Festival v Brně, mladší brácha Hradu

Každý, kdo byl alespoň někdy na Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, musí uznat, že ač prostory jsou to reprezentativní, nejsou nafukovací. A zájemců, jak z řad pivovarů, tak i návštěvníků, je daleko více, než Střelecká cesta může pojmout. To bylo hlavním důvodem, proč Českomoravský svaz minipivovarů kývl na nabídku BVV – uspořádat v rámci veletrhu Salima 2016 první ročník Festivalu minipivovarů v Brně, a to ve dnech 17. – 20. února. Navíc na Moravě se podobná akce nikdy nekonala a zároveň to měl být první profesionální pivní festival v České republice, který se koná pod střechou.

Pivní zóna

Scénář kopíroval „Hradní“ zvyklosti - v ceně vstupenky je sklenice, seznam pivovarů a situační plánek. Na rozdíl od Hradu však přibylo vyhlášení vítěze degustační soutěže pro nejlepší řemeslné pivovary u nás - Česká a moravská pivní koruna 2016, kterou zorganizoval časopis Pivo, Bier & Ale.

Festivalu jsem se zúčastnila hned první den, ve středu, kdy byla předávána ocenění, ale o tom dále (výsledky najdete zde ). Ráda bych se podělila se svými poznatky, ať už kladnými či zápornými, byť jsem si vědoma toho, že první ročníky (čehokoli) nemají „mouchy“ vychytané.

Posezení

Nesporným kladem festivalu byl právě ten výše zmiňovaný prostor – dost místa pro stánky, s možností rozšíření, i pro návštěvníky. Vše navíc v suchu a teple. Ostatně, popíjet v únoru venku by zrovna nebyl ten nejlepší nápad. Bohužel to ale bylo asi jediné plus. Na opačné straně pomyslné stupnice bylo právě to spojení s veletrhem Salima, resp. dvojím vstupným (do areálu veletrhu a do samotné „pivní zóny“), které asi některé potenciální návštěvníky odradilo. Prý se ale pracuje na tom, aby v budoucnu vstup na festival byl oddělen od samotného veletrhu. Domnívám se (a nejen já), že by to věci jen prospělo.

Stánky

Co na akci vyloženě „drhlo“, bylo slibované mytí skla. Sudy s vodou byly věčně prázdné, vázlo jejich doplňování a na sklonku dne už vůbec nebylo kde si sklo umýt, pokud člověk nevážil cestu mimo pivní zónu na vzdálené WC. Rovněž tak chyběl katalog pivovarů i čepovaných piv. Dále se domnívám, že u stánků by měl čepovat, nebo alespoň být přítomen, někdo, kdo o pivovaru a točeném pivu může podat zasvěcené informace. Najaté hostesky, byť se sebelíbivější tváří, tohle prostě nezvládly. Jmenovat takto „postižené“ pivovary nebudu, snad se do příště „pochlapí“.

Mytí skla

Podle postupně získávaných informací mělo být účastno 39 pivovarů, nakonec jich přijelo 35 + létající Nomád. Z původně přihlášených absentovaly: Kvilda, Garáž Ostrava, Děčín a Svitavy, naopak přibyla Lobeč. Počet čepovaných piv jsem nezjišťovala. Jejich kvalita se pohybovala, stejně jako na jiných přehlídkách, od dobře pitelných, většinou známých „tutovek“, až po cosi, co by se ani pivem nazývat nemělo. Je docela s podivem, že zástupci některých pivovarů (bylo jich ale drtivá menšina) snad ani neochutnají, co návštěvníkům nabízejí.

Pivní znalci

Celkem jsme ochutnali (ve dvou) 34 vzorků piv, většinu nám známých jsme vynechali. Nejhorším pivem z toho byla 12° Štajgr ze Slezského pivovaru v Havířově, následován 12° světlou z Tišnova (která se prý ovšem v místě ještě nevaří). Na spodních příčkách našeho žebříčku se umístila ještě 11° sv. z pivovaru Osečan (Osek nad Bečvou), 10° sv. z pivovaru Holendr (Valašské Meziříčí), 10° Turista z pivovaru Kozlovice a 11° sv. z pivovaru Zábřeh (Ostrava). Mile překvapil pivovar Mazák se svými pivy, jejichž úroveň se podstatně zvedla oproti létům minulým.

Piva od Mazáka

Nelze tady jmenovat všechna ochutnaná piva, s jejichž kvalitou jsme byli spokojeni, ostatně jsme to vyjádřili zástupcům pivovarů přímo na stáncích. Z pro mne neznámých a zajímavých piv bych jmenovala alespoň masopustní speciál PH14 CarniVale z pivovaru Hauskrecht, 13° vídeňský speciál z pivovaru Morava (Frýdek-Místek) a 12° sv. ležák čepovaný samospádem ze Slavkovského pivovaru. Domů jsme si přivezli nové pivo z pivovaru Podlesí – Galileo, které ovšem na čepu nebylo, pouze v láhvi. 13° IPA, chmelená chmelem Galena byla vynikající. Velkým překvapením bylo, byť ne přímo na festivalu, ale na jednom ze stánků Salimy, slovenské firmy CoolArt Technology, nabízející „solární pípu “. Touto technologií čepovali 15° IPA Dzivočák z Malacek, výrobek (prý) domovarníka Juro Mládka z Malacek.

Degustační sklo

Zlatým hřebem středečního odpoledne byla „korunovace“ nejlepších řemeslných pivovarů. Šéfredaktor PBA pan Pavel Borowiec předal ocenění 33 nejlepším (11 bronzových a stejný počet stříbrných a zlatých Českých a moravských pivních korun 2016), kteří vzešli z degustační soutěže PBA. První předvýběr provedli zástupci majitelů pivnic, pivních barů a pivoték společně s novináři. Z padesáti vybraných pivovarů jich do degustační soutěže přihlásilo svoje vzorky (1-3 ks) čtyřicet, celkem 104 vzorků. Podmínkou bylo, že pivovary vznikly nejpozději v roce 2014, létající nebyly do soutěže zařazeny.

Z předávání cen

V degustačních komisích pak zasedli odborníci, novináři a „hospodští“. Hodnotilo se bodově a hlasy odborníků měly dvojnásobnou hodnotu proti zbývajícím komisím. Podrobně se o celé soutěži dočtete právě v PBA.

Festival na Moravě byl bezesporu chvályhodný počin ČMSMP a doufám, že po vychytání oněch „much“ bude důstojným protějškem Hradu. A jak dodal jeden z návštěvníků: „super, že i v únoru se něco děje, navíc nepařilo do návštěvníků slunce.“ Jenom spolu s kolegy sdílíme obavu, že možná dojde k úbytku účasti moravských pivovarů na Hradě.

---

[Jana Běhounková] [Zobrazeno 6437x] [22. únor 2016]
[Pivní slavnosti] [comments: 14] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře