Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

prosinec 2010

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv prosinec 2010


Vývoz piva z Česka klesne za letošní rok o dvanáct procent. Ze zahraničních trhů mizí jak laciné značky, tak dražší prémiová piva.

Dvanáctiprocentní pokles vykáže za letošní rok vývoz českého piva. Odhadl to Český svaz pivovarů a sladoven. V historii exportu z České republiky by šlo o největší meziroční změnu k horšímu. Stejný propad, také o 12 procent, už dříve odhadl svaz u celkové produkce.

Poprvé v novodobé historii Česka klesl export loni - o 10,5 procenta oproti roku 2008, kdy pivovary v Česku uvařily dohromady rekordních 19,9 milionu hektolitrů a vyvezly i rekordní objem 3,7 milionu hektolitrů. Teď ale vývoz, který dosud pomáhal pivovarům v situaci váznoucí domácí spotřeby, nepředstavuje pro tuzemské pivovarnictví - až na výjimky - záchranu.

Pivovary většinou ještě konkrétní čísla o své letošní produkci nezveřejňují. Ale trend propadu exportu potvrzují. Podle zástupců velkých nadnárodních pivovarů je důvodem pokračující recese a omezování spotřeby. "Silné a tradiční české exportní značky jsou v zahraničí díky své kvalitě a velkému kreditu prodávány jako prémiová či superprémiová piva. A tento segment je zasažen dopady ekonomické recese, podobně jako je tomu u nás," říká třeba mluvčí dvojky trhu Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. Skupina loni uvařila na tři miliony hektolitrů piva a už loni zaznamenala pokles exportu o 11 procent.

Ale i mezi velkými jsou výjimky. Takový Budějovický Budvar si podle ředitele Jiřího Bočka v exportu letos naopak mírně polepší. "Zhruba o čtyři procenta. Poprvé ve 115leté historii pivovaru překročí náš vývoz sumu 600 tisíc hektolitrů," tvrdí Boček. Export Budvaru tak vyrovnává pokles prodeje tohoto národního podniku na domácím trhu. Budvar je ale na českém trhu tak trochu raritou. Nikdo jiný nevyváží tak vysoký podíl z celkové produkce - v případě Budvaru jde letos už o téměř polovinu z 1,25 milionu hektolitrů.

Stop vývozu za nízkou cenu

Výrazný propad exportu má i další důvody. Je tu hodně středně velkých a menších pivovarů, které prakticky z roku na rok omezily vývoz na minimum. Změnily strategii.

"Řada z nich vyvážela v minulých letech obrovské objemy za výrazně nízkou cenu do řetězců v zahraničí. Noví vlastníci tohle utnuli, ale obnovit vývoz v původním množství se už nepodařilo," popisuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

To se týká zejména pivovarů, které v poslední době koupila skupina K Brewery. Třeba jihlavského Ježka, protivínského Platanu nebo pivovaru ve Vysokém Chlumci, který ještě v roce 2008 vyvážel 80 procent uvařeného piva. "Některé exporty jsme úplně vyklidili. A není naším cílem je za každou cenu obnovit. Chceme posílit spíš na domácím trhu," říká Otakar Binder z K Brewery. K Brewery je jedním z mála pivních producentů, kterým prodeje i letos rostou. Sedmička pivovarů z této skupiny letos celkově naroste o zhruba 18 procent na nějakých 900 tisíc hektolitrů. Z toho 250 tisíc by měl činit vývoz.

Jak šéf pivovarnického svazu, tak i některé samotné pivovary soudí, že příští rok se propad opakovat nemusí. Dokonce se prý můžeme dočkat vyrovnaného stavu s letoškem. Pomalu odeznívá krize, části pivovarů se podaří export zlepšit.

A jsou tu i tací, kteří sázejí hlavně na vývoz. Například dosud upadající rakovnický Bakalář, který v létě koupila skupina dovozců a obchodníků s pivem v čele s ruským podnikatelem Andrejem Brajlovským, spoluvlastníkem největšího importéra a distributora piv v Rusku, firmy Russian Tradition Group.

Rusové teď investují peníze do technologie a modernizace, které mají vylepšit exportní možnosti Bakaláře.

Letošních 20 tisíc uvařených hektolitrů má zhruba do dvou let vzrůst na 100 tisíc. A převážně do ciziny, hlavně do Ruska. "Zhruba v závěru první poloviny příštího roku začneme zahraničním odběratelům pivo dodávat," říká ředitel Bakaláře Pavel Gregorič.

Pochmurný odhad

2,9 mil. litrů piva

Na tolik odhaduje letošní vývoz piva Český svaz pivovarů a sladoven. Loni pivovary z ČR exportovaly 3,3 milionu litrů - o 0,4 milionu méně než v rekordním roce 2008. České pivo míří nejčastěji do Německa a Slovenska.

18%

je podíl exportu na celkové produkci piva v ČR. V žebříčku největších exportérů Evropy je ČR na šestém místě. Vede Nizozemsko, pak Německo, Belgie, Velká Británie a Irsko.

75%

celého exportu z ČR tvořily loni ležáky (11- a 12stupňová piva). V roce 2008 se však nejvíc (73 %) vyvezlo výčepních piv (do deseti stupňů).

SVĚTLÁ VÝJIMKA BUDVAR

Budějovický Budvar je jedním z mála pivovarů u nás, jimž letos neklesne export. Vývoz Budvaru naopak o čtyři procenta vzroste na 600 tisíc hektolitrů.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: MIroslav Petr


Ať už se časy mění, jak chtějí, jedna věc určitě zůstane – chuť zajít občas takzvaně na jedno. Objem výroby pivovarů v Libereckém kraji ukazuje, že ani v roce 2010 lidé nepohrdnou žejdlíkem.

Největší pivovar v kraji, Pivovar Svijany, například už na začátku prosince hlásil, že překročil plán výroby na tento rok. „Plánovali jsme vyrobit 400.000 hektolitrů piva, dodali jsme na trh přes 385 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel pivovaru Roman Havlík. „Počasí přitom konzumaci piva příliš nepřálo, jaro bylo studené a ve druhé polovině prázdnin přišly povodně,“ dodal. Odbyt pivovaru jde přesto nahoru.

Dobrý vývoj hlásí i vratislavický pivovar Hols, vyrábějící například pivo Konrád. Na rozdíl od Svijan jde převážná většina zdejšího piva – asi sedmdesát procent – na export. „Vyvážíme hlavně do Německa, do Maďarska a do jižní Evropy,“ uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru.

Na trh přišlo letos 155 tisíc hektolitrů vratislavického piva, to je o 3,5 procenta více než před rokem. Původní plán pivovaru počítal s navýšením výstavu až na 200.000 hektolitrů, zde ale zapracovalo chladné léto a této mety se dosáhnout nepodařilo.

O regionální piva je větší zájem

Více piva vyrobil i pivovar Rohozec, a to o celých šest procent. Vyrobil 67 tisíc hektolitrů piva. „Hlavním důvodem větší výroby je rostoucí zájem odběratelů o regionální značky a také vysoká kvalita piva z menších pivovarů,“ poznamenal ředitel rohozeckého pivovaru František Jungmann. Všechny pivovary v kraji dodají na trh letos přes 622.000 hektolitrů tekutého zlata, a to i přes to, že výroba v pivovarech v republice má stále klesat.

Zdroj: Krkonošský deník.cz


Pravicová česká vláda chystá privatizáciu štátnych podnikov. Medzi inými by malo ísť o Budvar, Poštu a Lesy.

V Českej republike sa pripravuje asi už posledná vlna privatizácie štátneho majetku. Podľa denníka MFDnes ju chystá české ministerstvo financií. Mala by sa týkať podnikov, ktoré už štát nepotrebuje riadiť, ale aj niektorých skúšobných a výskumných ústavov.

"Chceme urobiť revíziu nepotrebného majetku a čo najrýchlejšie vytvoriť podmienky pre jeho urýchlený predaj. Aby zbytočne nečakali na privatizáciu, ktorá nikdy nepríde, a uvoľnili si kapacity," uviedol tajomník ministra financií Zdeněk Zajíček.

Podľa neho pôjde o štátne podniky, ktoré ešte neprešli transformáciou, ako sú napríklad Budějovický Budvar, Lesy ČR alebo Česká pošta. Ale tiež skúšobné a výskumné ústavy a zostatkové štátne podniky, napríklad rekreačné objekty z majetku polície a armády. Niektoré štát zaťažujú, pretože musí financovať stráženie a údržbu.

V najbližších mesiacoch preto jednotlivé rezorty dostanú za úlohu urobiť prehľad svojho majetku a na ministerstvo financií pošlú zoznam toho, čo by podľa nich mali prevádzkovať namiesto štátu súkromníci.

Konečné rozhodnutie však bude vždy závisieť od jednotlivých ministerstiev. Samotné ministerstvo financií žiadne štátne podniky nevlastní, má len podiely v desiatkach firiem, ktoré zdedilo po Českej konsolidačnej agentúre a Fonde národného majetku.

Kým privatizáciu podnikov ministri starostlivo plánujú, rozpredaj nepotrebných nehnuteľností beží naplno. Napríklad české ministerstvo obrany na webe ponúka 36 pozemkov a stavieb, ktoré nepotrebuje. Rekordmanom v rozpredaji sa stalo ministerstvo vnútra, ktoré vlani za nepotrebné nehnuteľnosti získalo pol miliardy Kč (19,79 milióna eur).

Umožniť väčšiu transparentnosť rozpredaja a tiež uľahčiť privatizáciu štátnych podnikov má novela zákona o majetku štátu, ktorú české ministerstvo financií teraz pripravuje. Platiť by mala najskôr od roku 2012.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk


K vánočnímu období v Česku patří chuť svařeného vína, grogu nebo punče, popíjení svátečního piva v místní tradici příliš nezakotvilo. To ve Spojených státech vaří v malých pivovarech hned desítky druhů svátečních piv. Bez ohledu na vyznání začínají pro některé lidi zimní svátky tím, že v jejich lednici přistane čerstvá várka speciálního piva. Předvánoční období je ve Spojených státech pro malé pivovary tím nejdůležitějším, a tak jim nedělá problém vyrábět těch pár týdnů v roce něco zvláštního.

Jeden z židovských newyorských barů třeba odstartoval sváteční čas košer pivem. Každý zákazník ho dostane hned celou krabici, společně se svíčkami a návodem, jak si vytvořit vlastní menoru (tradiční židovský sedmiramenný svícen) z pivních lahví. "Každého, myslím, aspoň trochu baví kýč a takové ty věci. Kýč je slovo z jidiš a my Židé máme skvělý humor," tvrdí s úsměvěm spolumajitel Idle Hands bar Marc Schapiro.

Košer pivo s názvem Jewbilation se vyrábí ze 14 druhů sladu, 14 druhů chmele a má 14 procent alkoholu. Kvasí v sudech, používaných běžně pro zrání whisky. "Pro mě musejí být tahle piva robustní, veliká, plná chuti a s vysokým obsahem alkoholu. Musejí to být piva, která vás ve studených zimních dnech zahřejí," přiznává hlavní sládek He'Brew Paul Mcerlean.

V pivovaru Tröegs Brewing Company zas vaří ležák jménem Šílený Elf - na sud o objemu zhruba 1 200 litrů se spotřebuje 55 kilogramů medu a 545 kilogramů sušených třešní. Šíleného Elfa charakterizuje jedenáctiprocentní obsah alkoholu a sytě rudá barva. "Je to dost náročné, celý proces fermentace a výroby zabere téměř dva měsíce, ale my doufáme, že pak lidé budou chtít ochutnat i další naše výrobky," přiblížil spolumajitel pivovaru Chris Troeger. A hosté v barech, kde elfa točí, si pivo pochvalují, nejraději by ho prý pili celý rok. Majitel pivovaru to ale odmítá, podobné chutě prý patří výhradně k Vánocům.

Video a celý článek naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Jaký bude Silvestr v pivováru v Kostelci nad Černými lesy? Můžete ochutnat mnoho druhů piv a různých delikates a vyhrát hodnotné ceny.

Pochutnáte si na pivech z českých pivovarů, najíte se mnohých delikates, budete putovat pivovárem a ti nejlepší poutníci dospějí k příjemným a jistě hodnotným cenám a všechny vás tu čeká snad nejlepší rautový stůl na celém černokostelecku.

Piva i krmě

Silvestr se blíží a to neskutečně rychle a jako již tradičně, bude v černokosteleckém pivováru velmi pestrý. Čekají vás tu pivka z mnoha českých pivovarů (Dobruška, Hlinsko, Vysoký Chlumec, Chotěboř, Kácov, Jihlava, Vratislavice, Benešov, Nová Paka, Černá Hora, Zvíkov).

Foto

Gurmánských delikates si tu užijete "od nevidím do neslyším", budou vás tu lákat na vepřové prasečinky, naložené hověziny, zabíjačkové speciality, na pečené krocany i tatarský biftek, šunkové kýty či rozbíf, řízečky, ale i na sladkosti, zeleninové ba i ovocné saláty a na řadu přijde rovněži novoroční čočka.

Není bez zajímavosti, že pivovár má svou vlastní kolekci spodního prádla, triček i mikin. Vše bude i o Silvestra k mání.

Pro hravé a výherchtivé bude v průběhu večera připravena i tombola, skýtající mnohá překvapení.

Hry, zpěvy i ohňostroj

Ti odvážnější se budou moci zapojit do dobrodružné hry "Putování pivovárem" a vězte, že v ní budou moci získat zajímavé pestré věcné ceny i o pýchu.

Na humnu si budete moci zatrsati při rytmu diskotékových písní ze 60.-80.let s DJ LOCO – VINYL PARTY. V hostinci vás naopak čekají staré hity Z Čech až na konec světa – DJ RUDA.

O půlnoci si užijete slavnostního pikantního ohňostroje a vězte, že ani po něm vás nikdo nebude honit do hajan. Vždyť nový rok 2011 teprve začne a je třeba tuto jedinečnou událost náležitě oslaviti.

Rezervace je však nutná, abyste do roku 2011 vstoupili s radostnou myslí...

Zdroj: Říčansko.info | Autorka: Kateřina Davidová


Největší setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice se uskuteční během prvního únorového týdne v jihočeském Táboře (od 1. do 4. února 2011). Veřejná část slavností se koná ve všech prostorách Hotelu Palcát. Po čtyři dny si mohou milovníci zlatého moku vybírat ze široké nabídky tuzemských i zahraničních druhů piv. Návštěvníci a hosté budou moci poprvé ochutnat točené pivo Paulaner z Mnichova, bavorský Oktoberfest Bier, piva z pivovaru BrewDog ze skotského Fraserburghu, výrobky pivovaru Matuška, domácího pivovaru Berounský Medvěd, rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belweder Železná Ruda.

Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat pivo z Dánska, Norska, Francie, Anglie, opakovaně z Belgie (ze 4 tamních pivovarů), z Bavorska (ze 3 pivovarů)... Krátce řečeno: piva všech barev, chutí i původu. Očekává se stejně jako v minulých letech návštěva několika tisíc lidí.

V doprovodném kulturním programu vystoupí například Ilona Csáková, Maxim Turbulenc se svým letošním trhákem „Čechodecho“, dívčí rocková kapela The Apples, táborští umělci Jiří Matyáš band, Big Papa, dechovka, harmonikáři, diskžokejové a řada dalších.

V odborných soutěžích o Zlatou pivní pečeť se v prostorách Jihočeské univerzity utkají tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění se bude soutěžit v 21 kategoriích. V minulém roce bylo přihlášeno a zařazeno do soutěží více než 460 vzorků piva ze 92 pivovarů a minipivovarů. Letos do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Rovněž premiéru absolvují maďarský pivovar Serforrás Miškolc, bavorský Paulaner Mnichov nebo BrewDog ze Skotska. Opakovaně dorazí 3 pivovary z Belgie, 3 pivovary z Bavorska, jeden z Rakouska, 5 ze Slovenské republiky. Kvalitu své produkce bude moci poměřit i několik nových českých malých pivovarů, jako např. Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar.

V soutěži o Zlatý český pramen jsou do degustačních soutěží o nejlepší minerální vodu vedle největších výrobců z České republiky a Slovenské republiky přihlášeni výrobci z Itálie a Gruzie.

Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikuje světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. Soutěže minerálních vod kontroluje mezinárodní certifikační koncern TÜV SÜD. V letošním roce porotu posílí navíc i americký auditorský a certifikační koncern 3EC International, takže můžeme směle uvést, že tak objektivními kontrolními parametry nedisponuje žádná soutěž piva na světě. Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť a Zlatý český pramen. V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing. Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Předprodej vstupenek bude probíhat v městském Infocentru na Žižkově náměstí od 11. ledna 2011.

Podrobnosti o slavnostech piva naleznete na webových stránkách

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva v Táboře


Město musí zaplatit vícepráce, statika některých budov je prý horší, než se čekalo.

Ten, kdo počítal a zhotovoval rozpočet pro stavbu Chrámu chmele a piva v Žatci, se pořádně netrefil. O osmnáct milionů korun.

Taková je cena víceprací, které musí navíc město zaplatit za práce, které nebyly zahrnuté v rozpočtu akce za čtvrt miliardy korun. „Vícepráce na projektu Chrámu chmele a piva jsou ve výši osmnáct milionů korun,“ informovala žatecké zastupitele i veřejnost nová starostka města Zdeňka Hamousová.

Zatímco hlavní turistická část projektu Chrámu chmele a piva už funguje, vlastní pivo ve stylové restauraci už teče proudem, dá se vystoupat na Pivní maják nebo si projít labyrint, pracuje se i na dalších fázích výstavby. Renovaci klášterní zahrady a opravě renesanční sladovny. Při výstavbě se ale některé části nečekaně prodražily. A částka osmnáct milionů není vůbec zanedbatelná. „Vícepráce jsou mimo jiné způsobeny velmi špatný statickým stavem historické sladovny a s tím souvisejících prací. Projekt vznikal v určitém období a při realizaci se ukazuje, že skutečný stav některých objektů je v současnosti horší,“ zdůvodňuje navýšení rozpočtu starostka.

Tečou peníze, kam mají?

Žatečtí zastupitelé peníze pro firmu Metall Quatro, která akci za zhruba čtvrt miliardy korun, na níž přišlo více než 200 milionů korun z Evropské unie, schválili. Nechají si ale předložit odborný posudek. „Mělo by jít o nezávislé posouzení prací a přezkoumání položkových rozpočtů. Abychom věděli, že opravdu byly všechny práce provedeny,“ navrhl zastupitel Vladimír Martinovský. Vedení města je pro stejný postup, přezkoumá se, zda všechny peníze potečou správným směrem. „Výsledek posouzení bude zastupitelstvem města projednáván, bude přístupný i veřejnosti,“ ujišťuje Hamousová.

Zastupitelé chtěli také vědět, kdo je za navýšení zodpovědný. Zda projektant nebo někdo, kdo sestavoval rozpočet, chtěli také vědět, jak město vícepráce hlídá. Někteří nevěřili, že se statika mohla o tolik zhoršit, než v projektu předpokládal projektant. I na tuto otázku by měl odpovědět vyžádaný posudek.

V rámci projektu Chrámu chmele a piva probíhá v Žatci revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý


Obyvatelé Jižního Súdánu napůl žertem říkají, že dvaadvacetiletou válku za nezávislost vedli za právo dát si po horkém dni vychlazené pivo. Konflikt se rozhořel v roce 1983, kdy vláda v Chartúmu vyhlásila napříč zemí islámské právo šaría, jež zakazuje pití alkoholu.

Za nadvlády muslimského Severu se pouhé držení alkoholu trestalo několika tucty ran bičem. I mešní víno směl do země dovážet pouze papežský nuncius pod rouškou diplomatických výsad. Sotva tady zaschl inkoust na mírové dohodě, která převážně křesťanskému a animistickému Jihu poskytla autonomii, začaly žízeň jižanů hasit dodávky s pivem ze sousední Ugandy.

Foto

Speciálně pro jihosúdánský trh byl vyvinut světlý ležák „White Bull" (bílý býk) o síle 4,2% alkoholu.Díky majiteli Plzeňského Prazdroje, jihoafrické skupině SABMiller, už není Jižní Súdán odkázaný na pivo z dovozu. Loni založený pivovar v Jubě (Džubě), hlavním městě Jihu, je jediným průmyslovým podnikem v oblasti. Celkovou hodnotou 51 milionů dolarů (970 milionů Kč) se jedná o největší investici v Jižním Súdánu mimo ropný sektor. Investice zahrnovala i vybudování čerpadla, čističky a potrubí, jež přivádí vodu z Nilu vzdáleného téměř pět kilometrů od pivovaru. Samotné varné zařízení je z druhé ruky z Bulharska.

V Jubě se vaří tři typy piva, včetně dvou v ugandské licenci. Speciálně pro jihosúdánský trh byl vyvinut světlý ležák „White Bull" (bílý býk) o síle 4,2% alkoholu. Pivo pojmenované po uctívaném sudokopytníkovi je mezi jižany oblíbené jak kvůli místnímu původu, tak relativně nízké ceně. Zatímco značky z dovozu stojí 4 až 6 súdánských liber (32 Kč - 48 Kč), Bílého býka lze pořídit už za 3 súdánské libry (24 Kč). V oblasti, kde životní výdaje devadesáti procent obyvatel nepřesahují jeden dolar denně (19 Kč), se stále jedná o luxusní výrobek. Od zahájení provozu se nicméně výstav pivovaru téměř zdvojnásobil - ze 180 tisíc hektolitrů v květnu 2009 na 350 tisíc hektolitrů koncem roku 2010.

V Džubě se licenčně vaří i ugandské pivo Nile Special. V celém Jižním Súdánu je pouhých 50 km asfaltovek. Ještě většímu rozmachu firmy brání katastrofální infrastruktura. V celé oblasti o rozloze 640 tisíc kilometrů čtverečních (osminásobek České republiky) je pouhých 50 kilometrů vyasfaltovaných silnic. Místní autodopravci si navíc účtují dvojnásobný tarif než v okolních zemí, neboť přivykli přeplácení od zahraničních humanitárních organizací. Většina produkce pivovaru se tak zkonzumuje v Džubě a okolí.

Pro právníky SABMiller představovala specifický oříšek otázka registrace obchodní značky, neboť celostátní úřady v Chartúmu alkoholické výrobky odmítají uznat. Tento problém by se však mohl v dohledné době vyřešit. Druhý lednový víkend hlasují obyvatelé Jižního Súdánu o úplné nezávislosti. Výsledek referenda už mají čím zapít.

Zdroj: Týden.cz


Kromě kapra a bramborového salátu nebude na většině českých svátečních stolů chybět ani pivo. Téměř všechny pivovary proto uvařily nějaký vánoční speciál. Výroba a zrání vánočních piv trvá někdy i pár měsíců. I když se často jedná jen o reklamní trik, najdou se i výjimky.

Češi si na pivo potrpí i o Vánocích. Ke zvláštní atmosféře ale také chtějí zvláštní chuť a na to sázejí hlavně menší regionální pivovary. Někdy se vánoční pivo od běžné produkce liší jen etiketou, někdy ale přicházejí se skutečnou novinkou. "Pivo, které vaříme na Vánoce, je od základů jiné. Vznikla nová technologie kombinací ležáků a ejlů," prohlásil Martin Vrba, hlavní sládek pivovaru ve Dvoře Králové nad Labem.

Speciální vánoční piva se vaří v malých objemech a jejich výroba a zrání často trvá i několik měsíců. U lidí pak mohou mít takový ohlas, že se po svátcích z výjimky stane pravidlo. "Většina piv, co jsme zkoušeli, se na trhu postupně etablovala a dodneška zůstávají v našem portfoliu," řekl Josef Hlavatý, ředitel pivovaru v Náchodě.

Pro menší pivovary to může být zároveň dobrá příležitost, jak na sebe přitáhnout pozornost zákazníků. Sami ale říkají, že s velkými značkami chtějí soutěžit hlavně kvalitou. "Nechceme používat žádné stabilizátory a chemii, ale vařit opravdové české pivo," konstatoval Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru ve Dvoře Králové.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Pivovarům v Česku klesá odbyt. Už loni se výroba piva snížila meziročně o šest procent, za letošek pivovarníci odhadují dvanáctiprocentní pokles na celkových 16,5 milionu hektolitrů piva.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého se na tom podílí hlavně snížení domácí poptávky, klesá ale také export: „Je to nejhorší situace za posledních 20 let. Propad je skutečně téměř dvacetiprocentní za poslední dva roky. V roce 2007 a 2008 byly rekordní roky a od té doby je sešup výrazný.“

Situace by se mohla začít zlepšovat v příštím roce, podle Veselého bude rozhodující export. Celoroční výroba by se tak v budoucnu mohl znovu přiblížit ke 20 milionům hektolitrů.

Bude to za tu cenu, že export nebude 4 miliony, ale bude 6 nebo 7 milionů hektolitrů ročně. K tomu máme všechny předpoklady, od chráněného zeměpisného označení české pivo, tak extrémně silné známé značky, které mají velmi dobrou pověst. Do budoucna jak malé pivovary, tak i velké se budou muset výrazně orientovat na export,“ vysvětluje pivovarník.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický


Pivo s příchutí whisky

[čtvrtek, 23. prosinec 2010]

Že i v pivovarství je stále ještě prostor pro tvořivost dokazuje tradiční německý pivovar Hösl z Mitterteichu se svým pšeničným svrchně kvašeným pivem s příchutí whisky, který uvádí do tržní sítě pod obchodním názvem Whiskey-Weisse. Při jeho přípravě je jeden díl ječného sladu, který se používá při výrobě tohoto piva, nahrazen sladem používaným pro výrobu whisky.

Trvalo půl roku a bylo zapotřebí provést čtyři pokusné testovací várky k tomu, aby bylo dosaženo souladu aromatu whisky s chutí svrchně kvašeného piva. Whiskový slad byl odebírán přímo od dodavatele ze Skotska, kde se pro jeho sušení, podle tamních zvyklostí, využívá místní rašelina. Vzniklá typicky kouřová rašelinová příchuť je tudíž také charakteristická pro nové pivo Whiskey-Weisse. Aby došlo ještě k jejímu dalšímu zintenzivnění, využívá místní sládek, který patří již ke třetí generaci majitelů pivovaru, speciální vystírací a rmutovaní postup a zvláštní kmeny pivovarských kvasinek.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová


V devátém ročníku programu PRAZDROJ LIDEM je jasno v tom, které projekty získají finanční prostředky na svoji realizaci. O rozdělení 5,5 milionů korun, jež do programu poskytla společnost Plzeňský Prazdroj, rozhodovali sami občané, dále zaměstnanci Prazdroje a Rada reprezentantů programu složená z významných osobností veřejného života daného regionu a zástupců společnosti.

Veřejnost pomocí dárcovských zpráv a internetového formuláře či hlasovacího kuponu odeslala celkem více než 37 tisíc hlasů. Největší podporu a tedy i plnou požadovanou částku získal v Plzni projekt Nové poradenské centrum Ledovec a na Moravě pak Hraj, skákej, křič, hlavně konej dobro Salesiánského střediska Don Bosco.

Plnou výši prostředků, o něž žádaly, získají také projekty Domov sv. Aloise (490 tisíc korun), Sportem pro zdravý život našich dětí (180 tisíc korun) a Záchrana starého tisku z roku 1585 (65 tisíc korun), Materiální vybavení pro mladé stolní tenisty (178 tisíc korun). Tyto projekty se staly vítězi v hlasování zaměstnanců Prazdroje a Rady reprezentantů.

Zbylé prostředky si rozdělí další veřejností nejvíce podpořené projekty na základě poměru zaslaných hlasů a žádaných sum.

Do devátého ročníku programu PRAZDROJ LIDEM přihlásily neziskové a příspěvkové organizace působící na území města celkem 108 projektů. V září z nich Rady reprezentantů vybraly 51 (25 v Plzni a 26 na Moravě), které postoupily do veřejného hlasování, které skončilo 30. listopadu. Veřejnost odevzdala 37 347 hlasů, tedy o 50 % více hlasů oproti osmému ročníku. Jen dárcovských zpráv (DMS) přišlo 4503 a díky nim se částka poskytnutá Prazdrojem navýšila o dalších 121 581 korun. Příjemci prostředky převezmou v lednu.

Na programu je úžasné, že vtahuje do dění stále víc občanů daného regionu a umožňuje jim vyjádřit představu o tom, jaký z projektů peníze nejvíce potřebuje. Skvělé je i to, že mnoho lidí i v dnešní ekonomicky složité době projekty podporuje přímo svými prostředky pomocí dárcovských DMS. Jsou to významné peníze, které určitě přispějí k úspěšné realizaci mnoha z přihlášených projektů,“ říká Vladimír Jurina, manažer firemní značky Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Partneři Královský pivovar Krušovice a Správa Pražského hradu budou ve spolupráci pokračovat v průběhu roku 2011. Krušovický pivovar podporuje akce a projekty pořádané na Hradě již 8. rokem a je dlouhodobým generálním sponzorem stálé expozice Příběh Pražského hradu.

Spojení značky Krušovice s Pražským hradem není žádnou novinkou, ale má svůj původ už v 16. století. V roce 1581 totiž tehdejší majitel pivovaru v Krušovicích Jan Bírka z Násile nabídl pivovar Koruně české, tedy Rudolfu II., který jej roku 1583 opravdu koupil. Krušovické pivo pak Rudolf II. ochutnával při četných lovech v přilehlých křivoklátských lesích, a protože si zlatavý mok oblíbil, nechal si jej z Krušovic vozit i na Pražský hrad. Česká koruna pivovar vlastnila více než 100 let, a i přesto, že ho v roce 1685 prodala Arnoštu Josefu z Valdštejna, vřelý vztah Krušovických k Pražskému hradu zůstal a i dnes se neustále rozvíjí,“ vypráví Hana Fenclová, Brand manager značky Krušovice. V současnosti mohou návštěvníci Pražského hradu pivo Krušovice ochutnat v restauracích Vikárka a Lví Dvůr. Královské krušovické se rovněž podává díky své kvalitě a prezentaci při slavnostních příležitostech hostům Pražského hradu.

Pivovar Krušovice je dlouholetým generálním sponzorem expozice Příběh Pražského hradu, která v prostorách Starého královského paláce každoročně přibližuje historii hradního areálu sto tisícům návštěvníků Prahy z celého světa. „V Královském pivovaru Krušovice jsme všichni hrdí na to, že se náš pivovar stal nedílnou součástí vyprávění toho příběhu českých dějin. Současně tak můžeme zvyšovat image značky směrem k exportním trhům a partnerům,“ doplňuje Hana Fenclová.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Znojmo už má klíče od svého pivovaru

[středa, 22. prosinec 2010]

Budovy bývalého pivovaru včetně všech klíčů a zbytků technologií bývalé varny převzali v úterý dopoledne od zástupce pivovaru Heineken představitelé Znojma.

Klíče od pivovaru předal starostovi Znojma Zbyškovi Kaššaiovi zástupce pivovaru Heineken, ředitel pivovaru Starobrno Tomáš Pluháček. Početnou delegaci úředníků města doplnili také městští strážníci včetně ředitele Petra Koloucha. Městská policie totiž začne celý objekt od dneška fyzicky hlídat. Pomoci jim v tom má také technika včetně kamer. Objekt zatím zůstává veřejnosti nepřístupný.

Fotogalerii a celý článek naleznete zde...

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš

[Znojmo] 07:19 [permalink] [reaguj]


Minipivovary zažívají boom

[úterý, 21. prosinec 2010]

I v době ekonomické krize v Česku sílí boom minipivovarů, které vyrábějí desítky, maximálně stovky hektolitrů piva měsíčně pro svou vlastní restauraci a jen pár dalších v okolí. A to přesto, že jejich pivo je většinou dražší než od velkých hráčů na trhu. Minipivovarů už je podle odhadů přes sto a oborníci soudí, že jejich počet nadále poroste. Průmyslových pivovarů je pro srovnání méně než polovina.

Po změně režimu v roce 1989 byl v české části tehdejší federace jediný minipivovar, U Fleků v Praze, před deseti lety jich fungovaly necelé tři desítky. V posledních letech ale přibývají stále rychleji. Příznivce pěnivého moku mimo jiné láká malý výstav slibující jistou exotiku a také výroba převážně speciálních piv, která střední a velké pivovary často vůbec nevaří.

Minipivovary vaří prakticky pouze speciální piva – nefiltrovaná, vícestupňová, různě ochucená, svrchně kvašená, z pšeničného sladu a tak dále. Oslovují konzumenty, kteří chtějí experimentovat a mají na to,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Jejich podíl na celkovém výstavu piva v Česku činí podle statistik svazu asi dvě procenta. „Očekávám, že jich bude přibývat,“ podotkl.

Každoroční nárůst potvrzují i zástupci samotných minipivovarů.

Pokud chce člověk vařit pivo srdcem a v druhé řadě pro peníze, má velkou šanci uspět,“ řekl deníku E15 René Binar z minipivovaru Slezan v Leskovci na Opavsku, jenž vznikl před čtyřmi lety.

Podle Marka Kocvery z Klášterního pivovaru Strahov v Praze přibývá počet lidí ochotných zaplatit za speciální a kvalitní pivo vyšší cenu peněz a dají si raději čtyři piva z minipivovaru než za tu stejnou cenu pět či šest „komerčních“ piv. „U nás byli lidé zvyklí 40 let prolévat hrdlo levným pivem na množství. Degustační přístup je doména až poslední doby,“ míní Kocvera. Na změně se podle něj podílely nejen samotné pivovary, ale i média, která začala v posledních letech o pivu obecně více psát. „Před čtyřmi lety jsme se dozvěděli maximálně, že Plzeň Největší pivní národ tedy o pivu vlastně moc nevěděl,“ podotkl.

Ačkoli boom minipivovarů bude pokračovat, jsou věci, které by jejich růst mohly přibrzdit. U některých je to kolísající kvalita piva, u jiných omezená trvanlivost, která omezuje možnosti distribuce a konečně i vyšší cena.

Pro minipivovary by mohlo být likvidační odejmutí nižší daňové sazby pro spotřební daň z piva pro pivovary s nižším ročním výstavem. Stejně tak i případný markantní nárůst cen vstupů – energie, sladu a chmele,“ řekl deníku E15 David Staněk z Rukodělného pivovárku Třebonice, který sídlí na kraji Prahy.

Názory pivovarníků

1. Čím je nárůst minipivovarů způsoben? Čím se odlišují od těch středních a velkých?

2. Kdy a proč pivovar vznikl?

David Staněk, Rukodělný pivovárek Třebonice, Praha

1. Odlišným a pestřejším sortimentem nabízeného piva. Při stabilní kvalitě vařeného piva je to i zdravější nápoj, protože v minipivovaru je pivo nefiltrované a nepasterované, chuťově bohatší a plné minerálních látek, vitamínů a stopových prvků.

2. Roku 2005 na základě nevinně položené otázky, zda bych dovedl doma uvařit pivo. A následně se vše vzájemně na sebe nabalilo a vše skončilo rukodělným komerčním pivovárkem.

Aleš Kocvera, Klášterní pivovar Strahov, Praha

1. Malé pivovary obecně nabízejí vyšší kvalitu za více peněz a zákazníci, kteří upřednostňují kvalitu před kvantitou, to dokáží ocezdražila. nit. Také paleta nabízených druhů je mnohem širší a nabízejí různá sezonní piva, která nejsou velké pivovary schopny uvařit.

2. Současný pivovar vznikl v roce 2001, aby navázal na tradici původního pivovaru, který přestal vařit pivo v roce 1907. Původní pivovar vznikl zároveň s klášterem v roce 1142.

René Binar, minipivovar Slezan, Leskovec na Opavsku

1. Jeden z faktorů růstu je změna vnímání potravinářských produktů z malých provozoven, tím myslím i minipivovarů. Dalším je chuť experimentovat, objevovat nové. Každá várka je svým způsobem originál a má značně omezenou trvanlivost na rozdíl od unifikovaných euro piv.

2. Minipivovar Slezan vznikl oficiálně v roce 2006, předcházely tomu asi roční přípravy. Vznikl z nadšení a hlavně pro kvalitu pivu. Vaříme nejenom klasická, ale i netradiční piva, jako jsou speciály vyšších stupňovitostí a ovocná piva.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Část pivovaru Hostan je kulturní památkou

[pondělí, 20. prosinec 2010]

Ministerstvo kultury prohlásilo část areálu bývalého pivovaru Hostan kulturní památkou. Město budovy převezme v úterý.

Část areálu bývalého znojemského pivovaru Hostan se stala kulturní památkou. Návrh ležel od letošního ledna na ministerstvu kultury, které v uplynulých dnech některé budovy a vybavení za kulturní památku prohlásilo.

Památkáři navrhovali prohlásit kulturní památkou administrativní budovu, sladovnu a varnu se stáčírnou, kde bylo i technologické zázemí pivovaru. Podle odborníků je velice cenné i vybavení některých součástí areálu. Zejména technické zařízení varny, které bylo vyrobené v třicátých letech minulého století v závodě Škoda. Zda-li ministerstvo kultury vyhovělo všem jejich návrhům, není v tuto chvíli jasné. „Ministerstvo kultury sice již v dané věci rozhodlo, nicméně do nabytí právní moci se nemůžeme k záležitosti více vyjadřovat,“ neprozradil žádné podrobnosti mluvčí ministerstva Jan Cieslar.

Jen část areálu

Ministerští úředníci navíc poslali rozhodnutí o prohlášení památkou ještě bývalému majiteli areálu, tedy společnosti Heineken. „Ministerstvo kultury své rozhodnutí zaslalo Heinekenu, který pivovar vlastnil. Zástupci firmy nám rozhodnutí zatím poslali oskenované elektronickou poštou. Památkovou ochranu získala část budov v areálu,“ nebyla o moc konkrétnější ani vedoucí majetkového odboru znojemské radnice Jana Antošová.

Návrh na prohlášení pivovaru památkou poslali v lednu na ministerstvo památkáři. „Pivovar je jednou z dominant města a stojí v blízkosti hradu a rotundy. Tvoří výrazné a charakteristické panorama, které je potřeba respektovat,“ argumentoval již dříve znojemský památkář Jan Kozdas. Dodal, že jeden z objektů je podle něj barokního původu.

S návrhem souhlasil i historik jihomoravského muzea a tehdejší znojemský radní Jiří Kacetl. „Za památku by odborníci měli prohlásit jen hodnotné části, které jsou v pivovaru. Potom je totiž větší možnost čerpat dotace z ministerstva kultury, které těmto památkám poměrně přeje. Prohlášení by se však mělo udělat tak, aby nebyly chráněné i nehodnotné věci. Aby potom nedošlo k tomu, že v případě zbourání montované betonové věci dojde k průtahům,“ popsal bývalý radní Kacetl.

Klíče v úterý

Zástupci města fyzicky převezmou areál pivovaru od Heinekenu v úterý. „Poté, co pivovar definitivně získáme do správy, změníme v první řadě způsob střežení. Dosud tam působí agentura najatá Heinekenem. Její práce stojí měsíčně kolem devadesáti tisíc korun. Místo ní zaměstnáme dva hlídače a na areál dohlédnou také strážníci městské policie,“ přiblížil první plány starosta Zbyšek Kaššai. Ten nepředpokládá, že by město v nejbližší době otevřelo Hradní ulici, která areálem prochází. „V současné době si to neumím představit. Některé budovy nebo jejich vybavení stále patří pivovaru, je tam též cenné vybavení varny. Do budoucna budeme o využití ulice uvažovat. Nejspíš v souvislosti s projekty na další využití areálu,“ dodal Kaššai.

O budoucím využití pivovaru chce starosta brzy začít jednat s odborníky, úředníky a zastupiteli. „Musíme začít hledat investory a chystat projekty. Vše bude samozřejmě záviset i na tom, jak se nám podaří stabilizovat městskou kasu a kolik budeme mít na investice. Předpokládám, že sestavíme nějakou komisi. Chci hledat širokou shodu napříč celým politickým spektrem, protože jde o strategické rozhodování nejen na jedno volební období,“ dodal Kaššai.

Radnice má pro areál k dispozici takzvaný pasport areálu. „Je to základní popis jednotlivých budov a prostor a návrh, jak s nimi stavebně naložit. Návrhy podle typu a stavu budov sahají od úplného zachování po úplnou demolici. Materiál měli k dispozici i památkáři při procesu prohlašování kulturní památkou. Pokud vím, v zásadě pasport respektovali,“ sdělil vedoucí odboru rozvoje znojemské radnice Zdeněk Čižmář.

Hotel či muzeum?

Otázku využití areálu bývalého pivovaru Hostan už řešili i minulí znojemští radní, návrhy padaly i v nedávné předvolební kampani. V pivovaru by tak mohl mít místo hotel, muzeum pivovarnictví a okurkářství nebo minipivovar s restaurací. Vedle námětů z oblasti cestovního ruchu a kultury padaly ale i návrhy na drobnou výrobu. V areálu Hostanu se pivo vařilo od roku 1720. Výrobu ukončil jeho vlastník, společnost Heineken, v loňském roce a přesunul ji definitivně do Brna.

Čtěte také: Znojmo má definitivně pivovar Hostan

Zdroj: Znojemský deník.cz |Autoři: Martin Moštěk a Daniel Smola

[Znojmo] 11:37 [permalink] [reaguj]


Bývanie v tatranskom pivovare

[pondělí, 20. prosinec 2010]

Spoločnosť Pilsner Investment chce zmeniť areál za 100 miliónov eur

Pivovarská spoločnosť Pilsner Investment sa rozhodla svoje pole pôsobnosti rozšíriť aj do oblasti realitného biznisu. Areál súčasného pivovaru Tatran chce využiť na vybudovanie multifunkčného centra s názvom Pivovar Poprad.

Na celkovej ploche cez 30-tisíc štvorcových metrov chcú pivovarníci vybudovať zónu, pozostávajúcu z rezidenčného, obchodného, administratívneho, či hotelového segmentu. V súčasných výrobných priestoroch Tatranu chce realizátor začať stavať v októbri 2012, kedy chce požiadať aj o stavebné povolenie.

Spoločníkmi v biznise pivovarníkov sú levočská City Reality a spoločnosť Slovenská majetková, sídliaca v Prešove.

Projekt má byť zameraný na bytovú výstavbu a obchodné prevádzky. Srdcom bývania by sa malo stať trio 14 až 18-poschodových vežiakov, ktoré poskytnú vyše 110-tisíc štvorcov úžitkovej plochy. „Parametre ich cien si ešte chceme definovať vzhľadom na možnosti a požiadavky trhu,“ dopĺňa Marián Balaj, projekt manažér Pilsner Investment.

Vizualizace

Vlajkovou loďou komerčných priestorov by sa zasa mal stať objekt obchodno-zábavného centra s umiestnením v strednej časti komplexu. Zároveň by mal byť priestorovo najväčším objektom.

Administratívu by chcel investor poňať ako štvrtú výškovú budovu s desiatimi podlažiami. Hotelová časť je zatiaľ v predstave 9-podlažnej budovy so štvorhviezdičkovými službami. V areáli by malo vzniknúť aj vyše 1 100 podzemných parkovacích miest.

Projekt v celkovej investícii 100 miliónov eur je v súčasnosti v posudzovaní vplyvov na životné prostredie. Po ukončení projektovej prípravy, by sa mali začať asanačné práce existujúcich objektov v areáli pivovaru. Samotná výroba piva by sa tak mala sťahovať do nových priestorov mimo mesta.

Po ukončení výstavby, ktorá je v pláne na jar 2015, by tak multifunkčná zóna mala spájať centrum mesta s najväčším popradským sídliskom Juh.

Zdroj: Reality eTrend.sk | Autor: Martin Labanc | Vizualizace: Jančina architekti


Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., (dále jen CVVM SOÚ AV ČR) ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo. Množství konzumovaného piva se z dlouhodobého hlediska udržuje na úrovni přibližně devíti půllitrů týdně u mužů a přibližně dvou půllitrů u žen. Potvrdily se rovněž dlouhodobé trendy v názorech české populace na prestiž českého piva a pivovarství. Ve srovnání s průzkumem z roku 2006 roste hrdost Čechů na světové prvenství v konzumaci piva, a to především u mužů, v nižším počtu je tomu tak však též u žen. Dlouhodobě dominuje poměrně optimistický názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarství, byť se občas objevuje náznak poklesu příznivých očekávání. Potvrzuje to kupříkladu fakt, že 74 % obyvatel se neobává toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. Většina české populace, 65 %, nadále věří, že české pivovary prorazí do zahraničí.

Preference při výběru piva jsou u českých konzumentů dlouhodobě poměrně jasně vyprofilované. Přibližně 80 % mužů si vybírá pivo z konkrétního pivovaru (u žen je podíl kolem 50 %). Podle průzkumu si mladší ročníky (přibližně do 45 let věku) častěji než ročníky starší vybírají pivo jedné značky. Dlouhodobým trendem bez výraznějších změn je preference 53 % mužů konzumovat rozhodně nebo spíše pivo ze známého a velkého pivovaru než z malého a místního. Trvalým trendem je významná preference chuti jako podstatného aspektu při výběru piva (70 %), její podíl přitom mírně roste. Cena má při výběru mnohem menší váhu a pouze 26 % Čechů ji považuje za velmi důležitou. Oproti tomu 55 % Čechů považuje roli reklamy při rozhodování o výběru piva za zcela bezvýznamnou. Srozuměná s faktem, že ceny piva v budoucnosti porostou, je naprostá většina domácí populace.

Průzkum opět ukázal, že pozice našeho pivovarství a piva je mezi českou populací nadále pevná, a nepotvrdily se obavy z poklesu prestiže českého piva a hrdosti na ně nebo poklesu důvěry v naše pivovarství, což je nejen pozitivní, ale pro výrobce piva a sladu a další dodavatele nepochybně také inspirující a zavazující," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Současně však musíme akceptovat významný trend, kterým je příklon rozhodné většiny Čechů k rozumné výši konzumace piva. Časy, kdy existovala poměrně značně objemná skupina velkých pijáků piva, jsou ty tam a životní styl se nyní ubírá zcela jiným směrem. Navíc je dnešní konzument piva informovanější a nepochybně též vybíravější," dodal Jan Veselý.

Výzkumy o zásadním fenoménu české společnosti, kterým je její vztah k pivu a pivovarství u nás, organizujeme nepřetržitě od roku 2004. Nabízí objektivní a neobyčejně zajímavý pohled na tuto oblast našeho života s dlouholetou historií, tradicí a současností," komentoval výsledky autor průzkumu PhDr. Jiří Vinopal, PhD., z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Je nutné podtrhnout fakt, že průzkumy veřejného mínění jsou především nástrojem pro zmapování nálady, pocitů a názorů obyvatel a že z uvedených hledisek je nutné je též hodnotit," doplnil Jiří Vinopal.

Součástí výzkumu byla analýza vztahu české populace k malým pivovarům. Roste počet těch, kteří na tuto oblast mají jasný názor, a naopak klesá počet respondentů, kteří by nebyli s to svůj názor formulovat. Přibližně dvě pětiny populace vyslovují obavy z ohrožení malých pivovarů a přibližně stejný podíl tvoří ti, kteří takové obavy nevyslovují.

Jinou zajímavou otázkou je vztah české populace k nealkoholickému pivu, který v posledních 4 letech nedoznal změn. Nealkoholické pivo není pochopitelně náhradou piva běžného, pokud si však lidé běžné pivo dát nemohou, automaticky sáhne 53 % mužů a 26 % žen po jeho nealkoholické variantě. Výjimku tvoří skupina mužů mezi 18-29 lety a méně pravidelní konzumenti piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz | Český svaz pivovarů a sladoven


Vánoční zprávy z Rychty

[pátek, 17. prosinec 2010]

Uplynuly již dva měsíce, co byl otevřen nový Pivovar Hotel Na Rychtě a ještě déle, co jste nám pomohli najít název pro naše piva. Pivovar a restaurace se těší velké návštěvnosti a my doufáme, že i Vy jste již byli ochutnat naše piva či gastronomické speciality.

Každým dnem se snažíme naše služby rozšiřovat ke spokojenosti všech zákazníků a přinášet nové akce, výhody a novinky. A protože se blíží vánoční svátky a oslavy nového roku, rádi bychom Vám touto cestou nabídli jedinečnou příležitost oslavit Nový rok 2011 právě na Rychtě. Za jednorázový poplatek 1500 Kč máte možnost neomezené konzumace piva, jakostních vín, občerstvení z široké nabídky rautového stolu, nealko nápojů či kávy a samozřejmě novoroční přípitek. Je připravena živá hudba včetně tance a večerem Vás bude provázet Libor Zajíček.

Kapacita je omezena, proto pozvání nabízíme prioritně Vám, našim příznivcům. Vstupenky můžete objednávat telefonicky na čísle: 475 205 018 nebo emailem na: info@pivovarnarychte.cz.

Mezi další novinky patří dárkové poukázky na restaurační a hotelové služby v hodnotách 500 Kč, 1000 Kč a 1600 Kč, které můžete nejen k Vánocům věnovat svým přátelům.

Netradičním dárkem může být i luxusní balení našeho piva Mazel ve dvoulitrovém džbánku za 399 Kč.

Soutěžíte rádi? Pak Vás zveme do soutěže s Ústeckým deníkem o nejvtipnější vánoční fotografii. Výhrou je Silvestr pro dvě osoby s novoročním ubytováním v hotelu Na Rychtě. Stačí poslat fotografii a hlasovat na webech Deníků od 13.12 do 26.12. 2010. Více informací na http://ustecky.denik.cz.

A jako dárek pod stromeček jsme Vám uvařili třetí pivo Ústečan – polotmavé 14° pivo s karamelovým nádechem. Čepujeme již od 17. prosince.

Krásné a bezstarostné vánoční svátky a do roku 2011 velkou dávku zdraví a spokojenosti.

Pivovar Hotel Na Rychtě

Zdroj: Pivovar Hotel Na Rychtě


Největší moravskoslezské pivovary se tvrdě přou o ostravské restaurace a hospody. U proslulou Stodolní ulice se pak svádí přímo nelítostný boj. Pivovarská téměř válka probíhá už řadu let.

V boji prý létají velké peníze. "Jak se třeba nějaká hospoda ocitne v problémech, hned se nad ní slétají zástupci velkých pivovarů a nabízejí peníze za to, že se jim hospodský upíše k odběru piva. A ty částky nebývají malé," popisuje situaci muž, který se v oblasti prodeje piva pohybuje. Kvůli svému zaměstnání si ale přál uchovat anonymitu.

Statisíce za výčep? Pivovaru se to vrátí

"Vím, že se nabízejí velké peníze za to, aby hospoda podepsala exkluzivitu pivovaru, nám se to naštěstí vyhýbá," vysvětluje Jiří Zahuta, majitel klubu Hudební bazar v Ostravě-Přívoze. Na rozdíl od většiny ostravských hospod nad jeho výčepem nedominují pípy Radegastu ani Ostravaru, ale malého pivovaru z dalekých Svijan v Libereckém kraji.

V Ostravě mezi sebou bojují dva největší regionální pivovary, místní Ostravar a nošovický Radegast. Zatímco Radegast od poloviny devadesátých let v Ostravě i dalších velkých městech dominoval a získával jednu pozici za druhou, v posledních letech se situace hlavně v Ostravě pomalu obrací.

"V posledních letech se nám daří svou pozici ve městě upevňovat, podle našich interních dat mírně převládá počet hospod a restaurací čepujících některé z piv značky Ostravar," popsal aktuální stav bitvy o Ostravu mluvčí ostravského pivovaru Pavel Barvík a dodal: "Je to ale stále velmi těsné, z řádově stovek restaurací v Ostravě se počet těch, které máme oproti Radegastu navíc, dá počítat v desítkách."

Přesná čísla navíc neexistují, ne všechny restaurace mají exkluzivní smlouvy a mohou čepovat více druhů piv.

Stodolní stále drží Prazdroj a Radegast

Svou pozici v Ostravě, tedy v místě na dohled od "pivovarského komína", kde by měl mít každý pivovar tu nejsilnější pozici, sice Ostravar vylepšuje, stále mu ale chybí pomyslná třešnička na dortu, a to Stodolní ulice. Tam má stále navrch Plzeňský pivovar, pod který patří i Nošovice. Zástupci nošovického pivovaru nechtěli počet restaurací v Ostravě, do kterých dodávají pivo, komentovat.

A na boji o Stodolní nejvíce vydělávají hospodští, které chtějí pivovary získat na svou stranu, nabízejí jim totiž za "převléknutí dresu" statisíce. "Přišli za mnou z Ostravaru a nabízeli mi 650 tisíc korun v hotovosti za to, abych odebíral jejich pivo," popsal majitel Cafe de la Ostrava na Stodolní ulici Marek Pazderník.

"Asi jim šlo hlavně o to dostat se na Stodolní, kde se zatím moc neuchytili. Peníze měly přijít normálně na účet, nebylo to tak, že by ta částka obsahovala třeba propagační předměty, ubrusy nebo sklo. Prostě by za to zaplatili. Ale za rok by to stejně měli zpátky. Ale já zůstal u Prazdroje. Plzeň je Plzeň," dodal.

Pivovar Radegast

Jeden z nejmladších pivovarů v zemi. Letos slaví čtyřicáté výročí, zažil na začátku devadesátých let prudký rozjezd výroby i zájmu pivařů. Nyní patří do pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj, každým rokem vyrábí okolo dvou milionů hektolitrů piva.

Pivovar Ostravar

První pivo se v "Českém akciovém pivovaru v Moravské Ostravě" uvařilo v roce 1898. Pivovar měl v komunistické éře velké problémy s kvalitou piva, v posledních deseti letech se ale vrací mezi oblíbené značky. Pivovar je ve skupině Staropramen společnosti StarBev.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Darek Štalmach


Ještě nedávno chystal stát likvidaci vyškovského pivovaru. Teď pro něj znovu hledal nového nájemce. Pouze ze dvou nabídek měli v pátek na ministerstvu zemědělství vybírat nového nájemce pivovaru.

Bylo ale také možné, že stát v řízení nikoho nevybere. A právě to se podle tiskové mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové také stalo. „Hodnotící komise, která posuzovala došlé nabídky v rámci vyhlášení veřejné obchodní soutěže na pronájem movitých a nemovitých věcí Jihomoravských pivovarů konstatovala, že o pronájem byl projevený zájem, avšak pro formální nedostatky v podaných nabídkách je musela z dalšího posuzování vyřadit,“ informovala Dvořáčková.

Nejistota zaměstnanců o svou budoucnost tak nekončí. Podle informací ministerstva zemědělství, které státem vlastněný pivovar spravuje, dojde k dalšímu výběrovému řízení. „Jediný akcionář ve spolupráci s managementem podniku připraví opětovné vyhlášení v dohledné době,“ doplnila mluvčí.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Michal Kočí


Konečně odtajní nájemce pivovaru

[pátek, 17. prosinec 2010]

Po měsících nejistot a spekulací se v pátek 17. prosince konečně rozhodne o dalším osudu vyškovského pivovaru. Z výběrového řízení by totiž právě dnes měla vzejít firma, která bude pivovar pronajímat. Podle informací ministerstva zemědělství, které státem vlastněný pivovar spravuje, se přihlásili pouze dva zájemci.

Tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková redakci Vyškovského deníku Rovnosti potvrdila, že obě obálky ve čtvrtek zdárně dorazily do Prahy. „Rozlepování obálek se uskutečnilo ve čtvrtek. Následovalo ověřování a kontrolování nabídek, zda splňují veškeré náležitosti, notářský zápis a návrh dalšího postupu. Komentovat nabídky budeme v pátek,“ informovala Dvořáčková.

Veřejnost a hlavně zaměstnanci pivovaru se tak o dalším osudu dozvědí v pátek dopoledne.

Mluvčí zopakovala, že hlavní podmínkou je, že nájemce musí vařit pivo. „Ano, to samozřejmě platí. Budoucímu nájemci na základě smlouvy poskytneme oprávnění k výkonu práv k ochranným známkám, a na základě další smlouvy poskytne oprávnění k užívání know-how,“ ujistila Dvořáčková.

V okresním městě mezitím kolují dohady, zda nový nájemce převezme všechny zaměstnance. „Nebylo podmínku výběrového řízení, že nás tu nový nájemce nechá všechny. Jde o pronájem movitého a nemovitého majetku. Pochopitelně panují obavy, kolik nás v pivovaru zůstane, i když je zřejmé, že lidi se zkušenostmi v oboru bude nový nájemce potřebovat,“ prohlásil odborář Martin Obruča.

Podle jeho slov třeba účtárna pivovaru nezůstane ve stavu, v jakém je nyní. „Firma určitě bude mít vlastní účetní, ale uvidíme. Přesto doufáme, že z dvojice zájemců se rozhodne pro toho, který má poctivý záměr,“ doplnil Obruča.

Nejistota tak už snad opadne i z dalších zaměstnanců. „Uvidíme, jak to bude celé vypadat. Určitě s novým nájemcem bude i nějaká jistota, směřování někam,“ doufal vrchní sládek Dušan Táborský, který ve vyškovském pivovaru pracuje už šestnáct let.

Při hodnocení nabídek má mít největší vliv výše nájemného. Poté navrhované kauce a úplaty za výkon práv k ochranným známkám. Je ale také možné, že stát v řízení nikoho nevybere.

Psychice zaměstnanců nepomohly ani průtahy při samotném výběrovém řízení. Jeho vítěz měl být známý už v polovině listopadu, jeho příprava se ale zdržela.

Pivovar zažívá už několik let velký propad tržeb a se ztrátou hospodaří dlouhodobě. V loňském roce vykázal ztrátu 30 milionů korun při tržbách necelých 34 milionů, předloni činila ztráta 9,7 milionu korun a o rok dříve zhruba 20 milionů. Letos na jaře proto valná hromada rozhodla o utlumení jeho činnosti. Z třiatřiceti zaměstnanců chtěla do poloviny roku hned čtyřiadvacet propustit. Rozhodnutí nicméně představenstvo společnosti změnilo koncem letošního června.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michal Kočí


Pivovar SABMiller chce pomáhat při ochraně vodních zdrojů v rozvojových zemích. Tato mezinárodní společnost se v minulosti podílela společně s WWF a německým fondem udržitelného rozvoje (GTZ) na vytvoření partnerství, týkající se budoucnosti vodních zdrojů. Toto partnerství usiluje o lepší obchodní vztahy s privátním sektorem díky podpoře managementu, jež se věnuje udržitelnosti vodních zdrojů. Riziko nedostatku vody totiž v případě pivovarů patří mezi ty nejvážnější.

V minulých letech tito tři partneři spolupracovali v Peru, Tanzánii, na Ukrajině a v jižní Africe. V každé zemi došlo k detailnímu měření nároků, týkajících se spotřeby vody, aby se ukázalo, jakým riziků v této oblasti společnosti čelí.

Pivovar SABMiller výši spotřeby přesně kvantifikoval počínajíc úrodou chmele až po konečnou distribuci piva. Rozbor byl zveřejněn na internetových stránkách včetně přehledu klíčových rizik, identifikovaných v každé zemi.

Výsledek je mimořádně zajímavý. Ukazuje se, že spotřeba vody na výrobu jednoho litru piva kolísá od 61 litrů v Peru až na 180 litrů vody v Tanzánii.

Všechno ale pivovar nedokáže ovlivnit, protože spotřeba vody závisí také na tom, jak kvalitní je úroda. Pivovar SABMiller však poskytuje místním farmářům přesné informace, které jim pomohou využívat co nejlépe vodní zdroje.

Jednou z inovativních myšlenek, kterou pivovar podporuje, aby se chránily vodní zdroje v rozvojových zemích, je zavedení procesu odsolování mořské vody. Mobilní pivovarská loď již zkouší využívat při výrobě piva mořskou vodu. Loď by mohla měnit svá stanoviště podle toho, jaká kde byla úroda chmele a podle toho, zda v dané lokalitě poptávka po zlatavém moku roste nebo klesá, konstatoval Andy Wales,zodpovědný ve společnosti SABMiller za udržitelný vývoj.

Zdroj: O pojištění.cz | Lloyd´s


Jihlavský pivovar Ježek zakládá novou tradici. V pátek v jedenáct hodin v něm poprvé uspořádají vánoční jarmark, který je navíc spojen i se zabijačkou a odpoledním kulturním programem. Přijet má například pekař a kovář, v nabídce budou i svíčky, bižuterie či keramika.

"Od 15 hodin zazpívá Hudební sdružení Gymnázia Jihlava pod vedením sbormistrové Dagmar Němečkové. Představí se také jihlavské folklorní soubory Dřeváček, Jeřabinka, Vysočánek a Vysočan," uvedla mluvčí pivovaru Eva Vařejčková.

Vstup na akci je zdarma. "Těšíme se, že založíme zase nějakou novou jihlavskou tradici. Uvidíme, jak se k Vánocům v pivovaru postaví veřejnost. Doufáme, že dobře," doplnila Vařejčková.

V březnu se chystá ples, o prázdninách Kulturní léto

Pivovar má již i předběžný plán kulturních akcí na rok 2011. Tou nejbližší bude ples Ježka a Dukly. "Část výtěžku tohoto plesu budeme věnovat na podporu mládežnického hokeje v Jihlavě," řekla Eva Vařejčková. Ples se uskuteční 12. března v domě kultury a budou na něm hned dvě scény.

Už nyní zvou lidé z pivovaru interprety také na červnový Den Ježka. "Ten bude tentokrát jednodenní," upřesnila mluvčí.

Návštěvníci pivovaru mohou také počítat s dalším ročníkem Kulturního léta v pivovarské restauraci. "Koncerty budou po celé léto každý čtvrtek – vyjma poslední akce, kterou plánujeme na pátek 2. září. Ráda bych tady měla Láďu Mišíka," doplnila Eva Vařejčková.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík


České pivovary nechtějí vařit levné p

[čtvrtek, 16. prosinec 2010]

Levněji to nejde, tvrdí tuzemské pivovary a upouštějí od výroby privátních značek pro obchodní řetězce. Česko tak čím dál víc zaplavuje pivo z Polska.

Do Česka, světové pivní velmoci, se dováží stále více piva. Jeho dovoz roste rekordním tempem.

V období od ledna do konce října letošního roku se do České republiky dovezlo 762 tisíc hektolitrů zlatavého moku, tedy více než dvojnásobek celkových dovozů v loňském roce.

Z toho 430 tisíc hektolitrů pocházelo z Polska. Včera to potvrdil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Většina dovozu připadá na piva privátních značek obchodních řetězců. Veselý odhaduje, že letošní objem dovozu piva do České republiky přesáhne 850 tisíc hektolitrů.

"Nemá to nic společného s Polskem. Je tam napsáno Vyrobeno v EU," uvedl Veselý. Za celý loňský rok se do Česka dovezlo 319 000 hektolitrů piva ze zahraničí.

České pivovary od výroby pod privátními značkami obchodních řetězců podle Veselého postupně upouštějí.

"Požadavky na pivo jsou takové, že české pivovary už nejsou ochotny pivo za těch cenových relací vyrábět, to znamená s takovou kvalitou," podotkl šéf pivovarnického svazu.

Češi pivo omezují

Tuzemským pivovarům nyní klesá odbyt a pivovarníci očekávají nejvyšší snížení výroby od roku 1989.

Již loni vyrobily pivovary v České republice meziročně o šest procent piva méně. Pro letošní rok dosavadní odhady hovoří minimálně o dvanáctiprocentním poklesu trhu.

Ze statistiky vyplývá, že na poklesu se podílí více snížení domácí poptávky než vývozu piva. Ten za osm měsíců roku klesl o necelých devět procent.

Privátní značky jsou levné

Nabídku výrobků privátních značek, jejichž cena je zpravidla nižší než u značkového zboží, což je v době hospodářské krize konkurenční výhoda, obchodníci rozšiřují.

Řetězce tvrdí, že jejich privátní značky vyjdou levněji, protože je od jednotlivých výrobců nakupují ve větším množství pro několik trhů, na kterých působí. Díky tomu s nimi mohou vyjednat o něco lepší cenu.

Privátní značky obchodních řetězců podle loňského průzkumu pravidelně nakupuje více než polovina Čechů. Je to ale stále méně než například v Maďarsku nebo na Slovensku.

Zdroj: ekonomika iHNed.cz


Osmatřicetiletý Stuart Howe z anglického hrabství Cornwall miluje pivní speciály. Ovšem na trhu jich podle jeho názoru není dost, proto jich sám připravil dvaapadesát.

Každý z nich je přitom výjimečný svou příchutí, které by člověk hledal v pivu jen výjimečně. Stuart totiž uvařil pivo s příchutí ústřic, slaniny ale třeba i vnitřností.

Shlefish Stout neboli silný černý mušlový ležák vyrábí z ústřic, srdcovek a slávek. Barley Tikka Vindaloo zase obsahuje indické koření. Heston Offal Strong Ale, silný ležák s příchutí vnitřností, obsahuje kuřecí játra, ledviny a jehněčí srdíčko.

Já si docela cením toho, že nebudou chutnat každému a některé z nich jsou docela strašidelné, ale je to zajímavý experiment. Mým oblíbeným je asi pivo s příchutí citrusových plodů. Použil jsem k jeho ochucení kůru ze sedmi různých druhů citrusových plodů, není jich moc, které bych nepoužil,“ tvrdí osmatřicetiletý Stuart, který navíc za pár týdnů představí další speciál s halucinogenními účinky. Ten obsahuje pelyněk a další byliny. Jeho snem je ovšem pivo vařené z krevní plazmy. Tu by ale musel získat z nemocnice.

Zdroj: Bydlení Dáma.cz


Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo na Ministerstvu zahraničních věcí závěrečné hodnocení účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010. Budějovický Budvar byl „Hlavním partnerem české účasti na EXPO 2010“ a jeho pivo bylo exkluzivně „Oficiálním pivem české expozice“. Účast Budějovického Budvaru na EXPO byla přínosem pro další rozvoj obchodních aktivit nejen v Číně, ale i v celé Asii. Hosté českého pavilonu vypili během výstavy 223 hektolitrů budvarského ležáku. Díky účasti na EXPO 2010 zvýšil pivovar letošní export do Číny meziročně téměř na trojnásobek a také podstatně rozšířil sortiment piva dodávaného do Číny. Letos byl také zahájen export sudového světlého ležáku a tmavého ležáku v lahvích i sudech do Číny. Protože podstatně vzrostla známost značky Budějovický Budvar nejen v Číně, ale také v dalších asijských zemích, očekává pivovar v příštích letech další zvýšení exportu do těchto zajímavých teritorií.

Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo na Ministerstvu zahraničních věcí ČR závěrečné zhodnocení účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010. Jedním z reprezentantů ČR na této události světového významu byl Budějovický Budvar jako „Hlavní partner české účasti na EXPO 2010“ a jeho pivo bylo exkluzivně „Oficiálním pivem české expozice“. V restauraci CZECHIA na EXPO 2010 v Šanghaji se pro návštěvníky čepoval světlý i tmavý ležák z Budějovického Budvaru. Za půllitr čepovaného ležáku na EXPO 2010 platili návštěvníci 70 čínských RMB (v přepočtu asi 210 Kč). Tato cena odpovídá ceně, za jakou se tento prémiový originální ležák prodává v luxusních šanghajských restauracích pro zahraniční klientelu. Přes vysokou cenu vypili návštěvníci výstavy EXPO přes 223 hektolitrů světlého a tmavého ležáku, který se v Číně prodává pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, doplněnou čínským ekvivalentem (čti „Bai De Fu“, v překladu znamená „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“).

S výsledky na EXPO jsme spokojeni. Podle našich odhadů ochutnalo naše pivo až 40 000 návštěvníků českého pavilonu z velmi solventní cílové skupiny, která je pro další rozvoj našeho prodeje v Číně klíčová,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka Budějovického Budvaru a dodává: „Překvapil nás zvláště velký zájem o tmavý ležák, jehož objem činil asi 40% prodeje.“ V České republice tvoří tmavé pivo jen asi 2% celkové spotřeby.

Díky účasti na EXPO 2010 jsme zvýšili letošní export do Číny meziročně téměř na trojnásobek. Celkový objem vyvezeného piva bude letos kolem 800 hektolitrů. Také jsme podstatně rozšířili sortiment piva dodávaného do Číny,“ komentuje výsledky Ing. Renata Pánková, vedoucí exportu Budějovického Budvaru. Byl zahájen export sudového světlého ležáku a tmavého ležáku v lahvích i sudech. Účast na EXPO 2010 byla efektivní propagací Budějovického Budvaru i v dalších asijských státech. Jihovýchodní Asie by se měla v nejbližších letech stát velmi perspektivním teritoriem. Přes prozatím nízkou kupní sílu vzniká v této oblasti cílová skupina pro importovaná originální a tedy i drahá piva. Do roku 2014 tam má vzrůst spotřeba piva o 25% a v samotné Číně až o 29%. Budějovický Budvar dnes vyváží pivo do devíti asijských zemí, kromě Číny například do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu. V letošním roce byla vypravena také první zásilka piva do Indie.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Piva Braník v dvoulitrových PET lahvích se již prodalo přes 3 miliony kusů. Stalo se tak během krátké doby, jen půl roku od jeho uvedení na trh v červnu 2010. Braník se navíc v tomto rekordně krátkém čase stal dvojkou v segmentu piv balených v PET lahvích a překonal tak řadu již zavedených konkurenčních značek.

Když jsme vstupovali na trh piv balených v PET lahvích, věřili jsme, že v něm Braník bude úspěšný. Jsme rádi, že prodejní čísla potvrzují původní ambice Braníku Dvoulitr,“ říká Martina Bučková, manažerka značky Braník. „Braník je v hlavách českých spotřebitelů zavedená pivní značka, která přináší vyvážený poměr ceny a kvality a to je pro jeho konzumenty důležité. Nový Braník Dvoulitr navíc těží z předností balení v PET lahvi, jako je větší objem a lehká manipulace,“ vysvětluje důvody úspěchu prodejů Martina Bučková.

Rychlost prodeje podpořila také televizní reklamní kampaň Braník Dvoulitr, kterou natočil Petr Čtvrtníček. Ta běžela v českých televizích od poloviny července do začátku září. „Televizní reklama velmi dobře a vtipně odkomunikovala příležitosti pro konzumaci Braníku Dvoulitru. Hlášky jako „co to je za kubaturu, Braník Dvoulitr“ se díky ní dostaly do povědomí spotřebitelů a takřka zlidověly“, doplňuje Martina Bučková.

Zájem o pivo Braník v dvoulitrové PET lahvi s koncem sezóny neopadl, prodejní úspěchy Braníku Dvoulitru pokračovali dál i po ukončení kampaně.

Segment piv balených v PET lahvích je v současné době jediným rostoucím v oblasti tzv. baleného piva (tzn. lahve, plechovky apod.) Spotřebitelé na balení v PET lahvích pozitivně hodnotí hlavně větší objem, snadnou manipulaci a zanedbatelnou hmotnost lahve.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


K výrobě jednoho litru piva potřeboval pouhých 3,3 litru vody.

Pivovar Ostravar dosáhl v listopadu historického rekordu, když k výrobě jednoho litru piva potřeboval pouhých 3,3 litru vody. Ostravští pivovarníci tak přivedli proces vaření piva z pohledu efektivity nakládání s vodou téměř k dokonalosti a jsou v tomto ukazateli mezi nejlepšími v Česku. Dnešní spotřeba vody je přitom výsledkem dlouhodobé strategie pivovaru v níž je jeden z pilířů zaměřen na ekologii. Podle mínění vědců se přitom voda stane v blízké budoucnosti strategickou surovinou podmiňující další rozvoj lidské společnosti.

Otázka, kolik litrů vody je potřeba k výrobě jednoho litru piva, vypadá na první pohled jako nějaký vtip. „Laik by mohl říct, že k výrobě jednoho litru piva potřebujete zhruba jeden litr vody,“ vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Ve skutečnosti potřebujete k výrobě litru piva několikanásobně více vody, neboť vodu při výrobě piva potřebujete nejen při vaření piva, ale také v dalších výrobních procesech – například při chlazení piva, sanitaci zařízení či k mytí obalů..

Ve světě spotřebují pivovary v průměru 5 litrů vody na 1 litr uvařeného piva. V současné době dokáží tuzemské pivovary vyrobit jeden litr piva zpravidla za 4,3 až 7 litrů vody. „Na spodní hranici těchto hodnot, tzn. na více než 4 litrech na jeden litr vyrobeného piva jsme byli přibližně před třemi lety,“ říká Kornas. „Letos jsme dokázali stlačit spotřebu vody pod 3,5 litrů a v listopadu se nám podařilo dosáhnout historického minima.

Za nízkou spotřebou vody i elektrické energie na jeden litr vyrobeného piva v ostravském pivovaru stojí mezinárodní program SPOt, který má Ostravar implementován od roku 2007. „SPOt je postaven na 7 nejdůležitějších pilířích při výrobě piva. Kromě standardních procesů klade velký důraz právě na ekologii.“ vysvětluje vrchní sládek.

V posledních třech letech investoval Ostravar desítky miliónů korun do nových ekologičtějších technologií. V loňském roce například Ostravar pořídil novou moderní myčku vratných lahví s nízkou spotřebou vody a letos pro změnu zakoupil Ostravar do svého provozu kompresor využívající odpadní teplo, aby snížil spotřebu elektrické energie. Výsledkem ekologických investic ostravského pivovaru bylo snížení spotřeby elektrické energie o 23% a snížení spotřeby vody o 21%.

V našich ekologických investicích budeme pokračovat i napřesrok,“ říká vrchní sládek ostravského pivovaru Richard Kornas. „Již teď připravujeme druhou etapu modernizace chlazení na spilce, která příští rok přispěje k dalšímu snížení spotřeby vody i elektrické energie.“ uvádí závěrem Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Čím více piva čeští muži a ženy vypijí, tím více jsou hrdí na vysokou konzumaci tohoto alkoholického nápoje v České republice. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného ve středu.

Hrdost na dlouhodobé prvenství Čechů v žebříčku konzumace piva vyjadřují podle průzkumu dvě pětiny Čechů a přibližně šestina žen. Oproti tomu stud jen při zmínce o českém prvenství mezi pijáky piva jsou hlavním pocitem pro každou čtvrtou ženu a přibližně jednoho muže z deseti.

"Pocity vůči faktu vysoké spotřeby piva se vcelku pochopitelně odvíjí především od skutečnosti, kolik piva sám človek konzumuje. Konkrétně pro muže i ženy platí, že čím více piva pijí, tím spíše jsou na vysokou konzumaci v České republice hrdí. Zatímco u žen pak také opačně platí, že ty s nižší mírou konzumace častěji pociťují stud, u mužů se s menším objemem konzumace spíše zvětšují podíly takových, kteří mají smíšené pocity nebo je jim tato věc zkrátka jedno," vyplývá z průzkumu.

Pohled české veřejnosti na budoucnost českého piva a pivoranictví je dlouhodobě poměrně optimistický, většina obyvatel (65 procent) dokonce soudí, že české pivovary prorazí v zahraniční. O opaku je pak přesvědčeno 18 procent Čechů.

Tři čtvrtiny lidí (74 procent) se také neobávají, že by zahraniční pivo z tuzemského trhu vytlačilo české značky. Pijáci piva přitom českým pivovarům věří více než ti, kteří pivo nepijí.

Zhruba dvě pětiny respondentů (41 procent) pociťují obavy o osud malých pivovarů, naopak nesdílí je přibližně stejně velká skupina (38 procent) populace starší 18 let.

Zdroj: TN.cz | Mediafax


Kriminalisté z Písecka stíhají dva mladé muže z Protivína, kteří měli poškodit zdejší pivovar. Jako jeho zaměstnanci měli postupně ukrást 25 sudů od piva.

Dvojice pachatelů měla pivovaru způsobit škodu přesahující 43 000 korun.

"Jeden z obviněných měl jako zaměstnanec podniku postupně odcizit sudy, které následně předával dalšímu obviněnému, který je v Písku vracel oproti záloze. Získané finanční prostředky si měli rozdělovat," uvedla mluvčí policie Kamila Ingrišová.

Motivem činu byla zřejmě finanční tíseň obviněných. Další vyšetřování obou mužů vedou kriminalisté na svobodě.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Mediafax


Dražba pivovaru Stein úspešná nebola

[čtvrtek, 16. prosinec 2010]

O areál bývalého Steinu nemal nikto záujem. Orco vraj na projekte Dunaj stále pracuje.

Chátrajúci a stále viac rozpadajúci sa areál bývalého bratislavského pivovaru Stein sa zatiaľ predať nepodarilo. Príčinou bol nezáujem o objekt takmer v centre mesta.

Foto

Povedala to Petra Zdeňková, hovorkyňa českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group. „Dražba neprebehla, nikto sa neprihlásil.

Dražbu vysvetľoval developer realitnou krízou na slovenskom trhu.

Komplex zatiaľ nebude

Orco kúpilo pivovar v roku 2007, chcelo tu postaviť multifunkčný komplex.

Na predaji Steinu spolupracuje s Orcom Všeobecná úverová banka. Hovorkyňa VÚB Alena Walterová povedala, že Stein je teraz v konkurze.

Banka participuje aj na iných projektoch so spoločnosťami v rámci skupiny Orco Property Group,“ vraví Walterová. „Tie sú však dokončené a predajná stratégia sa napĺňa.

Orco v projekte Steinu pokračovať už nechce. „Projekt je v stave insolventnosti,“ vraví Zdeňková.

Predtým, než Orco vyhlásilo dražbu, hľadalo na projekt spoluinvestora. To, že mala spoločnosť finančné problémy, nebolo tajomstvom. Minulý rok predala jeden zo svojich projektov City Gate.

Štúdia na Dunaj

Dnes Orco tvrdí, že situácia sa zmenila. V treťom kvartáli tohto roku vykázalo zisk 4,2 milióna eur. Zdeňková vraví, že trh sa rozhýbal.

Pre Stein to však neznamená nič, zmeny by sa mohol dočkať obchodný dom Dunaj, ktorý vlastní takisto Orco. „Riešime štúdie na Dunaj,“ vraví Zdeňková.

Prestavba objektu, s ktorou ešte ani nezačali, mala byť podľa plánov už hotová. Staromestská hovorkyňa Alena Kopřivová povedala, že Orco o stavebné povolenie na Dunaj ani nepožiadalo.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autorka a foto: Lucia Tkáčiková


Jihlavský pivovar se ještě před pár lety pohyboval nad existenční propastí. Jeho piva se v roce 2008 uvařilo pro domácí odbyt méně něž 30 tis. hektolitrů. Za dva roky pod taktovkou nového majitele K Brewery se situace změnila. Jihlavské pivo nabízejí stovky restaurací na Vysočině a jeho prodej by měl letos dosáhnout 80 tis. hl.

Tyto výsledky byly dnes prezentovány obchodním ředitelem pivovaru Jihlava Ing. Milošem Vostrým. „Když jsem nastoupil do pivovaru v roce 2008, celkový výstav byl sice přibližně 90 tis. hl piva, z toho se ale obrovské množství vyváželo v lahvích a cisternách jako laciné pivo do zahraničí. To bylo, zvlášť při zpevňování koruny vůči euru, finančně velmi těžké ustát“, uvedl Vostrý. Vedení pivovaru dostalo jasný cíl – nevýhodné exporty ukončit, vrátit se k původní receptuře Ježka a začít znovu budovat jeho věhlas především „kolem komína“ - Vysočině. Zdánlivě nemožné se podařilo naplnit během dvou let. Letos již prodeje cizích značek, především pro obchodní řetězce, nedosahují více než 10 % celkového objemu.

Za tímto úspěchem stojí především návrat k původní chuti piva. V našem pivovaru se sešla parta lidí, kterým velmi záleží na našem pivu a to se pochopitelně odráží ve vynikajících výsledcích, bez toho by ten nárůst nebyl možný“, říká Ing. Jaromír Kalina, výrobní ředitel jihlavského pivovaru. Prodej nejprodávanějšího piva sortimentu – Ježka 11 % - se jen za poslední půlrok navýšil o více jak 20 %, stejně dobře se prodávala ale i Šenkovní 10 % a speciály. Nárůsty jsou především v sudovém pivu, u lahví je prodej stabilní. Pivovar byl nucen na podzim zvýšit cenu svých výrobků, do kterých promítl nárůst cen vstupních surovin. „Pokud chceme udržet kvalitu našeho piva, znamená to vařit ho z nejlepších surovin, které na trhu jsou. A ty zdražily. Přesto se naše piva dnes prodávají za ceny nižší, než je obvyklé u většiny konkurence, což je dáno tím, že pivo nevozíme po celé republice a neinvestujeme miliony do reklamy“, dodává Vostrý.

Nárůst pivních speciálů

Pivovaru se dařilo i v oblasti pivních specialit. Jejich prodej sice tvoří pouhý zlomek výroby, mnohými pivaři jsou ale vyhledávaným typem produktů. Jihlavský pivovar nabízí kromě Telčského Zachariáše 14 % a Jihlavského Grandu 18 % i nefiltrovaného Ježka - pivo, které je vyráběno stejným postupem jako běžné pivo, přičemž v závěru výroby neprojde filtrací. Díky tomu obsahuje pivovarské kvasnice a řadu vitamínů.

Letos na Mikuláše jihlavští sládci uvařili jako jednorázovou várku pro celou skupinu K Brewery Čertovský speciál. Pivo se stupňovitostí 16,2 % a obsahem alkoholu 7,1 % obj. bylo charakteristické temně červenou barvou, způsobenou přidáním čistě přírodního výtažku z červených hroznů a sklidilo značný úspěch.

Rozšíření nabídky piva

Pivovar dokáže využít i synergií, které plynou z jeho začlenění do pivovarnické skupiny K Brewery, do které patří i dalších 6 regionálních pivarů. Od října je tak je hospodským nabízeno nové černé pivo Merlin, vařené v Protivíně. Při vývoji receptury piva Merlin se sládek nechal inspirovat pivem typu stout. Připravuje se za použití praženého ječmene, dále jsou použity tři druhy sladu, prvotřídní voda z hlubinného jezera a kvalitní chmel. Vzniklo tak pivo s výrazným a jedinečným charakterem. Merlina můžeme popsat jako spodně kvašený silný tmavý ležák o stupňovitosti 12,8 % a obj. alkoholu 4,7 %, který je charakteristický černou barvou, bohatou pěnou a magickou kombinací chutí. Do piva nejsou přidávána žádná umělá sladidla ani karamel. Prodávat se bude především v hospodách a restauracích.

Pro letošní předvánoční trh se v Jihlavě balí i speciální Vánoční mixpack obsahující sedm vybraných speciálů, polotmavých či tmavých piv z několika pivovarů skupiny. Ten je určen pro maloobchodní prodejny.

Pivovar se zapojil i do akce „Cesta pivních znalců“, která spočívá v tom, že ve vybraných restauracích je v průměru každých 14 dní nabízen jeden speciál ze skupiny K Brewery. Na Vysočině je do ní zapojeno přes 50 restaurací. Jihlavský pivovar do programu dodává svá piva Jihlavský Grand, Telčský Zachariáš, Ježek nefiltrovaný a Čertovský speciál.

E-shop s propagačními materiály všech pivovarů

V polovině prosince jsme spustili internetový obchod s propagačními předměty všech pivovarů K Brewery (sklenice, trička, ubrusy, apod.). Provozuje ho jihlavská firma Wimpy Jiří Kejnovský. Info na stránkách www.kbrewery.cz a na stránkách jednotlivých pivovarů.

Záměry Pivovaru Jihlava v roce 2011

Ve výrobě se plánuje několik investičních akcí, především do rozšiřování skladových prostor a modernizací spojených se zlepšením využívání energií, což bude mít kladný dopad na životní prostředí.

Pivovar bude rovněž pokračovat v podpoře kulturních a sportovních akcí v regionu. Nástin kulturních akcí pro rok 2011:

12.3. | Ples Ježka a Dukly (rezervujeme vstupenky (cena 250,- Kč bez místenky a 290,- Kč s místenkou). K vyzvednutí budou ještě před Vánocemi. Část výtěžku bude věnována na dětský mládežnický hokej.

18.6. | Den Ježka

30.6.-2.9. | Kulturní léto v Pivovarské restauraci

16.7. | Jazz a Blues Festival Roštejn 2011

16.12. | Vánoce v Pivovaru

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Poprvé ve své historii uvařil pivovar Radegast vedle tradičního výčepního piva a ležáku pivo speciální. Jedná se o Radegast Extra Hořký, který uvede v lednu příštího roku na trh. Nošovičtí sládci při jeho zrodu navázali na odkaz prvního sládka Jaromíra Franzla a vtiskli novému speciálu výraznější hořkost než je obvyklé u ostatních českých světlých piv. Novinka, která rozšiřuje rodinu piv Radegast, bude na celé Moravě k dostání v hospodách, restauracích a zároveň i v půllitrových lahvích v obchodech.

Jak ví všichni milovníci piva v našem regionu, je Radegast typický především svou výraznou příjemnou chmelovou hořkostí. U nového speciálu Radegast Extra Hořký jsme tuto charakteristiku ještě zvýraznili. Nový speciál patří k nejvíce hořkým pivům na českém trhu. Zatímco běžné ležáky se pohybují v hořkosti kolem 30 jednotek, toto pivo má 42 stupňů hořkosti. Přes svou vysokou intenzitu zůstává hořkost příjemná a je vhodně doplněná bohatou sladovou chutí,“ přiblížil chuť nového piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Při výrobě byla zachována receptura typická pro pivo Radegast. Světlý ležák Radegast Extra Hořký je však unikátní vyšší dávkou chmele – žateckého poloraného červeňáku, což je český chmel nejvyšší kvality.

Radegast Extra Hořký je speciální pivo, které bude k dostání v obchodech i hospodách a restauracích od 3. ledna 2011 do konce března. Čepovaný Radegast Extra Hořký bude nabízen ve stovkách hospod po celé Moravě. Lahvová varianta bude k dispozici v prodejnách. Seznam provozoven, kde bude Radegast Extra Hořký nabízen bude na začátku ledna uveden na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Znojmo má definitivně pivovar Hostan

[středa, 15. prosinec 2010]

Vlastníkem areálu zrušeného pivovaru Hostan v centru Znojma je s konečnou platností znojemská radnice. Dokončení převodu dojednaného ještě minulým vedením města blokovala exekuce nařízená kvůli obchodním sporům na majetek dosavadního vlastníka pivovaru, koncernu Heineken.

Převod pivovaru je již řádně dokončený a vložený na katastrálním úřadu. Vlastníkem je tedy nyní město Znojmo. Nyní se zástupci města domlouváme přesné datum oficiálního předání pivovarského komplexu. Dojít by k němu mělo co nejdříve,“ sdělila mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Znojemští zastupitelé schválili, po dlouhém vyjednávání o podmínkách smlouvy, koupi pivovaru za šestadvacet milionů korun. Do října pak město splnilo svůj smluvní závazek a složilo kupní cenu. Převod ovšem vázl na exekuci, kterou soud přechodně uvalil na majetek pivovarnického gigantu na žádost firmy, která s Heinekenem vedla obchodní spor.

O budoucím využití areálu budou představitelé města jednat. Zatím mají k dispozici první studii, která popisuje jejich historickou a architektonickou hodnotu a nastiňuje obecné možnosti využití.

Do případných plánů může ještě promluvit ministerstvo kultury. „Požádali jsme, aby vybrané části areálu pivovaru byly prohlášeny kulturní památkou. Žádost jsme odeslali v lednu letošního roku. Ministerstvo zahájilo příslušné řízení, výsledek zatím neznáme,“ sdělil Zdeněk Vácha, náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.

Památkáři navrhli zahrnout do ochrany administrativní budovu se sociálním zázemím a sklady, sladovnu, stáčírnu a varnu i s technologickým vybavením a další technické objekty v areálu. „Zapsání mezi památky navrhujeme kvůli architektonické a technické hodnotě i urbanistickému významu,“ sdělil Vácha.

Už na podzim získalo město do vlastnictví, tentokrát bezplatným převodem, areál Louckého kláštera. Radnice jej získala od státu, který se zchátralý monument marně snažil léta prodat.

Historie výroby piva ve Znojmě

1278 šenkovat pivo v okruhu jedné míle smí jen Znojmo, potvrzuje listina Rudolfa Habsburského

Za Karla IV. se v záznamech objevuje sládek Hostan. Byl na seznamu měšťanů, kteří měli právo vařit pivo

1629 se ve Znojmě ví už jenom o dvou pivovarech

1709 městu připadá pozemek v sousedství znojemského hradu, kde bylo možné postavit nový pivovar

1720 zahájil výrobu

1860 prodalo město pivovar Tomáši Mauralovi za 50.000 zlatých a vznikl tak První znojemský parní pivovar a sladovna

1885 staví Rudolf Wotzilka další pivovar na Horním Předměstí

1924 se oba pivovary sloučily do akciové společnosti První znojemský pivovar a sladovna, která byla největším výrobcem piva v regionu

1948 pivovar byl znárodněn a začleněn do svazku Středomoravských pivovarů a následně do národního podniku Jihomoravské pivovary

1966 proběhlo první stáčení do hliníkových sudů

1991 Pivovar jako jeden z prvních začal hostinským nabízet pravidelné čištění trubek a představil prvního obchodního zástupce

1993 je pivovar privatizován. Od Jihomoravských pivovarů a. s. ho kupuje HOSTAN s. r. o.

2002 došlo k fúzi s a. s. STAROBRNO. Pivovar Hostan se tak stal členem Heineken Group

2005 výroba je přesunuta do pivovaru v Brně.

15. června 2009 výroba piva Hostan ve Znojmě definitivně končí

Prosinec 2010 – areál pivovaru Hostan je definitivně úředně přepsán na město Znojmo

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk


Do varenia piva sa chcú pustiť od apríla budúceho roka v Prievaloch pri Senici. Malý pivovar firmy Dany Bílikovej by mal produkovať okolo 1000 hektolitrov piva za rok. Názov dostane podľa predchádzajúceho mena Prievalov Šandorf. Projekt firmy je v súčasnosti v štádiu posudzovania vplyvov na životné prostredie.

Bude produkovať svetlé, tmavé i polotmavé pivo

Chceme produkovať svetlé, polotmavé a tmavé pivo, uviedla D. Bíliková. Od veľkých pivovarov sa chcú odlišovať ponukou piva s príchuťami, uvažujú nad čučoriedkovou, vanilkovou, kávovou, zázvorovou a canabis. Šandorfský pivovar bude sídliť v pivničných priestoroch, ktoré v súčasnosti rekonštruujú a po nich príde na inštaláciu zariadení. Firma zamestná dvoch sládkov. Okrem pohostinstva priamo v objekte by malo Šandorfské pivo putovať k zákazníkom v KEG sudoch a litrových a pollitrových fľašiach, osloviť chcú najmä región Záhoria. Tu u nás nie je tradícia varenia piva, najbližší pivovar je až za Bielou horou, v 35-kilometrov vzdialenej Trnave, povedala Bíliková, ktorá doteraz s varením piva nemá priamu skúsenosť.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR


Těšíte se na vánoční svátky? Máte rádi tradičního kapra s bramborovým salátem? Vyrazte se svými (zletilými) kamarády a známými 17. prosince do pivovaru Gambrinus v Plzni! V restauraci Na Spilce si můžete pochutnat na sváteční lahůdce a během speciální prohlídky pivovaru Gambrinus navíc získat dárek pro své nejbližší. A pokud dorazíte alespoň se čtyřmi dalšími kamarády, budete mít každý vstup na prohlídku jen za 50 korun!

Zavítejte 17. prosince od 11:00 do 15:00 hodin do restaurace Na Spilce na mimořádné vánoční menu s rybí polévkou, tradičním kaprem s bramborovým salátem a chutnou vánočkou. Jako bonus k polednímu menu získáte slevový kupón na prohlídku pivovaru Gambrinus a na cestu si můžete vzít plechovku piva Gambrinus.

A to není vše, pivovar Gambrinus pro vás připravil pro tento den speciální prohlídky. Nejen že na vás čeká prohlídka nabitá akcí a zábavou, ale v Gambrinus Aréně si zároveň můžete ulovit vánoční dárek! Prohlídka pro návštěvníky bez předchozí rezervace začíná v 15:00 hodin. Pokud se domluvíte alespoň s devíti kamarády, můžete si rezervovat vlastní čas prohlídky od 8:00 - 14:30 hodin.

Návštěvnická trasa v mladším z plzeňských pivovarů byla otevřena na konci srpna. Poprvé se tak široké veřejnosti nabízí možnost nahlédnout za brány pivovaru Gambrinus, v němž se pivo vaří již od roku 1869.

V provozu pivovaru Gambrinus návštěvník nahlédne pod pokličku výroby piva. Přesvědčí se, jak sládkové dohlížejí na kvalitu piv Gambrinus a pozná suroviny, tradiční postupy a nejmodernější technologie, které stojí za nejoblíbenějším českým pivem.

Neopakovatelný zážitek si každý odnese z unikátní interaktivní „Gambrinus Arény“. Dozvíte se tu, kdo se zasadil o obnovu pivovaru Gambrinus, který byl téměř zničený během náletů v roce 1945. Projedete se v čase na historickém náklaďáku, při fotbalovém utkání si kopnete penaltu proti brankáři Gambrinus ligy nebo se v záři reflektorů stanete kytaristou rockové skupiny. Prostě přijďte a udělejte si s kamarády malé Vánoce s dobrým pivem a zábavou již s předstihem.

A co by to bylo za prohlídku pivovaru bez možnosti ochutnávky! Na závěr prohlídky pochopitelně na účastníky čekají plné orosené sklenice. Zatímco si z nich budou vychutnávat pivo Gambrinus, jeden z pivovarských odborníků jim vysvětlí, jak se pozná kvalita piva a jak o něj správně pečovat. Dozvědí se také, jak se pivo správně čepuje, a budou mít možnost si pod odborným dohledem čepování sami vyzkoušet.

Nemáte v předvánočním shonu čas na zábavu? Přijďte si prohlídku pivovaru Gambrinus užít v klidu mezi svátky nebo na Silvestra.

Pivovar Gambrinus pro vás rozšířil časy prohlídek, které si nemusíte dopředu rezervovat. Stačí pouze dorazit na daný čas do Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje.

Pokud vás bude 10 a více můžete si zarezevovat vlastní prohlídku kdykoli během otevírací doby.

Vánoční otevírací doba:

Datum | Otevírací doba pivovaru Gambrinus | Časy prohlídek bez rezervace

24.-26.12. | zavřeno | -

27.-30.12. | 8:00 – 17:00 | 13:00, 15:00, 16:30

31.12. | 8:00 – 15:00 | 11:00, 13:00, 15:00

1.1. | zavřeno -

2.1. | 8:00 – 17:00 | 13:00, 15:00, 16:30

Již od 15. listopadu máte možnost navštívit pivovar Gambrinus za zvýhodněnou cenu. Pokud dorazíte na prohlídku minimálně se 4 zletilými kamarády, bude vás vstupné stát pouze 50 korun. Tato akce platí do konce března 2011. Před návštěvou doporučujeme si ověřit časy prohlídek na internetu (http://www.gambrinus.cz/navstevnicka-trasa/).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Téměř polovina řidičů by při vánočních návštěvách chtěla pít nealkoholické pivo, vyplynulo z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos Tambor nejen mezi motoristy. Naopak nejméně je láká čaj, limonády a džusy. Ženy by se pak během svátků obecně rády vyhnuly sladkým syceným i nesyceným nápojům.

Vánoce, Vánoce přicházejí… a s nimi i návštěvy blízkých a přátel. Ne každý si však o svátcích nebo při novoročních oslavách chce připíjet šampaňským. Nejhůře jsou na tom řidiči, kteří si musejí odepřít i oblíbené pivo a sahají po sladkých nealkoholických nápojích. Místo limonády a džusu by ale 44 % řidičů uvítalo raději nealkoholické pivo. To si dosud mohli vychutnat jen na každé čtvrté návštěvě. Nejoblíbenější je přitom Birell, kterého se ročně vypije v průměru přes tři litry na hlavu.

Nealkoholické pivo, jako je třeba Birell nebo novinka Birell Polotmavý, se stává zajímavou volbou i pro řidičky a ty by si ho na vánoční návštěvě rády dopřály v 18 %. Tento nápoj kromě výjimečné chuti oproti sladkým limonádám a džusům obsahuje v průměru jen polovinu kalorií. Zatímco v jedné deci kolového nápoje nalezneme až 200 kilojoulů, Birell jich má jen 80. Obdobný poměr získáme i srovnáním se slazenými džusy, které mohou mít až 230 kJ nebo s ledovým čajem se 120 kJ. Zbytečné kalorie ženám vadí obecně. Dle průzkumu slazené sycené limonády na Vánoce nechce pít na 94 % z nich.

Ani tradiční káva neudělá příliš radost a opravdu ocenit ji na Vánoce dokáže jen 9,2 % všech dotázaných. Ještě hůře je na tom čaj, který si i v průběhu roku rád dopřeje pouze každý dvacátý respondent.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Ještě po sametové revoluci byl hlinecký pivovar ve srovnání s pardubickým trpaslíkem, množstvím uvařeného piva za ním zaostával.

Malý pivovar v jižní výspě Pardubického kraje se ale nyní stal jasným lídrem, pardubický i poličský pivovar vaří podstatně méně piva.

Čím to je? V Hlinsku si myslí, že jednoduše dělají dobré pivo za slušnou cenu. Před dvěma roky se navíc pivovar stal součástí české pivovarské společnosti K Brewery, díky čemuž se pivní lahve s nálepkou Rychtář objevují po celé zemi.

Letos hlinecký pivovar Rychtář svoji pověst jedničky v Pardubickém kraji ještě posílil. Zatímco spotřeba piva šla letos dolů o dvanáct procent, Rychtář svůj prodej naopak za poslední půlrok o více než 20 procent navýšil, a to především díky prodeji sudového piva. V Hlinsku letos uvaří něco pod hranicí 100 000 hektolitrů. Větší odbyt sudového piva se dokonce odrazil i ve zvýšení počtu zaměstnanců z 56 na 62.

Příčinu vidím v tom, že lidé více porovnávají poměr kvalita a cena - právě v tomto je Rychtář zajímavou alternativou velkých značek,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová.

Poličské pivo sbírá medaile. Výroba ale stále klesá

Dvojkou v kraji podle množství uvařeného piva zůstane letos Měšťanský pivovar v Poličce. Jeho ředitel Karel Witz očekává letos propad z loňských 69 tisíců hektolitrů o sedm procent. Přitom už loni svoji produkci snížil proti předcházejícímu roku o čtyři procenta.

Pivo mají v Poličce velmi dobré, například tmavé pivo v září získalo stříbrnou medaili při soutěži na žatecké Dočesné, ale pivovar příliš nerozšířil okruh zákazníků.

O to se poslední dobou snaží pardubický pivovar Pernštejn, například i větším exportem. Letos posílal kontejnery s pivem do Kanady, Švédska, Itálie i Německa, ještě do konce roku začíná posílat první větší dodávky na Slovensko a jeho vedení si hodně slibuje od vývozu piva na Ukrajinu, s nímž začne v lednu příštího roku.

Letošní produkce pivovaru by měla být opět kolem 55 tisíc hektolitrů jako loni, což ředitel Jan Kvasnička považuje vzhledem k obecnému trendu ještě za úspěch.

Zástupci všech tří velkých pivovarů v Pardubickém kraji tvrdí, že se zdražením piva nepočítají. Tedy alespoň ne hned od ledna.

Jeden z nich však přece jen ještě trochu váhá. „Zatím si netroufnu říci, zdali o nějakých 20 až 30 haléřů podražíme, musíme si to ještě přepočítat. Neradi bychom vybočovali z řady jiných pivovarů, které nezdraží, ale ještě nejsme zcela rozhodnuti. Pokud zdražíme, tak určitě ne od 1. ledna,“ řekl ředitel pardubického pivovaru Pernštejn Jan Kvasnička.

Od podzimu měl rodinu minipivovarů v Medlešicích a Žamberku navíc posílit další zástupce v Litomyšli. Majitel ho však otevře až na jaře příštího roku.

***

FAKTA

Produkce pivovarů v roce 2009: Rychtář Hlinsko 80 tis.hl; Pivovar Polička 69 tis. hl; Pivovar Pernštejn 55 tis.hl

Odhad roku 2010: Rychtář Hlinsko cca 100 tis. hl; Pivovar Polička cca 64 tis. hl; Pivovar Pernštejn cca 55 tis. hl

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený


Ochutnat kouzlo farmářských trhů a atmosféru nadcházejících Vánoc mohou zájemci v Rožnovských pivních lázních v sobotu 18. prosince.

Na farmářských trzích se lidé mohou těšit na voňavé domácí klobásky, křupavé pečivo právě vytažené z pece, mléčné výrobky či na čerstvé rybí pochoutky z místních rybníků. Nejen čerstvé ryby – kapry, pstruhy, amury, ale také domácí uzeniny, sušené ovoce, čerstvá vejce, mléko, tvaroh, vánoční cukroví a jiné zde bude možnost si zakoupit.

K ochutnání rovněž bude pivo z místního pivovaru - 10,9 º Radhošť, 12,9 º polotmavý Rothschild, černé a medové pivo.

Chybět nebudou ani ručně dělané výrobky, jako např. tkané koberce, ubrusy, nebo háčkované a vyšívané bytové doplňky.

Akce se koná 18. prosince od 9 do 16 hodin na nádvoří Rožnovských pivních lázní nedaleko od Masarykova náměstí v Rožnově pod Radhoštěm.

Zdroj: Novinky.cz


Vzpomínky na starý Most: Průmysl

[neděle, 12. prosinec 2010]

Mostecký deník a sběratel historických pohlednic Jaroslav Hron připravili volné pokračování seriálu o zaniklých obcích. Dnes pokračujeme virtuální procházkou starým Mostem a jeho průmyslem.

Pivovar ve starém Mostě

Foto

Právo vařit pivo mělo královské město Most už od středověku. Udělil mu ho v roce 1273 panovník Přemysl Otakar II. a jeho výroba tehdy patřila mezi přední městské výsady. V téměř dvoukilometrovém obvodu byl dokonce v té době vydán zákaz dalšího vaření piva a všechny místní hostince mohly čepovat jen ve zdejším pivovaru vyrobené pivo. Pivovar v Mostě byl založen již v roce 1470. Poslední známá budova pivovaru byla vystavena v roce 1899. V roce 1902 pivovar již patřil k největším v Čechách. Zaměstnával v té době 95 osob a vyráběl okolo 100.000 hl piva ročně. C. k. místodržitelství v Mostě mu povolilo, aby směl užívat ve svém znaku říšskou (rakouskou) orlici. Pivovar, který převážně vyráběl výčepní pivo, uvedl 10.12.1905 na trh světlý ležák Zlatopramen (Goldquell), vyráběný ze speciálních druhů sladu. Podle bavorského způsobu rovněž vyráběl černé pivo. To bylo z propagačních důvod ů nazváno podle mosteckého "vítěze nad husity" z roku 1421 "Gorenzova várka" (Gorenzbrau). Pivovar dosáhl v letech 1912 až 1913 vrcholu předválečné výroby vyprodukoval celkem 105.843 hl piva. Jeho činnost nakonec byla ukončena odstřelem celého areálu v roce 1972, z čehož vyplývá, že vařil pivo více jak 500 let. Objekt pivovaru stál na okraji Mostu při Žatecké ulici nedaleko Resslových sadů a budovy gymnázia, později průmyslové školy a nakonec dnešního městského muzea. Na demolici a samotnou likvidaci pivovaru bylo třeba 2,5 tun střeliva a 60 tisíc rozbušek.

Zdroj: Mostecký deník.cz | Foto: Jaroslav Hron | Kráceno


Zdravím všechny milovníky zlatavého moku,

píši bakalářskou práci na téma Historie ostravského pivovarnictví a ráda bych se spojila se všemi, kdo pamatují Schtrassmannův pivovar, byli sládky nebo pracovníky pivovarů v Ostravě nebo mají jakýkoliv vzpomínky a poznámky k fungování restaurací a dalších podniků, které pivo z těchto pivovarů odebíraly.

Uvítám přímé spojení i kontakty na pamětníky.

Předem děkuji

Hana Križaničová

krizekhanula@centrum.cz


Budějovický Budvar, n.p. realizoval významnou investici do systému páteřní kamionové přepravy lahvového a sudového piva v rámci primární distribuce. Pivovar nasadil do provozu tři nové tahače značky Scania v celkové hodnotě 190 500 € (asi 4,8 miliónu Kč). Nové tahače jsou technicky dokonalejší a především mají úspornější provoz: průměrná spotřeba nafty se při plném vytížení pohybuje mezi 30 a 32,5 litry/100 km, u původních byla o 2-3 litry vyšší. Motory navíc splňují emisní normu EURO 5, což přinese další úspory na mýtném, které se pro tahače splňující tuto normu nebude v příštím roce zvyšovat. Tahače jsou vybaveny nejmodernějšími digitálními tachografy, které umožňují mimo jiné přesné sledování povinných odpočinkových časů a dob řízení řidičů.

Nové tahače nahrazují opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2007. Staré tahače za tu dobu najezdily v průměru 780 000 kilometrů a náklady na jejich provoz a údržbu již byly nepřiměřeně vysoké. Hlavně se ale začala snižovat jejich spolehlivost,“ říká Ing. Vlastimil Němeček, vedoucí referátu dopravy Budějovického Budvaru. „Do vlastní primární distribuce investujeme proto, že je ekonomicky výhodná a je pro nás také zdrojem cenného know-how. Primární distribuce je v podmínkách Budvaru realizována z poloviny vlastní dopravou a zbylých asi 50% realizujeme s vybraným externím přepravcem. Tento systém primární distribuce provozujeme řadu let jako provozně a ekonomicky nejvýhodnější,“ doplňuje Ing. Pavel Pánek, vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budějovického Budvaru.

Pivovar nyní disponuje vlastní flotilou 18 speciálních návěsů pro přepravu piva (tzv. „Budvar Expresů“), které jsou „přepřahány“ čtyřmi tahači. Soupravy s celkovou hmotností 42 tun jezdí do osmi obchodních středisek Budějovického Budvaru po celé České republice po pravidelných trasách ve dvousměnném nebo třísměnném provozu. Návěsy jsou upraveny tak, aby nedocházelo k přetížení zadní nápravy tahače. Při plném ložení se na návěs vejde 33 palet, to je 1320 klasických přepravek pro 20 půllitrových láhví. Za rok se uskuteční asi 2000 jízd plně naložených Budvar Expresů a celkem je tak převezeno 2 640 000 přepravek s pivem. To je asi polovina objemu piva, které pivovar prodá v ČR.

Celkový objem investic Budějovického Budvaru v roce 2010 se bude pohybovat v závislosti na devizových kurzech v rozmezí 190-200 mil. Kč. Větší část investic směřovala letos do výrobní technologie, především do zvýšení výkonu stáčecích linek, dále pak do logistiky a podpory prodeje.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Tedy 2,5 milionu hektolitrů nepasterizovaného piva. Právě takové množství se podařilo vystavit Rodinnému pivovaru BERNARD od jeho založení v roce 1991 do konce letošního listopadu. Tento objem piva by naplnil rovnou stovku hasičských vozů, své pivo Bernard by tak mohl vypít každý obyvatel Evropské unie nebo například každý uživatel sociální sítě Facebook.

V době, kdy celý pivovarnický trh zažívá těžké časy a letošní pokles objemu prodaného piva bude podle střízlivých odhadů odpovídat až 15 procentům, stále existuje několik výjimek, kterým se daří. Mezi ty patří právě Rodinný pivovar BERNARD, kterému se za první tři kvartály letošního roku podařilo výstav dokonce o jedno procento navýšit.

Daří se nám především díky naším inovacím v podobě nealkoholických piv a nápojů Bernard s čistou hlavou Švestka a Višeň,“ vysvětluje Jana Hajníková, výrobní ředitelka pivovaru a doplňuje: „Díky jejich velmi dobrému přijetí na trhu jsme se rozhodli připravit i teplou variantu v podobě svařených nápojů. Jedná se o velmi netradiční a inovativní způsob podávání nealkoholických nápojů a reakce zákazníků nás utvrdily v tom, že jde o krok správným směrem.

Zdroj: Finance.cz | Tisková zpráva


Václav Kloub je bytostně spjatý s pivovarem Krušovice. Kdysi pomáhal ke zrodu skvělé pověsti místního piva jako sládek a ředitel, potom dlouhé roky zpovzdálí přihlížel, jak o ni mok z Krušovic mezi českými pivaři přichází. Nyní se pokouší o její znovuzrození. V rozhovoru pro E15 říká: „Největší průšvih je, že se to krušovickému pivu stalo. Že přišlo v Čechách o svoji proslulost. A je jasné, že cesta zpátky bude dlouhá.

Foto

* E15: V krušovickém pivovaru jste byl od roku 1973 do roku 1998. Pivovar jste poznal důvěrně, šéfoval jste stovkám lidí. Spolu s nimi jste vytáhl značku k výšinám. Jak vám bylo, když jste byl odvolán z pozice ředitele pivovaru?

Krutě. A to dost dlouho. Dva tři roky jsem obrazně řečeno rozplakával tu křivdu. Nesl jsem to těžce. Ale pak se to najednou zlomilo a já jsem zjistil, že to vlastně bylo k něčemu dobré. Najednou jsem viděl, že existuje i něco jiného než pivo a dvě stě padesát zaměstnanců pivovaru. Mohl jsem se začít bavit, věnovat se svým koníčkům. Třeba myslivosti.

* E15: Jak k odvolání došlo?

O tom bych se nerad rozšiřoval.

* E15: Dobře, a co mu tedy předcházelo?

Ředitelem jsem se stal v roce 1987. O dva roky později šel pivovar do privatizace. Už tehdy byl jedním z nejúspěšnějších. Majoritním akcionářem se stal fond PIAS. Byli jsme ve shodě, že pokud má pivovar růst, je nutné sehnat strategického partnera.

* E15: Jaký byl tehdy v Krušovicích výstav piva?

Dělali jsme 270 tisíc hektolitrů ročně.

* E15: Kdo se oním strategickým partnerem nakonec stal?

Ta nabídka přišla v podstatě sama. Už v letech minulých jsme totiž spolupracovali s východoněmeckým pivovarem Krostitz, který skončil po sloučení Německa pod křídly koncernu Binding. Reference o nás byly od Krostitzu skvělé, a tak nás Binding oslovil a začala naše spolupráce. V první chvíli to bylo výborné i proto, že do pivovaru investoval ohromné množství peněz. Vytvořil z Krušovic moderní pivovar. Jeden z nejmodernějších u nás. Bohužel jsme se ale neshodli na pivu, na charakteru piva.

* E15: V čem byl problém?

Oni chtěli především exportní pivovar, exportní pivo. A my jsme zase chtěli zachovat naše pivo. Ovšem, jak známo, větší bere. Takže se jelo exportní pivo. To byl počátek pozvolné ztráty obliby našeho piva v tuzemsku.

* E15: Můžete říct nějaká čísla?

Vystoupali jsme až na milion hektolitrů. To ještě přetrvávala euforie z Krušovic, z našeho dřívějšího piva. Pak ale prodeje u nás prudce spadly.

* E15: Zkoušel jste své německé partnery přesvědčit?

Samozřejmě, že zkoušel. Dokonce i hlavní technolog Bindingu byl stejného mínění jako já. Abychom rostli pomalu, nepředbíhali dobu. Ale nebyl jsem vyslyšen.

* E15: Jak jste to prožíval? Zvažoval jste odchod?

Odchod jsem nezvažoval. V rámci služby jsem se snažil dělat to nejlepší, co šlo.

* E15: Asi jste ale nebyl nadšen z reakcí českých pivařů?

Nebylo mi příjemné, když jsem přijel na hon a tam mi říkali: „Ty Krušovice jsou děsný.“ Já jsem ale pořád doufal, že až export dosáhne určitého stavu, bude čas i na tuzemské pivo. Bohužel k tomu došlo až po letech, po nástupu Holanďanů, společnosti Heineken.

* E15: V kolika hospodách a restauracích se tehdy krušovické pivo čepovalo?

V tisících.

* E15: A ty krušovické pivo odhlašovaly postupně?

Tak to nefunguje. Oni to neodhlašují, oni si vezmou jiné pivo. Ono se to odhlásí samo.

* E15: V roce 1998 jste byl, jak vy říkáte, „odejit“. Vaše přestávka od piva trvala jak dlouho?

Jedenáct let.

* E15: Od oboru jste byl po celou tu dobu odtržen?

Ale kdepak. Potkával jsem se s kamarády z oboru, nenechal jsem si ujít ani veletrhy v zahraničí, v Mnichově, Norimberku. Technologie výroby piva se za uplynulé roky nezměnila, změnila se jenom technika. A když jsem z krušovického pivovaru odcházel, pivovar byl prakticky vybudován. Byl jsem exkomunikován jen krátce před otevřením varny, kterou jsem měl tu čest stavět.

* E15: Takže jste měl přesné zprávy, co se v krušovickém pivovaru děje?

Samozřejmě, vesnice je tady malá. A já v ní žiju se svojí rodinou bez přestávky.

* E15: Měl jste nějaké signály, že by mohla přijít nějaká nabídka z krušovického pivovaru?

Ne. Vůbec.

* E15: Jak k tomu nakonec došlo?

Jedna zaměstnankyně z pivovaru mě loni v říjnu požádala, zdali bych s ní nezašel za novými majiteli. Že by rádi, kdybych jim poradil jako sládek. Tak jsem šel. Nabídka zněla zajímavě. Chtěli desítku, která se dělala za mě. Tak jsem řekl: Do toho půjdu, to si pamatuji, to umím. Rozjeli jsme to, ale můj podíl na nové desítce není nijak zvláštní. Tým zdejších mladých technologů je natolik kvalitní, že já tady od počátku působil spíše jen jako oponent. Jen jsem korigoval to jejich mladické nadšení.

* E15: Jestli se neupozaďujete…

Kdepak. Hlavní díl visí pořád na těch mladých klucích.

* E15: Víte, proč vás zástupci krušovického pivovaru, který nyní patří společnosti Heineken, oslovili?

To vědí jen oni. Ale třeba jsem se dozvěděl, že si dělali průzkumy po republice. A byly tam situace, kdy například jeden respondent řekl: „Pivo, jako dělal Kloub, vy stejně nikdy neuděláte.“ Z toho jsem měl neuvěřitelně příjemný pocit. Že i po letech si někdo pamatuje nějakého Klouba. Ale i tady, v pivovaru, samozřejmě všichni věděli, co jsem tady v minulosti dělal, k čemu jsem přispěl, tak to asi rozhodlo.

* E15: Zmínil jste, že se čeští pivaři odvrátili od Krušovic proto, že se tu vařilo evropské pivo. Jaké bylo?

Nechci nijak zlehčovat pivo evropského typu, protože ho pije většina světa, ale bylo to takové hořké, bezpohlavní pivo. U té desítky byl navíc další obrovský problém - byla nehezká na pohled, světloučké pivíčko. Pěnu měla, ale ne tak zcela dle představ.

* E15: Co se muselo stát, aby krušovické pivo v Čechách znovu zabodovalo?

Bylo třeba ho odevropštit. Vrátit ho zpátky do české hlíny. Krušovice byly pověstné tím, že měly světlá piva. Vyloženě jsme si zakládali na tom, že umíme dělat světlé pivo a dobré pivo. Jenže teď došlo k tomu, že si všichni navykli - co je světlé, je evropské a za nic nestojí. A pak jsme se museli také vyrovnat s tím, aby to pivo bylo pitelné.

* E15: Pitelné?

Pitelnost je oficiální termín. Je to vlastnost piva. Pivo by mělo totiž pobízet k dalšímu napití. A teprve třeba třetí pivo vám řekne, jestli vám bude chutnat. A druhá věc je, aby vám to pivo chutnalo, aby zůstalo v puse po napití. Hovořím o plnosti toho piva. Ten chleba, aby tam byl. Což bylo vždy typické pro česká piva. Chlebnatost piva. A tyhle dvě věci se do jisté míry vylučují -pitelnost a chlebnatost.

* E15: Jak jste si s tím poradili?

Museli jsme to vybalancovat, respektive kluci to museli vybalancovat. Prakticky až na hranu, aby to pivo bylo příjemné, když se napijete poprvé, ale aby vás to pořád pobízelo pít dále. Tohle se povedlo. Stal se malý zázrak. Máme teď znovu desítku, která se dobře pije. A přitom má zlatou barvu, chlebnatost, plnost, hustou pěnu.

* E15: Kam byste novou krušovickou desítku zařadil?

Do špičky, ta desítka je ve špičce. To říkám naprosto zodpovědně. A potvrzuje to i zájem zákazníků, začaly ji zase objednávat hospody a restaurace, které ji kdysi přestaly odebírat. Začali ji zase pít čeští pivaři.

* E15: Po svém návratu do krušovického pivovaru jistě sledujete více i konkurenci. Jak se vám jeví budoucnost českého pivovarnictví?

Česká piva jsou dnes výrazně limitována ekonomickou situací toho kterého pivovaru. A tu určují spotřebitelé. Když mají hluboko do peněženek, tak spotřeba klesá. Hodně lidí dnes kupuje pivo v supermarketech podle cenovek. Proto se ostatně objevilo množství malých pivovarů. Ty si mohou více dovolit vyrábět pivo podle svých představ. Větší pivovary musejí šetřit více.

* E15: Na čem?

Třeba na tom, že vyrábějí výčepní piva. Dají méně sladu a mají výčepní pivo. U nich nedeklarujete stupňovitost. Pokud ji totiž deklarujete, máte mnohem vyšší daňové zatížení než u výčepního piva.

* E15: Týká se toto i krušovického pivovaru?

Ne, my nevyrábíme desítku jenom jako výčepní pivo, ale jako desítku. Kdybychom to pivo nenazvali desítkou, máme daňové zatížení podstatně nižší, než když je to nazvané desítka, kdy musíme garantovat, že má opravdu deset stupňů.

* E15: Šetří se i na chmelu?

Jistě, ale ani to není náš případ. My používáme ve vyšší míře žatecký červeňák, poloraný, ten nemá ve světě konkurenci. Ve světě ho mnozí používají jen jako koření. Musím také zdůraznit, že krušovické pivo vzniká podle zákona ze 16. století. Ten umožňuje vařit pivo pouze z vody, ječmene a chmele. A opět jsme jedna z výjimek v tomto státě, která ho vyloženě dodržuje.

* E15: Asi je to od vás i obchodní tah…

Jistě, do jisté míry je to obchodní tah, který považuji za správný. Určitá míra frajeřiny je nutná. Když si můžete dovolit dělat desítku a být daňově zatížený, tak asi víte proč. Děláte ji takovou, aby byla dobrá, aby se prodala. Ale znovu se musím vrátit k ekonomice. Na ni je všechno navázáno. Pivovary jsou tak zdravé, jak zdravá je ekonomika. Dnes lidé více šetří a doléhá to na všechny. Spotřeba piva klesá.

* E15: Zatím však žádný pivovar nezkrachoval

Buďme rádi. Pár malých už ale ze scény zmizelo. Na druhé straně vzniklo mnoho lokálních pivovárků, co vaří jenom pro omezený počet zákazníků. O české pivo strach nemám.

Václav Kloub (63)

Od roku 1970 pracoval ve Výzkumném ústavu chemické techniky v Ústí nad Labem. V roce 1973 nastoupil do pivovaru Krušovice a krátce pracoval jako sládek v pivovaru v Chocni. Po návratu do Krušovic zde nejprve působil na pozici mistra ve výrobě, pak vedoucího stáčírny, podsládka, sládka a v roce 1987 se stal ředitelem pivovaru. Z tohoto postu byl odvolán v roce 1998. Do pivovaru Krušovice se znovu vrátil v roce 2009 a nastoupil na pozici poradce-technologa. Vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka | Foto: Anna Vacková


České pivovary mají za sebou jeden z nejhorších roků za posledních dvacet let. Spotřeba piva klesla víc než o desetinu a ani vyhlídky na příští rok nejsou veselé. Přesto jsou segmenty, na jejichž růst pivovary sází - nealko, nové obaly a pivo z tanku budou dál růst.

Pivovarníci se shodují, že letošní rok pro ně byl bolestivý. Spotřeba českého piva klesla zhruba o 12 procent. Vinu přikládají především razantnímu zvýšení spotřební daně o 33 procent na začátku roku. "To mělo zásadní dopad na pivovarské odvětví a v kombinaci s ekonomickým poklesem způsobilo zásadní pokles pivního trhu," říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

To potvrzují i zástupci dalších pivovarů. "Letošní rok začal pro pivovarníky špatně, stát se s daní přepočítal, nevybral, co předpokládal, a naopak došlo k propadu. Je to jeden z nejhorších roků za poslední období," dodává Zdeněk Mikulášek, mluvčí pivovaru Bernard.

Nové obaly a chutě

Pivovary se navíc musí vypořádat s poklesem prodeje točeného piva, jehož podíl dlouhodobě klesá, naopak si lidé častěji kupují levnější lahvové pivo domů. Nakonec tak nevypijí tolik jako při posedávání v hospodě.

Pivovarníci se na to snaží reagovat a nabízet nové tvary a velikosti obalů, roste i prodej piva v plastu. "Abychom maximálně využili potenciál trhu, v příštím roce nasadíme do prodeje nové formáty balení jak u světlého ležáku, tak u nealkoholického piva a možná i u dalších produktů," říká Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Infografika

Především pivo balené v plastu kupuje stále víc lidí. "Dnes nejvýrazněji rostoucím segmentem trhu jsou piva v PET lahvích, jejichž tržní podíl již třetím rokem narůstá," říká Pavel Barvík, mluvčí pivovarů Staropramen. Dobře se podle něj prodávají i ležáky.

Naděje na růst si zástupci pivovarů slibují také od nealkoholického piva a nových chutí. "Další produkt s výrazným růstovým potenciálem je nealkoholické pivo. U něho dosahujeme letos zajímavého nárůstu a očekáváme jeho další růst i v roce 2011," dodává Samec.

Hospody kupují tanky

Na speciality sází také Heineken. "Základní potenciál vidíme v prodeji speciálních piv i nealkoholického piva. V letošním roce jsme nabízeli například zelené či dožínkové pivo," uvedla Ludmila Čechová z Heinekenu, kterému patří například Krušovice či Starobrno.

Ačkoli se pivaři z hospod stěhují do svých obýváků, je jedna možnost, jak je na točené pivo přilákat zpět. Jde o pivo z tanku, které stále získává na popularitě.

"Tankové pivo jde bezvadně. Před půl rokem jsem vytočil čtyři tanky za týden, dnes je to už bez problémů osm tanků," říká majitel pražské restaurace U Drahokoupilů Petr Drahokoupil s tím, že právě v nabídce piva z tanků vidí budoucnost pro hospody. "Určitě to jde mnohem lépe než sudové pivo," dodává. Toho si všímá stále víc hospodských a tankovny se objevují mnohem častěji. "V současnosti se blížíme ke zřízení šestisté tankovny. Přibližně desetinu piva, které prodáme v hospodách, tvoří tanky," doplňuje Jiří Mareček.

Foto

Další pivovary mají tanky v desítkách hospod a stále zavádějí další. Důvod je prostý. "Spotřebitelé vnímají tankové pivo jako velmi kvalitní a často dají ve svém okolí přednost provozovně, která ho nabízí," vysvětluje Barvík. Aby hospoda či restaurace mohly mít tankovnu, je zapotřebí, aby měly dostatečně velkou výtoč. Přesná kritéria pro výběr vhodných provozoven určují pivovarníci většinou případ od případu. V současné době většina z nich nabízí tanky s objemem pěti a deseti hektolitrů. Někteří ale uvažují i o menších tancích, které by se hodily i do menších hospod a díky tomu by mohly stoupnout prodeje. "Situaci na trhu stále sledujeme a zavedení menších tanků do budoucna nevylučujeme," říká Petr Samec.

Zástupci pivovarů věří, že příští rok pro ně bude úspěšnější než letošní, ačkoli se zdraží energie a projeví se vládní škrty. "Přesto předpokládáme, že pokles českého pivovarnického průmyslu by se měl zastavit, a pokud se vydaří počasí, mohl by přijít i velmi mírný růst," předpokládá Petr Samec. Podobně odhadují vývoj v příštím roce i další. "Neočekáváme tak velký propad trhu jako letos," říká Barvík s tím, že pokles spotřeby piva by měl být nejvýše do pěti procent.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz | Autorka: Pavla Francová | Foto: Tomáš Krist


Když Češka učí vařit pivo Japonce

[pátek, 10. prosinec 2010]

Jana Hajníková, současná výrobní ředitelka pivovaru Bernard, zasvětila celý svůj život pivu. Po přijetí nabídky rozjet pivovar v Japonsku zůstala sama v zahraničí déle, než si dokázala v prvním, poměrně těžkém půlroce představit.

Foto

Jak jste se do tohoto oboru vlastně dostala? Od kdy v něm pracujete?

Začalo to po vysoké škole, kde jsem studovala kvasné procesy. Hned po studiu jsem nastoupila do ostravského pivovaru, kde jsem se řemeslo naučila a pracovala tam jako šéfka kvality.

Potom, co jsem rozjížděla pivovar v Hlučíně, jsem dostala nabídku práce v Japonsku. Úkolem mělo být rozjet tam pivovar s českým pivem.

Co si pod tím slůvkem „rozjet“ máme představit?

Znamená to, že oni mají technologii, a někdo je musí naučit, jak to samotné pivo vyrobit. Tou osobou jsem měla být právě já.

Nabídku jste tedy přijala?

Ano, ale bylo nutné zjistit, zda nebude vadit, že jsem žena. Kultura je tam jiná. Nakonec v tom problém nebyl, takže jsem odletěla. Původní záměr byl zůstat jeden rok. Nakonec z toho byly čtyři roky. První půlrok byl ale hodně těžký. Neměla jsem s kým promluvit, nebyla tam ani žádná evropská komunita lidí. Tehdy se mi hodně stýskalo po domově.

Po čtyřech letech jste se tedy vrátila do Čech?

Ne, nevrátila. Dostala jsem ještě jednu nabídku rozjet pivovar v Manille na Filipínách. Přijala jsem ji a zůstala zde dva roky.

Takže díky vám existuje další místo, kde si mohou pochutnávat na českém pivu…Co chuť piva, pokud ho připravujete, dá se „vaše autorství“ nějak poznat?

To asi ne, pivo musí být zkrátka dobré, musí chutnat, dobře se prodávat. Záleží také na lidech. V Čechách jsme zvyklí na hodně hořká piva, která by v Japonsku tolik nechutnala. Musí se to přizpůsobit.

Když poslouchám váš příběh, musím říci, že jste měla odvahu! Znáte nějakou jinou ženu, která pracuje v tomto oboru?

Samozřejmě, ženy se v této profesi objevují, několik ji znám. Ale ženu, která jako já samostatně pracovala v zahraničí, to neznám. Taková, myslím, není.

Jak jste to měla s autoritou jako žena?

Neměla jsem s tím problém, lidé mě poslouchali. Naučila jsem je všechno, co bylo třeba k tomu, aby pak mohli fungovat samostatně.

Omezovalo vás někdy to, že jste žena?

To si neuvědomuji. Ale překážkou je určitě to, že vám někdy nestačí fyzické síly. S plnou padesátkou sudem nehnete. Jinak žádné omezení nevidím.

Setkala jste se někdy s opovržením „žena a pivo“?, ať už v například v restauraci, nebo v rámci práce?

V restauraci si dám pivo s jistou samozřejmostí a vůbec nepřemýšlím, jak to vidí druzí. Nevnímám to, o to jsem svobodnější.

Ve svém oboru jsem se s tímto nesetkala, ale zažila jsem to párkrát na prohlídkách, když provázím návštěvníky pivovarem. To se dá zaslechnout: „Cože, ženská?“

A jedna ještě jedna otázka na závěr. Když pivo, tak jaké? Máte nějaké oblíbené?

Já ta piva nerozlišuji. Nemám jedno oblíbené. Záměrně si kupuji stále jiné značky, abych ty chutě mohla porovnat. Nemůžu pít pořád stejné pivo, to bych otupěla. Také záleží, kde zrovna jsem, ráda ochutnávám místní piva.

Zdroj: Žena In.cz | Autorka: Linda Wimmerová


Zástupci Plzeňského Prazdroje včera předali známé pražské restauraci U Labutě certifikát kvality č. 990, který se uděluje po celé České republice restauracím za vysokou míru péče o kvalitu čepovaného piva. V Praze patří certifikát kvality více než dvěma stovkám hospod a restaurací. Slavnostního předávání certifikátu se kromě hostů z Plzeňského Prazdroje zúčastnil i legendární fotbalista pražské Slavie a také velký fanoušek plzeňských piv Pavel Kuka.

Foto

V restauraci U Labutě se vedle tankového prémiového ležáku Pilsner Urquell čepuje také Kozel Černý a nealkoholický Birell. Certifikát kvality péče o pivo s číslem 990 předal starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka do rukou Antonína Částka, majitele restaurace. „Musím říct, že dnes mám dvojnásobnou radost. Vždy je příjemné ocenit hospodu, která se dobře stará o naše piva a tím pádem i o své zákazníky. Pak jsou tu hospody, které mají dlouholetou tradici a zajímavou historii. Znovuzrození legendární restaurace U Labutě považuji za malý zázrak, který nám dokazuje, že přirozený důraz Plzeňského Prazdroje na tradici má svůj nezpochybnitelný smysl. Doufám, že náš certifikát restauraci U Labutě pomůže a přeji jí do budoucna mnoho úspěchů,“ sdělil starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroj Václav Berka.

Foto

Po rozsáhlé roční rekonstrukci se restaurace U Labutě letos 15. července opět otevřela hostům. Restaurace byla v minulosti pověstná právě plzeňským pivem a na tuto pověst chce nyní navázat. Pokud jde o zaměření zdejší kuchyně, tak v restauraci dostává nejvíce prostoru klasická česká kuchyně společně s různými druhy masa na grilu.

Získání certifikátu za vynikající péči o plzeňské pivo je dalším logickým krokem, který jsme na cestě za opětovným dobytím vyhlášené reputace naší hospody udělali. Je nám pochopitelně jasné, že certifikát sám o sobě na posílení dobrého jména nestačí, proto se tu snažíme všichni o maximální péči jak o pivo, tak o hosty. Už po necelém půlroce se dá říci, že máme stálé štamgasty, kteří dokážou kvalitu piva dobře ocenit,“ řekl Antonín Částek, majitel restaurace U Labutě v pražské Krči.

Fotbalový internacionál Pavel Kuka při této příležitosti daroval majiteli restaurace Antonínu Částkovi, který je velkým fandou Slavie, svůj slávistický dres. Společně pak podepsali fotbalový míč, čímž stvrdili přátelstvím mezi Pilsner Urquell restaurací U Labutě a pražskou Slavií.

První zmínky o restauraci U Labutě jsou z přelomu 15. a 16. století, kdy byla prvním místem pro přepřahání koní na cestě z Prahy do Vídně. První dochovaná zpráva o dodávce piva z Měšťanského pivovaru v Plzni je v archivních knihách z roku 1930, toho roku bylo k Labuti dovezeno 120 hl zlatavého moku z Plzně. Do roku 1989 byla provozovna vyhlášenou restaurací, vyhledávanou jak štamgasty, milující značku Pilsner Urquell, tak i významnými a známými osobnostmi. Po revoluci však prakticky 20 let chátrala a její sláva ztratila na lesku, až do listopadu roku 2008, kdy ji získal nový majitel Antonín Částek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Každý z více než dvou tisíc zaměstnanců Plzeňského Prazdroje si na konci roku bude smět odnést domů tři kartony Gambrinusu. Vedení pivovaru tak chce svým lidem před svátky přilepšit k už tak bohatému "pivnímu deputátu", který mohou po celý rok čerpat.

Zaměstnanci dostanou v prosinci tři balení po osmi lahvích piva Gambrinus 11° Excelent nad rámec kolektivní smlouvy. Ta jim zajišťuje v průběhu roku zdarma pivo v hodnotě 2500 Kč.

"Letošní rok nebyl pro české pivovarníky jednoduchý. Za celoroční obětavý přístup k osobním úkolům i chodu celé společnosti ale chceme všem zaměstnancům Prazdroje poděkovat, mimo jiné i tímto vánočním pivem navíc," řekl manažer firemních vztahů v Prazdroji Ivan Balogh.

Plzeňský Prazdroj patří v Plzeňském kraji k firmám s nadprůměrnými platy. Zatímco průměrná mzda v regionu dosáhla ve třetím čtvrtletí 22 418 Kč, v Prazdroji je průměrný plat na nemanažerských pozicích lehce přes 31 tisíc.

"Je to včetně všech příplatků a osobních ohodnocení," sdělil mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz


Historie pivovarů na území dnešní Karviné se začala psát v roce 1447, kdy udělil těšínský kníže Bolek měšťanům ve Fryštátě právo vařit pivo.

Původní pivovar přiléhal k radnici a byl zničen při požáru města v roce 1781. Místo něho se postavil v Pivovarské ulici v první polovině dvacátých let 19. století Městský pivovar. Jeho součástí byly kromě šenkovní místnosti také velké podzemní prostory, táhnoucí se až pod dnešní Masarykovo náměstí.

Výroba zlatavého moku skončila 1. května 1876. Uvolněné prostory si pronajal a později odkoupil Jan hrabě Larisch-Mönnich ke skladování piva ze svého podniku v tehdejší Karviné. Hostinec, ale zůstal v provozu. Podávalo se karvinské pivo, teplá a studená jídla i nealkoholické nápoje.

Budova v dalších letech byla několikrát upravována. Zachovala si však zajímavou místnost pro výčep piva, zvanou Na bečkách. Po období 1. republiky provoz spravoval Josef Baron, pod jehož jménem je také dnes restaurace známá.

Bezprostředně po 2. světové válce zabral prostory Svaz české mládeže. V říjnu 1952 se staly novým vlastníkem Ostravsko-karvinské doly. O pět let později Restaurace a jídelny se sídlem v Českém Těšíně. Po roce 1989 přešla restaurace opět do soukromých rukou. Obnova staré pivovarské tradice se v Karviné v roce 1992 nezdařila.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autor: Josef Pintér


Strana 1 z 2 » »»
1 2

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI