Co dělají v Podkérkonoší, když pérší? (den 6 -8)

Co se dělo od úterý do čtvrtka se dozvíte zde...

Po náročném výstupu na Sněžku jedeme odpočinout a na večeři do Vrchlabí, kde se nachází Pivovarská bašta s minipivovarem. Ve Vrchlabí jsem byl naposledy někdy v devadesátých letech a tehdy jsme Krkonošského medvěda, jak se místní pivo nazývá, koštovali v restauraci Konírna někde ve středu města. Musím říci, že mi tenkrát moc chutnal, bylo to vlastně moje první setkání s pivem z minipivovaru. Pozdější několikeré setkání v Budějovicích už takové nebylo.

Pivovarská bašta Vrchlabí

Je poměrně teplo a tak volíme posezení venku. Žízeň je dost velká, moc lidí tu není, ale číšníče nějak nestíhá. No konečně se dočkáváme. Pivo zde točí do 0,4l sklenic po 30,- Kč. Dávám asi tři světlé, na experimenty nemám nějak náladu, a stejný problém jako v Harrachově. Že by mi už minipivovarské ležáky přestávaly chutnat? Asi na mě působí horský vzduch, ale já si tu fakt víc pošmáknu na průmyslové produkci.

Medvědi z Krkonoš

Jak v Harrachově tak zde ve Vrchlabí mají plno druhů balení piva s sebou, já však nic nekupuju, vždyť nás čeká štěňátko... Jídlo tu nemají špatné, ale že by bylo nějak vyjímečné, to také není. Ono vůbec je to s jídlem letos v Podkrkonoší horší. Na večeře už ani nechodíme, posezení na pergole s grilováním nám jak se zdá vyhovuje více a tak není divu, že přikupujeme ještě jeden malý soudek Krákory.

Vrchlabská varna

A víte, že mi letos ani ten Krákora nešmakoval jako dříve. Cítil jsem v něm jemnou nakyslost. Ne že by byl zkažený či načatý, ale ta příchuť tam prostě byla (jak v sudové, tak lahvové verzi). Později piva, dovezená do Prodejny, se zkazila asi 14 dní před DMT. Vizáží by si nezadala s leckterým pivem nefiltrovaným a chutí by mohla konkurovat "lambikům" (za tohle přirovnání mě nekamenujte a dosaďte si tam třeba ocet...) Škoda, pamatuju Krakonoše v jiné kondici :(

Pivovar v Pecce

Předposlední den je věnován hradu Pecka a my už nemáme na večer sudové a lahvové se nám nechce načínat, abychom nemuseli vracet či vozit domů prázdné sklo. Cestou mě praští do očí cedule Miletín něco kolem 10 km. Jasně, tady bychom mohli získat cenné pitivo na dnešní večer. Do další prohlídky hradu zbývá něco málo pod hodinu, takže mužské osazenstvo vyráží do rodiště Karla Jaromíra Erbena pro Chmelku či Pytláka. Minule měli v Sousedském domě jen Chmelku a zrovna nevařili.

Miletínské občerstvovny

Dnes je vše naopak, v restauraci na čepu jen Pytlák a lokál plný obědvajících. Necháváme si natočit dvanáctku a jedno dáváme v mezičase (řidič samozřejmě Kofolu). Kolegové jdou nakoupit Miletínské modlitbičky a já do Pivovarské zahrádky ještě pro jednu PETku desítky, která je narozdíl od Pytláka krásně zakalená a později bych řekl, že i chutnějšíí než dvanáctka. Je nám doporučena návštěva přehrady Les království, a tak přemýšlíme, že bychom v Miletíně zašli na oběd.

Pytlák v restauraci

Plán je přijat i ženami a dětmi a protože máme sebou roční batole, dáváme přednost posezení v Pivovarské zahrádce. Trošku nás zaráží omezená nabídka jídel, ale už je dost pozdní poledne, tak asi už moc nevaří, mají jen řízek a smažák. Objednáváme pivo a jídlo a číšník se vydává do přistaveného karavanu. Proč asi? Trošku zaostřím zrak a ono to vypadá, že kuchyně je právě tam. Smažené jídlo je dost mastné a podávané tak, že by se za něj nemusel stydět lecjaký prodejce klobás na akcích typu fotbalový turnaj okresního přeboru :(

Pivovar U bojiště

Nechápu, že se vyplatí zaplatit přívěsového "kuchaře", když se vedle nachází funkční restaurace s teplou kuchyní. To je takový problém se domluvit? Obzvláště, když Sousedský dům a Pivovar U bojiště sídlí prakticky v jednom objektu? Restauraci by se zvýšil obrat z kuchyně, pivovaru by zas prospělo kvalitní jídlo. Nechápu. Škoda pro všechny tři strany. Večer miletínské pivo rozhodně chutná a my se pomalu loučíme s Jilemnicí a s celým Podkrkonoším.

Myslím, že i z pivního hlediska se letošní dovolená povedla. Mrzí mě jen, že nevyšla návštěva Dvora Králové nad Labem. Do a na Tambora jsem se moc těšil. Taková pozvání by se měla přijímat a já se stydím za to, že jsem si královédvorský pivovar neprosadil. Ale člověk nemůže mít úplně všechno...

Hotel v Sedlici

Cestou domů se stavujeme v Čáslavi, kde se bývalý vojenský prostor proměnil v expozici zemědělské techniky. Dobrý nápad, jak využít bývalé vojenské haly. Pro další cestu volíme jižní variantu a na poslední večeři vybíráme Hotel Na Velké Hospodě v Sedlici u Blatné, odkud už to máme domů, co by kamenem dohodil...

V Sedlici chutnalo všem

Stavěli jsme se zde loni přes oběd a moc si pošmákli a letos to bylo nejlepší jídlo za celou dovolenou. A k tomu výborná strakonická desítka (18,- Kč). Krásná tečka na závěr. Tohle je hospoda, která ač na hlavním tahu volí jako zbraň kvalitu a já musím říci, že až pojedu kolem, rád se zase zastavím.

No a když už jsme se společně dobrali konce této trilogie, tak Vás bude možná zajímat, co že to vlastně dělají v tom Podkérkoší, když pérší. Nevím tedy, zda je to pravda, ale traduje se, že "pércají". A podle toho, jaké tam letos v srpnu vládlo počasí...

---

[Richard Chodora] [Zobrazeno 7370x] [2. říjen 2011]
[Pivní cesty] [comments: 4] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře