Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivovary Braumeister

Navšívit plzeňský pivovar mohou i handicapovaní návštěvníci

Po posledních technických úpravách je nyn plně přístupná i všem handicapovaným návštěvníkům. Průvodci jsou vyškoleni a vybaveni tak, aby dokázali zprostředkovat zážitek z pivovaru i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodněným zájemcům o poznání historie, surovin a způsobu výroby piva Pilsner Urquell.

V sobotu 14. 6. 2008 v 11 hod. bude trasa slavnostně prohlášena za bezbariérovou a následně se na nádvoří pivovaru uskuteční Běh pro Paraple v Plzni – benefiční sportovně společenská akce, kde běžci závodí o symbolicky vsazenou finanční částku, kterou poražený na místě věnuje na dobročinné účely.

Foto

„Plnohodnotně teď obsluhujeme i zrakově, sluchově, tělesně a duševně handicapované návštěvníky. Vedle technických úprav na trasách jsme zároveň vyškolili a vybavili naše průvodce, kteří jsou připraveni provázet handicapované návštěvníky, a to jak z hlediska organizace prohlídky, tak v přizpůsobení výkladu,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Návštěvníci se zrakovým handicapem dostávají resumé prohlídky v Braillově písmu. Na trase prohlídky je připraveno co nejvíce předmětů, exponátů a surovin, které umožňují zapojit hmat nebo jiný smysl. Skutečný smyslový zážitek nabízí nově otevřená expozice surovin, jejímž hlavním principem je právě zapojení hmatu a chuti (chmelová granule/šištice, slad/ječmen), ale také sluchu (voda). Ve sklepním skanzenu jsou vystaveny bednářské výrobky (soudek, káď) a materiály používané bednáři k jejich výrobě (dřevěné dužiny a smola). Pohyb po trase usnadňují bezbariérové vchody, dále autobus, který tyto návštěvníky pohodlně přepraví na stáčírnu, i výtahy na stáčírně nebo varně, díky kterým nemusí použít schodiště.

Foto

Sluchově handicapovaní návštěvníci pivovaru obdrží tištěnou verzi prohlídky a mají tak informace, které říká průvodce.

„Handicapovaní návštěvníci k nám mohou přijít jako samostatně objednaná skupina nebo individuálně, kdy je zařadíme do skupiny jiných turistů,“ uzavírá Jindřiška Eliášková.

Aktuální přehled celé návštěvnické trasy včetně prvků pro handicapované

1. Prohlídka pivovaru začíná v Návštěvnickém centru – zrekonstruované památce industriální architektury (bezbariérový vchod i toalety, tištěné materiály jsou dostupné i v Braillově písmu)

2. Následuje návštěva nejmodernější stáčírny v České republice s hodinovou kapacitou až 120 tisíc lahví (doprava do stáčírny autobusem s výsuvnou plošinou, bezbariérový výtah)

3. V novém sále s panoramatickou projekcí a otočným hledištěm je představen unikátní výrobní proces piva Pilsner Urquell.

4. Špičkovým českým surovinám, ze kterých se toto pivo vyrábí, se věnuje moderní expozice, zapojující nejen zrak, ale i další smysly návštěvníků.

5. Mimořádným exponátem sama o sobě je citlivě restaurovaná historická varna z 20. let minulého století, na kterou navazuje současná moderní varna Pilsner Urquell (výtah).

6. Průchodem přes „Halu slávy“ s nejvzácnějšími artefakty je zážitek z prohlídky pivovaru završen návštěvou historických sklepů, zčásti dodnes využívaných ke kvašení a zrání piva v dubových kádích a sudech. Součástí prohlídky sklepů je pro návštěvníky starší 18 let ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell, čepovaného přímo z ležáckých sudů. (Především ke zpříjemnění návštěvy sklepů si méně pohybliví návštěvníci mohou zapůjčit deku).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeňské pivovarské muzeum, které patří místnímu pivovaru, by mělo v budoucnu provozovat turisticky atraktivní prohlídkovou trasu v historickém podzemí města. Návrh schválili radní. Slibují si od toho úsporu peněz a celoroční zprovoznění podzemí, kam zatím lidé mohou jen v turistické sezoně.

Podzemí by se také měla dostat lepší propagace a prezentace, řekla dnes novinářům radní Marcela Krejsová.

Foto

Prohlídky podzemí nyní provozuje městská příspěvková organizace Esprit. V posledních letech tu klesala návštěvnost z 18.690 lidí v roce 2005 na loňských 17.000. Pokud návrh schválí zastupitelé, město jako majitel podzemí za zhruba 0,6 milionu vybuduje nový vstup z nádvoří pivovarského muzea a propojení se současným turistickým okruhem. Vedení radnice věří, že od příští turistické sezony by mohlo být podzemí už trvale otevřeno. Vstup do něj nebude vázán na prohlídku muzea.

Změnou provozovatele Plzeň ušetří. Jen mzdové náklady a odvody na zaměstnance byly loni 1,2 milionu korun. Město přitom ročně na prodělečný provoz doplácelo kolem 0,6 milionu korun, uvedla Krejsová.

Napojením na muzeum se také prodlouží návštěvnická trasa. V nově zpřístupněných prostorách by lidé měli vidět některé exponáty spojené s pivem. Právě v tomto sklepení totiž pivo v Plzni už po staletí zrálo. Právo vařit pivo udělil 250 plzeňským měšťanům král Václav II. na konci 13. století krátce po vzniku města. Podzemí začali pozvaní horníci budovat ve 14. století zejména k ukládání potravin či sudů s pivem.

Okruh podzemím nyní měří 750 metrů, celková délka dvou- až třípodlažního sklepení je kolem 17,5 kilometru. V podzemí je vlhkost vzduchu místy až 95 procent a i v parném dni je v něm stálá teplota kolem deseti stupňů Celsia.

Zdroj: Plzeňsko24.cz | Autor: Lada Pešková


Pivovar a plzeňské pivo považuje 77% Plzeňanů za symbol regionu

Aktuální průzkum* TNS AISA ukázal, že obyvatelé Plzně a plzeňského regionu věnují pivu a plzeňskému pivovaru více pozornosti než o rok dříve. Také návštěvnost pivovaru a Pivovarského muzea roste letos rychleji.

„V posledních letech a zejména vloni věnoval Plzeňský Prazdroj velké úsilí do rozvoje a propagace turistiky v pivovaru a Pivovarském muzeu. Rozšíření trasy o moderní stáčírnu, zprovoznění nové bednárny a nejčerstvěji otevření nové smyslové expozice zaměřené na suroviny se odráží v povědomí i zájmu veřejnosti o tato místa,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Nová expozice v plzeňském pivovaru vyvolala zájem v regionu. Za nejzajímavější místo plzeňského regionu pokládá pivovar Prazdroje 43 % dotázaných. V samotné Plzni pivovar dokonce předstihl v hodnocení atraktivity zoologickou zahradu a s 53 % (+36% ve srovnání s minulým rokem) je na prvním místě. Návštěvnost pivovaru a Pivovarského muzea nadále roste, ve středu 4. června přesáhl počet letošních návštěvníků 66 000, což je o 2 000 osob více než ke stejnému loňskému datu a přibližně o třetinu více návštěvníků v porovnání se stejným obdobím roku 2003.

Další propagací nové expozice Plzeňský Prazdroj bezpochyby podpoří i příjezd turistů z jiných krajů ČR i zahraničí, jejichž zájem o Plzeňský kraj byl v první čtvrtině letošního roku v porovnání s ostatními částmi země slabý.

Do pivovaru formou prohlídky už zavítalo 52% všech dotázaných. Mezi nimi vzrostl počet těch, kteří tam byli v posledním roce (z 20 na 27 %). Opakovat svou návštěvu pivovaru se chystá více lidí (o rok dříve 69 %, nyní 85 %). Obdobný nárůst zájmu čeká pivovarské muzeum (ze 72 % na 87 %).

Jako symbol – tahák plzeňského regionu označilo 35 % pivovar Plzeňský Prazdroj, 42 % pivo či plzeňské pivo, na dalším místě je Šumava se 6 % a historické centrum Plzně se 3 %. Na otázku, na co jsou Plzeňané hrdí, odpovědělo 37 %, že na plzeňské pivo, 27 % na plzeňský pivovar a dál po 6 % vzhled města, závod Škoda a historické památky. Nárůst ve vnímání jako atraktivního místa k návštěvě zaznamenaly všechny prvky, které na Plzeňsku nějak souvisejí s pivem, tj. pivovar Prazdroje, Pivovarské muzeum, restaurace Na Spilce, Pilsner Fest i kulturní akce v pivovaru.

Mezi obyvateli regionu, kteří navštívili tato místa v posledních pěti letech, stoupl podíl těch, kteří celkově hodnotí pivovar či Pivovarské muzeum kladně, a je i více takových, kteří by doporučili jejich návštěvu ostatním. V pivovaru se lidem nejvíce líbí ochutnávky piva, informace o technologii výroby a sklepy. V muzeu zaujaly zejména nástroje, nádobí, zařízení pivovaru a informace o historii. Pivnice Na Spilce boduje dobrým jídlem, kvalitním pivem a hezkým prostorem. Velký ohlas zaznamenaly letní koncerty na nádvoří pivovaru - Léto s Prazdrojem a Pilsner Fest – akce, na které se návštěvníci mohou těšit i letos.

*Pozn.: všechna čísla uvedená ve zprávě pocházejí z výzkumu TNS AISA mezi 600 respondenty staršími 18 let, kteří žijí v Plzni a okolí (do 20 km od Plzně).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Podpora cestovního ruchu i nadále zůstává hlavním cílem spolupráce Plzeňského Prazdroje a města Plzně. Deklarace, kterou podepsal generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short společně s náměstkyní primátora paní Marcelou Krejsovou, obsahuje dále například kulturní a společenské akce, nebo péči o životní prostředí.

Novinkou je spolupráce v oblasti prevence proti škodlivým účinkům nadměrné konzumace alkoholu.

"Rozvoj cestovního ruchu je jednou z oblastí, na které klademe velký důraz. Ročně přiláká náš pivovar na západ Čech více než sto osmdesát tisíc turistů, z nich celou polovinu tvoří cizinci. Proto jsme také nedávno rozšířili návštěvnickou trasu o expozici, která představuje prvotřídní suroviny jakožto základ vysoké kvality našeho piva. V minulém týdnu se také pivovar stal certifikovaným bodem na cestě evropským industriálním dědictvím,“ připomíná Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje skutečnost, že pivovar se jako první místo v české republice zapojil do sítě industriálních památek ERIH (European Route of Industrial Heritage). „Pivovar je samozřejmě také tradičním kulturním a společenským centrem pro Plzeňany," doplňuje Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová při podpisu deklarace zdůraznila dobré vztahy města a pivovaru: „Podpisem dohody formálně stvrzujeme naši dlouhodobou spolupráci, která podporuje turistický ruch a významné kulturní akce. Je dobře, že přibyly i další oblasti spolupráce. Vždyť plzeňské pivo je symbolem našeho města. A společným cílem Prazdroje i Plzně je dlouhodobá spokojenost našich občanů i návštěvníků.“

Plzeňský Prazdroj a město Plzeň již tradičně velmi úzce spolupracují v mnoha oblastech. Výrazem nadstandardních vztahů je podpis prohlášení o spolupráci. Na jeho základě bude Plzeňský Prazdroj v následujících dvanácti měsících také finančně přispívat do oblastí, které stanoví deklarace. Jedná se o vzájemnou propagaci na vybraných veletrzích v Česku i zahraničí, ale také podporu významných kulturních a společenských akcí, které svým významem přesahují region. S pivovarem bude město nadále pracovat na zlepšení infrastruktury, bude probíhat výměna informací z oblasti městské samosprávy a péče o památky města. Plzeňský Prazdroj také přislíbil pomoc v případě mimořádných událostí. Novou oblastí spolupráce jsou aktivity zaměřené na prevenci nadměrné konzumace alkoholu. Město společně s Plzeňským Prazdrojem bude do budoucna organizovat kampaně pro veřejnost zaměřené proti alkoholu za volantem a proti konzumaci alkoholu nezletilými. Proběhnou také odborné semináře pro majitele restaurací. Osvěta v oblasti odpovědné konzumace bude šířena také v průběhu kulturních akcí, jako je například Pilsner Fest.

Zdroj: Plzeňsko24.cz | Autor: Martin Pecuch


Evropská cesta průmyslového dědictví „ERIH – European Route of Industrial Heritage“ má první certifikovaný bod v české republice – plzeňský pivovar

Rodiště piva Pilsner Urquell otevírá nové lákadlo pro návštěvníky. Plzeňský Prazdroj dnes představuje novou expozici surovin, které společně s tradičním a neměnným způsobem výroby dělají Pilsner Urquell jedinečným pivem již od roku 1842. Expozice rozšíří návštěvnickou trasu pivovaru, který ročně přivítá více než 184 tisíc návštěvníků z Čech i celého světa. Mimořádný zájem podpoří také čerstvé zařazení pivovaru Plzeňského Prazdroje mezi nejzajímavější místa Evropské cesty průmyslového dědictví.

Foto

Nová expozice Plzeňského Prazdroje

Nová expozice, která představí výrobní proces a suroviny, používané pro vaření piva Pilsner Urquell, je zasazena do budovy historické varny, restaurované do původní podoby z první poloviny 20. století. Celá expozice je pojata tak, aby návštěvníci mohli "tajemství" výroby Pilsner Urquell vnímat všemi smysly.

První raritou nové expozice je největší osobní výtah v ČR s přepravní kapacitou 72 osob. Ten vyveze návštěvníky na panoramatickou projekci s otočným hledištěm. Díky efektní střihačské práci a vícenásobné projekci sleduje divák paralelně záběry z výrobních částí pivovaru, které se prolínají s jednotlivými fázemi varního a výrobního procesu prémiového ležáku Pilsner Urquell. Projekce i prohlídka pivovaru dokazují, že časy a technologická zařízení se mění, ale výrobní proces piva Pilsner Urquell zůstává od roku 1842 neměnný.

Expozice nasytí všechny smysly

Následuje samotná expozice, která je postavena nejen na vizuálních efektech, ale také osloví sluch, hmat, čich a chuť. Návštěvníci se důkladně seznámí s vodou, kterou Prazdroj přivádí do pivovaru z hlubinných vrtů z kilometr vzdálené Roudné. Svoje místo mají samozřejmě i kvalitní české suroviny, ječmen a chmel. Nezapomíná se ani na speciální kvasinky, které se tradičně používají pro výrobu Pilsner Urquell a díky nimž má tento prémiový ležák svoji charakteristickou chuť. Kvasinka je proto také uložena ve speciálním chlazeném trezoru v expozici. Mimo plzeňského pivovaru je tento speciální kmen kvasinek uložen v bankách v Praze a v Londýně.

Foto

Závěrečnou částí nové expozice je restaurovaná varna z 30. let minulého století. Během celé prohlídky návštěvníci vidí kromě této historické varny také současnou moderní varnu, ale také nejstarší varní pánev z roku 1842.

Rodiště Pilsner Urquell součástí Evropské cesty průmyslového dědictví (ERIH – European Route of Industrial Heritage)

Každý rok zavítá do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea přes 184 tisíc návštěvníků, z toho polovina ze zahraničí. „Nyní očekáváme další růst zájmu jak kvůli nové expozici, tak díky tomu, že se plzeňský pivovar jako první památka z České Republiky dostal do nejvyšší významové kategorie Evropské cesty průmyslového dědictví, mezi její certifikované body – anchor points,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Nová expozice Plzeňského Prazdroje

„Plzeňský pivovar a Pivovarské muzeum jsou skvělým příkladem, jak může specializovaný výrobce uspokojovat potřeby svých současných spotřebitelů zaváděním moderních zařízení, a zároveň zachovávat řadu pivovarnických tradic a dovedností, které proslavily plzeňské pivo po celém světě,“ uvedl David Buckley, koordinátor ERIH ve Velké Británii.

Hlavním cílem Evropské cesty průmyslového dědictví, tzv. ERIH, spojující nejdůležitější průmyslové památky po celé Evropě, je chránit tato místa a využít jejich záchranu jako hnací motor rozvoje jednotlivých regionů. „Zařazení pivovaru do ERIH potvrzuje pozici Plzně jako hlavního města piva a je dalším konkrétním příspěvkem Plzeňského Prazdroje k rozvoji turistiky v regionu,“ uzavírá Jindřiška Eliášková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeňský Prazdroj dokončil čtyřletý projekt rozšíření varny Pilsner Urquell za více než půl miliardy korun. Uspokojí tím rostoucí světovou poptávku po nejznámějším českém pivu.

Skupina SABMiller už investovala od vstupu do Prazdroje v roce 1999 do rozvoje a podpory značek pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích 14 miliard korun.

,,Roční kapacita výroby plzeňského pivovaru (značek Pilsner Urquell a Gambrinus) vzroste letos v červnu z 5,1 milionu hektolitrů na 6,2 milionu hektolitrů. Nyní dokončujeme instalaci ležáckých tanků," uvedl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Kapacita plzeňských varen Gambrinus i Pilsner Urquell bude zhruba shodná.

Při rozběhu první části investice do varny v září 2004 řekl šéf SABMiller pro Evropu Alan Clark, že do roku 2009 se Prazdroj chce dostat na hranici čtyř milionů hektolitrů Pilsneru Urquell ročně.

Generální ředitel Prazdroje Mike Short loni v červnu řekl, že SABMiller chce v deseti letech investovat do technologie a podpory prodeje českých piv 15 miliard korun.

Plzeňský Prazdroj loni vyvezl do 56 států světa historicky rekordních 846 tisíc hektolitrů piva, meziročně o osm procent více. Stěžejními trhy zůstávají Německo, Španělsko, Skandinávie a USA. Celkem 675 hektolitry, o 4,5 procenta více, se na výsledku podílel Pilsner Urquel.

Zdroj: E15.cz


Speciálními malými sudy a korbely se pochlubili plzeňští pivovarští mistři. Kromě tradičních velkých sudů totiž čas od času vyrábějí i speciální malé pivní nádoby.

Foto

Patří k nim například ručně vyrobené a vyřezávané korbely, poháry či malé sudy. Tyto nádoby byly už v 19. století považovány za specialitu zdejších řemeslníků a patřily ke sběratelským raritám. "Je to takové zpestření pro nás. Poháry a korbely jsou z měkčího dřeva, jako například švestky nebo lípy," popisuje bednář Josef Kindelmann. V minulosti se v Plzni vyráběly také vykládané cukřenky, kafary a tabatěrky. Tyto výrobky měly vysokou uměleckou úroveň.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje


Lidé pomohli zdokumentovat, kam a jak se dřív chodilo na pivo

V prosinci 2007 se Pivovarské muzeum v Plzni obrátilo na veřejnost s prosbou o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu během uplynulého století. Do muzea nakonec dorazilo bezmála 100 fotografií a pohlednic z let 1900 - 1990, řada z nich s výrazným přínosem pro poznání dobových zvyků a reálií. Výběr ze získaných fotografií si může veřejnost prohlédnout na výstavě v Pivovarském muzeu od 1. do 27. dubna.

„Za pomoc při sbírce bych rád poděkoval veřejnosti, zaměstnancům Plzeňského Prazdroje i majitelům vybraných hospod a restaurací na Plzeňsku, kteří vyvěsili ve svých provozovnách plakáty s naší výzvou,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea.

Vybrané příspěvky představí Pivovarské muzeum veřejnosti od 1. do 27. dubna 2008 na výstavě, která je i první akcí celoročního tématického programu Pivovarského muzea s názvem "Jak dlouho se točí, aneb Historie pohostinství v Plzni".

Foto

Archiv Jaroslava Staňka z Nýrska (štamgasti nýrské hospody z r. 1934)


Foto

Archiv pana Kozáka z Klatov (restaurace Stará Rychta v Klatovech)


Foto

Archiv PhDr. Mileny Horálkové z Prahy (hospoda U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou)


Foto

Archiv paní Šuranské (hospoda Sport v Babicích)


Zvláště zajímavé obrázky poskytli například Plzeňané Marta Langrová (hospoda U Husince v Plzni), Emilie Lejčková (denní hosté v Lejčkově restaurantu v Bolzanově ulici v Plzni) a Jiří Patík (německý restaurant Zur Hütte ve Spandau), Jaroslav Staněk z Nýrska (štamgasti a personál nýrské hospody z r. 1934), pan Kozák z Klatov (restaurace Stará Rychta v Klatovech) nebo PhDr. Milena Horálková z Prahy (hospoda U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou). Unikátní sérii fotografií babické hospody ze 70. let zaslala M. Šuranská.

Všichni poskytovatelé fotografií z řad veřejnosti získávají volný vstup do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií (J. Patík z Plzně, p. Kozák z Klatov a M. Šuranská z Babic) navíc čeká celodenní zážitek v pivovaru, kde absolvují exkluzivní kurs tzv. Pivního znalce (Beer Connoisseur) pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky.

Pivovarské muzeum je jediným odborným pracovištěm svého druhu v Česku. Dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Muzeum již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Hlavním cílem výzvy k veřejnosti bylo doplnit fotografie z druhé poloviny 20. století, z níž má muzeum zatím velmi málo obrazových materiálů zachycujících tehdejší pivní kulturu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Největší pivnice v Česku, Na Spilce, bude zítra v 19 hodin po nákladné obnově znovu otevřena v plném rozsahu. Rekonstrukce části restaurace probíhala od začátku února a nyní bude opět v provozu celá pivnice s kapacitou až 550 míst. Slavnostní znovuotevření doprovodí jazzové melodie originálního souboru Elmhurst College Jazz Band, který přijede až z Illinois.

Rekonstrukce spočívala nejen v estetických, ale hlavně ve funkčních úpravách, jejichž součástí byla například kompletní výměna elektroinstalace. Dále zahrnovala nové omítky a malby, nové řešení výčepů, pohledové uvolnění stropních kleneb a jejich nasvícení, které více zdůrazňuje tento prvek typický pro industriální památky. Hosté se mohou těšit i na nové vybavení a obložení od mistrů truhlářů. Novinkou je také možnost přizpůsobit osvětlení prostor pivnice různým typům společenských či kulturních událostí.

Novinkou je také výčepní zařízení s osmi kohouty, které nahradilo to původní, které mělo pouze čtyři. Kvalitu čepovaného piva podpoří také další úpravy výčepního zařízení, které by mělo nyní bez problémů zvládnout načepovat za krátkou dobu až 600 piv a uspokojit tak žízeň hostů v naplněné pivnici. A jaká piva si mohou hosté Na Spilce objednat? Je to samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, ležák Gambrinus Premium, tmavý Kozel, pivní speciály Master 18° tmavý a 13° polotmavý. Na čepu samozřejmě nechybí ani nealkoholické pivo Radegast Birell.

Slavnostní večer zahájí koncert Elmhurst College Jazz Band, uznávaného jazzového orchestru z amerického Illinois. Ředitelem orchestru je Doug Beach, slavný hudebník a skladatel, jehož skladba Cottontail (Divoký králík) vyhrála v roce 1996 cenu Grammy.

Jiný kraj, jiný mrav

Prostory restaurace Na Spilce sloužily jedno a čtvrt století jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce. Za 16 let existence ji navštívilo

4 800 000 lidí a načepovalo se tu přes 18 tisíc hektolitrů piva. Včetně hostů na zahrádce a návštěvníků akcí na nádvoří obsloužil personál restaurace v loňském roce neuvěřitelných 309 259 hostů.

Díky pětijazyčné verzi jídelního lístku (česko-německo-anglická a rusko-italská) si v restauraci Na Spilce přijdou na své všichni návštěvníci. Každý host má různé preference a číšníci se tak občas setkají s opravdu kuriózními objednávkami. Asi nejzvláštnější je vášeň Italů pro český houskový knedlík, který přikusují ke všem jídlům místo oblíbeného bílého chleba. Němečtí turisté mají nejraději českou klasiku - guláš a svíčkovou. Návštěvníci z Tchaj-wanu sice milují kuře, ale nebojí se zkusit ani pořádnou porci vepřového kolena. Rusové si zase objednají více různých druhů jídla a každý pak ochutná kousek. Všichni hosté však mají jedno společné – s chutí popíjejí z oroseného půllitru některé z místních skvěle ošetřených piv.

Jeden ze zápisů v návštěvní knize restaurace Na Spilce:

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


O nadcházejícím víkendu budou mít návštěvníci Pivovarského muzea možnost zapojit se do Velikonoční hry a zažít tak netradiční prohlídku.

Součástí programu bude také unikátní dřevěný trojrozměrný model města Plzně. Ti nejhravější návštěvníci tak budou mít možnost postavit si centrum města ve zmenšeném měřítku. Do zábavné hry se bude moci zapojit každý návštěvník Pivovarského muzea od soboty 22.3. do pondělí 24.3. 2008. Soutěžící bude plnit úkoly související s expozicí i Velikonocemi. Bude například hledat mezi exponáty odpovědi na otázky, měřit hradby nebo skládat hlavolamy. Prohlídka jistě zaujme a pobaví návštěvníky všech věkových kategorií. Na každého soutěžícího čeká malý dárek. „Kromě zábavné hry budou mít návštěvníci možnost postavit si i centrum města ve zmenšeném měřítku. Veřejnosti bude totiž zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni. Netradiční prohlídky jsou již v Pivovarském muzeu zvykem. Pod názvem „Muzeum nespí“ se zde například konají podzimní noční prohlídky, muzeum se zapojuje i do programu plzeňského Historického víkendu a jiných akcí. „Již tradičně se při nejrůznějších příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku zábavnými prvky. S podzimem jsou již spojené hrané noční prohlídky, k jaru a příchodu nové sezóny zase patří Velikonoce. Stejně jako vloni, rozhodli jsme se i letos nabídnout během svátků každému návštěvníkovi hrát si a bavit se,“ říká Jitka Matějovicová. Cena zvýhodněného velikonočního vstupného: Dospělí 100 Kč Děti do 18 let zdarma

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje


Vichřice Emma zkomplikovala montáž tří obřích pivních tanků v areálu pivovaru. Nakonec se to zdařilo pouze u jednoho. Zbylé dva přijdou na řadu dnes.

Vzhůru do pivovaru! Nadměrný náklad, který vezl tři obří pivní tanky projel v sobotu ráno také kruhovým objezdem u obchodního centra Globus.

Foto

Tanky dopravila do pivovaru kolona v sobotu kolem třetí hodiny ranní. Doprovázely ji zaměstnanci elektráren, kteří na některých místech museli nadzvedávat či stříhat dráty elektrického vedení.

Unikátní náklad dosud největších tanků pro zrání piva bylo třeba přesunout ze severočeských Lovosic do Plzně. Cesta začala ve čtvrtek ve dvacet hodin.

„Délka soupravy je 34 metrů, konvoj váží 68,4 tun a dosahuje 6,35 metru do šířky a 7,5 metru do výšky. Délka trasy je 171 km,“ informovala Soňa Hendrychová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy.

V obcích, kudy transport projížděl, vypínali pracovníci ČEZu elektrické vedení. „Měsíc před transportem pracovníci vyhodnocovali trasu a zjišťovali, kde bude náklad křižovat vedení,“ uvedla Hendrychová.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaind | Foto: Zdeněk Vaiz


Vyběhnutím hokejisty HC Lasselsberger na pivovarskou vodárenskou věž skončí v neděli 2. března 2. ročník programu „Znáte svou plzeň?“. Zájemci mohli po tři měsíce navštívit plzeňský pivovar a Pivovarské muzeum za zvýhodněné vstupné. Jednou z doprovodných aktivit byla soutěž o pivo na celý rok zdarma. Kdo vyhraje se dozví návštěvníci pivovaru v neděli od 13 do 15 hod., kdy bude v Návštěvnickém centru autogramiáda hokejistů HC Lasselsbergeru a vybraný hokejista vyběhne až na ochoz vodárenské věže.

Od 6. prosince 2007 do konce února 2008 probíhal již program „Znáte svou plzeň?“. „Již podruhé jsme obyvatelům plzeňského regionu nabídli výhodnou návštěvu Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea v turisticky klidnějším zimním období a možnost seznámit se detailně s fenoménem, který Plzeň proslavil po celém světě,“ říká Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje a dodává: „Jako novinku jsme připravili ojedinělou prohlídku interiéru vodárenské věže, která právě oslavila sté jubileum. Navíc jsme připravili tipovací soutěž o pivo na rok zdarma.“

Návštěvníci využívali snížené vstupné 100 Kč pro oba okruhy – tedy pro pivovar Plzeňský Prazdroj i Pivovarské muzeum. Každý starší 18 let se mohl zúčastnit soutěže o pivo na rok zdarma: po absolvování obou prohlídkových okruhů vyplnil kartičku s odpovědí na soutěžní otázku: „Za jak dlouho vyběhne hokejista HC Lasselsberger na vodárenskou věž?“

O plzeňském hokejistovi, který má vyběhnout na ochoz pivovarské vodárenské věže, hlasovala veřejnost na internetových stránkách www.hcplzen.cz. Na výběr byli hokejisté: Michal Důras, Roman Málek, Peter Fabuš, Tomáš Vlasák a Jan Dresler. Hlasující nakonec na věž vyšlou pravděpodobně Michala Důrase, který má zatím suverénně nejvíce hlasů. Hlasování bude definitivně skončí v pátek 29. února 2008. V neděli 2. března 2008 od 13 hod budou moci být všichni (nejen tipující) osobně přítomni finále soutěže. Akce potrvá do 15 hodin a vstup do Návštěvnického centra je zdarma.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Prazdroj instaluje dosud největší tanky plzeňského pivovaru

Do pivovaru Plzeňský Prazdroj směřuje v těchto dnech šest nových cylindro-kónických tanků (CKT) s celkovým objemem 28 800 hl a jeden nový přetlačný tank o objemu 2000 hl. První z nich bude projíždět bránou pivovaru dnes v noci, další pak v sobotu a ve středu nad ránem. Rozšíření kapacity o dosud největší tanky v Plzni má uspokojit rostoucí zájem o pivo Pilsner Urquell v zahraničí. Export prémiového ležáku Pilsner Urquell vzrostl v minulém roce o 4,5 % a dosáhl 675 tisíc hektolitrů.

Foto

Plzeňský Prazdroj v těchto dnech rozšiřuje kapacitu ležáckých CK tanků pro výrobu piva Pilsner Urquell. Šest nových velkokapacitních tanků bude instalováno v prostoru vedle historické varny Pilsner Urquell do připravené betonové „ementálové“ konstrukce, nový přetlačný tank do prostoru u centrální filtrace. Stavba bude kolaudována a tanky uvedeny do provozu v květnu 2008.

Každý tank má objem 4800 hektolitrů, tedy ještě o 1800 hektolitrů více než u dosud největších plzeňských CKT. Hmotnost prázdného tanku je 30 tun, výška je téměř 24 metrů a vnitřní průměr 6 metrů. Na své cestě do Prazdroje z továrny ZIEMANN v německém Bürgstadtu musí urazit 370 km: 70 km po silnici do přístavu na Labi, poté 140 km po vodě do Lovosic a zbylých 160 km absolvují tanky v těchto dnech po silnici přes Louny a Žatec. „Ve čtvrtek v noci, mezi 2.-5. hodinou, projede bránou Gambrinus malý přetlačný 2000 hl tank. V sobotu 1. 3. a ve středu 5. 3. opět mezi 2.-5. hodinou ráno doputují do Prazdroje CK tanky podél řeky kolem Štruncových sadů a do areálu pivovaru vjedou spodní branou. S instalací se počítá vždy od 8 hodin ráno,“ říká Pavel Šemík, ředitel pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Foto

Po cestě z Lovosic budou tanky doprovázet specialisté Skupiny ČEZ. Náklad je totiž výjimečný svou výškou, předchozí podobné náklady byly nižší než šest metrů, což je výška elektrického vedení nad většinou komunikací. Proto bude třeba na mnoha místech dráty nadzdvihnout, a v devíti případech dokonce dočasně odstranit.

Díky rozšíření kapacity bude plzeňský pivovar schopen vyrábět až 140 000 hektolitrů piva týdně. Hlavním cílem této investice je zvýšení výrobní kapacity pivovaru v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích.

Cylindro-kónické tanky: v ležáckých tancích pivo zraje při kontrolované teplotě –1 stupeň Celsia a při ní je pivo udržováno po celou dobu, než začne vykazovat potřebný chuťový profil. Po dokončení procesu je pivo filtrováno, pasterováno a stáčeno do sudů, lahví a plechovek, nebo putuje k zákazníkům nepasterované v tankových cisternách.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V největší pivnici v Česku, Na Spilce, začala druhá fáze celkové rekonstrukce. Po první části provedené v roce 2005 a modernizaci baru v roce 2007 v pravém křídle prochází nyní významnými úpravami levá část restaurace. Cena stavebních prací a dalších úprav zaměřených na péči o kvalitu čepovaného piva přesáhne částku 2,6 milionu korun. Známá pivnice v objektu plzeňského pivovaru bude opět v plném provozu na konci března 2008.

Zatímco pravá část restaurace zůstává v plném provozu, v levém křídle dochází k estetickým a funkčním úpravám interiéru. Hlavním cílem je zvýšení kvality a komfortu největší pivnice v Česku s kapacitou 550 míst, kterou za šestnáct let provozu navštívilo neuvěřitelných 4 800 000 lidí.

Úpravami za cca 300 tisíc korun prochází také výčepní zařízení, především jeho chladící a výčepní část. Na Spilce si budou hosté nově moci dát také ležák Gambrinus 12° a pivní speciály Master tmavý a polotmavý.

„Prováděné práce uvolní podhledové stropní klenby a nasvítí klenební pásy. Restaurátoři obnoví omítky a malby, práci budou mít truhláři s novým vybavením a obložením. Kompletně vyměníme elektroinstalaci. Pivnice často slouží pro různé kulturní a společenské akce, proto součástí úprav bude také instalace kvalitního ozvučení. Zřídíme i mobilní pódium vhodné k pořádání společenských akcí a přehlídek,“ říká k rekonstrukci Vladimír Burian, manažer technických služeb Plzeňského Prazdroje.

Po rekonstrukci bude restaurace Na Spilce slavnostně otevřena 28. března koncertem skupiny Jazz Band, kterou tvoří 22 amerických hudebníků.

Historie budovy největší české pivnice

Prostory restaurace Na Spilce sloužily až do roku 1992 jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po následných úpravách se z objektu stala největší pivnice Česka.

Objekt spilky byl postaven na místě hospodářské usedlosti v roce 1868, o rok dříve, než se nedaleko začala psát historie dnešního piva Gambrinus. Nad spilkou byly původně chladící stoky, které se roku 1873 adaptovaly na ubytovny pro pivovarské dělníky. Budova sloužila jako kvasný sklep celých 124 let. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce.

Za 16 let existence píše samotná restaurace Na Spilce historii. Za tuto dobu bylo vytočeno 18 tisíc hektolitrů piva, největší část výtoče samozřejmě tvoří prémiový ležák Pilsner Urquell. Jednoznačně nejoblíbenějším pokrmem jsou vedle plzeňského piva-tekutého chleba i vepřové špalky pečené na černém pivě podávené s dvěma druhy zelí a variací knedlíků. Mezi tradiční jídla samozřejmě patří poctivý „prazdrojský“ guláš.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Spolek plzeňských právovárečníků, který vznikl kvůli privatizaci Plzeňského Prazdroje, skončil po patnácti letech existence v likvidaci.

„Občanské sdružení už nemělo žádné další úkoly, bylo zbytečně komfortní ho udržovat v chodu,“ řekla bývalá místopředsedkyně spolku Jindřiška Eliášková.

Právovárečníci vlastnili v Plzni stovky let práva na vaření piva. V roce 1839 se spojili a o tři roky později dobudovali Měšťanský pivovar, předchůdce Prazdroje. V době privatizace si díky své síle 1200 členů prosadilo nákup 12 procent akcií Prazdroje v pořizovací hodnotě tisíc korun. Při vytěsnění akcionářů před třemi lety dosáhla jejich cena 17 686 Kč.

Zdroj: MF Dnes.cz


Bednáři v pivovaru Plzeňského Prazdroje dnes dokončili novou dřevěnou kvasnou káď a instalovali ji v pivovarských sklepích. Předtím byla poslední dřevěná káď vyrobena v roce 1973. Pivo Pilsner Urquell zrající v dubových sudech ve sklepním skanzenu není jen součástí ochutnávek pro návštěvníky, ale hlavně slouží jako podklad k trvalému porovnávání s pivem vyráběným dnes v moderních technologických zařízeních.

Foto

Nejstarší káď, která se nyní nachází ve sklepním skanzenu plzeňského pivovaru, pochází z roku 1897. Naposledy vznikla nová káď v roce 1973, tzn. jejich výroba byla obnovena po 35 letech. Po dokončení nové kádě již plzeňští bednáři pracují na další. „Ve sklepích Plzeňského Prazdroje se nachází celkem 47 dřevěných kvasných kádí, postupně je všechny plánujeme vyměnit za nové,“ říká bednářský mistr Josef Hrůza.

„Pivo Pilsner Urquell vyráběné v současném technologickém zařízení musí mít naprosto stejnou chuť a další vlastnosti jako mělo pivo vyráběné před sto lety ve dřevěných kádích a sudech. Proto tuto část provozu udržujeme a neustále obnovujeme," uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, při dnešním slavnostním křtu nové kádě pivem.

Foto

Bednářské a bečvářské dílny, ve kterých bednáři vyráběli dřevěné kádě a sudy, tvořily ještě v nedávné minulosti zcela neodmyslitelnou součást pivovarů. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 9000 dubových sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do poloviny 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě.

Velká bednářská výroba skončila v Plzeňském Prazdroji s přechodem na modernější výrobu v roce 1992. Plzeňský pivovar je však jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. Díky partě devíti bednářů, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční způsob výroby nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell.

Foto

Běžnou pracovní náplň bednářů v plzeňském pivovaru dnes tvoří:

- Pravidelná údržba dřevěných sudů a kádí:

- výměna dřeva – tzv. dužin (nejsou chemicky ošetřeny),

- čištění a smolení sudů,

- čištění kádí a

- manipulace se sudy (vysklepování), doprava zpět do sklepa (sedlání)

- Výroba dřevěných výrobků pro prodejnu suvenýrů

- Nově také výroba ležáckých sudů a kvasných kádí

Na výrobu pivních sudů a kádí se používá výhradně dubové dřevo, které by mělo před použitím schnout nejméně osm let. Životnost sudu je 40 - 80 let.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Přes 300 lidí se včera přišlo do velké obřadní síně plzeňského hřbitova rozloučit s jednou z největších postav českého pivovarnictví Ivo Hlaváčkem. Bývalý ředitel Plzeňského Prazdroje, který má velký podíl na vybudování největšího pivovaru v zemi, zemřel na počátku minulého týdne ve věku nedožitých 82 let.

Že se jedná o významného pracovníka pivovaru, který se oboru věnoval až téměř do posledních dnů svého života, dokazoval i smuteční obřad. Mezi hosty byli pivovarští ze všech pozic včetně pracovníků z dělnických profesí. Smuteční řeč přednesli generální ředitel Prazdroje Mike Short, vrchní obchodní sládek pivovaru Václav Berka a kněz rokycanské farnosti Jaroslav Hůlle, který prý v dobách totality pracoval rovněž v pivovaru jako výčepní. Na poslední pozemské cestě zazněla zesnulému píseň Kde je mládek, tam je sládek.

Přítomni byli samozřejmě i příbuzní zesnulého včetně synů – úspěšného podnikatele ve stavitelství Ivana Hlaváčka a obchodního sládka Jana Hlaváčka. Z dalších známých osobností se pohřbu účastnil generální ředitel Bohemia Sektu Josef Vozdecký, emeritní šéf restaurace U Mansfelda Zdeněk Prošek, známý televizní moderátor Libor Bouček, sládek pivovaru Purkmistr Josef Krýsl, primátorův náměstek Petr Náhlík, bývalý šéf plzeňských právovárečníků Pavel Stelzer a další.

Berka v hlavní řeči zavzpomínal na znojemskou pivovarskou rodinu Františka Hlaváčka, s níž se ve třech letech v roce 1929 pan Ivo Hlaváček přestěhoval do Plzně. Od mala se pak pohyboval v plzeňském pivovaře, jehož se v roce 1976 stal ředitelem. „Dodnes nezapomenu na jeho slova: Vašku, dnes se to pivo mimořádně povedlo, nalej mi ještě třetinku. A pak jsme probrali všechno důležité, co jsme každý potřebovali říci,“ vzpomínal na dobu, kdy v Plzni vedl výrobu piva, Berka. Podle něho se pro odbornou radu sjížděli za nestorem českého pivovarnictví i zástupci zahraničních pivovarů.

Smuteční hosté ale Hlaváčka neoznačili jen jako odborníka, ale také jako dobrého kolegu a přítele. „Vzpomínám, jak ještě v době, když jsem byl jen náměstkem v tehdy malém staroplzeneckém vinařství, jsem jel žigulíkem s návěsem kolem nádraží v Plzni a v té velké křižovatce u nádraží mi došel benzin,“ upamatovává se na Hlaváčka Josef Vozdecký. „Za mnou troubila auta a já jsem přemýšlel, kam si půjdu koupit kanistr a kam pak půjdu pro benzin. V tu chvíli, ale proti mně zastavil bílý žigulík a z něj vystoupil Ivo Hlaváček, tehdy velký šéf velkého pivovaru a ptá se mi: Tak co inženýre, nepotřebuješ pomoct? Řekl jsem mu, že mi došel benzin a on, i když už troubila auta i za ním, vystoupil z vozu, sáhl do kufru, vyndal kanistr a zeptal se, jestli mi má benzin i nalít. To jsem samozřejmě udělal sám a on mi jen řekl, ať mu pak někdy hodím kanistr do pivovaru do vrátnice,“ vypráví Vozdecký a dodává, že mu pomohl i jako kolega v branži.

„Když jsme neměli peníze na investice, Ivo se mi zeptal, kolik potřebujeme a pomohl nám. Byl to skvělý člověk,“ doplnil šéf Bohemiasektu.

Kdo byl Ivo Hlaváček?

Ivo Hlaváček se narodil 5. 6. 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině známého sládka Františka Hlaváčka. Od roku 1929 žil v Plzni. V roce 1945 maturoval na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let (až do roku 1987) řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel.

V Plzeňském Prazdroji se mu podařilo udržet náročný technologický výrobní postup piva Pilsner Urquell i v dobách, které udržení vysoké kvality a ověřených technologických postupů příliš nepřály. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969/1970 odmítl všechny neověřené experimenty a zasadil se o použití klasických maloobjemových měděných varních souprav. Na počátku 80. let minulého století díky svému odborného rozhledu zajistil výstavbu nové sladovny, díky které má Plzeňský Prazdroj i dnes možnost připravovat svůj vlastní, jedinečný slad plzeňského typu.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Jiří Kokoška


Pivovar Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum v Plzni navštívilo v uplynulém roce rekordních 184 573 návštěvníků. Prohlídkové okruhy lákají i turisty ze zahraničí. Kromě tuzemských hostů přijelo nejvíce návštěvníků z Německa. Mekku světového pivovarnictví si ale prohlédli i turisté z Taiwanu, Tasmánie nebo Islandu. Mezi návštěvníky se objevil například peruánský velvyslanec v ČR nebo známý česko-americký fotograf Gerd Ludwig, držitel ocenění International Photography Awards 2006 (cena je odborníky považovaná za obdobu filmových Oscarů ve světě fotografie).

V roce 2007 navštívilo pivovar a muzeum meziročně o 15 % více návštěvníků, celkem 184 573 osob. Tyto statistiky přitom nezahrnují hosty různých kulturních akcí, především Pilsner Festu. Největší meziroční nárůst zaznamenali turisté ze Slovenska (+ 101 %) a Velké Británie (+ 63 %). Potěšil také nárůst počtu tuzemských turistů o více než 28 %. Zajímavým jevem je zvyšující se podíl individuálních návštěvníků z Německa, odkud do Plzně většinou přijížděly organizované skupiny.

„Jsme rádi, že stále více příznivců piva Pilsner Urquell, které je bezesporu součástí české kultury a historie, se přijíždí osobně seznámit s tímto fenoménem přímo do pivovaru. Zájemci poznají slavnou historii prvního spodně kvašeného ležáků přímo v jeho „rodišti“, seznámí se s výrobním procesem a porovnají technologická zařízení ze třech různých století. V ležáckých sklepích si navíc ověří teorii, že pivo chutná nejlépe přímo ze sudu,“ říká Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje. Za posledních pět let se celková návštěvnost zvedla o polovinu.

Během roku 2007 se v areálu pivovaru konala celá řada kulturních akcí, například série letních koncertů Léto s Prazdrojem (dalších 12 tisíc návštěvníků) nebo Jazzfest. Na začátku října pak byla vrcholem oslava 165. výročí uvaření první várky piva Pilsner Urquell – Pilsner Fest. Ten poprvé ve své historii vykročil za bránu pivovaru a stal se celovíkendovou zábavou pro desítky tisíc lidí.

Mimo prohlídek muzea a pivovaru mohou zájemci navštívit největší pivnici v Čechách Na Spilce, autentický šenk Na Parkánu, výstavy v Návštěvnickém centru nebo akce na nádvoří pivovaru. V letošní sezoně připravujeme otevření nové expozice v budově historické varny, která moderním způsobem představí unikátní proces výroby piva Pilsner Urquell.

V pivovaru se líbí i filmařům a TV štábům

Kromě vzrůstajícího počtu českých i zahraničních návštěvníků se Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum může pochlubit stále častější návštěvou filmařů z celého světa. Na začátku července zde natáčela Česká televize dokument o Plzeňském kraji do oblíbeného cyklu Na cestě s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem. Hamburská televize NDR natočila krátký dokument Tajemství výroby jedinečného piva Pilsner Urquell. Neméně zajímavou událostí byla návštěva kanadské televize Tgtv inc., s cestovatelským pořadem The Travel Guy, prezentující zajímavou formou jednotlivé země. Do Plzně přijel vloni točit také Tchajwanský televizní štáb GTV.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Ve věku nedožitých osmdesáti dvou let zemřel nestor českého pivovarnictví pan Ivo Hlaváček. Po dlouhá desetiletí se podílel na zachování a úspěchu značek Pilsner Urquell a Gambrinus. V pivovaru Plzeňský Prazdroj a Gambrinus pracoval více než třicet let. Také po odchodu do důchodu byl neustále aktivní a mimo jiné se zasloužil o založení pivovarské knihovny.

Foto

„Pivovarnictví představovalo pro Iva nejen zaměstnání, ale také poslání a celoživotní radost. Vychoval celou generaci českých pivovarníků, kteří nyní šíří slávu českého piva dál po světě,“ připomněl generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short.

Ivo Hlaváček se narodil 5. 6. 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině známého sládka Františka Hlaváčka. Od roku 1929 žil v Plzni. V roce 1945 maturoval na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let (až do roku 1987) řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel.

V Plzeňském Prazdroji se mu podařilo udržet náročný technologický výrobní postup piva Pilsner Urquell i v dobách, které udržení vysoké kvality a ověřených technologických postupů příliš nepřály. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969/1970 odmítl všechny neověřené experimenty a zasadil se o použití klasických maloobjemových měděných varních souprav. Na počátku 80. let minulého století díky svému odborného rozhledu zajistil výstavbu nové sladovny, díky které má Plzeňský Prazdroj i dnes možnost připravovat svůj vlastní, jedinečný slad plzeňského typu.

Smuteční obřad a pohřeb se bude konat v obřadní síni plzeňského krematoria v pondělí 14. ledna ve 14:00 hodin.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pomozte Pivovarskému muzeu prohlídkou rodinných alb

Pivovarské muzeum v Plzni prosí veřejnost o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu. Uvítá libovolné fotografie hospod, sezónních kiosků či regálů s pivem v obchodech, pořízené zejména během uplynulého století. Odměnou je volný vstup do muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií navíc čeká celodenní zážitek v pivovaru v podobě exkluzivního kurzu Pivního znalce.

Pivovarské muzeum dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Toto jediné odborné pracoviště svého druhu v ČR již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. „Historickou dobou se už stává i druhá polovina 20. století, ovšem z tohoto období máme zatím velmi málo obrazových materiálů, které zachycují tehdejší pivní kulturu – interiéry a exteriéry hospod, kiosků či regálů s pivem v samoobsluhách,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea.

Například i relativně mladé fotografie „socialistických“ hospod budou jednou staré. Pokud je nikdo dokumentačně nepodchytí, mohou se stát anonymním balastem, protože už nebude nikdo, kdo by k nim dokázal říci, co představují. „Proto nyní hledáme tyto fotografie, aby jako nic neříkající a nepotřebné neskončily třeba ve sběru. Tím by se nenávratně ztratily pro nás cenné historické dokumenty. Přitom věříme, že v zásuvkách a rodinných albech se jich najde celá řada,“ dodává Jiří Hána.

Fotografie lze doručit osobně nebo poštou do Pivovarského muzea, Veleslavínova 6, 301 14 Plzeň, a to až do konce února 2008. Nejlépe originály, pokud možno se jménem autora fotografie a kontaktem, dále popisem fotografovaného místa a rokem pořízení.

Autoři či poskytovatelé všech fotografií z řad veřejnosti budou odměněni volným vstupem do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Pro dárce tří nejlepších fotografií je navíc připraven celodenní zážitek v pivovaru, kdy absolvují exkluzivní kurs tzv. Pivního znalce (Beer Conoisseur) pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


«« « Strana 17 z 22 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI