Česká republika si i v roce 2009 udrží první místo na světovém žebříčku konzumentů piva. Podle britské marketingové společnosti Canadean, která zveřejnila aktuální zprávu o vývoji světového pivního trhu, letos každý obyvatel České republiky průměrně vypije 160 litrů piva.

Loni to bylo 161 litrů na hlavu a v roce 2008 ještě o litr více.

Mezi desítkou zemí, kde se vypije nejvíc piva na světě, je osm evropský států. Za Českou republikou se v posledních třech letech umístili Irové a Rakušané.

Přesto spotřeba piva v Evropě klesá. V západní Evropě padá souvisle už od roku 2006, ale v roce 2009 klesne konzumace piva i ve východní Evropě. Podíl na tom nese vývoj v Rusku, kde začala spotřeba klesat už loni a hospodářská krize letos propad dále prohloubí.

Světové spotřeba piva navzdory krizi roste. Stejně jako loni podle odhadů společnosti Canadean se objem zkonzumovaného piva zvýší v meziročním srovnání o dvě procenta. Ještě v roce 2007 se však vypilo o šest procent více piva než v roce 2006.

Největší růst spotřeby letos zaznamená Asie, kde se vypije o osm procent více piva než loni. Asie se tak ne celkové spotřebě piva podílí z třiceti procent. Sedm z deseti litrů piva vypitého v Asii přitom zkonzumují Číňané.

Spotřeba piva letos poroste i v Latinské Americe, byť je n o jedno procento. V této oblasti je tahounem růstu Brazílie, která je čtvrtým největším producentem piva na světě. Loni rostl brazilský pivní trh o čtyři procenta ve srovnání s rokem 2007.

Ze své zprávy zveřejnila společnost Canadean jen dílčí informace. Celá zpráva je k dispozici za jeden tisíc britských liber.

Nejlepší čtyři země na světě

Kolik piva průměrně vypije každý obyvatel

2007

Česko - 162 litrů

Irsko - 128 litrů

Rakousko - 111 litrů

Německo - 110 litrů

2008

Česko - 161 litrů

Irsko - 120 litrů

Rakousko - 114 litrů

Německo - 109 litrů

2009

Česko - 160 litrů

Irsko- 110 litrů

Rakousko - 109 litrů

Německo - 107 litrů

Zdroj: Byznys Lidovky.cz

Pivovary Staropramen, které vyrábějí například značky Staropramen, Braník nebo Měšťan, ovládne investiční společnost CVC Capital Partners. Ta od současného majitele Anheuser-Busch InBev kupuje za 2,23 miliardy dolarů kromě českého podniku i ostatní výrobny piva ve střední Evropě.

"Anheuser-Busch InBev prodá všechny své operace ve střední Evropě firmě Capital Partners, která je přední mezinárodní investiční společností soukromého kapitálu," oznámil současný majitel Staropramenu. Prodejní cena je 2,23 miliardy dolarů, tedy skoro 40 miliard korun.

Není jasné, zda bude mít akvizice nějaký vliv na činnost Staropramenu. Vyjádření českého pivovaru redakce iDNES.cz shání. InBev prodává část svých aktivit, protože potřebuje peníze na první splátku za koupi amerického pivovaru Anheuser Busch.

Součástí dohody o prodeji je i dodatek, že CVC zaplatí dalších až 800 milionů dolarů v závislosti na návratnosti investice. InBev, který je největším pivovarem na světě, zároveň získal přednostní právo na odkup pivovarů v případě, že se jich bude chtít nový majitel zbavit. Dohoda má být uzavřena v lednu 2010.

Staropramenu se loni rekordně dařilo

CVC bude kontrolovat výrobu a distribuci piva nejen u Staropramenu, ale i dalších značek zvučných jmen. Mezi ně patří Stella Artois, Beck’s, Löwenbräu, Hoegaarden, Spaten nebo Leffe.

Prodej se týká operací v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku, Srbsku a na Slovensku.

V Česku vlastní AB InBev jen Staropramen, na tuzemském trhu zaujímá 15 procent. Staropramen je po Plzeňském prazdroji druhým největším hráčem v pivovarnictví, loni pivovar překonal svůj rekord z předchozího roku a vyrobil 3,26 hektolitrů piva.

O prodeji Staropramenu se mluvilo už delší dobu. Druhým zájemcem o středoevropské pivovary InBev byla v tendru vedle společnosti CVC Capital partners firma TPG Capital.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Filip Horáček | Foto: Profimedia.cz

Zhruba o jednu korunu bude v některých hospodách od ledna dražší pivo. Pivovary - malé i velké - jako jeden muž shodně tvrdí, že chystané lednové zvýšení spotřební daně představuje pro ně tak citelný finanční dopad, jaký jinak než zdražením pro spotřebitele nebude možné kompenzovat.

Zdražení hned od ledna už oznámil například Pivovar Černá Hora. Další pivovary takticky váhají s označením konkrétního termínu, ale podle majitele Černé Hory Jiřího Fuska se bude muset už v lednu přidat řada dalších konkurentů.

Hlavně těch menších, kteří nemají v současném roce dramaticky klesající spotřeby dostatečné finanční rezervy.

"My od ledna budeme muset odvádět státu na dani měsíčně minimálně o 1,5 milionu víc než dosud. Nejde o nic jiného než cílenou likvidaci českého pivovarnictví," říká Fusek.

Spotřební daň se neměnila už jedenáct let a pivovarům by teď vzrostla na jednom hektolitru o 42 procent. To těžce nesou i velcí výrobci.

"Pokud dojde ke zvýšení spotřební daně, budeme ji muset pravděpodobně promítnout v plné výši do cen piva," potvrzuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Do funkce generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti Plzeňský Prazdroj byl jmenován Doug Brodman s účinností od 16. listopadu tohoto roku. Doug Brodman nahradí ve funkci Mika Shorta, který po úspěšném 4,5letém působení v čele Plzeňského Prazdroje odešel k 30. září do londýnské centrály společnosti SABMiller.

Doug Brodman pochází ze Spojených států amerických. V pivovarském světě pracuje dvacet osm let. V roce 1999 nastoupil do společnosti Miller Brewing Company, která působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller.

Od roku 2006 vedl Doug nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas. Ještě předtím zastával funkci Senior Vice Prezidenta pro obchod a distribuci ve společnosti Miller Brewing Company.

Doug Brodman vystudoval management na Universitě St. John's v americkém New Yorku, kde také získal titul MBA na universitě Hofstra.

Doug Brodman je ženatý a spolu s chotí Terry a dcerou Jennifer se přestěhuje do České republiky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Workshop s názvem Udržitelný vývoj byl věnován na evropské konferenci FERMA FORUM 2009 Rusku a České republice. Workshopu se zúčastnil i Petr Holeček, risk manažer z Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj a.s. je členem mezinárodní skupiny SABMiller plc., druhé největší světové pivovarnické společnosti. Vlajkovou lodí mezinárodního portfolia skupiny je značka Pilsner Urquell.

SABMiller patří s 265 milióny hektolitrů piva mezi největší pivovarnické společnosti na světě. Podniká v 60 zemích na světě a na trh dodává 200 různých druhů nápojů. Kromě Evropy působí i v Americe, Africe, Číně, Indii, Asii i Rusku. Mimo piva dodává na trh i nealkoholické nápoje. Takže logicky byl celý příspěvek jen a jen „o tekutinách“.

V České republice patří mezi značky piva, které se vyrábí „doma“ Plzeňský Prazdroj, Velkopopovický Kozel a Radegast. Ten vzniká v moderním pivovaru na Moravě.

„V České republice konzumujeme nejvíce piva na světě. Ročně to je 171 litrů na osobu, včetně batolat,“ zahájil přednášku Petr Holeček. "Naším národním sportem je pití piva v hospůdkách,“ konstatoval Holeček. Pozice piva na českém trhu je proto velmi silná. Podrobnější pohled na výrobu oblíbeného nápoje ale naznačuje také rizika, spojená s jeho výrobou.

Identifikace rizik

„Vidíme tři úrovně rizik“, naznačil Petr Holeček, přičemž řekl, že jde o rizika strategická, taktická a provozní. „Jako dlouhodobá strategická rizika jsme identifikovali kromě možného zákazu pití alkoholu také nedostatek vody (to platí zejména v případě Afriky), vliv globálního oteplování, problémy se zásobováním řetězců, nebezpečí zhoršení image společnosti, dodržování lidských práv a mnohá další,“ shrnul Holeček. Dodal, že vliv předvídatelných rizik lze zmírnit tím, že jim je nutné předcházet.

„Může to být právě naše firma, která využije možná rizika dlouhodobě ve svůj prospěch,“ zdůraznil Holeček, "ovšem takový postup je třeba uplatňovat na všech úrovních řízení".

Životní prostředí

Snahou je používat při výrobě co nejméně vody. Spotřebu vody se podařilo snížit z 4,23 hektolitru na jeden vyrobený hl na pouhých 3,5 hektolitru. Do roku 2020 je v plánu rovněž snížit emise, ovlivňující úbytek skleníkových plynů, na polovinu.

„Velkou pozornost věnujeme recyklaci. V lahvích se dodává polovina naší výroby. 90 % lahví je znova použito a 99 % odpadu je využito nebo recyklováno. A to je velmi pozitivní výsledek, když navíc uvážíme, že firma navíc investovala 66 miliónů korun do udržitelného rozvoje“ uzavřel Holeček.

Dodejme, že energie, kterou společnost používá při výrobě, pochází ze dvou procent ze „zelených“ zdrojů. V plánu je pro příští rok využít odpad na výrobu elektrické energiepomocí tak zvané kogenerační jednotky.

Zdroj: O pojištění.cz | Autorka: Dagmar Šístková |Kráceno

Brání se tomu, aby byl nazýván odborníkem na gastronomii. I když se prezentuje jen jako milovník dobrého jídla, jeho dlouhodobé aktivity, k nimž patří především vydávání ročenky Grand Restaurant, v níž prezentuje výsledky celostátní ankety o nejlepší restauranty v České republice, a pořádání stále populárnějšího Prague Food Festivalu jej do role odborníka jednoznačně pasují.

Před několika dny jsme se s Pavlem Maurerem setkali na mistrovství České republiky v točení prémiového ležáku Stella Artois, kde předsedal porotě.

* E15: Co říkáte jako milovník gastronomických zážitků pivní kultuře v České republice?

Myslím, že bychom na ni měli být víc hrdí a více ji propagovat. Například takové Bierfesty, jaké pořádají Němci, bychom zvládli také. Nejde o to, že si držíme dlouhodobě primát v konzumaci piva, důležitější je ten fenomén povídání si u piva, který dokáže lidi sblížit. Jen kolik lidských osudů vyslechnete v českých hospodách. Pivo je pro mne takový tekutý facebook.

* E15: Jaké má podle vás pivo v gastronomii místo?

V naší nezaměnitelné. Máme jej v genech. I dámy, které normálně nad alkoholem ohrnují nos, si dají k pečené husičce pivko. Patří k naší kultuře, třeba tak jako k Japoncům sushi. Skvělé je, že jeho prezentace v gastronomii má stále vzrůstající úroveň. Přibývají nové speciály, pozvolna se objevují i pivní sommelieři, stále více se věnuje pozornost snoubení piva s jídly. Moc se mi líbilo, když jsem poprvé viděl tabulku, kterou vypracoval David Petřík, manažer značkových restaurací Potrefená husa a zakladatel projektu Stella Artois Perfect Gastronomy Program. V ní radí, jakou odrůdu vína doporučenou k určitému jídlu lze plnohodnotně zaměnit pivním speciálem. To posouvá kulturu konzumace piva do nových sfér.

* E15: Byl jste předsedou poroty v českém šampionátu točení a servírování Stelly Artois. Jaké byly vaše dojmy z tohoto finále a čím vás soutěž osobně obohatila?

Jsem nadšený, že vyhrála mladá žena. Barbora Hebrová je nejen perfektní barmankou, ale i učitelkou angličtiny. To je dost neobvyklá kombinace. K tomu je půvabná, takže doufám, že okouzlí porotce i v New Yorku, kde bude naši republiku reprezentovat ve světovém finále. Výborně zvládla všech devět kroků točení a servírování Stelly Artois. Ten rituál považuji za velmi užitečný. Nejde jen o to, že zaručí hostovi plnohodnotnou kvalitu, ale zvyšuje i respekt ke značce. Také vnáší do konzumace emoce. Ty považuji v gastronomii za moc důležité.

* E15: Můžete už nyní prozradit, zda pivo bude hrát větší roli v příštím vydání Maurerova výběru Grand Restaurant 2010 než v minulých letech?

Nyní probíhají dva nezávislé audity devíti tisíc hodnocení celostátní ankety o nejlepší restauraci v České republice. A první výsledky naznačují, že se v žebříčcích objeví daleko více restaurací, kde pivo hraje důležitou roli.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Najznámejší pivný festival na svete – mníchovský Oktoberfest – má prívržencov aj v Košiciach. Stretli sa cez víkend.

V istom podniku sa rozhodli, že originálne pivo v litrákoch prenesú aj do metropoly východu. „Našim klientom čapujeme to isté pivo ako v Mníchove. Je to jantárové pivo Marzen, zreje od marca do októbra a má 13,7 stupňa,“ povedal prevádzkar Peter Škripko. Pivný festival robili prvýkrát. „Mal úspech. Podávali sme k pivu typické nemecké menu. Pečené prasiatka, klobásky.“ Štamgasti za litrové megapivo zaplatili 5 eur (150 Sk). V Mníchove zaň zaplatíte 8,50 eura (255 Sk).

Zdroj: Pluska.sk | Foto: Miro Vacula

Kromě již tradičních akcí bude lounské pivo podporovat například fotbalisty.

Lounský pivovar podporuje region, a to jak v oblasti kultury a sportu, tak i v neziskovém sektoru.

Dlouhodobě se značka Louny podílí na rozvoji celého regionu a přispívá k jeho rozvoji.

S radnicí města Louny každoročně spolupracuje na řadě kulturních akcí – k těm nejvýznamnějším patří tradiční letní hudební festival Letní lounské vábení a každoroční rozsvěcení vánočního stromu. Od příštího roku pak značky Louny rozšíří svůj záběr o sponzoring sportovních klubů, zejména FK Louny.

Značka Louny se přitom soustředí na perspektivní záměry, které podporuje dlouhodobě. U všech dosud podporovaných akcí je značka Louny připravena pokračovat ve spolupráci i v následujících letech.

Vedle již zmíněného Letního vábení patří k významným projektům v lounském regionu spolupráce s mosteckým Hipodromem.

Peníze jsou i na koně a dostihy

Zde již třetím rokem podporuje jeden z významných českých dostihových závodů, který se koná každoročně v červnu. Značka Louny také poskytuje prostředky na fungování zdejšího jezdeckého oddílu a na hipoterapii pro postižené.

Od vzniku lounského Memoriálu Karla Raise stojí pivovar Louny i u této akce, která letos oslavila již dvacáté jubileum. Série závodů v silničním běhu je určená zdravým i handicapovaným sportovcům a dala v roce 2003 vzniknout samostatnému mezinárodnímu klání v ruční cyklistice (závody vozíčkářů, kteří se pohybují na speciálně upraveném závodním vozíku s ručním pohonem) European Handbike Circuit. Od svého začátku je tento závod handicapovaných sportovců jako jediný v České republice součástí Evropského poháru handbiků a českými i zahraničními sportovci je označován za špičkovou událost sportovní sezony.

Oba sportovní podniky podpořilo pivo Louny více než 50 tisíci korunami.

Podpora zrakově postižených

Tak jako ostatní ústecké pivní značky rodiny Heineken, i Louny podporují Komunitní nadaci Euroregionu Labe. Letos putovalo na projekty Nadace celkem 110 tisíc korun. Přispěly například na konání několika osvětových a kulturních akcí pro nevidomé a zrakově postižené obyvatele Loun.

Peněžním darem podpořila značka Louny i provoz mostecké organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autorka: Kateřina Beute | Foto: Mirka Strnadová

Brazilsko-belgická společnost InBev (dříve Interbrew), po té co realizovala akvizici amerických pivovarů Anheuser Busch, je nucena prodat své dřívější investice ve střední a východní Evropě. Týká se to také pražského pivovaru Staropramen. Prodej pivovarů Inbev ve střední a východní Evropě by mohl dát vznik nové společnosti se sídlem v Praze.

Podle belgického deníku L‘Echo z 8. 10. 2009, který se odvolává na důvěrné zdroje, je jediným kandidátem na převzetí pivovaru Staropramen firma CVC. Jedná se o společnost, finanční fond se sídlem v Londýně specializovanou na nákup a prodej „zadlužených“ firem. V Belgii je známa mimo jiné svou účastí jako akcionář v Belgické poště.

Inbev prodává nejen pražský pivovar Staropramen, ale celkem 11 pivovarů v 7 zemích střední a východní Evropě. Proslýchá se, že společnost CVC angažovala celou řadu odborníků, kteří odešli z Belgického vedení firmy Inbev. CVC údajně nabízí za tyto pivovary 1,5 miliardy €, Inbev očekává 2,6 až 2,8 miliardy €.

Pokud bude transakce realizována, bude nutné vytvořit novou strukturu (společnost), která bude těchto 11 pivovarů řídit. CVC uvažuje, že sídlo této společnosti by mohlo být v České republice v Praze.

Jak Inbev, tak CVC se k celé transakci nijak nevyjadřují. Informaci je nutné proto brát s výhradou.

Zdroj: Businessinfo.cz | Autor: Zastupitelský úřad České republiky v Bruselu

Chuť kdysi věhlasného dvanáctistupňového preláta si nyní dokáže vybavit jen málokdo. Před půl stoletím pivovar převzali výrobci vína.

Mezi jednu z dominant pražských Nuslí lze bezesporu zařadit rozsáhlý areál bývalého pivovaru, který se rozkládá podél Botiče na prostranství mezi Křesomyslovou a Bělehradskou ulicí.

Při dnešním pohledu na chátrající soubor budov by se kolemjdoucímu ani nechtělo věřit, že zde v minulosti fungoval největší soukromý pivovar v Čechách. Jeho historie sahá až ke konci 17. století, ale největší rozmach zažil o téměř dvě stě let později.

Pivovar byl během své existence několikrát přestavován, takže znalci architektury zde naleznou barokní i klasicistní stavební prvky. Na své si přijdou především milovníci industriálních staveb. Poslední oprava proběhla před více než sedmdesáti lety.

Restaurace z Montrealu

Za první republiky stanul nuselský podnik na špičce českých průmyslových pivovarů. Příznivci zlatavého moku si pochutnávali na dvanáctistupňovém pivu Prelát a světlé výčepní Nuselské desítce. Nápoj se vyvážel do zahraničí, a to především na Východ. Pil se na Podkarpatské Rusi, v Polsku či v Rumunsku.

„Tatínek mi v dětství vyprávěl, že pivovarníci chladili preláta v Botiči. Z dospělosti si pamatuji výraznou chuť tohoto piva,“ vzpomíná s jistou nostalgií nuselský rodák Petr Janečka, který žije celý svůj život nedaleko bývalého pivovaru, u náměstí Bratří Synků.

Víno místo piva

Po řadě obchodních úspěchů čekala na provozovatele studená sprcha. V roce 1958 došlo k zestátnění pivovaru a už o dva roky později bylo pivo nahrazeno vínem. Areál převzaly vinařské závody.

Na konci sedmdesátých let minulého století se zdejší pivovarská zahrada proměnila v restauraci. A ne ledajakou! Česká restaurace ze světové výstavy EXPO 1967 v Montrealu byla po skončení akce demontována, převezena přes oceán a znovu postavena právě v areálu bývalého nuselského pivovaru. Na místě funguje dodnes.

Sláva Pražského sklepmistra

Nejznámějším vínem spojeným s Nuslemi byl Pražský sklepmistr. Bílé víno, které dosáhlo značné obliby, se netajilo orientací na nenáročné zákazníky, čemuž odpovídalo litrové balení a nízká cena.

Značku Sklepmistr si můžete dopřát i nyní dvacet let po listopadové revoluci. Na etiketě, která s drobnými obměnami vydržela dodnes, je skutečně tehdejší sklepmistr pan Josef Benda z nuselského závodu. Po vstupu Česka do Evropské unie, která zakazuje dávat do názvů místopisná označení, se víno přejmenovalo na Původní sklepmistr.

Chátrající objekt se dočká přeměny

Na přelomu tisíciletí projevili investoři zájem o celý komplex, ale nepochodili, neboť chtěli některé budovy zbourat. Část staveb byla před šesti lety prohlášena za kulturní památku, takže se zvýší nároky na jejich úpravy. To může případné další zájemce odradit.

Soubor budov nadále chátrá. V některých objektech sídlí nejrůznější provozovny, například pneuservis. Areál využívá několik firem také jako parkoviště pro svá auta.

Vinaři uvažují o tom, že přemění bývalý pivovar v polyfunkční areál, kam budou chodit hosté na nákupy i za občerstvením. Možná zde vznikne i několik bytů. Celý projekt by se měl začít realizovat zhruba do čtyř let.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Puci

Existují pivní festivaly, kam se lidé chodí nepokrytě opít a zařádit si. Palestinský Oktoberfest ovšem do téhle skupiny určitě nespadá. Dostat se do podroušeného stavu v arabské vesnici Tajbe by bylo opravdu společensky dost nevhodné, i když ji obývají křesťané. Zkušený pivař však může ve vší slušnosti i tady postavit pořádný komínek prázdných kelímků, a to za poloviční cenu oproti vychvalovanému Oktoberfestu v bavorském Mnichově.

Stovky starých i mladých, mužů i žen, Palestinců i cizinců. Tak vypadá složení návštěvníků festivalu v malebné vesnici s několika kostely na Západním břehu Jordánu. Na první pohled nedělní pohoda. Jak ovšem vysvětluje organizátorka Maria Chúríová, tak jako všechno na Blízkém východě i Oktoberfest má politický náboj.

"Festival má ukázat, že jsme úplně normální lidé a že chceme dělat věci, jaké se dělají jinde ve světě. Bohužel jsme obklopeni izraelskou zdí a ilegálními židovskými osadami. Takže cizinci přijíždějí na festival sem za námi. A nejenže si mohou dát pivo, ale také kupují místní produkty jako med, olivový olej nebo vyšívané výrobky. To je pro nás opravdu velká ekonomická vzpruha. Vždyť v Tajbe je padesátiprocentní nezaměstnanost," vysvětlila.

Jenže lidé se sem přišli hlavně bavit - u živé hudby, s masem na tácku a s oroseným kelímkem v ruce. Ujít si to nenechal ani reportér, který do Palestiny přiletěl kvůli Oktoberfestu až zpoza Atlantiku: "Jsem novinář na volné noze, pracuji v americkém Michiganu. Když jsem se dozvěděl o palestinském Oktoberfestu, oslovil jsem ve státech několik velkých pivních magazínů, jestli by nechtěly reportáž. V Americe se totiž vůbec neví o tom, že se v Palestině vaří pivo, natož o tomhle festivalu. Okamžitě po tom tématu skočily a vyzvaly mě, abych jim napsal článek o palestinské pivní kultuře."

Nutno říci, že o pivovaru Tajbe se ve světě neví z celé řady důvodů. 14 zaměstnanců tu ročně vyrobí pouhých 6000 hektolitrů piva. Jak mi vysvětlil ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý, je to tak málo, že Tajbe spadá se svým výstavem spíš mezi minipivovary v restauracích než do průmyslové výroby piva. Paní Chúríová ale jménem rodinného podniku zmiňuje i jiná omezení.

"Máme problémy dostat naše výrobky do světa. Palestinci nesmějí vyvážet přes své vlastní přechody a přístavy, bez izraelských omezení a byrokracie. Když posíláme do ciziny zásilku piva, musíme se často i šestkrát vydat do izraelského přístavu Ašdod, než tamní úředníci povolí export palestinského zboží," přiblížila.

Přesto pivovar zaznamenal dva drobné úspěchy. Pivo s etiketou Tajbe už se vyrábí v Německu. A přímo z Palestiny se vyváží až do Japonska, i když je ho tak málo, že mi paní Chúríová ani nechce prozradit, s kolika basami nebo sudy mohou ve východní Asii počítat.

"Japonci chtějí ukázat solidaritu s Palestinci a trvají na tom, že budou naše pivo dovážet. My jsme jim říkali, jak je to složité, ale oni prostě chtějí podpořit palestinskou ekonomiku," řekla.

Americký reportér chce evidentně také pomoci, protože ho vidím stále častěji u pípy. Lépe řečeno u pohledné výčepní. Duch víkendové kratochvíle asi nakonec vystihl nejlépe.

"Pivo je od toho, aby spojovalo lidi. Je úžasné, že se američtí pivaři dozvědí o festivalu v Tajbe. Tady vidíme popíjet jeptišky, mezi nimi si hrají děti s cukrovou vatou. Většina cizinců takhle Palestinu vůbec nezná. V novinách jsou o ní úplně jiné věci. Je důležité, aby Američané, Češi, Britové nebo Australané věděli, že Palestinci jsou pořád tady. A že jsou schopni vyrobit tohle skvělé pivo," dodal novinář.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Břetislav Tureček

Na konci německého pivního festivalu Oktoberfest se mnozí snaží zbavit opice nejen osvědčenými medikamenty, ale také čtením vtipné statistiky, kterou organizátoři každoročně vydávají.

A hned z prvních letošních čísel mnichovského Oktoberfestu je jasné, že oproti loňsku ubylo návštěvníků o pět procent (vloni šest milionů lidí, letos jen 5,7 milionů), ale piva se vypilo stejně (6,5 milionů litrů), takže konzumace na hlavu vzrostla.

Cena za litr piva vzrostla o šest procent na 8,60 eura. Cena nealko nápojů byla dokonce vyšší o deset procent.

Během festivalu zemřeli tři lidé, Australan, kterého přejel vlak, padesátiletý muž, který se zadusil vlastními zvratky, a Angličan, který se snažil močit z okna hotelu a nešťastně z něho vypadl.

Nechybí seznam ukradených věcí, mezi kterými je jedna dentální protéza, malý pes a toaster. Celkově je však odcizených či ztracených věcí méně než v předešlých letech. Vloni se ukradlo či ztratilo 4.400 osobních věcí, letos o 300 méně, z toho 1 250 kusů oblečení, 700 občanských průkazů a pasů, 420 peněženek, 320 mobilních telefonů a 75 fotoaparátů.

Prudce ale podle ředitelky festivalu Gabriele Weishäupl poklesl počet ukradených litrových pivních sklenic. Letos to bylo „jen“ 145.500 kusů, zatímco vloni 200 tisíc.

Na festivalu se také ztratilo 18 dětí, všechny však své rodiče nakonec našly.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Čas.sk

Investici za deset miliónů korun realizuje společnost Lindr v Sadové na Královéhradecku.

Firma, podnikající v oblasti pivního chlazení, tu dokončuje novou výrobní halu, sklady a logistické centrum.

„I letos počítáme s meziročním růstem výroby a prodejů o zhruba 30 procent a výrobní kapacity už nestačí,“ uvedl obchodní ředitel Martin Hladík.

Podle jeho slov přístavba závodu vytvoří i několik nových pracovních míst. Společnost nyní zaměstnává celkem 40 lidí a produkce chladicích zařízení letos překročí hranici 10 tisíc kusů při předpokládaném obratu 150 miliónů korun.

Lindr vyrábí profesionální chladicí zařízení pro velké restaurace s kapacitou až 200 litrů, ale i malé stolní kontaktní chladiče piva pro rodinné party kapacitou 15 litrů vychlazeného piva za hodinu.

„Zařízení se hodí na všechny typy sudů a je schopné vychladit pivo za pouhé tři minuty,“ upřesňuje Hladík s tím, že právě u malých rodinných chlazení dosahuje firma růstu poptávky. Tento trend vysvětluje Jiří Čížek z obchodního oddělení firmy rostoucí životní úrovní, kdy po nastěhování do nového domu většinou dojde na bazén a pergolu s grilem, kde se pořádají party. A k nim patří dobře vychlazené pivo.

„Navíc jestliže ještě před několika lety bylo malé chlazení poměrně velkou investicí, dnes se dá kvalitní zařízení koupit i za šest tisíc korun,“ dodal Čížek. Podle jeho slov je také stále víc zákazníků mezi milovníky vína, jimž chladicí zařízení udržuje stabilní teplotu nápoje.

Zdroj: Právo.cz

Na přehlídce světového designu Designblok 2009 představil český designér Jan Čapek svůj nejnovější produkt – Kozlův rohatý půllitr. Unikátní pivní sklenice je výjimečná především svým designem a výrobní technologií, při které dosahuje až třetinové úspory na hmotnosti. Kozlův rohatý půllitr je vyroben ve speciální edici 50 000 kusů, které budou ve spotřebitelské soutěži nabídnuty zákazníkům.

Kozel se vrací k tradičnímu tvaru půllitrů

„Velkopopovický Kozel je bezesporu jedna z nejtradičnějších značek na trhu a i nový design sklenice tomu odpovídá. Buclatý tvar těla je dále umocněn výrazným otevřeným uchem, které symbolizuje Kozlí roh. Tento soudkovitý profil, ač typicky pivařský a historií prověřený, dnes prakticky vymizel. I proto se k němu vracíme,“ vysvětluje jeho autor, designér Jan Čapek.

Půllitr je o třetinu lehčí než oproti běžným pivním sklenicím

Kvůli dosažení požadovaného tvaru, musel Velkopopovický Kozel přistoupit ke speciální výrobní technologii. Ta umožňuje snížit váhu půllitru o třetinu oproti běžným pivním sklenicím. Tím se ušetří jak hmota, tak energie potřebná pro výrobu jedné sklenice. Spotřebitelé zase ocení nižší hmotnost, lepší ergonomii a tudíž i snazší držení půllitru. Vývoj sklenice byl technicky náročný a kompletní proces od pilotních návrhů po sériovou výrobu trval téměř dva roky.

Limitovaná série 50 000 kusů jde do soutěže

Jeden z originálních půllitrů mohou zákazníci získat při zakoupení 40 piv Velkopopovický Kozel Světlý, Černý, 11° Medium nebo Premium. „Stačí, když na naši adresu zašlou symboly z podzátek a my jim sklenici doručíme na jejich adresu. Kromě sklenic se soutěží i o víkend ve sklárně, kde si výherci budou moci vyfouknout vlastní půllitr,“ vysvětluje brand manager Velkopopovického Kozla Luděk Baumruk.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Kdo není na Facebooku, jako by nebyl. Tohle rčení letos objevily také české pivovary. Malé, střední i velké. A nejde už jen o rozšířenou komunitní síť. Pivní reklamní spoty a další videa začali pivovarníci „sázet“ i na servery, jako je YouTube.

Masivní a drahou televizní reklamu tak zčásti začíná nahrazovat internet s cílovou skupinou mladších lidí.

Jen namátkou: Staropramen spustil nedávno ve své prezentaci mezi fanoušky na Facebooku pátrání po soudcích piva ukrytých po Praze, facebookoví fanoušci Heinekenu mohli soutěžit na internetu o nejvtipnější fotky a jejich popisky. Gambrinus využil mimo jiné na Facebooku svou promoakci „Věříme“ a zprostředkovává pivním a fotbalovým fandům komunikaci s oblíbenými sportovci. „Populární je i naše aplikace Pošli plzničku, ke které se už připojilo bezmála půl milionu uživatelů,“ pochvaluje si mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Na YouTube zas prezentuje svá videa různé kvality Gambrinus či menší průmyslový Pivovar Vyškov.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Miroslav Petr

Pivovar Bernard slibuje 80 litrů piva jako dárek každému hráči San Marina. Podmínka je jasná: sebrat alespoň bod Slovinsku ve středečním zápase, což umožní postup českému týmu. „Sanmariňané jsou stejně jako Italové na víno, o pivu nic moc netuší, ale rádi je v tom změníme,“ říká majitel pivovaru Stanislav Bernard. Stejnou nabídku dal Slovákům, pokud by porazili Slovince, což nevyšlo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Varna pivovaru Starobrno, která byla vloni v září slavnostně uvedena do provozu po rozsáhlé rekonstrukci, uvařila za srpen a září více než 23 milionů půllitrových piv. Toto číslo nepřineslo radost jen konzumentům a starobrněnským pivovarníkům, ale také jedinému vítězi, který díky svému správnému odhadu ve spotřebitelské soutěži Starobrněnské žně vyhrál Volkswagen California.

Varna, v níž bylo 23 milionů půllitrů v průběhu dvou měsíců uvařeno, prošla v letech 2007 až 2008 rozsáhlou rekonstrukcí, která navázala na předcházející modernizace, jež přinesly nové technologie fermentace, filtrace i stáčíren. Rekonstrukce probíhala za provozu a byla jedinečná tím, že varna zůstala mimo provoz pouhých 21 dní. Po roce plného provozu shrnuje klady nové varny manažer starobrněnského pivovaru, Tomáš Pluháček, takto: „První rok činnosti varny hodnotím velice pozitivně. Podařilo se nám dosáhnout zlepšení denního výkonu a to až o téměř neuvěřitelných 50%, při dodržení všech technologických parametrů a receptur, úspora tepelné energie dosahuje přibližně 30%, provoz je ekologičtější a ještě je na něj radost pohledět.“

Princip tipovací soutěže zaměřené na množství uvařeného piva byl následující, každý kdo si v období srpna a září dal 2 točená Starobrna měl možnost soutěžit a třikrát vyhrát prostřednictvím stíracího losu, který obdržel v jedné z 1500 provozoven zapojených do této akce. Z losu se dozvěděl kód, který společně s odpovědí na soutěžní otázku („Kolik 0,5 litrových piv značky Starobrno, zaokrouhleno na stovky, uvaří nová varna v pivovaru Starobrno za srpen a září 2009?") odeslal smskou. Rozdáno bylo všech 80.000 garantovaných cen, které právě míří ke svým výhercům. Každý den byla navíc na webu vyhlášena tzv. šťastná chvilka. Odesílatel sms, která přišla nejrychleji po jejím vyhlášení, vyhrál kompletní párty sadu, která obsahovala 50 l sud Starobrna, 5 kg masa, dřevěné uhlí, kelímky, zapůjčení slunečníku, stolu i s jejich dovozem až na místo určení. Nejdražší cenu v historii Starobrna, nový VW California v hodnotě 1,5 milionu Kč, vyhrál nejpřesněji tipující soutěžící.

Tím se stal David Novák z Třebíčska, který se svým tipem 23 012 345 půllitrů Starobrna nejvíce přiblížil skutečnému počtu uvařených piv, které bylo 23 013 100. David Novák soutěžil průběžně od 8. srpna až do konce soutěže, za tuto dobu odeslal celkem 57 tipovacích sms zpráv a kromě hlavní ceny vyhrál ještě 8 cen garantovaných. Soutěžil z brněnské provozovny Pivní sklep na Úvoze 39.

Pavel Slavík, Trade Marketing manažer skupiny Heineken Česká republika pro segment horeca, k této promotion říká: „Cílem této soutěže je zvýšení objemů prodeje a podpora loajality konzumentů naší značky Starobrno.“ Ohlasy a zájem spotřebitelů, kteří za dva měsíce odeslali neuvěřitelných 654 000 sms zpráv potvrzují, že akce svoje cíle naplnila.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Ředitel pivovaru v Kácově David Hořejší bude odpovídat čtenářům v online rozhovoru Kutnohorského deníku v pátek 16. října od 11 do 12 hodin.

Jak se daří v současné době malým pivovarům? Neobává se majitel kácovského pivovaru, že ho stihne podobný osud jako pivovar v Kutné Hoře? Jak těží kácovský pivovar ze své polohy těsně u řeky Sázavy? Daří se prodávat pivo i v zimním období? Jak velké nebezpečí pro provoz znamenají časté povodně?

Dotazy můžete pokládat ZDE...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Ondřej Dvořák | Foto: Luboš Hájek

Po 300 letech skončila ve Znojmě výroba piva Hostan. Technologie jsou pryč. Patriotům Hostan přestává chutnat, přecházejí na jiná piva.

Smutní bývalí zaměstnanci, naštvaní štamgasti, rozhození číšníci, kterým pivaři často a zbytečně spílají. V hospodách, restauracích i barech se v poslední době točí jen a jen okolo Hostanu, jehož výrobu společnost Heineken přesunula ze Znojma do Brna.

„Tohle není Hostan, ten póvl si odnes. Dej mi raději lahvovou Plzeň!“ rozčiloval se Josef Kučera ze Znojma. Mezi štamgasty je ve své hospůdce považovaný za znalce piva.

Spolu s ostatními milovníky piva se Kučera už pomalu smiřuje s tím, že Hostan přestane pít. „Tohle je fakt hrůza. Podívejte se třeba na tu pěnu. Do tří minut je pryč. Zajímavý taky je, že hospodský dostane várku a půlka je dobrá a půlka špatná. Co to má znamenat?“ zlobil se pivař. Vrchní jen nervózně klopí oči. Zda bude i v budoucnu točit kdysi oblíbený Hostan, neví.

Zlomení kvůli ukončení výroby piva ve Znojmě jsou i bývalí zaměstnanci. „Pracoval jsem v pivovaru patnáct let. Nakonec mě propustili. Teď jsem už čtyři měsíce bez práce,“ řekl Marek Dobiáš.

Zaměstnanec Hostanu zná pivovar, jako své boty. „Nastoupil jsem jako brigádník a prošel jsem prakticky celým pivovarem od sklepa přes spilku až na varnu,“ přiblížil Dobiáš. Sám se považuje za patriota znojemského piva.

Nejistotu z budoucnosti začal Dobiáš vnímat už před šesti roky. „V okamžiku, když to eseróčko prodalo Brnu, začaly se dít špatné věci. Například úpravy technologií. Navíc zaměstnanci velmi citlivě vnímali nejistotu dalšího vývoje ve firmě,“ uvedl bývalý zaměstnanec pivovaru.

Někteří majitelé hospod dokonce přešli k jiným pivovarům. „Chlapi přestali Hostan pít. Prostě mi ho odmítali. Proto jsem před čtrnácti dny po konzultaci s dealerem přešel na jihlavské pivo,“ potvrdil hostinský jedné z kuchařovických hospod. Dodal, že nedávno musel také reklamovat jednu várku. „Nemělo to vůbec pěnu,“ řekl hostinský.

Co bude v areálu, který pivovar využíval, není zatím jisté. „Výroba je definitivně ukončena a v objektech je jen ostraha a několik lidí, kteří zde uklízejí. Společně s vedením znojemské radnice pracujeme na expertní studii, která by řešila využití budov také s přihlédnutím k blízkosti rotundy. S městem jednáme, studie je na stole, zatím však více nemohu sdělit,“ informovala mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Z pivovaru podle slov mluvčí zcela odešlo čtyřiadvacet zaměstnanců. „Ti neměli zájem o žádnou námi nabízenou pozici a využili našeho kompenzačního balíčku. Jedna žena přešla do distribučního skladu v Těšeticích, jeden zaměstnanec pracuje v Brně a jednomu jsme zprostředkovali práci jinde,“ zakončila Eliášová.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš | Foto: David Grossmann

Do pivovaru v Hanušovicích na Šumpersku se dnes sjeli nositelé příjmení Holba a Šerák. V pivovaru totiž vyrábějí pivo tohoto jména a letos jim pivovarníci připravili slavnostní výlov pivovarských rybníků.

Letos přišlo na výlov šedesát Holbů a devatenáct Šeráků. „Pivo je nápojem přátelských setkání a z toho vznikla myšlenka uspořádat sraz jmenovců našeho piva. Chceme, aby se také Holbové a Šeráci stali součástí velké rodiny příznivců ryzího piva z hor a poznali tradici výroby piva v našem kraji,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Hlavním bodem programu byl výlov pivovarského rybníka, který pro pivovar zajišťují kromě pár pivovarských dobrovolníků rybáři ze Zábřehu.

Dříve byly rybníky v pivovarech zdrojem ledu, který se využíval při chlazení ve výrobě. S vývojem moderních technologií byly většinou zrušeny, takže dnes je možné vidět je jen zřídka. Ty v Holbě jsou nedílnou součástí koloritu pivovaru a současně pomáhají zachovat ekologickou rovnováhu krajiny.

Pivovarský výlov rybníka odstartoval podzimní výlovy rybníků, další se na Šumpersku koná v Šumvaldu 24. října.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Pivovarnictví na západním břehu Jordánu není jednoduchou cestou k velkým výdělkům. Velkou většinu obyvatel palestinských území tvoří abstinující muslimové. Dovoz surovin komplikují izraelská bezpečnostní opatření. Propagovat palestinské pivo zákazníkům v Izraeli také není jednoduché, píše britský Guardian.

Přesto pivovar Taybeh vyrábí každý měsíc tisíce lahví ležáku. Minulý víkend pořádal ve stejnojmenné vesnici na východ od Jeruzaléma každoroční Oktoberfest, který nalákal asi deset tisíc návštěvníků. Ve vesnici společně popíjeli zahraniční turisté i Palestinci a Izraelci.

Pivovar se zrodil v období optimismu, které následovalo po uzavření mírových dohod z Osla v polovině devadesátých let. Umírnění na obou stranách doufali, že desetiletí trvající konflikt se blíží ke konci.

Nadím Choury žil dlouhá léta v americkém Bostonu, kde se naučil vyrábět pivo v podmínkách malého pivovaru.

Jeho rodina ho v devadesátých letech nalákala zpátky domů a v roce 1994 investovala jeden a půl milionu dolarů do založení pivovaru.

Nealko jako pojistka

Žádná banka ani rozvojová organizace totiž na projekt nechtěla poskytnout půjčku. „Banky a nevládní organizace si myslely, že stavět na muslimském území pivovar je šílené," říká Choury. „Teď si ale myslím, že bylo štěstí, že jsme od nich nic nedostali," dodává.

Během druhé palestinské intifády na konci roku 2000 totiž produkce prakticky ustala. Pivovarníci museli propustit spoustu zaměstnanců, ale protože neměli žádné dluhy ani hypotéku, firma nezkrachovala. „Mnoho mých přátel přišlo o podniky, protože jim nemovitosti zabavila banka," vzpomíná Choury.

Nyní je alespoň na západním břehu bojů daleko méně a pivovar je v plném provozu. Kromě tří druhů ležáku vyrábí od léta i nealkoholické pivo Taybeh Halal, které chce pivovar prodávat mladým Palestincům.

Pivovar nepoužívá kromě vody žádné místní suroviny.Částečně jde o snahu rozšiřovat počty zákazníků, částečně má nový produkt zajistit odbyt v případě další eskalace násilí. „Pro případ, že se něco stane, dojde ke změně prostředí nebo politické situace," vysvětluje majitel pivovaru.

Vesnice Taybeh je převážně křesťanská, Chouryho rodina patří k řecké pravoslavné církvi. Počet palestinských křesťanů však klesá. Více lidí z vesnice nyní bydlí v americkém Michiganu než v Taybehu.

Křehké pivo na slunci

Pivo je překvapivě populární v Japonsku a vyrábí se také v Německu. Téměř všechny suroviny pocházejí ze zahraničí. Chmel dovážejí do Taybehu z Bavorska a České republiky, kvasnice z Londýna a sladový ječmen z Belgie a Francie. Majitel se chlubí, že to jsou společně s vodou jediné používané suroviny. „Většina masově produkovaného piva má v sobě tak deset různých chemikálií, hlavně kvůli zvýšení trvanlivosti. My se držíme Německého zákona čistoty piva z roku 1516 a používáme jen čtyři suroviny."

To ale přináší kvůli politické situaci další komplikace. I když je vesnice Taybeh jen několik minut jízdy od Jeruzaléma, dodávky piva musí projít checkpointem v Tarkumji u Hebronu, kam se dodávka dostane asi tak za dvě hodiny. Tam vojáci auta prohledávají a pivo se překládá na izraelská nákladní auta. Celý proces trvá několik hodin, během kterých stojí pivo na slunci, což může vzhledem k nepřítomnosti konzervačních látek vést k znehodnocení celé várky. „Moje pivo je dost křehké. Nemůžu si dovolit ho nechat sedět na sluníčku," říká Choury.

Sám má nejen americký pas, ale také Izraelem vydaný průkaz obyvatele západního břehu Jordánu. Proto musí mít ke vstupu do Jeruzaléma zvláštní povolení. To mu umožňuje vstoupit do města jen přes určený checkpoint, a to pouze pěšky. Nesmí tam zůstat přes noc a povolení musí obnovovat každý měsíc.

Pivovar dříve dovážel z Evropy i lahve, dodávky ale často měly ohromné zpoždění, a tak přešel na izraelské výrobky. Choury by chtěl vyvážet víc nealkoholického piva do arabského světa, naráží ale na velké množství překážek. Například Jordánci na ochranu svého pivovarnictví nasazují závratně vysoká dovozní cla. Podobné překážky obchodu rozdělují většinu arabských zemí.

Ekonomická situace se ale mírně zlepšuje na samotném západním břehu Jordánu. „Poptávka prudce vzrostla," říká majitel pivovaru. „Pokud se zlepšuje bezpečnost a přichází prosperita, lidé více slaví," dodává. Jeho čtyřiadvacetiletá dcera Madíz je ve vedení rodinného podniku a jednoho dne má celý pivovar převzít.

„Lidé nevěří, že něco jako pivo Taybeh se v Palestině vyrábí," říká podnikatel. „Ve zprávách vidí jen násilí, bomby a povstání. Snažíme se to změnit a ukázat světu, že dokážeme žít se svými sousedy v míru. Jsme lidské bytosti a máme právo si užívat života. Bojů už bylo dost a dost."

Zdroj: Týden.cz

Správný hospodský by měl každý den po skončení čepování propláchnout pivní vedení. Na tom se shodují pracovníci firem sanitujících pivní vedení. Včera se v Plzeňském Prazdroji uskutečnilo jejich setkání.

Sanitaci, která se skládá z důkladného vymytí a dezinfekce, by pak podle odborníků mělo sanitační zařízení absolvovat maximálně jednou za čtrnáct dní. „Ne všechny hospody v Plzni to ale dodržují. Některé to nechávají i déle než měsíc. Ale na druhou stranu jsou i podniky, kde na to hodně dbají a chodíme k nim každý týden,“ říká Martin Borowski, který se sanitaci věnuje.

Na to, zda jsou či nejsou pivní trubky zanesené nečistotami, má vliv i délka vedení. „Samotné čištění trvá dvacet minut. Používá se k němu dvouprocentní chemický roztok. Po skončení se samozřejmě zařízení musí důkladně propláchnout vodou,“ vysvětluje další ze sanitačních techniků Jiří Fišer.

Pokud se pravidelná údržba neprovádí, na pivu je to hodně znát. „Nevytvoří se na něm pořádná pěna a chuť má dozvuky, které k ní v žádném případě nepatří,“ dodává Fišer.

Kromě sanitace je pro správné podávání piva důležité také načepování. To by měl výčepní provádět po skle, kdy je sklenice nakloněna pod úhlem 45 stupňů. Načepované pivo ve skle by mělo mít teplotu sedm stupňů Celsia. „Skladovat by se mělo v teplotě od osmi do patnácti stupňů Celsia. U piva tankového, o které se musí více pečovat, je to pak maximálně do deseti stupňů Celsia,“ sděluje Jan Krátký z Plzeňského Prazdroje, který má na starosti kvalitu čepování piva v hospodách.

Péče o zlatavý mok se podle něho v poslední době v hospodách znatelně vylepšila. „Pomohla tomu i různá školení a také zvyšující se konkurence mezi hostinci. Když si někdo dá někde pivo, které není dobré, má spoustu možností, kam jinam jít,“ dodává Krátký.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Již desáté ocenění z domácích a zahraničních soutěží získalo krušovické pivo. V soutěži České pivo 2009 byl v kategorii ležáků vyhodnocen jako třetí nejlepší zdejší Jubilejní ležák. Soutěž vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven.

„Je skvělé, že naše krušovické pivo v letošním roce boduje na každé soutěži, do níž bylo přihlášeno,“ uvedl Tomáš Kosmák, manažer a vrchní sládek krušovického pivovaru.

Jubilejní ležák je pivem vařeným podle historických receptur krušovických sládků. Tento extra hořký ležák je podle Kosmáka typický výraznou, ale současně velmi příjemnou, dlouho doznívající hořkostí, kterou mu dodávají vybrané české odrůdy chmele.

Do soutěže podalo přihlášku celkem 53 piv ve 4 kategoriích. Nejvíce přihlášených bylo 21 světlých ležáků, v kategorii světlá výčepní piva se přihlásilo 16 druhů. „Zvláštností této soutěže je, že se jedná o dvoukolovou soutěž, což posiluje objektivitu hodnocení,“ uvedl Jan Veselý z Českého svazu pivovarů a sladoven.

Mezi nejoceňovanější piva z Krušovic se letos díky zisku několika trofejí zařadil právě Jubilejní ležák a krušovický Mušketýr. Hvězdou mezi tmavými pivy je i pivo Krušovice Černé, jež bylo v Londýně vyhodnoceno jako nejlepší pivo svého druhu na světě.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Navýšení spotřební daně u alkoholu, plánované od příštího roku, může přinést Kácovskému pivovaru podle slov jeho ředitele Davida Hořejšího velké ekonomické problémy.

„Zvažujeme zdražení piva hned od ledna příštího roku. O kolik přesně, to zatím nevíme. V současnosti pracujeme na finanční analýze,“ informoval ředitel Hořejší. Pivovar se ale bude, podle jeho vyjádření, snažit ceny kácovského piva Hubertus navýšit jenom o minimum, aby tolik nezatížili konečného spotřebitele.

Zvýšení daně se údajně dotkne nejvíce právě malých pivovarů. A to hlavně těch, které mají dlouhodobé smlouvy s různými řetězci a nebudou tedy moci přiměřeně zvýšit stávající ceny.

Také někteří kutnohorští hostinští už nyní avizují zvýšení cen zlatavého moku, odlivu svých zákazníků v důsledku nárůstu cen piva se ale příliš neobávají.

„Schválení balíčku úsporných opatření včetně navýšení spotřební daně považuji za rozumné a potřebné. Cena piva pro naše zákazníky není prioritou. Chodí k nám proto, že se u nás cítí dobře a chutná jim,“ uvedl jednatel společnosti Dačický Pavel Cikner. Hostů podle jeho slov Pivnici Dačický neubude, ani když se cena piva zvýší.

Úbytku zákazníků se neobává ani hostinský z restaurace U Zlatého lva Bedřich Vágner. „Jestliže zvýší ceny pivovar, budeme nuceni je zvýšit i my. Hostů ale bude pořád stejně,“ myslí si Vágner.

Místo točeného si koupí lahvové

Od roku 1993 točí pivo v hostinci U České koruny majitelka Andrea Neslingerová. Dačického desítku tehdy prodávala za čtyři koruny. „O zvyšování spotřební daně za alkohol a cigarety vím, ale ceny piva ani tvrdého alkoholu neplánuji zvyšovat. Vždyť cena za pivo v dnešní době už je i tak velmi vysoká,“ konstatovala Neslingerová.

Koneční konzumenti mají o cenách piva jasno. „Jestli v restauracích bude pivo drahé, raději si domů koupím lahvové,“ prozradil Michal Kubát z Kutné Hory. Jiné řešení by v případě vysoké ceny piva zvolil Karel Pompl ze Šestajovic. „Dal bych si klidně i pivo za třicet korun, ale nebylo by jich už tolik, třeba pouze dvě,“ uvedl.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autorka: Irena Brandejská

Vláda chce kvůli úsporám v rozpočtu zvýšit daně z piva. Některé malé pivovary na jižní Moravě může zdražení zlikvidovat.

Která vláda zdraží pivo, padne, říkával Haškův voják Švejk. Úřednický kabinet premiéra Jana Fischera ale o volební hlasy nehraje, a tak si může dovolit zvýšit o více než třetinu spotřební daň na oblíbený alkoholický nápoj. Malé pivovary, které na jižní Moravě převládají, z toho mají obavy. Pivo může od příštího roku podle některých z nich zdražit až o čtyři koruny.

Součástí vládního balíčku, který ještě musí schválit senát, je i zvýšení daně z přidané hodnoty z devatenácti na dvacet procent. „Zvýšení sazeb je poměrně drastické. Musí se promítnout do výsledné ceny piva,“ prohlásila mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Například za půl litru desetistupňového piva odvedou pivovary státu necelé dvě koruny. Tedy asi o padesát haléřů více než dnes. Menší výrobci sice mají úlevy, ale zase větší náklady. „Výrobní cena se nám kvůli zvýšení daní zvedne až o dvě koruny. Zákazník může v restauraci zaplatit až o čtyři koruny více,“ tvrdí majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Spotřební daň je navíc vyšší u silnějších piv, protože se násobí procentem původní mladiny.

Pivovary zatím nedokážou přesně říct, o kolik nakonec zdraží, nebo jestli vůbec. „Rozhodneme se až podle konkurence,“ uvedl například ředitel Pivovaru Vyškov David Kaprál. Dlouhodobé smlouvy s obchodními řetězci většinou neumožňují menším výrobcům ceny změnit. „Velké pivovary mají dostatečnou sílu, aby kontrakty podle potřeby upravily. Ty malé si musí zvýšené náklady kompenzovat zdražením točeného piva. Tam, kde je konkurence silná, mohou některé pivovary dokonce zaniknout,“ upozornil ekonom Karel Pospíšilík.

Někteří malí výrobci ale už dopředu avizují, že raději zachovají současné ceny. „Teď se nám daří, vyšší daně proto utáhneme takříkajíc z vlastní kapsy,“ ubezpečil majitel brněnského minipivovaru U Richarda Petr Kobzík. Stejně tak zdražení neplánuje ani další brněnský pivovar Pegas.

Na vyšší ceny piva se musí připravit hosté v restauracích. „Nic jiného, než jít s cenou nahoru, nám ani nezbude. Pivovary zdražují na konci každého roku, tak počkáme, s čím přijdou letos. Že přijdeme o hosty, se nebojím, většinou si toho ani nevšimnou,“ řekl například Richard Hošek z brněnské Středověké krčmy. Jasno mají i pivaři. Vyšší cena jen od popíjení neodradí. „Zdražování se mi nelíbí, ale rozhodně na pivo nezanevřu,“ prohlásil Petr Kalina z Brna.

Zatímco pivovarníci se proti zvyšování daně bouří, v klidu zůstávají vinaři. Jich se opatření netýká. Podle některých odborníků je to chyba. „Spotřebu vína v Česku v posledních letech pokrývá hlavně dovoz. U piva je to naopak. Pokud politici chtěli podpořit český průmysl, neměli daň měnit,“ uvedl Pospíšilík.

Chystané zvýšení spotřební daně u piva je první od roku 1995. „V důsledku inflace se tak podíl spotřební daně na celkové ceně piva podstatně snížil,“ doplnil zástupce mluvčího ministerstva financí Jakub Haas. Vláda očekává, že změnou získá do rozpočtu přes miliardu korun.

Zdroj: Hodonínský deník.cz | Autorka: Lucie Šimůnková

Medená kupola bývalého bratislavského pivovaru mizne. Vlastník areálu prisľúbil lepšie stráženie.

Hoci bývalý pivovar Stein investor búrať ešte nezačal, jeho časti postupne miznú. Za plechom či iným stavebným materiálom sem totiž už dlhší čas chodia zlodeji a bezdomovci. Najviac si ich návštevy odniesla niekdajšia zelená kupola. Prišla o značnú časť medeného oplechovania.

Na nočný rámus a odlietavajúce časti z opusteného areálu sa už niekoľko mesiacov sťažujú obyvatelia z okolia. Ohrozujú nielen ich, ale aj autá zaparkované neďaleko. Majiteľ priestorov vraj preto posilnil stráž.

Vyzvali majiteľa

Chátrajúci pivovar je majetkom investorskej spoločnosti Orco Property Group, ktorá plánovala areál premeniť na polyfunkčný komplex s bytmi, obchodmi a kanceláriami.

O detailoch projektu dnes mlčí. Petra Zdeňková, hovorkyňa českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group povedala, že priestory sú strážené bezpečnostnou agentúrou. Okrem týchto hliadok prisľúbil investor aj zabezpečenie medených plechov na kupole. Ich fixácia mala prebehnúť v septembri. Plech však mizol ešte aj v októbri.

Kupola ide do zberu

Bratislavský policajný hovorca František Peczár povedal, že polícia v areáli zasahovala už viackrát. „Preto sme pristúpili k opatreniam a vyzvali majiteľa, aby si svoj majetok zabezpečil dôkladnejšie,“ dodal Peczár. Najviac sem podľa hovorcu prenikajú bezdomovci. „Snažia sa tieto plechy speňažiť v zberniach na železo.“

Peczár upozornil aj na to, že ak osoba, ktorá zastupuje majiteľa objektu, nepodá trestné oznámenie, je prichytený zlodej vypočutý a následne prepustený. To sa stalo už aj v prípade krádeží na kupole.

Členov esbéesky je pri bývalom pivovare naozaj vidno viac. Za rozpadávajúcim sa areálom a na schátranom ihrisku plnom skla možno okrem povaľujúceho sa rozbitého záchoda uvidieť aj hliadkujúceho esbéeskára s vysielačkou v ruke. Hlavný vchod zas nápisom varuje nevítaných návštevníkov, že vstup je monitorovaný kamerou a strážený psom. Za sklenenými dverami možno zbadať aj drsne vyzerajúceho esbéeskára.

Na otázku, či opustené priestory takmer v centre mesta investor nezamýšľa do začiatku prestavby pivovaru nejako využiť, Zdeňková povedala, že zatiaľ to v pláne nemajú.

Dokedy sa teda Stein bude rozpadávať ďalej, je dnes nejasné. Pre začiatok premeny pivovaru na polyfunkčný komplex s výškovou dominantou a možno aj hotelom potrebuje totiž investor zmenu územného plánu. Ten by mohol byť vydaný najskôr v druhom štvrťroku 2010.

Predaj Steinu investor síce nevylúčil, no vraj by k nemu mohlo prísť len pri atraktívnej ponuke.

V opustenom pivovare polícia zasahovala už niekoľkokrát. Plechy vylamujú bezdomovci.

Zdroj: Sme.sk | Autorka: Lucia Tkáčiková | Foto: Pavol Funtál

Pro vzorky piva k ochutnání se vypravila v těchto dnech část jihlavského Svazu pivních turistů (SPT) do Egypta.

Další členové se po návratu z největšího pivního festivalu světa Oktoberfest v Mnichově, který zavřel brány v neděli, podělili o zážitky s kolegy.

„Atmosféra pohltila každého. Obří stany, poutače, reklamy, kloboučky, dirndly. Člověk by byl schopen za chvíli jódlovat s Němci. Je to monstrózní akce, kde je nejdůležitější se opít, ale my jsme šli jen po degustaci. Oktoberfest byl o pivech pěti největších mnichovských pivovarů. Zápisy o ochutnávkách už jsou v degustovníčku,“ prozradil včera mluvčí SPT Martin Povýšil. Degustovníček, obyčejný sešit se zápisy 2300 značek piv domácích i z celého světa, jež členové SPT poctivě ochutnali, je největším pokladem svazu. Záznamy vede léta Vlastimil Novotný z Jihlavy, známý v tuzemsku i zahraničí mezi špičkami laických znalců piva jako Moris.

„Ochutnali jsme také dost piv z exotických zemí. Venezuela, Brazílie, Keňa a další. Teď na ochutnávku čeká norské šestatřicetistupňové pivo s doporučenou spotřebou v roce 2020. Jedno asi vypijeme příští rok a další ochutnáme za deset let,“ plánuje Moris. Třetinka norského piva v exkluzivním balení přijde na 260 korun.

Piva dovážejí členům spolku ze světa známí z dovolených a služebních cest. Sami členové vyrážejí po Česku i zahraničí do vyhlášených prodejen, kde lze sehnat vzorky základní produkce piva z celé planety.

Jako poslední nejexotičtější vzorky ochutnávali jihlavští znalci piva z Grenady, Trinidadu, Svaté Lucie a dalších ostrovů.

„Byly to spíš obyčejnější ležáky, ale zajímavá je exotická značka. Ta se špatně shání,“ připomněl Martin Povýšil. Členové SPT u velkých pivovarů dávají přednost pivním speciálům. „Standardní piva jsou pro nás chuťově nezajímavá,“ tvrdí člen spolku Zdeněk Kousal.

SPT letos slaví 15. narozeniny. Jeho členové ochutnali na svých letních výpravách pivo bezmála stovky tuzemských pivovarů.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Stanislav Jelínek

Odpočinout si v pivních lázních, poučit se v muzeu věnovanému historii pivovarnictví a využít luxusu čtyřhvězdičkového hotelu. To chce už příští rok na jaře nabídnout Pivovar Černá Hora.

„Rekonstrukce prostor původního pivovaru a stavba komplexu Hotel Sladovna pokračuje podle plánu. Do konce roku bude hotová hrubá stavba, otevřít chceme v květnu,“ sdělil šéf pivovaru Jiří Fusek.

Stavba v hodnotě více než sto milionů korun nabídne například ještě saunový svět, bazén, konfereční sál, ubytovat se tam bude moct sedmaosmdesát hostů. „Chtěli bychom požádat lidi, kteří mají věci s vazbou na historii pivovarnictví na Moravě, aby se nám ozvali. Věci použijeme v připravovaném muzeu pivovarnictví,“ žádá Fusek.

Pivovar má ještě další smělé plány. Během dvou let chce vyrábět o čtvrtinu více piva než dosud. „Už letos v listopadu rozšíříme ležácké sklepy o osm tisíc hektolitrů. Pak budeme moct vyrábět o čtyřicet tisíc hektolitrů piva více,“ doplnil Fusek. O odbyt se nebojí. Pivovar se totiž stále více zaměřuje na vývoz, vyváží už téměř čtvrtinu svých výrobků. Velké trhy v poslední době získal například v Číně.

Plány pivovaru zatím neohrozila ekonomická krize ani plánované zvýšení spotřební daně piva. „Situaci zvládneme. Ovšem zvýšením spotřební daně a daně z přidané hodnoty vybere stát od našeho pivovaru o dvaadvacet milionů korun více než dosud. Investice sice omezovat nebudeme, ale nebudeme již například schopni podporovat sportovní a kulturní spolky v regionu,“ dodal Fusek.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Leona Paroulková

Až 54 tisíc lahví piva za hodinu zvládne zabalit, uložit na palety a označit nový přístroj, který od včerejška zkouší pivovar Budějovický Budvar. Zaplatil za něj 15 milionů korun.

„Jeho pořízení je součástí modernizace a rozšiřování stáčírny lahví, s níž jsme začali před čtyřmi lety. Ani při zkušebním provozu nebudou naše dodávky pro zákazníky nijak omezeny,“ řekl vedoucí oddělení techniky pivovaru Dalibor Čáp.

Podle něj nové přístroje především zrychlí a zjednoduší ukládání a vykládání plastových přepravek i práci s plnými paletami.

Už v roce 2005 si Budvar pořídil do stáčírny nové myčky lahví. Následovala například výměna etiketovacích strojů nebo plničů piva. Letos v létě také pivovar zprovoznil moderní vkladač lahví do přepravek a myčku beden za 16 milionů.

Celkem chce v roce 2009 národní podnik do svého rozvoje vložit 479 milionů korun, vloni to bylo o zhruba dvě stě milionů méně. Letošní největší investicí je moderní sklad za 87 milionů, který vzniká přímo v areálu Budvaru.

Stavba vysoká 24 metrů, pojme až dvanáct tisíc hektolitrů piva, v přepočtu tedy 2,4 milionu půllitrových lahví.

„Práce na něm už jsou ve finále. Hotov bude za pár týdnů,“ informoval mluvčí Budvaru Petr Samec.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Jako připomínku proslulosti Plzně v pivním světě uvařili plzeňští sládci „olympijskou“ várku piva Pilsner Urquell pro ZOH 2010 ve Vancouveru během oslav 167. narozenin značky. Za české olympioniky u várky asistoval hokejový reprezentant Martin Straka.

Jako partner českého olympijského týmu je Pilsner Urquell již celou řadu let jednou z neodmyslitelných součástí života olympioniků i jejich fanoušků během olympijských her. Várku plzeňského ležáku, která se bude konzumovat během Zimních olympijských her 2010 v kanadském Vancouveru, uvařili v plzeňském pivovaru 6. října pod dozorem olympijského hokejisty Martina Straky.

„Bylo zajímavé dívat se sládkům pod ruce zrovna v době, kdy se plzeňské pivo před 167 lety narodilo. Každopádně dnes šlo všechno dobře a pro jistotu ještě pivo z olympijské várky ochutnám, než sudy vyrazí do Kanady,“ říká hokejista Martin Straka. „Zatímco na předchozí zimní olympiádě v Turíně se vypilo asi 80 sudů Pilsner Urquell, do Vancouveru pošleme 120 sudů a zhruba 200 kartonů plechovek. Předpokládáme větší spotřebu než minule, protože Olympijský dům bude větší a také je v Kanadě poměrně silná česká komunita, která bude pravděpodobně dům navštěvovat,“ říká Karel Kraus, brand manažer značky Pilsner Urquell.

Izotermický kontejner s olympijským pivem se vydá na cestu z Plzně v druhé polovině listopadu, nejprve do Hamburku a poté lodí do Vancouveru. Poveze i spoustu vybavení potřebného pro správné načepování plzeňského piva včetně výčepní technologie a dalších nezbytných náležitostí (skleničky, podtácky, ubrusy atd.).

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Novým předsedou tříčlenné dozorčí rady městského pivovaru ve Strakonicích se stal gynekolog a člen rady města Jiří Chod, který hlasoval pro odvolání svého předchůdce, ekonoma Tomáše Hajduška.

Ten podle vedení radnice překročil v srpnu své pravomoci, když plánoval sponzorování okresní fotbalové soutěže. Chod se tak do křesla vyhoupl díky tomu, že hlasoval sám pro sebe.

Městští radní dosadili místo Hajduška do dozorčí rady pivovaru Choda z KDU-ČSL. Místopředseda strakonické ODS Hajdušek to považuje za důkaz toho, že jeho odvolání mělo politické pozadí.

Chod dostal při volbě nového předsedy dva hlasy ze tří možných. Jeden si dal sám, což pravidla umožňují. „Pan doktor získal dva hlasy, protože já jsem se zdržel hlasování,“ dodal člen dozorčí rady pivovaru a krajský radní Karel Vlasák z ODS.

Dostane za to 10 tisíc měsíčně

Na postu předsedy dozorčí rady bude Chod měsíčně pobírat odměnu 10 tisíc korun. Členové dozorčí rady pak dostávají 4 200 korun.

Hajdušek, který je daňovým poradcem, už před časem tvrdil, že členem i předsedou dozorčí rady by měl být člověk s ekonomickým vzděláním. A to Chod není.

Jako primář navíc opustil gynekologickoporodnické oddělení strakonické nemocnice poté, co tady při porodu zemřelo dítě i rodička. Dnes pracuje jako primář gynekologickoporodnického oddělení Masarykovy nemocnice v Rakovníku.

Problém v tom, že není ekonom, ale Chod nevidí. „Vystudovaným ekonomem je ředitel pivovaru,“ uzavřel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Václav Janouš

Reklamní spot na pivo Pardál byl oceněn na 19. ročníku mezinárodního reklamního a marketingového festivalu „Red Apple 2009“ v Moskvě. Spot s názvem „Pardál – pivo a teď i tahle reklama vyladěné samotnými pijáky“ získal druhé místo v kategorii „Televizní & filmová reklama na alkoholické nápoje“, přičemž první místo nebylo v této kategorii uděleno. Letošního ročníku Red Apple se zúčastnilo přes 1500 přihlášených spotů z více než 30 zemí. Oceněný spot je ke shlédnutí na stránkách www.pardal.cz.

Soutěž Red Apple hodnotí reklamní spoty nasazené v uplynulém roce a zároveň nabízí inspiraci, jak se stát úspěšným i v dalších kampaních. Soutěž je rozdělena do 16 kategorií. Mezi pořadatele festivalu patří Ministerstvo kultury Ruské federace a Ruská Asociace komunikačních agentur. Více informací o festivalu lze najít na www.festival.ru.

„Získání této ceny je pro nás skvělým úspěchem. Vzhledem k tomu, že první místo v dané kategorii nebylo uděleno, tak si druhého místa velmi vážíme. O to více, že se jedná o mezinárodní soutěž, do které bylo přihlášeno více jak 1500 prací, konkurence byla tedy opravdu veliká,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál z Budějovického Budvaru. V reklamním spotu účinkovali spolutvůrci piva Pardál, kteří se účastnili i dalších marketingových a reklamních aktivit a byli hlavními aktéry celé reklamní kampaně na značku Pardál.

Ocenění reklamního spotu Pardál navazuje na předchozí úspěchy reklamních kampaní na pivo Pardál. V roce 2007 získala reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ stříbrnou Effie 2007 v kategorii A – potraviny a nápoje (odborná porota v této soutěži posuzuje účinnost reklamních spotů) a dále ocenění „Nejlepší malá kampaň“ v soutěži FLEMA 2007 (v této soutěži je hodnoceno inovativní využití médií). Samotný výrobek – světlé výčepní pivo Pardál získalo ocenění „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008“ v kategorii „Pivo“ (vítězné výrobky vyhlášeny na základě průzkumu mezi spotřebiteli) a stříbrnou medaili v hlasování členů Sdružení přátel piva v roce 2008.

Vývoj světlého výčepního piva Pardál začal v srpnu 2005, na podzim roku 2006 byli do projektu zapojeni i spotřebitelé, kteří se účastnili tří kol velkých ochutnávkových akcí. Více než 300 pijáků mělo možnost hodnotit chuť i další vlastnosti nového piva. Výčepní pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007, jeho celostátní distribuce byla zahájena 1. ledna 2008. Spotřebitelé si toto pivo velmi oblíbili, o čemž svědčí i fakt, že během necelých dvou let se ho prodalo 269 403 hl. Vzhledem k velké popularitě výčepního piva Pardál, byl v červnu 2009 na trh uveden Pardál Echt, díky kterému vstoupil Budějovický Budvar po mnoha letech do tržního segmentu tzv. „jedenáctek“.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Dne 8.10.2009 bude oficiálně otevřena nová firemní prodejna Vyškovského pivovaru v Brně, nedaleko centra města na ulici Cejl 32. Po Vyškově a Novém Jičíně se jedná již o třetí podnikovou prodejnu v pořadí.

Brněnským zákazníkům nabídne plný sortiment Vyškovského piva a to jak láhvového, tak sudového. Běžný sortiment bude skladem, speciální piva, jako např. sudový nefiltrovaný 14° Generál – (tzv. kvasnicový) bude možno zakoupit na objednávku a to včetně zapůjčení pártypípy nebo rovnou celého chladícího zařízení. Kromě různých dárkových sad a dárkových předmětů nebude v nabídce chybět ani možnost plnění 5 litrových plechových soudků. To vše za velmi příznivé ceny v prvotřídní kvalitě.

Prodejna je velmi dobře dostupná z ulice Cejl ať už MHD ze zastávky Körnerova, tak vozidlem, kde lze velmi pohodlně parkovat přímo před prodejnou na velkém parkovišti uvnitř areálu.

Otevírací doba prodejny je následující:

Po 09.00-12.00 13.00-17.00

Út-čt 10.00-12.00 13.00-17.00

Pá 10.00-12.00 13.00-17.30

So 08.00-11.00

Kontakt na prodejnu, kde lze získat jakékoli informace nebo objednat zboží je 723 480 352.

Zdroj: Pivovar Vyškov.cz

Skupina K Brewery Group, která vlastní šest regionálních pivovarů v Česku, se rozhodla, že svůj nový ležák Lobkowicz začne distribuovat po celém Česku a udělá z ní vlajkovou loď svých pivovarů. "Je to tradiční pivovar se známým jménem, proto jsme se rozhodli uvést na trh zcela nové pivo, v němž vidíme velký potenciál," vysvětluje předseda představenstva firmy Zdeněk Radil.

Ležák Lobkowicz se však nebude vařit ve stejnojmenném pivovaru, který sídlí ve Vysokém Chlumci na Příbramsku, ale jeho výroba bude probíhat v jihočeském Protivíně, kde vaří K Brewery Group pivo Platan.

"Pivovar ve Vysokém Chlumci by pro výrobu nové značky neměl dostatečnou kapacitu, v Protivíně máme navíc nejlepší vodu ze všech našich závodů," vyjmenovává důvody tohoto rozhodnutí Radil. Ve Vysokém Chlumci se nadále budou vařit piva Vévoda a Démon.

Pivo Lobkowicz chce firma vyrábět za použití tradičních postupů, nechce pro kvašení používat CK tanky, ani upravovat stupňovitost piva jeho ředěním vodou (technologie HGB).

"Ročně bychom chtěli prodat desítky tisíc hektolitrů po celé zemi. Významná část Lobkowicze bude určena na vývoz," plánuje Radil. Ze stávající produkce vysokochlumeckého pivovaru se v současnosti vyváží přes 80 procent.

V Česku chce Lobkowicz konkurovat především tzv. prémiovým ležákům. Do této kategorie patří například Pilsner Urquell nebo Budweiser Budvar. Pro propagaci Lobkowicze zvolila firma slogan Šlechtic mezi pivy.

K Brewery Group

Společnost vlastní v Česku šestici pivovarů: uherskobrodský Janáček, protivínský Platan, jihlavský Ježek, Lobkowicz, Klášter Hradiště a Rychtář z Hlinska. Celkově uvaří zhruba tři čtvrtě milionu hektolitrů piva, což odpovídá čtyřem procentům celkové tuzemské výroby.

Kromě uvedených šesti pivovarů má K Brewery Group podíl také v pivovaru Svijany a Rohozec, dříve vlastnila také část pivovaru v Černé Hoře. Na jaře se o K Brewery Group spekulovalo jako o jednom ze zájemců o koupi Pivovarů Staropramen, podle zástupců firmy však nejsou taková jednání na pořadu dne.

"Celostátní distribuce Lobkowicze nemění nic na naší strategii, že chceme nadále rozvíjet v jednotlivých regionech silné lokální značky," uvedl Martin Burda, jeden z investorů, kteří za skupinou K Brewery Group stojí.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Nazlobení jsou zástupci plzeňských hospod a pivovarů kvůli plánovanému zvyšování spotřební daně. Jedno z opatření, které je součástí takzvaného Janotova balíčku, totiž zdraží pivo i tvrdý alkohol. U zlatavého moku by mělo být navýšení ceny od nového roku padesát haléřů za půllitr.

„To ale znamená, že hospody by musely zdražit minimálně o korunu. Bojím se, že lidi budou pít méně. Pro menší podnikatele to je katastrofální,“ říká majitel restaurace Na Libušíně Jiří Vitvera.

Podle něho si po posledním zdražení spousta hostů začala dávat o pivo méně. „A jestli se zdraží znovu, zase jedno uberou,“ doplňuje. Podobně to vidí i majitel několika plzeňských hospod Viktor Starý. „Je to špatné, hlavně vzhledem k tomu, v jaké době se nacházíme. Krize už takhle ubrala hospodám hosty a tohle situaci ještě zhorší,“ bojí se Starý.

Hospody budou vyčkávat

Jestli v případě, že zvýšení spotřební daně vstoupí v platnost, ve svých podnicích pivo zdraží, zatím neví. „V současné době konkurence stále narůstá. Zvyšovat cena se v podstatě nedá. Uvidíme, jak se to v příštím roce vyvine,“ sděluje. Podle provozního Šenku Na Parkánu Vojtěcha Palenčára bude většina hospod vyčkávat a hned od ledna nezdraží. „V prvních měsících si to asi nikdo nedovolí,“ dodává.

Nadšeni nejsou ani v plzeňských pivovarech

„Plánovaný krok bude citelným zásahem pro celý český pivní průmysl. Naši cenovou politiku a vývoj cen bohužel nemůžeme dále komentovat s ohledem na platnou legislativu,“ vyjádřil se včera tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. „Pro státní úředníky je nejjednodušší získat peníze na zvýšení cen alkoholu a cigaret. Ví, že lidi ze dne na den kouřit a pít nepřestanou,“ uvedl Petr Míč z pivovarského dvoru Purkmistr.

Cenu určují pivovary

Podle něj bude plzeňský minipivovar sledovat situaci na trhu. „Důležité bude, jak se zachovají velké pivovary, ty určují cenu. Myslím si ale, že hned od ledna skokově nezdražíme,“ dodává. Připouští ale, že vzhledem k cenám surovin a energií jsou náklady na hraně. Kdo rozhodně radost mít nebude, jsou pivaři. „Pamatuji se, že za mých let se říkalo, že která vláda zdraží pivo, padne. To ale dávno neplatí. Přijde mi, že se zdražuje pořád. Ale co se dá dělat. Pít pivo nepřestanu,“ konstatuje Plzeňan Josef.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Nemenovaný český pivovar vypísal prémiu 80 litrov moku pre každého hráča a člena realizačného tímu reprezentácie SR, ak sa na Tehelnom poli zrodí v sobotu víťazstvo domácich nad Slovinskom

Slovenskí futbalisti nepotrebujú pred sobotňajším zápasom kvalifikácie majstrovstiev sveta 2010 proti Slovinsku špeciálnu motiváciu. Všetci dobre vedia, čo je v hre. Napriek tomu sa jej dočkali od jedného českého pivovaru, ktorý vypísal prémiu 80 litrov moku pre každého hráča a člena realizačného tímu reprezentácie SR, ak sa na Tehelnom poli zrodí víťazstvo domácich. Iba trojbodový zisk Slovákov by udržal v hre o druhé - barážové miesto v 3. kvalifikačnej skupine Česko. Objem motivačnej odmeny sa odvíja od štatisticky vyčísleného množstva piva, ktoré na Slovensku v minulom roku vypil v priemere jeden človek. "Samozrejme, že vieme a rešpektujeme, že oficiálnym partnerom slovenskej futbalovej reprezentácie je domáci pivovar. Cítime však, že je treba národný tím Slovenska v tomto prípade motivovať aj českým pivom. Držíme Slovensku palce a veríme, že nad Slovinskom zvíťazí," vysvetlil tento marketingovo-patriotický krok rodinného pivovaru Stanislav Bernard.

Zverenci trénera Ivana Hašeka už nemajú postup do Juhoafrickej republiky vo vlastných rukách. Ani víťazstvá Čechov v dvoch záverečných zápasoch s Poľskom a Severným Írskom im na to nemusia stačiť. Potrebujú "bratskú" pomoc od Slovákov - víťazstvo nad Slovinskom. Slovenskému tímu stačí v sobotu na potvrdenie prvej priečky remíza.

Zdroj HN Online.sk | Autor: SITA

V areálu pivovaru Starobrno na brněnském Mendlově náměstí byly v těchto dnech zkolaudovány 2 nové cylindrokonické tanky na kvašení piva. Ihned po kolaudaci byly naplněny a použity ke kvašení piva. Cylindrokonické tanky se v pivovaru Starobrno k tomuto účelu využívají již od roku 1996, kdy bylo instalováno prvních 10 kusů. Podobně jako u dalších technologických zlepšení je přínosem těchto zařízení vyrovnanější kvalita piva a standardizace jednotlivých várek.

Nové cylindrokonické tanky o rozměrech 18m na výšku a 5,5m do šířky, mají objem 4500hl a doplní celkový počet těchto zařízení v areálu starobrněnského pivovaru na 20 kusů. Oba tanky jsou celonerezové s konusem, jsou důkladně izolované a jejich dodavatelem je společnost Ziemann.

K účelu tohoto zařízení říká Tomáš Pluháček, manažer pivovaru Starobrno, následující: „Kvašení v těchto nádobách je součástí výrobního procesu starobrněnského piva, v němž se klade důraz na výběr těch nejkvalitnějších surovin. Do cylindrokonických tanků se následně po zkvašení spodními pivovarskými kvasnicemi Saccharomyces cerevisiae přivádí zchlazená a provzdušněná mladina. Při hlavním kvašení zde pak dochází k přeměně zkvasitelných cukrů na alkohol a CO2. Hlavní kvašení probíhá 7-9 dní dle typu piva.“

Cylindrokonické tanky o celkové hmotnosti 40 tun přijely do Česka již téměř před půl rokem. Jejich následná instalace byla časově náročná díky procesu zapojení a izolace. Po těchto fázích musely tanky splnit přísné tlakové a těsnostní zkoušky, aby mohly být uvedeny do provozu.

Investice do nových tanků přesáhnou deset milionů korun.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká Republika

Čtvrtým semestrem pokračuje od konce září studium na Starobrněnské večerní škole. Očekává se další nárůst počtu studentů a to až k šesti tisícům. Tyto nové i stávající studenty čeká řada novinek, například výroční koncert známé skupiny J. A. R. nebo velká soutěž ve znalostech o výrobních technologiích piva a také o tradici vaření piva v brněnském pivovaru Starobrno. Těšit se také mohou na exkurze do pivovaru Starobrno, samozřejmě spojené s degustacemi tamějších výrobků. Prohlídky budou mít posluchači Starobrněnské večerní školy zdarma.

Semestr slavnostně odstartuje 6. října imatrikulací nových studentů v oblíbeném studentském klubu Metro music bar. O měsíc později, 5. listopadu, budou mít posluchači Starobrněnské večerní školy příležitost oslavit s oblíbenou kapelou J. A. R. její dvacáté výročí založení, a to za zvýhodněné vstupné. Ve čtvrtek 12. listopadu si pak mohou vyrazit na další koncert – tentokrát na skupinu MIG 21. O týden později, 19. listopadu, pak vystoupí skupina Clou. V prosinci se studenti Starobrněnské večerní školy mohou těšit například na koncert kapely Support Lesbiens nebo Wohnout.

Studium na Starobrněnské večerní škole ale není jen o koncertech, a tak pořadatelé na listopad připravili soutěž, která prověří znalosti posluchačů Starobrněnské večerní školy o výrobních technologiích piva. Připravit se na ni studenti mohou jak na stránkách projektu www.starobrnenskavs.cz, kde budou také probíhat týdenní vědomostní soutěže, tak i s promotýmy. Ty budou pravidelně navštěvovat všechny partnerské restaurace a kluby a studentům budou za splněné úkoly či vyhrané soutěže udělovat další cenné body a také zajímavé ceny.

Zábavně vzdělávací projekt Starobrněnské večerní školy je určen studentům všech brněnských vysokých a vyšších odborných škol. Cílem je přinést jim zajímavé benefity v podobě zajímavých cen v soutěžích, slev na vstupné na koncerty, poukazy na pivo zdarma na vybraných akcích a zajímavé slevy u partnerů projektu. V průběhu studia plní posluchači Starobrněnské večerní školy řadu úkolů, za které jsou odměňování body. Studenti i skupiny studentů jsou pak pravidelně vyhodnocováni a ti nejúspěšnější mohou získat zajímavé ceny – například fotoaparát, notebook, párty na klíč nebo hodnotný zájezd.

V současné době má Starobrněnská večerní škola zhruba 5 300 studentů a pořadatelé očekávají, že do konce kalendářního roku se jejich počet vyšplhá přes 6 tisíc. Do budoucna se také plánuje postupné rozšíření projektu za hranice Brna do dalších moravských univerzitních měst – zejména do Zlína a Olomouce. Cílem celého projektu je upevňování pozice značky Starobrno v těchto regionech v oblasti zábavy a kultury a také zábavnou formou edukovat veřejnost v oblasti pivovarnictví a technologií výroby piva.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Letošní setkání jmenovců hanušovického piva Holba proběhne v sobotu 10. října. Do pivovaru se již tradičně vydají Holbové a Šeráci zcelé republiky. Pokud i Vy máte toto příjmení v občance, nyní je skvělá příležitost pro výlet do Jeseníků.

„Pivo je nápojem přátelských setkání a z toho vznikla myšlenka uspořádat sraz jmenovců našeho piva. Chceme, aby se také Holbové a Šeráci stali součástí velké rodiny příznivců ryzího piva z hor a poznali tradici výroby piva v našem kraji,“ říká výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Pro své jmenovce letos pivovarníci připravili slavnostní výlov rybníka i speciální prohlídky pivovaru, při kterých budou mít hosté jedinečnou příležitost nahlédnout pod pivovarskou pokličku a poznat výrobu tradičně vařeného piva. Nebude chybět ani rybářská expozice vypreparovaných ryb žijících v řekách Jeseníků, kterou doplní výstava fotografií ze závodů v muškaření. Při troše štěstí zahlédnou i vodníka Pivínka, strážce revíru a rybáři tradičně předvedou divákům všechny druhy nalovených ryb. Po výlovu budou připraveny rybí speciality na roštu a jako dárek si Holbové a Šeráci odvezou šupináče pro štěstí a taky vlastní portrét od karikaturisty a řezbáře Pavla Dlabala. Ke společnému posezení zahraje kapela Cantus a nebudou chybět ani pivní soutěže a tombola.

Dříve byly rybníky v pivovarech zdrojem ledu, využívaného při chlazení ve výrobě. S vývojem moderních technologií byly většinou zrušeny, takže dnes je možné vidět je jen zřídka. Ty v Holbě jsou nedílnou součástí koloritu pivovaru a současně pomáhají zachovat ekologickou rovnováhu krajiny.

Zdroj: Holba.cz

Zdroj: Klášterní pivovar.cz

Staropramen je známý nejen svým pivem, ale také jako častý inovátor. Především z tohoto důvodu slaví své letošní 140. narozeniny zcela netradičně a v duchu sloganu „Kdy jsi naposledy udělal něco jinak?“. Během tří říjnových týdnů bude možno pomocí geocahingu najít v Praze a okolí 140 samochladících sudů Staropramen CoolKeg.

Roztržitý mladík v obleku se soustředěně dívá do koruny mladého stromu, zatímco dva jiní, horečnatě obléhají šípkový keř opodál. „Někde to tu přeci musí být“, říká jeden z nich, zatímco ten druhý ještě jednou kontroluje souřadnici svého GPS přijímače. Ze zarputilého hledání je vytrhne až jásavý výkřik úplně jiného mladíka, který jako první spatřil „kešku“ – neboli „schovku“, připevněnou na lavičce.… Nevíte, co se to děje? Tak pozor! Na podobnou situaci můžete během letošního října narazit v Praze a jejím okolí poměrně často. Staropramen totiž slaví 140. narozeniny a pro své příznivce pořádá pravý hon na samochladící sudy CoolKeg v podobě geocachingu.

Geocaching (čti geokešing) je moderní zábavou, která nachází stále další a další příznivce. Jedná se o hledání skrytých schránek s „pokladem“, tzv. „kešek“, za pomocí GPS přijímačů a známých souřadnic. Úspěšný lovec pokladů v objevené skrýši nalezne zpravidla nějakou drobnost, kterou mu většinou zanechal jeho předchůdce. Největší odměnou je však pro účastníky samotné nalezení onoho unikátního místa a často už jen samotné hledání.

V říjnu bude možné vyzkoušet si tuto trendy zábavu v trochu odlehčené formě – a o ceny! Staropramen totiž přichází s dalším originálním nápadem. Své příznivce potěší nejen svým lahodným světlým pivem, ale i trochou adrenalinu. Praha a vybrané obce ve středočeském kraji se na tři říjnové týdny (12.-30.října 2009) promění v herní arénu, ve které bude uschováno 140 poukázek na Staropramen CoolKegy.

K nim budou soutěžící směřovat GPS souřadnice a další indicie - pro méně náročné hledání budou k dispozici fotografie místa uschování a jejich slovní popis. Indicie i souřadnice budou v době soutěže postupně zveřejňovány na FaceBook stránce s názvem Staropramen140. Pravděpodobně tedy bude možno v podzimní Praze narazit na horlivě pobíhající „kešery“ snažící se pivní poklad nalézt jako první.

Jako národ milující pivo jsme zvyklí, že ho najdeme skoro na každém rohu. Díky netradiční oslavě 140. narozenin Staropramenu to v říjnu bude platit víc než kdy jindy. Veškeré informace o soutěži a samotné GPS souřadnice včetně indicií lze najít na www.facebook.com/Staropramen140.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Stella Artois, jednička v segmentu superprémiových piv se opět spojila s moderním designem. Na loňském ročníku Designbloku představila originální přepravku vytvořenou Maximem Velčovským, letos se pochlubí uměleckou trofejí pro vítěze Mistrovství ČR a SR v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois - sklenicí Stella Artois vyrobenou designérem Markem Vráblíkem z 99 malých figurek.

„Tuto originální sklenici jako první získala letošní vítězka Mistrovství v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois Barbora Hebrová a od 6. října ji bude moci zhlédnout i široká veřejnost, jež navštíví letošní ročník Designbloku,“ uvedl Martin Jahoda, brand manažer značky Stella Artois. „Servírovací rituál piva Stella Artois, jehož zvládnutí je předmětem Mistrovství, je o detailech, preciznosti a umění barmana, proto jsme chtěli, aby trofej nesla také tyto atributy,“ dodává Jahoda.

Návrh talentovaného a oceňovaného Marka Vráblíka zvítězil v designérské soutěži, kterou organizovalo studio Unity GDG. V porotě zasedl kromě dalších významných osobností českého designu i Jiří Macek, organizátor Designbloku, a Jan Němeček, vedoucí ateliéru designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Marek Vráblík trofej vyrobil z 99 figurek. Číslo devět je symbolické, protože Stella Artois se servíruje v devíti krocích. Pohár tvoří tři druhy figurek znázorňující klíčové osoby podepsané pod každou sklenicí Stella Artois: sládek, barman a finální spotřebitel. Zvláštní místo uvnitř sklenice pak patří legendárnímu sládkovi Sebastianovi Artois, bez něhož by pivo nevzniklo. Identifikovat se dá podle červeného srdce, které je posledním symbolickým prvkem originálního díla.

Marek Vráblík pracoval s galvanizovanou/komaxitovou slitinou, a než pohár spatřil světlo světa v celé své kráse, uběhly dva měsíce. „Hodnota poháru je nevyčíslitelná, protože jde o trofej, kterou dostane jen ten nejlepší a budou s ní spojeny i pozitivní emoce. Navíc jde o poctivou ruční práci, která mi ke stylu a kvalitě ležáku Stella Artois sedí,“ prohlásil Marek Vráblík. Nicméně vypočítal, že jeho cena se vyšplhala téměř na čtvrt milionu korun.

Po skončení Designbloku se pohár vrátí letošní vítězce mistrovství a každý rok potom poputuje k novému přeborníkovi v servírování ležáku Stella Artois. Postupně na něj budou umísťována jména dalších vítězů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Ty nejlepší hospody a restaurace, které čepují náchodské pivo, získaly ocenění Restaurace roku 2008. Kromě sedmi restaurací v Náchodě získaly tuto trofej i některé podniky v kraji, například v Hradci Králové, České Skalici, Hronově, Jaroměři, Broumově, Opočně či Novém Městě nad Metují. Ale také restaurace v Praze, Kutné Hoře, Seči, Chrudimi, Heřmanově Městci.

Pivovar Primátor se tak snaží každý rok odměnit ty, kteří se o náchodské pivo ve svých podnicích dobře starají. „Podmínky pro získání ocenění jsou přísné. Kontrolujeme, jak se hostinští starají o výčepní zařízení, jakým způsobem čepují pivo, ale i jak se starají o čistotu provozovny. Zajímá nás také názor hostů,“ říká obchodní sládek Pavel Kořínek.

Pivovar vznikl roku 1872 jako měšťanský pivovar a za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současnosti má v nabídce třináct druhů piv. Novinkou je Primátor Ležák 11%.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

5. říjen by měl být pro všechny Čechy velkým dnem, srovnatelným například se svátkem sv. Václava. Právě tohoto dne se totiž zrodil jeden ze symbolů naší země – plzeňské pivo.

V Plzni se pivo sice vařilo už od založení města v roce 1295, ale nestálo za moc. Dokonce i oficiální historie Plzeňského pivovaru tvrdí, že „přes sedm set let ale měšťané vařili nadkvasné pivo ne příliš valné chuti, takže se do Plzně dovážela kvalitnější piva z Bavor nebo ze Saska a lacinější piva z blízkého okolí.“

Pivovar jako klícka

Situace se změnila až v roce 1839, kdy se měšťané spojili a založili opravdu moderní pivovar. Pak ale nastal problém, kdo by pivo mohl uvařit: v českých zemích takového odborníka nenašli. Proto se museli obrátit do pivařsky zkušenějšího Německa a hledat tam. Roku 1872 se konečně na plzeňské měšťany usmálo štěstí a angažovali Josefa Grolla, odborníka z Bavorska.

Vyjednávání se bavorským sládkem nebylo zpočátku nic snadného. Groll byl totiž, mírně řečeno, poněkud svéhlavý. Pocházel z Vilshofenu, německého města na Dunaji. Pivovarnictví se vyučil u svého otce Josefa Grolla v jejich rodinném pivovaru ve Wolferstetteru. Během učňovských let ale navštívil i řadu dalších míst, kde se vařilo slavné pivo. Učil se například v Mnichově u tehdy proslulého Georga Sedlmayera nebo ve Vídni u uznávaného Antona Drehera.

Zejména ten druhý patřil k opravdové špičce svého oboru: vyvinul metodu zdola kvašeného piva – Schwechater Lagerbier, které pak doslova zaplavilo celou Evropu. Oba učitelé si však na mladíka stěžovali: údajně se jednalo o sice ambiciózního mladého muže, ale jeho kladné vlastnosti vyvažovala hrubost, umíněnost, tvrdohlavost a nedostatečná sebekontrola.

Chlap jak čert

Grolla objevil sám stavitel plzeňského měšťanského pivovaru Martin Stelzer, když v Německu slídil po nejnovějších technologiích výroby piva. Slovo dalo slovo a Groll se po kratším přemlouvání vydal do Plzně.

Ani ne třicetiletý muž se do práce vrhl jako drak – první várku se mu podařilo připravit 5. října 1842. Historici tvrdí, že schválně nedodržel německou recepturu; odvážný mladík chtěl přijít s něčím vlastním a originálním. Záměrně tedy udělal chybu v technologickém postupu, aniž by dopředu znal výsledek – vařil podkvasené bavorské pivo, ale z odlišných českých surovin (žateckého chmele, měkké plzeňské vody a světlejšího sladu připravovaného anglickou technologií). A tak vzniklo originální plzeňské pivo – podkvasný plzeňský ležák.

Pivo jako křen!

A co na to jeho první pijáci? Ti ho mohli ochutnat 11. listopadu 1842 na Martinských trzích. Pilo se ve dvou hostincích na plzeňském náměstí a jak „U bílé růže“ tak „U zlatého orla“ zažilo veliký úspěch. Psalo se o tom dokonce i v kronikách: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek". Od ostatních tehdejších piv se lišilo nejen vynikající chutí, ale také nádhernou „čepicí“ - hustá sněhobílá pěna držela dlouho celistvý tvar a nechutnala jako patok.

Smrt jako sen

Jak dobré pivo vařil, tak špatný byl Groll člověk. Přestože mělo jeho jiskřivé pivo v Plzni obrovský úspěch, pivovar mu neprodloužil smlouvu, která vypršela roku 1845. Sládek se tedy vrátil zpět do svého rodného města, kde zůstal po zbytek života. Zemřel zde smrtí, po jaké touží asi každý sládek - dne 22. října 1887 zesnul ve věku 74 let u stolu štamgastů v hostinci Zum Wolferstetter Keller. V ruce prý přitom třímal tuplák vlastního piva…

Úspěch jako hrom

Zájem o jeho plzeňský ležák zůstal mimořádný - pivo brzy proniklo do západočeských lázní, kde ho objevili bohatí pacienti z německých zemí a Francie, a postupně ho začal obdivovat svět, v sedmdesátých letech 19. století i Amerika.

Zdroj: TN.cz

Do zlatého moku se kluk z Karviné zamiloval už na střední škole!

Je jedním z těch šťastlivců, kterým se splnil dětský sen. Jiřímu Fuskovi (36) už v pubertě učarovala výroba piva a nyní je jako vrchní sládek přímo odpovědný za kvalitu a úroveň moku, který opouští brány velkopopovického závodu.

Vedle jak ta jedle je každý, kdo si myslí, že vrchní sládek jen tak chodí po pivovaru a od rána do večera popíjí zlatavý mok. "Dobře se to poslouchá a kus pravdy na tom je, jen s tím popíjením je to jinak. Ochutnávám, dokonce musím, ale to si odbydu hned po ránu, často už brzy po páté. Pivaři mi ale opravdu závidět nemusí. Celkem vypiju tak tři deci za směnu," vyvrací falešné představy Fusek.

Navíc domů jezdí večer autem a riskovat pokutu nebo "propít řidičák" nechce. "O to víc si vychutnám pivo po večeři. Oblíbil jsem si svou vlastní značku, 11° Medium," prozrazuje.

Vždy mě fascinoval proces výroby piva

Do piva se Jiří zamiloval už na střední škole. "Ochutnal jsem ho a koštoval rád, to nezapírám, zaujal mě však hlavně proces výroby. Už od základní školy jsem měl rád chemii, tu jsem studoval na střední i vysoké škole. Nemohl jsem proto absolvovat nic jiného než specializaci pivovarnictví a sladovnictví," vysvětluje usměvavý rodák z Karviné.

Už ve varně, kde se svařuje slad s vodou a chmelem, prý čichem pozná, jestli je technologický proces v pořádku, či zda se vaří černé nebo světlé pivo. "U dobrého piva hraje důležitou roli souhra kvalitních surovin, v našem případě sladového ječmene, chmele a vody. Náš chmel pochází ze Žatecka, vodu bereme z vlastních lesních studní, kterých máme deset," vypráví sládek.

U hasičů si držím kondici

Se značkou Kozel žije už 13 let, poslední tři roky tam pracuje jako vrchní sládek. Kvůli pivu opustil i rodný kraj. "Vůbec se nestydím za to, že pivo je můj život. Neuměl jsem si už jako mladý představit, že bych dělal něco jiného než sládka, a měl jsem štěstí, že se mi můj dlouholetý sen splnil. Co si chlap může víc přát?" pokládá si usměvavý muž řečnickou otázku.

Do jeho světa ale nepatří jen pivo. Své místo tam má i manželka Lucie (36), se kterou se Jiří seznámil při vysokoškolských studiích, a dcery Veronika (5) a Andrea (10). Nesmíme zapomenout ani na dobrovolný hasičský sbor v Lojovicích, jehož je vrchní sládek aktivním členem. "I když jsem v práci od časného rána nejméně deset hodin denně, nenudím se ani o víkendech, protože ani rodinu přitom všem nechci šidit. Mezi hasiči si zase držím kondičku. Stejně jako v práci, mám i tady rád sehraný tým, a to se musí cvičit," vysvětluje.

Počítače samy o sobě dobré pivo neuvaří

Jiří vůbec sází na týmovou spolupráci. Spolehlivě se to pozná, když nás při rozhovoru provází pivovarem. Všude zasvěceně vysvětluje všechny důležité etapy vzniku dobrého piva, ale zdůrazňuje, že není sám, kdo hlídá každý detail. "Počítače nic samy o sobě nezachrání, je to všechno hlavně o lidech a na ty jsem měl také štěstí. Těm patří můj dík," vyznává se Fusek. A vůbec se nestydí přiznat, jak mu na začátku kariéry starost o kvalitu tekutého chlebíčku nedopřála klidné spaní.

Zdroj: Šíp Deník.cz | Autorka: Vladislava Tomanová

Malí výrobci pivních speciálů a nefiltrovaných piv bez chemických a konzervačních přísad získávají mezi pivaři příznivce. Někdo vyrábí své pivo v garáži, jiní výrobci investují miliony. Zajímavé odvětví pivovarnického byznysu začíná být vidět.

Nefiltrované pivo podle tradičních receptur se stává mezi lidmi vyhledávaným nápojem. Mezi průkopníky, kteří začali ve vinařském regionu vařit pivo krátce po revoluci, patří brněnský Pegas, sentický Kvasar a hodonínský Kunc.

Nejrychleji se ale rozrůstá mnohem mladší žebětínský rodinný minipivovar U Richarda, který začal s výrobou piva před pěti lety. Ještě přede dvěma lety se v Žebětíně protočilo ročně kolem 500 hektolitrů kalného piva. „Dnes už je to třináct set hektolitrů, díky tomu, že jsme letos otevřeli další dvě pobočky v Brně,“ popsal manažer pivovaru a syn zakladatele Petr Kobzík. Zhruba stejně tolik chmelového moku se v pivovaru Starobrno uvaří za půl dne.

„Základní výrobní recepturu najdete v každé učebnici sladovnictví. Sládci z minipivovarů mají oproti těm větším tu výhodu, že chuť piva mohou ladit podle názoru hostů a mohou více experimentovat s různými druhy chmele, sladu, kvasinkami i zráním,“ popsal výhody malých sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský.

Jižní Morava se v pokusech s pivem může pochlubit jednou raritou a současně patentovaným objevem, kterým je medové pivo. Svým kolegům z ČSAD ho Jiří Jelínek poprvé nabídl v roce 1992. „V alkoholovém rauši někde na odpočívadle ve Švýcarsku pak vznikl název Kvasar. Smáli jsme se tomu, že s ním udělám díru do světa,“ vysvětlil Jelínek. Díky velkoprodukci pivovaru Černá Hora, který Kvasar donedávna vařil v licenci, se mu to skutečně podařilo. Jeho Kvasar totiž doputoval až na čínský trh.

Majitelé minipivovarů jsou většinou nadšenci, kteří jsou zároveň i sládky. Majitel bzeneckého minipivovaru Pod Kněží horou Radomil Paták je povoláním účetní a varnu si zřídil v garáži. K vaření piva se dostal zvláštní oklikou přes lékaře. „Měl jsem rakovinu ledvin, po operaci mi primář doporučil pít pivo. Od té chvíle jsem se jako synek z vinařského kraje začal zajímat i o tajemství výroby chmelového moku,“ řekl Paták.

Za rok uvaří kolem padesáti hektolitrů piva. „Učil jsem se od svého známého, který dělá sládka. O restauraci nestojím. Dělám to pro své známé a pro potěšení, baví mě experimentovat,“ popsal svůj koníček, který ho stál desítky tisíc korun, Paták. Varnu i chladič prý pořídil z druhé ruky za cenu šrotu a pivo nechává dozrávat v sudech. Tvrdí, že do vybavení minipivovaru investoval desítky tisíc korun.

Vybavení minipivovaru ale může přijít až na deset milionů korun. Tolik investoval do žebětínského minipivovaru U Richarda jeho majitel Alois Kobzík. „Návratnost investice jsme spočítali na deset let, při zásobování jedné restaurace,“ vysvětlil jeho syn Petr. Snaží se proto svou investici pořádně zúročit. Od počátku roku se jeho pivo čepuje v Brně na dalších dvou místech.

Začíná se dotahovat na tradiční brněnský minipivovar Pegas, který ve svých dvou restauracích ročně protočí 2 700 hektolitrů piva. „Máme i menší odběratele mimo město, ale u kvasnicového piva je problém, že není pasterizované a musí se vypít do jedenácti dnů,“ poznamenal provozní vedoucí pivovaru Pegas Miloš Šauer.

Zámecký pivovar Templář v Oslavanech má varnu v zámku. Pivo se čepuje v zámecké restauraci. „Rádi bychom se dostali i do jiných podniků, ale je to těžké. Ty větší pivovary jsou bohatší a mohou rozmazleným hospodským něco zajímavého nabídnout,“ řekla provozní ředitelka minipivovaru Dana Brudíková.

Kvasar Sentice

Majitel minipivovaru Jiří Jelínek se výrobou piva živí od roku 1996. Medový Kvasar začal ve svém rodinném domku v Senticích vařit už počátkem devadesátých let, kdy ještě pracoval jako řidič ČSAD.

Medovou recepturu i název si nechal patentovat. Pivovar Černá Hora donedávna vařil a prodával Kvasar v licenci. U Jelínků na dvorku se ročně uvaří kolem 800 hektolitrů medového piva.

Kvasar 15° - speciál, v pivu jsou cítit stopy medu, má slabší říz, plnější a sladší chuť, horší průměr. Hodnocení: 3

Restaurační minipivovar Kunc v Hodoníně

Švihák 11° - světlý ležák - bez cizích vůní, avšak bylo z něj znát, že ještě potřebuje dozrát. Chuť silně sladová a kvasničná, říz byl slabší, hořkost nadprůměrná. Hodnocení: 2-3

Černý Švihák 13° - speciál je o třídu lepší než klasický ležák, je sice slabé karamelové vůně a chuti, má slabší říz, ale jeho chuť je celkově mírně nadprůměrná a je velmi dobré plnosti. Hodnocení: 3-4

Restaurační minipivovar Pegas, Brno

První minipivovar na Moravě byl otevřen v roce 1992. Po legendárním minipivovaru U Fleků v Praze je to druhý minipivovar v republice. V Brně má restauraci na Jakubské a Jaselské ulici v centru. Ročně uvaří 2 700 hektolitrů piva.

Pegas 12° - vůně i chuť vyvážená, optimální říz, vyšší plnost. Hodnocení: 3

Pegas Gold 16° - polotmavý - nevybočuje z průměru, slabší říz, chtělo by to víc nasytit, optimální plnost, hořkost slabší. Hodnocení:

3

Templář v Oslavanech

Otevřen v roce 2003, ročně uvaří 800 hektolitrů piva.

Templář 10° světlá - největší zážitek, desítka je nadstandardně chmelená, proto je znát silná hořkost, což u „desítek“ není obvyklé, je znát, že pivovar na ní nešetří chmelem, bez cizích vůní, jemně kvasničná vůně, optimální střední říz. Hodnocení: 3-4

Komtur 12° světlý ležák - to už takové překvapení není, ale nebylo mu co vytknout, chuť je vyvážená. Hodnocení: 3

Pod Kněží horou ve Bzenci

Minipivovar, který otevřel v roce 2007, ročně uvaří do 50 hektolitrů piva.

Polopšeničná 12° - zvláštní spodně kvašené pšenično-ječné pivo, které svěže voní po ovoci, což k tomuto druhu piva patří, má přiměřený říz, silnější plnost a střední hořkost. Hodnocení: 4

U Richarda v brněnském Žebětíně

Otevřen v roce 2004, ročně uvaří 1300 hektolitrů piva. Má pobočky na Údolní a náměstí 28. října.

12° světlý ležák - oproti klasickým ležákům plzeňského typu má jemnější hořkost, převládá nasládlá plnější chuť s ovocným nádechem, mírné sladové vůně, slabší říz. Hodnocení: 3-4

11° pšeničné pivo - opět nezvykle spodně kvašené, ale přesto osvěžující, středně hořké pivo, ovocné a sladové chuti, středně kvasničné vůně, optimální říz. Hodnocení: 3

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka Lenka Čížková

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s. rozširuje portfólio svojich produktov o novinku – polotmavý 12° ležiak Šariš Red, ktorý bude na slovenský trh uvedený v predvianočnom období v limitovanej edícii. Spotrebitelia si toto unikátne pivo budú môcť zakúpiť vo vybraných obchodoch, či vychutnať v niektorých prevádzkach a to od 1. novembra do 31. decembra 2009.

„V našej prémiovej novinke Šariš Red prinášame slovenským spotrebiteľom originálnu chuť, ktorá v sebe spája tie najlepšie vlastnosti typické pre pivá značky Šariš,“ uviedol Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

„Pri pohľade do svetla má toto pivo tmavo jantárovú farbu s rubínovými odtieňmi. V línii s aktuálnou komunikáciou značky Šariš a so sloganom „Srdcom Východniar“ pomenovanie „Red“ symbolizuje červenú farbu nášho srdca,“ následne dodal Ivan Seleštiansky.

Šariš Red je prémiový polotmavý 12° ležiak, ktorý predstavuje to najlepšie z umenia šarišského pivovarníctva. Ukrýva v sebe dokonalú harmóniu medzi výraznou chmeľovou horkosťou a karamelovou sladkosťou. „Chuť tohto výnimočného piva je plná, zaokrúhlená, s dlhým doznievaním a strednou suchosťou. Jedinečný pomer tých najlepších sladov a kvalitných chmeľov, vrátane žateckého, posúva Šariš Red do kategórie pivných pôžitkov, o ktoré by sa nemal nechať pripraviť žiaden milovník kvalitného piva,“ uviedol Stanislav Hamara, manažér závodu Šariš.

„Šariš Red si zachováva typickú, výraznejšiu horkosť a chmeľovú arómu pochádzajúcu z najlepších druhov chmeľu. Špeciálne slady (bavorský, karamelový, tmavý) mu v optimálnom pomere dodávajú plnú, sladkastú chuť, ktorá je umocňovaná príchuťami po praženom karamelovom slade. Pena má krémovú konzistenciu s vynikajúcou stabilitou, takže verím, že touto našou novinkou, ktorá v sebe nesie unikátne vlastnosti a výnimočnú kvalitu, potešíme aj tých najnáročnejších pivných labužníkov,“ dopĺňa informácie o tejto novinke Jaroslav Potočný, výrobný manažér závodu Šariš, Pivovary Topvar, a.s.

Slovenskí spotrebitelia si novinku Šariš Red budú môcť zakúpiť vo vybraných slovenských obchodoch vo forme „multipackov“ (4 x 500 ml fľaše), alebo si ho so svojimi priateľmi vychutnať v niektorých prevádzkach v termíne od 1. novembra do 31. decembra 2009.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Pivo z šesti minipivovarů v kraji vyšlo z našeho testu se ctí. Podle zkušeného sládka je kvalitní, někdy i nad průměr

Na jižní Moravě se nedělá jen dobré víno, ale jsou tu i sládci, kteří vaří výborné pivo. Lze se o tom přesvědčit hned v šesti minipivovarech. „Ve srovnání s tím, jak se pivo vyrábí ve velkých fabrikách, jako je Starobrno, jsou to spíš laboratoře, ale jejich pivo je na dobré úrovni,“ hodnotí jejich produkci sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský, který pro MF DNES piva z jihomoravských minipivovarů ochutnával a známkoval.

Pivní cyklostezka dlouhá tři sta kilometrů Minipivovary jsou rozptýlené na různých koncích kraje. Kdyby se chtěl někdo mezi nimi projet na pomyslné cyklostezce, čekalo by ho kolem tří set kilometrů.

„Kdybych si chtěl pochutnat, tak si zajedu na desítku do zámeckého pivovaru Templář v Oslavanech. Za atmosférou bych jel do Bzence, protože tamní sládek je opravdu svéráz,“ dodal Táborský.

Z technického hlediska ho nadchl sentický Kvasar. „Kvasné nádoby na dvorku a varna ve stodole, amatérsky poskládaná doslova na koleně, to je rarita, která se hned tak nevidí,“ popsal své dojmy Táborský. Lidé od fochu i laici se však nakonec vždy shodnou, že ideální pivo neexistuje, protože každému chutná něco jiného.

Příznivci piv z minipivovarů tvrdí, že nepasterovaná nefiltrovaná piva a vícestupňové pivní speciály jsou chuťově lepší a pestřejší než ta průmyslová. „Není v tom žádná chemie, takže jsou zdravější. Gambrinus a jiná chuťově podobná europiva jsem neměl v puse už deset let,“ popsal Radim Brázda, který učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a ve svém volném čase s přáteli pořádá pivní vandry. Ročně díky své zálibě nacestuje i tisíce kilometrů po celé republice.

Větší města uživí několik minipivovarů

Podle analytika Petra Havla se k tomuto názoru přiklání čím dál víc lidí a přibývá těch, kteří alternativu k běžně dostupným pivům s oblibou vyhledávají. „Restauračních minipivovarů může existovat v každém větším městě hned několik. Jejich počet se odvíjí jednak od velikosti města, ale také od marketingových schopností majitelů těchto pivovarů. Čím větší originalitu mohou zákazníkům nabídnout, tím větší mají šanci na úspěch,“ popisuje potenciál trhu Havel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Lenka Čížková

Piva z minipivovarů hodnotil pro MF DNES sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský. Piva známkoval jako učitel ve škole, hodnocení je však obrácené, pětka je nejlepší.

Intenzita vůně. Celková vůně piva by měla být slabá až střední a měla by být sladěna v harmonický celek, tak aby žádná vůně z piva nevynikala. Každé pivo má svoji specifickou vůni a je věcí sládka, aby nekolísala. Příjemnou a pro určitá piva charakteristickou může být slabá ovocná vůně. Svěží vůni charakterizuje mírná kvasničná a hlavně jemná chmelová vůně.

Zdrojem nepříjemných cizích vůní bývají nekvalitní suroviny, ale také chyby v technologii a hygieně provozu, takže pivo pak může být cítit po mýdle, parfému, jablcích nebo spálenině. Zkažené pivo voní nakysle.

Říz. Nejdříve se hodnotí, zda je pivo dobře nasyceno kysličníkem uhličitým. Pokud má pivo správný říz, tak osvěží a bublinky přitom nelezou nosem. České pivo má mít hodně silný říz na rozdíl od anglických větráků.

Plnost. Klasické ležáky jsou plnější, protože jsou záměrně nedokvašené, obsahují víc zbytkového cukru. Při pití zanechávají v ústech hutnější dojem.

Hořkost. Je dána přítomností hořkých kyselin z chmele. Dobré pivo se pozná tak, že hořkost na jazyku ulpívá, neodezní tak rychle. V ideálním případě by měla být mírně drsná. Cizí chuť. Stejně jako vůně, může pivo obsahovat i cizí nevítané chutě, pro které platí v podstatě stejná charakteristika jako u uvedeného popisu cizích vůní. Nepatří do něj ovocné, zeleninové, parfémové nebo bylinné chutě. Po karamelu může chutnat pouze tmavé pivo, ne světlé.

Pokud pivo chutná tak, jako když se rozžvýká stará střídka chleba, může to být tím, že je zoxidované.

Malé, až rodinné pivovary už fungují skoro v každé jihomoravské vesnici. Žíznivý turista má slušnou šanci, že natrefí na takový šenk, kde čepují chutné pivo. Tam kalné, jinde se špetkou bylin, o kus dál s příchutí višní. Znamená to snad, že kraj proslavený vínem začne ohromovat zbytek světa pivními speciály?

Změní se vinotéky na pivotéky?

Ustoupí dvoudecovky půllitrům?

Vinice chmelnicím?

Nesmysl. Hlavní výrobci zůstanou na Plzeňsku nebo Českobudějovicku. Minipivovary jim nemůžou konkurovat, zůstanou jen koloritem jako třeba řeznictví, kde prodávají domácí klobásky, na které stojí každé úterý lidé ze sousedství frontu.

Znám ovšem několik pivních fajnšmekrů schopných cestovat za novou značkou na konec světa. Co kdyby jižní Morava udělala kompromis a kromě vinařských stezek nakreslila ještě pár pivařských?

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Robert Klos