Karlovarsko: Pivní dovolená

Je 16. června 2007. V brzkých ranních hodinách nasedáme do auta a vyrážíme z Horky nad Moravou na dovolenou do Karlovarského kraje. Máme zde v osadě Velký Rybník objednánu chalupu a to na celých 14 dní. Před pár lety by mne z pivního hlediska do tohoto kraje nic netáhlo. Veškeré pivovary uzavřeny. Cheb nám zavřeli v roce 1994. Pivovar Karlovy Vary pak v roce 1999. Toto pivo jsem ani nestihnul ochutnat, ale podle místních jsem prý o nic nepřišel. Ale já osobně rád ochutnám každé regionální pivo, ať je jakékoliv chuti.

Pak nastali v tomto kraji dva roky pivního temna. Až se v roce 2001 objevil Dymáček. První záchvěv před pivním třeskem. Ten proběhl v roce 2005. To se otevřeli brány malých pivovárků ve Velichově a ve Velkém Rybníku. Ten má všude rok založení 2006, ale první várky byly uvařeny v březnu 2005. Jen to nikdo nevěděl. Ale k tomu až později. V roce 2006 se obnovila výroba piva v Lokti, Chyši a v Lomnici u Sokolova. Máme se na co těšit.

Vyrážíme na dlouhou cestu. Je příjemně pod mrakem, na cestě žádné zácpy ani havárky. První přestávka je naplánována až v Plzni – Černicích, kde otevřeli 6.6.2007 Pivovarský dvůr.

Pivovarský dvůr Plzeň-Černice - nádvoří

Kolem poledne zastavujeme na návsi před pivovarem a jdeme dál. Vítá nás nádherně opravený selský statek, v jehož útrobách se skrývá pivovar s restaurací, hotel a bowling. Stylově zařízené restauraci vévodí měděné kotle. Na čepu je světlý a černý Purkmistr za jednotnou cenu 20 Kč. Objednáváme si piva a oběd. Pivečko je lahodné chuti. Konečně poctivé plzeňské. Zapíjím propečenou kachničku. Navrch ještě jednou pivko.

Pivovarský dvůr Plzeň-Černice - varna

Návštěvu vřele doporučuji. Výborná kuchyně, pivo jako křen a velmi příjemná obsluha. Po vydatném obědě se jdeme podívat na recepci hotelu. Prodávají zde sklenice. Hezký krígl za 60 Kč. No nekup to. Na ubytování bych teda asi neměl. Jednolůžkový pokoj 1590 Kč a dvojlůžkový za 2190 Kč.

Jdeme se projít po okolí. Aby nám trochu slehlo. Na návsi jsou krásná lidová stavení, člověk si nepřipadá jak v krajském městě, ale jako na vesničce. Nasedáme do auta a jedeme směr Karlovy Vary. Cestou míjíme Plzeňský Prazdroj a minipivovar U rytíře Lochoty. Není moc času na další zastavení. U Lochoty jsme byli před třemi lety. Pivovárek založený v roce 2002 vaří kvasnicový světlé ležák. Jen je škoda, že z vnějšku nikdo nepozná, že se jedná o pivovar. Ani v názvu to není.

Projíždíme Karlovými Vary a dáváme se směrem na Ostrov. Po chvíli jízdy je odbočka na Sadov. Vjíždíme do Velkého Rybníku, kde máme sraz s panem domácím. Sraz je u hospody U hastrmana. Jedeme se ubytovat. Přebíráme chalupu a prosíme pana domácího, aby nás svým autem vzal k Hastrmanovi. Za chvíli už sedíme v restauraci pivovárku a paní hospodská nám točí domácí světlou jedenáctku.

Domácí pivovárek Velký Rybník

Z domácího pivovárku je na čepu světlá jedenáctka za 18, světlá dvanáctka za 20 a polotmavá třináctka za 22. Pivo je vynikající. Tyto piva nás budou provázet celými 14 dny pobytu. K pivovárku se podrobněji dostaneme později.

Bereme pár PETek na chalupu a jdeme vybalovat věci. Večer si dáváme pivo z PETek, které neztratilo nic na své chuti. Je stáčeno přímo z tanků. Trávíme první noc na chaloupce.

Ráno je mírně zataženo a my se vydáváme na kolech na první výlet. Jedem do Potůčků, podívat se na největší tržnici v Česku. Čeká nás 19 km do kopce. Dáváme si pauzu v městečku Pernink. Zastavujeme v restauraci Tina. Na čepu mají Staropramen za 30 Kč. Máme takovou žízeň, že si jej dáváme. Při studování jídelního lístku jsme narazili na to, že mají na čepu kvasnicové pivo za 38 Kč. Objednáváme ho a ptáme se číšníka, jaký pivovar ho vaří. K mému překvapení se prý jedná o pivovar v Březnici a že si jej vozí šéf sám. Co se týká piva, jednalo se o Weissbier, pšeničné pivo. Bylo dobré. Pokračujeme dál v cestě a jedeme z kopce asi 7 km do Potůčků. Prolézáme tržnici, nakupujeme hromadu věcí. Na oběd si dáváme čínské nudle s krevetami a vietnamkou natočený Budvar. Pak se jdeme podívat přes hranice do Německa. Tam je Johangeorgenstadt. Město leží vysoko na kopci nad námi. Jdeme se podívat pouze ke kostelu a na bývalé doly. Pak už zpět do Česka a na kole zpátky. Za chvíli už sedíme u Hastrmana a dáváme si kvasnicovou jedenáctku.

Další den máme odpočinek. Jde se nakoupit, do lesa na borůvky a relaxovat k Hastrmanovi.

Ve středu sedáme na kola a vyrážíme do Velichova. Jedeme přes Ostrov nad Ohří. Zde dáváme pauzu v cukrárně na náměstí. V tomto městě bývaly kdysi dávno dva pivovary. Jeden byl založen v roce 1567 a svou činnost ukončil v roce 1928 a ten druhý založený v roce 1873 ukončil činnost roku 1947. Druhý zmiňovaný pivovar patřil rodině Weberů a vařil proslulé kvalitní pivo. Nás nyní čeká výjezd nad Ostrov a sjezd do Velichova.

Ve Velichově hledáme hospůdku Mexický záliv. Vcházíme do otevřených dveří u hlavní silnice, vedle kterých je cedule hospody, ale zjišťujeme, že se jedná o byt. Jdu hledat dál. Vchod do hospůdky je za rohem a otevírací doba od 15 hodin. My máme na hodinkách 11. Z bytu, do kterého jsme prvně vstoupili, vychází korpulentní dáma a ptá se, co potřebujeme. Hlásíme, že jsme přijeli na pivo. Paní s úsměvem odchází s tím, že manžel je u bazénu, že nám ho pošle. Po chvíli přichází pan Bohuslav Novák, sládek a majitel pivovárku. Ochotně nám otevírá dveře hospůdky a roztáčí tmavé pivo. Světlé na čepu dnes nemají. Zve nás na prohlídku svého království, které ho již přišlo na dva milióny.

S panem Novákem ve Velichově

Pak si s námi sedl venku na zahrádce a krásně se rozpovídal. Mluvil o svém plánu vybudování pivovaru v Ostrově, o svém působení v Lokti (ze které zrovna přijel), o pivovarském životě, o svých začátcích při domácím vaření piva, o svém působení v Karlovarském pivovaru, kde byl již od učení. Když jsem si posteskl, že jej zavřeli, tak mi odpověděl, že to žádná škoda není. Krásně se s ním povídalo. Když jsme se loučili, ještě mi stačil říci, že se přímo ve Varech někde na zámečku chystá místní podnikatel vybudovat minipivovar.

Tak uvidíme a přeji hodně štěstí při založení pivovaru v Ostrově. My sedáme na kola a jedeme kolem Ohře přes Kyselku do Karlových Varů. Tam děláme klasický okruh po kolonádě, jedeme lanovkou na rozhlednu a pak už vlakem zpátky do Velkého Rybníku. V Karlových Varech byl donedávna také pivovar. Založený v roce 1879 a pivo se zde naposledy uvařilo v roce 1999. Pamětníci si jistě pamatují na pivo Karel, Dukát, Lord či Baltazar.

Pivovar Karlovy Vary – co bude dál?

Ve čtvrtek opět oddych. Jde se na oběd k Hastrmanovi.

V pátek sedáme do vlaku a jedeme přes Cheb podívat se na SOOS. Zde se nachází rozsáhlý komplex rašelinných lesů, rašelinišť a slatinišť s mnoha vývěry minerálních pramenů, plynů a známými mofetami. Díky plynným výronům je lokalita obecně známá a navštěvovaná. Návštěva opravdu stojí za to. Vracíme se zpět do Chebu. Procházíme centrem města okolo slavného Špalíčku a naše kroky míří do Hradní krčmy na Chebském hradě.

Jsou zde nádherné podzemní prostory. Po stěnách teče voda a z reproduktorů se line středověká hudba. Na čepu je Chebské kvasnicové, Chebský ležák 12, poté černá čtrnáctka a osmnáctka. Vše prodáváno pod hlavičkou Chebského Hradního pivovaru. Jenomže v Chebu se již od podzimu pivo nevaří. Do té doby jej vařil pan Dymáček ve svých prostorech v Pastýřské ulici. Pivo se nyní vaří v Koutě na Šumavě. Pivovar se teprve dokončuje. Prostory na něj má nádherné. Mají tu být na prodej i archivní piva. O této možnosti nikdo z personálu nic nevěděl.

Je to trochu klamání spotřebitele. Člověk jede na Chebské, prodáváno jako Chebské, ale s Chebem nemá nic společného. Snad jen pana Dymáčka. Koutské pivo v Chebu mi chutnalo a pevně věřím, že brzy ochutnám i Chebské. Jinak v Chebu bylo také mnoho pivovarů. Mezi nejznámější patří pivovar bratří Schmidtů (1630-1946) a akciový pivovar, založený v roce 1872, uzavřený v roce 1994. Ten jsem ještě stihnul ochutnat, ale to už vařil pod hlavičkou Plzně. S Hradní krčmy jdeme ještě na hrad. Poté již na nádraží a vracíme se vlakem zpět do Rybníku.

A je tu sobota. Sedáme do auta a jedeme do Chodové Plané na Mistrovství Evropy v koulení sudů. Procházíme kolem vrátnice a nikdo po nás nic nechce. Oficiální vstupné je 60 Kč.

Chodovar

Ušetřili jsme. Na čepu je nefiltrovaná dvanáctka za dvacet. Občas pěkně sprchne. V jednu hodinu jdeme na exkurzi do pivovaru.

Varna pivovaru Chodovar

Na trase je sladovna, varna, spilka a pivní kašna. Zde čepuje pivo vodník a to přímo z kašny. Mezitím začalo ME v koulení sudů. Běží chlapi, pak ženský a na závěr smíšené dvojice.

ME v koulení sudů

Je to docela sranda. Program je slušný, ani malé děti se nenudí. My vyrážíme do Skalní restaurace. Už jen impozantní vstup a následná chodba je zážitek. Cestou v chodbě míjíme ležácké sklepy. Máme štěstí a nacházíme jeden volný stůl. Dáváme si Sklepní dvanáctku. Prostředí je úžasné, fotit se moc nedá.

Opivněni vycházíme ven a vracíme se zpět do areálu pivovaru. Tady zrovna vystupuje vojenská posádková hudba a tančí při tom čardáš. Zážitek. Pak zahrají Škoda lásky a to je něco pro opilé Němce. Zahalekají si svou verzi.

Pomalu se vracíme k autu a jedeme zpět k našemu Hastrmanovi. Tam máme domluvenou exkurzi. Čeká nás pan Luboš Vorel a zve nás dál. Předvádí svou 100 litrovou varnu, spilku a ležácký sklep. Zatím jej to stálo 400 tisíc.

S panem Vorlem ve Velkém Rybníku

Strávili jsme s ním víc jak hodinu. Získal jsem hodně nových zkušeností s domácím vařením piva. První ochutnávka piva Hastrman byla 13. března 2005 a začátky byly krušné. Nyní je technologie zvládnutá, již si jen poradit s byrokracií. Dříve zde byly na čepu Krušovice, ale dnes jen Hastrman, Černá Hora a Polička. Nádherný výběr. My pili pouze domácí pivo. Po celou dobu exkurze mě na stole stála nedopitá jedenáctka. Ani po hodině jí nespadla pěna a chuť byla stále na úrovni. Jen trochu zteplala. To mluví za vše.

V neděli odpočinek ...

V pondělí nasedáme do vláčku a jedeme do Lokte. Hrad, náměstí a Rodinný pivovar Svatý Florián. Pivo za 35 Kč, lehce načervenalé barvy.

Varna pivovaru Loket

O té ceně jsme se také bavili se sládkem ve Velichově. Jak nám říkal, kdyby dali cenu níže, tak jim tam cestovky nepřivezou turisty. Cestovky mají podíl z prodeje. Kdyby byla cena nižší, nižší výdělek a šli by ke konkurenci. Pivo je zvláštní chuti, ale dobré. My vyrážíme pěšky podél Ohře do Doubí. Je to krásná 13 kilometrů dlouhá procházka podél Svatošských skal. V Doubí byl také kdysi dávno Zámecký pivovar, ale ten uzavřeli již v roce 1947. Tady sedáme na MHD a jedeme do Varů. Odtud vlakem do Rybníka.

A je tu úterý. Je zataženo a pěkná zima. Nasedáme do auta a jedeme s malou do ZOOparku v Chomutově. Tam občas zmokneme, ale je to tam pěkné. Malá je nadšená. Chomutov má také dlouhou pivovarskou historii. Měšťanský pivovar v Mostecké ulici byl založen v roce 1571. Na konci 19. století byl na jeho místě vybudován pivovar nový a svou činnost ukončil v roce 1952. Odpoledne již vysvitlo sluníčko. Po 5 hodinách strávených v ZOO se vracíme zpátky. Kam jinam, než k Hastrmanovi.

Ve středu je opět zima, ale neprší. Dnešním cílem je Klínovec. Jedeme přes Jáchymov a vystupujeme na Božím Daru. Neuvěřitelně zde fouká a na teploměru je 7 stupňů. Jdeme se zahřát do hospody. Vymýšlíme, co dál. Kvůli malé to vzdáváme. Vracíme se do Jáchymova. Zastavujeme na náměstí a jdeme se podívat do Královské mincovny. Náměstí jako takové je pěkně zdevastováno. V blízkém okolí je mnoho dolů, kde se těžil uran. Na této surovině vzkvétal celý Jáchymov. Z jednoho z dolů se nyní čerpá radioaktivní voda a ta se využívá v místních lázních. Radium se stávalo reklamním zaklínadlem. Místní měšťanský pivovar, který stával v čele náměstí blízko kaple sv. Anny, vařil "Radium-Bier“. Založen byl v roce 1518 a svou činnost ukončil roku 1946. My se rozhodujeme co dál v tomto počasí. Vyhrává cesta do Chyše. Je to trochu z ruky, ale jedeme tam na oběd. Pan Lažanký má můj obdiv. Dokázal zrekonstruovat a zprovoznit místní chloubu.

Zámecký pivovar Chyše

Historie pivovaru začala v roce 1580. Nynější budova dostala svou podobu v roce 1841. Pivo se zde vařilo až do roku 1932. Poté chátral, stejně jako zámek V roce 2006 se opět oživila tradice pivovarnictví v Chyši. Na čepu je světlá 11 Prokop, polotmavá 12 Jantar a černá 12. Dávám 11 a poté Jantara. Úžasně se zde vaří a je tu skvělá obsluha.

Varna pivovaru Chyše

Malá byla středem pozornosti. Po obědě jdeme relaxovat do místního zámeckého parku. Trochu jsme tam malou prohnali, pak celou cestu zpátky prospala.

Ve čtvrtek začínáme pomalu balit. Je zataženo a prší. Na další den hlásí oteplení a má být hezky. V pátek vyrážíme na poslední výlet. Jedeme do Františkových lázní, poté na hrad Seeberg a přes Skalnou na vietnamské tržiště do Vojtanova. Pak už jen cesta zpět. Míjíme Sokolov. Jediný pivovar Permon v Lomnici jsme nenavštívili. Všechno se stihnout nedá. Snad příště. Večer se zastavujeme u Hastrmana, nakupujeme hromadu piva v PET lahvích, loučíme se s Hastrmanem i s manželi Vorlovými. Přejeme hodně pivovarského štěstí. Večer si dáme ještě jednu PETku na chalupě a jdeme brzy spát.

Ráno předáváme chalupu majiteli a jedeme domů. Cesta nás vede přes Krušovice. Zde se dělá pauza, kontroluji suvenýry ve stánku u pivovaru. Je tu strašně moc buranů z Ruska. Chovat se opravdu neumí. Další přestávka je naplánována v našem oblíbeném pivovárku v Kácově. Pivovar se pěkně rozšiřuje.

Kácovský pivovar

Dáváme pivko, desítka za deset, dvanáctka za dvanáct, nakupujeme PETky a jdeme do hotelu Na Náměstí na oběd. Zde kdysi také čepovaly Kácovské. Nyní je zde Gambrinus, Krušovice a Kozel. Jsem tak rozmlsaný z té dovolené, že si dávám oběd bez piva. Další pauza je u našich kamarádů v Tišnově. Zdravím Rambouskovi. Jsme tu již hodně pozdě, takže další plánovaná zastávka v Senticích se již nekoná. Jedeme již co nejrychleji domů. Tam nás vítá zarostlá zahrada, ale všechno žije.

Co závěrem? Nestihli jsme všechno. Do tohoto kraje se rád vrátím. Je zde toho mnoho k vidění. Stálo to za to. Jen to počasí mohlo být lepší.

---

[Petr Melichárek] [Zobrazeno 11467x] [16. červenec 2007]
[Pivní cesty] [comments: 6] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře