Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivovary Braumeister

Největší pivnice v Česku, Na Spilce, bude zítra v 19 hodin po nákladné obnově znovu otevřena v plném rozsahu. Rekonstrukce části restaurace probíhala od začátku února a nyní bude opět v provozu celá pivnice s kapacitou až 550 míst. Slavnostní znovuotevření doprovodí jazzové melodie originálního souboru Elmhurst College Jazz Band, který přijede až z Illinois.

Rekonstrukce spočívala nejen v estetických, ale hlavně ve funkčních úpravách, jejichž součástí byla například kompletní výměna elektroinstalace. Dále zahrnovala nové omítky a malby, nové řešení výčepů, pohledové uvolnění stropních kleneb a jejich nasvícení, které více zdůrazňuje tento prvek typický pro industriální památky. Hosté se mohou těšit i na nové vybavení a obložení od mistrů truhlářů. Novinkou je také možnost přizpůsobit osvětlení prostor pivnice různým typům společenských či kulturních událostí.

Novinkou je také výčepní zařízení s osmi kohouty, které nahradilo to původní, které mělo pouze čtyři. Kvalitu čepovaného piva podpoří také další úpravy výčepního zařízení, které by mělo nyní bez problémů zvládnout načepovat za krátkou dobu až 600 piv a uspokojit tak žízeň hostů v naplněné pivnici. A jaká piva si mohou hosté Na Spilce objednat? Je to samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, ležák Gambrinus Premium, tmavý Kozel, pivní speciály Master 18° tmavý a 13° polotmavý. Na čepu samozřejmě nechybí ani nealkoholické pivo Radegast Birell.

Slavnostní večer zahájí koncert Elmhurst College Jazz Band, uznávaného jazzového orchestru z amerického Illinois. Ředitelem orchestru je Doug Beach, slavný hudebník a skladatel, jehož skladba Cottontail (Divoký králík) vyhrála v roce 1996 cenu Grammy.

Jiný kraj, jiný mrav

Prostory restaurace Na Spilce sloužily jedno a čtvrt století jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce. Za 16 let existence ji navštívilo

4 800 000 lidí a načepovalo se tu přes 18 tisíc hektolitrů piva. Včetně hostů na zahrádce a návštěvníků akcí na nádvoří obsloužil personál restaurace v loňském roce neuvěřitelných 309 259 hostů.

Díky pětijazyčné verzi jídelního lístku (česko-německo-anglická a rusko-italská) si v restauraci Na Spilce přijdou na své všichni návštěvníci. Každý host má různé preference a číšníci se tak občas setkají s opravdu kuriózními objednávkami. Asi nejzvláštnější je vášeň Italů pro český houskový knedlík, který přikusují ke všem jídlům místo oblíbeného bílého chleba. Němečtí turisté mají nejraději českou klasiku - guláš a svíčkovou. Návštěvníci z Tchaj-wanu sice milují kuře, ale nebojí se zkusit ani pořádnou porci vepřového kolena. Rusové si zase objednají více různých druhů jídla a každý pak ochutná kousek. Všichni hosté však mají jedno společné – s chutí popíjejí z oroseného půllitru některé z místních skvěle ošetřených piv.

Jeden ze zápisů v návštěvní knize restaurace Na Spilce:

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


O nadcházejícím víkendu budou mít návštěvníci Pivovarského muzea možnost zapojit se do Velikonoční hry a zažít tak netradiční prohlídku.

Součástí programu bude také unikátní dřevěný trojrozměrný model města Plzně. Ti nejhravější návštěvníci tak budou mít možnost postavit si centrum města ve zmenšeném měřítku. Do zábavné hry se bude moci zapojit každý návštěvník Pivovarského muzea od soboty 22.3. do pondělí 24.3. 2008. Soutěžící bude plnit úkoly související s expozicí i Velikonocemi. Bude například hledat mezi exponáty odpovědi na otázky, měřit hradby nebo skládat hlavolamy. Prohlídka jistě zaujme a pobaví návštěvníky všech věkových kategorií. Na každého soutěžícího čeká malý dárek. „Kromě zábavné hry budou mít návštěvníci možnost postavit si i centrum města ve zmenšeném měřítku. Veřejnosti bude totiž zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni. Netradiční prohlídky jsou již v Pivovarském muzeu zvykem. Pod názvem „Muzeum nespí“ se zde například konají podzimní noční prohlídky, muzeum se zapojuje i do programu plzeňského Historického víkendu a jiných akcí. „Již tradičně se při nejrůznějších příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku zábavnými prvky. S podzimem jsou již spojené hrané noční prohlídky, k jaru a příchodu nové sezóny zase patří Velikonoce. Stejně jako vloni, rozhodli jsme se i letos nabídnout během svátků každému návštěvníkovi hrát si a bavit se,“ říká Jitka Matějovicová. Cena zvýhodněného velikonočního vstupného: Dospělí 100 Kč Děti do 18 let zdarma

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje


Vichřice Emma zkomplikovala montáž tří obřích pivních tanků v areálu pivovaru. Nakonec se to zdařilo pouze u jednoho. Zbylé dva přijdou na řadu dnes.

Vzhůru do pivovaru! Nadměrný náklad, který vezl tři obří pivní tanky projel v sobotu ráno také kruhovým objezdem u obchodního centra Globus.

Foto

Tanky dopravila do pivovaru kolona v sobotu kolem třetí hodiny ranní. Doprovázely ji zaměstnanci elektráren, kteří na některých místech museli nadzvedávat či stříhat dráty elektrického vedení.

Unikátní náklad dosud největších tanků pro zrání piva bylo třeba přesunout ze severočeských Lovosic do Plzně. Cesta začala ve čtvrtek ve dvacet hodin.

„Délka soupravy je 34 metrů, konvoj váží 68,4 tun a dosahuje 6,35 metru do šířky a 7,5 metru do výšky. Délka trasy je 171 km,“ informovala Soňa Hendrychová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy.

V obcích, kudy transport projížděl, vypínali pracovníci ČEZu elektrické vedení. „Měsíc před transportem pracovníci vyhodnocovali trasu a zjišťovali, kde bude náklad křižovat vedení,“ uvedla Hendrychová.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaind | Foto: Zdeněk Vaiz


Vyběhnutím hokejisty HC Lasselsberger na pivovarskou vodárenskou věž skončí v neděli 2. března 2. ročník programu „Znáte svou plzeň?“. Zájemci mohli po tři měsíce navštívit plzeňský pivovar a Pivovarské muzeum za zvýhodněné vstupné. Jednou z doprovodných aktivit byla soutěž o pivo na celý rok zdarma. Kdo vyhraje se dozví návštěvníci pivovaru v neděli od 13 do 15 hod., kdy bude v Návštěvnickém centru autogramiáda hokejistů HC Lasselsbergeru a vybraný hokejista vyběhne až na ochoz vodárenské věže.

Od 6. prosince 2007 do konce února 2008 probíhal již program „Znáte svou plzeň?“. „Již podruhé jsme obyvatelům plzeňského regionu nabídli výhodnou návštěvu Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea v turisticky klidnějším zimním období a možnost seznámit se detailně s fenoménem, který Plzeň proslavil po celém světě,“ říká Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje a dodává: „Jako novinku jsme připravili ojedinělou prohlídku interiéru vodárenské věže, která právě oslavila sté jubileum. Navíc jsme připravili tipovací soutěž o pivo na rok zdarma.“

Návštěvníci využívali snížené vstupné 100 Kč pro oba okruhy – tedy pro pivovar Plzeňský Prazdroj i Pivovarské muzeum. Každý starší 18 let se mohl zúčastnit soutěže o pivo na rok zdarma: po absolvování obou prohlídkových okruhů vyplnil kartičku s odpovědí na soutěžní otázku: „Za jak dlouho vyběhne hokejista HC Lasselsberger na vodárenskou věž?“

O plzeňském hokejistovi, který má vyběhnout na ochoz pivovarské vodárenské věže, hlasovala veřejnost na internetových stránkách www.hcplzen.cz. Na výběr byli hokejisté: Michal Důras, Roman Málek, Peter Fabuš, Tomáš Vlasák a Jan Dresler. Hlasující nakonec na věž vyšlou pravděpodobně Michala Důrase, který má zatím suverénně nejvíce hlasů. Hlasování bude definitivně skončí v pátek 29. února 2008. V neděli 2. března 2008 od 13 hod budou moci být všichni (nejen tipující) osobně přítomni finále soutěže. Akce potrvá do 15 hodin a vstup do Návštěvnického centra je zdarma.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Prazdroj instaluje dosud největší tanky plzeňského pivovaru

Do pivovaru Plzeňský Prazdroj směřuje v těchto dnech šest nových cylindro-kónických tanků (CKT) s celkovým objemem 28 800 hl a jeden nový přetlačný tank o objemu 2000 hl. První z nich bude projíždět bránou pivovaru dnes v noci, další pak v sobotu a ve středu nad ránem. Rozšíření kapacity o dosud největší tanky v Plzni má uspokojit rostoucí zájem o pivo Pilsner Urquell v zahraničí. Export prémiového ležáku Pilsner Urquell vzrostl v minulém roce o 4,5 % a dosáhl 675 tisíc hektolitrů.

Foto

Plzeňský Prazdroj v těchto dnech rozšiřuje kapacitu ležáckých CK tanků pro výrobu piva Pilsner Urquell. Šest nových velkokapacitních tanků bude instalováno v prostoru vedle historické varny Pilsner Urquell do připravené betonové „ementálové“ konstrukce, nový přetlačný tank do prostoru u centrální filtrace. Stavba bude kolaudována a tanky uvedeny do provozu v květnu 2008.

Každý tank má objem 4800 hektolitrů, tedy ještě o 1800 hektolitrů více než u dosud největších plzeňských CKT. Hmotnost prázdného tanku je 30 tun, výška je téměř 24 metrů a vnitřní průměr 6 metrů. Na své cestě do Prazdroje z továrny ZIEMANN v německém Bürgstadtu musí urazit 370 km: 70 km po silnici do přístavu na Labi, poté 140 km po vodě do Lovosic a zbylých 160 km absolvují tanky v těchto dnech po silnici přes Louny a Žatec. „Ve čtvrtek v noci, mezi 2.-5. hodinou, projede bránou Gambrinus malý přetlačný 2000 hl tank. V sobotu 1. 3. a ve středu 5. 3. opět mezi 2.-5. hodinou ráno doputují do Prazdroje CK tanky podél řeky kolem Štruncových sadů a do areálu pivovaru vjedou spodní branou. S instalací se počítá vždy od 8 hodin ráno,“ říká Pavel Šemík, ředitel pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Foto

Po cestě z Lovosic budou tanky doprovázet specialisté Skupiny ČEZ. Náklad je totiž výjimečný svou výškou, předchozí podobné náklady byly nižší než šest metrů, což je výška elektrického vedení nad většinou komunikací. Proto bude třeba na mnoha místech dráty nadzdvihnout, a v devíti případech dokonce dočasně odstranit.

Díky rozšíření kapacity bude plzeňský pivovar schopen vyrábět až 140 000 hektolitrů piva týdně. Hlavním cílem této investice je zvýšení výrobní kapacity pivovaru v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích.

Cylindro-kónické tanky: v ležáckých tancích pivo zraje při kontrolované teplotě –1 stupeň Celsia a při ní je pivo udržováno po celou dobu, než začne vykazovat potřebný chuťový profil. Po dokončení procesu je pivo filtrováno, pasterováno a stáčeno do sudů, lahví a plechovek, nebo putuje k zákazníkům nepasterované v tankových cisternách.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V největší pivnici v Česku, Na Spilce, začala druhá fáze celkové rekonstrukce. Po první části provedené v roce 2005 a modernizaci baru v roce 2007 v pravém křídle prochází nyní významnými úpravami levá část restaurace. Cena stavebních prací a dalších úprav zaměřených na péči o kvalitu čepovaného piva přesáhne částku 2,6 milionu korun. Známá pivnice v objektu plzeňského pivovaru bude opět v plném provozu na konci března 2008.

Zatímco pravá část restaurace zůstává v plném provozu, v levém křídle dochází k estetickým a funkčním úpravám interiéru. Hlavním cílem je zvýšení kvality a komfortu největší pivnice v Česku s kapacitou 550 míst, kterou za šestnáct let provozu navštívilo neuvěřitelných 4 800 000 lidí.

Úpravami za cca 300 tisíc korun prochází také výčepní zařízení, především jeho chladící a výčepní část. Na Spilce si budou hosté nově moci dát také ležák Gambrinus 12° a pivní speciály Master tmavý a polotmavý.

„Prováděné práce uvolní podhledové stropní klenby a nasvítí klenební pásy. Restaurátoři obnoví omítky a malby, práci budou mít truhláři s novým vybavením a obložením. Kompletně vyměníme elektroinstalaci. Pivnice často slouží pro různé kulturní a společenské akce, proto součástí úprav bude také instalace kvalitního ozvučení. Zřídíme i mobilní pódium vhodné k pořádání společenských akcí a přehlídek,“ říká k rekonstrukci Vladimír Burian, manažer technických služeb Plzeňského Prazdroje.

Po rekonstrukci bude restaurace Na Spilce slavnostně otevřena 28. března koncertem skupiny Jazz Band, kterou tvoří 22 amerických hudebníků.

Historie budovy největší české pivnice

Prostory restaurace Na Spilce sloužily až do roku 1992 jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po následných úpravách se z objektu stala největší pivnice Česka.

Objekt spilky byl postaven na místě hospodářské usedlosti v roce 1868, o rok dříve, než se nedaleko začala psát historie dnešního piva Gambrinus. Nad spilkou byly původně chladící stoky, které se roku 1873 adaptovaly na ubytovny pro pivovarské dělníky. Budova sloužila jako kvasný sklep celých 124 let. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce.

Za 16 let existence píše samotná restaurace Na Spilce historii. Za tuto dobu bylo vytočeno 18 tisíc hektolitrů piva, největší část výtoče samozřejmě tvoří prémiový ležák Pilsner Urquell. Jednoznačně nejoblíbenějším pokrmem jsou vedle plzeňského piva-tekutého chleba i vepřové špalky pečené na černém pivě podávené s dvěma druhy zelí a variací knedlíků. Mezi tradiční jídla samozřejmě patří poctivý „prazdrojský“ guláš.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Spolek plzeňských právovárečníků, který vznikl kvůli privatizaci Plzeňského Prazdroje, skončil po patnácti letech existence v likvidaci.

„Občanské sdružení už nemělo žádné další úkoly, bylo zbytečně komfortní ho udržovat v chodu,“ řekla bývalá místopředsedkyně spolku Jindřiška Eliášková.

Právovárečníci vlastnili v Plzni stovky let práva na vaření piva. V roce 1839 se spojili a o tři roky později dobudovali Měšťanský pivovar, předchůdce Prazdroje. V době privatizace si díky své síle 1200 členů prosadilo nákup 12 procent akcií Prazdroje v pořizovací hodnotě tisíc korun. Při vytěsnění akcionářů před třemi lety dosáhla jejich cena 17 686 Kč.

Zdroj: MF Dnes.cz


Bednáři v pivovaru Plzeňského Prazdroje dnes dokončili novou dřevěnou kvasnou káď a instalovali ji v pivovarských sklepích. Předtím byla poslední dřevěná káď vyrobena v roce 1973. Pivo Pilsner Urquell zrající v dubových sudech ve sklepním skanzenu není jen součástí ochutnávek pro návštěvníky, ale hlavně slouží jako podklad k trvalému porovnávání s pivem vyráběným dnes v moderních technologických zařízeních.

Foto

Nejstarší káď, která se nyní nachází ve sklepním skanzenu plzeňského pivovaru, pochází z roku 1897. Naposledy vznikla nová káď v roce 1973, tzn. jejich výroba byla obnovena po 35 letech. Po dokončení nové kádě již plzeňští bednáři pracují na další. „Ve sklepích Plzeňského Prazdroje se nachází celkem 47 dřevěných kvasných kádí, postupně je všechny plánujeme vyměnit za nové,“ říká bednářský mistr Josef Hrůza.

„Pivo Pilsner Urquell vyráběné v současném technologickém zařízení musí mít naprosto stejnou chuť a další vlastnosti jako mělo pivo vyráběné před sto lety ve dřevěných kádích a sudech. Proto tuto část provozu udržujeme a neustále obnovujeme," uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, při dnešním slavnostním křtu nové kádě pivem.

Foto

Bednářské a bečvářské dílny, ve kterých bednáři vyráběli dřevěné kádě a sudy, tvořily ještě v nedávné minulosti zcela neodmyslitelnou součást pivovarů. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 9000 dubových sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do poloviny 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě.

Velká bednářská výroba skončila v Plzeňském Prazdroji s přechodem na modernější výrobu v roce 1992. Plzeňský pivovar je však jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. Díky partě devíti bednářů, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční způsob výroby nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell.

Foto

Běžnou pracovní náplň bednářů v plzeňském pivovaru dnes tvoří:

- Pravidelná údržba dřevěných sudů a kádí:

- výměna dřeva – tzv. dužin (nejsou chemicky ošetřeny),

- čištění a smolení sudů,

- čištění kádí a

- manipulace se sudy (vysklepování), doprava zpět do sklepa (sedlání)

- Výroba dřevěných výrobků pro prodejnu suvenýrů

- Nově také výroba ležáckých sudů a kvasných kádí

Na výrobu pivních sudů a kádí se používá výhradně dubové dřevo, které by mělo před použitím schnout nejméně osm let. Životnost sudu je 40 - 80 let.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Přes 300 lidí se včera přišlo do velké obřadní síně plzeňského hřbitova rozloučit s jednou z největších postav českého pivovarnictví Ivo Hlaváčkem. Bývalý ředitel Plzeňského Prazdroje, který má velký podíl na vybudování největšího pivovaru v zemi, zemřel na počátku minulého týdne ve věku nedožitých 82 let.

Že se jedná o významného pracovníka pivovaru, který se oboru věnoval až téměř do posledních dnů svého života, dokazoval i smuteční obřad. Mezi hosty byli pivovarští ze všech pozic včetně pracovníků z dělnických profesí. Smuteční řeč přednesli generální ředitel Prazdroje Mike Short, vrchní obchodní sládek pivovaru Václav Berka a kněz rokycanské farnosti Jaroslav Hůlle, který prý v dobách totality pracoval rovněž v pivovaru jako výčepní. Na poslední pozemské cestě zazněla zesnulému píseň Kde je mládek, tam je sládek.

Přítomni byli samozřejmě i příbuzní zesnulého včetně synů – úspěšného podnikatele ve stavitelství Ivana Hlaváčka a obchodního sládka Jana Hlaváčka. Z dalších známých osobností se pohřbu účastnil generální ředitel Bohemia Sektu Josef Vozdecký, emeritní šéf restaurace U Mansfelda Zdeněk Prošek, známý televizní moderátor Libor Bouček, sládek pivovaru Purkmistr Josef Krýsl, primátorův náměstek Petr Náhlík, bývalý šéf plzeňských právovárečníků Pavel Stelzer a další.

Berka v hlavní řeči zavzpomínal na znojemskou pivovarskou rodinu Františka Hlaváčka, s níž se ve třech letech v roce 1929 pan Ivo Hlaváček přestěhoval do Plzně. Od mala se pak pohyboval v plzeňském pivovaře, jehož se v roce 1976 stal ředitelem. „Dodnes nezapomenu na jeho slova: Vašku, dnes se to pivo mimořádně povedlo, nalej mi ještě třetinku. A pak jsme probrali všechno důležité, co jsme každý potřebovali říci,“ vzpomínal na dobu, kdy v Plzni vedl výrobu piva, Berka. Podle něho se pro odbornou radu sjížděli za nestorem českého pivovarnictví i zástupci zahraničních pivovarů.

Smuteční hosté ale Hlaváčka neoznačili jen jako odborníka, ale také jako dobrého kolegu a přítele. „Vzpomínám, jak ještě v době, když jsem byl jen náměstkem v tehdy malém staroplzeneckém vinařství, jsem jel žigulíkem s návěsem kolem nádraží v Plzni a v té velké křižovatce u nádraží mi došel benzin,“ upamatovává se na Hlaváčka Josef Vozdecký. „Za mnou troubila auta a já jsem přemýšlel, kam si půjdu koupit kanistr a kam pak půjdu pro benzin. V tu chvíli, ale proti mně zastavil bílý žigulík a z něj vystoupil Ivo Hlaváček, tehdy velký šéf velkého pivovaru a ptá se mi: Tak co inženýre, nepotřebuješ pomoct? Řekl jsem mu, že mi došel benzin a on, i když už troubila auta i za ním, vystoupil z vozu, sáhl do kufru, vyndal kanistr a zeptal se, jestli mi má benzin i nalít. To jsem samozřejmě udělal sám a on mi jen řekl, ať mu pak někdy hodím kanistr do pivovaru do vrátnice,“ vypráví Vozdecký a dodává, že mu pomohl i jako kolega v branži.

„Když jsme neměli peníze na investice, Ivo se mi zeptal, kolik potřebujeme a pomohl nám. Byl to skvělý člověk,“ doplnil šéf Bohemiasektu.

Kdo byl Ivo Hlaváček?

Ivo Hlaváček se narodil 5. 6. 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině známého sládka Františka Hlaváčka. Od roku 1929 žil v Plzni. V roce 1945 maturoval na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let (až do roku 1987) řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel.

V Plzeňském Prazdroji se mu podařilo udržet náročný technologický výrobní postup piva Pilsner Urquell i v dobách, které udržení vysoké kvality a ověřených technologických postupů příliš nepřály. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969/1970 odmítl všechny neověřené experimenty a zasadil se o použití klasických maloobjemových měděných varních souprav. Na počátku 80. let minulého století díky svému odborného rozhledu zajistil výstavbu nové sladovny, díky které má Plzeňský Prazdroj i dnes možnost připravovat svůj vlastní, jedinečný slad plzeňského typu.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Jiří Kokoška


Pivovar Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum v Plzni navštívilo v uplynulém roce rekordních 184 573 návštěvníků. Prohlídkové okruhy lákají i turisty ze zahraničí. Kromě tuzemských hostů přijelo nejvíce návštěvníků z Německa. Mekku světového pivovarnictví si ale prohlédli i turisté z Taiwanu, Tasmánie nebo Islandu. Mezi návštěvníky se objevil například peruánský velvyslanec v ČR nebo známý česko-americký fotograf Gerd Ludwig, držitel ocenění International Photography Awards 2006 (cena je odborníky považovaná za obdobu filmových Oscarů ve světě fotografie).

V roce 2007 navštívilo pivovar a muzeum meziročně o 15 % více návštěvníků, celkem 184 573 osob. Tyto statistiky přitom nezahrnují hosty různých kulturních akcí, především Pilsner Festu. Největší meziroční nárůst zaznamenali turisté ze Slovenska (+ 101 %) a Velké Británie (+ 63 %). Potěšil také nárůst počtu tuzemských turistů o více než 28 %. Zajímavým jevem je zvyšující se podíl individuálních návštěvníků z Německa, odkud do Plzně většinou přijížděly organizované skupiny.

„Jsme rádi, že stále více příznivců piva Pilsner Urquell, které je bezesporu součástí české kultury a historie, se přijíždí osobně seznámit s tímto fenoménem přímo do pivovaru. Zájemci poznají slavnou historii prvního spodně kvašeného ležáků přímo v jeho „rodišti“, seznámí se s výrobním procesem a porovnají technologická zařízení ze třech různých století. V ležáckých sklepích si navíc ověří teorii, že pivo chutná nejlépe přímo ze sudu,“ říká Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje. Za posledních pět let se celková návštěvnost zvedla o polovinu.

Během roku 2007 se v areálu pivovaru konala celá řada kulturních akcí, například série letních koncertů Léto s Prazdrojem (dalších 12 tisíc návštěvníků) nebo Jazzfest. Na začátku října pak byla vrcholem oslava 165. výročí uvaření první várky piva Pilsner Urquell – Pilsner Fest. Ten poprvé ve své historii vykročil za bránu pivovaru a stal se celovíkendovou zábavou pro desítky tisíc lidí.

Mimo prohlídek muzea a pivovaru mohou zájemci navštívit největší pivnici v Čechách Na Spilce, autentický šenk Na Parkánu, výstavy v Návštěvnickém centru nebo akce na nádvoří pivovaru. V letošní sezoně připravujeme otevření nové expozice v budově historické varny, která moderním způsobem představí unikátní proces výroby piva Pilsner Urquell.

V pivovaru se líbí i filmařům a TV štábům

Kromě vzrůstajícího počtu českých i zahraničních návštěvníků se Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum může pochlubit stále častější návštěvou filmařů z celého světa. Na začátku července zde natáčela Česká televize dokument o Plzeňském kraji do oblíbeného cyklu Na cestě s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem. Hamburská televize NDR natočila krátký dokument Tajemství výroby jedinečného piva Pilsner Urquell. Neméně zajímavou událostí byla návštěva kanadské televize Tgtv inc., s cestovatelským pořadem The Travel Guy, prezentující zajímavou formou jednotlivé země. Do Plzně přijel vloni točit také Tchajwanský televizní štáb GTV.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Ve věku nedožitých osmdesáti dvou let zemřel nestor českého pivovarnictví pan Ivo Hlaváček. Po dlouhá desetiletí se podílel na zachování a úspěchu značek Pilsner Urquell a Gambrinus. V pivovaru Plzeňský Prazdroj a Gambrinus pracoval více než třicet let. Také po odchodu do důchodu byl neustále aktivní a mimo jiné se zasloužil o založení pivovarské knihovny.

Foto

„Pivovarnictví představovalo pro Iva nejen zaměstnání, ale také poslání a celoživotní radost. Vychoval celou generaci českých pivovarníků, kteří nyní šíří slávu českého piva dál po světě,“ připomněl generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short.

Ivo Hlaváček se narodil 5. 6. 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině známého sládka Františka Hlaváčka. Od roku 1929 žil v Plzni. V roce 1945 maturoval na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let (až do roku 1987) řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel.

V Plzeňském Prazdroji se mu podařilo udržet náročný technologický výrobní postup piva Pilsner Urquell i v dobách, které udržení vysoké kvality a ověřených technologických postupů příliš nepřály. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969/1970 odmítl všechny neověřené experimenty a zasadil se o použití klasických maloobjemových měděných varních souprav. Na počátku 80. let minulého století díky svému odborného rozhledu zajistil výstavbu nové sladovny, díky které má Plzeňský Prazdroj i dnes možnost připravovat svůj vlastní, jedinečný slad plzeňského typu.

Smuteční obřad a pohřeb se bude konat v obřadní síni plzeňského krematoria v pondělí 14. ledna ve 14:00 hodin.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pomozte Pivovarskému muzeu prohlídkou rodinných alb

Pivovarské muzeum v Plzni prosí veřejnost o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu. Uvítá libovolné fotografie hospod, sezónních kiosků či regálů s pivem v obchodech, pořízené zejména během uplynulého století. Odměnou je volný vstup do muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií navíc čeká celodenní zážitek v pivovaru v podobě exkluzivního kurzu Pivního znalce.

Pivovarské muzeum dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Toto jediné odborné pracoviště svého druhu v ČR již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. „Historickou dobou se už stává i druhá polovina 20. století, ovšem z tohoto období máme zatím velmi málo obrazových materiálů, které zachycují tehdejší pivní kulturu – interiéry a exteriéry hospod, kiosků či regálů s pivem v samoobsluhách,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea.

Například i relativně mladé fotografie „socialistických“ hospod budou jednou staré. Pokud je nikdo dokumentačně nepodchytí, mohou se stát anonymním balastem, protože už nebude nikdo, kdo by k nim dokázal říci, co představují. „Proto nyní hledáme tyto fotografie, aby jako nic neříkající a nepotřebné neskončily třeba ve sběru. Tím by se nenávratně ztratily pro nás cenné historické dokumenty. Přitom věříme, že v zásuvkách a rodinných albech se jich najde celá řada,“ dodává Jiří Hána.

Fotografie lze doručit osobně nebo poštou do Pivovarského muzea, Veleslavínova 6, 301 14 Plzeň, a to až do konce února 2008. Nejlépe originály, pokud možno se jménem autora fotografie a kontaktem, dále popisem fotografovaného místa a rokem pořízení.

Autoři či poskytovatelé všech fotografií z řad veřejnosti budou odměněni volným vstupem do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Pro dárce tří nejlepších fotografií je navíc připraven celodenní zážitek v pivovaru, kdy absolvují exkluzivní kurs tzv. Pivního znalce (Beer Conoisseur) pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


V čem se v Plzni vařilo pivo před více než půlstoletím, mohou od čtvrtka vidět návštěvníci plzeňského pivovaru. V rámci turistických prohlídek se totiž zpřístupnila stará varna z přelomu 20. a 30. let minulého století. Její restaurování a stavební úpravy trvaly skoro rok a skončily v listopadu. Pivovar za práce zaplatil skoro šest milionů korun.

Stará varna se během výroby několikrát přestavovala a opravovala. Definitivně přestala fungovat až v roce 2003. Od té doby ale výrazně zchátrala. Vrátit kouzlo 30. let mohl jen zkušený restaurátor technických památek. Pivovar vybral brněnského odborníka Tomáše Flimela. Ten viděl poprvé svoje dílo doplněné i stavebními pracemi až dnes (7. 12.).

„Naše práce na kovových částech varny skončila v dubnu. Pracovali jsme na tom v pěti až sedmi lidech čtyři měsíce, a to včetně sobot a někdy nedělí. Bylo to velmi náročné,“ uvedl včera Flimel. Podle něj se věci, které šly demontovat, odvážely do dílen v Brně a na pevno ukotvené předměty se upravovaly na místě. „Mezi Plzní a Brnem jsme za tu dobu jeli asi 40krát a to vždy dvěma až třemi auty,“ vzpomíná Flimel.

K nejtěžším úkolům prý patřilo povolit přepouštěcí kohouty u rmutovacích kádí a přidělat na měděné klobouky kádí nová dvířka. „Zhruba v 70. nebo 80. letech někdo osadil dvířka na kádích plastovými úchyty. Ty tam nemohly zůstat. Musely se udělat nové kladkové šoupačky z kovu. Klobouky byly ale obouchané a každý měl jiný tvar, takže se musely na každý klobouk zvlášť vyměřovat,“ popisoval úskalí Flimel s tím, že na varně je šest souprav po jedné varné a jedné rmutovací kádi.

Dále se restaurovala korýtka s přepouštěcími kohoutky a různé měděné spoje. Podle restaurátorovy manželky Bohumily Flimelové se jednalo o jednu z náročnějších zakázek jejich dílny. Mnohem obtížnější prý ale bylo restaurovat pivovar v Dalešicích, kde se natáčel film Potsřižiny. „Tamní varna byla ještě starší a v mnohem horším stavu. Plno věcí se tam muselo dovézt odjinud nebo nově vyrobit,“ vzpomíná Flimelová na první zkušenost s pivovarem.

Manželé také například restaurovali známou výtahovou kancelář Tomáše Bati ve Zlíně a některé exempláře Národního technického muzea.

I stavebně dokončenou varnou byli mile překvapeni. „Při restaurování jsme vycházeli až ze 70 let starých fotografií a musím říci, že i po stavební stránce se podařilo prostor přiblížit původnímu stavu,“ dodal restaurátor.

Varna se stala společně s expozicí surovin novou částí turistické trasy pivovarem. „Projít celou trasu teď trvá zhruba hodinu a půl,“ říká manažer technických služeb pivovaru Vladimír Burian. Do turistické trasy dále patří návštěvnické centrum, hala slávy, sklepy, nová varna, nová plnírna lahví a plechovek a v rámci právě probíhajících speciálních prohlídek ´Znáte svou Plzeň?´ jsou veřejnosti mimořádně k nahlédnutí i interiéry pivovarská věže. Fotogalerie zde ... (Plzeňský deník)


Dominanta Plzně slaví 100. narozeniny

[čtvrtek, 13. prosinec 2007]

Vodárenská věž v Plzeňském Prazdroji, která zásobovala vodou pivovar po většinu 20. století, právě slaví 100. výročí. Stavbou ve stylu holandských větrných mlýnů pivovar reagoval na rostoucí oblibu piva Pilsner Urquell ve světě, kdy bylo potřeba zajistit dostatečný přísun vody do rozšiřující se výroby. Vodárenská věž se objevila letos na podzim také na poštovní známce v rámci edice „Technické památky“.

Na začátku 20. století prudce rostl zájem o plzeňské pivo, a proto bylo nutné zajistit pivovaru dostatečné množství vody pro výrobu. Tehdejší šéfinženýr závodu František Spalek byl pověřen projektem stavby vodárenské věže. Spalek vykonal studijní cestu po německých průmyslových závodech, kde hledal pro projekt inspiraci. Jako místo stavby byl zvolen nejvýše položený bod v areálu pivovaru, bývalý plzeňský popravčí vrch, kde kdysi skončil svou životní cestu i Jan Sladký-Kozina. Stavba probíhala v letech 1901 – 1907 a nová věž byla zkolaudována čtyři dny před Štědrým večerem 20. prosince 1907.

U příležitosti letošního kulatého výročí bude věž dnes večer slavnostně nasvícena. Plzeňané i návštěvníci se budou moci kochat nočním pohledem na architektonickou dominantu pivovaru až do konce února. Světla ozáří špičku věže, její trup i ochoz, takže rozsvícená věž by měla být vidět z celé Plzně. Navrhnout a umístit osvětlení na technickou památku jako je vodárenská věž bylo velkou výzvou pro plzeňskou firmu Ateliér Maur. „Na kompletní osvětlení věže jsme použili celkem 2831 žárovek a přes dva kilometry kabelů,“ říká Dušan Kokaisl z Ateliéru Maur.

„Pro návštěvníky pivovaru jsme připravili možnost vstoupit do věže a prohlédnout si tuto architektonickou památku zevnitř.,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka turistiky a historického dědictví Plzeňského Prazdroje a dodává: “Pivovar užíval věž až do listopadu 2005 a za celou dobu nikdy nevypověděla služby. Prošla pouze dvěma rekonstrukcemi v letech 1960-63 a 1987-91.“

Věž má výšku 50 metrů, Z vrcholu shlíží již od jejího dokončení na pivovar korouhev v podobě sochy Gambrina. Stěny věže mají u země průměr 2,67 metru. V kopuli jsou dvě nádrže: ta větší s objemem 5530 hl je určena na varnou vodu přiváděnou z podzemních vrtů na Roudné, ta menší má objem 2540 hl a využívala se pro říční užitkovou vodu.Dříve stačilo toto množství vody na uvaření cca 700 hl piva, na konci roku 2005, kdy se věž zavírala, bylo možné díky úsporám ve výrobě uvařit ze stejného objěmu více než 2000 hl piva.

Vodárenská věž plzeňského pivovaru se dočkala dárku ke stému výročí již začátkem října. V rámci edice Technické památky byla vytištěna poštovní známka v hodnotě 18 korun s rytinou věže od výtvarníků Jana Kavana a Václav Fajta. Foto 1 2 3 (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Plzeňský Prazdroj začal stavět novou čerpací stanici pitné vody za finančního přispění města Plzeň. Smlouvu o spolupráci dnes podepsali na radnici města Plzeň primátor Ing. Pavel Rödl za město a technický ředitel Tibor Kovacs za společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Stanice zajistí dodávky vody pro pivovar, v případě mimořádné situace bude sloužit také jako nouzový městský zdroj pitné vody pro obyvatele Plzně.

Tlaková čerpací stanice pitné vody bude umístěna v areálu Plzeňského Prazdroje a za běžných situací bude upravenou vodou zásobovat centrální stáčírnu piva z pěti podzemních vrtů. Ty má Plzeňský Prazdroj vybudované v městské části Plzeň-Roudná. V případech krize, například při povodních, dlouhodobých výpadcích proudu nebo při vodohospodářské havárii, bude stanice spolu s Plzeňskou teplárenskou zásobovat pitnou vodou celou Plzeň. Za krizových situací je stanice schopna dodat až 380 m3 pitné vody za hodinu. „Čerpací stanice by svojí kapacitou měla stačit pro nejnutnější nouzové zásobování města, proto její výstavbu finančně podpoříme,“ říká Ing. Petr Liška z odboru krizového řízení Magistrátu města Plzně.

Celkové náklady na její vybudování jsou 5,5 milionů korun. Město Plzeň přispělo částkou 2,5 milionu korun. Stanice by měla být uvedena do provozu v březnu 2008, stavební povolení na ni již bylo vydáno. První fáze výstavby začala tento týden napojováním potrubních tras.

„Hlavním zdrojem vody pro plzeňský pivovar je historické prameniště na Roudné, do jehož rekonstrukce, včetně navazující úpravny vody, investoval Plzeňský Prazdroj v letech 2000 až 2007 přes 100 milionů korun. Díky moderním technologiím tak k výrobě piva může sloužit stejný zdroj unikátní vody z plzeňské pánve jako před 100 lety,“ dodává Vladimír Šťovíček, vodohospodář Plzeňského Prazdroje.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporami energie a minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí je péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Plzeňskému Prazdroji už dávno není jedno, kolik čeho spotřebovává a vypouští. Voda je nejen základ života, to dobře ví i Plzeňský Prazdroj a snaží se toho náležitě využít.

Na vlastní výrobu piva je vhodná podzemní voda z plzeňské čtvrti Roudné. Celý proces výroby piva začíná čištěním vody. Podzemní voda putuje z Roudné do areálu pivovaru potrubím a následně musí být vyčištěna složitým procesem, přičemž základem je odstranění nežádoucích látek (soli železa a manganu, kaly atd.) a minerálů.

Voda je základ

„Voda po provzdušnění musí být následně vyvločkována, projít pískovou filtrací, reverzní osmózou (což je proces, který dovoluje transport rozpouštědla membránou, zatímco rozpuštěné soli a nízkomolekulární složky zachycuje) a dále změkčena pomocí vápenatých a hořečnatých iontů,“ upřesňuje Mgr. Vladimír Šťovíček, vedoucí odboru životního prostředí Pilsner Urquell.

Pro sladovnu se voda upravuje jen nepatrně odlišným způsobem. Městská voda z vodárny a z Plzeňské teplárenské, a. s., se využívá pro technologické účely kupříkladu mytí lahví a sanitace.

Rekonstrukce trvala dva roky

Plzeňský pivovar se snaží o maximální snížení emisí oxidu uhličitého, za poslední dva roky klesly o celých 60 procent. Díky zjištění zdrojů vzniku oxidu uhličitého např. při kvašení piva, následném rozvozu, skladování apod., a také díky novým technologiím a principům, jako jsou anaerobní čistírny, jímací stanice nebo redukce transportu (díky licenční výrobě v zahraničí).

Během let 2004–2005 prošel komplex pivovaru rekonstrukcí. „Obnovili jsme mnohá zařízení a tím jsme zamezili vyšší spotřebě plynu,“ dodává Mgr. Šťovíček. Tím také došlo k úspoře plynu o více než polovinu.

Z těchto procesů vyplývá, že slovo ekologie není pro společnost Prazdroj cizí. Program Občanská volba přispěl na ochranu životního prostředí částkou 2,2 miliónu korun. (MF Dnes)


Nejen nová varna pomůže ovzduší

[úterý, 13. listopad 2007]

Tak jako mnoho jiných firem v České republice se i společnost Plzeňský Prazdroj snaží ukázat jako firma zajímající se o ochranu životního prostředí. Proto probíhají v jeho prostorách také prezentace o „eko-chování“ pivovaru.

Lidé většinou netuší, že než se pivo dostane na jejich stůl, musí projít náročným a dlouhým procesem kvašení, vaření, skladování, stáčení, převozem… Při každém z těchto kroků ale vznikají i odpadní látky a největší procento z nich tvoří oxid uhličitý.

Tento plyn zatěžuje životní prostředí a přispívá ke skleníkovému efektu. Nejvíce oxidu uhličitého se uvolňuje během dopravy a samotného vaření zlatého moku.

Plzeňský Prazdroj je pivovar, který se snaží dbát o ochranu přírody a zatěžovat okolní vzduch co nejméně. Právě proto proběhla například rekonstrukce varny v letech 2003 až 2005, po které firma zaznamenala snížení vypouštění emisí do ovzduší neuvěřitelných šedesát procent (z původních tisíc tun za rok 2004 na osmnáct tisíc tun za rok 2006).

Ale nová varna není jedinou ekologickou snahou pivovaru. Dalším důležitým prvkem při ekologičtější výrobě piva je užívání plynů s nízkou produkcí oxidu uhličitého pro výrobu tepelné energie.

Díky této snaze, zavádění nových technologií a výše zmíněné rekonstrukci se vypouštění oxidu uhličitého snížilo na minimum, což se dá pokládat za úspěch. (MF Dnes)


Pilsner Fest trhal rekordy

[sobota, 13. říjen 2007]

O víkendu se v Plzni uskutečnil Pilsner Fest, oslava 165. výročí uvaření první várky plzeňského piva. Pořadatelé zaznamenali rekordní diváckou účast i množství vypitého piva

Desetitisíce návštěvníků, rekordní množství vytočeného piva, populární zpěváci a skupiny na třech pódiích po celém městě. To byl víkendový Pilsner Fest, aneb oslavy 165. výročí uvaření prvního piva v Plzni.

Na rozdíl od minulých ročníků se tentokrát slavnost nesla celým centrem města, koncerty se uskutečnily v pivovaru, na stadionu ve Štruncových sadech i na náměstí Republiky. Zúčastnilo se jich rekordní množství lidí. „Přesné počty nezjistíme, ale bylo to určitě víc než minule, kdy se Pilsner Festu zúčastnilo zhruba 60 tisíc lidí,“ poznamenal Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Podle výtoče festivalových píp se během třídenního programu vypilo 460 sudů piva, což je o třetinu víc než kdykoliv předtím.

Největšímu diváckému zájmu se o víkendu těšil sobotní koncert skupiny Olympic, která ve Štruncových sadech pokřtila své nové cédéčko s názvem Sopka. „Na Olympic chodím odjakživa. Celý koncert jsem zpíval. Líbilo se mi i to, když Janda zapomněl text, oživilo to koncert,“ řekl po vystoupení Ladislav Lekavý z Plzně. Frontman skupiny Petr Janda „měl okno“ při refrénu písně Otázky. Chvíli zpívalo jen samotné publikum. „Sorry,“ omluvil se pak nonšalantně legendární zpěvák. Více než deset tisíc lidí přišlo i na páteční koncerty skupin Žlutý pes a Monkey Business.

„Tolik lidí jsem tady při fotbale nikdy neviděl,“ narážel při vstupu na stadion Martin Levý z Plzně na rekordně zaplněné tribuny i hlediště před pódiem. Při koncertě se skvěle bavil. „Byla to bezvadná šou,“ prohlásil Levý.

V závěru pátečního večera nastoupil písničkář a skladatel Jaroslav Uhlíř, který roztančené diváky ještě více rozdováděl. Na klávesy přehrál některé své písničky známé z pohádek nebo z vánočních Hodin zpěvu. Lidé se pohupovali, drželi okolo ramen a vzpomínali na dětství. Diváci dlouho Uhlíře vytleská vali, než se vrátil opět na scénu. „Zahraju Mravenčí ukolébavku a potom už půjdem všichni spát, je pozdě,“ nakázal Uhlíř divákům z jeviště. (MF Dnes)


Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Po více než třicetileté přestávce se zdejší parta bednářů rozrůstá o nové tovaryše. Vloni byl do bednářského „cechu“ přijat Martin Sládek a dnes se novým bednářským tovaryšem stal dosavadní učeň Michal Řehořek (33). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví, a přesně před měsícem, 11. září 2007, otevřel novou dílnu bednářů v budově bývalé říční vodárny.

Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace plzeňského pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell. Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci.

Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Michal Řehořek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 13 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji.

Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.

Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek. (Tisková zpráva Plzeńského Prazdroje)


Vítězem soutěže v koulení pivních sudů, která odstartovala letošní ročník Pilsner Festu, se stal dnes vpodvečer (3. října) tým házenkářů z TJ Lokomotiva Plzeň. Jako cenu si vítězové odnesli padesátilitrový sud piva. Soutěž se konala na nádvoří plzeňského pivovaru.

"Jsme s vítězstvím hodně spokojeni. Nebyla to žádná legrace. Myslím si, že nikdo ze soutěžících dopředu netušil, jak náročná bude trať," uvedl Milan Zeus z vítězného týmu. Nejhorší částí trati byl podle něho start, kde byla velká tlačenice.

"Část trati sud nesli a část kouleli. Bylo přesně stanoveno, ve které části mají zvolit jaký způsob," vysvětlila Michaela Okwuegbue z oddělení firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Mezi deseti týmy měl své zastoupení i Plzeňský deník. Ten v prvním rozběhu skončil sice poslední, ale asi tři čtvrtě trati se držel ve vedení. "Začátek byl skvělý. Pak se nám ale sud zasekl o chodník. Jsme dost zklamaní," svěřuje se redaktor David Laštovka.

Objevil se také tým mezinárodní. Jmenoval se Zorb team a většina mužstva se skládala z Mongolců, kteří žijí v Plzni. Čtvrtým do party pak byl Němec. V týmu Plzeňského Prazdroje se objevily i dvě dívky. "Celé to bylo hodně náročné. Myslím, že ten, kdo trať naplánoval, ji nevyzkoušel," říká jedna z nich Marie Denková.

První koncerty odstartovaly v rámci letošního Pilsner Festu netradičně v deseti plzeňských hospodách. Začaly ve 20 hodin. Lidé však čekali už od 18 hodin. Nechtěli si nechat ujít chvíli, kdy na rádiu Kiss Proton vyhlásí hodinu, kdy se v hospodách zapojených do festivalu vytočí jeden sud piva zdarma. Mezi tyto podniky patřily například Zach´s Pub, nebo Uctívaný Velbloud . Představili se zde třeba Tomáš Kočko, Musica Vagantium nebo No Exit. Dnes se na stejných místech uskuteční další koncerty. Foto zde ... (Plzeňský deník)


«« « Strana 17 z 22 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI