Bracki browar zamkowy Cieszyn

Když jsem byl v červenci na exkurzi v pivovaru Racibórz, netušil jsem, že se mi zanedlouho poštěstí navštívit další polský pivovar, a to téměř v místě mého bydliště – Bracki Browar Zamkowy v Cieszynie.

2–3. října se v něm konala Bracka jesień, jejíž součástí byla prohlídka pivovaru, mezinárodní sběratelská burza a degustace domácích piv pořádaná polským spolkem Browamator. Stačilo přejít přes hraniční most, který spojuje oba Těšíny, a po pár stech metrech vstoupit do dvora pivovaru, který se nachází hned pod habsburským zámkem.

Pivovarský dvůr

Po nezbytné registraci jsme obdrželi kupón, sloužící jako vstupenka na prohlídku a opravňující k odběru občerstvení a jednoho Brackieho ve stánku zdarma. Než se v 16.30 naší skupiny ujal vedoucí výroby, stihli jsme si dát jeden 22-stupňový Źywiec Porter, který se v čepované podobě nikde nevyskytuje. Potom už nic nebránilo tomu, abychom vyrazili na prohlídku.

Venkovní posezení

Nejdříve jsme byli seznámeni s historií pivovaru. Postaven byl v roce 1846 v těsné blízkosti těšínského zámku, podle něhož byl také pojmenován. To ovšem neznamená, že by se v Cieszynie nevařilo pivo již dříve. Městu bylo uděleno várečné právo ve 13. století a od 15. století zde fungoval měšťanský pivovar. Podle historických záznamů bylo ve městě v roce 1812 dokonce 155 právovárečných domů. Postupem času ovšem kvalita piva klesala a proto bylo radními rozhodnuto o stavbě nového moderního pivovaru.

Naše skupina před vchodem do bývalé sladovny

Ač to zní absurdně, jedním z důvodů byl boj proti alkoholismu, snaha zabránit obyvatelům města v nadměrném pití vodky. Pivovar téměř od počátku spolupracoval s arciknížecím pivovarem Źywiec, postaveným o 10 let později, což v podstatě trvá dodnes. I když jsou dnes oba ve vlastnictví Heinekenu, ten těšínský si zachovává svůj regionální charakter.

Bývalá sladovna

První místností, do které jsme vstoupili, byla bývalá sladovna. Ta již dávno nefunguje a slad, stejně jako ostatní suroviny, je odebírán ze Źywce. V jejích typicky klenutých prostorách se v budoucnu počítá s vybudováním pivovarské hospody. Poté jsme se přesunuli do klasické třínádobové varny, která se nachází na vrcholu varného procesu. Celý pivovar je, vzhledem k historickým technickým možnostem, koncipován jako samospádový. Dekokce probíhá jednormutově a jedna várka má objem 250 hl u dvanáctistupňového Brackieho a zhruba 150 hl u Źywce Porter.

Varna

Tady jsem se dozvěděl, alespoň pro mě, jednu zajímavost. Porter se uvaří ve stejném množství jako Brackie a stupňovitosti se dosáhne několikahodinovým vařením a odparem vody před chmelovarem.

Scezovací korýtko

Přesunuli jsme se o patro níž do spilky. V otevřených kvasných kádích kvasí pivo při 10-15°C. Podle mě teplota dosti vysoká pro spodní kvašení, ale nejspíš záleží na typu kvasnic. Ty jsou také ze Źywce.

Spilka

Po vykvašení putuje pivo do ležáckých tanků, kterých je zde 120. V ležáckém sklepě následovala ochutnávka Koźlaku dubeltowego (Doppelbock), nově vyráběného piva podle vítězné receptury jednoho polského homebrewaře. Původně se při této příležitosti mělo konat slavnostní naražení prvního sudu nového piva, ale podle našeho průvodce ještě nebylo dostatečně uleželé. I tak nám ten 20-stupňový dvojitý kozel chutnal znamenitě. Jak jsem se později dozvěděl, točit se bohužel nikde nebude, pouze prodávat lahvový ve vybrané síti prodejen.

Ležácký sklep

Teď už zbývá pouze filtrace a pasterizace hotového piva. A tady nastalo další (příjemné) překvapení, pivo se totiž nepasteruje. Důvod je zcela prozaický – pastér se pokazil a dodavatel jim nabídl místo něho mikrofiltr. Po filtraci se tedy sesuduje a může putovat k odběratelům. Stáčecí linku byste zde hledali marně, pivo se v cisternách vozí do Źywce, kde se lahvuje.

Nabídka porterů

Tím naše exkurze skončila. Po hodině jsme vylezli opět na denní světlo a jali se ochutnávat nabízená piva. Ve stáncích byly na čepu, kromě již zmíněného Porteru, Big Boss z Witnice a samozřejmě Brackie. Dále se daly zakoupit všechny lahvové portery vyráběné v Polsku, náš pardubický a ukrajinské Lvivske za jednotnou cenu 5 PLN. Musím přiznat, že mi v lednici vydržely poměrně dlouho, nějak jsem se bál do nich pouštět.

Stánek Browamator s domácí varnou

Zlatým hřebem večera ovšem měla být ochutnávka domácích piv ve stánku Browamatora. Sešlo se tam opravdu velké množství vzorků, včetně mého. Nechci být neskromný ani nikoho urazit, ale kromě pšeničných mi prakticky žádné nechutnalo. Piva byla většinou vařená z koncentrátů při použití sušených kvasnic. Jak jsem posléze zjistil, v Polsku je problém sehnat živé tekuté kvasnice.

Ochutnávka domácích piv

Bohudík, že u nás je tomu naopak. Za dva týdny jsem pak měl možnost porovnat kvalitu domácích piv na akci v Krnově. Podle mě jsme z tohoto srovnání vyšli se ctí, ba dokonce o mnoho lépe.

Závěrem musím poděkovat organizátorům tohoto setkání a těšit se zase na příští rok.

---

[Mantas] [Zobrazeno 12425x] [17. prosinec 2009]
[Pivo ve světě] [comments: 10] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře