Do zlatého moku se kluk z Karviné zamiloval už na střední škole!

Je jedním z těch šťastlivců, kterým se splnil dětský sen. Jiřímu Fuskovi (36) už v pubertě učarovala výroba piva a nyní je jako vrchní sládek přímo odpovědný za kvalitu a úroveň moku, který opouští brány velkopopovického závodu.

Vedle jak ta jedle je každý, kdo si myslí, že vrchní sládek jen tak chodí po pivovaru a od rána do večera popíjí zlatavý mok. "Dobře se to poslouchá a kus pravdy na tom je, jen s tím popíjením je to jinak. Ochutnávám, dokonce musím, ale to si odbydu hned po ránu, často už brzy po páté. Pivaři mi ale opravdu závidět nemusí. Celkem vypiju tak tři deci za směnu," vyvrací falešné představy Fusek.

Navíc domů jezdí večer autem a riskovat pokutu nebo "propít řidičák" nechce. "O to víc si vychutnám pivo po večeři. Oblíbil jsem si svou vlastní značku, 11° Medium," prozrazuje.

Vždy mě fascinoval proces výroby piva

Do piva se Jiří zamiloval už na střední škole. "Ochutnal jsem ho a koštoval rád, to nezapírám, zaujal mě však hlavně proces výroby. Už od základní školy jsem měl rád chemii, tu jsem studoval na střední i vysoké škole. Nemohl jsem proto absolvovat nic jiného než specializaci pivovarnictví a sladovnictví," vysvětluje usměvavý rodák z Karviné.

Už ve varně, kde se svařuje slad s vodou a chmelem, prý čichem pozná, jestli je technologický proces v pořádku, či zda se vaří černé nebo světlé pivo. "U dobrého piva hraje důležitou roli souhra kvalitních surovin, v našem případě sladového ječmene, chmele a vody. Náš chmel pochází ze Žatecka, vodu bereme z vlastních lesních studní, kterých máme deset," vypráví sládek.

U hasičů si držím kondici

Se značkou Kozel žije už 13 let, poslední tři roky tam pracuje jako vrchní sládek. Kvůli pivu opustil i rodný kraj. "Vůbec se nestydím za to, že pivo je můj život. Neuměl jsem si už jako mladý představit, že bych dělal něco jiného než sládka, a měl jsem štěstí, že se mi můj dlouholetý sen splnil. Co si chlap může víc přát?" pokládá si usměvavý muž řečnickou otázku.

Do jeho světa ale nepatří jen pivo. Své místo tam má i manželka Lucie (36), se kterou se Jiří seznámil při vysokoškolských studiích, a dcery Veronika (5) a Andrea (10). Nesmíme zapomenout ani na dobrovolný hasičský sbor v Lojovicích, jehož je vrchní sládek aktivním členem. "I když jsem v práci od časného rána nejméně deset hodin denně, nenudím se ani o víkendech, protože ani rodinu přitom všem nechci šidit. Mezi hasiči si zase držím kondičku. Stejně jako v práci, mám i tady rád sehraný tým, a to se musí cvičit," vysvětluje.

Počítače samy o sobě dobré pivo neuvaří

Jiří vůbec sází na týmovou spolupráci. Spolehlivě se to pozná, když nás při rozhovoru provází pivovarem. Všude zasvěceně vysvětluje všechny důležité etapy vzniku dobrého piva, ale zdůrazňuje, že není sám, kdo hlídá každý detail. "Počítače nic samy o sobě nezachrání, je to všechno hlavně o lidech a na ty jsem měl také štěstí. Těm patří můj dík," vyznává se Fusek. A vůbec se nestydí přiznat, jak mu na začátku kariéry starost o kvalitu tekutého chlebíčku nedopřála klidné spaní.

Zdroj: Šíp Deník.cz | Autorka: Vladislava Tomanová