Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

IPA a jiné americké pohádky aneb minipivovary Nové Anglie 1


verze pro tisk

IPA a jiné americké pohádky aneb minipivovary Nové Anglie 1

IPA a jiné americké pohádky aneb minipivovary Nové Anglie 1

Od mé dovolené v New Yorku a přilehlých státech Nové Anglie už uplynulo 5 měsíců a teprve teď, když je moje dcera, která tuto dovolenou strávila potápěním v plodové vodě, už dva týdny na světě, jsem si našel konečně v rámci své týdenní otcovské dovolené čas sepsat své zážitky a dojmy z návštěvy několika amerických minipivovarů a pokusit se postihnout některé kulturně - pivní rozdílnosti oproti českému minipivovarnictví. Možná tím impulzem byl i blížící se varnsdorfský „Ale Festivale“ svrchně kvašených piv, který si coby čerstvý otec budu, bohužel, muset nechat ujít a který zároveň ve mně vyvolal nostalgii po americké rozmanitosti stoutů, porterů, a všelijakých dalších „ejlů".

Pivní cesta z Long Islandu až do Kalifornie
Pivní cesta z Long Islandu až do Kalifornie

Na začátek ještě malý jazykový koutek. Konečně jsem si od rodilých mluvčích potvrdil, že zatímco všeobsažný výraz „beer“ zahrnuje všechny pivní kategorie, výraz „ale“ se opravdu používá pouze pro piva svrchně kvašená. Vzhledem k tomu, že tato piva ve Spojených státech převažují (na úrovni minipivovarů), oba výrazy pak mohou trochu splývat. Jinak řečeno zatímco my, když „jdeme na pivo“, máme na mysli spodně kvašené, ve Státech tím spíš myslí svrchně kvašené ejly. Takže pokud pivo není „ale“, neřeknou mu „beer“ ale „lager“ neboli ležák, což je samozřejmě zcela převládající druh spodně kvašeného piva. Mnoho amerických minipivovarů tuto kategorii vůbec neprodukuje (technologie pro svrchní kvašení je výrazně jednodušší především v nárocích na chlazené prostory a taky vzhledem k jednofázovému kvašení). Ty minipivovary, které ležák dělají, mají v portfoliu jeden či dva (na jiný než světlý jsem narazil výjimečně).

Na prohlídce v Coastal Extreme Brewing, Newport, Rhode Island
Na prohlídce v Coastal Extreme Brewing, Newport, Rhode Island

Podle velikosti se pivovary dělí v angličtině podobně jako v češtině na „brewpubs“ neboli restaurační pivovary, které celou svou produkci prodají přímo ve vlastní restauraci, „microbreweries“, které část produkce prodají prostřednictvím velkoobchodní sítě (v USA s výstavem do 18 tis. hl), „regional breweries“ (v USA s výstavem do 2,4 mil. hl) a velké pivovary, které jsou (aspoň podle informací, které jsem našel na netu) vlastněné nadnárodními společnostmi. Náš výraz „minipivovar“ v této škále tedy chybí a je v USA nahrazen výrazem „craft brewery“ neboli řekněme „řemeslný pivovar“, tedy malý nezávislý pivovar, který produkuje piva dle tradičních postupů s cílem nabídnout především kvalitu a různorodost a nikoli nízkou cenu a unifikovanou chuť. Dle Wikipedie je největším americkým „craft brewery“ Boston Beer Company (známá značka Samuel Adams) s výstavem 1,5 mil. hl – ti, kteří měli možnost navštívit či ochutnat, mohou posoudit, jestli v tomto případě uvedená definice ještě sedí.

Přestože jsem měl obecné povědomí, že americké minipivovary zaznamenaly za posledních 20 let masivní boom, nechtěl jsem se spolehnout na to, že na nějaký čistě náhodou narazím, proto jsem před odjezdem z Čech provedl důkladný sběr informací, ke kterému mi výborně posloužily stránky www.beerme.com .

New York

Moje první setkání s americkým minipivovarem nastalo hned první den po příletu a bylo opravdu příkladné. Heartland Brewery byl v roce 1995 prvním restauračním minipivovarem v New York City.

Heartland – krajina mého srdce na Manhattanu
Heartland – krajina mého srdce na Manhattanu

Z první pobočky na Union Square se za těch 15 let rozrostl na celkem 7 provozoven a to na takových adresách jako Times Square nebo Empire State Building. Každá z těchto restaurací je přitom zaměřena na trochu jiný druh kuchyně, ale vždycky je to kuchyně americká – tzn. BBQ, burgery, steaky a další dobré masité pochoutky. K americkým surovinám se pivovar hrdě hlásí i v případě svého piva, takže pod zkratkou I.P.A. se v tomto případě skrývá nikoli India Pale Ale, ale Indiana Pale Ale. Tahle první americká 13° I.P.A. mi opravdu moc chutnala, byla s plnou kulatou chutí, ze které příjemně vystupovala vyšší hořkost. Jako druhé pivo jsem musel zkusit 12° Empire Premium, který se v popisku přímo odvolával na tradiční český ležák. Ani ten nezklamal, i v rámci české produkce bych ho určitě zařadil do lepší poloviny.

Česká inspirace
Česká inspirace

Do Heartland jsem se během dovolené ještě jednou (byť na jiné adrese) vrátil a zkusil ještě polotmavý 12° Red Rooster Ale a právem na soutěžích oceňovaný 15° Farmer Jon’s Oatmeal Stout. Ačkoli se Heartland sám označuje za řetězec „brewpubs“, funkční technologii v restauraci nenajdete, protože od roku 2003 vaří pro všechny své provozovny centralizovaně, a to v Brooklynu (tahle informace je i na jejich webu hodně zastrčená, protože na Manhattanu by to nemusela být zrovna dobrá reklama).

Jedna z poboček Heartland – tato v bývalém přístavu na jihovýchodním cípu Manhattanu
Jedna z poboček Heartland – tato v bývalém přístavu na jihovýchodním cípu Manhattanu

To Chelsea Brewing Company je ryze manhattanský podnik, tady celou výrobu můžete krásně vidět za prosklenou stěnou přímo z restaurace.

Varna CBC
Varna CBC

Každou sobotu od 2 do 6 odpoledne dokonce nabízejí bezplatné prohlídky s výkladem. Já sem napoprvé zavítal ve středu a druhá návštěva už mi bohužel časově ani diplomaticky (u manželky) nevyšla. Pivovar je součástí obchodně - průmyslového mola („pier“) na západě Manhattanu, na úrovni 18. ulice.

Interiér CBC – měděné tanky přímo za barem
Interiér CBC – měděné tanky přímo za barem

Okolí a pěší dostupnost není nic moc, ale když se potom posadíte v klidu na venkovní terasu, pod kterou šplouchá Hudson a máte výhled na malé přístaviště člunů, celou širokou řeku a za ní na New Persey, a upíjíte pivo, nebudete té cesty litovat. Od manželky jsem ochutnal Checker Cab Blond Ale, což není zrovna moje oblíbená pivní kategorie, ale s Hop Angel IPA jsem byl naprosto spokojený.

Polední pohoda na břehu Hudsonu
Polední pohoda na břehu Hudsonu

Zklamání z ušlé prohlídky v CBC jsem si vynahradil o dva dny později v pátek, kdy jsem do denního programu v Brooklynu zařadil návštěvu Brooklyn Brewery, jehož brána se každý pátek od 6 do 11 večer otevírá pro veřejnost pod sloganem „Happy Hours“. Prohlídka s výkladem se sice nekonala (ty pořádají v sobotu a v neděli), zato jsem měl možnost ochutnat z osmi točených druhů piva a to přímo u zdroje (zvládnul jsem jich nakonec pět a – nebudete tomu věřit – opět mi nejvíce sedla IPA, tedy 17° East India Pale Ale).

Menu pro šťastnou hodinku v Brooklynu
Menu pro šťastnou hodinku v Brooklynu

V praxi páteční akce v Brooklyn Brewery vypadá tak, že v jedné hale dají na stranu technologii (rozpoznal jsem hlavně lahvovací linku), na volnou plochu dají stoly a židle a pak už se jen točí. Na místo jsem dorazil asi o půl sedmé a místa u stolů už byla prakticky zabrána, ale k baru se dalo jít bez čekání. Když jsem po osmé hodině odcházel, byla hala doslova narvaná, přes celou její délku stála permanentní fronta k baru a skupinky lidí stály i mezi stoly, takže prodíračka k záchodům zabrala dobře 2 minuty. Ale čtyřčlenná obsluha u píp byla rychlá, takže fronta celkem postupovala, všichni včetně stojících se výborně bavili a z celého místa vyzařovala pohoda a radost z přicházejícího víkendu. Překvapivé pro mě bylo množství žen, které tvořily dobrou polovinu přítomných, na akcích českých pivovarů jev dle mé zkušenosti nevídaný.

Začátek akce – kapacita rozhodně není limitovaná počtem židlí
Začátek akce – kapacita rozhodně není limitovaná počtem židlí

Pivo se čepovalo za žetony, které si každý koupil u vchodu, kde také kontrolovali doklady kvůli věku příchozích (s tím jsem se setkal jenom tady, v hospodě ani jednou, asi si v pivovaru pro jistotu dávají větší pozor, navíc je pravda, že většina příchozích byli dvacátníci, u kterých se dosažení limitu 21 let pro legální konzumaci alkoholu dá poznat hůř než našich 18). Cena jednoho žetonu byla $4, já jsem si jich koupil rovnou 6 za zvýhodněnou cenu $20, což při objemu kelímku zhruba 3,5-4 dl byla na NYC opravdu příjemná cena.

Pivovar nebo klub? Každý pátek večer obojí!
Pivovar nebo klub? Každý pátek večer obojí!

Když už jsem to nakousl, pojďme se detailněji podívat na míry a ceny točeného i lahvového piva v New Yorku. Běžné točené pivo, které dostanete v hospodě, bude mít míru 1 americké pinty, která představuje 16 amerických objemových uncí (fluid ounces – zkratka fl.oz.), což je 473 ml, tedy de facto jemně ošizený půllitr (teď mě napadlo, že tuto míru uvádějí v Praze U Valšů – náhoda?). V některých případech jsem se ale setkal i s čistokrevným půllitrem. V případě lahvového piva jsou běžné (u produkce velkých pivovarů prakticky výlučné) lahve s objemem 12 fl.oz. (355 ml), které se dají koupit i samostatně, ale většinou se prodávají i kupují v balení po šesti kusech (tradiční americký „six-pack“). Speciály z produkce minipivovarů jsou ale často k vidění i ve velkých lahvích o objemu 22 fl.oz. (650 ml).

Když pivovaru patří v baru jen jeden kohout, musí upoutat pozornost (The Stag’s Head, NYC)
Když pivovaru patří v baru jen jeden kohout, musí upoutat pozornost (The Stag’s Head, NYC)

No a ceny? Točená pinta v minipivovaru na Manhattanu stála v průměru $7 bez daně a spropitného (daň je v New Yorku 8,875%, v jednotlivých státech USA se pohybuje většinou mezi 6-9%, obvyklé spropitné je 15%). „Ošizený“ půllitr neboli pinta mňamky přímo v minipivovaru mě tak v New Yorku přišel celkem zhruba na 180 Kč (taky díky tomu, že hned druhý den po příjezdu kurz dolaru ladným korunovým skokem bezpečně překonal hranici 20 Kč). To jsou ovšem ceny pro fajnšmekry, celý six-pack (2,1 l) z běžné velkoprodukce se dá koupit za $4,5. Pokud si chcete dopřát six-pack v kategorii „craft beer“, přijde vás přibližně na $9. Jedna malá láhev „craft beer“ koupená samostatně přijde asi na $2, velká láhev potom většinou okolo $5. To jsou samozřejmě ceny newyorské či velkoměstské, v menších městech jdou trochu dolů. Nejlevnější točené jsem měl tuším za $4,5.

Díky pohostinnosti mého bratra a jeho ženy, kteří v New Yorku pracovně/studijně trávili celý rok, jsem ušetřil peníze za ubytování a mohl si kromě točeného dopřát i ochutnávky lahvového „craft beer“. Obecně v krámech, ať už to byly malé krámky, supermarkety nebo velké obchoďáky, byl ve srovnání s Českem vidět velký rozdíl. Největší plochu samozřejmě zaujímaly kartony s Budweiserem, Heinekenem a dalšími globálními a dovozovými značkami (nejvíc byla zastoupena Británie), ale přibližně třetinu nabídky představovala „craft beers", přičemž mezi nimi byla vždy silně zastoupena místní piva z daného státu, doplněná značkami z dalších i vzdálenějších koutů USA, často z Kalifornie. Když to porovnám s Albertem u nás v Holešovicích, kde je největším odvazem sváteční ležák od Bernarda, tedy rozdíl byl neskutečný.

Lagunitas – pohádka o tom, jak minipivovar překonal předsudky vůči používání chmelového extraktu
Lagunitas – pohádka o tom, jak minipivovar překonal předsudky vůči používání chmelového extraktu

Kvalita stejně jako u nás (samozřejmě z mého subjektivního pohledu) kolísala od piv nevýrazných a nezajímavých, přes piva skvělá, vyvážená a lahodná (za všechny uvedu 23° Unearthly Imperial I.P.A. z pivovaru Southern Tier z Lakewook ve státě New York) až po naprosté úlety typu 18° Hop Stoopid Ale od pivovaru Lagunitas z Petalumy v Kalifornii (mám rád hodně chmelená piva, ale tohle opravdu málem nešlo pozřít). Během kempování v Catskills Mountains severně od NYC jsem narazil na hezký ochutnávkový six-pack pivovaru Saranac z Uticy ve státě New York (sice byl určený pro Adirondacké hory – „Adirondack Trail Mix“ – ale chutnal i v Catskills). V tom je taky vidět rozdíl mezi americkou a českou pivní scénou – u nás se na takový balíček skládá celá K Brewery, v USA to zvládne jeden minipivovar a především dokáže takový produkt v běžné maloobchodní síti prodávat.


Warning: preg_replace(): Unknown modifier '0' in /mnt/data/accounts/c/chodypi/data/www/pivni.info/www/conf/functions_general.php on line 704

Když jsme se s manželkou během dvou týdnů dostatečně turisticky nabažili New Yorku (z pivního hlediska jsem sice zůstal na úrovni základní obhlídky, ale ve víc jsem ani nedoufal), vyrazili jsme vypůjčeným autem pohodovou jízdou podél pobřeží směrem na východ. Naším hlavním cílem byl Newport, odkud jsme chtěli dojet ještě do Bostonu. Celkem jsme tak měli na trase tři americké státy: Connecticut, Rhode Island a Massachusetts.

Ale o tom až příště...



[Pavel Karásek] [Zobrazeno 10030x] [7. listopad 2010]
[Pivo ve světě] [comments: 6] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Jirka Bejček Stehlíček

pondělí, 8. listopad 2010
18:36

Zdravím !

Díky za krásný článek !!! Takové pohlazeníčko po pivní duši :-)... Taky se těším na další pokračování ! Jen houšť a klidně více fotek ! Chlapíčku teď s tím prcekem budeš víc psát, jak jezdit a ochutnávat, tak se na to připrav :-)). Ale zase na druhou stranu, počkáš si jen takových 18 či v 21 let - yak gde :-) a máš dalšího sqělýho parťáka v Tvém případě parťačku na cesty za pivem ! A z vlastní - dvojí - zkušenosti vím, jak je to příjemný, když máš vedle sebe mladičkou, krásnou kočičku, která Ti výjíměčně neříká táto, ale Bejčku a sem tam Tě láskyplně líbne na tvář. To ostatní chlapy pukaj závistí a Ty máš ten krásný pocit páva :-))...

JBS.


napsal(a): Jirka Bejček Stehlíček (prvnipivnitramway(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Energetik

úterý, 9. listopad 2010
13:31

Energetik

to Jirka Bejček Stehlíček: ::lol ::lol ::lol

Když mám dva syny, tak mám asi po pávovi, co Bejčku? :) :D


napsal(a): Energetik [Odpovědět]

Allegro.g.

neděle, 7. listopad 2010
21:16

Allegro.g.

Skvělý článek, už se nemůžu dočkat zápisků z cest:). Jen si uvědomuju, jak já jako někdo, kdo v USA nikdy nebyl a ani si nenechal vyprávět, o té zemi prakticky nic nevím. Jen bych se chtěl zeptat, jak manželka bere takové ty permanentní malé odbočky za pivem? Takové to ... teď pojedem tam a tam, protože tam je hrad, rozhledna, kosmodrom ... a minipivovar.


napsal(a): Allegro.g. [Odpovědět]

Adsense

19. březen 2024
09:56


posted by: Inzerce

Kari

pondělí, 8. listopad 2010
00:18

Kari

to Allegro.g.: Díky, v tom je výhoda restauračních minipivovarů, že se tam dá i dobře najíst. Na prohlídku pivovarského sklepení bych manželku desetkrát za dovolenou nedostal, ale když si po obědě jdu na pět minut udělat pár fotek, tak je to v pohodě. Ale je fakt, že i když manželka zrovna fanda do piva není, její tolerance mého pivomilství je docela vysoká, nestěžuju si.


napsal(a): Kari [Odpovědět]

tomino

neděle, 7. listopad 2010
14:28

tomino

do US se chystám příští rok...tak uvidíme :)


napsal(a): tomino [Odpovědět]

CzechBeerMan

neděle, 7. listopad 2010
11:59

CzechBeerMan

Konečně něco z Ameriky !! Díky Pavle .... až tam pojedeš příště , přivez mi jednu lahvičku craft-beer z Connecticut ! Zaplatím 10 USD. haha. Strávil jsem v Connecticutu nezapomenutelné a krásné 4 roky (1993 - 1996) .... miluji Ameriku ! Stejně tak jako mé Čechy. Jo , minipivovarnictví v USA se rozjelo nebývalým tempem (hlavně Californie, Oregon , ...) kdo se chce podívat kolik je v Americe pivovarů , klikne na http://breweriesontheweb.com/ a pak na "Stripes and Stars" aneb "emérickou" vlajku ... a uvidí nekončící seznam US minipivovarů . Můj favorit je Reaper Ale z Padadeny ! Klikni : http://www.reaperale.com/ ... ANO , TO JE AMERIKA. SHOW MUST GO ON !!! Umí udělat show i z piva ....



PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI