Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Plzeň


Pivovary Braumeister

Svátek plzeňských piv Pilsner Fest představí letos obě tradiční plzeňské značky, Pilsner Urquell i Gambrinus. Návštěvníci oslaví 167 let od zrození prvního spodně kvašeného ležáku, ale také kulaté 140leté výročí mladšího plzeňského Gambrinusu. Oslava umění plzeňských sládků vypukne ve dnech 4. a 5. září. Dvoudenní festival nabídne 23 kapel, mezi největší taháky bude patřit vystoupení kapely Kryštof s gospelovým sborem. Návštěvníci Pilsner Festu se také pokusí překonat rekord v hromadném přípitku na náměstí Republiky. Příznivci plzeňského se mohou těšit také na tradiční piva také v netradiční podobě, Pilsner Urquell i Gambrinus se budou čepovat nefiltrované a nepasterované.

Minulý ročník Pilsner Festu přitáhl pozornost 30 tisíc hostů. A jak to bude letos? „Je těžké odhadovat počty, jisté ale je, že jsme připravili velmi atraktivní program, takže bychom se mohli předcházejícímu ročníku minimálně vyrovnat. Oproti loňsku jsme přidali tři kapely a dvě hudební scény. Dobrou hudbu a zábavný doprovodný program doplní vynikající plzeňské pivo, takže návštěvníci si určitě přijdou na své. Příští pátek a sobota v Plzni budou patřit Pilsner Festu,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Pilsner Fest nachystá návštěvníkům také jedno velké překvapení. „Slavíme plzeňská piva, a proto budeme čepovat něco výjimečného. Poprvé v historii budou moci pivaři ochutnat nefiltrovaný Gambrinus, kterým si připijí ke 140. výročí, které letos slavíme,“ doplňuje Jiří Rákosník, který má v Prazdroji na starosti marketing značky Gambrinus.

23 kapel a 4 pódia, to je hudební Pilsner Fest

Na čtyřech pódiích se představí celkem 23 kapel, které pokrývají hudební žánry od rocku a popu až po hip-hop. Slavnostní program vypukne na náměstí Republiky v pátek v půl páté. Začínat se bude zostra, zábavu rozjedou a první hudební zážitky nabídnou Monkey Business a Dan Bárta s Ilustratosphere. Hlavní dění ovšem patří pivovaru, tam se také přesune večerní zábava. Na dvou hudebních pódiích - Pilsner Urquell scéně a Gambrinus scéně se bude pokračovat i v sobotu. Čtvrté pódium bude připraveno ve Štruncových sadech na plošině kamiónu, který vozí po českých festivalech atrakce G‑City. Zde se představí letošní vítězové Gambrinus MP3 parády a na závěr vystoupí Bára Zemanová.

Prohlídky pivovarem i mistři výčepní

V průběhu celého Pilsner Festu mají návštěvníci možnost netradiční prohlídky jak v pivovaru, tak Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí. „Lákadlem rozhodně není jen zlevněné festivalové vstupné. Prohlídky ozvláštníme o doprovodný program, v pivovaru bude trasa procházet i bednárnou, která není běžně přístupná. Připravujeme také oblíbené noční prohlídky v Pivovarském muzeu, a to v pátek i sobotu. Všechny prohlídky budou díky speciálnímu programu zajímavé i pro Ty, kteří je už v minulosti absolvovali,“ říká Jitka Froydová z oddělení návštěvnictví v Plzeňském Prazdroji.

Svátek plzeňského piva navštíví také nejlepší z českých výčepních, finalisté prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kteří budou učit zájemce správným technikám čepování piv plzeňského typu.

Pobyt na festivalu plzeňských piv ozvláštní atrakce, jako například živá socha u vchodu do pivovaru, která bude představovat Jana I., vévodu Brabantského, zvaného Gambrinus. Ten je patronem pivovarníků a sladovníků. Své dojmy budou moci návštěvníci sdělit na Zdi vzkazů. Ozvláštnění programu představuje také městečko G‑City ve Štruncových sadech, které nabídne nafukovací horolezecké plechovky vysoké přes 5 metrů, atrakce Gladiátor (kdy se hráči snaží vyvést protihráče z rovnováhy a shodit ho z podstavce), či Moucha - lepící stěna, na kterou se soutěžící ve speciálním obleku snaží přilepit v co možná nejpodivnější poloze.

Fanděte s Gambrinusem

Na fotbalové fanoušky čeká skutečná lahůdka. Fotbalové legendy budou dávat autogramy v zóně fanoušků. Účast přislíbili Josef Masopust, Jan Bergr, František Veselý nebo Antonín Panenka. Následovat bude velkoplošná projekce mezistátního utkání České republiky proti Slovensku v kvalifikaci na MS 2010.

Festival nabídne i dobré jídlo a především chuťový zážitek pro milovníky piva, kteří ochutnají obě plzeňské pivní legendy v nefiltrované podobě. Zatímco Pilsner Urquell je nefiltrovaný na čepu i v průběhu roku v restauraci Na Parkáně, nefiltrovaný Gambrinus ještě nikdy nebylo možné v této podobě ochutnat. Pro řidiče bude na čepu také nejoblíbenější české nealko pivo Birell, příznivci pivních speciálu si budou moci dopřát Master 13° polotmavý.

Spoluorganizátorem dvoudenního festivalu je město Plzeň, kandidát na evropské hlavní město kultury 2015.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Obří živé géčko se objevilo včera odpoledne pod plzeňskou pivovarskou věží. Vytvořila jej tam více než stovka pracovníků pivovaru Gambrinus.

Foto

Bylo to dobré. Jen trochu těsno. Hlavně když jsme ve formaci dělali vlnu,“ říká se smíchem Ivan Tichý. Byl součástí jednoho ze šestnácti týmů, které po vytvoření obrazce vyrazili po plzeňských hospodách. Jejich úkolem bylo debatovat s pivaři u zlatavého moku, připravit pro ně hry a kvízy a rozdat jim dárky.

Mám z toho trochu obavy, ale myslím, že by snad neměl nastat žádný problém. Řekl bych, že budou lidi spíše rádi. Navíc jsme vyfasovali samé čtyřky, tak to bude pohoda,“ směje se Tichý.

Akce se uskutečnila v rámci oslav 140 let od vzniku pivovaru Gambrinus. Společnost ji navíc pojala jako teambuildingovou akci pro zaměstnance finančního a IT oddělení. Podobné projekty mají za úkol stmelit kolektiv.

Každý z týmů měl obejít čtyři hospody. Zapojili jsme do toho ty, které mají v Plzni asi největší výtoč. A nejen ty v centru, ale i v okrajových částech západočeské metropole,“ uvedl Martin Šourek z Gambrinusu. Zakončení pak bylo na nádvoří Plzeňského Prazdroje, kde se v rámci festivalu Léto s Prazdrojem uskutečnil koncert kapely Bluesberry.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Prohlídková trasa v Plzeňském Prazdroji přivítala 100 000. návštěvníka

Průvodci v Plzeňském Prazdroji dnes přivítali stotisícího hosta na prohlídkové trase. Mezi turisty převládají Češi následovaní Němci. Oproti loňské sezóně ke změně došlo, pravděpodobně vlivem krize,

na 3. místě, kde Rusy vystřídali Taiwanci. Hospodářská krize se tak na návštěvnosti nejznámějšího českého pivovaru závažněji nepodepsala, a to zejména díky zajímavé a rozmanité kombinaci tří prohlídkových tras, které se navzájem doplňují. Podporou povědomí o prohlídkách pivovaru, Pivovarského muzea i Plzeňského historického podzemí je i bohatý seznam aktivit na léto, které nabízí zajímavý program pro všechny věkové skupiny. Již tradičně probíhají od začátku července na nádvoří pivovaru kulturně-společenské akce, které vyvrcholí 4.–5. září Pilsner Festem.

Historickou bránou Plzeňského Prazdroje prošel 5. srpna letošní stotisící návštěvník. Byl jím devětatřicetiletý Miroslav Charvát z Čestic v Královéhradeckém kraji.

Foto

Jako poděkování dostal poukázku na 1.000,– Kč na zboží dle vlastního výběru v Dárkové prodejně Pilsner Urquell a pětilitrový soudek piva Pilsner Urquell. Zatímco jiné turistické destinace si stěžují na pokles zájmu vlivem recese, nejznámějšího českého pivovaru se díky bohaté programové nabídce a zajímavým návštěvnickým trasám tento trend příliš nedotkl. „Jedinou změnou proti minulosti je národnostní skladba. První a druhá pozice tradičně patří Čechům a Němcům, Rusy na třetím místě ale vystřídali Taiwanci, kterých k nám přijelo za prvních sedm měsíců tohoto roku 4247. Nejvíce, 67 %, návštěvníků míří pochopitelně do pivovaru, 23 % do Pivovarského muzea a 10 % do historického podzemí města, které je nově zpřístupněno skrze pivovarský sklep v Pivovarském muzeu“ ,říká Tomáš Raboch, manažer služeb cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje.

V rámci oblasti cestovního ruchu se často skloňují dopady a vlivy hospodářské krize. Ze statistik o návštěvnosti prohlídkových tras Plzeňského Prazdroje však vyplývá několik zajímavostí. „Úbytek návštěvníků jsme zaznamenali v prvních třech měsících letošního roku, což si vysvětlujeme jednak ekonomickou recesí, ale také velmi chladným a turistům nepříjemným počasím. Od dubna se nám ale opět daří. S přihlédnutím k obecnému poklesu v cestovním ruchu nás velice těší, že se rozdíl v návštěvnosti ve srovnání s loňským rokem zmenšuje, v posledních měsících dokonce překračujeme loňská rekordní čísla. Kromě rozmanité nabídky a kvalitních služeb nám k tomuto výsledku pomohlo i připojení dalšího prohlídkového okruhu v Plzeňském historickém podzemí,“ vysvětluje Tomáš Raboch.

Tradičně se s nástupem letních měsíců a prázdnin mění i struktura návštěvníků. Zatímco červen je typickým měsícem, kdy vrcholí zájem organizovaných skupin, jejich podíl byl na celkové návštěvnosti 70,5 %, červenec se srpnem jsou naopak měsíci, kdy převažují individuální hosté. V červenci se na prohlídkách podíleli 60 %.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Město Plzeň připravuje promo-klip ke kandidatuře na Evropské hlavní město kultury

Plzeň se připravuje na kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015. Dnes probíhá v pivovaru natáčení promo-klipu a v rámci příprav vyrostlo dopoledne na nádvoří logo kandidatury z pivních přepravek. Stavba loga je součástí projektu umělců z Ústavu umění a designu při Západočeské univerzitě, kteří v pivovaru dnes točí promoklip.

Na stavbu bylo použito 328 přepravek a logo zabralo velkou část horního pivovarského nádvoří.

Foto

Spot bude oficiálním materiálem pro podporu kandidatury města Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015. Pracují na něm mladí tvůrci z katedry multimédií Ústavu umění a designu při Západočeské univerzitě. Shlédnout si ho budou moci návštěvníci webových stránek města i kandidatury, zároveň bude součástí doprovodného materiálu k přihlášce a dále bude využíván jako součást prezentačního materiálu,“ dodává Jana Komišová, vedoucí Odboru prezentace a marketingu města Plzně.

Plzeňský Prazdroj podporuje kandidaturu města Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015 a poskytl umělcům z Ústavu umění a designu při Západočeské univerzitě nádvoří pivovaru k poskládání loga kandidatury z přepravek Pilsner Urquell. Skládání loga je součástí natáčení videoklipu k propagaci kandidatury. Ve videoklipu se objeví také nádvoří pivovaru, historická Jubilejní brána a stáčírna.

Plzeň je hlavním městem piva – to říkáme s trochou české cimrmanovské nadsázky, myslíme to ale samozřejmě vážně. Městu, kde zrodil první spodně kvašený ležák, by náramně slušel titul Evropské hlavní město kultury. Kandidaturu Plzně samozřejmě dlouhodobě podporujeme a jsme rádi, že naše exteriéry pivovaru mohou hostit natáčení nového spotu,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Překvapený byl ve středu dopoledne Miroslav Charvát z Čestic ve východních Čechách, když jej průvodkyně Plzeňského Prazdroje oddělila od turistické skupinky s tím, že je 100 tisícím návštěvníkem pivovaru.

Za chvilku už měl v rukou pětilitrový soudek s pivem a poukaz na tisíc korun do místní prodejny suvenýrů. „To je super. Jsme tu s dětmi na dovolené a pivovar jsme nemohli minout,“ pochvaloval si výhru. Dcera Eliška a syn Honza vzápětí na tatínka prozradili, že pivo má rád. „Ze džbánku i lahvové. Já si od něj občas usrknu,“ culila se Eliška.

V Plzni chtějí Charvátovi stihnout ještě návštěvu zoo a není nemožné, že by se mohli trefit do návštěvnického rekordu i tam.

V nejbližších dnech očekáváme letošního už 300 tisícího návštěvníka,“ prohlásil mluvčí zoo Martin Vobruba.

Fotogalerie zde

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ludmila Veselá


Zájem o plzeňský pivovar navzdory krizi trvá. Díky zajímavé a rozmanité kombinaci tří prohlídkových tras (prohlídky pivovaru, Pivovarského muzea i Plzeňského historického podzemí) a bohatými letními aktivitami se zajímavým programem pro všechny věkové skupiny očekávají v Plzeňském Prazdroji letošního 100 000. návštěvníka. Pro něj připravil Plzeňský Prazdroj slavnostní přivítání s malým občerstvením a dárky ze své produkce.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


V rámci seriálu Deníku V Kůži... jsem si vyzkoušel práci v Plzeňském Prazdroji.

Ochutnávat se nesmí! říká mi vedoucí stáčírny Přemysl Škapa těsně před tím, než poprvé vstoupím do provozu. Bortí se tím moje představa o tom, že si několikahodinovou práci v pivovaru zpestřím degustací zlatavého moku. Pít v pracovní době smí totiž ze směny jen dva lidé: operátor plniče a mistr stáčírny. Ani jedním z nich jsem, bohužel, včera nebyl. „Obsluha plnícího aparátu musí vždy po určité době pivo ochutnat. Dohlíží tak na to, aby se v něm neobjevila nějaká nepatřičná příchuť,“ vysvětluje Škapa.

Já ale po bezpečnostním školení mířím úplně jinam. V popisu práce budu mít přípravu kartonů pro balící linku na export. Než do haly vstoupím, musím si vzít nejprve ochranné brýle, rukavice a také špunty do uší. Použít jsem navíc musel desinfekci na ruce. „Toho se nebojte, je to jenom alkohol,“ směje se ´můj´ vedoucí.

Uvnitř mě přivítá pořádné vedro. Začínám být rád, že jsem si ještě nahoře v kanceláři dal alespoň sklenici minerálky. Zároveň se mi naskytne poměrně impozantní pohled na tisíce pivních láhví proudících na pásech. „Při plném výkonu jich může za hodinu projet až šedesát tisíc,“ sdělil mi už před tím Škapa.

Mým dočasným parťákem bude Jakub Novotný, který v pivovaru pracuje přes rok. „Když tohle bílé tlačítko svítí, může se jít na plošinu, je totiž vypnutá,“ říká a začne do prostoru vkládat archy tvrdého papíru. Na pásu se pak společně s láhvemi promění v tradiční balení Plzeňského Prazdroje. Zásilka, na níž se podílím, míří do Francie.

Činnost, kterou jsem dostal za úkol, je poněkud monotónní. Sehnout se, vzít papír, položit ho. A takhle pořád dokolečka. A to prý mám ještě štěstí, že tahle zásilka je jedna z nejjednodušších. „Když pak jedou stroje dva, člověk se má co ohánět,“ dodává Jakub.

Ale to ještě není všechno. Musíme totiž provádět kontrolu. „Je to velká zodpovědnost. Pokud by byl třeba špatný formát data a takové balení by prošlo až k výstupní kontrole, muselo by se vrátit, rozbalit a projít linkou znovu,“ říká kolega.

Každou hodinu pak musí namátkově jedno balení, které z linky vyjede, rozbalit a zkontrolovat, zda mají láhve neporušené etikety. Podobnou kontrolu pak děláme i přímo na pásu. Hned na první pohled odhalím jednu láhev, která má porušenou etiketu u zátky. Nemilosrdně ji vyjmu z pásu a dávám do přepravky. Její osud nebude příliš veselý. Stejně jako ostatní, u nichž se odhalí byť sebemenší odlepení, se na linku už nevrátí a pivo se z ní vyleje.

Na otázku, jestli se v tom vedru, které všude kolem panuje, může Jakub občas piva napít, odpovídá naprosto rezolutně: „V žádném případě. Za prvé je to zakázané a za druhé, když vidím ty láhve celou směnu, ani nějak nemám chuť,“ svěřuje se. Mimo práci si ale pivo dá rád.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

V Kůži: Piva jsem se na stáčírně nenapil

Dalším cílem našich letních toulek, při kterých objevujeme architektonicky zajímavé stavby, je areál plzeňských pivovarů. Jdeme na pivo!

Foto

Pivovary patří v zemi s největší světovou spotřebou piva na hlavu mezi vzkvétající podniky a rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru je pak jeden z vůbec nejslavnějších. První várka piva v něm byla uvařena v říjnu 1842.

Kapka historie vonící po chmelu

Pivo má v Čechách stovky let starou tradici. Várečné právo se přidělovalo jednotlivým domům na území daného města a na něj se vázalo právo mílové, které zajišťovalo ochranu trhu na výrobu a prodej. Mílové právo zakazovalo dovážet a prodávat pivo z jiných měst a statků do vzdálenosti jedné míle od daného města. V Plzni se pak tento chmelový mok začal vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání. Výnosné privilegium povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné - později se vztahovalo na domy a jejich pozemky. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307.

Foto

V polovině 19. století, kdy se u nás pivovarnictví začalo rozvíjet, pak bylo v Čechách postaveno kolem třiceti nových měšťanských pivovarů (v Jihlavě, Náchodě, na Smíchově, Brně, Budějovicích a v dalších městech). Vznikly také soukromé pivovary (např. v roce 1874 Ringhofferův pivovar ve Velkých Popovicích, v roce 1879 Pivovar v Karlových Varech). České pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

Se samotnou stavbou plzeňského pivovaru se začalo 15. září 1839 a o tři roky později byl zahájen provoz. První várka spodně kvašeného piva byla v novém pivovaru vyrobena 5. října 1842. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě bavorského typu piva, i proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, který uměl tento druh vyrobit.

Pravděpodobně díky domácím surovinám se mu ale podařilo vyrobit úplně jiné pivo, než jaké původně zamýšlel. Sláva plzeňského ležáku se šířila na svou dobu neuvěřitelnou rychlostí. V roce 1853 se plzeňské pivo čepovalo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. Protože pověst piva z Plzně přitahovala řadu napodobitelů, v březnu 1859 si pivovar nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. V roce 1898 pak byla zapsána nová známka Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.

Foto

Jak šel čas, areál rostl

Tak, jak se dařilo plzeňskému pivu, rozšiřoval se i celý komplex pivovaru. Na místě původní jednoduché stavby se už v roce 1887 rozprostíral areál o ploše 36 hektarů. Technický pokrok se zde odrazil mimo jiné i instalováním Křižíkových obloukových lamp, které postupně v letech 1883 - 1888 osvětlily všechny provozy a kanceláře. Protože pivovar fungoval nepřetržitě, byla v roce 1887 postavena neogotická věž s hodinami a osvětleným ciferníkem, která sloužila k orientaci stovek pracovníků. Poté byla také zřízena vlaková vlečka, která spojila areál s plzeňským vlakovým nádražím.

Rozvoj pivovaru si vyžádal stavbu nových budov sladoven i regulaci vedle protékající řeky Radbuzy. Na začátku 20. století byl plzeňský pivovar obrovským areálem s devíti kilometry sklepů, kde v ležáckých sudech zrálo mladé pivo. Během dvou let 1905 - 07 byla postavena moderní pivovarská elektrárna a parní stroje byly nahrazeny elektrickým pohonem. Vodovody dodávaly vodu do 57 metrů vysoké vodárenské věže, která pojala až 8.000 hektolitrů vody. Ta se stala dominantou nejen celého závodu, ale i širokého okolí. Ve dvacátých letech byla v sousedství hlavní brány postavena nová správní budova, v jejímž prvním patře byla umístěna kancelář generálního ředitele a také zasedací síň správní rady dobře prosperujícího pivovaru. Koncern Měšťanského pivovaru se v roce 1929 rozrostl o do té doby konkurenční Gambrinus. Přímo mezi provozními budovami bylo ve třicátých letech postaveno také několik obytných budov pro zaměstnance.

Foto

Továrna měla vlastní automobily i železniční vagóny a rozvinutou síť odběratelů. Za druhé světové války byl rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru poničen leteckým bombardováním. V dubnu 1945 začala likvidace válečných škod, po obnovení podniku bylo potřeba především pokračovat v exportu piva.

S úctou k tradici

Od roku 1990 prochází plzeňský pivovar výraznými proměnami. Dodržování tradičních postupů vede k tomu, že podle zachovalých záznamů z laboratoří plzeňského pivovaru ze dvacátých let 20. století je dnes vyráběné pivo v podstatě totožné s tím, které se vyrábělo před desítkami let.

Foto

Rozsáhlý areál, dnes jeden z největších u nás i ve střední Evropě, vznikal v průběhu bezmála dvou set let jako komplex výrobních staveb. Společně s areálem plzeňské škodovky jde o největší továrnu v širším centru středověkého města. Plzeňská pivovarská brána na etiketě láhve se pak díky světové oblibě plzeňského piva stala nejčastěji reprodukovanou stavební památkou Plzně.

Zdroj: Tvůj dům.cz | Foto: Profimedia.cz


Dvacetidílný cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej slavného malíře Alfonse Muchy patří k české kultuře a historii stejně neodmyslitelně jako plzeňské pivo. I proto je hlavní postavou nejnovějšího reklamního spotu značky Pilsner Urquell právě Alfons Mucha. Kvůli autentičnosti této reklamy vznikly i přesné kopie pláten Muchovy Slovanské epopeje. Čtyři obrazy v reálné velikosti 5 x 5 metrů vystavuje od dnešního dne Návštěvnické centrum Plzeňského Prazdroje.

Čtyři plátna vystavená v plzeňském pivovaru mají název Štěpán Dušan Srbský a jeho korunovace, Mont Athos (Svatá Hora), Jiří z Poděbrad, král obojího lidu a Apoteóza z dějin Slovanstva. Pocházejí z cyklu dvaceti obrazů, které Mucha vytvořil v letech 1910–1928 na zámku Zbiroh v západních Čechách. Tam se také natáčela reklama, pro kterou připravil tým zkušených filmových malířů pod vedením filmového architekta Martina Vačkáře věrné kopie pláten ve skutečných velikostech. „Kopie vznikly unikátní metodou používanou v případě, že je nutné vytvořit velmi autentickou kopii, která i zblízka vypadá věrohodně. Původní obraz se vyfotografuje a vytiskne na plátno. Pak je nutné ho pečlivě domalovat ručně. Na čtyřech plátnech o rozměrech 5 × 5 metrů dva malíři pracovali intenzivně dva týdny,“ říká Martin Vačkář.

Plátna vznikla pro účely natáčení reklamního spotu pro značku Pilsner Urquell. Alfons Mucha v něm, inspirován pivem Pilsner Urquell, vytvoří své největší dílo – proslulý cyklus nazvaný Slovanská epopej. Krátký příběh připravil renomovaný režisér Vladimír Michálek, který ho režíroval a byl zároveň autorem scénáře. Příprava reklamy byla konzultována i s malířovým vnukem panem Johnem Muchou.

Kopie obrazů, které mohou vidět lidé v televizní reklamě, jsou velmi zdařilé a jsme pyšní na to, že návštěvníkům Plzně a našeho pivovaru můžeme přiblížit slavná Muchova plátna. Návštěvníci pivovaru si mohou udělat představu o tom, jak monumentální dílo Mucha namaloval, i prostřednictvím našich věrných kopií. Celá Slovanská epopej je vystavena na zámku v Moravském Krumlově, čtyři autentické kopie jsou k vidění také blíže k místu svého vzniku, zámku Zbirohu,“ říká Brand PR manažer Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

O cyklu Slovanská epopej:

* Dvacetidílný cyklus Slovanská epopej vytvořil Alfons Mucha vletech 1910–1928 na zámku Zbiroh, kde srodinou žil.

* Cyklus shrnuje dějiny českého národa a obsahuje 20 rozměrných pláten (největší znich dosahují rozměrů 8,1 × 6,1 metru).

* Po dokončení Mucha cyklus věnoval českému národu.

* Originály děl jsou od roku 1963 umístěny na zámku v Moravském Krumlově.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jak se vaří pivo v plzeňském pivovaru

[středa, 8. červenec 2009]

Karlštejn, Karlův most a Plzeňský pivovar – místa, na něž Česká republika láká turisty. Zatímco na prvních dvou se setkáme jen s prodavači suvenýrů, šermíři či s pouličními umělci, na tom třetím si lidé vydělávají úplně obyčejně – vaří pivo.

Vjíždíme do Plzně. „Vítejte ve městě, kde pramení Pilsner Urquell.“ Billboard u cesty se stará o to, aby nikdo, kdo město navštíví, nezapomněl, že je blízko slavného pivovaru. Mnoho návštěvníků města to ale ví moc dobře. Do Plzně totiž jezdí právě kvůli pivovaru. Stejně jako se do Prahy sjíždějí turisti z celého světa proto, aby se prošli po Karlově mostě, do Plzně míří, aby se podívali, jak se tam vaří pivo. A není jich málo. Zatímco nikoho nepřekvapí, že třeba na Karlštejn dorazí každý rok přes 330 tisíc návštěvníků, to, že místní pivovar loni navštívilo celkem 188 609 lidí, se už tak samozřejmé nezdá.

Plzeňský Prazdroj se postaral nejen o to, aby místní pivo znali lidé po celém světě. Dokázal je zároveň přesvědčit, že varní proces a pivovarská tradice jsou natolik atraktivní, že stojí za to je vidět na vlastní oči. Jinými slovy – nejen, že plzeňští umějí pivo prodávat, umějí prodat i samotnou jeho výrobu.

Plzeň je mezinárodní metropole

Je dopoledne, všední červnový den. Na nádvoří pivovaru se setkáváme s naší průvodkyní Janou Kodešovou. Mladá studentka Vysoké školy ekonomické v Praze tady jenom brigádničí. Svou brigádu si vybrala dobře, studuje totiž cestovní ruch.

A v pivovaru je skutečně rušno. Češi přitom tvoří jen pětatřicetiprocentní podíl návštěvníků pivovaru. Drtivá většina příchozích jsou zahraniční turisté. Do Plzně se sjíždějí ze všech koutů světa. „Jezdí sem Britové, Američani, Francouzi. Nejpočetnější zastoupení mají ale mezi zahraničními návštěvníky Němci, Rusové a Tchajwanci,“ vyjmenovává naše průvodkyně.

Cizinci přijíždějí nejčastěji v rámci organizovaných skupin. „Velké rozdíly mezi nimi nejsou. Španělé a Italové jsou hlasitější a hůř se hlídají. Asiaté zase spěchají. Chtějí toho vidět co nejvíc za co nejkratší dobu a všechno fotí,“ popisuje průvodkyně a odvádí nás do zrekonstruované budovy historické varny.

Ještě před tím, než si prohlédneme samotnou varnu, nás čeká teoretická část exkurze. Výtahem vyjedeme do zvláštního kina s otočným hledištěm. Obyčejný není ani výtah. Je největší ve střední Evropě. Vejde se do něj 72 lidí. V kině shlédneme, stejně jako ostatní návštěvníci, asi pětiminutový film, který nám stručně vysvětlí, z čeho pivo je a jak se dělá. Do smyslové expozice, která následuje, tak vstupujeme již poučeni. Víme, že „Plzeň“ se dělá z ječmene, měkké plzeňské vody, žateckého chmele a kvasinek.

Pivo vnímané pěti smysly

Smyslové expozici se říká smyslová proto, že při její prohlídce mohou návštěvníci zapojit všechny své smysly. Tedy i chuť a hmat – ty, jejichž užití je v klasických muzeích či na výstavách přísně zakázáno. Ochutnáváme příjemně sladký naklíčený a usušený ječmen – tedy slad. A vzápětí si zkazíme chuť ostře hořkým na jemno rozdrceným chmelem. „Sladový šrot se rozmíchá ve vodě, směsi se říká rmut. Ten se pak vaří až z něj vznikne mladina. Prazdroj používá na rozdíl od ostatních pivovarů trojí rmutovací postup. Také díky tomu je chuť „Plzně“ nezaměnitelná…“ V průběhu prohlídky nám průvodkyně detailněji popisuje proces výroby a další zvláštnosti piva Pilsner Urquell.

Ocitáme se v bývalé varně. Je z počátku 20. století a dnes už jen odpočívá. Její měděné kotle si mohou návštěvníci prohlédnout zblízka. Do současné varny nás ale nepustí. Nebylo by to ani bezpečné, ani hygienické. Na tu se mohou návštěvníci jen podívat. Kromě nich kotle sledují i zaměstnanci Prazdroje. Sedí u počítačů a hlídají, zda vše probíhá tak, jak má. Počítače ale práci lidí nenahrazují. „Umění vařit pivo vychází ze zkušeností, které se předávají z generace na generaci,“ upozorňuje nás průvodkyně. Je pravděpodobné, že tihle lidé od počítačů jsou na více fotkách než leckterá hollywoodská celebrita. Asijští turisté si je fotí nesmírně rádi.

Před polednem přerušujeme prohlídku a vydáváme se do kanceláře staršího obchodního sládka Václava Berky. Zaměstnancem pivovaru byl už jeho otec, on sám pracoval v pivovaru už jako patnáctiletý – jako student samozřejmě jen jako brigádník, o letních prázdninách. A v čem jeho práce spočívá? „Zatímco víno stárnutím získává na kvalitě, pivo je nejlepší v momentu, kdy opouští pivovar. Pak už se jenom kazí. Naším úkolem je postarat se o to, aby pivo lidé, kteří ho dopravují ke spotřebiteli, pokazili co nejmíň,“ vysvětluje s trochou nadsázky Berka a napije se přitom piva. Je to zdravé.

Pivo obsahuje vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, draslík, hořčík a další zdraví prospěšné prvky. Jeho přiměřenou konzumaci proto doporučují i lékaři. Rozumné pití piva snižuje stres, prospívá krevnímu oběhu, srdci i trávení,“ upozorňuje Berkův kolega Pavel Průcha. Pivo je navíc relativně dietní. Jeden jeho litr má jen 400 až 500 kilokalorií – a to je méně než obsahuje stejné množství vína nebo limonády.

Dozvěděli jsme se, proč je dobré pít pivo. Proč ale pít to plzeňské, v čem je vlastně jiné? „Zatímco ostatní české dvanáctistupňové ležáky obsahují okolo pěti procent alkoholu, Plzeň má jen 4,4 procenta. Zůstává v něm více nezkvašeného extraktu ze sladu, z něhož se pivo vyrábí. To mu dává jeho plnost, chlebnatost, jak říkají pivaři. Plzeňský Prazdroj má téměř 40 jednotek hořkosti, což je nejvíc mezi českými pivy,“ popisuje hlavní rozdíly Berka.

Asijská spilka

Je čas na oběd. Přejdeme nádvoří a sestoupíme do bývalého kvasného sklepa. Dnes je z něj restaurace, pivo už totiž nekvasí v sudech a kádích, které byly ve sklepě uloženy, ale v tancích. Ze spilky (což je výraz označující kvasný sklep) se stala restaurace Na Spilce. S kapacitou 550 míst je největší v republice.

Obědváme s vedoucím oddělení rozvoje cestovního ruchu Prazdroje Tomášem Rabochem. „Ve světě je normální, že se pivovary snaží být přístupné veřejnosti. My nemáme co tajit – naopak, chceme se pochlubit,“ shrnuje Raboch důvod existence svého oddělení. S plzeňskou tradicí vaření piva doplněnou o expozice a rekonstruovanou varnu se pivovarští rozhodně chlubit mohou. Jenže vytvoření dnešní podoby prohlídkové trasy si vyžádalo nemalé investice. Jedna osoba přitom za prohlídku pivovaru zaplatí 120 korun. S ohledem na to se prý o otevření pivovaru veřejnosti nedá hovořit jako o ziskovém projektu. „Našim cílem není na návštěvnících pivovaru vydělávat. Prohlídky jsou pro nás především marketingovým nástrojem. Je to způsob, jak Plzeňský Prazdroj a pivo Pilsner Urquell propagovat. Lidé se tady mohou osobně seznámit s procesem jeho výroby, získat k němu bližší vztah,“ vysvětluje Raboch.

Poučeni rozhovorem s odborníky si v místní restauraci objednáváme kromě jídla i pivo. A nejsme jediní. V obrovské pivnici jím klasická česká jídla zapíjejí skoro všichni. Panuje zde přítmí a tak se zdá, že jsme uprostřed úplně obyčejné české hospody. Když si naše oči zvyknou na šero, všimneme si jednoho drobného rozdílu. Hosté, kteří u stolů jedí knedlíky, vepřové a zelí, se do obrázku tradiční české hospody jaksi nehodí. Jsou to turisté z východu – konkrétně Tchajwanci.

Vypadají vesele a uvolněně. Kousek od nich sedí dva muži, kouří a tváří se zodpovědně. Jsou to jejich průvodci. „Lidi od nás z Tchajwanu po Evropě doprovázím již deset let,“ říká první z nich David Wang. „V místním pivovaru jsem byl již mnohokrát a rád se sem vracím. Plzeňský Prazdroj vytvořil skutečně kvalitní a zajímavou prohlídkovou trasu. Lidé u nás doma pijí pivo velmi rádi, ale nevědí, jak se dělá. Tady dostanou příležitost to zjistit.“ Všech jednasedmdesát účastníků zájezdu je z petrolejářské společnosti CPC. Ta poslala některé ze svých zaměstnanců za odměnu na výlet do Evropy. „V rámci dvanáctidenního zájezdu jsme už navštívili Rakousko a chystáme se ještě do Maďarska a Německa. V České republice ale strávíme nejvíc času. Tchajwanští turisté považují Česko za nejzajímavější,“ usmívá se jeho kolega Clint Chiu.

Tak trochu jiné pivo

Náhle se opět zjevuje naše stará známá průvodkyně Jana Kodešová. Přišla si pro nás, aby nám předvedla zlatý hřeb celé prohlídkové trasy – sklepy. To samo o sobě možná nezní jako dobrý důvod k opuštění restaurace, ale nesmíme zapomínat, že prohlídka sklepů je spojena s ochutnávkou piva, které se tam dělá. Máme tak jedinečnou příležitost ochutnat Plzeň, která zraje v dubových kádích a sudech. V pivovarských sklepích se totiž Pilsner Urquell dodnes vyrábí klasickým způsobem. „To znamená kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech. K ochutnání pivo nabízíme přímo ze sudu, nefiltrované a nepasterizované. A návštěvníci si ho pochvalují,“ láká nás průvodkyně. Vedle ochutnávek slouží sklepní výroba piva i k pravidelnému srovnávání s pivem vyráběným nahoře v moderních zařízeních, které musí chutnat úplně stejně.

Cestou za pivem potkáváme další výpravy turistů – Francouze a Angličany. Plzeňský pivovar se zdá být stejně multikulturní jako Václavské náměstí. Narazíme i na mladou česko-slovenskou dvojici. „Tohle není naše první návštěva pivovaru, já už viděl Heineken v Holandsku,“ říká Evžen Šmídl z Karlových Varů. „A já byla v irském Guinessu,“ doplňuje jeho slovenská společnice Anna Liptáková. Expozici Plzeňského Prazdroje oba hodnotí jako o něco zajímavější a lépe propracovanou. A jak je napadlo sem přijít? „Máme rádi pivo,“ odpovídá Šmídl za oba.

Chodby sklepa měří celkem devět kilometrů. Je v nich šero, vlhko a taková zima, že jdou lidem od úst obláčky páry. Jedna z chodeb vede k místnosti, která vypadá jako kombinace románské kaple a nějaké podivné jeskynní svatyně. Otvorem v jejím stropě proniká světlo. „Tohle je lednice. Tou dírou sem házeli led a ten tady pak vydržel celý rok,“ objasňuje průvodkyně. Trochu strašidelná a rozhodně studená cesta přinesla své ovoce. Na konci další z chodeb jsou řady sudů a kádí, dnes už, až na pár výjimek, prázdných. Díky těm výjimkám dostaneme ochutnat první české spodně kvašené pivo, první pivo plzeňského typu na světě. Skutečně je jiné. Zda je lepší nebo horší než filtrované a pasterované tankové, ať soudí znalci.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Petra Sýkorová


Teplárna chladí plzeňské pivo párou

[pondělí, 8. červen 2009]

Plzeňská teplárna bourá zažité stereotypy. Vyrábí pitnou vodu, vytápí a chladí, dodává proud do veřejné sítě. A chladí výrobu piva párou. A jak horká pára chladí? Jednoduše. Pohání absorpční chladicí zařízení.

Mít dobré sousedy, to je terno. V kanceláři, doma i v průmyslové části obce. Pro Plzeňany je dobrým sousedem, na rozdíl od mnohých míst v Česku, jejich teplárna. Nové administrativní budovy ve městě vytápí a chladí teplárna svými dálkovými rozvody tepla.

V Plzni funguje dodávka chladu na principu absorpčního chlazení (technologie, ve které umí horká voda chladit). Administrativní budovy díky tomu odebírají od teplárny v létě chlazení a v zimě teplo. Horkovodní rozvody proto nezahálejí ani v létě.

Díky dodávkám energie potřebné pro chlazení funguje teplárna rovnoměrně téměř celý rok. Důraz se klade na hospodárnost. Teplo se zde vyrábí kombinovaně spolu s elektrickou energií. Ekonomiku vylepšuje spalování 15 % biomasy, která se přisypává na dopravníky s uhlím.

Navíc teplárna dodává pitnou vodu pro technologické účely sousednímu Prazdroji, např. pro mytí vratných lahví. Na samotnou výrobu světově proslulého zlatavého moku se samozřejmě využívá tradiční zdroj vody.

Jak se Prazdroj chladí párou

Pro sousední Prazdroj dodává teplárna páru, která v absorpčních chladicích jednotkách vyrábí potřebný chlad k výrobě piva. "Byla to naše referenční zakázka a od té doby není v Plzni nová výrobní anebo administrativní budova, která by neměla od nás nejen teplo, ale i chlad," říká generální ředitel teplárny Tomáš Drápela.

Takto vyráběný chlad je levnější a komfortnější než z elektrických kompresorových jednotek. Využívají ho i plzeňské nemocnice, banky, hotely apod.

Schéma

Absorpční chlazení pracuje na stejném principu jako kompresorové chlazení. Rozdíl je pouze ve stlačování par chladiva. Plynné chladivo nestlačuje kompresor. Nejprve ho pohlcuje pomocná kapalina v absorbéru. Poté se z ní chladivo vypuzuje ve výparníku a to pomocí dodaného tepla.

Co se chladí při výrobě piva

"Ve výrobě začíná chlazení procesem zchlazování mladiny na zákvasnou teplotu," řekl redakci Jiří Mareček, tiskový mluvčí Prazdroje.

Výroba piva tradičně vyžaduje také chlazení při hlavním kvašení i při dokvašování. Temperují se také skladovací prostory, kde je pivo připravené na stáčení.

"Zjednodušeně je možné říci, že od té doby, kdy pivo dokvasí a je hotové, chladí se i nadále před i po stáčení do obalů na takovou teplotu, kterou vyžadujeme také od hostinských," vysvětluje Mareček.

"Takto můžeme zaručit kvalitu našich piv u zákazníků v hospodách, restauracích, ale také v balené podobě v obchodech," dokončuje mluvčí.

"Při rekonstrukci úpravny vody z blízké řeky pro naše technologické provozy jsme si spočítali, že pokud přidáme k investicím zhruba deset milionů korun, můžeme vyrábět pitnou vodu," vysvětluje myšlenku vyrábět pitnou vodu Drápela.

"Nabídli jsme toto řešení Prazdroji, který ji využívá na mytí lahví a čištění technologií, ne však na výrobu piva. Vyplatí se mu to. Vodu mu dodáváme zhruba šest let," doplňuje ředitel teplárny. "V případě havárie městského vodovodu bychom mohli pokrýt alespoň základní spotřebu vody pro značnou část města," tvrdí.

Zdroj: Technet iDnes.cz | Kráceno


Plzeňský pivovar zahajuje už osmý ročník dárcovského programu Prazdroj lidem. Jeho cílem je podpořit projekty, které vedou ke zpříjemnění a zkvalitnění života obyvatel v Plzni.

I letos se budou zájemci z řad neziskových organizací a samosprávných orgánů města Plzeň ucházet o finanční dary v celkové výši tři milióny korun. O vítězných projektech rozhoduje hlasování veřejnosti. Žádosti o finanční příspěvek budou moct organizace zasílat od poloviny června do srpna a poté vstoupí do hry takzvaná Rada reprezentantů, která vybere projekty, které považuje za nejpotřebnější. Zajímavostí letošního ročníku je, že Radu reprezentantů rozšíří Martin Straka, známý český a plzeňský hokejista především. Jinak Rada reprezentantů je složena z významných představitelů regionu. Co se týče historie programu, ten už probíhá na Plzeňsku sedm let, v minulosti byl znám pod názvem Občanská volba.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


V neděli 17. května uplyne 140 let od založení Prvního plzeňského akciového pivovaru, pozdějšího pivovaru Gambrinus, v roce 1869. Za tuto dobu uvařil bezmála 102 milionů hektolitrů piva. Od samotného počátku až dodnes využívá pivovar při vaření piva pouze klasický postup, tedy výhradně za použití vody, ječného sladu a chmele, a nejnovějších poznatků lidského vědění. I díky tomu dnes nese každé čtvrté prodané pivo u nás jméno Gambrinus.

Historie dnešního Gambrinusu začala před 140 lety. Za 140 let si konzumenti mohli pochutnat na více než 20 miliardách půllitrů. Takové množství piva by jeden z nejlepších českých výčepních čepoval v kuse 4 528 let (1 pivo za 7 vteřin).

Díky klasické technologii při výrobě, tedy vaření výhradně z ječného sladu, chmele a vody, a zaručení vysoké kvality piva díky použití moderních zařízení, si pivo získalo velkou oblibu a dnes každé čtvrté prodané pivo v Česku nese jméno Gambrinus,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu, jehož podpis nese každá láhev a plechovka s tímto nejoblíbenějším českým pivem.

Od loňského podzimu je na trhu nové pivo Gambrinus 11° Excelent, který je díky úspěchům příjemným dárkem ke 140. výročí. Gambrinus 11° Excelent se stal během prvních měsíců od svého uvedení na trh jedničkou v segmentu jedenáctistupňových piv a nedávno si odnesl vítězství ze soutěže Volba spotřebitelů v kategorii pivo.

Co k výročí Gambrinusu zaznělo:

Nejsem pivovarský expert, ale jako ekonom věřím na firemní vizi a kvalitní produkt, třeba jako Plzeňský Prazdroj a jeho Gambrinus. Pokud nějaká firma ustojí hospodářskou depresi z třicátých let, znárodnění, vyšvihne se v tržní ekonomice a nezlomí ji ani současná finanční krize, pak její produkty musí stát za to! Mají můj obdiv a důvěru.“ Aleš Michl, ekonomický analytik Raiffeisenbank

V mládí jsem jako starý žižkovák vyrostl na Kozlovi, později jsem přešel na Gambrinus a piji ho společně s Prazdrojem dodnes. Proto bych mu chtěl k jeho narozeninám popřát, aby pro něj kvalita zůstala předností před ryze obchodními prioritami a dělal nám svojí chutí radost i do budoucna.“, Aleš Brichta, kapela Aleš Brichta Band, někdejší zakladatel skupiny Arakain

Gambrinus – chléb české kotlinky“, Lou Fanánek Hagen, kapela Tři sestry

Značky Gambrinus i Škoda Auto začaly psát svou historii na konci 19. století, a za více jak stoletou historii si získaly velkou oblibu i významné pozice na českém trhu. Pivo, stejně jako auto, potřebuje kvalitní suroviny/díly a šikovné ruce, které se postarají o výsledek. To, že Škoda Auto i Gambrinus mají oboje, dokazuje jejich úspěšná historie.

Oba dva – automobilka i pivovar – si uvědomujeme, že naše výrobky nejde používat současně, na druhou stranu obchodní zástupci Gambrinusu jezdí po republice, jak jinak než ve škodovkách, takže kromě historie máme leccos společného i v současnosti. Přejeme Gambrinusu i do budoucna velkou oblibu u českých pivařů poté, co dojedou do cíle své cesty.", Jaroslav Černý, tiskový mluvčí Škoda Auto a.s.

"První zámky FAB vyrobili v roce 1911 až synové prvních konzumentů Gambrinusu, ale obě značky se dopracovaly na lídry svého trhu. Na rozdíl od automobilů, Gambrinus i zámky FAB může každý dospělý úspěšně používat současně a mít tak jistotu ochrany majetku i záruku, že ať si dá Gambrinus kdekoli, vždycky bude stejně dobrý. Ale nic se nemá přehánět, příliš mnoho Gambrinusů by vám mohlo při návratu domů použití našich zámků trochu zkomplikovat.", Martin Běhunek, Managing Director ASSA ABLOY Czech & Slovakia, distributor tradiční české značky

Press kit k tomuto výročí naleznete ve formátu .pdf zde...

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Kraj spolupracuje s pivovarem

[středa, 25. březen 2009]

Cestovní ruch, propagace nebo výměna informací z oblasti veřejné správy. To jsou některé z oblastí, v nichž budou spolupracovat Plzeňský kraj a pivovar Plzeňský Prazdroj.

Foto

Tak to alespoň stojí v deklaraci, kterou v úterý pro letošní rok podepsala hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short.

Spolupráce s Plzeňským Prazdrojem je při propagaci kraje nejen v Čechách, ale i v zahraničí velmi přínosná. Zakládáme si na tradici pivovarnictví a piva, které je reprezentativním typem tohoto nápoje na celém světě,“ uvedla hejtmanka Emmerová.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Od jediné návštěvy císaře pána Františka Josefa I. v plzeňském Měšťanském pivovaru už utekla pěkná řádka let. V jeho stopách se teď vydali jeho následovníci: vojáci od 35. pěšího pluku, muzikanti, doboví šviháci a pan nadlesní, všichni vedeni nejoddanějším císařovým vojákem, Josefem Švejkem. Do pivovaru, dnes známého jako Prazdroj, se dostavili v neděli v 10 hodin dopoledne a vykonali inspekci po sklepích i varně s nezbytnou ochutnávkou.

Přivítal nás vrchní sládek pan Berka, který nás pivovarem provedl a zevrubně nás o všem informoval. Nakonec si nás přezkoušel, zdali si sdělené informace, hlavně letopočty, pamatujeme,“ popisuje inspekci Josef Švejk, alias Přemysl Kubišta. Inspekční cesta jeho delegace skončila v pivovarské šalandě, kde na přítomné čekalo chutné občerstvení. „Prohlídka byla dvouhodinová, ale pivovar jsme opouštěli až v pět večer. S kvalitou vařeného moku jsme byli velmi spokojeni a hned jsme odeslali raport do Vídně,“ uzavírá dobrý voják Švejk.

Císař František Josef I. měl do Měšťanského pivovaru namířeno celkem dvakrát, ale návštěva proběhla nakonec jen jediná. Po ochutnávce piva se prý podivil, jak je možné, že tak dobré pivo nezkusil ještě nikdo napodobit - a od té doby to prý zkouší po světě leckdo.

Parta mužů v uniformách c. a k. 35. pěšího pluku pořádá během roku nejrůznější akce, mezi nimiž nechybí výlety na bojiště první světové války nebo rekonstrukce slavných bitev. Inspekce do pivovaru se má stát další z nich.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Mĕšťanský pivovar v Plzni si po uvaření první várky svého slavného svĕtlého ležáku v roce 1842 nechal zapsat nĕkolik značek. Plzeňské pivo se tak mohlo jmenovat například Prapramen, Mĕšťanské plzeňské nebo Plzeňský pravý zdroj. Sláva, kterou si pivo z Plznĕ rychle vydobylo doma i v zahraničí, začala lákat spousty napodobitelů, a proto si pivovar před 150 lety, 1. března 1859, nechal zapsat ochrannou známku Pilsner Bier (Plzeňské pivo).

Tehdejší konkurenti se ale i nadále snažili napodobovat novou plzeňskou technologii spodního kvašení i tĕžit z dobré povĕsti plzeňského piva, a pivovar si tak v roce 1898 nechal zapsat novou známku - Plzeňský Prazdroj a nĕmeckou variantu Pilsner Urquell, která mu vydržela dodnes.

O jedinečnost označení místa původu pivovar přestal postupnĕ usilovat, ale přívlastky pils nebo pilsner se staly označením druhu svĕtlého piva vařeného metodou spodního kvašení. Plzeňský ležák se tak stal pravzorem všem ostatním svĕtlým pivům a toto označení nese po celém svĕtĕ podle informací plzeňského pivovaru každé osmé pivo z deseti vypitých.

Pivovary se v Plzni začaly budovat údajnĕ již od 14. století, popudem pro produkci nového piva byla nespokojenost tamních radních s kvalitou zdejšího piva.

První várku spodnĕ kvašeného ležáku uvařil v Mĕšťanském pivovaru 5. října 1842 nĕmecký sládek Josef Groll. Tak jako u mnoha jiných geniálních objevů stála i u zrodu plzeňského piva údajnĕ náhoda. Mĕšťanský pivovar byl určen k výrobĕ tzv. bavorského piva, tedy piva vařeného metodou spodního kvašení, a především proto byl angažován Groll. To, co uvařil, však údajnĕ překvapilo i jeho samotného.

Ačkoli byl výsledný produkt prý úplnĕ jiným pivem, než jaké zamýšlel, rozhodnĕ nelitoval. Nové pivo, které se prodávalo pod označením "bavorské pivo z Mĕšťanského pivovaru v Plzni na Bubenči", mĕlo překvapivĕ skvĕlou chuť, což dokládá i zápis v kronice: "Jaký obdiv nastal, když zaskvĕla se zlatová jeho barva a snĕhobílá pĕna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivĕ dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek."

Podle expertů se na úspĕchu nového plzeňského ležáku podílela nejen Grollova šikovnost, ale i místní podmínky včetnĕ pískovcových sklepů a zejména zdejší voda. Pozdĕji k originální chuti přispĕl i český chmel.

Proti zneužívání své značky se pivovar poprvé ozval žalobou ve Švýcarsku v roce 1892. V roce 1899, rok po zaregistrování ochranné známky Pilsner Urquell, si pivovar stĕžoval na piva se značkou Pilsner Beer, která se dovážela z Nĕmecka do Británie. Úřady v Londýnĕ ale oznámily, že označení Pilsner Beer znamená zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu. Další vývoj se pak ubíral v souladu s tímto rozhodnutí.

V současnosti je Plzeňský Prazdroj, nejvĕtší pivovarnická skupina v Česku i ve střední Evropĕ, členem druhé nejvĕtší svĕtové pivovarnické skupiny SABMiller. V ČR ovládá pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).

Loni pivovar prodal v Česku a v zahraničí 10,7 milionu hektolitrů piva, což bylo oproti rekordnímu předloňskému roku o dvĕ procenta ménĕ. Ochranná známka "Pilsner Urquell" je zaregistrována ve 120 zemích svĕta.

Zdroj: Finančník.cz


Jitrničky, ovárek a k tomu na zapití jednu ´plzeň´. Sen mnoho fajnšmekrů se dokonale splní už zítra na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Právě zde se představí tradiční česká zabijačka. „Stejně jako v předešlých letech, i letos očekáváme, že masopust přiláká do pivovaru stovky lidí,“ věří Richard Marek z restaurace Na Spilce, která zajišťuje gastronomickou stránku programu.

Zabijačkové lahůdky ve stáncích na nádvoří budou dráždit čichové i chuťové buňky návštěvníků už od 11 hodin dopoledne. A zlatý hřeb dne – ukázka zabijačky – začne po páté hodině po skončení průvodu masopustních masek a maškar na náměstí Republiky.

Dva řezníci předvedou na nádvoří zručnost, která se dědí po generace a která patří k životu českých lidí stejně jako plzeňské pivo. Řezníci okomentují porážku přibližně 120kilového prasete, ze kterého poté připravíme polévku, zabijačkový guláš a samozřejmě tradiční jídla, jako například jitrnice nebo prejt,“ láká Marek na hlavní bod programu – zabijačku.

Jitrnice či prejt nebudou chybět ani v Návštěvnickém centru na masopustní veselici. V teple restaurace Na Spilce si pak hosté z Čech i zahraničí budou moci vychutnat speciální zabijačkové menu skládající se například z jitrnicového a jelítkového prejtu podávaného s dušeným zelím a šťouchanými brambory. Menu bude obsahovat také ovarovou směs mas s hořčicí a křenem, ale také škvarkové a zelné placky. Jako dezert se bude tradičně podávat marcipán nebo krajová specialita – chodské koláče.

Gastronomický program doplní masopustní veselice v Návštěvnickém centru, kde vystoupí skupiny Mladina, Skanzen Škoda Plzeň, Plzenští heligonkáři a Okii Band Jana Vimra.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Evžen Zavadil


Veškeré pivo vyráběné v plzeňském pivovaru je nyní filtrováno výhradně na dvou linkách s membránovou filtrací.

Oproti filtraci pomocí křemeliny, což je zatím nejrozšířenější způsob filtrace piva v ČR, je membránová filtrace šetrnější k pivu i životnímu prostředí: pivo má lepší senzorickou stabilitu, tj. déle si udrží čerstvou chuť, což je velká výhoda zejména při exportu do vzdálených destinací. Zároveň při filtraci vzniká minimální množství odpadu.

Plzeňský pivovar nyní filtruje veškeré uvařené pivo na dvou linkách s membránovou filtrací s celkovým výkonem 1200 hl piva za hodinu, po odstavení dvou křemelinových filtračních linek. „Pivo filtrované pomocí membránové filtrace má lepší senzorickou stabilitu, tzn. déle si udrží čerstvou chuť. Při filtraci piva křemelinou nelze zcela vyloučit styk piva s kyslíkem, který negativně ovlivňuje chuťovou stabilitu piva. což je hlavní rozdíl v porovnání s filtrací membránou. Její vliv na kvalitu filtrovaného piva je prakticky nulový,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, který se s dalšími kolegy péči o kvalitu piva dlouhodobě věnuje.

Jde o vysoce účinné zařízení, které podporuje vyrovnanou a dlouhodobou kvalitu piva, využívá technického pokroku a přitom je bez výhrad aplikovatelné v technologickém procesu výroby českého piva,“ doplňuje Václav Berka.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


Věhlas plzeňského piva, nová expozice a industriální pivovarská architektura lákají

Pivovar Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum navštívilo v loňském roce celkem 188 609 návštěvníků. Jedná se o historický rekord, který dokazuje rostoucí zájem o dědictví a současnost plzeňského piva. Zahraniční návštěvníci tvoří necelé dvě třetiny celého počtu, Češi se podílí na celkové návštěvnosti 35 %. Ze zahraničních turistů jsou nejpočetněji zastoupeni Němci, Rusové a Taiwanci. Meziročně vzrostla návštěvnost o 2,2%, za posledních 6 let se návštěvnost zvýšila o více než 55 %.

Letos oslavíme 150 let od registrace značky Plzeňské pivo a 50 let od založení Pivovarského muzea. Tradice je pro nás zavazující, a to se netýká pouze receptury a postupů při vaření piva, ale také předvádění jeho historie. Návštěvníkům nabízíme nejen mimořádný zážitek, ale také vynikající servis. Plzeňské pivo vyvážíme do více než 50 zemí a rostoucí návštěvnost jeho rodiště je pro nás důkazem toho, že renomé Plzeňského pivovaru se neustále zvyšuje," říká Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje.

Foto

Návštěvníci z pěti kontinentů

V loňském roce tvořili domácí návštěvníci nejpočetnější skupinu s 35%. Počet Čechů v pivovaru je ale v porovnání s předcházejícím rokem na stejné úrovni, zatímco přijíždí stále více zájemců o plzeňské pivo ze zahraničí, například z Nového Zélandu (+214%), Afriky (+90%), Jižní Ameriky (+53%) nebo z Japonska (+22%). Druhou nejpočetnější skupinu návštěvníků tvoří Němci, také jejich počet meziročně stoupl o více než 5%. Třetí nejpočetnější národností navštěvující pivovar jsou Rusové.

V roce 2008 plně bez bariér a s novou expozicí surovin

Uplynulé roky byly bohaté na novinky. Například v roce 2006 se návštěvnická trasa rozšířila o zastávku na moderní stáčecí lince, kterou v té době Prazdroj otevřel. Tehdy také byla otevřena Hala slávy, která připomíná mimořádné úspěchy a ocenění plzeňského piva.

V loňském roce představil Prazdroj hned několik novinek. Přibyla nová smyslová expozice surovin, které společně s tradičním způsobem výroby dělají Pilsner Urquell jedinečným pivem již od roku 1842. Přístup do nové expozice navíc zajišťuje největší osobní výtah v České republice. Skutečnou perlou prohlídkového okruhu je zrekonstruovaná varna ze třicátých let minulého století. Celá prohlídka pivovaru pamatuje také na hendikepované návštěvníky, neboť je plně bezbariérová. Novinkou, která přiláká milovníky industriální architektury, je zařazení pivovaru na seznam Evropské cesty industriálního dědictví.

Pivovar jako centrum společenského dění v Plzni

Kromě návštěvnické trasy a stálých expozic nabízí plzeňský pivovar také další lákadla, jako jsou kulturní a společenské akce. Vloni proběhl tradiční Pilsner Fest, nebo například série koncertů Léto s Prazdrojem. Novinkou byl Gambrinus Den, který se odehrával částečně také za branami pivovaru. Mezi společenské akce se řadí také slavnostní přivítání plzeňské rodačky a olympijské medailistky Kateřiny Emmons na horním nádvoří pivovaru po návratu z Olympijských her v Číně.

Prohlídka Plzeňského pivovaru - představení světové pivní legendy

Pivovar představuje minulost pivovarských řemesel společně s tradičním výrobním postupem piva Pilsner Urquell. Návštěvníci se seznámí také se surovinami potřebnými k vaření prémiového plzeňského ležáku a zjistí, že pivovar byl vždycky na špičce pokroku. Nejmodernější způsoby dopravy a výroby usnadňovaly lidem tvrdou práci. Současně ale vždy byly a jsou přísně dodržovány tradiční receptury a technologie, které jsou zcela věrné odkazu prvního sládka Josefa Grolla.

Foto

Prohlídka pivovaru

* Návštěvnické centrum - zrekonstruovaná památka industriální architektury

* Nejmodernější stáčírna vČeské republice shodinovou kapacitou až 120 tisíc lahví.

* Expozice surovin - panoramatická projekce a otočné hlediště, moderní expozice zapojí nejen zrak, ale i další smysly návštěvníků

* Zrestaurovaná historická varna z30. let minulého století

* Současná varna Pilsner Urquell

* Historické sklepy - ukázka kvašení a zrání piva vdubových kádích a sudech, pro návštěvníky starší 18 let ochutnávka nefiltrovaného a nepasterovaného piva Pilsner Urquell

Podrobnosti k návštěvnické trase

* Základní doba prohlídky 90 minut, velikost jedné skupiny až 50 osob

* Maximální kapacita trasy 250 000 návštěvníků ročně

* Kombinované druhy vnímání, interaktivita

* Dobré příležitosti kpořizování fotografií

* Bezbariérové přístupy

* Parkování pro autobusy i individuální návštěvníky

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Po půl roce plánování renovačních prací a sedmi týdnech rekonstrukce se v ulicích Plzně opět objevují koně a historický povoz s pivními sudy. Vůz z roku 1942 byl pečlivě zrekonstruován podle historických dokumentů a na jeho kozlíku opět sedí Jana Míčová, pokračovatelka rodinné povoznické tradice.

Foto

Plzeňský pivovar používal koňské povozy k dopravě od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru. Pak bylo užívání koní zrušeno a znovu se na plzeňských ulicích objevili až v roce 1990. Z pěti spřežení vydrželo jen jedno. Až do jara 2006 na jeho kozlíku seděl Jan Šůs, legendární plzeňská postava. Po jeho smrti uchopila opratě dcera Jana Míčová, která se rozhodla opustit práci ekonomky a pokračovat v tradici svého otce, známé po celé Plzni.

Čas se však nepříznivě podepsal na technickém stavu koňského povozu. Plzeňský Prazdroj proto za bezmála 400.000 korun zajistil kompletní rekonstrukci povozu.

Jak probíhala rekonstrukce povozu

Nejprve bylo nutné provést přesné zaměření povozu a detailně zpracovat grafický návrh nové podoby formou trojrozměrného modelu. Užitečné byly i historické podklady z pivovarského muzea. Design vychází z historických fotografií, co se nedohledalo v historických pramenech, bylo citlivě zrekonstruováno - např. plachta. Přípravy designu a konceptu trvaly 15 měsíců. Samotná renovace povozu začala letos v říjnu a sedm týdnů na ní nepřetržitě pracovalo několik řemesel - klempíř, kovář, umělecký truhlář a šičky autoplachet.

Při renovaci byl povoz "rozebrán do posledního šroubku". Při speciálním tlakovém čištění základní ocelové konstrukce s pomocí písku se ukázalo, že konstrukce byla natřena více než patnácti vrstvami laku. Na konstrukci bylo na několika místech také vyraženo výrobní datum - rok 1942. Vady na konstrukci vzniklé léty provozu byly opraveny a některé díly nově nahrazeny. Staré dřevěné části povozu nahradilo kvalitní dubové dřevo. Na voze jsou nově také výklopné bočnice a odnímatelné lavice, které umožňují po drobné úpravě i přepravu 8 osob v nákladovém prostoru povozu.

Pokračovatelkou povoznické tradice je Jana Míčová z rodiny Šůsů

Koncem listopadu byl zrenovovaný povoz předán majitelům, manželům Míčovým. Povoz, který táhnou kobylky Barna a Bajka, nyní jezdí třikrát do týdne s nákladem pivních sudů po trase "U Mansfelda" - radnice - "U Švejka" - "Pod Parkánem" - Františkánská zahrada, a udržuje tak v povědomí Plzeňanů již téměř zaniklou živnost a tradici.

"S novým valníkem se jezdí dobře, má teď dobré pérování a na novém polstrování se sedí pohodlněji. Ovládání povozu se ale nezměnilo, je to náš starý dobrý valník, i když zrekonstruovaný," říká Jana Míčová, která s povozem jezdí i na svatby, masopusty, folklórní slavnosti jako jsou akce baráčnických obcí, Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy, kdy vezla dokonce plzeňského biskupa Františka Radkovského.

Technický popis povozu a rekonstruovaných částí:

Před renovací byl dřevěný jen kozlík a ložná plocha, bočnice byly z kovových tyčí - nyní vše z trvanlivého dubového dřeva.

Dříve šlo vozit jen náklad, nyní dvě odnímatelné lavice pro 8 osob.

Lavice i kozlík jsou polstrované (šedostříbrná mikroplyš).

Původní pneumatiky byly zpuchřelé a tento rozměr již žádný výrobce dlouhá léta nevyrábí. Proto renovátoři použili malá kola od traktoru a do jejich středu umístili výměnnou poklici s imitací loukoťových kol.

Rezervní kolo i hever se nachází ve speciální bedničce pod povozem.

Povoz má ruční brzdu, jejíž páka je umístěna na pravé straně na kozlíku. Brzda je zpřevodovaná na zadní kola, ve kterých jsou bubnové brzdy.

U kozlíku je schránka na nářadí.

Na valník se vejde 30 KEG sudů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


«« « Strana 15 z 22 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI