Svijany, především Máz, byly velmi slušné pivo do té doby, než začaly s velkovýrobou a zaplavováním trhu. V akci se už do Máz leckdy koupit za 7,90. Prostě průmysl.

Tetrahop a stabilní pěna? Proč? V Litovli jsme to dávali jenom do sudového 8% Světáka - dohořčit při HGB ( děláno z 11% Holby a protláček - to pro opravdové labužníky ).
Já jsem si doma uvařil (pravda zkušebně infuzně, jinak vařím na dva rmuty dekokcí) polotmavou 13% z litovelských sladů, směsi granulovaných chmelů, použil jsem sušených kvasnic Saflagerů, dokvašuju v PET a 5 l soudkách bez jakékoli přídavné chemie a vysvětlete mi, páni odborníci, proč mám pěnu stabilní jak šlehačku i po 15 minutách ( a to zůstává ve sklenici i po vypití). Ha, mudrci ??? Co vy na to?
Aleš O. - Chemalda

to hroch: Většinou se ještě tmavá piva dobarvují kulérem. Také jsme používali kombinaci čtyř sladů, kuléru a umělého sladidla a tmavý Březňák hodně lidem chutnal. Šlo o to, aby barvící slad neovlivňoval negativně chuť piva, vše se muselo doladit. Pak přišel zákaz používání sladidel a alchymistické pokusy v Krušovicích. Nevím jak to dopadlo, už mě to nezajímá. Jen vím, že do určitého pH byla možnost sladidlo použít, takže se mladina záměrně okyselila. Prostě chemička. Ale i bez sladidla s menším podílem barevného sladu je tmavé pivo pitelné.

Umělé sladidlo patří do piva, tetrahop patří do piva, jaké další chuťovky jsou ještě tradiční a nepostradatelné?

to hroch: Ono když už doslazovat, proč ne cukrem a deriváty z něj? Aspartam, acesuflam-K, cyklamát a další jsou chemická svinstva. Jistě, na to aby se projevily zdravotní potíže, jejichž vznik se umělým sladidlům přisuzuje, by člověk musel vypít dva ležácké tanky denně, jenže to je sladidlo v pivu, ve žvýkačkách, tady a tam... A i kdyby, pořád je umělé sladidlo chuťově odporné. Tudíž jde zas jen o prachy.

Svijany stále považuji za to lepší na trhu. Ale jak už tu zaznělo, chuť je poslední dobou taková vodovější. Máz už jsem přestal kupovat. Kupuji Kníže 13°, tedy v lahvích, na točené člověk kromě Mázu téměř nenarazí.

Člověk si tu pěkně počte. Pro mě osobně jsou Svijany pivo které si vcelku rád dám -(točené),lahvové si ho nekupuju. Hlavně tady kolem Český Lípy je docela v dost hospodách a to je dobře protože jinak by se tu nedalo téměř nic pít, samej hnus od Hlenekena přes G a končící Staropramenem. Výjmečně se tu najde Bernard ten je v pohodě, jinak zaplatpánbůh za ty Svijany. Závěrem něco pro pana Menšíka, držím vám palce v boji s nadnárodnímy chemičkami protože po vás půjdou jakýmkoliv spůsobem, vaše pivo je ve všech ohledech lepší než to jejich a to je pěkně s..e!!!

to Pivovar Svijany: hezké vysvětlení používání surogace cukrem v dnešní době, v minulé době se v drtivé většině cukr používal k surogaci z toho důvodu, že eliminoval nízkou kapacitu varny / nešlo do nekonečna zvyšovat sypání sladu – to mělo dopad na přetížení SK / cukr se nasypal jednoduše do MK - tam vždy nějaká rezerva na objemu byla a už byl vyroben nějaký ten hl navíc, dále cukr snižoval koloidní zatížení piva ale o to tehdy moc nešlo.Dobré složení mladiny ze sladu je dostatečně vhodné pro rychlost rozkvášení i průběh vlastního kvašení .To, že se zmiňovaná surogace cukrem podílí pozitivně na průběhu kvašení piva dříve pramenilo spíše z jiného důvodu – tehdy byla nevyrovnaná kvalita sladu, dále se používaly k surogaci upravený ječmen i ječný šrot a složení mladiny bylo pro tehdejší kvasnice dost obtížné sousto.

Pro val a Malakin:
Rád bych tuhle diskuzi už ukončil. HGB máme, ukažte mi na průmyslový pivovar, který ho dnes nemá. Záleží na tom jak se používá. Odvolal bych se na svoje včerejší příspěvky. Piva vaříme zvlášť, každé podle své receptury. Není pravda, že děláme
vše z jednoho "základu".
O kolik přesně stupňovitost upravujeme vám samozřejmě neprozradím. Je mi jasné, že to tady budete interpretovat opět po svém, protože jsem z vašich dotazů vyrozuměl, že Vám moc nejde o konstruktivní diskuzi. Jisté je a znovu to opakuji, že na Mázu se nic nezměnilo, až úzkostlivě dbáme o zachování
naprosto stejných postupů. Technologický proces je ve všech ohledech ustálen zhruba 10 let.
K surogaci: samozřejmě používáme surogaci cukrem. Vůbec nechápu, co se vám na tom nezdá a nevím, proč bychom to měli tajit. V českých pivovarech se surogáty vždycky používaly. Surogace cukrem se výrazně podílí na charakteru piva. Zrychluje nástup
kvašení zvyšuje celkové prokvašení a kvasinky při zpracování různých cukrů produkují různé metabolity, které různě ovlivňují chuť a vůni piva. Původně se surogáty samozřejmě používaly jako levnější náhražka sladu. Situace se ale postupně měnila a dnes je již delší dobu extrakt dodaný z cukru, případně z různých
maltózových, fruktózových nebo glukózových sirupů podstatně dražší než extrakt ze sladu. Z těchto důvodů, tedy výhradně ekonomických, většina pivovarů přešla na tzv. plnosladové várky. Ve Svijanech, protože jsme si vědomi významného vlivu surogace
na charakter piva, a protože skutečně nechceme nic měnit, jsme surogaci zachovali. Přesto, že to je dražší. Pokud se tedy na etiketě kteréhokoliv pivovaru dočtete ve složení, že používá cukr nebo některý ze sirupů (což jsou cukry získané z různých
obilovin), neznamená to, že by pivo šidili, ale naopak, zachovávají charakter piva navzdory vyšším nákladům. Přesné procento surogace jednotlivých našich piv vám samozřejmě taky neprozradím.
Co se týče Tetrahopu. Jak bylo zmíněno jinde, používá se ve Svijanech jako součást chmelení minimálně 15 let. Která z vlastností tohoto chmelového produktu vedla naše předchůdce k jeho zařazení do chmelení se dnes už můžeme jen dohadovat. V každém případě, se kromě zlepšení stability pěny, což jste asi chtěl slyšet, významně podílí na celkové intenzitě a charakteru hořkosti i vůně našeho piva. A zase jsme u těch změn. Nechtěli jsme na tom pivu nic měnit. Hlavně z těchto důvodů. Tedy proto,
že jsme chtěli zachovat stejnou chuť a vůni.
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany

to Pivovar Svijany: Ano, vím, že HGB máte a také vím, která firma vám ho zařídila (nebo se na něm alespoň technicky podílela). Je to volně k dohledání na internetu. Chtěl jsem to ale slyšet od vás jakožto člověka nejpovolanějšího.
Proč myslíte, že mi nejde o konstruktivní diskuzi? Jen jsem se ptal, kde je ona magická hranice, kdy ředění "nikdo nepozná". Stačí říct, že mi to z důvodu výrobního tajemství atakdále nemůžete říct a hotovo. Nejsme přece u výslechu na gestapu.
Surogace jako taková je cesta do pekel, protože za chvíli bude fakt pivo v prášku. Jako spotřebitel v pivu nerad vidím nejrůznější maltózy, dextrózy, chmelové extrakty a všelijaké jiné moderní výdobytky, protože prostě podle mě do poctivého piva nepatří a vzhledem k vyspělosti technologie jako takové (číslicové řízení provozu, hygiena apod.) jich dle mého názoru není třeba z jiného důvodu, než ekonomického. Jediná surogace, která mi moc nevadí, je použití řepného cukru a výrobků z něj. Samozřejmě v rozumné míře. Proč mi zrovna řepný cukr nevadí, Vám však nedokážu racionálně odůvodnit, samotného by mě to zajímalo Procento surogace mi samozřejmě nesdělíte, což plně chápu. Legislativně je povoleno myslím 20% náhražky, takže tak nějak kolem plus mínus něco to bude.
Tetrahop je primárně prostředek ke stabilizaci pěny, který byl vymyšlen proto, že přidávání jiných aditiv se stejným účinkem je buď v dané zemi zakázáno nebo se musí zvlášť uvést ve složení na etiketě, což by (naštěstí) spousta spotřebitelů nezkousla. Takhle se to - alespoň v Česku - plácne jako "chmelové produkty" a je klid.
Co se týče Mázu, je to poněkud složitá situace. Vnímání chuti je do značné míry subjektivní a je ovlivněno mnoha parametry. Za sebe můžu říct, že Máz jsem pil často (skoro denně) cca dva roky zpátky a chutnal mi. V průběhu roku jsem však začal pozorovat výrazné zhoršení kvality, co se chuti týče. "Přešel jsem" proto na Knížete, ovšem časem to bylo nemlich to samé. Podobná zjištění má více lidí, jak z mého okolí, tak i zde na PI. Čím je to podle Vašeho osobního názoru způsobeno? Stejně tak kauza "výroba Mázu ředěním Kvasničáku" - to se ke mně dostává také z různých, na sobě nezávislých zdrojů. Čím to?
Co říci závěrem: Každopádně děkuji za odvahu vrhnout se do arény Pivního infa a díky za odpovědi.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 25.03.2010 ve 11:50:18

to Pivovar Svijany: Bez urážky, ale myslet si, že do Vás lidi šijí jen proto, že jste se vyhoupli od krachu k pivovaru, který zdaleka přesahuje svůj region, je poněkud scestné. Svijanské pivo je pořád lepší než géčko apod. ale zkuste se na to podívat z mého úhlu. Svijany neustále rostou, jsou s prominutím už v každé pr*eli, ale to pivo, které jsem před pár lety vyhledával už mně - a zdaleka nejen mně - nechutná. V tiskových zprávách se neustále vytrubuje klasický způsob výroby (stejným stylem jako G fabrika) a přitom lejete Tetrahop atd.(stejně jako G fabrika). Co je to vůbec klasický způsob výroby a co už ne? Já mám pocit marnosti, že pivo, které jsem kdysi pil, si dnes už nedám. Jak se k tomu jako spotřebitel mám postavit?

to Pivovar Svijany: Ano podobný názor, že Svijany svým úspěchem jsou nezkousnutelné nejen pro konkurenci, ale bohužel i pro některé pivaře jsem zde v podstatě již vyjádřil. Já osobně jsem sice zastáncem klasických výrobních postupů a používání pouze vody, sladu, kvasnic a chmele, pokud se nejedná o výslovně označená ochucená piva. Bohužel situace je jaká je a chtěl bych apelovat na všechny zdejší čtenáře, aby si opravdu dobře prostudovali etikety a výrobní postupy u těch piv, která považují za poctivěji vařená, nežli Svijany. Asi se budeme divit, ale moc jich mezi průmyslovými pivovary nenajdeme, spíše naopak. Bohužel. Tak do nich můžeme v rámci objektivity a k velké radosti našich nadnárodních kolosů začít také pálit. Ke zhoršující se chuti Mázu se nemohu objektivně vyjádřit, neb jsem ho nikdy moc nevyhledával, zrovna tak jako 10°, ale ostatní Svijanská piva jsou dobrá a patří k tomu lepšímu co lze z průmyslových pivovarů pít. Chtěl bych se ještě vrátit k té údajně se měnící chuti Máze. Každý degustátor mi jistě potvrdí, že chuťová paměť je velice krátká a proto lze pivu zcela podstatně změnit postupně chuť a kvalitu, aniž bychom si to dokázali uvědomit, jako to udělali třeba v Plzni. Pamatování si určité chuti je spíše emoční záležitost. A mnozí jsme dnes již zmlsaní různými lahůdkami z NĚKTERÝCH minipivovarů a proto nám již pivo určené pro nejširší masy, jako je Máz, zkrátka chutnat nikdy nebude. Naštěstí, na rozdíl od mnoha jiných pivovarů, Svijany mají stále piva, která ještě uspokojí i náročnějšího pivaře.

to Henri: Proto jsem říkal, že s tím hodnocení chutě je to složitější... Ze svijanského si osobně dopřávám Rytíře (mají ho v krámě kousek od baráku) a chutná mi.

to Pivovar Svijany:
Musím dodat, že moje příspěvky a dotazy ohledně Mázu, neměly vyznít jako kritika za každou cenu, za to že jako pivovar úspěšně expandujete. Chápu, že negativní ohlasy nepřidají příliš na chuti do další práce. Ovšem moje starost o svijanské pivo vychází z toho, že toto pivo bylo po dlouhou dobu tím "mým" pivem. (K již dříve napsaným postřehům ohledně Mázu se už nechci vracet).
Sám jsem na Vaše piva převedl poměrně dost "gabrinusáků". A pokud někam jedu a ověřuji si, jaké pivo se v místě točí, tak pokud se dozvím, že Svijany, tak jsem i dnes rád.
A tato rozsáhlá diskuze svědčí o zájmu o Vaše pivo a také o tom, že většině zde diskutujících záleží, na zachování klasického způsobu výroby, aby jednoho dne nedošlo k přechodu na CKT.
Já jsem za všechny odpovědi z pivovaru velice vděčný a děkuji za ně.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 26.03.2010 ve 01:41:32

to Pivovar Svijany: I já děkuji za odpovědi. Sice jste z nějakého důvodu vynechal otázku ohledně možného vaření části vaší produkce v Malém Rohozci, ale budiž, máte na to právo. Každopádně mám ještě jeden dotaz, a sice v souvislosti s vámi zmiňovaným cukrem: Používáte cukr českého původu a pokud ano, tak je jeho výrobcem velký nebo malý cukrovar?

To je pravda, vývoj se nedá zastavit. Za pár let budeme rozkoší mlaskat nad pivem z prášku a pochvalovat si jeho tradiční výrobu ve Spolaně.

Nechci se zde nijak zvlášť Svijan zastávat, ale zrovna oni jsou ten pivovárek, který moderní technologie využívá v rozumné míře a velice opatrně. Copak chcete, aby to tam vypadalo jako v Hrabalových Postřižinách při výstavu nějakých 400 tis. hl? Nebuďme tak zkostnatělí, vývoj nezastavíme. A zrovna panu Menšíkovi se každoročně hůře a hůře majitelům Svijan vysvětluje, proč na další rozšíření výroby je nutné vybudovat další spilku a ležácké tanky a ne CKT. Proto se také Svijanský pivovar či pan sládek umisťují každoročně v naší anketě (rozumějte SPP) hodně vysoko. Ostatně, i takový Budvar dolaďuje z cca 12,2 na 11,99. A máz? Je to masové pivo, já třeba dávám přednost za studena chmelenému Rytíři.

Mám tu hrubky Malakine.

Jo svijany už dávno nejsou co bývali. Hold vetší produce na ukor kvality. Už ted vaše varna nestačí.

Na Máz mám stejný názor jako většina diskutujících. Chutově opravdu nic moc. Rytíře občasně kupuji, rozhodně je lepší než Máz. No a nejlepší je podle mě Kníže a Kněžna. (Desítku jsem nepil takže nehodnotím.

---------------------------------
Zpráva byla upravena 24.03.2010 ve 17:46:12

Co se týče mého vyjádření, stále platí. Veškerou modernizaci směřujeme do úspor energií, surovin, lidské práce atd. Proto třeba sudy a přepravky manipulují roboty, využíváme část odpadního tepla z varny, počítače řídí teploty v ležáckých sklepích a spilkách atd. Ale nikdy se tato modernizace nesmí dotknout technologických postupů. Jako příklad uvedu varnu. Relativně malými ústupky proti současné technologii bychom
dokázali zrychlit varní proces. Moderní varny dokážou vychrlit až 12 várek za 24 hodin. Po úpravách dotýkajících se ale přímo technologických postupů bychom tedy mohli z naší varny "vyrazit" až 800 000 hl. Přesto připravujeme projekt druhé varny, který budeme muset realizovat pravděpodobně v roce 2012 až 2013 pokud se dosavadní tempo růstu poptávky po našem pivu nezpomalí. A pozor! Naší podmínkou číslo 1 při zadávání studie bylo, že nová varna musí fungovat technologicky naprosto stejně jako ta stávající. Včetně dnes údajně nežádoucího provzdušnění rmutů a sladiny při přečerpávání a podobných záležitostí. Kroutili hlavou stejně jako jiné firmy dodávající nám technologie. Ale pánové, ruku na srdce! To pivo dobylo srdce spousty pivařů. Mám počítač plný děkovných e-mailů. Vyrostli jsme za 12 let z 30 na téměř 400 tisíc hl. Bez reklamy, marketingu a uplácení hospod. Znají nás teď v celé republice i za hranicemi. Museli bychom se zbláznit kdybychom dovolili aby se změnilo! A ještě jedna věc. Já mám taky rád pivo. Stejně jako mí kolegové. Děláme to srdcem a taky pro sebe.
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany

to Pivovar Svijany:
Můžete prosím okomentovat, zda víte o změně Mázu, o jeho horší pitelnosti?
Můžete prosím sdělit, zda se Máz vaří na stupňovitost a nebo je nařezen z "Kvasničáku"?
Tyto dvě základní otázky, i přes Vaše pečlivé reakce, nebyly zodpovězeny.

Tomu, že máte plno pochvalných dopisů, osobně věřím. Každý kdo pije europiva a ochutná Vaše, tak ho chválí a často k němu přejde.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 24.03.2010 ve 17:22:40

to Pivovar Svijany: Výborně, vím už tedy, že Máz se nedělá z Kvasničáku. Dále z toho vyplývá, že sodovkárnu máte, je to tak?

to Pivovar Svijany: Připojuju se k Danovi se žádostí o zodpovězení, jak je to s Kvasničákem/Mázem a sodovkárnou. Chápu, že asi nesmíte mluvit přímo, takže klidně použijte nějakou frázi newspeaku.

to hroch: Ke klasické varně stačí přidat pátou nádobu na sběr sladiny a dá se uvařit skoro pět várek za 24 hodin.

to hroch: Při dodržení technologického postupu mi to moc nesedí. Pár let jsem na varně dělal, mohli jsme použít vystírací káď jako pátou nádobu, protože staří němci byli chytří a udělali ji v roce 32 vyhřívanou. Ale stejně jsme se na pět várek/24 hod. dostali až s pátou nádobou a zkrácením chmelovaru ze 120 na 90 min.

Líbí se mi, že sládek ze Svijan reaguje v této diskuzi a snaží se vysvětlit jak se věci mají a uvést na pravou míru různé nepodložené informace o dění v pivovaru, které zde již nějakou dobu kolují. Nebuďme paranoidní a věřme, že to co zde uvádí je pravda. Pokud by tomu tak nebylo, tak by pravda dříve či později stejně vyplula na světlo a pan sládek by se zde totálně znemožnil a já věřím, že je to chytrý člověk a takovou hloupost by neudělal.
Jinak se mi zdá, že ještě před nedávnem velice obdivovaný pivovar se mezi diskutujícími pomalu dostává do pozice nějakého škodlivého giganta. Připadá mně to, jakoby úspěch zkrátka vadil. Nemohou být všechny pivovary jenom malinké, balancující na pokraji existence a rozhodně se mi také nelíbí praktiky nadnárodních gigantů. Ale proč by pivovar nemohl být úspěšný a zvyšovat svůj výstav? Samozřejmě by nebylo dobré, kdyby to bylo na úkor kvality. Hodně se zde diskutuje snižující se kvalita 11° Máze. Já to asi nedokážu dost objektivně posoudit, neb jsem toto pivo nikdy moc nevyhledával, protože mi ze Svijan vždy chutnal více Rytíř, Kníže, Kvasničák a nebo Baron a tak jsem těmto pivům dal vždy přednost. Ostatně 10°piva nepiji skoro vůbec a 11°také moc nevyhledávám bez ohledu na to z jakého jsou pivovaru. Ve venkovských hospůdkách na Liberecku nebo v Českém ráji, kde čepovali jenom 11° jsem ji občas pil a vždy to bylo o poznání lepší pivo, nežli různá G apod. Takže jak jsem zmínil, Máze jsem nikdy moc nevyhledával a není to to pravé pivo pro mně (už jsem asi hodně zmlsaný), ale ostatní piva ze Svijan, která piji častěji tedy posuzovat mohu, a ta se dle mého názoru nikterak nezhoršila.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 24.03.2010 ve 15:41:20

to Henri:
I když také vyhledávám silnější piva, tak ze své zkušenosti mohu potvrdit, že se jedenáctka výrazně zhoršila. Ovšem srovnání s africkou sodovkou z Plzně, to není úplně na místě. I přes pokles, jsou Svijany stále slušným pivem.
Uvidíme, třeba nám to pan sládek nějak vysvětlí. Byla by to paráda, kdyby se vrátili k tomu, jak vařili cca před třemi roky...

Skoro by to stálo za hromadnou exkurzi čtenářů PI do pivovaru...

to val:
Skoro bych řekl, že pan Menšík je v dost prekérní situaci. Pokud nám tu napíše, že se piva ze Svijan nezměnila, tak všichni, kteří mají svojí zkušenost s poklesem, začnou pochybovat o věrohodnosti prohlášení z pivovaru.
Pokud pan sládek přizná a třeba i zdůvodní změny, tak dostane zase na frak jejich "konzervativní" technologie.
Opravdu jsem zvědav...
Dle mého, se ředí nejen o desetinky a značně se dosycuje. Máz je opravdu jak šumák. A není to vázané céočko z ležení, je to umělé nasycení.

tak tak...myslím si,že toto je trošku vyjádření pro "blbečky".Kdo ví jak chutnaly Svijany ještě cca před rokem a jak chutnají teď si obrázek udělá sám.

to tomino:
Ono je to už víc než rok. Ale poslední rok je asi změna k horšímu markantnější. Podle mne tyto změny jsou už tak tříleté. Ovšem z počátku byly "nenápadné" a člověk to tehdy většinou přičítal nepovedené várce.

to Hans: Mně přestal chutnat Kvasničák.

to Hans: Máz je rozhodně prázdnější, vodovější, pěna jarovější, než když jsem se s ním "seznámil" před cca 2-3 lety. Je to jistě subjektivní, ale u mnoha jiných piv žádné větší změny dlouhodobě nepozoruji tak jako u Mázu.

Ty poslední dvě věty mě rozesmáli. Koho tím asi pan ředitel myslel? :-D. Že by tu jihoafrickou chemičku, vyrábějící nepovedenou napodobeninu piva v Plzni?

Zloděj křičí chyťte zloděje... Stabilní pěna je jen sekundární znak a Tetrahop je drahý, takže ho tam lejeme, i když vlastně ani nechceme, ale můžeme si to dovolit, tak proč ne (to mi připomíná větu z Postřižin: "To uhlí neuklízet, ať vidí, že na to máme."). Hloupá a průhledná agitka, fuj. Vyložená lež pak je: "se však zdržujeme jakýchkoliv technologických změn, které by možná vedly k nižším výrobním nákladům a vyšším ziskům." Hlavně, že si kopnete do "nadnárodního koncernu", pane romantický řediteli. Musíte se víc snažit, pane správče!

to Dan: Řekl bych, že na to by stačil klasický chmelový extrakt, nemusel by se používat (dražší) Tetrahop, který se primárně používá jako ustalovač pěny, jenž je v podstatě "nezbytný" hlavně u piv říznutých sodovkou.

to Pivovar Svijany: A HGB sodovkárna stála kolik?

to Pivovar Svijany: HGB tedy nemáte, ale pivo "dolaďujete". Jak tomu mám rozumět (bez ohledu na míru dolaďování)? Z Vaší odpovědi také vyplývá, že Máz se tedy nevyrábí odfiltrováním a rozředěním produktu prodávaného jinak pod názvem Kvasničák, přičemž z různých stran se ke mně dostávají úplně jiné informace. Ptám se zcela věcně, bez emocí. Abychom předešli eventuelnímu nedorozumění - HGB technologie nemá nic společného se stupňovitostí piva do mašiny přitékajícího, maximálně jen to, jak moc ho lze rozředit. HGB je prostě stroj zajišťující aneorobní promísení produktu s upravenou (odplyněnou) vodou. Klidně se dá použít i jako hodně drahý postmix

to Pivovar Svijany:Dobrý den, kdysi dávno jste nám na exkurzi řekl, že jakmile by se ve Svijanech klasická technologie začala měnit na "moderní", Vy u toho jako sládek nebudete. Věřím, že to stále platí.

to Pivovar Svijany: Když už jste se nám tu zapojil do diskuse, využiji toho a zeptám se vás na pár věcí:

1) V rozhovoru pro MF DNES jste mj. zmínil, že "Pěnivost piva ovlivňuje celá řada věcí - rmutování, surogace třeba nesladovaným ječmenem, cukernými produkty... Mohl byste nám prozradit, čím vším nahrazujete slad vy osobně? Od známého, který u vás pracoval, vím, že surogujete až z 20 %, ale zda jenom cukrem, nebo i různými sirupy, výtažky ze sóji apod., tak to mi neprozradil, a proto bych to rád slyšel od vás.

2) Nedávno se tu mluvilo o tom, že se ve Svijanech vaří jenom 13,5ka až 14ka a že se z toho pak ředěním dělají slabší piva. Pokud tedy HGB nemáte, tak jakým způsobem to z oné 13,5ky až 14ky děláte?

3) Jsou všechna vaše piva vařena přímo ve Svijanech nebo vám s některými - např. s Kněžnou a Baronem, tedy jedinými pivy, která z vaší produkce dokážu ještě pozřít - vypomáhají v Rohozci?

Díky za případné odpovědi.