Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Svijany se ohrazuje proti tendenčnímu Testu MF DNES

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivovar Svijany se ohrazuje proti tendenčnímu Testu MF DNES

[středa, 24. březen 2010]

V dnešním vydání Mladé Fronty DNES se objevila dle našeho názoru zavádějící a velmi tendenční interpretace výsledků testu piv Pivovaru Svijany, na které bychom rádi touto cestou reagovali. Test MFD nechal prozkoumat několik desítek vzorků piva – našich i konkurenčních, zaměřil se však pouze na prověření přítomnosti Tetrahopu, chmelového extraktu, který některá z testovaných piv obsahují.

Rád bych touto cestou uvedl, že používání jakýchkoliv chmelových extraktů není v ČR ani ve světě zakázáno, jako součást chmelení ho využívá řada pivovarů na celém světě už víc než 30 let a v ČR přibližně 15 let. Stejně dlouho je používán i ve Svijanech, rozhodně se tedy nejedná o „vylepšování piva proto, že při výrobním procesu bylo něco ošizeno“.

Tetrahop je chmelový extrakt, tedy výrobek z chmele, o čemž svědčí i stejný celní kód 13021300, pod kterým je tento produkt dovážen do EU nebo z ní vyvážen. Ve Svijanech se tato látka přidává při čtvrtém, posledním chmelení, do téměř hotového piva a to z několika důvodů – využití chmele v chmelových extraktech je podstatně vyšší a efektivnější, většina látek tvořících příjemnou chmelovou chuť a vůni zůstane i v hotovém pivu. To, že po chmelovém extraktu má pivo stabilnější pěnu, je až sekundárním znakem.

Pokud se neošidí varní proces, pivo se dostatečně dlouho přirozenou cestou sytí při zrání v ležáckých tancích, pak se z něj neodstraní všechny bílkoviny kvůli dlouhé trvanlivosti a na závěr se nezpasterizuje, pak krásně pění, jeho pěna je stabilní a nádherně „kroužkuje“ na sklenici. A to bez ohledu na to, kdy a v jaké formě do něho přidáme chmel. Těm, kteří to dělají jinak, potom takové pivo logicky „leží v žaludku“. Nehledě na to, že přidávání Tetrahopu výrobu piva prodražuje (nikoli zlevňuje, jak je v článku MF Dnes chybě uvedeno), Dalo by se říct, že některé pivovary si ho nemohou dovolit, tak brojí proti jeho používání.

Ve Svijanech investujeme pravidelně nemalé částky do modernizace a rozšiřování pivovaru a extrémní péči věnujeme produktům, naše pivo je nepasterizované, pochází z velké části z chmele z vlastních chmelnic a zraje pod každodenním dohledem sládka. Na rozdíl od jednoho nejmenovaného velkého nadnárodního koncernu se však zdržujeme jakýchkoliv technologických změn, které by možná vedly k nižším výrobním nákladům a vyšším ziskům, ale rozhodně by se negativně projevily na kvalitě výsledného produktu. Každý návštěvník se u nás může na vlastní oči při exkurzi přesvědčit o tom, že pivo vyrábíme skutečně podle tradičních metod. V jiných pivovarech návštěvníky provedou „imitací“ výroby v podobě romantického skanzenu.

Zdroj: Tiskové prohlášení ředitele Pivovaru Svijany, Ing. Romana Havlíka, Praha, 24.3.2010

[Svijany] 10:28 [permalink] [reaguj]


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Jarda

čtvrtek, 19. prosinec 2013
16:29

Svijany, především Máz, byly velmi slušné pivo do té doby, než začaly s velkovýrobou a zaplavováním trhu. V akci se už do Máz leckdy koupit za 7,90. Prostě průmysl.


napsal(a): Jarda [Odpovědět]

Ladislav Bárta

úterý, 17. prosinec 2013
19:59

to pivo je vynikající, pokud někomu nechutná tak at to Pivovar Svijany: nepije... to pivo je vynikajici...dejte si to Pivovar Svijany: Ladislav Bárta


napsal(a): Ladislav Bárta [Odpovědět]

Adsense

28. březen 2024
13:52


posted by: Inzerce

Chody

úterý, 17. prosinec 2013
20:11

Chody

to Ladislav Bárta: Láďo, zkuste někdy také ochutnat něco jiného :)


ICQ: 414292574

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Leo

čtvrtek, 19. prosinec 2013
16:25

to Chody: Jasný, něco jiného z jejich produkce, třeba nový lahodný mok SVIJANY 450 bude určitě dobrou volbou..:)


napsal(a): Leo [Odpovědět]

Stanislav Janota

pondělí, 3. červen 2013
17:02

Svijany produkují více piva než jsou schopni v nějaké české pivní kvalitě tvořit, nedá se to pít a ničí českému pivu jméno, i v zahraničí například současnou kauzou s plesnivím ječmenem z Číny nebo vylepšování pěny nepovolenou látkou... Prostě Svijany jsou u mě asi něco jako levný patok z kauflandu.


napsal(a): Stanislav Janota (homodus(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Kadlec Zdeněk

čtvrtek, 30. květen 2013
13:51

Svijany sami čerpali dotace asi 106 milionu od státu a nyní požadují, aby dtest nedostával dotace od státu. dTest je příspěvková organizace na straně zákazníků. Je potřeba ji bránit. Přístup ředitele Svijan se nelíbí hodě lidem.


napsal(a): Kadlec Zdeněk (dupunato(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Zdeněk Sklenář

úterý, 16. říjen 2012
11:16

Tak nám prosím objasněte tento článek.
"Šokující informace nám přišli z mezinárodního institutu v Kalifornii FD-Institute ,kde se zkoumá vliv potravinových přísad v potravě a nápojích.Podle dlouholetých výzkumů prováděných prof.Jamesem Coolem je přísada u nás známá jako TETRAHOP velice nebezpečná díky přímému vlivu na vznik rakovinových buňek a tím pádem ke vzniku rakoviny.Tato chemická látka způsobuje především rakovinu varlat a rakovinu tlustého střeva.Možnost onemocnění je 68% a díky tomu je v USA přísný zákaz používat tuto náhražku,která se používá hlavně na zjednodušení při výrobě piva,kdy tato látka dopomáhá k plné pěnivosti piva,které by díky nepoctivému urychlení bylo bez pěny a chuti!U nás se tato látka díky lobistům může "zatím" stále používat.Články,které vyšli na několika webových stránkách na podporu používání TETRAHOPU jsou ve 100% vlastněny pivovary,které tuto látku používají a díky tomu si dělají alibi!!!"


napsal(a): Zdeněk Sklenář (zdenek.sklenar1(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Karel LBC

neděle, 20. březen 2011
18:56

Moc tomu nerozumím, pivo nevařím, a o záchraně pivovaru Svijany by mohl být natočený klidně film, protože to byl skoro zázrak...hrozně jim fandím....všichni ho vzali za své, celé liberecko......za komoušů se to nedalo pít, dost kolísavá kvalita, jednou dobrý, podruhý hnus.......pak lepší,lepší, ale Vratislav byl pořád lepší......po roce 98 se rapidně pivo zlepšilo, 11 výborná......vařená s láskou, chutnala, výstav do 40.000 hl...........ale tak dva roky zpátky se něco stalo........nedalo se někdy v létě pít, jiná chuť, nebylo vůbec plné, jak říznutý......prostě jiný........piva si kupuje leckde, hodně i v Německu.......nepiju jenom něco.........ale doma jsem přesedlal na Konráda 11.......prostě víc chutná.......Svijany si dám občas čepované, nevím , třeba mám jinou chuť......neříkám, že jsou špatné, pořád dost dobrý pivo.........ale bylo lepší.........a teď se bojím, že obchodníci pokazí i náchodnského Primátora.......piju ho léta, poznám změnu.....tak jenom čekám, LIF vlastní pivovary oba, tři :):):) i s Rohozcem..........


napsal(a): Karel LBC [Odpovědět]

Martin

středa, 17. říjen 2012
21:21

to Karel LBC: zatím můžeme říct, že kapacitu na zvýšení výroby máme dostatečnou a snažíme se držet stabilní kvalitu. Jasně že jde o množství, ale chuť je na prvním místě. Škoda jen že náchodská 12 Premium je stále nedoceněná.


napsal(a): Martin (lecba.neklidem(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Čmelák

úterý, 6. duben 2010
21:10

Čmelák

Tetrahop a stabilní pěna? Proč? V Litovli jsme to dávali jenom do sudového 8% Světáka - dohořčit při HGB ( děláno z 11% Holby a protláček - to pro opravdové labužníky :-8).
Já jsem si doma uvařil (pravda zkušebně infuzně, jinak vařím na dva rmuty dekokcí) polotmavou 13% z litovelských sladů, směsi granulovaných chmelů, použil jsem sušených kvasnic Saflagerů, dokvašuju v PET a 5 l soudkách bez jakékoli přídavné chemie a vysvětlete mi, páni odborníci, proč mám pěnu stabilní jak šlehačku i po 15 minutách ( a to zůstává ve sklenici i po vypití). Ha, mudrci ??? Co vy na to?
Aleš O. - Chemalda


napsal(a): Čmelák [Odpovědět]

jiri.kana

úterý, 6. duben 2010
22:43

jiri.kana

to Čmelák:Mám to chápat tak, že se Světák někdy stáčel do sudů? A pro koho?


napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Pavel R.

úterý, 6. duben 2010
14:09

Pavel R.

to hroch: Většinou se ještě tmavá piva dobarvují kulérem. Také jsme používali kombinaci čtyř sladů, kuléru a umělého sladidla a tmavý Březňák hodně lidem chutnal. Šlo o to, aby barvící slad neovlivňoval negativně chuť piva, vše se muselo doladit. Pak přišel zákaz používání sladidel a alchymistické pokusy v Krušovicích. Nevím jak to dopadlo, už mě to nezajímá. Jen vím, že do určitého pH byla možnost sladidlo použít, takže se mladina záměrně okyselila. Prostě chemička. Ale i bez sladidla s menším podílem barevného sladu je tmavé pivo pitelné.


napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

jiri.kana

úterý, 6. duben 2010
14:17

jiri.kana

to Pavel R.: A jak je to s Poddžbánským tmavým ležákem? V neděli jsem si na něm u vás moc pochutnal a nechce se mi věřit, že bych nevědomky narazil na "sachariňáka" a měl to naprosto bez výhrad...


napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Pavel R.

úterý, 6. duben 2010
14:22

Pavel R.

to jiri.kana: To souvisí s mou poslední větou: Ale i bez sladidla s menším podílem barevného sladu je tmavé pivo pitelné. Takže já tam nic nepřidávám, ale mohu říct, že jsem z výsledku měl trochu strach. Přiznávám, že tmavé nemám ještě doladěné, chtěl bych trochu tu karamelovou příchuť snížit. Jsem moc rád, že Vám chutnalo.


napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

jiri.kana

úterý, 6. duben 2010
14:38

jiri.kana

to Pavel R.: Nějakou nevyladěnost jsme nepoznali, ale menší "stupeň černoty" jsem si poznamenal, tak teď už vím, že jsem nekoukal blbě :-) Ale na barvě mi nijak zvlášť nesejde, hlavní je chuť a ta mě naprosto uspokojila.
3/4 naší výpravy okouzleně zůstaly u tmavého, já se přece jen vrátil k té báječně šťavnaté velikonoční třináctce.

Kde tam vlastně máte schovaný ten pivovar, někde přes dvorek?
=============
A abych se vrátil ke Svijanům - právě kvůli umělému sladidlu mě svijanská Kněžna nerajcuje a popravdě řečeno mi ani nepřipadá nějak extra chuťově zajímavá. Jejich světlé si naopak dám rád.


napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Pavel R.

úterý, 6. duben 2010
14:47

Pavel R.

to jiri.kana: Mrzí mě, že jste se nezeptali obsluhy na možnost exkurze, protože by mě zavolali. Pivovar je přes dvůr v samostatné budově. Tmavé pivo není úplně tak tmavé, jak jsou lidi zvyklí, další várka bude ještě o něco světlejší, protože jsem na ni už použil čtyři druhy sladu, ale ještě budu dolaďovat.


napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

jana

úterý, 6. duben 2010
16:42

Jana

to Pavel R.:
Tak to my jsme se zeptali! :-) A děkujeme za umožnění exkurze. Na tmavé pivo já nejsem, ale prý chutnalo. 13°byla vynikající (a silná - probudila jsem se téměř až v Praze :-)), ještě, že vlak tam končí)


napsal(a): jana [Odpovědět]

Pavel R.

úterý, 6. duben 2010
17:32

Pavel R.

to jana: Děkuji za pochvalu a jsem moc rád, že se vám u nás líbilo a pivo chutnalo.


napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

val

úterý, 6. duben 2010
13:17

val

Umělé sladidlo patří do piva, tetrahop patří do piva, jaké další chuťovky jsou ještě tradiční a nepostradatelné?


napsal(a): val [Odpovědět]

hroch

úterý, 6. duben 2010
13:54

hroch

to val:
Pan Tereza píše, že sladidla se používají již desetiletí, ale zapoměl říct, že před revolucí se případná tahle vylepšení dělala tzvn. tajně. Já osobně s dalšími kamarády jsem na brigádě ve Velkých Popovicích, byly požádáni aby jsme dělali i o nových státních svátcích 5+6.7.1990. Pátého vycházelo tuším na pátek, tak v pivovaru byl ještě provoz, ale v sobotu jsme byli v pivovaru sami s jedním stálým zaměstnancem a vyklízeli jsme tajný sklad surogačního cukru, schovaný na konci vlečky u skládky rozbitých obalů. Oficiální varný list neznal používání surogačních surovin.
Dalším faktorem pro sladkou chuť tmavého piva je stupeň prokvašení a dnes se všeobecně používají středně až hluboce prokvášejicí kmeny kvasinek a tak tam přirozená plnost a sladkost po sladu nezůstává.
Důležité je množství přidávaného sladidla, kdyby to bylo Terezou uvedené 1-2gna 1hl, to chuťově odpovídá 200-400g cukru/hl to je zhruba 0,2-0,4procenta na sacharometru a to odpovídá úbytku cukernatosti při ležení. Z mých zkušeností ležení již na chuťovém vnímání sladkosti piva se prakticky nepodílí, mění se jiné vlastnosti. Ale nasládlost u mnoha tmavých piv je mnohem výraznější, chuťově podle mě odpovídá cca 5-6pr. zbytkového cukru, to jest bylo by dosaženo dávkami 8-13gr/hl sacharinu nebo aspartamu-nejpoužívanějších sladidel, to už musí být na umělé chuti znát a často taky je.


napsal(a): hroch [Odpovědět]

val

úterý, 6. duben 2010
15:02

val

to hroch: Ono když už doslazovat, proč ne cukrem a deriváty z něj? Aspartam, acesuflam-K, cyklamát a další jsou chemická svinstva. Jistě, na to aby se projevily zdravotní potíže, jejichž vznik se umělým sladidlům přisuzuje, by člověk musel vypít dva ležácké tanky denně, jenže to je sladidlo v pivu, ve žvýkačkách, tady a tam... A i kdyby, pořád je umělé sladidlo chuťově odporné. Tudíž jde zas jen o prachy.


napsal(a): val [Odpovědět]

jiri.kana

úterý, 6. duben 2010
15:09

jiri.kana

to val: Možná to bude tím, že umělé sladidlo narozdíl od cukru nemůže sloužit jako substrát pro mikrouše...
(s trochou nadsázky - je to tak hnusný, že to ani mikrouši nežerou :D )


napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

val

úterý, 6. duben 2010
15:37

val

to jiri.kana: Umělé sladidlo je levnější než cukr, lépe se přepravuje a skladuje, snadněji se s ním pracuje (nereaguje s různými látkami jako cukr - třeba z aspartamu karamel člověk nikdy neudělá) a ano, ani nejrůznější bacilové to nechtěj žrát :-) Prostě prachy.


napsal(a): val [Odpovědět]

tereza

úterý, 6. duben 2010
15:23

to hroch:
Nevím, jak to fungovalo v Popovicích, nikdy jsem zaměstnancem tohoto pivovaru nebyl, ale v pivovarech, které jsem prošel se do varního listu sacharin normálně zaznamenal a nevadil (v té době) žádnému z orgánů kontrolujících kvalitu finálního výrobku. Tedy o nějakém tajném skladu sacharinu silně pochybuji, protože sklad sacharinu byla tříkilová dóza v laboratoři, která stačila na na několik tisíc hektolitrů tmavého piva, tedy o skladu s desítkami pytlů to opravdu nebylo...ha,ha,ha.


napsal(a): tereza (zdenek.reska(a)seznam.cz) [Odpovědět]

hroch

úterý, 6. duben 2010
19:00

hroch

to tereza:
ha,ha,ha- já jsem taky psal o skladu surogačním cukru, je mě jasný že sladidla je potřeba minimum. Varný list v popovicích jsem mohl posoudit jen na světlá piva, tmavé začli znovu dělat až v devadesátých letech.


napsal(a): hroch [Odpovědět]

tereza

úterý, 6. duben 2010
20:33

to hroch:
Trochu nechápu, proč byl sklad cukru dle Vašeho tvrzení tajný, ale budiž. Řepný nebo třtinový cukr v surové, či rafinované formě, krystalický i tekutý, je povolenou surogací českých piv a nepoužívá se z důvodu šetrnosti a snižování nákladů, protože v přepočtu na standardní extrakt je dražší než slad, ale používá se kvůli zvýšení výtěžnosti várek u varních souprav, kde se mohou vyskytovat problémy s vyslazováním mláta (viz bývalý pivovar Most, kde várka bez cukru byl neudržitelný luxus, protože v mlátě odcházel extrakt o koncentraci okolo 3 %). Proto si MOŽNÁ pivovar pomáhal malým přídavkem cukru, aby uměle zvýšil varní výtěžek, ale to je pouze spekulace.


napsal(a): tereza (zdenek.reska(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Jakubisko

úterý, 6. duben 2010
11:00

Tetrahop už asi nemá smysl řešit, mně osobně spíš naštvalo když jsem zjistil, že do tmavé Kněžny přidávají svijanští umělé sladidlo. Takovéhle praktiky bych spíš čekal u chemiků z Plzně :-((


napsal(a): Jakubisko [Odpovědět]

tereza

úterý, 6. duben 2010
12:33

to Jakubisko:
Umělá sladidla jsou běžnými a dlouhá desetiletí používanými doplňky tmavých piv u řady českých a evropských pivovarů. Tímto přídavkem se zakulacuje chuť tmavého piva tak, aby nebylo pouze natrpkle karamelové. Dávkování se děje v množství cca 1 - 2 gramy/100 litrů piva, tedy dávka nepatrná. V tomto bych zase až takový prohřešek neviděl.


napsal(a): tereza (zdenek.reska(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Jakubisko

úterý, 6. duben 2010
12:49

to tereza:
Děkuji za vysvětlení. Jen mne to zarazilo, ale to asi bude tím, že to většina pivovarů neuvádí vůbec...


napsal(a): Jakubisko [Odpovědět]

hroch

úterý, 6. duben 2010
13:01

hroch

to Jakubisko:
Rozdíly jsou v použitém sladidle. Každému je příjemná, respektive nepříjemná chuť jiného sladidla. Proto i výrobci rádoby limonád používají více druhů sladidel v malém množství, aby překryly pro někoho nepříjemnou pachuť určitého druhu sladidla. takže u některého tmavého piva máš nepříjemnou chemickou pachuť na jazyku a u jiného, které bude i "sladší" s větším množstvím jiného sladidla si žádnou nepříjemnost neuvědomíš. Ale druhému konzumentovi to může připadat uplně opačně. Podle mě to sladidlo hlavně schovává až kávovou příchuť z barvícího sladu, kterého se většinou dává až moc. Zákazník si totiž žádá černé pivo, ale bez barvícího sladu by bylo jen tmavě hnědé.


napsal(a): hroch [Odpovědět]

Jakubisko

úterý, 6. duben 2010
13:52

to hroch:
Dobrá, ale proč tedy někdo (namátkou Matuška či Vyšší Brod) dokáže uvařit dobré černé pivo bez sladidel a někdo je tam musí cpát? Myslím, že tohle Svijany, které se ohánějí klasickým postupem, nemají zapotřebí a navíc ta sladidla jsou na chuti bohužel poznat :-(


napsal(a): Jakubisko [Odpovědět]

hroch

úterý, 6. duben 2010
14:02

hroch

to Jakubisko:
Ale já jsem taky proti používání sladidel, tertahopů atd. Hlavně když výrobci používají jakoukoliv chemii, kromě základních surovin, chmel(max.granulovaný), slad, kvasinky, voda- a´t je udávaný přesný název přísady, množství přísady.


napsal(a): hroch [Odpovědět]

ladin

úterý, 6. duben 2010
13:42

to tereza: Ze je to bezne je jedna vec, ze jde o prasarnu vec druha. Umele sladidlo nema v pivu co pohledavat a za sebe mohu rici, ze si takove pivo nikdy podruhe nekoupim a chutove poznam sacharin i acesulfamy po prvnim loku.


napsal(a): ladin [Odpovědět]

tereza

úterý, 6. duben 2010
15:12

to ladin:
Já jsem netvrdil, že dávkování sacharinu, cyklamátu, či aspartamu je nevyhnutelné, jen jsem konstatoval, že je to běžné. Nic míň a nic víc.
Sám při práci v českých i zahraničních minipivovarech nepoužívám žádné doplňky a hladké chuti tmavých piv dosahuji odladěním vzájemných poměrů použitých sladů a řízením postupu hlavního kvašení a dokvašování ve sklepě. A jde to i bez sladidel.
Jenže ono v těch velkých pivovarech to až tak jednoduše nejde. Proto ta sladidla.


napsal(a): tereza (zdenek.reska(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Jarda

pátek, 26. březen 2010
18:23

Svijany stále považuji za to lepší na trhu. Ale jak už tu zaznělo, chuť je poslední dobou taková vodovější. Máz už jsem přestal kupovat. Kupuji Kníže 13°, tedy v lahvích, na točené člověk kromě Mázu téměř nenarazí.


napsal(a): Jarda (jardakubalek(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Hříbek

pátek, 26. březen 2010
08:25

Hříbek

Člověk si tu pěkně počte. Pro mě osobně jsou Svijany pivo které si vcelku rád dám -(točené),lahvové si ho nekupuju. Hlavně tady kolem Český Lípy je docela v dost hospodách a to je dobře protože jinak by se tu nedalo téměř nic pít, samej hnus od Hlenekena přes G a končící Staropramenem. Výjmečně se tu najde Bernard ten je v pohodě, jinak zaplatpánbůh za ty Svijany. Závěrem něco pro pana Menšíka, držím vám palce v boji s nadnárodnímy chemičkami protože po vás půjdou jakýmkoliv spůsobem, vaše pivo je ve všech ohledech lepší než to jejich a to je pěkně s..e!!!


napsal(a): Hříbek [Odpovědět]

Karl

čtvrtek, 25. březen 2010
17:10

Nevěřím vlastním očím Sladek pivovaru výslovně lze.vím ze pivo redi vodou dokonce i velmi hustě Zejmena v letních obdobích. Proč najednou tolik povyku a lhaní ze strany svijan?! Pokud by vse bylo v pořádku asi by je to tak nevyburcovalo.


napsal(a): Karl [Odpovědět]

mar

čtvrtek, 25. březen 2010
17:33

mar

to Karl:
tyhle anonymní zaručené informace mám nejradši... :-?


napsal(a): mar [Odpovědět]

Fero

čtvrtek, 25. březen 2010
13:03

Fero

to Pivovar Svijany: hezké vysvětlení používání surogace cukrem v dnešní době, v minulé době se v drtivé většině cukr používal k surogaci z toho důvodu, že eliminoval nízkou kapacitu varny / nešlo do nekonečna zvyšovat sypání sladu – to mělo dopad na přetížení SK / cukr se nasypal jednoduše do MK - tam vždy nějaká rezerva na objemu byla a už byl vyroben nějaký ten hl navíc, dále cukr snižoval koloidní zatížení piva ale o to tehdy moc nešlo.Dobré složení mladiny ze sladu je dostatečně vhodné pro rychlost rozkvášení i průběh vlastního kvašení .To, že se zmiňovaná surogace cukrem podílí pozitivně na průběhu kvašení piva dříve pramenilo spíše z jiného důvodu – tehdy byla nevyrovnaná kvalita sladu, dále se používaly k surogaci upravený ječmen i ječný šrot a složení mladiny bylo pro tehdejší kvasnice dost obtížné sousto.


napsal(a): Fero [Odpovědět]

Pivovar Svijany

čtvrtek, 25. březen 2010
10:07

Pivovar Svijany

Pro val a Malakin:
Rád bych tuhle diskuzi už ukončil. HGB máme, ukažte mi na průmyslový pivovar, který ho dnes nemá. Záleží na tom jak se používá. Odvolal bych se na svoje včerejší příspěvky. Piva vaříme zvlášť, každé podle své receptury. Není pravda, že děláme
vše z jednoho "základu".
O kolik přesně stupňovitost upravujeme vám samozřejmě neprozradím. Je mi jasné, že to tady budete interpretovat opět po svém, protože jsem z vašich dotazů vyrozuměl, že Vám moc nejde o konstruktivní diskuzi. Jisté je a znovu to opakuji, že na Mázu se nic nezměnilo, až úzkostlivě dbáme o zachování
naprosto stejných postupů. Technologický proces je ve všech ohledech ustálen zhruba 10 let.
K surogaci: samozřejmě používáme surogaci cukrem. Vůbec nechápu, co se vám na tom nezdá a nevím, proč bychom to měli tajit. V českých pivovarech se surogáty vždycky používaly. Surogace cukrem se výrazně podílí na charakteru piva. Zrychluje nástup
kvašení zvyšuje celkové prokvašení a kvasinky při zpracování různých cukrů produkují různé metabolity, které různě ovlivňují chuť a vůni piva. Původně se surogáty samozřejmě používaly jako levnější náhražka sladu. Situace se ale postupně měnila a dnes je již delší dobu extrakt dodaný z cukru, případně z různých
maltózových, fruktózových nebo glukózových sirupů podstatně dražší než extrakt ze sladu. Z těchto důvodů, tedy výhradně ekonomických, většina pivovarů přešla na tzv. plnosladové várky. Ve Svijanech, protože jsme si vědomi významného vlivu surogace
na charakter piva, a protože skutečně nechceme nic měnit, jsme surogaci zachovali. Přesto, že to je dražší. Pokud se tedy na etiketě kteréhokoliv pivovaru dočtete ve složení, že používá cukr nebo některý ze sirupů (což jsou cukry získané z různých
obilovin), neznamená to, že by pivo šidili, ale naopak, zachovávají charakter piva navzdory vyšším nákladům. Přesné procento surogace jednotlivých našich piv vám samozřejmě taky neprozradím.
Co se týče Tetrahopu. Jak bylo zmíněno jinde, používá se ve Svijanech jako součást chmelení minimálně 15 let. Která z vlastností tohoto chmelového produktu vedla naše předchůdce k jeho zařazení do chmelení se dnes už můžeme jen dohadovat. V každém případě, se kromě zlepšení stability pěny, což jste asi chtěl slyšet, významně podílí na celkové intenzitě a charakteru hořkosti i vůně našeho piva. A zase jsme u těch změn. Nechtěli jsme na tom pivu nic měnit. Hlavně z těchto důvodů. Tedy proto,
že jsme chtěli zachovat stejnou chuť a vůni.
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany


val

čtvrtek, 25. březen 2010
11:47

val

to Pivovar Svijany: Ano, vím, že HGB máte a také vím, která firma vám ho zařídila (nebo se na něm alespoň technicky podílela). Je to volně k dohledání na internetu. Chtěl jsem to ale slyšet od vás jakožto člověka nejpovolanějšího.
Proč myslíte, že mi nejde o konstruktivní diskuzi? Jen jsem se ptal, kde je ona magická hranice, kdy ředění "nikdo nepozná". Stačí říct, že mi to z důvodu výrobního tajemství atakdále nemůžete říct a hotovo. Nejsme přece u výslechu na gestapu.
Surogace jako taková je cesta do pekel, protože za chvíli bude fakt pivo v prášku. Jako spotřebitel v pivu nerad vidím nejrůznější maltózy, dextrózy, chmelové extrakty a všelijaké jiné moderní výdobytky, protože prostě podle mě do poctivého piva nepatří a vzhledem k vyspělosti technologie jako takové (číslicové řízení provozu, hygiena apod.) jich dle mého názoru není třeba z jiného důvodu, než ekonomického. Jediná surogace, která mi moc nevadí, je použití řepného cukru a výrobků z něj. Samozřejmě v rozumné míře. Proč mi zrovna řepný cukr nevadí, Vám však nedokážu racionálně odůvodnit, samotného by mě to zajímalo :-) Procento surogace mi samozřejmě nesdělíte, což plně chápu. Legislativně je povoleno myslím 20% náhražky, takže tak nějak kolem plus mínus něco to bude.
Tetrahop je primárně prostředek ke stabilizaci pěny, který byl vymyšlen proto, že přidávání jiných aditiv se stejným účinkem je buď v dané zemi zakázáno nebo se musí zvlášť uvést ve složení na etiketě, což by (naštěstí) spousta spotřebitelů nezkousla. Takhle se to - alespoň v Česku - plácne jako "chmelové produkty" a je klid.
Co se týče Mázu, je to poněkud složitá situace. Vnímání chuti je do značné míry subjektivní a je ovlivněno mnoha parametry. Za sebe můžu říct, že Máz jsem pil často (skoro denně) cca dva roky zpátky a chutnal mi. V průběhu roku jsem však začal pozorovat výrazné zhoršení kvality, co se chuti týče. "Přešel jsem" proto na Knížete, ovšem časem to bylo nemlich to samé. Podobná zjištění má více lidí, jak z mého okolí, tak i zde na PI. Čím je to podle Vašeho osobního názoru způsobeno? Stejně tak kauza "výroba Mázu ředěním Kvasničáku" - to se ke mně dostává také z různých, na sobě nezávislých zdrojů. Čím to?
Co říci závěrem: Každopádně děkuji za odvahu vrhnout se do arény Pivního infa a díky za odpovědi.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 25.03.2010 ve 11:50:18


napsal(a): val [Odpovědět]

Dan

čtvrtek, 25. březen 2010
12:41

Dan

to val:
Osobně si myslím, že právě v HGB a surogaci bude zakopaný pes. Podle míry použití HGB se musí uměle dosycovat. Bohužel, přesto že pan sládek velice ochotně a poměrně detailně, odpovídá na naše všetečné otázky, neřekl nám, zda ví o negativních ohlasech.
Myslím si, že vedle pochvalných mailů, musí lidi zasílat i ty, kde si stěžují na pokles kvality Mázu.
Myslím, že pokles je přímo úměrný výstavu. A není to jen můj pocit a jen subjektivní. Na tom pivu je to i znát "opticky". Pěna vypadá úplně jinak, dříve krásně špinila sklenici a kroužkovala, byla krémová, to dnes není. A to jsme s dalšími lidmi opakovaně testovali v nám známých hospodách, ale také "domácím" čepováním ze sudu.
Prostě Máz je jiný, je horší, je více do sladka a je opravdu zybtečně přesycený a už není tak pitelný. Škoda... :(
Chápu ale, že nám pan Menšík nemůže říct všechno, protože boj o místo na trhu je opravdu nelítostný.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Pivovar Svijany

čtvrtek, 25. březen 2010
14:09

Pivovar Svijany

to Dan:
Negativní ohlasy mi skutečně moc nechodí. Spíš na péči o naše pivo v konkrétních hospodách. Ale pořád se točíte na zhoršení nebo změně v posledním jednom, dvou, třech letech. Znovu to opakuju: To pivo je naprosto stejné! Žádná změna! Ničeho! 10 let! Je to moje základní filozofie. Aniž bych se chtěl, pánové diskutující, někoho dotknout, nemáte prostě zakódováno, že čím větší pivovar, tím horší pivo? Jenže my jdeme jinou cestou než ti ostatní! Jsme jiní právě v tom, že chceme dělat a děláme pořád stejné pivo, zatímco ostatní se drobnými nebo většími krůčky ubírají jinam.
Často si kladu otázku jestli je to správná cesta, kam až to bude udržitelné. Ale v historii tady byly pivovary, které dokázaly v klasice vyrábět milion a víc. Takže by to ještě nějakou dobu mělo jít zvládnout. Ale když vidím, že vy, znalci piva, to nakonec neoceníte a šijete do nás prostě proto, že jsme dorostli velikosti středního pivovaru, mám z toho upřímně řečeno určitý pocit marnosti. Očekával bych od Vás spíš podporu. Uvědomte si, prosím, že se svými názory spolupodílíte na mínění širšího okruhu lidí. Opravdu chcete aby tady během pár let zbyly jen baterie CéKáček jako třeba na Slovensku?
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany


val

čtvrtek, 25. březen 2010
14:30

val

to Pivovar Svijany: Bez urážky, ale myslet si, že do Vás lidi šijí jen proto, že jste se vyhoupli od krachu k pivovaru, který zdaleka přesahuje svůj region, je poněkud scestné. Svijanské pivo je pořád lepší než géčko apod. ale zkuste se na to podívat z mého úhlu. Svijany neustále rostou, jsou s prominutím už v každé pr*eli, ale to pivo, které jsem před pár lety vyhledával už mně - a zdaleka nejen mně - nechutná. V tiskových zprávách se neustále vytrubuje klasický způsob výroby (stejným stylem jako G fabrika) a přitom lejete Tetrahop atd.(stejně jako G fabrika). Co je to vůbec klasický způsob výroby a co už ne? Já mám pocit marnosti, že pivo, které jsem kdysi pil, si dnes už nedám. Jak se k tomu jako spotřebitel mám postavit?


napsal(a): val [Odpovědět]

Henri

čtvrtek, 25. březen 2010
14:56

Henri

to Pivovar Svijany: Ano podobný názor, že Svijany svým úspěchem jsou nezkousnutelné nejen pro konkurenci, ale bohužel i pro některé pivaře jsem zde v podstatě již vyjádřil. Já osobně jsem sice zastáncem klasických výrobních postupů a používání pouze vody, sladu, kvasnic a chmele, pokud se nejedná o výslovně označená ochucená piva. Bohužel situace je jaká je a chtěl bych apelovat na všechny zdejší čtenáře, aby si opravdu dobře prostudovali etikety a výrobní postupy u těch piv, která považují za poctivěji vařená, nežli Svijany. Asi se budeme divit, ale moc jich mezi průmyslovými pivovary nenajdeme, spíše naopak. Bohužel. Tak do nich můžeme v rámci objektivity a k velké radosti našich nadnárodních kolosů začít také pálit. Ke zhoršující se chuti Mázu se nemohu objektivně vyjádřit, neb jsem ho nikdy moc nevyhledával, zrovna tak jako 10°, ale ostatní Svijanská piva jsou dobrá a patří k tomu lepšímu co lze z průmyslových pivovarů pít. Chtěl bych se ještě vrátit k té údajně se měnící chuti Máze. Každý degustátor mi jistě potvrdí, že chuťová paměť je velice krátká a proto lze pivu zcela podstatně změnit postupně chuť a kvalitu, aniž bychom si to dokázali uvědomit, jako to udělali třeba v Plzni. Pamatování si určité chuti je spíše emoční záležitost. A mnozí jsme dnes již zmlsaní různými lahůdkami z NĚKTERÝCH minipivovarů a proto nám již pivo určené pro nejširší masy, jako je Máz, zkrátka chutnat nikdy nebude. Naštěstí, na rozdíl od mnoha jiných pivovarů, Svijany mají stále piva, která ještě uspokojí i náročnějšího pivaře.


napsal(a): Henri [Odpovědět]

val

čtvrtek, 25. březen 2010
15:05

val

to Henri: Proto jsem říkal, že s tím hodnocení chutě je to složitější... Ze svijanského si osobně dopřávám Rytíře (mají ho v krámě kousek od baráku) a chutná mi.


napsal(a): val [Odpovědět]

mar

čtvrtek, 25. březen 2010
17:43

mar

to Henri:
Souhlas, vidím to stejně. Máz příliš nevyhledávám ale ostatní svijanská piva (Rytíř, Kníže, Kněžna, Baron) jsou velmi dobrá. Takže nějaké srovnávání s Gambihnusem a ostatními nadnárodní koncerny vyrábějícími rychlokvašky mi připadá scestné. Pivovaru přeji aby si udržel kvalitu výše zmíněných piv i přes rozšiřování výroby.


napsal(a): mar [Odpovědět]

Dan

pátek, 26. březen 2010
01:37

Dan

to Pivovar Svijany:
Musím dodat, že moje příspěvky a dotazy ohledně Mázu, neměly vyznít jako kritika za každou cenu, za to že jako pivovar úspěšně expandujete. Chápu, že negativní ohlasy nepřidají příliš na chuti do další práce. Ovšem moje starost o svijanské pivo vychází z toho, že toto pivo bylo po dlouhou dobu tím "mým" pivem. (K již dříve napsaným postřehům ohledně Mázu se už nechci vracet).
Sám jsem na Vaše piva převedl poměrně dost "gabrinusáků". A pokud někam jedu a ověřuji si, jaké pivo se v místě točí, tak pokud se dozvím, že Svijany, tak jsem i dnes rád.
A tato rozsáhlá diskuze svědčí o zájmu o Vaše pivo a také o tom, že většině zde diskutujících záleží, na zachování klasického způsobu výroby, aby jednoho dne nedošlo k přechodu na CKT.
Já jsem za všechny odpovědi z pivovaru velice vděčný a děkuji za ně.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 26.03.2010 ve 01:41:32


napsal(a): Dan [Odpovědět]

tomino

pátek, 26. březen 2010
07:35

tomino

to Dan:
Přesně takhle bych to řekl i já a děkuju Danovi,že to udělal za mě :)


napsal(a): tomino [Odpovědět]

Honza

pátek, 26. březen 2010
07:58

honza


napsal(a): Honza [Odpovědět]

tomino

pátek, 26. březen 2010
08:29

tomino

to Honza:
"Rekl bych, ze snad jeste nejsem ojedinely pripad s timto pristupem k veci, ze nas je takovych mnoho, kdo se ridi svymi chutovymi bunkami a ne novinami. I kdyz je fakt, ze spolecnost tak nejak hloupne, prestava se spolehat na vlastni smysly a rozum a stale vic se nechava masirovat zvenci."

No to my se právě řídíme svýma chuťovýma buňkama,proto si myslím,že celá tahle debata vznikla :D :)


napsal(a): tomino [Odpovědět]

Malakin

čtvrtek, 25. březen 2010
12:20

Malakin

to Pivovar Svijany: I já děkuji za odpovědi. Sice jste z nějakého důvodu vynechal otázku ohledně možného vaření části vaší produkce v Malém Rohozci, ale budiž, máte na to právo. Každopádně mám ještě jeden dotaz, a sice v souvislosti s vámi zmiňovaným cukrem: Používáte cukr českého původu a pokud ano, tak je jeho výrobcem velký nebo malý cukrovar?


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Pivovar Svijany

čtvrtek, 25. březen 2010
14:06

Pivovar Svijany

to Malakin:
Tekutý cukr překupujeme od velké firmy. Pochází převážně ze Slovenska.

Všechna piva, která vaříme ve Svijanech vaříme vždycky ve Svijanech. Jsme odpůrci vaření jedné značky ve více pivovarech. Vždy stihneme včas do sezony dostavět nové kapacity abychom si nemuseli "vypomáhat" v jiných pivovarech. Mluvím teď o našem
základním portfoliu, což je Desítka, Máz, Rytíř, Kníže, Kněžna, Baron a Kvasničák. Naše dceřiná společnost Pivovar Svijany - Distribuce, s.r.o. ještě distribuuje značky Svijanský Vozka, Svijany Fitness a Svijany Weizenbier, které pro nás vyrábí
pivovary Rohozec a Náchod. Tyto pivovary vyrábí tyto typy piv (nealko, lehké a pšeničné) i pod svou značkou a mají s jejich výrobou zkušenosti. Tyto značky se ve Svijanech nikdy nevařili, do naší distribuce jsme je vždy zařadili rovnou jako výrobek jiného pivovaru. I když například u Vozky se původně jednalo o jiný pivovar než v současnosti.
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany


chlumec n.c.jarda

čtvrtek, 25. březen 2010
15:51

to Pivovar Svijany:svijansky pivo piji 5 let vypil jsem 1300 litru tocene 11ky a je pravda ze se musim porozhlidnout po jinem pivu duvod neni to uz to pivo co bylo vratim se asi k rohozci.


napsal(a): chlumec n.c.jarda [Odpovědět]

Ferda Mravenec

čtvrtek, 25. březen 2010
16:01

to Pivovar Svijany:
to je zajimave, pan sládek píše 24/3 ve 14:40 "Technologii HGB, tedy vaření vysokostupňové mladiny a následné ředění hotového piva samozřejmě nepoužíváme."
A pak 25/3 v 10:07 "HGB máme, ukažte mi na průmyslový pivovar, který ho dnes nemá."
To je fofr!


napsal(a): Ferda Mravenec [Odpovědět]

Henri

čtvrtek, 25. březen 2010
16:12

Henri

to Ferda Mravenec: Ale no tak Ferdo Mravenče, když už ne od jinud, tak z této diskuze Ti musí být jasné, že HGB se nerovná vaření vysokostupňové mladiny a její následné ředění. Je pravdou, že toto zařízení tento postup umožňuje a mnoho pivovarů ho skutečně používá a všichni asi víme které to jsou. Pokud ale pozorně čteš co se zde píše, tak svijanský sládek jasně vysvětluje k čemu HGB používá.


napsal(a): Henri [Odpovědět]

PetrV

úterý, 6. duben 2010
22:13

PetrV

to Pivovar Svijany: Oceňuji, že se zde vyjadřuje někdo z pivovaru. Nicméně, možná by to chtělo trošku přibrzdit, nelze všechno podávat jako absolutní pravdu: Je snad třeba maltózový sirup ve složení Braníku důkazem, že pivovar - jak píšete vy - pivo nešidí, ale naopak jedná dokonce neekonomicky a pouze v zájmu nezměněné tradice a kvality piva? \"HGB máme, ukažte mi na průmyslový pivovar, který ho dnes nemá.\" Můj prst ukazuje směrem k Poličce...


napsal(a): PetrV [Odpovědět]

aromah

úterý, 6. duben 2010
23:10

to PetrV: Maltózový sirup je výborná věc. Vyrábí se z kukuřičného nebo pšeničného škrobu, ale v konečné fázi je to čistý cukerný roztok maltózy a glukózy. Tím je mnohem vhodnější pro nastartování kvasnic, než dříve používaný řepný cukr nebo invertní cukr. Já jsem na straně maltózového sirupu.


napsal(a): aromah (david.mathouchanh(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Znalec

středa, 24. březen 2010
23:25

Velmi mě to mrzí, ale musím konstatovat, že pan sládek Menšík kecá. Standardně se skutečně jejich jedenáctka "ředí" ze třináctky použitím HGB, určitě se nejedná pouze o "dolaďování" v řádech desetin procenta. A v sezóně, kdy jsou na štíru s kapacitou, je to ještě horší.... Možná toho teď na nějakou dobu nechají, alespoň k něčemu ten článek bude :-) a kdyby upustili od Tetrahopu, tak by to bylo úplně perfektní, do toho ale podle jejich reakce nepůjdou :-(


napsal(a): Znalec [Odpovědět]

val

středa, 24. březen 2010
20:45

val

To je pravda, vývoj se nedá zastavit. Za pár let budeme rozkoší mlaskat nad pivem z prášku a pochvalovat si jeho tradiční výrobu ve Spolaně.


napsal(a): val [Odpovědět]

Felčar

středa, 24. březen 2010
20:17

Felčar

Nechci se zde nijak zvlášť Svijan zastávat, ale zrovna oni jsou ten pivovárek, který moderní technologie využívá v rozumné míře a velice opatrně. Copak chcete, aby to tam vypadalo jako v Hrabalových Postřižinách při výstavu nějakých 400 tis. hl? Nebuďme tak zkostnatělí, vývoj nezastavíme. A zrovna panu Menšíkovi se každoročně hůře a hůře majitelům Svijan vysvětluje, proč na další rozšíření výroby je nutné vybudovat další spilku a ležácké tanky a ne CKT. Proto se také Svijanský pivovar či pan sládek umisťují každoročně v naší anketě (rozumějte SPP) hodně vysoko. Ostatně, i takový Budvar dolaďuje z cca 12,2 na 11,99. A máz? Je to masové pivo, já třeba dávám přednost za studena chmelenému Rytíři.


napsal(a): Felčar [Odpovědět]

Petr F.

středa, 24. březen 2010
18:21

A co cukr chlapci? Přidáváte, přidáváte? Asi ano a ne málo. Je to bohužel na chuti poznat a dost. Stejně jako u Rohozce a bohužel i jiných např. Heroldu kde je to přímo v poslední době otřesné.


napsal(a): Petr F. [Odpovědět]

jan

středa, 24. březen 2010
17:58

Jan

Mám tu hrubky Malakine.


napsal(a): jan [Odpovědět]

Malakin

středa, 24. březen 2010
18:20

Malakin

to jan: Chyby v komentářích neřeším, to bych se z toho musel zbláznit. :-)


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

jan

středa, 24. březen 2010
17:52

Jan

Jo svijany už dávno nejsou co bývali. Hold vetší produce na ukor kvality. Už ted vaše varna nestačí.


napsal(a): jan [Odpovědět]

val

středa, 24. březen 2010
17:55

val

to jan: Rychle si ty hrubky opravte, než přijde Malakin! :-)


napsal(a): val [Odpovědět]

mar

středa, 24. březen 2010
17:45

mar

Na Máz mám stejný názor jako většina diskutujících. Chutově opravdu nic moc. Rytíře občasně kupuji, rozhodně je lepší než Máz. No a nejlepší je podle mě Kníže a Kněžna. (Desítku jsem nepil takže nehodnotím.


napsal(a): mar [Odpovědět]

mar

středa, 24. březen 2010
17:43

mar


---------------------------------
Zpráva byla upravena 24.03.2010 ve 17:46:12


napsal(a): mar [Odpovědět]

Pivovar Svijany

středa, 24. březen 2010
16:53

Pivovar Svijany

Co se týče mého vyjádření, stále platí. Veškerou modernizaci směřujeme do úspor energií, surovin, lidské práce atd. Proto třeba sudy a přepravky manipulují roboty, využíváme část odpadního tepla z varny, počítače řídí teploty v ležáckých sklepích a spilkách atd. Ale nikdy se tato modernizace nesmí dotknout technologických postupů. Jako příklad uvedu varnu. Relativně malými ústupky proti současné technologii bychom
dokázali zrychlit varní proces. Moderní varny dokážou vychrlit až 12 várek za 24 hodin. Po úpravách dotýkajících se ale přímo technologických postupů bychom tedy mohli z naší varny "vyrazit" až 800 000 hl. Přesto připravujeme projekt druhé varny, který budeme muset realizovat pravděpodobně v roce 2012 až 2013 pokud se dosavadní tempo růstu poptávky po našem pivu nezpomalí. A pozor! Naší podmínkou číslo 1 při zadávání studie bylo, že nová varna musí fungovat technologicky naprosto stejně jako ta stávající. Včetně dnes údajně nežádoucího provzdušnění rmutů a sladiny při přečerpávání a podobných záležitostí. Kroutili hlavou stejně jako jiné firmy dodávající nám technologie. Ale pánové, ruku na srdce! To pivo dobylo srdce spousty pivařů. Mám počítač plný děkovných e-mailů. Vyrostli jsme za 12 let z 30 na téměř 400 tisíc hl. Bez reklamy, marketingu a uplácení hospod. Znají nás teď v celé republice i za hranicemi. Museli bychom se zbláznit kdybychom dovolili aby se změnilo! A ještě jedna věc. Já mám taky rád pivo. Stejně jako mí kolegové. Děláme to srdcem a taky pro sebe.
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany


Dan

středa, 24. březen 2010
17:12

Dan

to Pivovar Svijany:
Můžete prosím okomentovat, zda víte o změně Mázu, o jeho horší pitelnosti?
Můžete prosím sdělit, zda se Máz vaří na stupňovitost a nebo je nařezen z "Kvasničáku"?
Tyto dvě základní otázky, i přes Vaše pečlivé reakce, nebyly zodpovězeny.

Tomu, že máte plno pochvalných dopisů, osobně věřím. Každý kdo pije europiva a ochutná Vaše, tak ho chválí a často k němu přejde.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 24.03.2010 ve 17:22:40


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Pivovar Svijany

středa, 24. březen 2010
17:53

Pivovar Svijany

to Dan:
Omlouvám se, nebyl to záměr. Myslel jsem, že to vyplývá z mých ostatních odpovědí. Znovu opakuju, že k žádné změně nedošlo, Máz se rozhodně nezměnil 10 let. Nedělá se z Kvasničáku.
Co se týče pitelnosti, je to vlastnost, kterou se vždy vyznačovalo české pivo. Znamená, že vás po napití vybízí k dalšímu napití. Když to zlehčím, čím víc pijete, tím větší máte chuť na další pivo. Je způsobena celou řadou vlivů. Bohužel "české pivo" vyráběné německou, anglickou, americkou, africkou a kdovíjakou ještě metodou pitelnost dávno ztratilo. Máz si ji, zaplaťpánbůh zachoval.
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany


val

středa, 24. březen 2010
17:57

val

to Pivovar Svijany: Výborně, vím už tedy, že Máz se nedělá z Kvasničáku. Dále z toho vyplývá, že sodovkárnu máte, je to tak?


napsal(a): val [Odpovědět]

Pivovar Svijany

středa, 24. březen 2010
18:32

Pivovar Svijany

to val:
Moc se omlouvám, ale na to jsem tady odpovídal dnes už dvakrát. Zkuste si, prosím, přečíst moje předchozí reakce. Kromě sezení u počítače musím ještě taky dohlížet na pivo a na pivovar. U nás totiž ještě stále dělají pivo lidi. :)
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany


Dan

středa, 24. březen 2010
20:02

Dan

to Pivovar Svijany:
Pane Menšíku, děkuji Vám za odpovědi.
Oceňuji, že jste si našel čas na zodopovězení většiny otázek.
Zároveň chápu, že některé věci není možné zveřejnit, neb tuto diskusi sleduje i konkurence.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

val

středa, 24. březen 2010
17:53

val

to Pivovar Svijany: Připojuju se k Danovi se žádostí o zodpovězení, jak je to s Kvasničákem/Mázem a sodovkárnou. Chápu, že asi nesmíte mluvit přímo, takže klidně použijte nějakou frázi newspeaku.


napsal(a): val [Odpovědět]

hroch

čtvrtek, 25. březen 2010
07:37

hroch

to Pivovar Svijany:
Moderní varny dokážou vyrazit 12 várek za den- určitě se tam nejedná o čtyř nádobovou varnu jako u vás. Před pěti-šesti lety jste při čtyřdenním provozu varny měli kapacitu varny při čtyřdenním provozu 200tis.hl, to odpovídá technologicky várce za pět hodin, za 4 dny 19 várek po 220hlx50 týdnů=200tis.hl. Jestliže používáten dvourmutový způsob, a atmosferický chmelovar nejste schopni víc várek denně na čtyřnádobové varně uvařit. max za týden 33várekx220hlx50týdnů=363tis.hl..To jen co se týká varny.


napsal(a): hroch [Odpovědět]

Pavel R.

čtvrtek, 25. březen 2010
07:45

Pavel R.

to hroch: Ke klasické varně stačí přidat pátou nádobu na sběr sladiny a dá se uvařit skoro pět várek za 24 hodin.


napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

hroch

čtvrtek, 25. březen 2010
11:13

hroch

to Pavel R.:
Ale oni těch pět várek dělali již před pětilety se čtyřma nádobama, tenkrát vařili od pondělí rána do pátku rána což máš čtyři dny po pěti várkách mínus jedna než rozjedeš proces a dokončíš a to je těch mnou zmíněných 19 várek za týden.


napsal(a): hroch [Odpovědět]

Pavel R.

čtvrtek, 25. březen 2010
11:26

Pavel R.

to hroch: Při dodržení technologického postupu mi to moc nesedí. Pár let jsem na varně dělal, mohli jsme použít vystírací káď jako pátou nádobu, protože staří němci byli chytří a udělali ji v roce 32 vyhřívanou. Ale stejně jsme se na pět várek/24 hod. dostali až s pátou nádobou a zkrácením chmelovaru ze 120 na 90 min.


napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Pivovar Svijany

čtvrtek, 25. březen 2010
12:02

Pivovar Svijany

to hroch:
Naše varna je z roku 1993 a skutečně není zrovna krásná. To uznávám. Ale to samozřejmě nemá vliv na funkci. Jenom bych ještě rád upřesnil, že je pětinádobová, nikoliv čtyř. A to od samého začátku. Skládá se ze dvou rmutovystíracích pánví, které se musí střídat kvůli zachování taktu, scezovací kádě, sběrače sladiny a
mladinové pánve. Rmutujeme dekokčně na dva rmuty, které řádně a poctivě povařujeme!
Čerpáme vrchem, přestože máme natažené potrubí i spodem. Scezujeme čerpadlem od samého počátku, tedy od roku 1993) a scezování je řízené počítačem, chmelovar je atmosférický. Čtyři nádoby jsme nikdy neměli a pět várek jsme nikdy nedělali. Před
automatizací scezování jsme byli schopni uvařit 6 až 7 várek za 24 hodin podle kvality sladu a šikovnosti vařiče (šlo o délku zcezování).
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany


hroch

čtvrtek, 25. březen 2010
12:16

hroch

to Pivovar Svijany:
Na sběrač sladiny jsem zapoměl. to číslo pět mě vyšlo z mé paměti.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 25.03.2010 ve 12:29:08


napsal(a): hroch [Odpovědět]

Pavel R.

čtvrtek, 25. březen 2010
12:27

Pavel R.

to hroch: Sběrač sladiny


napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Felčar

čtvrtek, 25. březen 2010
08:08

Felčar

to hroch:S trochou nadsázky bych k jejich varně měl jedinou výhradu - je to nepochybně nejošklivější varna u nás :-)


napsal(a): Felčar [Odpovědět]

Henri

středa, 24. březen 2010
15:36

Henri

Líbí se mi, že sládek ze Svijan reaguje v této diskuzi a snaží se vysvětlit jak se věci mají a uvést na pravou míru různé nepodložené informace o dění v pivovaru, které zde již nějakou dobu kolují. Nebuďme paranoidní a věřme, že to co zde uvádí je pravda. Pokud by tomu tak nebylo, tak by pravda dříve či později stejně vyplula na světlo a pan sládek by se zde totálně znemožnil a já věřím, že je to chytrý člověk a takovou hloupost by neudělal.
Jinak se mi zdá, že ještě před nedávnem velice obdivovaný pivovar se mezi diskutujícími pomalu dostává do pozice nějakého škodlivého giganta. Připadá mně to, jakoby úspěch zkrátka vadil. Nemohou být všechny pivovary jenom malinké, balancující na pokraji existence a rozhodně se mi také nelíbí praktiky nadnárodních gigantů. Ale proč by pivovar nemohl být úspěšný a zvyšovat svůj výstav? Samozřejmě by nebylo dobré, kdyby to bylo na úkor kvality. Hodně se zde diskutuje snižující se kvalita 11° Máze. Já to asi nedokážu dost objektivně posoudit, neb jsem toto pivo nikdy moc nevyhledával, protože mi ze Svijan vždy chutnal více Rytíř, Kníže, Kvasničák a nebo Baron a tak jsem těmto pivům dal vždy přednost. Ostatně 10°piva nepiji skoro vůbec a 11°také moc nevyhledávám bez ohledu na to z jakého jsou pivovaru. Ve venkovských hospůdkách na Liberecku nebo v Českém ráji, kde čepovali jenom 11° jsem ji občas pil a vždy to bylo o poznání lepší pivo, nežli různá G apod. Takže jak jsem zmínil, Máze jsem nikdy moc nevyhledával a není to to pravé pivo pro mně (už jsem asi hodně zmlsaný), ale ostatní piva ze Svijan, která piji častěji tedy posuzovat mohu, a ta se dle mého názoru nikterak nezhoršila.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 24.03.2010 ve 15:41:20


napsal(a): Henri [Odpovědět]

Dan

středa, 24. březen 2010
15:51

Dan

to Henri:
I když také vyhledávám silnější piva, tak ze své zkušenosti mohu potvrdit, že se jedenáctka výrazně zhoršila. Ovšem srovnání s africkou sodovkou z Plzně, to není úplně na místě. I přes pokles, jsou Svijany stále slušným pivem.
Uvidíme, třeba nám to pan sládek nějak vysvětlí. Byla by to paráda, kdyby se vrátili k tomu, jak vařili cca před třemi roky...

Skoro by to stálo za hromadnou exkurzi čtenářů PI do pivovaru...


napsal(a): Dan [Odpovědět]

val

středa, 24. březen 2010
16:23

val

to Henri: Úspěch je jistě chvályhodný, obzvlášť když je dané pivo pak mnohem dostupnější. Jenže... Máz šel opravdu do kopru, to je prostě fakt, Kníže mi připadá že taky, svijanskou desítku jsem nikdy moc nepil, takže nesoudím, Baron a Kněžna mi nechutnají, taktéž nehodnotim, jen ten Rytíř ještě ujde. Ovšem rád bych opravdu věděl, jak je to s tou sodovkárnou.


napsal(a): val [Odpovědět]

Dan

středa, 24. březen 2010
16:36

Dan

to val:
Skoro bych řekl, že pan Menšík je v dost prekérní situaci. Pokud nám tu napíše, že se piva ze Svijan nezměnila, tak všichni, kteří mají svojí zkušenost s poklesem, začnou pochybovat o věrohodnosti prohlášení z pivovaru.
Pokud pan sládek přizná a třeba i zdůvodní změny, tak dostane zase na frak jejich "konzervativní" technologie.
Opravdu jsem zvědav...
Dle mého, se ředí nejen o desetinky a značně se dosycuje. Máz je opravdu jak šumák. A není to vázané céočko z ležení, je to umělé nasycení.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

tomino

středa, 24. březen 2010
18:03

tomino

to val:
já to vidím uplně stejně.


napsal(a): tomino [Odpovědět]

Karl

středa, 24. březen 2010
12:09

S tím teteahopem ve Svijanech uvaří pivo za 8dnu a porad bude mít jakž tak chuť piva. pak ho naredi vodou a mají 11ku která je vyrobne nejlevnější pivo. Uvidíme hospodářsky vysledek pivovaru ale odhaduji cca 200 000 000 CZK zisk. Proste něco tady nehraje, svijany jedou na zisk a proto musí měnit technologii výroby.ale nakonec možna ze tetrahop není zdravi škodlivý jen další Ecka ale ty v ceskem pivu


napsal(a): Karl [Odpovědět]

tomino

středa, 24. březen 2010
12:05

tomino

tak tak...myslím si,že toto je trošku vyjádření pro "blbečky".Kdo ví jak chutnaly Svijany ještě cca před rokem a jak chutnají teď si obrázek udělá sám.


napsal(a): tomino [Odpovědět]

Dan

středa, 24. březen 2010
12:21

Dan

to tomino:
Ono je to už víc než rok. Ale poslední rok je asi změna k horšímu markantnější. Podle mne tyto změny jsou už tak tříleté. Ovšem z počátku byly "nenápadné" a člověk to tehdy většinou přičítal nepovedené várce.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Pivovar Svijany

středa, 24. březen 2010
14:11

Pivovar Svijany

to tomino:
Poslední významná změna technologických postupů proběhla v roce 2000. Zbavili jsme se tunelového pasteru a začali dodávat na trh výhradně nepasterované pivo. Všechny ostatní procesy zůstávají naprosto beze změny. Zvláště mezi dodavateli technologíí jsme známi svým úskostlivým, dle některých až přehnaně konzervativním přístupem k jakýmkoliv inovacím. Pokládám za svůj osobní přínos dlouholetou obranu klasických postupů při výrobě našeho piva. Proto mě výše zveřejněné příspěvky opravdu mrzí.
Jediná možnost je asi zopakovat výzvu z tiskového prohlášení našeho pana ředitele: Přijeďte se k nám podívat, nic netajíme, ukážeme vám skutečnou výrobu piva.
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany


tomino

středa, 24. březen 2010
15:08

tomino

to Pivovar Svijany:
Dobře,dobře.Toto všechno by bylo krásné,ale...
Proč mi Svijany cca rok zpět ze stejného stálého zdroje velmi chutnaly a přímo sem je vyhledával a nyní se jim spíše vyhýbám??
A to nejsem sám ve svém okolí,kdo to takto cítí.Případy se množí.
To je to podstatné...


napsal(a): tomino [Odpovědět]

Hans

pátek, 26. březen 2010
08:27

to tomino:
Chlapci, nemohly se vam treba zmenit chute? Mne vam se to uz parkrat stalo, ze mi neco chutnalo a pak uz ne.. a nerekl bych ze to bylo tim "necim", ale mnou ;)
Ja teda Maz taky moc nepiju, mam radsi Rytire, ale obcas si ho prece dam a mne teda neprijde, ze by se neco vyznamne v posledni dobe zmenilo.
No a mame to, vy tvrdite, ze Maz sel do kytek, ja tvrdim, ze ne. Coz je dukaz, ze co komu chutna/nechutna je subjektivni zalezitost. Az poklesne Svijanum odbyt Mazu, tak teprve bude trochu objektivni duvod k tomu si myslet, ze kvalita klesla. Pokud ovsem nebude pokles odbytu vysledek nejake medialni kampane v "pseudoserioznim tisku". Howgh.


napsal(a): Hans [Odpovědět]

Sekal

pátek, 26. březen 2010
14:55

Sekal

to Hans: Mně přestal chutnat Kvasničák.


napsal(a): Sekal [Odpovědět]

Jura.z.Brna

pátek, 26. březen 2010
17:24

Jura.z.Brna

to Hans: Máz je rozhodně prázdnější, vodovější, pěna jarovější, než když jsem se s ním "seznámil" před cca 2-3 lety. Je to jistě subjektivní, ale u mnoha jiných piv žádné větší změny dlouhodobě nepozoruji tak jako u Mázu.


tomino

pátek, 26. březen 2010
19:55

tomino

to Hans:
tak kdyby to bylo jen u mě,tak bych si řekl,ok...moje chyba.
Ale totéž mi říkají kolegové z práce,přátelé... zkrátka lidé kteří nějakej ten žejdlík Svijan vypili a znají jejich chuť velmi dobře.


napsal(a): tomino [Odpovědět]

moreli

středa, 24. březen 2010
11:14

moreli

Ty poslední dvě věty mě rozesmáli. Koho tím asi pan ředitel myslel? :-D. Že by tu jihoafrickou chemičku, vyrábějící nepovedenou napodobeninu piva v Plzni?


napsal(a): moreli [Odpovědět]

val

středa, 24. březen 2010
11:08

val

Zloděj křičí chyťte zloděje... Stabilní pěna je jen sekundární znak a Tetrahop je drahý, takže ho tam lejeme, i když vlastně ani nechceme, ale můžeme si to dovolit, tak proč ne (to mi připomíná větu z Postřižin: "To uhlí neuklízet, ať vidí, že na to máme."). Hloupá a průhledná agitka, fuj. Vyložená lež pak je: "se však zdržujeme jakýchkoliv technologických změn, které by možná vedly k nižším výrobním nákladům a vyšším ziskům." Hlavně, že si kopnete do "nadnárodního koncernu", pane romantický řediteli. Musíte se víc snažit, pane správče!


napsal(a): val [Odpovědět]

Dan

středa, 24. březen 2010
11:29

Dan

to val:
A nepřidává se Tetrahop také kvůli tomu, že ve Svijanech používají tlakový chmelovar? Aby kompenzovali negativa tohoto urychlovače varného procesu?

Jen tak na okraj, zkuste se někdo ve Svijanech při exurzi zeptat, ať Vám vysvětlí rozdíl mězi kapacitou varny, spilek a ležáckých tanků. Ono to totiž příliš nehraje a tak je šizení nutností...
Ať pan ředitel vysvětlí stále upadající chuť piv s nižší stupňovitostí.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

val

středa, 24. březen 2010
13:06

val

to Dan: Řekl bych, že na to by stačil klasický chmelový extrakt, nemusel by se používat (dražší) Tetrahop, který se primárně používá jako ustalovač pěny, jenž je v podstatě "nezbytný" hlavně u piv říznutých sodovkou.


napsal(a): val [Odpovědět]

Pivovar Svijany

středa, 24. březen 2010
13:35

Pivovar Svijany

to Dan:
Chmelovar používáme samozřejmě atmosférický, tedy v žádném případě tlakový. Je to jeden ze základních principů tradičních výrobních postupů, které maximálně ctíme.

Co se týče kapacity, nevím co přesně nehraje, varna je schopná vyprodukovat 8 várek po 220hl denně, což je po odečtení přestávek na sanitaci asi 550 000 hl za rok, spilky pro hlavní kvašení mají momentálně kapacitu víc než 8 000 hl, což znamená, že za rok jsme schopni prokvasit asi 450 000 hl piva. Kapacita ležáckého sklepa je v tuto chvíli téměř 40 000 hl. Ta je dostatečná k dokvašení taktéž zhruba 450 000 hl za rok. Na podzim letošního roku začne další etapa výstavby, kterou se kapacita spilek zvýší o dalších 2 300 hl a kapacita ležáckých 11 000 hl. Tyto nové technologické celky budou k dispozici před hlavní sezónou 2011. Kapacity "studených" provozů rozšiřujeme pravidelně, podle aktuální potřeby. První etapa proběhla již v
roce 2000, další v letech 2003, 2005, 2007, 2008 a 2009. Na některé jsme dokonce čerpali dotace z evropských fondů. Celkem jsme v souvislosti s rozšiřováním kapacit proinvestovali už kolem půl miliardy korun!!!
Pro upřesnění, loňský výstav byl 385 000 hl, letos předpokládáme překročení hranice 400 000 hl.
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany


val

středa, 24. březen 2010
14:18

val

to Pivovar Svijany: A HGB sodovkárna stála kolik?


napsal(a): val [Odpovědět]

Pivovar Svijany

středa, 24. březen 2010
14:40

Pivovar Svijany

to val:
Technologii HGB, tedy vaření vysokostupňové mladiny a následné ředění hotového piva samozřejmě nepoužíváme. Máme (asi od roku 2002) instalováno zařízení na odkysličení a dosycení vody oxidem uhličitým. Převážná většina takto upravené vody se používá k
vytláčení piva z potrubí, tzv. provláčkám, naplavování filtrů apod. Smyslem je zamezit vnášení kyslíku do piva. Dále mírně "dolaďujeme" konečnou stupňovitost hotového piva. V řádech desetin procenta. Tedy naprosto neznatelně z pohledu
výsledného piva.
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany


val

středa, 24. březen 2010
14:48

val

to Pivovar Svijany: HGB tedy nemáte, ale pivo "dolaďujete". Jak tomu mám rozumět (bez ohledu na míru dolaďování)? Z Vaší odpovědi také vyplývá, že Máz se tedy nevyrábí odfiltrováním a rozředěním produktu prodávaného jinak pod názvem Kvasničák, přičemž z různých stran se ke mně dostávají úplně jiné informace. Ptám se zcela věcně, bez emocí. Abychom předešli eventuelnímu nedorozumění - HGB technologie nemá nic společného se stupňovitostí piva do mašiny přitékajícího, maximálně jen to, jak moc ho lze rozředit. HGB je prostě stroj zajišťující aneorobní promísení produktu s upravenou (odplyněnou) vodou. Klidně se dá použít i jako hodně drahý postmix :-)


napsal(a): val [Odpovědět]

Pivovar Svijany

středa, 24. březen 2010
17:20

Pivovar Svijany

to val:
Technologie HGB jako taková spočívá ve vaření vysokostupňové mladiny. Tedy například 16, 18, 20% i víc. České pivovary tuto technologii naštěstí nepřevzaly, pravděpodobně s výjimkou nejlevnějších značek velkých pivovarů (ale tuto informaci berte s rezervou, píšu pravděpodobně).
Hlavním přínosem je získání technologické odplyněné vody bez kyslíku jak jsem popisoval v minulé odpovědi a skutečně mírná úprava výsledné stupňovitosti, která nemá vliv na výsledné vlastnosti piva. Jde o to, dosáhnout co nejpřesnější stupňovitosti výsledného piva, aby nehrozilo, že některé vzorky budou slabší než je zákonná mez a zároveň, že pivovar nebude muset prodávat pivo zbytečně o několik desetin silnější, což by jinak bylo nezbytné. Konzument těchto několik desetin nemůže poznat a pivovar ušetří poměrně slušnou částku, kterou může věnovat například do dalšího rozšiřování spilek a sklepů (tedy v
našem případě), které je skutečně poměrně nákladné. Podstatně nákladnější než třeba postavit na dvoře pár CKT.

Všechny druhy piva vaříme samozřejmě zvlášť.

O negativních změnách, které sebou přináší používání technologie HGB v její původní podobě samozřejmě vím a proto jsem jeho odpůrcem. Proto neustále zvyšujeme kapacity kvašení a dokvášení. Na našem zařízení není ani technicky možné ředit pivo větším poměrem vody. Není na to koncipováno, protože jsme tuto alternativu nikdy ani nezamýšleli využívat.


varic

středa, 24. březen 2010
14:50

varic

to Pivovar Svijany:Dobrý den, kdysi dávno jste nám na exkurzi řekl, že jakmile by se ve Svijanech klasická technologie začala měnit na "moderní", Vy u toho jako sládek nebudete. Věřím, že to stále platí.


napsal(a): varic [Odpovědět]

Dan

pondělí, 7. březen 2011
02:46

Dan

to Pivovar Svijany:
Byl bych rád, kdyby se pan sládek ze Svijan vrátil k této diskuzi a upřesnil nám jak to s jejich HGB je a uvedl věci na pravou míru. V této rok staré diskuzi jsou dva jeho příspěvky které si vzájemně odporují.
Navíc prezentační video na nových stránkách pivovaru odhalilo použití HGB stejným způsobem, jako to dělají pivní velkochemičky...


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Dan

středa, 24. březen 2010
14:45

Dan

to Pivovar Svijany:
Pane Menšíku, oceňuji Váš vstup do této diskuze a uvedení některých věcí na pravou míru.
Byl bych tedy moc rád a nebudu určitě sám, koho by zajímaly některé věci kolem zhoršení kvality nízkostupňových piv. Pokud by jste ctili tradici, tak proč tedy používáte HGB, o kterém ve svých příspěvcích mlčíte? A bohužel, míra ředění piva není jen o desetinky. Vy sám, jako sládek, tedy člověk nejpovolanější a za pivo přímo zodpovědný, přeci musíte vědět o negativních změnách, které pozná i úplný laik.
Musím Vám říct, že Svijany dlouho patřily k mému nejoblíbenějšímu pivu, pro které jsem neváhal jezdit z Prahy až do Svijan, jen abych měl přímo "od komínu". Bohužel jedenáctka Máz se zhoršila a já se s tím osobně nemohu smířit.
Prosím, pane sládku, můžete mi k tomu něco říct, pokud to nepodléhá obchodnímu, nebo jinému tajemství?
Děkuji za Vaše odpovědi, moc si toho vážím.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Malakin

středa, 24. březen 2010
18:56

Malakin

to Pivovar Svijany: Když už jste se nám tu zapojil do diskuse, využiji toho a zeptám se vás na pár věcí:

1) V rozhovoru pro MF DNES jste mj. zmínil, že "Pěnivost piva ovlivňuje celá řada věcí - rmutování, surogace třeba nesladovaným ječmenem, cukernými produkty... Mohl byste nám prozradit, čím vším nahrazujete slad vy osobně? Od známého, který u vás pracoval, vím, že surogujete až z 20 %, ale zda jenom cukrem, nebo i různými sirupy, výtažky ze sóji apod., tak to mi neprozradil, a proto bych to rád slyšel od vás.

2) Nedávno se tu mluvilo o tom, že se ve Svijanech vaří jenom 13,5ka až 14ka a že se z toho pak ředěním dělají slabší piva. Pokud tedy HGB nemáte, tak jakým způsobem to z oné 13,5ky až 14ky děláte?

3) Jsou všechna vaše piva vařena přímo ve Svijanech nebo vám s některými - např. s Kněžnou a Baronem, tedy jedinými pivy, která z vaší produkce dokážu ještě pozřít - vypomáhají v Rohozci?

Díky za případné odpovědi.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

val

středa, 24. březen 2010
19:22

val

to Pivovar Svijany: "Technologie HGB jako taková spočívá ve vaření vysokostupňové mladiny. Tedy například 16, 18, 20% i víc." To je poněkud zavádějící, HGB spočívá především v onom ředění bez ohledu na stupňovitost. Ale nebudeme slovíčkařit. Hovoříte o ředění desetinek. O kolik desetinek se jedná? Kde je ta hranice, kdy to "průměrný konzument nepozná"? A co Malakinem zmiňovaná surogace? Předem prosím o vyhnutí se odpovědi typu "je to v rámci legislativy", protože jak oba víme, papír snese všechno a v Česku obzvlášť. A můžete prosím jako pivovarský odborník okomentovat vyjádření vašeho pana ředitele ohledně důvodu přidávání tetrahopu, tedy že to není primárně kvůli lepší pěnivosti? Předem díky.


napsal(a): val [Odpovědět]


PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI