Minipivovary v Ústeckém kraji I
Pivní cesty
Minipivovary v Ústeckém kraji I
Pivní situace v kraji
V Ústeckém kraji má pivo dlouhou tradici (blízkost německé hranice v tom hrála jistě pozitivní roli) – kdo by neznal Žatecký pivovar a hlavně žatecký chmel. Je doloženo, že již v 10. století, tedy před 1000 lety se na oněch místech pěstoval chmel a vyvážel se i do ciziny. Žatecký chmel je pro české pivo neodmyslitelný, dodává mu jemnou chuť a lahodnou vůni. Má nízký obsah myrcenu a vyrovnaný obsah alfa a beta kyselin. Znáte žateckou Dočesnou? Určitě ano, jedná se o nejstarší slavnosti piva a chmele na našem území.
Kdo by neznal pivovar ve Velkém Březně, jehož historie sahá do 17. století, příběh pana Cibicha, jenž se roku 1906 stal tváří pivovaru a dostal doživotní rentu 30 piv týdně v restauraci Tivoli nedaleko velkobřeznovského pivovaru. Zlaté časy pivovaru končí rokem 1945, kdy je zabaven státem. Pak už si ho jako horký brambor přehazují Krušovice, Severočeské pivovary n. p, Ústecké pivovary. V roce 1998 ho kupuje skupina Drinks Union (Heineken), následuje mediální masáž, chuť se ztrácí, přichází rozkvět PETláhví (1,5l a maxi 2L). Pivovar má výstav kolem 250 000 hl, ovšem za jakou cenu. Pan Cibich se musí obracet v hrobě (Maxi Březňák PET desítka byl jeden z mých nejhorších pivních zážitků vůbec).
Pivovar v Krásném Březně – Zlatopramen - potkal velmi podobný osud...
Jak to však je s malou produkcí? Pivovar Kocour Varnsdorf . Téměr na německo - českých hranicích se zrodil minipivovárek, který je už dnes dobře znám všem pivařům hlavně osvětou o rozmanitosti pivních druhů a za to si zaslouží upřímné uznání.
Mezi lidmi se začalo šuškat o europivu, lidé chtějí pivo jako dřív, jsou ochotni si připlatit nějakou tu korunu a tak se do republiky vrací fenomén restauračních malých pivovarů. Minipivovary u nás rostou jako houby po dešti a tak i Ústecký kraj zrodil svá pivní dítka. Svěží vítr nám zavál minulý rok z Mostu, kde bylo ohlášeno pokračování v pivovarské tradici a obnova původní mostecké značky Kahan . Další dobrá zpráva přišla z Ústí, kde čerstvě vznikl Pivovar Na Rychtě . A právě tito dva jsou cílem naší výpravy…
Ústí nad Labem
Stručná historie města
Na starých malbách je Ústí vyobrazeno jako honosné město, obehnané pásem hradeb, plné chrámů, věží a čilého obchodního ruchu. Severní Čechy jsou podle archeologického průzkumu vůbec nejstarší osídlenou oblastí v Čechách a částečně i v Evropě. Katastrofální vliv na město měla 2. světová válka, kdy bylo připojeno (po uzavření Mnichovské dohody) jako součást Sudet k německé říši.
V Ústí začala výroba pro německou armádu - spíše však druhořadá. Hlavní důvod pro následovné rozbombardování byl především ústecký železniční systém, přes který proudily zásoby na východní frontu pro německou skupinu armád Mitte. V roce 1945 (první nálet 1944, krátce před Vánoci) bylo město spojeneckou armádou rozbombardováno (říká se také, že si spojenci spleti Ústí s Drážďanami nebo, že zde shazovali přebytečné bomby).
Následoval odsun německých obyvatel (s dosud neobjasněním masakrem cca sta lidí - zlí jazykové tvrdí, že se němci i s dětmi házeli z mostu do Labe). Na jejich místa přišli lidé ze slovanských zemí, Slovenska, Rumunska a Sovětského svazu, čímž v této oblasti došlo ke zpřetrhání kulturních a historických tradic a snížení úrovně vzdělanosti obyvatel. K moci přichází komunisté. V 70. a 80. letech bylo město poznamenáno rozsáhlými plošnými asanacemi, neuváženými přestavbami, brutálními dopravními stavbami a konstruováním velkých, masívních objektů a rozlehlých panelových sídlišť v duchu reálného socialismu.
Reálný socialismus
Cesta do Ústí trvá z Prahy rychlíkem něco přes hodinu a půl. Cestou uvidíte spoustu krásných destinací, které se nezapomenutelně vryjí do paměti a tak se nám do úst dostávají takové výrazy, jako je jizva na tváři Čech a další. To vše okořeněné o návštěvu nevrlého pana průvodčího. Lidé z vedlejšího kupé na nás nepříjemně hledí, když co chvíli vylézáme na chodbičku, abychom vyjeveně koukali na tovární komplexy nevídaných rozměrů a dlouhé trubky obrovských průměrů, táhnoucí se od obzoru k obzoru, vetknuté do polí, tvořící nepřirozené bariéry a umělé remízky.
Industriální krajina
V Ústí jsme něco po 8 hodině ranní a vidíme, že nádraží se konečně dočkalo zasloužené rekonstrukce. Rezervaci v pivovaru Na Rychtě máme od 12:00, což pro nás znamená 4 hodiny na prohlídku města. Jako první se přesouváme na Mírové náměstí, kde není bohužel nic k vidění. Navštívíme, alespoň místní kostel Nanebevzetí Panny Marie (ze 14. století). Je to jedna z mála historických staveb, která městu zůstala. Jak jsem psal v úvodu, po spojeneckém bombardování toho zde z původního města moc nezbylo. Co zbylo je lehce pokřivené a tak se Ústí pyšní kostelem s nejšikmější věží na sever od Alp (výchylka věže činí od základny 2 metry). Pokřivení kostela není nepochopitelné, dostal zásah čtyřmi bombami (z toho jedna nevybuchla). Pokřivení tváře města lidskou činností je ale poměrně nepochopitelné. Nemohou vám na mysl nevyvstat myšlenky ohledně toho, jak dlouho se ještě česká města budou vzpamatovávat z necitlivých zásahů komunistické architektury. A nejen té, protože nyní je kostel nevkusně obestaven obchodním centrem.
Gotický hrad Střekov to je jiná. Ten dohlíží na bezpečný průjezd lodí po Labi již několik stovek let. První písemnou zmínku o hradu nacházíme již v roce 1319, přičemž trvale obydlen zůstal až do konce 17. století. Protože nebyl nikdy nijak významně poničen, dochoval se nám v autentické podobě dodnes. Výšlap se vám odmění nezapomenutelnou podívanou na budovu, která je s citem vsazena do okolní přírody a jakoby s černou skálou, na které bdí, srůstala. Smutně tak hledí na město, na industriální zónu, do které ani trošku nezapadá. Hrad předčasně ukončil sezonu 2010 z provozních důvodů, takže nám zbývá pouze nahlédnout od parkoviště.
Střekov
Protože prohlídka města a cesta na hrad přeci jen zabrala poměrně hodně času, začaly se nám zpod bundy v oblasti břicha ozývat nepříjemné zvuky. Není nic lepšího, než se vrátit zpět a navštívit další z opravdu krásných dominant Ústí, a sice restauraci Větruše na Soudním vrchu.
Větruše
Soudní vrch je z pohledu města místo nanejvýš strategické a tak nepřekvapí, že zde podle pověsti stával od roku 826 n.l. hrádek. Na místě hrádku, který se dnešních časů bohužel nedožil (a je dokonce pravděpodobné, že ani žádný nebyl) postavil Johann Thomas v 19. století pro místní obyvatelstvo restaurační budovu s krásným výhledem do okolí. Tato později již nevyhovující restaurace byla roku do 1897 přestavěna do současné podoby s vyhlídkovou věží.
Pohled na Ústí
Pokud se vám podaří na Větruši vyjít (brzy bude lanovka), dostanete konkrétnější náhled na podobu celého města a můžete zde ochutnat jedno z piv ústeckého kraje z produkce pivovaru Velké Březno. Dlouho jsme polemizovali nad tím, co by Viktor Cibich řekl na dnešní podobu piva Březňák, což nás inspirovalo k natočení parodického videa s pracovním názvem: „Ten se vyzná“. Kdo si nepamatuje „březňákovskou“ reklamu z roku 1998, asi nepochopí, ostatní, snad pobavíme.
Kromě rychlého Březňáka jsme také nasytili naše žaludky. Na to, že byla sobota před polednem, nezaznamenali jsme žádný zvláštní zájem o místní restauraci. Poměrně nás to překvapilo. Důvod bude nejspíš v tom, že jsme zde byli přeci jen moc brzy. Jídlo bylo totiž dobré a Březňák je… Březňák (i když zde dobře ošetřený). Spíše než pivo nás tedy zaujalo provedení restaurace, které na vás neodmyslitelně dýchne starými časy a poklidnou atmosférou. Skrze bohatě prosklenou vyhlídkovou stěnu restaurace je dobře vidět na město i kopce, které ho obklopují. Ještě lepší výhled je z věže, která je součástí restaurační budovy, za symbolických deset korun se můžete pokochat výhledem do všech světových stran a pořídit zajímavé fotografie města a okolí a to celoročně.
V bludišti
Dětinsky jsme si také nemohli nechat ujít zrcadlové a přírodní bludiště hned vedle restaurace. Obojí nás poměrně hodně pobavilo, na to, že jsme měli jen jedno pivo. Poslední zastávkou na Soudním vrchu bylo městské popraviště. Toto vskutku pochmurné místo se nachází asi 400m od restaurace Větruše.
Bývalé popraviště
Od popraviště spěcháme k pivovaru Na rychtě, máme to načasováno téměř přesně. Ale o tom až příště...
[Milan Mauler] [Zobrazeno 8418x] [25. listopad 2010]
[Pivní cesty] [comments: 22] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Roman Holoubek
pondělí, 29. listopad 2010
19:32
Krásné fotky, je vidět, že máte fotografické vidění.
Ke krajině, snad jen, že i v okolí Ústí n.L. jsou krásné kouty přírody. A Krušné hory? Nebojte se tam jet na dovolenou. Krušnohorská magistrála byla jednou z nejkrásnějších cyklomagistrál, jakými jsme projeli s kamarádem. Doporučuji. A to že občas vidíte chemičku, či povrchový důl? I to patří k životu a máte-li štěstí a trochu toho básnického ducha, pak i povrchový důl se vám může jevit nádherně.
Zpět k pivu - otevření Na Rychtě nás o pár měsíců minulo, ale Kahana jsme už měli, jsem zvědavý na Vaše další povídání. Piště dál.
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
Martina Valterová
sobota, 27. listopad 2010
15:51
Z Větruše jste se také mohli podívat na Vrkočské vodopády.
http://vanov.svetu.cz/2519-vanovsky-vodopad.html
Málo kdo ví,že jimi inspirovaný Karel May(který v Ústí pobýval)napsal Poklad na Stříbrném jezeře...
napsal(a): Martina Valterová (Martina.Valterova(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Adsense
12. říjen 2024
12:41
posted by: Inzerce
Pohárek chuťový
sobota, 27. listopad 2010
12:19
Děkuji za hezký článek. Neměli bychom ale tvořit nové mýty. Z desátého století žádné záznamy o pěstování chmele natož o jeho vývozu nejsou. Z desátého století je doloženo o pivu jediné nejasné slovo z listiny o založení Břevnovského kláštera. Až do 12. století se horčilo různými bylinami nebo divokým chmelem. První zmínka o chmelu je z 11. století z listiny o desátkách pro Vyšehradskou kapitulu. To nelze považovat o doloženou zprávu o pěstování natož vývozu chmele ze Severních Čech. První jasná písemná zmínka o vaření piva v Čechách je až z 12. století a týká Cerhenic u Kolína. O chmelu ale ještě ani slovo. Chmelnice, jejich produkty a obchodování s nimi jsou doloženy z Českých zemí v účetních a obchodních knihách až od 15. století, tedy o polovinu kratší dobu, než udává autor. Ale i tak je to oproti světu hodně brzo, nejstarší chmelnice v Anglii jsou až z přelomu 16. a 17. století. Pivo je staré tak 6 tisíc let, chmel je z tohoto hlediska pořád ještě novinka.
napsal(a): Pohárek chuťový (rada(a)email.cz) [Odpovědět]
Mauler
sobota, 27. listopad 2010
13:33
to Pohárek chuťový: Díky, čerpal jsem ze stránek Žateckého Pivovaru viz.
http://www.zateckypivovar.cz/historie-zateckeho-pivovaru.aspx
V nedávno odvysílané Toulavé Kameře na ČT - zase říkali tuším,že se na Žatecku pěstuje chmel od 11. století. Podloženo by to tedy býti mělo.
žatečák Láďa
pondělí, 29. listopad 2010
20:44
to Pohárek chuťový: Zdravím vás , jako rodilý a i současný žatečák bych si dovolil doplnit informace ohledně historie pěstování chmele na Žatecku . Historicky toto časové období coby počátky pěstování doloženo není , jsou to pouze doměnky . Možná je to mylně spojováno s první zmíňkou o Žatci , která byla v kronice Thietmara Merseburského z roku 1004 . První písemná zpráva o chmelnici v Žatci (týkající se její prodeje) , je z roku 1348 , a to doloženo je . Takže asi tak . Jinak kdo bude mít cestu kolem , ať si určitě udělá chvilku a zajede se podívat , je co k vidění , a po otevření nového restauračního minipivovaru i k ochutnávání .
napsal(a): žatečák Láďa [Odpovědět]
Pohárek chuťový
sobota, 27. listopad 2010
14:20
to Mauler: No právě, ani žatečtí, ani ČT neudávají zdroj. Už Římani si ke svým dějinám přidávali 25O let a původ zakladatelů natáhli až k řeckým bájím, Slováci nevznikli za Štúra ale skoro v pravěku...Tak i u nás si občas někdo k tradici rád přidá pár století. Jinak nejstarší doložená česká chmelařská oblast není Žatecko ale Prácheňsko, jihozápad Čech. Ale i tak dík za článek, současnost je nejdůležitější.
napsal(a): Pohárek chuťový (rada(a)email.cz) [Odpovědět]
Sekal
úterý, 30. listopad 2010
00:23
to Rosťa: Rumunština bývala až do obrození (nebo reromanizace či jak to nazvat) jazyk s výrazným slovanským vlivem, ale stále jazyk románský.
Jinak v Ústí žije můj bratr (neznámo proč se sem přesunul z Prahy) a musím říci, že Ústí má i přes Spolchemii a další výdobytky komoušských kreatur své kouzlo, které spočívá zejména v jeho okolí. Myslím, že mu asi zavolám, aby mne po dvou letech opět pozval na návštěvu a já se mohl podívat na Rychtu.
CzechBeerMan
pátek, 26. listopad 2010
13:08
A poslední koment pro Chodyho : Richarde a s tou fotkou s nápisem "reálného socialismu" v článku velmi velmi opatrně ...
je na ní už zobrazeno nákupní centrum Forum dostavěné v roce 2010 ! Brzděme s tou reálností ..... haha
napsal(a): CzechBeerMan [Odpovědět]
Mauler
pátek, 26. listopad 2010
13:41
to CzechBeerMan: Je to asi moje chyba fotky jsem pořádně nepopsal.Jedná o Ústecký kostel - dle, mého nevkusně obestavěný novým obchodním centrem - ze kterého se chystá lanovka na Větruši.Reálný socialismus si můžeme prohlédnout třeba zde - http://www.ceskestredohori.cz/foto/usti-nad-labem_04.jpg
CzechBeerMan
pátek, 26. listopad 2010
13:00
VÍTEJTE VŠICHNI V ÚSTÍ , TEPLICÍCH A MOSTĚ ! Provedu Vás osobně ! Dáme si i Zlatopramen u mě v lokálu . Nikdo Vás ani neoloupí, ani nezabije a ani nezfialovíte ze smogu a chemie ....... věřte mi.
napsal(a): CzechBeerMan [Odpovědět]
CzechBeerMan
pátek, 26. listopad 2010
12:58
Soudruzi , ... jak ještě dlouho se budeme divit faktu že severní Čechy jsou průmyslový kraj ? Někde se vyrábět musí když Vy chcete svítit, jezdit auty, konzumovat .... nebo bojkotovat malou fabriku za Vašimi humny. Nebo snad zalezeme do zemljanek ? haha. Už mě ty poznámky na můj kraj trochu udivují. Ne ty "trubky a komíny" popsané v článku .... ÚStecký kraj je jaký je a i on má svá kouzla ! A své minipivovary. A svojí duši .....
napsal(a): CzechBeerMan [Odpovědět]
Mauler
pátek, 26. listopad 2010
13:31
to CzechBeerMan: Zdravím, čekal jsem až se ozve nějaký krajan - ve třetí části článku je omluva a požadavek na brání našeho článku s nadhledem.
Jak můžeš v článku vidět nebyli jsme jenom mezi komíny, něco se nám líbilo něco o trochu méně ... Průmyslový kraj zkrátka někde být musí.Když vezmu v potaz něco hezkého z kraje tak určitě Krušné hory a České Středohoří to je krása.
pechi
pátek, 26. listopad 2010
08:50
Díky za článek, ale proč nezmínit třeba bývalý pivovar na hradě Střekov, jehož budova se vcelku dobře dochovala dodnes? A co další místa starých pivovarů v Ústí, i když připouštím, že bombardování města a pak rudý mocipán byli k historickým stavbám dost krutí. Poslední dobou tady kolují taky všemožné zprávy o blížícím se konci pivovaru Krásné Březno . Ještě že vznikla "Rychta" a třeba se dočkáme i dalších punktů.
Energetik
pátek, 26. listopad 2010
08:04
Moc hezky napsané, jen tak dál... Články autora si vždy přečtu rád a i když tam v podstatě o pivu moc není (to není výtka, vím, že bude další díl ), tak se člověk dozví spoustu nového. A koneckonců je to i dobrý průvodce při případné cestě na sever Čech!