Pivovar Svijany opět potvrzuje svou pověst výrobce piva zakládajícího si na tradičních postupech našich předků. V minulém roce zainvestoval do vybudování nových ležáckých sklepů, které jsou ještě ve výstavbě, od ledna letošního roku roste také nová spilka.

Možná až puntičkářské dodržování tradičních výrobních postupů a trvale rostoucí zájem pivařů o svijanské pivo nutí vedení Pivovaru Svijany k neustálým investicím do místního provozu. Charakter zdejšího piva je totiž tvořen nejen používáním klasických, kvalitních a především českých surovin (např. chmele z vlastních chmelnic v Polepských blatech), ale také kvašením v otevřených kádích a zráním v ležáckých sklepech.

Momentální kapacita 6 samostatných spilek se 49 otevřenými kvasnými káděmi se již ukázala jako nedostatečná, a proto byla v lednu letošního roku zahájena výstavba sedmé spilky, v níž bude svijanské pivo kvasit v 17 nových nerezových otevřených kádích.

Se zvyšující se kapacitou spilek souvisí také rozšiřování kapacit pro zrání piva. Ve Svijanech se nechává pivo uležet dle druhu 30 – 60 dní v ležáckých tancích. Ocelové nádoby o objemu od 60 do 600 hl piva jsou velmi náročné na prostor ležáckých sklepů. Pro to, aby mohla být tato část tradiční výroby piva zachována, jsou ve Svijanech instalovány nové ležácké tanky v závislosti na zvyšujícím se zájmu o místní pivo téměř každý rok. Poslední rozšíření proběhlo v letech 2007, 2008 a 2009, zprovoznění nově budovaného sklepa s 27 ležáckými tanky je plánováno na letošní březen. Kapacita dozrávajícího piva se tak zvýší o dalších 15 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany

Severočeský Pivovar Svijany je známý striktním dodržováním tradičních výrobních postupů. V posledních několika letech jeho obliba mezi českými konzumenty roste, což se logicky projevuje na stále se zvyšujícím výstavu (v roce 2010 je plánováno překročit hranici 400.000 hektolitrů). Pro zachování tradice tak bude nutné letos investovat do rozvoje infrastruktury téměř 65 mil. korun.

„Letos se soustředíme na rozšíření výrobních a skladovacích kapacit. Aktuálně probíhá výstavba nové čističky odpadních vod a lahvárny s dopravníkem, po níž dojde k rozšíření spilek a ležáckých sklepů. Do konce roku pak přibude ještě nový mlátník,“ říká Ing. Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany a dodává: „V letošním roce dosáhnou investice do pivovaru výše téměř 65 miliónů korun, část prostředků čerpáme z fondů EU.“ Všechny investice probíhají tak, aby byl zachován charakter svijanského piva. „Vlastnosti svijanského piva slaví po celé republice úspěchy a přivádí k nám řadu pivních turistů. Proto pivu věnujeme náležitou péči od samého počátku. Pečlivě vybíráme suroviny, část z nich si sami pěstujeme, dbáme na jejich tradiční zpracovávání, otevřené hlavní kvašení a pozvolné zrání v ležáckých sklepích. Jsou věci, které se v pivovarnictví nedají ošidit a mezi ně patří dle mého názoru především tradiční výroba, kterou stále zachováváme,“ říká svijanský sládek Petr Menšík.

Ve Svijanech se pivo vyrábí už od roku 1564 a od té doby prošel obrovským vývojem nejen zlatavý mok, ale i samotný pivovar. Po revoluci se potýkal s existenční krizí, z níž se díky úsilí zaměstnanců dostal a dnes se řadí na špičku mezi menšími pivovary. Od března letošního roku je plně pod křídly liberecké investiční společnosti LIF, jejíž strategií je udržet současný růst pivovaru, ale zároveň zachovat mezi pivaři tolik ceněné tradiční výrobní postupy kladoucí nemalé nároky právě na prostory pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany

Pivovar ve Svijanech, který právě dnes pořádá tradiční obří slavnosti, stál ještě dřív než renesanční tvrz - v roce 1564. Za svoji éru se několikrát potýkal s krizí a v posledním čtvrt století mu dvakrát hrozila likvidace. Svijany chtěli zavřít čeští komunisté i angličtí kapitalisté. Neuspěli. Letos se naopak přiblíží k dvacetinásobku produkce z kritických let. Obě krize dokázal odvrátit dlouholetý ředitel, dnes obchodní sládek Pivovaru Svijany, František Horák. Jeho život je s pivovarem spjatý už přes půl století.

„Do pivovaru jsem nastoupil v srpnu 1957. To byly ještě dřevěné sudy. Kádě byly také dřevěné, ne kovové. Třeba půlka, tedy 50 litrový sud, měl prázdný sedmatřicet kilo,“ vzpomíná Horák.

Neuvěřitelný vzestup zažil jeden z nejúspěšnějších podniků v kraji - pivovar ve Svijanech. Založili ho už v roce 1564, v novějších časech mu dvakrát hrozila likvidace. Letos zřejmě zlomí rekord - uvaří a prodá více než 400 tisíc hektolitrů piva. Bez bývalého ředitele Františka Horáka by se pivo ve Svijanech již nevařilo.

Pivovar tehdy vyráběl kolem 23 tisíc hektolitrů piva ročně. Letos se roční výroba bude pohybovat kolem 400 tisíc hektolitrů.

Svijanský pivovar až do roku 1998 vždy pod někoho patřil. Ať to byl národní podnik Severočeské pivovary, později státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou či Angličané vlastnící Pražské pivovary. I když nejvýznamnější Horákova role v historii pivovaru přišla v roce 1998, kdy pivovar chtěli zavřít tehdejší angličtí majitelé, už za socialismu musel Horák s kamarády o život pivovaru bojovat.

„Pro pivovar nebyl kritický jen rok 1998, ale i rok 1985. Ještě v minulém režimu ho chtěly zavřít Louny, což byl nadřízený podnik. Tehdy se zavírala řada pivovarů - Roudnice, Cvikov, Šluknov, Bílina, Rumburk, které patřily pod Louny. Svijany to mělo také postihnout. Jelikož jsem měl takové různé kamarády, kteří dělali ředitele a předsedy družstev, tak jsme se dostali až na ministerstvo a pivovar zachránili,“ vypráví Horák.

Tehdy založil Společnost pro záchranu Pivovaru Svijany, jejímž prezidentem byl onen známý z ministerstva. „Viceprezidentem jsme udělali podnikového ředitele, kterému to nařídili,“ podotýká Horák s úsměvem. V roce 1993 byl z pivovaru na rok a půl „odejit“, aby se v roce 1995 zase vrátil. Po dlouhých letech bez investic se konečně podařilo pořídit chlazení, pivo začalo držet kvalitu a začalo se vařit hořčí, což se pivařům zalíbilo.

Dobré časy měly brzy končit a ke zkáze pivovaru chybělo jen několik dnů. V roce 1997 se státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou stal součástí společnosti, kterou většinově vlastnila anglická pivovarská společnost Baas. „Chtěli to zavřít. Nechtěli, aby pivovar fungoval. Apeloval jsem na britský konzervatismus. Řekl jsem jim, že pivovar funguje od roku 1564 a není pro ně konkurentem,“ říká Horák. Po téměř půlročních jednáních koncem března 1998 dostal Horák „nůž na krk“. Buď do 28. dubna sežene 15milionů, nebo pivovar končí. „Ještě několik dnů jsme nevěděli, zda pivovar koupíme. Pětadvacátého dubna Mirek Kučera řekl, že ty prachy dal dohromady a vezlo se tam patnáct milionů s ochrankou autem v hotovosti,“ přidává perličku Horák. Spolumajitelů - zachránců bylo ze začátku sedm. Mezi nimi i herečka Jiřina Bohdalová. „Ta se k tomu dostala přes bývalého poslance Standu Pěničku. Dnes už pivovar vlastní jenom LIF, tedy starší amladší Kučerové,“ Horák.

Pokud současní majitelé nic nepokazí a dodrží technologie, mohou se Svijany stát jedním z nejvýznamnějších hráčů na českém pivním trhu. „Děláme vše pro to, aby nárůst výroby nebyl na úkor kvality. Včetně letošního roku se do pivovaru za 12 let nainvestovalo kolem 700 milionů. Pivovar si na to vydělal. Je to zlatá slepice,“ dodal Horák. Dáváte při nákupu piva přednost regionálním značkám? Jsou lepší? Pište na jaroslav.horeni@mfdnes.cz

***

FAKTA

Svijanské slavnosti začátek dnes ve 13 hodin -Svijanský Újezd vstupné 150 Kč, děti zdarma 160 píp, cena 18 Kč/jakékoliv pivo kyvadlová doprava z turnovského vlakového nádraží až do 24 hodin Výběr z hudebního programu: 16.00 - 17.00 Janek Ledecký 17.30 - 18.30 Banjo band Ivana Mládka 19.00 - 20.00 Věra Špinarová 20.30 - 21.30 Walda Gang 22.00 - 23.00 Škwor 23.30 - 00.15 Debillheads

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hoření

Ve Svijanech vaří pivo pěkně postaru. A ten kvasničák, ten je nejlepší. + NÁVOD NA VLASTNÍ PIVO

Na kopci ve vesnici Svijany stojí celkem malý pivovar. Neoslní vás stometrový komín ani obrovské budovy. Hlavní je tu pivo. „Dáváme tomu všechno. Dost mě mrzí, když nějaký velký nejmenovaný pivovar hlásá, že chrání tradiční postupy – a už dávno nedělá pivo postaru,“ říká sládek Petr Menšík.

Jak vypadají vnitřnosti takového tradičního pivovaru? Všechno začíná ve varně. V obřích nádobách o objemu dvě stě hektolitrů se smíchá rozdrcený slad s vodou. Tu čerpají ve Svijanech z vlastních vrtů. Při různých teplotách se škrob mění na cukr. Vznikne sladina, která se scedí, a pak se přidává to hlavní – chmel. Sype se do varny v několika dávkách a dodává tu chuť a vůni, na kterou jsme všichni zvyklí.

Chmel si pěstuje svijanský pivovar vlastní. Na Polepských blatech stojí 54 hektarů chmelnic. Sehnat dneska kvalitní chmel není podle Petra Menšíka, sládka roku 2003, zas tak jednoduché. „Lidi nemají vztah k půdě, a pokud dostali chmelnici v restituci, tak většinou nevědí, co s ní. Průměrné stáří chmelnic by mělo být kolem deseti let, ale v České republice je to hodně přes dvacet.“

Sklepy ještě od Němců

Během čtyřiadvaceti hodin vyteče ze svijanských várnic 1600 hektolitrů mladiny, která se ve vířivých kádích zbaví kalů, zchladí se a přidávají se do ní pivovarské kvasinky. „Proces by mohl být rychlejší, ale dodržujeme tradiční technologické postupy, abychom tu nevyráběli jen další europivo,“ říká Petr Menšík. „Pivo vaříme za normálního atmosférického tlaku. Nešetříme čas a energii, protože by to mělo zásadní vliv na charakter našeho piva.“

Z varny míříme po schodech dolů, do spilek, kde probíhá kvašení. Rozlehlé podzemní místnosti postavili ještě za války Němci. V obrovských kádích tu pracují kvasinky na tom, abyste si mohli dát pořádně do nosu – mění asi 70 procent cukru na alkohol (při tom vzniká ještě oxid uhličitý). Na povrchu leží jako deka hnusná hnědá pěna. „Jen to zkuste ochutnat, není to tak strašný,“ láká sládek do pasti nic netušící redaktory JPM. Naberu trochu na prst, strčím do úst a… Chutná to jako kočičí zvratky (ne že bychom si je dávali k svačině).

„No, a na tomhle hnusu si pochutnáváte v pivu od firem, které mají kvašení uzavřené a pod tlakem. Samozřejmě jim to jde rychleji, ale nám jde o lepší chuť.“ Menšíkův ortel nás pivaře moc netěší. Náladu nám spraví informace, že ve Svijanech kvasí pivo poctivě zhruba celý týden.

Kvasničák od missky

To už přicházíme do ležáckých sklepů k velkým ocelovým tankům, kde pivo zraje. Speciální piva tu zůstávají až dva měsíce. Ve Svijanech mají přes stovku různých nádrží – od šedesátihektolitrových drobků až po šestisethektolitrové macky. Každý takový kolos má průměr 2,4 metru, délku 15 metrů a stojí 1,2 milionu korun. Letos jich chtějí přistavět dalších osmnáct. Žízeň je přece v létě veliká a poptávka po Svijanech roste.

Posledním krokem k pořádnému pivu je křemelinový filtr, kde nápoj získává jiskru. Pivní alchymie končí na speciálním mikrofiltru, který pěnivý mok zbaví nežádoucích kvasinek a dalších mikroorganismů. A pak už se může stáčet.

My jsme poprosili miss zlatého moku ČR 2009 Petru Bubákovou, která pivovar reprezentuje, aby nám natočila kvasničák. Dostali jsme ho rovnou do dvoulitrového korbele, takže misska pak byla ještě krásnější a vytáhli jsme z ní, že nemá přítele. Na oběd s námi radši nešla, že prý musí pracovat. Kolega Tvárnica bohužel neudržel hlavu vztyčenou a cestou do redakce zhrzeně usnul jako nějaký pivní začátečník.

Domácí pivovarna

Vykvaste si vlastní mok podle Petra Menšíka.

Co potřebujete: chmel, sladový šrot a pivovarské kvasnice, vodu a trpělivost.

Problémy, na které narazíte: Pozor na hrnce, nemuseli byste jich mít dost. Připravte se, že bude trvat hodně dlouho, než se cokoli ohřeje. Budete muset odstranit mláto (tuhé zbytky po cezení) a rozmyslete si, jak rychle zchladíte horkou mladinu (čerstvě uvařená várka piva).

Postup: Než se pustíte do vaření piva doma, pořiďte si přesný teploměr, vhodný je i sacharometr. Na vodě otestujte, jak dlouho budete jednotlivé rmuty (varná směs po přidání všech přísad) ohřívat a jakou má váš sporák setrvačnost. Vyzkoumejte, na jaký stupeň musíte vařič zapnout, abyste teplotu udržovali konstantní. Dobře si promyslete, jak budete pivo cedit, chladit, a až budete mít představu, sežeňte si pomocníka, protože dvě ruce vám v určité chvíli stačit nebudou.

Jak to nezkazit: Až budete mít hotovou mladinu, je nutné týden až deset dní udržet teplotu hlavního kvašení a zelené pivo rychle a včas zchladit. Následné dokvášení už je to nejjednodušší. Když vařil doma Petr Menšík, nalil pivo do PET lahví a na měsíc zabral půlku lednice. „Můj produkt se sice dal vypít, ale lepší je si sednout na pár kousků do hospody.“ Než pozvete kámoše vy, raději se přesvědčte, že je vaše sanitární technika v dobrém stavu.

Zdroj: Jen pro muže.cz | Autor: Milan Šturm | Foto: Oskar Tvárnica

Češi pijí málo piva, stěžují si velké pivovary. Objevují kvalitu, kontrují malí výrobci v čele s pivovarem Svijany, největším výrobcem speciálů, který letos uvaří o 15–20 % více piva než loni. Jaký mají malé pivovary recept na úspěch?

Tradiční postupy jsou drahé

"Velkým pivovarům se dařilo, když se nedařilo malým, teď se role obrátily," vysvětluje současnou situaci sládek pivovaru Svijany Petr Menšík. Po revoluci jim pomohly k uchvácení trhu kapitály nadnárodních koncernů. Ty do výroby zavedly vlastní, v zahraničí prověřené postupy. Původní česká piva ovšem svůj typický charakter ztrácela. "Ten souvisí s tradičními českými výrobními postupy, které jsou drahé. Malé pivovary neměly dostatek financí na inovace a tradiční výroba se nyní stává jejich předností, odlišná chuť je pro konzumenty zajímavější," tvrdí Menšík.Pivovar Svijany.

Ve Svijanech investovali v uplynulých dvanácti letech zejména do zařízení podporujících kvalitu piva, například do nové spilky (kde probíhá kvašení) a sklepů, tzv. ležáckých, v nichž pivo zraje. Všechny úpravy se však prováděly v souladu s postupy prověřenými staletími. Peníze šly pouze do technologií, kterými lze ušetřit lidskou práci a energii, aniž by byla ohrožena výsledná kvalita piva. Slad tu prochází dvojím rmutováním a pivo kvasí v nerezových kádích, ze kterých se sbírají nečistoty.

"Při používání moderních CK tanků se veškeré látky rozpustí v pivu, což zapříčiňuje jeho nepříjemnou hořkost, ale ušetříte tak až 10 % chmelu," vysvětluje odlišnost výroby konkurence Petr Menšík. Oproti mnohdy obrovským tankům na zrání používaným ve velkých pivovarech, o průměru i několika metrů, udržují ve Svijanech již po staletí identický průměr 240 cm. "Spolu se správnou teplotou a časem je klíčem k dobré pěnivosti piva, kvasinky klesají spolu s kaly ke dnu a CO2 stoupá vzhůru." Pivo vyrábějí v týdenních cyklech podle aktuálních požadavků trhu, hotové je za dva měsíce. Nepasterují je ani nestabilizují, proto nezmění chuť, vůni ani pěnivost. Do distribuce jde do dvou týdnů po stočení.

Aby chutnal i druhý lok

Svijany sází na pojem, jenž je v pivovarnictví v posledních letech velmi frekventovaný: pitelnost. V zásadě jde o to, jestli konkrétní značka piva poslouží jen k ukojení žízně, nebo zda konzumenta přiměje k opakovanému pití. Jinými slovy, jestli mu výjimečně zachutná, aby si ji zapamatoval a vyhledal znovu.

"Nikdo neví, čím je pitelnost způsobená. Je to souhra více faktorů, ukazuje se ale, že pivo s použitím moderních procesů pitelnost ztratilo. Proto spotřeba piva v Čechách klesá," tvrdí Menšík. Letos ve Svijanech plánují uvařit 400 000 hl, desetkrát více než v roce 1998, kdy malý regionální pivovar před krachem koupila společnost LIF. Od té doby získalo každé svijanské pivo alespoň jedno ocenění. Místní pivo chutná jinak, ale má svůj charakter. Ochutnat je můžete 17. července na Svijanských slavnostech nebo při prohlídce pivovaru vedené třeba Miss zlatého moku.

Zdroj: Lidovky.cz | Autorka: Kristina Šemberová

Pivovar Svijany pořádá každoročně Slavnosti svijanského piva. Letošní, jednadvacátý, ročník proběhne v sobotu 17. července od 13,00 hod. v areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě. Pro návštěvníky je připraven bohatý program, ochutnávka všech druhů svijanských piv za zvýhodněnou cenu a množství kulinářských specialit. Vstupné je 150 Kč.

Slavnosti svijanského piva jsou pro všechny fanoušky piva tradicí už 21 let. Každoročně je začátek prázdnin zpříjemněn pivním fajnšmekrům z celé republiky nejen zábavným programem, ale také vstřícnými cenami všech pivních lahůdek, které Pivovar Svijany produkuje. Letos se mohou přítomní těšit na Janka Ledeckého, Banjo band Ivana Mládka, Věru Špinarovou, Škwor a další hudebníky, kteří své umění předvedou na dvou scénách. Dospělí budou moci ochutnávat pivní speciály z produkce Pivovaru Svijany, které potečou ze 160 píp za zvýhodněnou cenu 18 Kč. Organizátoři očekávají podobnou účast, jako v minulých letech, tedy kolem 15.000 lidí.

V místě bude k dispozici autobusová doprava z nádraží Turnov a zpět od 13,00 do 24,00 hod. v pravidelných 30 minutových intervalech, autobusová doprava z Libereckého nádraží, velkokapacitní parkoviště a úschovna kol.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany

To nejdůležitější pro tradiční české pivo je zachovat zásady výroby, říká sládek pivovaru Svijany. Vaříme pivo klasicky, a tím se lišíme od velkých pivovarů.

České pivo má jednu výjimečnou vlastnost, která má nejspíš na svědomí, že Češi vypijí nejvíc piva na světě. Pitelnost. Vypijete jedno pivo a dostanete chuť na další. Proč tedy dnes pijeme méně piva než dřív? „Piva ztrácejí pitelnost - a podle mě je to proto, že pivovary opustily tradiční výrobní postupy,“ říká Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany. Ten patří k těm, v jejichž pivech MFDNES před měsícem objevila tetrahop. Látku, která vylepšuje pěnu a podle některých odborníků do českého piva nepatří.

* Vy říkáte, že tetrahop není aditivum, ale chmelový produkt.

To netvrdíme my, na to jsou právní výklady. Je to jeden z desítek druhů chmelových extraktů. Od ostatních se liší tím, že se může použít až do hotového piva, zatímco ostatní chmelové produkty musí projít chmelovarem. Používáme ho, protože zlepšuje hořkost, teprve druhotným projevem je, že pozitivně ovlivňuje stabilitu pěny. Nikoliv pěnivost, ale stabilitu. Když pivo nepění, můžete dát tetrahopu kolik chcete, ale pěnit nezačne. To je jen fáma.

* Umělá sladidla patří do tradičního českého piva?

I historicky se, co já pamatuju, používala ke zlepšení plnosti nealkoholických nebo nízkostupňových piv. Používají se i k doladění plnosti tmavého piva.

Na etiketě Svijanského Mázu, vaší vlajkové lodi, je i cukr. Proč?

Právě proto, že vyrábíme pivo tradiční metodou. České pivovary vždycky cukr používaly, spolupodílí se na charakteru piva. Naopak jestli dnes někdo používá plnosladové várky a přitom říká, že dělá tradiční české pivo, tak to je omyl. Dělá to z čistě ekonomických důvodů, protože extrakt ze sladu je levnější než cukr.

* Maltózové nebo glukózové sirupy také nejsou náhražky?

Jsou to cukry, které nejsou získány z cukrové řepy, ale třeba z obilí. A zase platí, že jsou dražší než slad. Kdo je používá, nešidí výrobu, ale zachovává charakter piva za cenu vyšších nákladů.

* Obejde se české pivo bez žateckého chmele?

Samozřejmě neobejde. Hlavně se neobejde bez odrůdy žateckého poloraného červeňáku. Kolik by ho ale mělo být v českém pivu, to si musí rozhodnout každý pivovar. Chmel se do piva přidává nejen kvůli chuti, ale taky třeba kvůli konzervaci. A žatecký chmel je v přepočtu na účinné hořké látky nejdražší na světě, proto je zbytečné používat ho v celém procesu, hořké silice stejně během chmelovaru vyprchají. Na první dávku chmelení se zpravidla dávají chmelové extrakty. K získání příjemné chmelové chuti a vůně slouží až druhá nebo třetí dávka a tam používáme výhradně žatecký chmel.

* V čem tedy spočívá ten „tradiční postup“ výroby českého piva?

Kvalitní suroviny jsou základ, ty považujeme za samozřejmost. Proto nechápu, že někdo vyhlašuje s velkou slávou, že používá základní suroviny. Jde ale o to, co s nimi uděláte. I ze stejných surovin můžete různými postupy získat naprosto odlišný produkt. Když dáte dvěma kuchařům dva stejné kusy kližky, ale každý vaří jinak, dostanete dva rozdílné guláše.

* Jak tedy ten „guláš“ správně vařit?

Sládek může ovlivňovat chuť piva, proto bylo pivo z každého pivovaru jiné, mělo svůj charakter, svoji duši, ale přesto tam musí fungovat základní zásady výroby. Tou první je, že substrát pro kvašení vzniká dekokčním způsobem rmutování, tedy že se rmuty povařují odděleně, aby se získalo víc škrobu ze sladu. Právě dvou nebo třírmutový způsob zaručí vyšší plnost piva. Je však časově a energeticky náročný, proto od něho bohužel spousta pivovarů ustupuje.

Další zásada: hlavní kvašení musí probíhat za nízkých teplot a v otevřených nádobách. Původně byly dřevěné, později betonové, pak železné, dnes jsou nerezové, ale princip je zachován. Kvašení probíhá pomalu, zastudena a nežádoucí látky, které se během procesu vylučují na povrch, se sbírají a odstraňují. Zatímco v uzavřených nádobách se vracejí zpět do piva.

A třetí zásadní fází, kterou se vždycky vyznačovalo české pivo, je dlouhodobé dokvášení při nízké teplotě. Právě tam se formuje chuť piva, ale hlavně pěnivost a říz.

* Říz je to, co pivaři dnešním pivům vyčítají. Prý jsou přesycená.

Pokud se pivo nasytí oxidem uhličitým přirozenou cestou, tedy dlouhodobým ležením v ležáckém tanku, získá kvalitní říz i dobrou pěnivost. Když se pak piva napijete, nevyhrknou vám bublinky do nosu, a když ho nalijete do sklenice, tak pěna zapění a vydrží. Pokud tuto fázi vynecháte nebo urychlíte třeba v CK tanku, tak oxid uhličitý nevznikne a musíte ho tam dodat. Takže na konci pivo dosytíte uměle oxidem uhličitým, pak máte dojem, že pijete sodovku.

***

FAKTA

Pivovar Svijany Pivovar v Libereckém kraji vlastní skupina LIF Holding. Za poslední dva roky se výstav zvedl z 230 tisíc téměř na 400 tisíc hektolitrů piva.

- piva Svijanská Desítka ležáky: Svijanský Rytíř a Máz speciály: 13% Svijanská Kněžna a Kníže, 15% Svijanský Baron, Kvasničák nealkoholický Vozka

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková

V dnešním vydání Mladé Fronty DNES se objevila dle našeho názoru zavádějící a velmi tendenční interpretace výsledků testu piv Pivovaru Svijany, na které bychom rádi touto cestou reagovali. Test MFD nechal prozkoumat několik desítek vzorků piva – našich i konkurenčních, zaměřil se však pouze na prověření přítomnosti Tetrahopu, chmelového extraktu, který některá z testovaných piv obsahují.

Rád bych touto cestou uvedl, že používání jakýchkoliv chmelových extraktů není v ČR ani ve světě zakázáno, jako součást chmelení ho využívá řada pivovarů na celém světě už víc než 30 let a v ČR přibližně 15 let. Stejně dlouho je používán i ve Svijanech, rozhodně se tedy nejedná o „vylepšování piva proto, že při výrobním procesu bylo něco ošizeno“.

Tetrahop je chmelový extrakt, tedy výrobek z chmele, o čemž svědčí i stejný celní kód 13021300, pod kterým je tento produkt dovážen do EU nebo z ní vyvážen. Ve Svijanech se tato látka přidává při čtvrtém, posledním chmelení, do téměř hotového piva a to z několika důvodů – využití chmele v chmelových extraktech je podstatně vyšší a efektivnější, většina látek tvořících příjemnou chmelovou chuť a vůni zůstane i v hotovém pivu. To, že po chmelovém extraktu má pivo stabilnější pěnu, je až sekundárním znakem.

Pokud se neošidí varní proces, pivo se dostatečně dlouho přirozenou cestou sytí při zrání v ležáckých tancích, pak se z něj neodstraní všechny bílkoviny kvůli dlouhé trvanlivosti a na závěr se nezpasterizuje, pak krásně pění, jeho pěna je stabilní a nádherně „kroužkuje“ na sklenici. A to bez ohledu na to, kdy a v jaké formě do něho přidáme chmel. Těm, kteří to dělají jinak, potom takové pivo logicky „leží v žaludku“. Nehledě na to, že přidávání Tetrahopu výrobu piva prodražuje (nikoli zlevňuje, jak je v článku MF Dnes chybě uvedeno), Dalo by se říct, že některé pivovary si ho nemohou dovolit, tak brojí proti jeho používání.

Ve Svijanech investujeme pravidelně nemalé částky do modernizace a rozšiřování pivovaru a extrémní péči věnujeme produktům, naše pivo je nepasterizované, pochází z velké části z chmele z vlastních chmelnic a zraje pod každodenním dohledem sládka. Na rozdíl od jednoho nejmenovaného velkého nadnárodního koncernu se však zdržujeme jakýchkoliv technologických změn, které by možná vedly k nižším výrobním nákladům a vyšším ziskům, ale rozhodně by se negativně projevily na kvalitě výsledného produktu. Každý návštěvník se u nás může na vlastní oči při exkurzi přesvědčit o tom, že pivo vyrábíme skutečně podle tradičních metod. V jiných pivovarech návštěvníky provedou „imitací“ výroby v podobě romantického skanzenu.

Zdroj: Tiskové prohlášení ředitele Pivovaru Svijany, Ing. Romana Havlíka, Praha, 24.3.2010

V pátek 19. března se v Domě kultury v Liberci sešlo více jak tisíc hostů na tradičním Pivním bálu. Letošní ročník přinesl vskutku bohatý program.

Večerem provázel známý moderátor a bavič Zdeněk Izer, k tanci a poslechu zahráli Olympic revival, Dalibor Janda s dcerou a Faktor. Pražští pepíci se postarali o další zábavu přímo mezi hosty. Své vystoupení zde předvedli také tanečníci a tanečnice liberecké skupiny Takt. O lechtivější program večera se postaral výtvarník Detlef Pötsch a spoře oděná modelka Pavlína Krainová, na kterou namaloval motivy pivovaru Svijany. Pro milovníky zlatavého moku byly připraveny speciální ceny na všechny druhy piva Svijany. Točilo se jen za 15 korun.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Martin Bergman

Stoprocentní kontrolu na Pivovarem Svijany bude mít liberecká skupina LIF Trade. Součástí transkace je dceřinný pivovar v Rohozci.

O Pivovar Svijany se už nedělí dva akcionáři. Vlastník 55 procent liberecká skupina LIF oznámila, že se dohodla na odkoupení zbylých 45 procent od pivovarnické skupiny K Brewery.

"Právě jsme se se zástupci K Brewery dohodli. LIF se stane výhradním majitelem pivovaru,“ uvedl k tomu spolumajitel skupiny LIF Miroslav Kučera.

LIF (někdejší Liberecký investiční fond) tak získává plnou kontrolu nejen nad svijanským pivovarem, ale i nad jeho dceřiným pivovarem v Rohozci. Kromě těchto dvou ovládá LIF plně i náchodský Pivovar Primátor, který skupina koupila loni od náchodské radnice. Nepotvrdily se tak předchozí spekulace o tom, že LIF je ochotný vykoupit podíl K Brewery ve Svijanech výměnou za Primátora.

Cena: přísně tajné

Cenu obě strany tají, ale Kučera už před časem naznačil, že podíl nebude laciný. Kolik K Brewery zaplatilo, tají i předseda představenstva Zdeněk Radil.

"Přišla zkrátka zajímavá nabídka, kterou jsme byli ochotni akceptovat,“ reagoval Radil. Motivací k prodeji podílu bylo podle něj to, že K Brewery se snaží všechny své pivovary vlastnit ze 100 procent. Kučera svou většinu ve Svijanech prodat odmítal, nezbývalo než se menšinového podílu zbavit.

Bylo zřejmé, že dvě silné skupiny se dlouhodobě v jedné firmě neshodnou. "Dva kohouti na jednom dvorku, to nedělá dobrotu. A to si Kučera uvědomuje,“ komentoval už před časem jeden z českých pivovarnických odborníků zahájená jednání mezi oběma vlastníky.

Přestože celý pivovarnický trh drtí od loňska krize a prodeje piva na celém trhu meziročně klesají o víc jak pět procent, Svijany jsou jedním z mála pivovarů, které naopak vykázaly výrazný růst produkce. Tak velký, že kapacita sotva stačí rostoucí poptávce.

Svijanský pivovar, který loni zvýšil produkci o jednadvacet procent na rekordních 385 340 hektolitrů a jehož pivo už prodávají i desítky hospod v Plzni, Praze a Brně, investoval do rozvoje a zvýšení kapacity loni 75 miliónů korun.

K Brewery, kde mají největší podíl finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, už plně ovládá sedm menších a středních pivovarů - protivínský Platan, jihlavského Ježka, uherskobrodského Janáčka, Rychtáře z Hlinska, Klášter, Lobkowicz z Vysokého Chlumce a od letoška i Černou Horu. V té patřilo čtyři roky K Brewery padesát procent, druhou polovinu koupili finančníci od zakladatele pivovaru Jiřího Fuska letos v lednu.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Pivovar Svijany uzavřel výběrové řízení, jehož předmětem bylo vybrat agenturu, která bude zajišťovat PR aktivity a nový web značky. Zvítězila v něm agentura 1. pozitivní. V první fázi komunikace se kromě klasických médií značka objeví i na komunitních webových portálech a sociálních sítích.

Zdroj: M&M iHNed.cz | Autorka: Hana Nováková

Svijanský pivovar patří mezi stále se zmenšující skupinu výrobců, kteří produkují pivo podle tradičních receptur. Koneckonců – pivo se ve Svijanech vaří už více než 440 let. Jak se ukazuje, chuť tradičního moku a šíři portfolia v kategorii speciálních piv oceňují nejen zákazníci, ale i odborná veřejnost.

Pivo plzeňského typu (tedy vyráběné tradičními postupy) si získalo nemalou oblibu po celém světě. Cestou výroby tradičního moku se ubírá i Pivovar Svijany. Správnost této volby dokládá celá řada cen, které jeho jednotlivé produkty v minulých letech posbíraly.

Letošní rok začal pro liberecký pivovar velmi pozitivně. Na začátku února se konaly Reprezentační slavnosti piva v Táboře, na nichž uspěli Svijanský Baron 15%, Svijanský Vozka, Fitness a Svijany Weizenbier.

V minulých letech bodovaly především speciály. Za nejúspěšnější lze označit Svijanského Barona 15%, jehož název můžete najít na výherních listinách takových soutěží, jako jsou Pivo České republiky, Bronzová pivní pečeť nebo Pivo roku. Tento světlý speciál obsahuje 6,5 % alkoholu, vyrábí se celoročně a jen jednou v roce se stáčí i do sudů. Dalšími oceňovanými jsou Svijanský Rytíř (výrazně hořký ležák se vyrábí speciální metodou studeného dochmelování), Svijanský Máz 11% (tento ležák je jedničkou ve svijanské produkci) nebo Svijanská Kněžna 13 % (speciální tmavé pivo s obsahem alkoholu 5,2 %).

Popularita menšího rodinného pivovaru pomalu, ale jistě přerůstá hranice libereckého regionu. I přes trvale rostoucí výstav (loni vzrostl o 60.000 hl. na 385.000 hl.) se Pivovar Svijany drží tradičních výrobních postupů s důrazem na kvalitu, každoročně proto investuje nemalé prostředky do zvyšování výrobních kapacit. Jen tak si totiž může udržovat pozici vedoucího výrobce v kategorii speciálních piv.

„Všechny ceny, které jsme v průběhu posledních let získali, jsou pro nás obrovskou ctí a důkazem, že naše tradiční výrobní postupy jsou i v dnešní době smysluplné. Jsem rád, že kvalitu piva vyráběného v rodinném pivovaru dokázali ocenit nejen naši příznivci z řad konzumentů, ale i odborná porota,“ říká Ing. Roman Havlík, generální ředitel pivovaru Svijany.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany

Pivovar Svijany by měl plně ovládnout podnikatel Miroslav Kučera, který v něm již má majoritu.

V podstatě jde jen o peníze. Respektive částku, jakou bude majitel 55 procent svijanského pivovaru Miroslav Kučera ochoten zaplatit za zbývající podíl, který už zhruba dva roky vlastní skupina českých investorů ze skupiny K Brewery.

Pivovar Svijany, který patří do desítky největších v zemi a který své teritorium libereckého regionu už dávno rozšířil až k prodejům od Plzně po Brno, není laciné zboží. Hraje se o blíže neurčenou sumu desítek milionů korun. Transakce by přitom mohla být výhodná pro obě strany.

Probíhající vyjednávání HN potvrdilo několik důvěryhodných zdrojů. "Nebudu to komentovat," reagovali unisono Miroslav Kučera i šéf K Brewery Zdeněk Radil. Oba ale o tuto transakci stojí. Podle informací HN dokonce nabízela Kučerou ovládaná skupina LIF lidem z K Brewery výměnu jejich svijanského podílu za náchodský Pivovar Primátor, který LIF loni koupil od města.

Řízení Svijan je sice v rukou lidí z LIF, ale akcionářská smlouva umožňuje K Brewery dostatečný dohled nad fungováním. "Dva kohouti na jednom dvorku, to nedělá dobrotu. A to si Kučera uvědomuje," komentuje situaci jeden z českých pivovarnických odborníků.

K Brewery sice nemusí s opuštěním Svijan spěchat, a tak šponují finanční požadavek nahoru, ale peníze by se jim hodily. Skupina K Brewery měla totiž nedávno vydání v souvislosti s koupí polovičního podílu v jiném prosperujícím pivovaru - Černé Hoře. Tu ovládli po dlouhých tahanicích s druhým podílníkem a dlouholetým ředitelem Jiřím Fuskem.

Svijanský pivovar, který loni zvýšil produkci o 21 % na rekordních 385 340 hektolitrů a jehož pivo už prodávají i desítky hospod v menších i větších městech včetně Plzně, Prahy a Brna, investoval do rozvoje a zvýšení kapacity loni 75 milionů korun. Pod LIF (někdejší Liberecký investiční fond) spadá i dceřiný pivovar v Rohozci a od loňska i náchodský Primátor.

K Brewery, kde mají největší podíl finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, už plně ovládá sedm menších a středních pivovarů - protivínský Platan, jihlavského Ježka, uherskobrodského Janáčka, Rychtáře z Hlinska, Klášter, Lobkowicz z Vysokého Chlumce a nyní i Černou Horu.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

V roce 1564 založený Pivovar Svijany pokračuje ve velké jízdě. Zatímco v roce 1998 ho chtěl tehdejší vlastník (Pivovary Staropramen) zavřít, loni se stal už šestým největším pivovarem v České republice. Svým způsobem nejúspěšnější tuzemský výrobce piva meziročně zvýšil zisk po zdanění z 66 na loňských 97 milionů korun. Obrat vyskočil z 393 na 539 milionů.

Pivovar Svijany za pouhých deset let navýšil výstav z 43 tisíc na 319 tisíc hektolitrů. Letos by číslo mělo stoupnout na 330 tisíc. Zajímavostí Svijan je, že plných 75 procent výstavu tvoří jedenáctistupňové pivo Svijanský máz. V českých poměrech jde o unikátní údaj. Češi jsou zvyklí spíše na slabou desetistupňovou břečku typu Gambrinus.

Firmu vlastní z 55 procent liberecká LIF Trade, zbytek drží skupina K Brewery Group. Loni se dařilo i dceřiné společnosti Pivovar Svijany – Distribuce, která utržila 672 milionů a vydělala dvacet milionů po zdanění.

Mezi spolumajitele velmi úspěšného pivovaru patřila v minulosti Jiřina Bohdalová. Známá herečka vlastnila solidní čtyři procenta, což představovalo majetek v řádu desítek milionů korun.

Zdroj: Motejlek.com

Staropražské písničky v podání dua, nazvaného Švejk Music, okořenily už desátý ročník akce Den svijanského piva.

Pivní slavnosti se konaly na trávníku, chodníku a dalších prostorách pod širým nebem kolem libereckého Domu kultury v pátek odpoledne a v podvečer, a přilákaly několik stovek návštěvníků. Divákům zahrála také kapela ABC Band a country skupina Nonstop.

Lidé zde mohli ochutnat všechny existující druhy točeného svijanského piva. Několik stánků jim nabídlo také pečenou klobásku nebo sele. Přestože se letošní ročník Dne svijanského piva musel spokojit s poněkud stísněnějšími prostorami kvůli staveništi na místě bývalého Teska, návštěvníky to nijak neodradilo.

Foto a video zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Zuzana Minstrová

Obří Slavnosti svijanského piva se letos konaly už podvacáté. V sobotu přilákaly do Svijanského Újezdu 14 tisíc lidí

Jubilejní dvacátý ročník nejstarších a patrně i největších pivních slavností opět přilákal davy návštěvníků.

„Přišlo čtrnáct tisíc lidí. Vypili 700 sudů piva,“ informuje Blahoslav Kratochvíl, starosta Svijanského Újezdu. „Jsme spokojení, návštěvníků bylo hodně, ohňostroj nádherný, perfektní program, Uhlíř výborný,“ pochvaluje si. „Škoda Marie Rottrové, že onemocněla. Tak snad přijede příště,“ konstatuje.

V neděli po čtrnácté hodině už byl areál, kde se akce uskutečnila, perfektně uklizený. „Není vůbec vidět, že se tu včera něco konalo,“ myslí si. „Padesát, šedesát lidí naběhlo s hráběmi a za dvě hodiny bylo všechno uklizené, naložené do kontejnerů,“ dodává starosta.

Zázrak s počasím

Tradiční slavnosti ani letos téměř nezmokly, přestože krajem vytrvale kličkoval déšť. „To je takový zázrak,“ říká starosta. „Všude to bylo špatný, u nás to také nebylo optimální, odpoledne trošku sprchlo. Ale to máme objednané, aby se neprášilo,“ sděluje. „Pak večer po 11 hodině pršelo, ale to už lidé zůstali.“

„Přijel jsem s kamarádem z Jablonce, tam pršelo. Tady je hezké počasí a o několik stupňů tepleji,“ podivoval se Jan Kroupa.

Šest druhů svijanského piva teklo z rekordních 160 píp, loni jich bylo 140. Přitom na pivo nebyly u stánků příliš dlouhé fronty. „Je to paráda, žádné fronty na pivo, je tu dost stánků,“ říkal Jan Turek z Prahy. „Mám rád tvrdou muziku, těším se na Aleše Brichtu. Jenom doufám, že se v té době ještě udržím na nohou,“ smál se.

Slavnosti připomínají lidovou veselici, Matějskou pouť a rockový koncert v jednom. Na dvou pódiích čekaly na návštěvníky kapely s různými hudebními žánry. Dechovka i rock, dixieland nebo country. Hlavními trháky v sobotu byly koncerty Jaroslava Uhlíře, Miroslava Žbirky a Aleše Brichty.

„Připadám si trochu jako v Mexiku, poslouchal jsem Tres Udos, kteří hráli zrockované mexické skladby. Pak jsem přešel k druhému pódiu, a tam zrovna country kapela hrála známou píseň Všichni už jsou v Mexiku,“ vysvětloval v sobotu odpoledne Jan Slavík z Liberce. „Ale pivo je český. A dobrý,“ dodal.

Další účastník akce Vladimír Kubín si přijel hlavně poslechnout Miroslava Žbirku. „Byl jsem tu před dvěma lety na Neckářovi, to bylo příšerné vedro. Letos je to lepší,“ mínil. Hitem byly letos pestrobarevné paruky, v nichž se po areálu promenovalo mnoho lidí. „Ani mi nepovídejte. Jsem tu se dvěma dětmi, samozřejmě musely paruky mít. Jedna stojí dvě stovky,“ lamentoval Karel Coufal z Liberce. „Navíc se děti vrhly na kolotočové atrakce, kterých je tu několik, takže se mi kapsa poněkud vyprázdnila,“ povzdechl si.

Pivní slavnosti se ve Svijanském Újezdě poprvé uskutečnily už v roce 1990. Jsou nejstarší v republice. Začínaly se čtyřmi pípami a šestnácti sty návštěvníky. Nyní jsou největší akcí v regionu. „Od pondělka chystáme další ročník,“ upozorňuje starosta Kratochvíl.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Oldřich Szaban

Jeden z největších pivních festivalů v Česku startuje již dnes ve Svijanském Újezdě.

Dvacátý ročník obřích Slavností svijanského piva vypukne na tamním koupališti ve 13 hodin. Nabídne ochutnávku nového alkoholického nápoje, více možností, kde se skrýt před deštěm či sluncem a spoustu muziky. A nebude chybět ani překvapení.

Pivo poteče tento rok ze sto šedesáti píp. Opět je to o něco víc než minule; loni jich bylo sto čtyřicet, předloni sto dvacet. „Musíme uspokojit všechny návštěvníky,“ prohlašuje ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík. „Jen loni jich do areálu zavítalo sedmnáct tisíc.“ Pro ilustraci -minulý rok se vytočilo šest set padesát padesátilitrových sudů.

K ochutnání budou všechny druhy svijanského piva s výjimkou patnáctistupňového speciálu Baron. „Svijanská Desítka, Máz, Rytíř, Kníže a Kněžna,“ vypočítává Havlík. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

Novinkou bude ochutnávka nového druhu piva, které chtějí ve Svijanech začít vařit a dodávat do vybraných restaurací. Nese název Kvasničák. „Je to svrchně kvašené pšeničné pivo, které pochází z Německa. Fajnšmekři jej budou možná znát z tamních restaurací,“ prozradil Havlík.

Vyhrávat budou regionální i známé kapely K popíjení bude znít country, dixieland, dechovka i rock. Návštěvníkům budou vyhrávatmuzikanti z regionálních i věhlasných kapel: od Nonstop a Tres Udos přes Rangers až po Dědu Mládka Illegal Band. Nebudou chybět zpěváci Miroslav Žbirka, David Koller, Jaroslav Uhlíř a Aleš Brichta. „Kvůli onemocnění nepřijede původně ohlášená Marie Rottrová,“ zmínil spolupořadatel programu Pavel Mikez.

Diváci se dočkají i jednoho překvapení. „Podařilo se nám dojednat účast jisté netradiční a pozoruhodné moderátorské osobnosti. Lidé se mají na co těšit. Host dorazí odpoledne, nejpozději navečer,“ naznačuje Roman Havlík.

Prostor, v němž se slavnosti konají, se o něco zvětšil. „Přibude velký stan, kam se mohou lidé schovat když bude pršet nebo když bude pálit slunce,“ doplnil Havlík. Dosud měli pořadatelé na počasí celkem štěstí. „Za to, aby bylo i letos hezky, se teď doslova modlíme.“

Příznivci piva se již na letošní ročník těší. „Tyto slavnosti jsou jedny z nejlepších, co znám. Jezdím tam už patnáct let, v poslední době i s rodinou. Akce je skvěle zorganizovaná. Pivu zdar a pivařům zvlášť,“ zdraví v diskusi na webu www.svetpiva.cz Luboš Bakovský z Jičína.

Železniční společnost Tanvald vypraví, stejně jako v uplynulých letech, na slavnosti zvláštní vlak. Pojede z Tanvaldu přes Železný Brod do Turnova a Příšovic.

Půjde o historický motorový vůz M240.057, řečený Singrovka. „Z turnovského nádraží bude na slavnosti zajištěna kyvadlová doprava,“ píší pořadatelé na internetové adrese www.zubacka.cz. Autobus bude jezdit mezi Turnovem a Újezdem od 13 do 24 hodin každou půlhodinu. Záchytná parkoviště budou na okrajích obce. „Jedno velké ve směru od Svijan pojme pět set aut, na tři menší při cestě od Pěnčína se vejde dohromady zhruba tisíc vozů,“ oznámil starosta Svijanského Újezda Blahoslav Kratochvíl.

***

* Pivní festival

Slavnosti svijanského piva, Koupaliště Svijanský Újezd, 11. července 13.00, Vstup: 150 korun

Co se bude pít? Svijanská Desítka 10%, Svijanský Máz 11%, Svijanský Rytíř, Kvasničák, Svijanský Kníže 13% a Svijanská Kněžna 13%. Cena všech druhů: 15 korun

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Na varně smícháme správný poměr rozdrceného sladu s vodou a zahříváním na různé teploty změníme s pomocí enzymů ze sladu škrob na cukr.

Použijeme pro výrobu českého piva typický dekokční způsob rmutování na dva rmuty. Při scezování oddělíme cukerný roztok (sladinu) od obalů zrn (mláta). Sladinu vaříme s chmelem, který se přidává postupně v několika dávkách. Konzervuje a hlavně dodává pivu příjemně hořkou chuť a vůni. Celý proces na varně trvá asi 9 hodin...

Kdopak by poznal, že popisujeme první fázi zrození výborného pěnivého moku v pivovaru ve Svijanech? Obecný pracovní postup je ve všech pivovarech stejný nebo přinejmenším příbuzný. Co je jiné, to je vlastní receptura, finesy a speciality toho konkrétního pivovaru, které z jeho piva činí jedinečný a jinému nepodobný nápoj.

Ve svijanském pivovaru na technologické postupy vaření všech sedmi druhů piv dohlíží sládek Petr Menšík.

Jak jste se k této profesi dostal a jaká byla vaše "učňovská" léta?

V roce 1981 přišel do základní školy, kam jsem chodil, ředitel tehdejšího pivovaru v Jablonci nad Nisou a hledal někoho, kdo by měl zájem jít do Prahy na pivovarskou školu. SPŠPT v Podskalské, kde je pivovarnická škola dodnes, byla tehdy škola výběrová, proto chtěl nejlepšího žáka z ročníku. Já byl zrovna v osmičce, měl nejlepší prospěch ze školy a nevěděl, co budu dělat. Tak jsem na nabídku kývl, přestože jsem pivovar nikdy neviděl, o pivu nic nevěděl a navíc mi vůbec nechutnalo. Takže žádný starý pivovarský rod ani žádný jiný vztah k pivovarnictví, jen čirá náhoda. A možná trochu útěk na internát do Prahy.

Pivovar jsem poznával kromě praxe ve škole, která nebyla nijak rozsáhlá, hlavně o prázdninách. Nechával jsem si týden volna, jinak jsem celé prázdniny trávil v pivovaru na brigádě. Nezůstalo jen u pomocných prací obvyklých pro brigádníky, ale zastupoval jsem na dovolených postupně i kvalifikované pracovníky, takže jsem se naučil spílat, sudovat, stáčet sudy a v sedmnácti jsem uvařil sám svoji první várku. A na staré varně. Žádný počítač, všechno ručně, vařič tenkrát musel opravdu něco umět, musel si umět poradit se spoustou nečekaných situací. To byla ta nejlepší škola. Nasával jsem všechny zkušenosti "starých pivovarských". To se z žádných knížek nenaučíte. Po skončení školy jsem nějakou dobu bydlel přímo v pivovaře. Kromě toho, že jsem postupně prošel v pivovaru všemi odbornými pracemi, musel jsem okusit i ty ne úplně pivovarské. Například když do kotelny nepřišel na noční směnu zauhlovač, koho myslíte, že budili?

Pivovar byl tenkrát můj skutečný domov a lidi v něm moje rodina. Myslím, že tenhle přístup mi zůstal dodnes. Nikdy jsem nechodil do pivovaru jako do práce, "odmakat" směnu a jít domů.

Jak dlouho pracujete ve Svijanech? Poznal jste i jiné pivovary?

Jak jsem už řekl, začínal jsem v pivovaru Jablonec nad Nisou. To byl pivovar v dezolátním stavu. Nic nefungovalo, jak mělo, všechno se rozpadalo, katastrofální technický stav, nebyli lidi, nebyly peníze... V takových podmínkách se člověk nejlíp naučí, jak si poradit, jak řešit problémy, jak to udělat, aby bylo na konci vždycky dobré pivo. Jablonecký pivovar dodýchal v roce 1990. Přišel jsem z vojny a čekalo mě jen postupné vyprazdňování sklepů... To bylo hodně smutné období. Pak jsem ještě asi rok dělal mistra na stáčírně lahví. Stáčeli jsme pivo přivezené z Vratislavic v cisternách. Jako zkušenost to bylo taky super. Podařilo se mi víc než zdvojnásobit výkon linky. Bez investic. Jenže pak si ve Vratislavicích postavili novou lahvovnu a v Jablonci zbyla jen sladovna. Nabídli mi dělat mistra sladovny nebo jít do Vratislavic. Moc jsem neváhal, pivo je pivo, a tak jsem stál v roce 1991 v kanceláři sládka vratislavického pivovaru. To byl spolužák a kamarád sladmistra z Jablonce, který mě neměl moc rád. Zvlášť potom, co mi vlastně nabídli jeho místo. Takže mému nástupu předcházelo pár telefonátů. Nenechali mě ani mýt tanky. Začal jsem čištěním kanálů. Tenkrát jsem to pokládal za strašnou křivdu. Dneska bych těm dvěma nejradši poděkoval. Všechno jsem prošel znovu od úplných základů. Postupně jsem myl tanky, sudoval, filtroval, pak jsem dělal parťáka, sklepmistra, mistra stáčírny sudů, podsládka, sládka a nakonec vrchního sládka. Zažil jsem zavádění nových technologií, první pokusy o automatizaci některých fází výroby, přechod z hliníkových sudů na KEGY, zavádění informačního systému, prodlužování trvanlivosti, výrobu exportních piv a spoustu dalšího. Ne z kanceláře, všechno jsem si osahal přímo v praxi. K nezaplacení!

Bohužel tehdejší majitel Vratislavic, anglická firma BASS, se rozhodl pod tlakem neuspokojivých odbytových a ekonomických výsledků Pražských pivovarů, jejichž byl pivovar Vratislavice součástí, některé provozy uzavřít. Po Holešovicích v roce 1997 následovaly o rok později Vratislavice. Jako vrchní sládek jsem měl smutnou povinnost ukončit postupně výrobu a propustit lidi. Tuhle zkušenost bych klidně oželel. Nabídnutou funkci v Pražských pivovarech jsem odmítl a díky tomu jsem se stal nepotřebným ještě před úplným koncem vratislavického pivovaru.

Ve stejné době, na jaře 1998, se podařilo Františkovi Horákovi za pomoci investorů z Liberecka odkoupit tehdy živořící pivovar ve Svijanech. Noví majitelé mi nabídli místo. Nebylo co řešit. Svijanský pivovar byl tenkrát v zoufalém stavu, pivo mělo kolísavou kvalitu, prodávalo se něco přes 30 tisíc hektolitrů piva za rok. Franta Horák byl sám zkušený "pivovarský", a tak malou výrobu dokázal uřídit sám. Nastoupil jsem tedy v říjnu 1998 na místo obchodního ředitele. Měl jsem určitou vizi, jak se může malý pivovar uchytit na trhu, věděl jsem taky, jak na trhu pracují velké pivovary. Znal jsem jejich výhody, ale taky jsem tušil, co ti velcí dělat nikdy nemůžou a co dělají podle mého názoru špatně. Od začátku jsme se snažili s velkými a silnými pivovary nebojovat, ale spíš je na trhu doplňovat.

Rozhodli jsme se dát lidem klasické české pivo, jak na něj byli zvyklí v minulosti, než se na produkci většiny našich pivovarů podepsala snaha o maximální snižování nákladů, překotnou modernizaci výroby, zavádění moderních technologií typických spíš pro piva ze západní Evropy, která nám přece nikdy nechutnala. České pivo zůstalo českým pivem právě proto, že se mu za minulého režimu jakákoliv modernizace vyhýbala. Byla to taková z nouze ctnost. A to i pro Svijany. Prostě jsme využili toho, že byl pivovar v roce 1998 relativně zaostalý a noví majitelé se báli do tehdy pochybného podniku investovat. Brzy nás rostoucí zájem o svijanské pivo přesvědčil, že je to ta správná cesta, a dodnes striktně dodržujeme pro ostatní zastaralé výrobní postupy. Zjistili jsme, že i klasicky se dá vyrábět pivo kvalitně a hospodárně. Vždyť produktivitou práce šlapeme dnes těm největším na paty a ekonomické výsledky by nám mohl leckterý z nich závidět. Vše jsme ještě vylepšili tím, že jsme se rozloučili s tunelovým pastérem a naučili se dosáhnout nezbytně dlouhé trvanlivosti i bez pasterizace. To byl právě okamžik, kdy už byl pivovar větší a navíc lidem z výroby chyběly určité zkušenosti. Byla to příležitost pro mě. A tak mě ředitel Horák jmenoval do funkce sládka.

Co je na profesi sládek nejhezčí a co nejtěžší?

Těžká otázka. Ale protože smyslem života sládka je logicky dělat skvělé pivo, je nejhezčí, když se dílo daří. Pivo je živý organismus. Vyrábí se za pomoci pivovarských kvasinek. Je to život. Musíte dát kvasinkám dostatek správné potravy a perfektní životní podmínky a ony se vám odmění tím, že se množí a pracují pro vás, jak nejlíp umí, po celý svůj život. Je radost přijít ráno na spilku a sledovat kvasící mladinu. Vidíte, jak se kvasinky činí, kádě překypují bílohnědou pěnou, cítíte svěží vůni. Hned víte, že je všechno v pořádku. V téhle fázi víte, že na konci, za jeden, dva měsíce se vy i lidi "venku" za zdmi pivovaru potěší skvělým pivem. O tenhle pohled jsou dnes sládci většinou ochuzeni. Žádnou spilku už totiž nemají.

Hodně příjemné jsou taky okamžiky, kdy dostanete dopis nebo e-mail, ve kterém vaše pivo někdo chválí. Pak víte, že to děláte opravdu dobře.

No a nejtěžší? Všechno ostatní. Strach, aby bylo všechno, jak má být. Aby se nestala chyba, aby pivo vždycky dostalo to, co má, aby neselhala technika nebo některý člověk. Lidi jsou při klasické výrobě moc důležití. Záleží úplně na každém. Každý přispěje svým dílem ke konečnému výsledku. Je to ruční práce, poctivé řemeslo. Já mám štěstí, že máme v pivovaru dobrou partu, samé skvělé a poctivé lidi. Tímto jim chci poděkovat.

Prodělává profese sládek vývoj jako jiná povolání, nebo se naopak snaží o udržení tradic a zvyklostí?

Profese sládka určitě vývoj prodělává. Jako všechno. V některých pivovarech už ani sládky nemají. Je to samý výrobní ředitel, manažer, vedoucí výroby... Jako by se snad za to styděli. Ale sládek je sládek a má být v každém pivovaru jeden. Já jsem hrdý na to, že jsem sládek. Když jsem před víc než čtvrtstoletím začínal, vzhlížel jsem s obdivem k tehdejšímu sládkovi v jabloneckém pivovaru a snil o tom, že jednou budu taky sládkem. Splnil se mi sen.

Nejvíc mi ale vadí na "vývoji" povolání sládka právě to, že tradice mizí. Bez ohledu na název té funkce je dneska sládek víc všechno ostatní než opravdový sládek. Z pivovarů se stávají fabriky, ze sládků manažeři a úředníci. Ve velkých koncernech to je nejhorší. Sládek nemůže ani sám rozhodnout, jak bude pivo dělat. Tomuhle vývoji jsme se bohužel částečně nevyhnuli ani my ve Svijanech. Víc času než v pivovaru trávím u počítače a papírováním. To mě trošku mrzí. Žádné Postřižiny. Je štěstí, že mám spolupracovníky, na které se můžu spolehnout. A zase jsme u lidí. Jsou ze všeho nejdůležitější. Pivo nedělá sládek, ale všichni v pivovaru. Sládek to jen trošku usměrňuje.

Vařil jste někdy pivo doma? Co byste doporučil těm, kteří se o to chtějí pokusit (je to v poslední době docela móda...)?

Jednou, když jsem ještě pracoval ve Vratislavicích, jsem měl v hlavě ideální pivo. Chtěl jsem ho uvařit, ale tenkrát jsem nemohl ovlivnit, jaké pivo se bude vyrábět. Tak jsem si usmyslel, že si ho udělám doma sám. Přinesl jsem si domů suroviny, připravil si velké hrnce a dal se do díla. Byla to hrůza! Várka, která normálně trvá asi 9 hodin, se protáhla na dvojnásobek. Musel jsem řešit spoustu problémů. Doma na sporáku hrozně dlouho trvá, než něco ohřejete. Mezi tím vám to ostatní vystydne... Pak dostat sladinu z mláta... A to nejhorší teprve přišlo. Horkou mladinu musíte rychle zchladit. Pak musíte týden, deset dní udržet teplotu hlavního kvašení a zase zelené pivo rychle a včas zchladit. V domácích podmínkách je to prakticky neřešitelná záležitost. Dokvášení už je asi to nejjednodušší. Nalil jsem pivo do PET lahví a zabral manželce na měsíc půlku lednice. No, pít se to celkem dalo, ale upřímně řečeno, kdyby to nebylo moje "dítě", kritikou bych nešetřil. Z toho plyne moje rada: Jestli si chcete na pivu opravdu pochutnat, radši to doma v hrnci nezkoušejte.

Mimochodem po letech jsem přece jenom dostal šanci to moje vysněné pivo přivést na svět. Jmenuje se Svijanský Rytíř. Jsou lidé, kteří říkají, že od okamžiku, kdy ho ochutnali, nechtějí o jiném pivu ani slyšet.

Pokud se přece rozhodnete pokoušet svatého Václava, patrona českých pivovarníků, a pivo si doma uvařit, pamatujte, že základ je v tom, nic neošidit. Každá teplota, každý čas, každý krok v receptuře mají svůj význam. Zapomeňte na myšlenky jako "to je dobrý", "takhle to taky stačí" nebo "ono to nějak dopadne". Pořiďte si přesný teploměr, na škodu by nebyl sacharometr. Zkuste si na vodě, jak dlouho budete jednotlivé rmuty ohřívat a jakou má váš vařič setrvačnost. Na jaký stupeň musíte vařič zapnout, abyste teplotu jen udržovali konstantní. Všechno si dobře promyslete. Jak budete scezovat? Jak budete chladit? Až všechno vymyslíte, pořiďte si pomocníka, protože se vám určitě sejdou dvě věci najednou a máte jenom dvě ruce. A navíc se to musí všechno celou dobu míchat!

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova

Pivovar Svijany vyrobil minulý rok úctyhodné množství zlatavého moku.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, říká se. A platit by to jistě mohlo i o Pivovaru Svijany. Minulý rok tam totiž uvařili úctyhodné množství zlatavého moku. Deníku to potvrdil ředitel Roman Havlík. „Byl to opravdu rekordní výstav, nakonec šlo o 317 600 hektolitrů piva,“ uvedl Havlík. Ve srovnání s rokem předchozím jde o nárůst o téměř 20 procent. Kromě toho v roce 2008 získat pivovar řadu ocenění. Jedním z nich je i cena od Sdružení přátel piva – Pivovar roku 2008.

V současné době tvoří zhruba 75 procent produkce jeden druh piva – Svijanská 11°, patnáct procent pak připadá na 10° a zbytek připadá na speciály. „Jsme jednoznačně největším výrobcem speciálů v republice,“ řekl Havlík. Nejvíce minulý rok rostla produkce kvasničáku.

V roce 2008 mohli milovníci svijanského piva zaznamenat i nové balení jejich lahodného moku. Jak poznamenal ředitel pivovaru, lidé si tak například mohli koupit jednolitrový džbánek, do kterého se „balí“ právě již zmíněný kvasničák. A zájem byl velký.

Krize pivu nevadí

Hospodářská krize číhá na každém rohu. Lidé nekupují zboží tak, jak tomu bývalo. Jak to ale vypadá, pivu to příliš nevadí. Ba naopak. „Ve všech poučkách, co jsem četl, se psalo, že v dobách krize se pilo ještě víc, než jindy. Lidé se potřebují z krize vypovídat. Obzvláště Čechům jde povídání dobře právě u piva,“ říká ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

V řeči čísel to znamená, že během ledna letošního roku měl Pivovar Svijany o více než osm procent vyšší výstav, než tomu bylo v lednu roku 2008. Jak to ale bude v dalších měsících, se jen těžko odhaduje. Podle Havlíka je totiž možné, že pokud se krize bude dál prohlubovat, dojde k poklesu životní úrovně a lidé omezí návštěvy restaurací a hospod. Tím zároveň i poklesne zájem o pivo.

Svijany jsou všude

Pivovaru se daří rozšiřovat svoji produkci i do vzdálenějších míst naší země. Svijanské pivo je tedy možné zakoupit třeba i na severní nebo jižní Moravě, stejně tak v Plzeňském kraji. A právě Plzeň považuje ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík za velký úspěch. Konkurovat plzeňskému pivu není totiž jednoduché.

Rok 2009 bude ve Svijanech ve znamení navyšování výrobních kapacit. Pivo zde vzniká tradiční technologií výroby, tedy hlavním kvašením v otevřených kádích a dlouhodobým zráním v ležáckých sklepích. Tento způsob výroby je náročnější, ale znalci pěnivého moku pak mohou plně vychutnat všechny klasické známky „pravého piva“.

„Hlavní kvašení – kapacita otevřených kádí, bude navýšena o 1.200 hektolitrů a objem v ležáckých sklepích o 7.500 hektolitrů„ popisuje letošní práce v Pivovaru Svijany jeho ředitel Roman Havlík. To vše v řádech desítek milionů korun.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek

Největší pivovar v Libereckém kraji, Pivovar Svijany, včera slavil hned dvoje narozeniny. Jednak 444 let od uvaření první várky piva ve Svijanech a jednak 10 novodobých mimořádně úspěšných let.

V roce 1998 byl pivovar ve Svijanech před likvidací a nebýt Františka Horáka, tak by včera již nebylo co slavit. Dnes již bývalý ředitel Horák dokázal sehnat partu lidí a hromadu peněz a pivovar zachránil před zánikem. Sám se pivovarnictví věnuje již od roku 1957 a včera měl velkou radost z rekordu, který pivovar letos zřejmě dosáhne.

„Již třikrát jsme v tomto roce přesáhli třicetitisícový výstav a za celý rok bychom měli vyrobit více než tři sta tisíc hektolitrů piva,“ uvedl současný ředitel Roman Havlík. Ten se u příležitosti výročí pustil do počítání a vyšlo mu, že za 10 let ve Svijanech bylo vystaveno 1 732 000 hektolitrů piva.

„V takové báječné sestavě v jaké tu dnes jsme bychom to pili asi pět set let,“ uvedl Havlík na slavnosti v zaplněném obřím stanu. Třistatisícová hranice není pro pivovar konečná. Současná varna je schopná vyrobit ročně 400 tisíc hektolitrů a po dalších úpravách by se Pivovar Svijany mohl dostat až na půlmilionovou hranici. „Nikdo nemusí mít obavy, že by to bylo na úkor kvality, protože to je naše nejhlavnější reklama,“ konstatoval Havlík.

Investice do pivovaru za deset let přesáhly 350 milionů korun a jen v letošním roce to bylo 60 milionů do nové expedice, firemní prodejny a robotizace. „Jsme jedním z mála pivovarů, které mají robotizované paletizace na linkách,“ pochlubil se Havlík.

Zdroj: MF Dnes.cz