Západ ve Zlejch časech

Jako pamětník jsem si nemohl nechat ujít nazvat článek takhle. Slibovali nám světlý zítřky, ale měli jsme šedý dnešky a budoucnost na béžovo. A řikali, že dekadentní Západ v poslední fázi imperialismu se už brzo zhroutí ve své zpuchřelosti a prohnilosti a my si zatím prohlíželi katalogy Neckermanna a Quelle a nad tou prohnilostí jsme jen žasli. A byli přesvědčeni, že se brzy prokáže, který systém je životaschopnější. V tom měli v podstatě pravdu.

Takže jsem se po první krátký inspekci Zlejch časů, když tam měli Stouta z Varnsdorfu, rozhodl, že této zajímavé hospodě věnuju konečně víc času. Zaběhnu tam a jsem spokojenej. Na čepu Medvídci vod Berouna. Ne z Drážďan či vod Líbáně, milá děvčata, ale vod Berouna! A že i mě brali!

Medvědi z Berouna

Chlapíci za pípou praví ku mne podezřívavě: Nejste vy ten, co Veru z Obžerství neustále nabádá, aby na tabuli piva na čepu zapisovala sama a nenechávala tuto činnost disgrafikům? Cože, já? No nic, možná jen vypadáte jako ten, co se nám vosypal po pepřovym! Takže sotva jsem si sednul, hážu ručnik do ringu.

Hanz si ke mně sedne. V pepitech. Něco kuchtí v kuchyni, ale má trochu čas. Samozřejmě jsem zvědavej a tak zvím, že Hanz nemá žádnou smlouvu s žádnou chemičkou, neni nikde organizovanej a tak si, milej pane, může ze svejch šesti píp čepovat co chce a kdy chce. Dokud nepřídou vopravdu zlý časy.

Co dobrého se právě naráží?

Nefasuje tak ani půllitry, ubrusy, technický vybavení; nikdo mu nejezdí mejt pípu. Nefasuje ani takový ty nutný maličkosti jako popelníky, účtenky či podtácky. Svobodnej pan Hanz je bez podpory laskavýho zastřešení globálního hráče na trhu. Počítám, že to neni jednoduchý. Vypráví, kterak měl hospodu ve Vltavský ulici, přímo proti bočnímu vjezdu do Staráče. Měl Guiness a místy až šest či sedm druhů Nový Paky. Jenže mu tam na ty dobrý pivka chodil management Staráče a to nezůstalo bez odezvy imagemakerů dvojky na trhu. Byl tedy neustále atakován. Držel a držel, než fakt na něco nutnýho ty prachy potřeboval...

Ačkoliv Hanz vypadá jako dva dny odpočívající kulturista, drze jsem mu poradil, ať mi tyká. Prošlo to a jen tak mimoděk mi ukázal dva lahváče, který mu tam zanechali bratří Buriánkové, Strašnickej pivovar, ve Strašnicích uvařej, v podkrkonoší na chalupě nechaj zrát, něco tak nějak. Já neumim hrát ledovej klid, když jsem nadšenej, ale Hanz mě nechává dusit. Asi půl hodiny. Jo, kultůrista! Nakonec přinese pět dvoudecek na muj stůl ze starýho šicího stroje, přede mnou lahváče otvírá a nalejvá. Tři rozdá po hospodě, ale zbude i na mě. Strašnický pšeničný.

Strašnické lahváče

Kruci, že by se dělaly koncentráty i na pšeničný? Ať tak nebo tak, ve Strašnicích se vaří strašně dobrý pšeničný! Že jsem ve správnej čas na správnym místě pochopuji v zápětí hned dvakrát. Hanz jen tak náhodou, prakticky do větru, pronese: Teďko jedem na Karlovarsko, přiď v sobotu, bude Chyše, Hastrman, Permon, Forman. A taky bude psina! Na to mizí v kuchyni. A protože vim, že Pájin z Obžerství jede naopak na východní Moravu, je mi jasný, že si Rostik užije First Summit Východ - Západ a to hodně brzo.

Periferním vočičkem sleduju nově příchozího. Je podezřelej. Vytahuje PETky na bar. Najednou ze mě vyjede: Já chci taky!!! a strašně se zastydim. Umim se totiž chovat slušně, distinguovaně a fakt jako na úrovni, jenže jako pivofrenik jsem se v první chvíli neovládnul. Vzpomenu na toho mladýho slušnýho hocha na ministerstvu, kterym jsem před deseti lety byl a chci se chlapíkovi omluvit, když se otáčí za mym drzym hlasem. Ty jo a je to von, ten co jsem ho poznal na pohřbu Podkováně v Tramwayi!

Jestli sou ty kvasnicový fakt dobrý, tak dam nohy za hlavu

Přinese PETKu ke mně, vezme mojí dvoudecku vod Strašnickýho, osobně ji odnese k baru na vypláchnutí, nalejvá a řiká: Byl jsem v Plzni. Lotr! No ty jo! To dřevo! Jak tuhle chuť dělaj?! A to je to pivo z PETky a po dlouhý cestě! Budu muset v tý Plzni už opravdu províst tu spřátelenou intervenci na čerstvý točený! Hrdý pivní město se zvedá!

Hrozně povedenej sakraden ve Zlejch časech vrcholí, když jsem svědkem skvělý vodborný debaty vo rozdílech kvality piva ve hnědejch a zelenejch flaškách. Zatímco pan inženýr vysvětluje, že existuje tzv. světelná chuť piva, jež se projevuje při ochutnávce impresí pavilonu vopic či skunka a způsobuje ji 3-methyl-2-butantriol, kterýžto je důsledkem světelnýho působení na pivenko a jelikož zelená barva lahve propouští logicky víc světla než hnědá, je nabíledni, že když vochutnáš pivo ze zelený a hnědý lahve vystavený pár dní působení světla, z hnědý bude bez skunka a pavilonu vopic.

Tak, které lahve jsou lepší?

Naproti tomu pan spisovatel s rozhodnou přímočarou otevřeností kontruje, že to celý je pěkná volovina, že je úplně fuk, z jaký lahve pivo lemtáš. Emotivita a zanícení tý chvíle, ač nacházím se ve Zlejch časech, je to nejlepší, co mě dneska potkalo. Extrahoval jsem si z toho to, že vopici jsem už měl. Ale celej pavilon? Dej mi pokoj se zelenejma lahvema!

Čili v sobotu jsem do Zlejch časů zase dorazil. S sebou jsem měl svojí voblíbenou památeční degustační Bonovskou třetinku, kterou jsem dostal vod pana Holoubka v Zašový. Akce byla vod dvou a abych tam nebyl prvnim před zamčenejma dveřma přešlapujícim alkoholikem, byl jsem tam první až v půl třetí. Klid! Nepřešlapoval jsem!

A bylo to tak! Měl jsem tam většinu toho, co jsem ochutnal na mém vlastním výletě po pivovarech nejzápadnější výspy Čech a na Lomnickejch pivních slavnostech! Forman byl furt svůj, úplně stejnej! Prokop a Permon, hoši skvělí, kámoši vyjímeční! A Hastrman, ten vodnickej kluk! Dostalo mě to. Víš co, další mojí diagnózou je to, že mám určitou chuť spojenou s určitou krajinou nebo místem.

Hastrmánek s Prokopem

Forman: chůze po zrušené vlečce do Kyselky údolím kolem Ohře a pak ten Mexickej záliv.

Chyše: magickej kopec Vladař s jezírkem na temeni, o jezírku nyní zjistili, že bylo uměle vyhloubený, kopec opevněn valy, v jezírku důkazy o kultuře, která tu byla před Slovany, Germány, Kelty, před kulturou lidu s popelnicovými poli, před Halštatskou kulturou. Permon: ty neuvěřitelně hluboký a rozsáhlý lomy a ta skvělá atmoška na loňskejch pivních slavnostech a Hastrman: plastový tanky v garáži a vždy usměvavej hastrmanskej panáček. Jasně, nechal jsem si do bonovské třetinky postupně lejt úplně všechno.

Lašský Vulkán z Kopřivnice

I summit Východ - Západ započal, Hanz narazil i Kopřivnici, hoši ze Zlejch časů a Obžerství zakooperovali a vyměnili si pár soudků ze svých cest! A co musim říct: Hanz pojal akci Summit Východ - Západ jako oslavu jara, jako oslavu u příležitosti otevření zahrádky. A tak na zahrádce rožnil. Hele, nevim, jestli to byly steaky nebo bifteky, chutnalo to líp než cokoliv z toho, měl to evidentně dobře a dlouho naložený a s celou oblohou a kvasovym chlebem za to chtěl neuvěřitelnejch pár korun!

Kouřovej Hanz

Kvasovej chleba zdůrazňuju záměrně, klasická šumava, kdy žitnej kvas leží a pracuje cca tři dny a ta bílá chemická veka hotová hned; znáš ten sakrarozdíl? A že to rožnil sám Hanz zdůrazňuju proto, že já bych to za ty peníze nedělal. Hanz není ten člověk, kterej sice nemá rád lidi, ale dycky chtěl hospodu, Hanz není ten člověk, kterýmu lidi nevaděj a má hospodu! Je to ten, který má rád lidi, a proto má hospodu. To maso, počítám, dělal jen pro kámoše, kterym já, žel, nejsem. Přesto mě, mýmu kámošovi z Bruselu a jeho milé za těch pár korun přidal další porci.

Nakonec rožnil celý hodiny. Degustaci nejzápadnějších pivovarů Čech jsem opustil před půlnocí kvůli poslednímu metru. Ostatně byl jsem tam od půl třetí. V Obžerství v té době proběhl i Zámecký pivovar Ostrava - Zábřeh. Jejich tmavý ležák mně moc chutnal. A Summit Východ - Západ se projevil i Freudovým pivem ve Zlech časech. Bylo zkyslý a to bylo fakt smutný! Má degustační premiéra byla zároveň i derniérou pivovaru, ale navíc to nestálo za nic. Skoro se mi chce říct, že Východ zase dostal trochu na pysky, ale jsem příliš hrdý na to, co na Moravě probíhá za pivní revoluci.

---

[Rosťa Kloubek] [Zobrazeno 11999x] [28. květen 2008]
[Pivní cesty] [comments: 8] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře