Dovolená jednoho pivovaru

Letos jsem byl na řadě ve vybírání destinace letní dovolené. Manželka dostala nápad, že už jsme dlouho nebyli na jižní Moravě. Inu jářku co bych pro ni neudělal, nicméně představa lítání po vinných sklepeních mi naháněla spíše hrůzu. Však jižní Morava není jen víno, zkusíme to o trošku výše, nad Brno, k Vyškovu, kde se vaří pivo, které nemám možnost mít běžně doma. V tamnějším pivovaru dělá vedoucího obchodu a marketingu nám všem známý Roman Holoubek, čehož by se dalo náležitě využít. Naposledy jsem jej takto zastihl v poličském pivovaru, ale to měl zrovna volno. Letos to mělo vyjít, zamlouvám tedy předem exkurzi a sudové pivo na večerní pohodu na chalupě.

Větrný mlýn v Ruprechtově

Zbývá už jen najít ubytování, které bude vyhovovat všem. Po náročném hledání a porovnávání byla vybrána chalupa v obci Ruprechtov, která se pyšní technickou památkou z roku 1873 - větrným mlýnem holandského typu s tzv. halladayovou turbínou, což je ona vrchní část, na kterou působí vítr. V létě je mlýn bohužel uzavřen pro veřejnost, protože slouží jako ubytování.

Jedeme za tropického vedra a musím Vám říci, že jsem rád, že dorážíme na místo. Ještě zbývá sjet do nedalekého Vyškova pro degustační soudky (10l nefiltrované Desítky, 10l nefiltrovaného Džbánu a 10l nefiltrovaného Březňáka) a mohu konečně svlažit hrdlo zlatavým mokem. Narážíme v letní kuchyňce a nefiltrovaná desítka je vskutku skvostná. Přišlo mi, že nějaký větší chuťový rozdíl mezi těmi třemi pivy není - samozřejmě že jedenáctka s dvanáctkou více "dávají", což ale my v tom horku vůbec nepotřebujeme.

Naraženo

V Ruprechtově fungují tři hospody: Pod větrným mlýnem a Restaurace Anderle. V obou tuším na čepu Vyškovské, nicméně ani v jedné se nevaří a čepované pivo máme doma a za luxusní cenu... Třetí hospodou je PomeRanch, který se nachází kousek od jezírka, kam se chodíme po večerech svlažit. Dvakrát tak využíváme venkovní posezení k večeři. Na čepu je Starobrno 11 a Pšeničné (jednou prezentované jako Starobrno, podruhé jako Krušovice ). Smažená a další jídla, která si dávají ostatní, jsou v pořádku. Já však poprvé objednávám domácího utopence, který byl utopen maximálně v blízkém jezírku a ještě z buřta nevalné chuti, podruhé pak uzená žebra, jejichž část zvláštně voní a po rozkrojení na mne vykoukne hejno "uzených" červíků :( Tak sem už ne. Po příchodu se desinfikuju Fernetem, ač jsem tvrdý alkohol již před léty zcela zavrhl.

Ten název se mi prostě líbí

Jak napovídá název článku, letos to nebylo prakticky o žádném jiném pivě než Vyškovském, letos jsem skoro mrtvej Chody, protože jsem si prakticky nic neprosadil. Z pivní tématiky mi tedy zbývá jen návštěva hradu Zubštejn, který se tyčí nad vesničkou s poetickým jménem Pivonice. Dále pak zastávka v Černé Hoře, kde jsem okusil točeného světlého Formana, který do mne v pohodě zahučel jako by to ani nebylo nealko. Jednou jsme měli namířeno do Slavkova, ale bohužel obě navigace (elektronická nenaskočila) zklamaly a my vyjeli někde na okraji Brna. V tom horku jsem to raději vzal na Ruprechtov, kde na nás čekal naražený soudek...

V Hoře Černé

Tropické počasí zanechalo následky i na naší spotřebě piva, vždyť v tom horku se Vám desítka vypařila z úst dříve, než jste ji stačili pořádně polknout :) A tak se stalo, že v úterý dopoledne došlo. Nastala panika, co teď? Dnes koupíme basu lahváčů v místním obchodě (mimochodem 8,50 za Desítku je cena dost sympatická) a zítra jedeme do Vyškova, tak objednám další soudek (tentokrát již 20l). Musím konstatovat, že lahváče po tom čepovaném nefiltru nebyly nic moc...

A je tu středa - pivní den D. Mám domluvenou návštěvu pivovaru na 14 hodinu, takže ještě stačíme Muzeum zemědělské techniky v nedalekých Hošticích - Herolticích a poobědvat ve Vyškově. V centru města narážíme na dvě, tři restaurace, kam by se dalo zajít. Bohužel ani v jedné není Vyškovské na čepu. Vyškov je město, kde si v centru nevychutnáte místní pivo a dobré jídlo :(

Pivotéka Vyškov

Při procházce po vyškovském náměstí nacházím vedle informací pivotéku. Nese název Vočkova pivní galerie a žlutá postavička je vyobrazena na výkladu, což mne trochu zaráží. Asi bych se bál v dnešní době duševního vlastnictví toto užít pro svou propagaci. Nebo snad mají majitelé dohodu s americkým filmovým studiem? Nicméně zvědavost mi nedá a jdu se podívat dovnitř. Sortiment se mi zdá být na město poněkud neširokým, ceny pivotékové. Prý se zatím docela daří, tak ať tomu tak je i nadále.

Čtrnáctá hodina se pomalu blíží a naše skupinka už nedočkavě přešlapuje před bránou pivovaru, kde si nás vyzvedává Roman. Něco málo slov o historii a už jdeme do provozu. Ve Vyškově vaří klasicky, tedy varna, spilka, sklep a jsou na to patřičně hrdí.

Varna

Parametry technologie si samozřejmě nepamatuju, ostatně jistě je najdete na webových stránkách pivovaru a když byste chtěli vědět něco speciálního, myslím, že Vám Roman rád informace poskytne. Procházíme pivovar sice rychle ale přesto docela důkladně. Trošku mne mrzí, že nám nebyla ukázána i ona mašinka, která ředí většinu zdejších piv z Generála níže :) Ne, ne, dělám si srandu, oni ji tam opravdu nemají, vždyť se tím také patřičně chlubí na etiketách - Neředěno vodou! Návštěva spilky a později sklepa je v tom horku docela vítaným ochlazením našich těl. A co by to bylo za exkurzi, kdybychom nedostali koštnout přímo z ležáckých tanků.

Košt z ležáckého tanku

Roman na mne samozřejmě zkouší hned nějakou IPU, kterou vaří na zakázku do zahraničí. No co Vám budu povídat, huba se mi kroutila, ale samozřejmě jsem statečně dopil. Oproti tomuhle byla jejich NZ Ale slabým odvárkem. Ostatně ve Vyškově se vaří piva pro různé subjekty a pod různými značkami. Něco je jen prekabátěný standardní sortiment, něco je vařeno dle originální receptury. Mimo jiné se zde vaří i piva pro některé tzv. létající pivovary, které já osobně za pivovary moc nepovažuju. Na některých etiketách je uveden opravdový výrobce, někde ne. Nicméně nelétající pivovar potřebuje především vařit a prodávat za normální ceny, aby vůbec přežil.

Vyráběné značky

Po prohlídce pivovaru jdeme spláchnout slínu do Pivovarské pivnice, jejíž součástí je letní zahrádka Várenský dvůr, což je vyhrazený kousek pivovarského dvora, kam se dostanete přes pivnici. Pivnice samotná je taková typická čtyřka, kde kouření je povoleno. Na čepu byl Džbán, Březňák, Generál a NZ Ale. Standardní piva všechna ve filtrovaném provedení. Škoda, vždyť kde jinde si pošmakovat na nefiltrovaném než v jámě lvové, ale prý si ho zákazníci nežádají :( V tom dnešním vedru by se nefiltrovaná Desítka opravdu hodila, ještě že máme soudek v kufru.

Holoubkova voliéra

Když jsem tak pozoroval úroveň pohostinství na Vyškovsku, myslím, že by se z Pivovarské pivnice dala udělat slušná pivovarská restaurace na úrovni s místní kuchyní. Myslím, že by nouzi o zákazníky neměla. Vždyť zde nemusí pivo stát od 19 za Džbán do 21 Kč za Generála, nebo ano? Na čepu by mohlo být vždy alespoň jedno nefiltrované pivo - kdyby 10l soudek denně. Ale to jsou jen moje dojmy a snad i přání po jedné návštěvě. Budu trochu skromnější. Alespoň naučit obsluhu čepovat pivo, ne abych příště zase dostal pivo s pěnou jak kuchařská čepice :)

Další fotky z Pivovaru Vyškov naleznete zde... Na spilku Vás zavede následující video ze Dne otevřených vrat, který se konal týden po našem odjezdu.

- video vložil uživatel Jiří Parimucha -

V pátek jsme vypitý soudek vrátili, rozloučili se s Vyškovskem a v sobotu nás čeká cesta domů, kterou již tradičně zakončujeme v hotelu v Sedlici, kde je na čepu výborná strakonická desítka, která po těch ujetých kilometrech chutná báječně. Po příjezdu mám ještě týden volna, abych se z toho dostal, nicméně musím dopít sud, jenž mi pomalu prochází, takže hned v neděli narážíme...

Bolfánecký poustevník

A ještě jeden nejen pivní výlet stačím. Vyrážíme do Chudenic, kde procházíme americkou zahradu, park u zámku Lázeň a rozhlednu Bolfánek. Ve výletní restauraci pod Bolfánkem čepujou mimo jiné polotmavé pivo Bolfánecký poustevník, které mi však moc nejede, zdá se mi kyselejší, ne však kyselé jako zkažené. No a kde jinde zakončit v Chudenicích výlet než ve Staré škole. Dávám pšeničného Barbuchu (bohužel do nepšeničného skla) a Houwárka. Piva výborná, jídlo vynikající - Starou školu lze jedině doporučit.

---

[Richard Chodora] [Zobrazeno 7421x] [1. září 2013]
[Pivní cesty] [comments: 6] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře