Pokud muzeum navštíví početnější skupina, její členové starší 18-ti let dostanou pivo z historického výčepu přímo od průvodce v muzeu. Se sklenicí piva pak mohou návštěvníci absolvovat zbytek prohlídky.

Návštěvníci Pivovarského muzea doposud neměli příležitost ochutnávat pivo přímo při prohlídce muzea. Jedinou možností ochutnání pivovarnických produktů bylo zajít do šenku Na Parkáně. „Ze spontánních reakcí a výzkumů spokojenosti návštěvníků nám dlouhodobě vycházelo, že ochutnávka zde chybí. Proto jsme se rozhodli přání hostů vyslyšet a zavést ochutnávku piva Pilsner Urquell jako nedílnou součást každé prohlídky,“ říká k zavedení ochutnávek Jiří Hána, historik Pivovarského muzea v Plzni, a dodává: „Plánované vydání pivních známek nám přišlo vhod a přidali jsme hliníkovou verzi známky. Dostávají ji individuální návštěvníci a je na jejich zvážení, zda ji vymění za pivo nebo si jí ponechají jako suvenýr. Hliníková verze známky je samostatně neprodejná – lze ji tedy získat jen s individuální vstupenkou do Pivovarského muzea v Plzni. Cena vstupenek i po zavedení ochutnávek piva zůstává stejná.“.

Pivní známky měly svoje místo již v historii pivovarnictví. Zaměstnanci pivovarů je dříve dostávali jako součást odměny za práci a mohli si za ně vyzvednout tzv. domácí, později deputátní pivo, zpravidla 3 litry na den. Stejně jako dříve zaměstnanci pivovarů za práci, dostávají dnes pivo návštěvníci muzea jako odměnu za to, že přijeli. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Pilsner Fest se letos neuskuteční

[středa, 13. září 2006]

Po důkladném zvážení všech okolností, především v souvislosti s výstavbou nové stáčírny a souvisejícími bezpečnostními opatřeními v areálu pivovaru, rozhodl se Plzeňský Prazdroj upustit od konání letošního Pilsner Festu na přelomu září a října. V roce 2007 bude festival uveden v nové podobě.

„Nebylo to pro nás lehké rozhodnutí. Stavba nejmodernější stáčírny ve střední Evropě za miliardu korun ale významně ovlivňuje pohyb v pivovaru. Výkopy a sklady stavebního materiálu bohužel zahradily některé cesty, které v minulosti sloužily jako únikové východy. Za stávající situace bychom byli nuceni počet osob v areálu výrazně omezit. To by ovšem nejspíše znamenalo ponechat za branami pivovaru tisíce neuspokojených návštěvníků,“ říká Michal Kačena, ředitel firemní komunikace Plzeňského Prazdroje.

Loni navštívilo Pilsner Fest přibližně 40 000 osob a návštěvnost má stoupající tendenci. Plzeňský Prazdroj chce i nadále v pořádání Pilsner Festu pokračovat a v příštím roce představit jeho novou podobu. (Web Plzeňského Prazdroje)


Milan Berka, který podává stížnosti na pivovary po celé zemi, neuspěl s protesty proti sponzorským akcím Prazdroje. Jihomoravský živnostenský úřad shledal, že sponzorská účast pivovaru na loňské Letní olympiádě dětí a mládeže v Brně nebyla v rozporu se zákonem o reklamě.

Berkovi se nelíbilo, že pivovar sponzoruje akci pro děti. Živnostenský úřad ale konstatoval, že sponzorství jako takové není reklamou.

Pětidenní olympiádu hostilo Brno loni koncem června. Do města přijelo téměř 4500 dětí z Česka. Na propagačních materiálech se objevilo logo piva Pilsner Urquell. "Pořadatelé museli po podání stížnosti přelepovat billboardy a programové brožury záplatami, aby reklama pivovaru nebyla vidět," připomněl Berka.

Úřad zamítl i Berkovu stížnost na Prazdroj v souvislosti s letním festivalem Brno - Město uprostřed Evropy. "I tady je důvod stejný, sponzoring není reklama," vysvětlila vedoucí úřadu Jitka Vítová. Berka opět tvrdil, že součástí festivalu je řada akcí pro děti.

Stížnost na Prazdroj teď řeší i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Důvodem je reklama, ve které pivovar prezentuje, že se skladatel Bedřich Smetana ke složení Mé Vlasti inspiroval právě půllitrem Prazdroje. "Rada dosud vždy důsledně hájila zájmy výrobců alkoholu, takže lze očekávat zamítnutí," míní aktivista a připomíná reklamu Starobrna, kde vystupují Cyril a Metoděj.

Berka, několik let přísný abstinent, bojuje se svými kolegy ze sdružení Kontext proti pořádání pivních soutěží a propagace alkoholu od roku 2000. Za tu dobu podal asi stovku stížností živnostenským a městským úřadům i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Naprostou většinu ale úředníci zamítli. Pokutu zatím dostaly pouze Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. (iDnes)


Chlazení piva v minulosti a dnes

[neděle, 13. srpen 2006]

Plzeňský Prazdroj přitahuje turisty do kraje

Pivovar a muzeum nejčastěji navštěvují Češi a Němci, největší růst je u turistů z Ruska a USA

Pivovarské muzeum v Plzni a pivovar Plzeňského Prazdroje s jeho prohlídkovými trasami, návštěvnickým centrem a restaurací Na Spilce jsou největšími lákadly pro turisty přijíždějící do Plzeňského kraje. Během druhého čtvrtletí tato místa navštívilo přes 50 tisíc turistů. Průzkumy mezi návštěvníky pivovaru a Pivovarského muzea ukázaly, že návštěva pivovaru je pro ně druhý nejčastější důvod k cestě do Plzně (následuje hned po obecně uvedeném důvodu „trávení volného času“, takže jde o hlavní konkrétní cíl). Zajímavostí je, že dvě třetiny zahraničních turistů plánují návštěvu pivovaru i muzea s pomocí internetu.

Druhé čtvrtletí 2006: turisté z opravdu vzdálených zemí

Celkový počet návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea

ve 2. čtvrtletí 2006 meziročně vzrostl v řádu stovek na 52.378 osob. Nejvíce návštěvníků přijelo tradičně z Německa (14.349) a z ČR (16.928). K zajímavým změnám ale došlo ve skladbě:

– nárůst turistů z Ruska (3.151 osob, meziročně o 72%)

– nárůst turistů z USA (1.862 osob, meziročně o 72%)

– nárůst turistů z Taiwanu (3.680 osob, meziročně o 16%)

Unikátně ovlivnilo návštěvnost Plzně v uplynulém čtvrtletí probíhající fotbalové mistrovství světa v blízkém Německu. Na prohlídku pivovaru přijížděli turisté z dosud nezvyklých „exotických“ destinací jako Brazílie, Argentiny, Kostariky, Austrálie, Afriky

a dalších zemí, které se účastnily mistrovství a jejichž fanoušci využili své cesty

do Německa i k poznání dalších částí Evropy.

Proč a jak jezdí turisté do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea

Pro turisty ze zahraničí je přitom podle průzkumů hlavním důvodem k návštěvě „pivo a jeho osobní obliba“, zatímco Češi chtějí „vidět pivovar“.

64% zahraničních návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea stráví v Plzni jen jeden den, hlavně kvůli nedostatečným ubytovacím kapacitám ve městě. To by se však v dohledné době mělo zlepšit po dostavění několika kvalitních hotelů. Restaurace Na Spilce se může pochlubit díky svým 600 místům titulem největší pivnice v ČR.

Hlavním informační zdrojem návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea pro plánování cest je internet (cizinci 68%, Češi 58%). I proto Plzeňský Prazdroj věnuje prezentaci pivovaru a Pivovarského muzea na svých internetových stránkách www.prazdroj.cz velkou pozornost a tyto stránky navštěvuje stále více zájemců.

V porovnání druhých čtvrtletí roků 2005 a 2006 vzrostl počet unikátních návštěvníků

o 27 % a celkový zájem o web, tj. počet shlédnutých stran, o 25%.

„Ve druhém čtvrtletí jsme rozšířili prohlídkovou trasu v pivovaru o Halu Slávy, kde návštěvníci mohou vidět to nejdůležitější a nejzajímavější ze slavné historie Plzeňského Prazdroje. V dalším období připravujeme další služby pro návštěvníky – např. pravidelné společné prohlídky Pivovarského muzea a pivovaru nebo propagační materiály v jazykové mutaci pro asijské turisty a od podzimu si naši hosté budou moci prohlédnout novou supermoderní stáčírnu, která se právě staví,“ říká Mgr. Markéta Formanová, Manažer turistických služeb Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj při rozvoji turistiky a péče o kulturní dědictví úzce spolupracuje s městskými a krajskými orgány. Kromě společné účasti na seminářích, prezentacích a mnoha dílčích projektech se již tradičně spolupodílel na stěžejních akcích města Plzně a Plzeňského kraje jako byly například Apriliáda, festival českých filmů Finále či Historický víkend. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Teoretické znalosti týkající se piva Pilsner Urquell, jeho správné ošetřování a umění pivo správně čepovat. To jsou předpoklady k tomu, aby se mohl některý z českých výčepních stát vítězem mezinárodní soutěže "Master bartender - Pilsner Urquell výčepní 2006," která za účasti třiceti českých výčepních začne dnes v Plzni praktickou částí. Podmínkou je, aby výčepní byli z restaurací, kde se čepuje Pilsner Urquell.

Na dnešním klání budou muset účastníci prokázat praktické zkušenosti s čepováním, soutěž bude pokračovat i v červenci a srpnu, kdy budou účastníci absolvovat testy z teorie. V této době navíc soutěžící navštíví v jejich domovských provozovnách tzv. "tajní hosté", tedy nezávislí posuzovatelé, které výčepní nebudou znát a kteří je budou také hodnotit. Kromě Česka soutěž probíhá zároveň v dalších čtyřech zemích - Jihoafrické republice, Polsku, Německu a USA. Následovat budou klání v dalších 21 zemích, v kterých se plzeňský zlatavý mok čepuje. Národní vítěz získá titul Pilsner Urquell výčepní roku a účastní se celosvětového finále v New Yorku. (Plzeňský deník)


Stáli u zrodu pivovaru

[čtvrtek, 13. červenec 2006]

"Spolek plzeňských právovárečníků v loňském roce ukončil dobrovolně svou činnost. Zhruba dvoumilionovou částku, která zbyla po rozdělení majetku mezi členy spolku, jsme se rozhodli vložit právě do dobročinného programu Plzeňského Prazdroje," říká bývalý předseda Spolku plzeňských právovárečníků ing. Pavel Stelzer. Členové spolku mají k pivovaru nejenom historickou vazbu - jejich předkové stáli u jeho zrodu. V roce 1842 plzeňští měšťané, kteří měli právo vařit pivo, založili Měšťanský pivovar. "Stále s tímto podnikem - dnes Plzeňským Prazdrojem - cítíme, a proto chceme podpořit program, jež pomáhá projektům, které přispívají ke zkvalitnění života obyvatel Plzně a jejího okolí," pokračuje Pavel Stelzer a dodává, že i tady vlastně společnost Plzeňský Prazdroj navazuje na tradici právovárečníků. "Naši předkové takovouto bohulibou činnost také vykonávali, například pečovali o lochotínský park," poznamenává.

Pavel Stelzer a bývalý jednatel spolku ing. František Přibík budou spolu s Radou reprezentantů, jenž je složena z významných představitelů plzeňského veřejného života a zástupců Plzeňského Prazdroje, vybírat projekty, které budou představeny veřejnosti.

Navazují na tradici

K principům programu Občanská volba patří, že postupující projekty, vybrané Radou reprezentantů a letos i zástupci plzeňských právovárečníků, budou prostřednictvím médií představeny veřejnosti. Ta má právo poslat svůj hlas projektům, které ji zaujaly. Projekty, jež dostanou nejvíce hlasů ve své kategorii, získají finanční podporu. Mezi ostatní rozdělí Rada reprezentantů poměrnou část finančních prostředků. Vyhlášeny jsou celkem čtyři kategorie: zdravotnictví a sociální oblast, sport, kultura, vzdělání a ekologie.

Uzávěrka přihlášek do letošního programu Občanské volby byla 14. července. Členové Rady reprezentantů i zástupci právovárečníků právě začínají přihlášené projekty prostudovávat. "To je práce, na kterou se těším.

Jsem zvědavý, jaké projekty se letos budou ucházet o přízeň veřejnosti," poznamenává Pavel Stelzer a dodává, že u právovárečníků budou mít šanci uspět projekty, které navazují na jejich dobročinnou tradici, a tedy pomáhají plzeňské veřejnosti.

Letos Rada reprezentantů a zástupci Spolku plzeňských právovárečníků oznámí seznam vybraných projektů 14. srpna. Během měsíců září, říjen a listopad pak tyto projekty budou podrobně představeny prostřednictvím webových stránek města Plzně, plakátů umístěných na veřejných prostranstvích a regionálních médií. Veřejnost bude moci hlasovat prostřednictvím SMS zpráv, internetu a hlasovacích kuponů.

Právovárečníci vstoupili do Občanské volby

O dva miliony korun více bude letos rozděleno v programu OBČANSKÁ VOLBA společnosti Plzeňský Prazdroj. Tuto částku jako jednorázový dar vložil do letošního - již pátého - ročníku Občanské volby Spolek plzeňských právovárečníků. Tři miliony pak poskytl Plzeňský Prazdroj. (Plzeňský deník)


Po více než třicetileté přestávce se parta bednářů v pivovaru Plzeňského Prazdroje rozrůstá o dalšího tovaryše. Naposledy byl do bednářského „cechu“ přijat nový člen v roce 1975. Novým bednářským tovaryšem se dnes stal dosavadní učeň Martin Sládek (36). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví.

Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci. Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě

a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell.

Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.

Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek.

Také proto si Plzeňský Prazdroj vychovává nové bednáře, kteří jednou nahradí staré mistry a uchovají toto nádherné starobylé řemeslo a jeho taje pro budoucí generace. Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Martin Sládek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 15 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Modernizace varny a zprovoznění kvasných tanků výrazně zvýší kapacitu výroby

Po úspěšném dvouměsíčním zkušebním provozu uvedl dnes Plzeňský Prazdroj ve svém pivovaru v Plzni do plného provozu modernizovaný výrobní komplex – tzv. dvouapůltou etapu rozšíření varny Pilsner Urquell a nové cylindro-kónické tanky (CKT) na kvašení piva. Jde o největší investici uplynulého finančního roku největší do kapacity, jinak je to druhá největší po stáčírnách*, jejímž hlavním cílem je zvýšení výrobní kapacity pivovaru Plzeň v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích.

Celý projekt za více než 200 milionů korun posouvá roční výrobní kapacitu pro značku Pilsner Urquell na cca 2,7 miliony hektolitrů. Veškeré stavební a technologické práce proběhly za nepřerušeného provozu pivovaru, bez jakéhokoli dopadu na výrobu piva.

Investiční akce byla zaměřena na novou varnu Pilsner Urquell, kde byla instalována druhá mladinová linka včetně vířivé kádě a chladiče mladiny. Do provozu byla rovněž uvedena druhá scezovací káď o průměru 10 metrů. Denní výkon varny byl tak posílen z 12 na 14,5 várek, každá reprezentující 600 hektolitrů mladiny.

V prosinci roku 2005 byly do plzeňského pivovaru dopraveny obří fermentační tanky. Desítka nových stříbřitých nádob s plnícím objemem 2 400 hektolitrů byla vztyčena v prostoru vedle varny a dnes tvoří jeden celek spolu s modernizovaným „srdcem pivovaru“. Kvasné tanky jsou vybaveny unikátní technologií uspořádání ventilů Eco-Matrix, která příznivě ovlivňuje kvalitu piva. Celková týdenní výrobní kapacita pivovaru Plzeň byla rozšířena o téměř 14 000 hl piva. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Hala slávy Plzeňského Prazdroje

[úterý, 13. červen 2006]

Vytvoření expozice o vzniku a historických milnících odstartovalo další rozvoj prohlídkové trasy plzeňského pivovaru

Počínaje novou turistickou sezónou roku 2006 vítá návštěvníky plzeňského pivovaru kromě moderní multifunkční budovy Návštěvnického centra také Hala slávy. Je to svým způsobem symbolická expozice věnovaná historii pivovaru a památným milníkům z období jeho vzniku i expanze. Pro její vytvoření se vedení Plzeňského Prazdroje rozhodlo po důkladném prozkoumání způsobů využití volného prostoru před sklepy a po vyhodnocení architektonického a dramaturgického konceptu.

V prostoru mezi novou varnou a vchodem do původních ležáckých sklepů byla návštěvníkům turistické trasy plzeňského pivovaru zpřístupněna nová expozice. Představuje významné artefakty a dobové předměty, které se váží většinou ke vzniku Měšťanského pivovaru v Plzni a k závratně rostoucí slávě jeho výjimečného světlého ležáku Pilsner Urquell.

Hala slávy Pilsner Urquell, jak je nová expozice nazvána, ukazuje návštěvníkům dějinné dokumenty spojené se založením pivovaru. Jde o provolání plzeňských právovárečných měšťanů - vyzvání k výstavbě vlastního pivovaru a sladovny z ledna 1839 a o povolení magistrátu města Plzně k první várce v Měšťanském pivovaru z 25. 2. 1842. Díky těmto dvěma listinám vznikl v Plzni pivovar, který směl z úředního rozhodnutí vařit pivo. Dalšími cennými artefakty z doby rostoucí slávy a popularity pivovaru jsou například skvostné broušené poháry, ze kterých ochutnávali pivo vzácní hosté včetně císaře Františka Josefa I. Expozice dobových předmětů je doplněna archivním filmem o výrobě piva a o exportu Plzeňského Prazdroje.

Přípravou architektonického a dramaturgického konceptu v prostoru Haly slávy bylo pověřeno studio PP production, s.r.o. Stavební úpravy provedla plzeňská firma Stavpran.

Dalšími kroky na cestě k vylepšení a rozšíření prohlídkové trasy by mělo být vytvoření expozice vaření piva v prostoru historické varny z 20. let minulého století, kterou Plzeňský Prazdroj po zprovoznění nové varny Pilsner Urquell zakonzervoval právě pro turistické účely. Prohlídku pivovarských sklepů obohatí ukázka lednice, která se používala před zavedením umělého chlazení a kde se skladoval led získaný z Boleveckých rybníků. Koncem roku by měla prohlídková trasa vést ještě dále do areálu pivovaru a zahrnovat novou stáčírnu, jejíž zprovoznění se očekává na přelomu října a listopadu 2006. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Plzeňští opět vyvalili sudy

[sobota, 13. květen 2006]

Bednářská parta Plzeňského Prazdroje v pátek opět vyvalila sudy. Na nádvoří pivovaru řemeslníci tradiční metodou ručně těsnili 26 obřích nádob, ve kterých dozrává mladé pivo určené návštěvníkům pivovarského skanzenu.

Osmimetrákové sudy s obsahem až 48 hektolitrů procházejí už sto let stejným procesem -nejdříve jsou zbaveny staré smoly, pak do nich bednáři z velké pece nalijí na 200 stupňů rozehřátou novou vonící tekutinu a sudy válejí po dvoře, dokud smola neutěsní spáry. Plzeňský pivovar má stále asi stovku tradičních dřevěných sudů a je jediným pivovarem v Evropě, kde bednářské řemeslo, jehož historie na západě Čech sahá do 19. století, ještě žije. Smolení probíhá dvakrát do roka (Právo)


Téměř před rokem vznikla v Plzeňském Prazdroji zcela nová funkce staršího obchodního sládka. Historicky prvním se jím prvního června 2006 stal Václav Berka. „Co je nejzajímavější na práci sládka? Její různorodost,“ říká Berka.

* Byl pro vás někdo vzorem?

Mým prvním vzorem byl můj otec, také Václav, který pracoval v Plzeňském Prazdroji po celý svůj život a kterého jsem tam již v mládí často navštěvoval. V té době mi imponovala ta úchvatná vůně chmelovaru i chlad a vůně kvasícího piva ve spilce a ležáckých sklepích.

* Co vás na této práci baví?

Na povolání sládka oceňuji jako nejzajímavější její různorodost. Práce s pivem je práce s živým organismem. A když mi pod rukama protéká takové pivo, jako je Pilsner Urquell a Gambrinus, je práce nádhernou zábavou.

* Co pro vás znamená to, že jste prvním obchodním sládkem?

Být obchodním sládkem a ještě prvním, to je ohromná výzva. Tato funkce zatím ve společnosti Plzeňský Prazdroj nebyla, a tak cítím nejen poctu, ale zároveň zodpovědnost. Pokud se mi podaří dobře nastartovat všechny připravené projekty a všechny procesy dopracovat do standardního chodu, může být tým obchodního sládka velkým přínosem celé společnosti. Ve společnosti SABMiller už nějaké zkušenosti v této oblasti máme. Jsou však především z jednotlivých lokálních trhů. (MF Dnes)


Město Plzeň by chtělo ještě více propojit pivovar s turisty i obyvateli Plzně. Kromě současné historické brány navrhuje otevřít ještě jeden vstup do areálu, například od soutoku Radbuzy se Mží ve Štruncových sadech. Plzeňský Prazdroj těsnější propojení turistických aktivit s městem vítá a vedení plzeňského závodu proti druhému vstupu není.

Rozhodnutí ale padne nejdříve po dokončení první etapy rozlehlé stáčírny, kterou chce firma zprovoznit letos v říjnu. Další rozšíření plzeňského závodu bude záviset na poptávce po prémiovém ležáku Pilsner Urquell. Areál pivovaru je pro turisty v Plzeňském kraji největším tahákem. Zatímco majitelům hotelů, penzionů a kempů v regionu loni klesl počet turistů o desetinu na 469.000 hostů, pivovar a pivovarské muzeum navštívilo loni 157.000 lidí, o 12 procent více než o rok dříve. "Navrhujeme u soutoku lávku do spodní části areálu k pivovarské věži, odkud by se lidé dostali do návštěvnického centra," řekla náměstkyně ředitele městského útvaru koncepce a rozvoje Irena Vostracká. Už letos na podzim chce město začít budovat na břehu Radbuzy až k soutoku vycházkovou trasu. Podobnou plánuje také na řece Mži, s níž začne příští rok. Úpravy břehů nebudou nákladné, také s ohledem na to, že jde o záplavová území. Investice se mají pohybovat od statisíců do jednotek milionů korun podle toho, jaký mobiliář město na březích instaluje. Podle Vostracké tam určitě budou lavičky, na soutoku maják nebo socha. "Vedení pivovaru chce určitě areál ještě více otevřít veřejnosti," uvedl manažer plzeňského závodu Jaroslav Gubiš. Podle něj je přístup návštěvníků od řeky reálnější než třeba branou Gambrinus, kudy nyní jezdí nákladní vozy s pivem. Podle Gubiše je Prazdroj jediný velký pivovar na světě, který pouští návštěvníky až do výroby - do nové varny a stáčírny. Pivovar už má studii rozvoje areálu s rozlohou 58 hektarů, který se má v příštích letech zásadně změnit. "Studie je hotová. Úpravy budeme provádět postupně, nejdříve po ukončení první etapy stáčírny v říjnu," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Studie vytypovala další objekty, které by se daly využít pro návštěvníky. Jde o bývalé učiliště a správní budovu pivovaru Gambrinus, která je pracovně označena jako Pub. Dále o památkově významnou budovu bývalé odželezovací stanice, elektrocentrálu a starou sladovnu II. Turistům zatím zůstane uzavřena vysloužilá vodárenská věž. "Stáli bychom o její zpřístupnění, je to turistická dominanta města," uvedla starostka centrálního městského obvodu Jaroslava Maříková. Budovaná stáčírna i vyšší počty turistů si podle Gubiše vynutí novou logistiku pivovaru. Denně jezdí do areálu až 5000 automobilů. Nyní je tam ale necelá stovka parkovacích ploch. "Zatím bude stále vjezd spodní hlavní branou," uvedl Gubiš. Studie předpokládá změnu dopravního systému v podniku - od osazení dopravních značek po velké parkoviště. (Atlas)


Zabetonováním poslední piloty pro nosnou konstrukci dnes vstoupila výstavba nové stáčírny v plzeňském pivovaru do své další etapy. Po získání příslušných povolení začátkem března 2006 zahájil investor - Plzeňský Prazdroj, a. s. - stavební část historicky největší investiční akce v pivovaru Plzeň. Tato stavba je součástí komplexního projektu zaměřeného na zvýšení chuťové stability piva Pilsner Urquell, v návaznosti na úsilí globální pivovarnické společnosti SABMiller vytvořit z této vlajkové lodi svého mezinárodního portfolia skutečně světovou značku.

Celá investiční akce je rozdělena na tři etapy, z nichž zatím jen ta první – v hodnotě 1 miliardy korun - má konkrétní faktické i časové obrysy: Další etapy se budou přistavovat postupně v budoucnu, v závislosti na růstu poptávky po pivu Pilsner Urquell. Ukončení první etapy se předpokládá na konci roku 2006, se zahájením zkušebního provozu nové stáčírny a souvisejících technologických provozů počítá Plzeňský Prazdroj v říjnu letošního roku.

Tento termín má rozhodně vliv na mimořádně rychlé tempo výstavby. Dodavatel stavebních prací, akciová společnost Metrostav, provedla během posledních pěti týdnů potřebné přípravné a zemní práce. Zabetonováno je již všech 244 pilot a vrtaných patek potřebných pro založení objektu a probíhá montáž nosných ocelových konstrukcí haly. Souběžně s tím pracuje Metrostav také na přeložkách inženýrských sítí (vodovodní řady, kanalizace, kabelové vedení) a v současné době dokončuje monolitickou konstrukci kolektoru, který probíhá v hloubce 1,0 – 1,8 m pod celou halou stáčírny.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, uvedl: „Receptura výroby Pilsner Urquell je unikátní a naše firma ji udržuje neměnnou více než 160 let. Stejně tak používáme pro výrobu výhradně tradiční suroviny nejvyšší kvality. Nejmodernější technologie ovšem mají své nezastupitelné místo při dosažení standardů ve všech fázích výroby. Proto musíme výrazně investovat do zvyšování kapacity a zlepšení procesů výroby, stáčení a přepravy našeho piva. Současná investice do nového technologického zařízení, universální stáčírny a skladů distribuce na dosud nevyužitém území plzeňského pivovaru zaujímá klíčové místo v našich plánech na růst exportu piva Pilsner Urquell. Přispěje ke zvýšení jeho chuťové stability a zachování původního chuťového profiu, zejména při dlouhých cestách piva na vzdálenější trhy po celém světě.“

René Hermann, ředitel divize 6 Metrostavu, která pro Plzeňský Prazdroj zakázku realizuje, je přesvědčen, že navzdory velmi krátkému termínu firma dokončí veškeré práce včas a v kvalitě odpovídající náročným technickým i hygienickým normám EU. „Své kvality a přednosti Metrostav prokazuje již 35 let. Mnohé domácí i zahraniční investory jsme již přesvědčili, že dokážeme najít vhodná technická řešení i pro náročné průmyslové celky, jejichž budoucí provoz vyžaduje přesnost a důslednost v každém detailu. Také tento projekt je pro nás velkou výzvou a myslím, že jsme již v prvních dnech realizace předvedli, že pro úspěšné dokončení této zakázky uděláme maximum.“

V nové budově stáčíren, ke které bude patřit také sklad distribuce, najdou své místo dvě stáčecí linky: na lahve (vratné i nevratné) a na plechovky. Budova pojme rovněž kanceláře, sklad etiket, prázdných plechovek a nových lahví, údržbářskou dílnu, laboratoř. Nové prostory se stanou součástí prohlídkové trasy pro návštěvníky pivovaru. Investiční akce zahrnuje také výstavbu objektu filtrace piva – dvou nových filtračních linek a přetlačných tanků. Špičkové technologie filtrace i pasterizace, výkonné stáčecí linky a ihned navazující distribuční prostory – to vše má za cíl omezit vstup kyslíku do piva, zachovat co nejdéle jeho pozitivní vlastnosti a urychlit jeho cestu k zákazníkům tak, aby chutnalo stejně v pivovaru Na Spilce a na Times Square v New Yorku. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Pivo budou vyrábět v jedné hale

[čtvrtek, 13. duben 2006]

K zemi se poroučí stará i nová stáčírna a současná bednárna. Turistům přibudou parkovací místa a některé návštěvnické trasy povedou celým areálem včetně nových částí výroby.

Rozsáhlá výstavba v plzeňském pivovaru neskončí ani v dalších pěti letech. Podle studie přestavby 58hektarového areálu by velká část staveb včetně některých pivovarských dominant měla ustoupit obří hale, kde bude veškerá část výroby vyjma vaření piva. Dále tam budou sklady a distribuce. Komplex o rozloze kolem 60 tisíc metrů čtverečních bude největší výrobní halou v Plzni. První třetina gigantu bude stát už v polovině letošního října. V této části se objeví hlavně nová stáčecí linka plechovek a lahví. Investice bude kolem miliardy korun. "Příští rok by měl být rokem stabilizace a v roce 2008 se má podle generelu pokračovat druhou etapou rozšiřování této haly. Jestli tomu bude skutečně tak už v roce 2008 a přesně jaké výrobní linky se v druhé části haly objeví, se bude rozhodovat právě v příštím roce," vysvětlil šéf výroby plzeňského pivovaru Jaroslav Gubiš. Podle vedoucího stáčíren Ladislava Procházky se v další části s největší pravděpodobností objeví linka na plnění sudů. "Ta se sem buď přestěhuje ze současné staré stáčírny, nebo se koupí zcela nová. Ta současná má zatím dostatečné kapacity a provoz je celkem hladký, ale bezproblémová životnost těchto zařízení končí po deseti patnácti letech. Těch se linka právě dožívá, tak uvidíme," řekl Procházka. V druhé etapě výstavby ustoupí nové hale objekt bednárny a právě stará stáčírna, která slouží od roku 1967. Té už nebude třeba. Bednáři se přestěhují blíže ke spodní bráně pivovaru. "Počítá se, že by byli u varny v prostoru takzvaného starého výstavu, kde bývá velká scéna při Pilsner Festu. Dílna bednářů se pak bude moci stát součástí návštěvnických tras pivovaru," řekl manažer firemní značky Plzeňský Prazdroj Vladimír Jurina s tím, že přestavbou se dočká změn veškerá turistika v pivovaře. Ten se více propojí se svým okolím a v areálu bude i více parkovišť pro návštěvníky. Jedno vznikne například v prostoru takzvané nové stáčírny. I ta ustoupí nové hale. V generelu rozvoje vedou některé návštěvnické trasy hluboko do areálu. Míří třeba do bývalé správní budovy Gambrinusu, pivovarského učiliště, staré sladovny, ale i do nové výrobní haly. "Jsme asi jediný pivovar na světě, který veřejnosti ukáže téměř celý proces výroby piva," dodal Gubiš. Jediné, co zatím pivovar nehodlá zpřístupnit, je vodárenská věž. Obnova areálu souvisí s plánem zvyšovat produkci piva Pilsner Urquell. Je hlavní značkou nadnárodní skupiny SABMiller, která Prazdroj vlastní. Dosud ho lze v Plzni ročně uvařit a stočit 1,5 milionu hektolitrů. Na konci roku by to ale měly být už dva miliony.

Zatím největší výrobní haly v Plzni. Dvě propojené haly firmy Panasonic na Borských polích zabírají plochu cca 42 500. Takzvaná reaktorka Škody JS v areálu Škodovky má plochu jen 1,5 hektaru. Její střecha je ale ve výšce 37 metrů.

Uprostřed 58hektarového areálu plzeňského pivovaru vyroste zřejmě už za pět let halový komplex o rozloze přes 60 tisíc metrů čtverečních (přes 6 hektarů). Do něj se soustředí téměř celá výroba piva Pilsner Urquell a Gambrinus. V podobných obřích halách vyrábí piva většina předních světových výrobců, jako je Heineken nebo Carlsberg. (Plzeňský deník)


Gambrinus vaří nejlepší ležák

[pondělí, 13. březen 2006]

Nejlepšími pivy pro tento rok jsou světlý ležák Gambrinus premium a mezi světlými výčepními pivy Zubr Gold. O vítězích soutěže Zlatý pohár Pivex - Pivo 2006 rozhodlo přes dvacet degustátorů. "O titul letos soutěžilo 23 pivovarů se třiačtyřiceti značkami piv," řekl Richard Morávek ze spolupořadatelské agentury. Ocenění převzali zástupci pivovarů včera na Galavečeru pivovarníků a sladovníků v Brně. Druhou příčku obsadily značky Březňák světlý ležák a Velkopopovický Kozel výčepní světlý. Třetím místem ohodnotila porota piva HOLBA Premium a Ostravar desítka. (Plzeňský deník)


«« « Strana 20 z 22 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI