Pozici úspěšného výrobce speciálních piv v Česku potvrdil Pivovar Svijany. Z letošního patnáctého ročníku soutěže Podzimní cena českých sládků, která se konala minulý týden v Kostelci nad Černými lesy, si jeden z nejstarších českých pivovarů odvezl hned tři první místa, konkrétně v kategoriích: Světlé speciály (Svijanský Kníže), Tmavé ležáky a speciály (Svijanská Kněžna) a Nealkoholická piva (Svijanský Vozka). Kromě toho pivovar vybojoval čtvrté místo za Svijanského Barona a jedno třetí místo za Kvasničáka. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů.

Zdroj: Deník.cz

Tradiční Slavnosti svijanského piva ani letos nezmokly. Pokazili je jen zloději, kteří ukradli dvě auta.

Dvěma zázraky se může po víkendu pyšnit starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl - obloha bez deště a úklid po šestnácti tisících návštěvnících Slavností svijanského piva během čtyř hodin.

„Ač se to zdá neuvěřitelné, jsme asi jediným místem v kraji, kde v sobotu spadlo sotva pár kapek,“ konstatoval včera odpoledne Kratochvíl. „Neuvěřitelné je i to, že se nám celý areál povedlo vyčistit za necelé čtyři hodiny, což je náš dosavadní rekord.“

Tradiční Slavnosti svijanského piva totiž ani letos nezmokly, a to i přes to, že celým krajem kličkoval hustý déšť s bouřkami už od pátku. Dorazily na něj davy z celého kraje i ze středních a východních Čech a pořadatelé po nich stačili uklidit během nedělního dopoledne.

Návštěvníky přivítal nově upravený areál

Návštěvníky letos přivítal nově upravený a rozšířený areál. Vlastní akce připomínala mix mezi lidovou veselicí, rockovým festivalem a Matějskou poutí, alespoň podle toho, co se odehrávalo v každé ze tří částí areálu. Pivo teklo ze 140 píp a návštěvníci zdolali kolem 650 padesátilitrových sudů.

„Ještě nemáme přesnou statistiku, ale je to o něco málo víc než vloni. Jsme velmi spokojení,“ libuje si ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Spokojení byli i návštěvníci. „Jsem tu podruhé, jezdím sem za pivem a atmosférou,“ konstatoval například dvacetiletý Martin Hrnčál z Jablonce nad Nisou, oděný do trička s nápisem Svijany, jako ostatně velká část účastníků akce. „Počasí je skvělé, ale máme i rezervní oblečení, kdyby začalo pršet.“

Speciální „pivní“ autobus od turnovského nádraží využil například třicetiletý Tomáš Molek z Jičína. ten se přizdobil kovbojským kloboukem a zelenými vlasy, zakoupenými v jednom z desítek místních stánků. „Jsem tu poprvé a nalákal mě sem kamarád. Je tu pohoda, takže možná zůstanem i na noc, ještě nevím,“ vysvětlil.

Průběh slavností pokazili zloději. Ti přímo z parkoviště v obci ukradli dvě auta. „Šlo o Škodu Octavie a starší BMW, majitelů z Jičína a Mladé Boleslavi,“ poznamenala Lenka Trpišovská z libereckého policejního ředitelství. „Jedno auto bylo vykradené a jedno poškozené.“

Zdejší řidiči neunikli policejním kontrolám. „Rozdali jsme na místě i třináct pokut za špatné parkování a nepřiměřenou jízdu a objevili tři řidiče, kteří pili alkohol,“ popsala Trpišovská. Jeden muž z Hodkovicka skončil za agresivní chování vůči policistům na stanici. „Půjde ale jen o přestupek,“ doplnila.

Obec s necelými čtyřmi stovkami obyvatel má za sebou víkend, kdy se co do počtu lidí zvětšila zhruba čtyřicetkrát.

„Příští dvacátý ročník začneme připravovat spolu s pivovarem ve Svijanech už za týden,“ dodal starosta.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Milada Prokopová

Milovníci piva, pozor! Devatenáctý ročník Slavností svijanského piva hostí zítra od 13 hodin koupaliště ve Svijanském Újezdu.

Všechny druhy svijanského alkoholického i nealko nápoje potečou celkem ze sto čtyřiceti píp. Aby se návštěvníci nenudili, vystoupí řada hudebníků: na koupaliště dorazí například kapela Kryštof, zpěvačka Anna K, skupiny Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Plzeňská dechovka Oty Hellera, Dixieland band, Non stop a další. Nebudou chybět ani soutěže a atrakce.

Kdo nechce jet autem, aby se mohl napít, může využít kyvadlové dopravy. Autobusy pojedou každou hodinu od železničního nádraží v Turnově až do půlnoci. Vstupné na festival činí sto korun. Slavnosti svijanského piva jsou hojně navštěvovanou akcí. Jen vloni se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva a navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

***

* Pivní festival Pivo poteče ze 140 píp Zahrají: Kryštof, Anna K, Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Dixieland band, Non stop Koupaliště Svijanský Újezd sobota 12. července, 13.00 Vstupné: 100 korun

Zdroj: MF Dnes.cz

V roce 1957 byla v obci Svijany dokončena stavba nové požární zbrojnice a v podzimních měsících podala většina zemědělců přihlášky k začlenění svých pozemků do státních statků, poněvadž s JZD měli špatné zkušenosti...

A do místního pivovaru, jednoho z provozů Severočeských pivovarů, národního podniku, nastoupil čerstvě vyučený pivovarník - sladovník František Horák. Možná ani tehdy netušil, že pivu a tomuto konkrétnímu pivovaru zůstane věrný přes padesát let. V pivovaru zná každý centimetr, zažíval s ním všechny změny k lepšímu i k horšímu, pamatuje dřevěné kádě, tanky i sudy, kladky a lopaty namísto dopravníků, čištění ležáckých sudů se svíčkou, zkusil snad každou činnost, která k pivovaru patří, od dělníka přes podsládka a sládka, až se nakonec stal ředitelem.

Ani lidi tu prý nebyli takoví, jací tu pracují dnes, měli své "mouchy", rádi se napili a práci odbývali, s takovými se těžko udělá něco dobrého. Kvalita piva byla za ta léta jednou lepší, dvakrát horší, neměli jsme tu pravou technologii, sklepy byly teplé...

"Byla to problematická léta, byli jsme jen provozem, takže investice shora nepřicházely, pracovalo se hlavně rukama. V roce 1985 poprvé hrozilo Svijanům uzavření," vzpomíná František Horák. "Naštěstí pivo sdružuje a napomáhá k vytváření kamarádských vztahů a právě kamarádi a známí nám tehdy pomohli. Založil jsem tehdy Společnost pro záchranu pivovaru Svijany, tvořilo ji asi dvacet lidí, dokonce i z nadřízeného pivovaru v Lounech. Dostali jsme se až na ministerstvo, přesvědčovali, umlouvali, a výsledkem bylo to, že pivovar jel dál. Dodnes se s touto partou scházím, na jaře tomu setkání říkáme "otvírání studánek" a na podzim "zavírání studánek". Je nás rok od roku míň, ale těší mě se s lidmi, kteří mi tenkrát pomohli, znovu vídat."

František Horák opustil svijanský pivovar jen na jeden rok, když kvůli nedorozumění s vratislavickým vedením přešel do pivovaru Klášter, ale rád se zase vrátil, když mu to nové vedení nabídlo. To už se psal rok 1995, svijanský pivovar patřil pod státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou a tehdy už ředitel Horák začal uvažovat o tom, že by pivovar koupil. Předešly ho Pražské pivovary s jejich anglickým partnerem. Ti se v roce 1998 rozhodli zavřít jak Vratislavice, tak Svijany. "Začal jsem jednat o koupi pivovaru, už nebylo zbytí. Přesvědčoval jsem je tehdy, že jako Angličani mají vztah k tradici a tudíž by měli uznat, že není dobré zavírat pivovar, který vaří pivo od roku 1564 a navíc v tak malém množství, které firmě jako Pražské pivovary vůbec nemůže konkurovat. Nakonec jsem je umluvil, slíbili, že mi pivovar prodají, ale termín pro předání peněz byl šibeniční, nepodařilo se mi sumu od banky získat. Co jsem ale dokázal, sehnat lidi, kteří peníze měli a do prodeje byli ochotni jít - naše současné majitele. Nestal jsem se tedy majitelem, jen spolumajitelem, ale hlavně že Svijany byly zachráněny."

Vznikla společnost Pivovar Svijany, s.r.o. A odstartoval "svijanský zázrak". Výstav stoupal každým měsícem, investice navazovala na investici: rozšíření skladu, zvýšení kapacity ležáckých sklepů, automatická plnicí linka pro plnění KEG sudů, přechod na studenou filtraci, reprezentativní podniková prodejna, nová spilka, oprava čistírny odpadních vod... od roku 1998 kolem 250 milionů korun, z toho sto milionů šlo na rozšiřování kapacity. Po počátečním propouštění nastal obrat a začali se vracet lidi, nyní v pivovaru pracuje 79 stálých zaměstnanců a kolem dvaceti sezonních. V roce 1997 z pivovaru odcházelo 38 000 hl piva, v roce 2007 už 265 916 hl. Pivovar dnes nabízí osm druhů piva, také nealko a pivo pro sportovce. Z původních pětačtyřiceti hospod v okruhu pár desítek kilometrů kolem pivovaru, kde se svijanské točilo, je jich nyní na 1400, z toho několik desítek na Moravě, v jižních Čechách, v Praze a dokonce v Plzni.

V roce 2006 se Pivovar Svijany stal podle Sdružení přátel piva Pivovarem roku. Firma, které ještě v devadesátých letech hrozil zánik a uzavření výroby, získala takovou cenu poprvé.

Nahlížím do popisu náplně učebního oboru Pivovarník a sladovník: je to kvalifikovaný pracovník, který samostatně provádí odborné práce při výrobě piva a sladu. Jaký by měl být a co by měl znát? Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je vyučení, určitá zručnost, rychlost reakce, fyzická zdatnost. Pracovními činnostmi jsou přejímka, skladování a ošetřováním sladovnického ječmene, výroba sladu, zpracováním sladovnického ječmene, skladování, ošetřování, balení a expedice sladu, zpracovávání základních surovin pro výrobu piva, řízení a obsluha chemickofyzikálních a biologicko-technologických procesů včetně kontrolních činností ve sladovnické a pivovarnické výrobě pomocí prvků mechanizace, automatizace, měření a regulace, řízení a obsluha diskontinuálních a kontinuálních technologických zařízení a tak dále a tak dále. Nikde se tu neučí manažerské dovednosti, obchodní politika a marketink, práce s lidmi. To vše František Horák zvládal za pochodu vycházeje z každodenních zkušeností a opíraje se o "selský rozum" a přirozený řídicí talent. Nejvyšší vzdělání mu poskytla škola života. Zeptám-li se, jak se to všechno naučil, jak přišel na to, že chce-li své stále lepší pivo prodávat a získávat nové zákazníky i příznivce, je výhodné objíždět hospody a nabízet tak dlouho, až se hospodští "chytnou" a svijanské si oblíbí, že Pivní slavnosti, které se ve Svijanech pořádají od roku 1990, zvýší výrazně popularitu svijanského piva, že prodej triček a dalších předmětů s logem bude mít úspěch a přiláká další zakázky atd., František Horák na chvíli zmlkne, jako kdyby hledal odpověď, a pak zase začne o lidech, o spolupracovnících, o kvalitě piva, o nadšení a patriotismu, s jakým se ve svijanském pivovaře pracuje, hlavně ale ne o sobě.

Nic naplat, na to, jaký byl pan Horák ředitel, se musím zeptat někoho jiného, a to sládka Petra Menšíka:

"Jsem ve Svijanech 10 let, tedy od toho roku, kdy se pivovar osamostatnil, od té doby spolupracujeme, ale znal jsem ho i před tím. Zasvětil pivovaru celý život, několikrát ho zachránil možnými i nemožnými prostředky před uzavřením, pivovarem vždycky žil, práce pro něho nebyla jen zaměstáním, ale pivovar byl jeho rodina, možná někdy na úkor té skutečné. Ještě nedávno začínal svůj pracovní den ve čtyři ráno a odcházel poslední. Vaření piva dokonale znal, prošel úplně vším až po tu funkci nejvyšší. Jeho přístup k lidem byl nestandardní stejně jako k řešení problémů, řídil se intuicí, srdcem, profesní otázky vnímal jako život a ne jako byznys. Pro nás to byl vždy takový táta a v každé rodině je něco, jednou jsou děti hodné, jindy zlobí, je potřeba být tu přísný, tu pochválit. A přístup to byl zjevně správný. Sotva se tomu dá naučit ve škole, s tím se člověk narodí.

Teď sice odchází z funkce ředitele, ale zůstává členem představenstva a bude tady pořád přítomen jako obchodní sládek, to je činnost jemu blízká, bude zprostředkovávat kontakt mezi pivovarem a odběrateli a bohatě se tak zúročí jeho zkušenosti. Naše pivo je specifické, je důležité umět s ním zacházet a on hospodským poradí, jak se k pivu chovat a jak se o něj starat.

Samozřejmě jsme se názorově střetávali, ale kdyby takové střety nebyly, nebylo by vývoje. Přišel jsem z jiného pivovaru, jsem jiná generace, měli jsme rozdílné představy, hlavně v začátcích, ale vždycky jsme dospěli ke kompromisu, jednou jsem měl pravdu já, jednou on a vždy to bylo pro dobro piva. Pan ředitel nestojí tvrdě za svým, ale diskutuje, vyptává se, zajímá ho názor jiných, odborníků i laiků, a nakonec společně dospějeme k řešení, které bylo vždy ve prospěch věci. Je to zkrátka tělem i duší "pivovarskej", má rád pivo i řemeslo a prioritou vždycky bylo, aby pivo vyšlo jako vítěz. To vnímají všichni tady, to, že v pivovaru vládne dobrý duch, je hlavně jeho zásluhou.

Nástupce si vychoval v nás, nejsme sice jeho pokrevní rodina, ale jako členové jeho rodiny se cítíme. Určitě se nestane, že po jeho odchodu začneme všechno dělat jinak. Něco se možná změní, to je otázka dalšího vývoje, ale jeho filozofie výroby piva a vztahu k zákazníkům tu zůstane.

Jeho intuitivní model řízení možná nekoresponduje s odbornými příručkami, něco jsme možná dělali přímo opačně. Když to vezmeme z pohledu hospodářských výsledků, udělala se spousta věcí, nad kterými by odborníci kroutili hlavou, a přitom efektu bylo dosaženo; možná by stálo za to se nad tím naším způsobem řízení zamyslet. Naši majitelé jsou zkušení obchodníci, ředitel má cit, selský rozum a lásku k pivu a všechno dohromady přineslo výsledky, které teď máme.

Mohl by snad vzniknout dojem, že odchodem pana ředitele se něco výrazně změní, pan Horák se znal snad s každý v oboru i okolí, je s pivovarem spojen víc nežli kdokoliv jiný. Ale za sebe i ostatní mohu zaručit, že pivo budeme vařit pořád dobré a se zákazníky a příznivci budeme mít stejně vřelé a upřímné vztahy, jako když tu řediteloval on."

I František Horák smýšlí stejně: "K odchodu jsem se rozhodl dobrovolně, usoudil jsem, že už je čas. Myslím, že svijanské pivo už své jméno stonásobně očistilo. Jednu dobu se říkalo, že malé pivovary skončí, že je velké "převálcují". Pravda, máme vyšší energetickou náročnost, vaříme pivo živé, nepasterované, ani do hospod nedáváme tolik, co velké pivovary, ale hospod nám neubývá, naopak.

Nového ředitele jsem si sice nevychoval, ale sám jsem ho navrhl - pracoval v týmu majitelů pivovaru a jevil se mi jako velmi schopný nástupce. Není sice pivovarník, ale srdce mu pro pivovar buší a jistě bude bušit ještě víc, až se tu se vším sžije. Ostatně budu mu stále k dispozici s radou, nápadem, podporou.

S pivovarem budu stále v kontaktu, jako obchodní sládek budu mít kancelář v Liberci, občas vyjedu s obchoďáky po hospodách, pochválím nebo něco doporučím, teď jsem na to vůbec neměl čas. Neříkám, že jsme ve vaření piva mistry světa, ale naše pivo má duši. Je živé, obsahuje řadu vitamínů a tělu prospěšných látek, když se pije rozumně, je to zdravý nápoj. Taky mám rád fotbal, hokej, volejbal, chodím s kamarády na pivo, chci víc jezdit na kole, vylepšit zahrádku. Dění v pivovaru můžu sledovat z jiného úhlu pohledu, poradit, navíc odcházím s dobrým pocitem, že mě lidi berou, vždy jsem se snažil s lidmi vycházet, usnadnit jim práci moderní technikou, zajistit jim za kvalitní práci i slušný výdělek. Chtěl bych lidem moc poděkovat, bez nich by se nedokázalo nic, dnes už tu nejsou jiní pracovníci než jen dobří a velmi dobří. Jak se podařilo vybudovat takový tým? Když do něčeho jdete s nadšením, strhnete i ostatní."

František Horák,

narozen roku 1941v Mašově u Turnova, od roku 1963 bydlí ve Svijanech. Od roku 1957 je jeho tvůrčí život spjat s Pivovarem Svijany. Založil Svijanské pivní slavnosti a získal pro Svijany mnoho čestných uznání. Sám se stal například Osobností Libereckého kraje či pivovarnickou osobností za rok 1998.

Zdroj: Hospodářské noviny | Autor: Zdena Bočarova

Vystudoval dopravní inženýrství a původně se měl stát pilotem. Řadu let pracoval jako obchodní manažer ve strojírenském podniku. Teď ho osud zavál do nejznámějšího pivovaru v kraji – do Svijan. Na začátku dubna vystřídal Roman Havlík ve funkci ředitele dosavadního nestora českého pivovarnictví Františka Horáka. „Nikdy by mě nenapadlo, že se stanu ředitelem pivovaru, ale jsem rád,“ říká čtyřicetiletý Havlík.

* Jste spíš technik a obchodník než pivovarník. Jaký je váš vztah k pivu?

Sám sebe bych pasoval do role vášnivého spotřebitele. Deset let piju svijanské pivo. Když jsem někde mimo náš region, ochutnám i konkurenční piva, ale jsem nakažený patriotismem, takže na to naše nedám dopustit. Jsem konzervativní a nemám rád různé moderní příchutě.

* Pijete také třetinky jako váš předchůdce František Horák?

Ano. To mě naučil právě on. Vždycky jsem pil půllitry, ale od doby, co ho znám, piju třetinky. Pivo je pak stále čerstvé.

* Jak jste se vůbec do Svijan dostal?

Cesta byla trochu klikatější. Původně jsem totiž vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině specializaci pilot-inženýr. To bylo ještě před revolucí, pak jsem ještě šel na devět měsíců na vojnu. Mezitím se situace změnila. Zrušil se Slovair a aerolinky měly na piloty vysoké nároky, které jsme my jako mladí absolventi, navíc civilové, nesplňovali. Takže jsem musel svoje plány přehodnotit a hledat uplatnění někde jinde.

* Znamená to, že jste jako pilot nepracoval?

Ne. Začal jsem pracovat v marketingu na různých pozicích a pak dostal od spolužáka nabídku, abych šel pracovat do firmy jeho otce do Liberce. To bylo v roce 1992. A od té doby jsem už v Liberci zůstal. V roce 1997 jsme šel do Gey-LVZ jako vedoucí nákupu a po devíti letech jsem začal působit jako projektový manažer.

* Co jste dělal?

Stavěli jsme továrnu v Istanbulu. Tři čtvrti roku jsem strávil na cestách. Pak jsem se rozhodl odejít a přišla nabídka od většinového vlastníka Pivovaru Svijany, abych převzal vedení pivovaru po Františku Horákovi, který si mě vybral jako svého nástupce. Rozhodování nebylo jednoduché. Znamenalo to přejít z velké mezinárodní firmy do malé, kde to funguje úplně jinak, ale jsem rád, že jsem to udělal.

* V čem je to jiné?

Vládne tu jiná atmosféra, taková rodinná. Ve velké firmě má všechno svoji škatulku, regule a pravidla, všechny procesy jsou striktně naprogramované. Jakmile to nějak vybočí, nastane problém. Chápu, že ve velké firmě to asi jinak nejde. Všechno je ale až moc sterilní. V malé firmě je to méně formální, ale zase pružnější a přizpůsobivější. Lidé tady k práci přistupují nejen jako k zaměstnání, pro ně je to srdeční záležitost. A to se mi na tom líbí daleko nejvíc. Možná je to dané i tím výrobkem, který je ryze český a lidé k němu obecně mají kladný vztah.

* Ještě před svým nástupem do funkce jste udělal dvouměsíční kolečko po všech pracovištích v pivovaru. Proč?

Chtěl jsem vidět zblízka, jak se vaří pivo. Dalším důvodem bylo, že jsem chtěl poznat lidi a zapadnout mezi ně. Začal jsem na varně a snažil se projít celým výrobním procesem. Potom, když jsme pivo nasudovali do sklepa, kde leží asi měsíc, využil jsem času a vyrazil s obchodními zástupci na objížďku našich hospod a restaurací a získával poznatky z trhu.

* Překvapilo vás při tom kolečku něco?

Lidé. To, že je jejich stavovskou ctí, aby bylo pivo co nejlepší. A že jsou hrdí na to, že se na jeho zrodu podílejí. Možná je to i tím, že většina z nich je místních a pivovar je tu už spoustu let, takže jsou s ním spjatí už po generace.

* Každý manažer chce do firmy přinést něco svého. Co tedy vy chcete přidat k tomu, co už tady je?

Dosavadní ředitel nasadil laťku hodně vysoko a v tom budu pokračovat. Jako manažer chci skloubit zájmy vlastníků, kteří chtějí vydělávat, se zájmy zaměstnanců, aby chodili domů se slušnou výplatou, a s potřebami a přáními zákazníků, aby byli spokojeni a dál naše pivo kupovali.

* To nebude lehké. Jak to chcete udělat?

Nebudeme ustupovat od našeho tradičního receptu. Vaříme pivo klasické, v otevřených spilkách, bez chemických úprav a bez pasterizace. Na druhou stranu tradiční metoda je pracnější a pomalejší, takže se nevyrobí tolik jako při nových eurometodách. Navíc má živé pivo kratší trvanlivost, takže to jsou určitá omezení, která nás trochu svazují, například ve vývozu. Proto také nepatříme mezi nejlevnější piva. Dál ale chceme získávat nová teritoria, nové hospody a zákazníky.

* Daří se to, kolik máte v současnosti hospod?

Patnáct set. Většina je jich do vzdálenosti zhruba šedesáti kilometrů, ale máme hospody i v jižních a západních Čechách a například i v Plzni. V poslední době se nám daří expandovat do Brna a okolí, kde máme už více než čtyřicet hospod a vypadá to, že přibudou další. V měsíci březnu jsme tak dodali 800 hektolitrů.

* Jak získáváte nové hospody?

Snažíme se hostinské a majitele restaurací přesvědčit o tom, že jim nabízíme klasické české pivo, za kterým se budou hosté vracet, učíme je, jak s ním zacházet a jak ho ošetřit, aby bylo co nejlepší.

* Máte ambice jít někam do ciziny? Například do Německa nebo do Polska?

Je to významná možnost dalšího rozšíření, ale jen za předpokladu, že zachováme ty vlastnosti piva, jaké nabízíme.

* Chystáte letos nějaká vylepšení?

Za zhruba padesát milionů korun. Rozšiřujeme ležácký sklep, do stáčírny chceme koupit dva nové automaty na lahve i kegy (nerezové sudy, pozn. red.). Chceme rozšířit sklady a vybudovat novou prodejnu. Z té staré chceme udělat síň tradic, protože si myslíme, že si to pivovar zaslouží. Navíc slaví letos 444 let od založení a deset let od doby, kdy jsme se stali soukromým pivovarem. Oslavy chystáme na podzim, ale předtím se v červenci budou konat tradiční Svijanské slavnosti.

* Deset let je dlouhá doba. Změnili se nějak vlastníci?

Majoritním vlastníkem je od počátku společnost LIF a druhým je nyní společnost K Brewery Group, která koupila podíly od menšinovým vlastníků. Podporuje regionální menší a střední pivovary. Patří jí například i Platan nebo Černá Hora.

* Patří k vám i pivovar Rohozec. Není to tak trochu konkurence?

Možná to tak vypadá, ale my spolupracujeme a vzájemně se doplňujeme.

* Velikostí už spadáte mezi střední kategorii pivovarů a letos chcete zaútočit na hranici 300 tisíc hektolitrů. Mění se tím nějak vaše situace?

Ta už se změnila, když jsme překročili hranici 200 tisíc hektolitrů ročně. Platíme stejnou spotřební daň jako Plzeň, to je 240 korun z hektolitru desítky. I to je jeden z důvodů, proč nepatříme mezi nejlevnější piva. Tím hlavním ale je, jak už jsme řekl, klasický a nákladnější způsob výroby. Nadále chceme být pružní a rychle reagovat na přání zákazníků.

* Co je největším nepřítelem vašeho pivovaru?

Největším nepřítelem pivovaru, ale nejenom našeho, ale všech pivovarů, které vaří „české pivo“, je podle mě globalizace a obrovský ekonomický tlak na náklady, který může vést až k tomu, že pivo bude všude stejné nebo velice podobné.

* A co konkurence?

Ta zdravá je motivující, nutí vás neustrnout na místě, ale neustále se zlepšovat. S tou nekalou nic neuděláme.

* Co byste vzkázal vašim příznivcům?

Že ředitel se sice změnil, ale pivo zůstává stejné. To je myslím ta hlavní zpráva.

***

* Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany

– 40 let, ženatý, 3 děti

– pochází z Krupky

– vystudoval VŠ dopravní v Žilině, specializaci pilot-inženýr

– v roce 1992 přišel do Liberce, pracoval v oblasti obchodu

– v roce 1997 nastoupil do GEA-LVZ jako vedoucí nákupu, později pracoval jako projektový manažer

– od 1. dubna je ředitelem Pivovaru Svijany

– vystřídal ředitele Františka Horáka

Zdroj: MF Dnes | Autor: Milada Prokopová

Od roku 1957 spojil svůj život s Pivovarem Svijany František Horák. Nyní odchází z místa ředitele. Za jeho působení se podařilo podnik na poslední chvíli zachránit a pivovar navýšil svoji výrobu téměř desetkrát.

Jedna z největších osobností českého pivovarnictví - František Horák, v pondělí odchází z místa ředitele Pivovaru Svijany. Se svým životním posláním, pivovarem, se však zcela rozloučit nedokáže a se Svijany, kterým věnoval 50 let svého života, bude dál spolupracovat jako obchodní sládek. „Kdybych měl skončit úplně, to by pro mě nebylo dobré,“ říká Horák.

* Co nebo kdo vás přivedl před více než půl stoletím do pivovarnictví?

Byl to můj otec. Jednou v roce 1957 takhle přišel a říká: ve Svijanech shání do učení sladovníka. Měli jsme v té době malé hospodářství, a tak pivovarské mláto bylo jedním z dalších argumentů. Já jsem neměl vyhraněné zájmy jako některé dnešní děti, a tak jsem do toho šel. To pivovarství se mi stalo prakticky koníčkem, takže jsem se do toho zahloubal a měl jsem to rád. Za celý ten život jsem tu prošel všemi funkcemi, znám tu každý centimetr.

* Jak to tu tehdy vypadalo, jako v Hrabalových Postřižinách?

Vzpomínám na ty časy, kdy jsme ještě neměli pásové dopravníky ani sklápěčky, takže se všechno házelo ručně lopatama z vagonů. Měli jsme tu bednáře. Pamatuji dřevěné transportní sudy, to byly čtvrtky, půlky a stovky. V těch sklepích, co dnes máme nerezové tanky, tak tam byly velké ležácké sudy, které se koncem každé zimy, řekněme tak v únoru, vyndávaly ven. Stará smola se z nich horkým vzduchem sundávala a dávala se nová. Parta lidí pak sudy různě koulela po dvoře. Lahve se přivážely volně ložené ve vagonech, akorát chráněné skelnou vatou, a sami jsme je rovnali do dřevěných bedýnek. Dneska by tomu nikdo nevěřil. Byla to zkrátka úplně jiná práce. A hlavně dřina.

* Co všechno jste tedy v pivovaře dělal?

Dělal jsem ve sklepě, ve varně, vařil jsem pivo, chladil, filtroval, prostě úplně všechno. Pak jsem se stal podsládkem, to bylo tak kolem roku 1974, asi od roku 1980 jsem byl sládkem. No a od roku 1989 ředitelem.

* Svijany nepatřily vždy mezi dobrá piva. Proč?

Celou dobu jsem byli jen provoz, pod někoho jsme patřili a neměli o nás zájem. Takže jsme nebyli ani technologicky dobře zařízeni. Vodu na kvasnicích jsme měli nechlazenou přímo z vrtu, což je špatně. Měli jsme také teplé sklepy. Mimo to za minulého režimu byl v pivovarnictví kvůli nízkým platům nedostatek pracovních sil. Bylo tu zaměstnáno takových šest až deset nemakačenků a ochmelků, na které nebylo spolehnutí. Pivo jsme pak měli třikrát dobré, dvakrát špatné, kvalita se pohybovala.

* Během své éry jste pivovar dvakrát zachraňoval. Jak se vám to povedlo?

V roce 1985, kdy jsme patřili pod podnik Louny, se měl pivovar zavřít. Já už ho ale měl tak rád, že jsem se obklopil lidmi a kamarády, kteří byli ve funkcích různých ředitelů a měli dlouhé prsty na ministerstvu. Pivovar jsme zachránili. To bylo poprvé. Pak ho chtěli v roce 1998 zavřít Pražáci. Ono to tedy vlastně patřilo Angličanům. Chtěli to zavřít nejdříve tady a pak ve Vratislavicích. Začal jsem s nimi jednat, že to koupím. Říkal jsem jim, prodejte nám to, vždyť tady se dělá třicet pět tisíc hektolitrů, vždyť vás nemůžeme ohrozit. Protože pivovar Svijany byl založen již v roce 1564, tak jsem apeloval i na jejich vztah k tradicím. Nakonec se rozhodli, že mi to prodají. Tak jsem si vyjednával peníze, čas utíkal a peníze pořád nebyly. To bylo tak dva tři měsíce až najednou řekli, pane Horák, jestli tu peníze nebudou za tři týdny 28. dubna, tak to zavíráme.

* Tak to byl hodně šibeniční termín.

Já jsem ty peníze nesehnal, ale moji známí sehnali pány Kučeru, Kašpara a další. Peníze jsme tam vezli poslední den autem s ochrankou. Dva dny předem se ještě nevědělo, zda pivovar ještě pojede. Byl to takový zázrak, kdy jsme dvakrát utekli hrobníkovi z lopaty a daří se nám. Bude to asi díky tomu, že jsme to chtěli, člověk to měl rád, majitelé do toho dali nějaké peníze.

* Jaké byly nejhorší okamžiky kromě těch kdy pivovaru hrozilo uzavření?

Asi s těmi lidmi. V některých dobách se to nedalo vůbec uhlídat. Buď přišli do práce pozdě nebo vůbec, nebo alespoň něco zkazili. Když jsem nastoupil a zhruba tak do sedmdesátých let tu byli lidi ještě z první republiky. Jenže ty se kvalitně nenahradili a ještě se zvyšoval výstav. A k tomu ještě ta nesprávná technologie. No, nebylo to jednoduché. Dnes už tu je pracovní kázeň. Není možné, aby se v práci někdo opil. To ale neznamená, že zakazujeme napít se piva. Může se napít, já nevím, třeba pro žízeň, ale není možné, aby trpěl pivovar.

* Zdá se, že pivovar skutečně netrpí.

Dnes, bez nějakého velkého chlubení, protože se už nikde nedělá špatné pivo, nám ten kšeft jde pořád nahoru. Je to asi tím, že to těm lidem chutná. Posledních deset let se výstav stále zvyšuje. Začínali jsme na třiceti osmi tisících. Loni jsme udělali dvě stě šedesát devět tisíc a letos to vypadá na tři sta tisíc. Za první tři měsíce letošního roku máme proti loňsku sedmnáct procent navíc. Takže to jede.

* A není škoda to tedy opouštět?

Nikdo mě odsud nevyhnal, sám jsem se rozhodl. Novému řediteli Romanu Havlíkovi to předávám, myslím, na zlatém podnosu. Toho hocha znám deset let. Je to čtyřicetiletý inženýr. Pracoval v GEA-LVZ, kde Mirek Kučera (nynější většinový akcionář-pozn.red.), který mi pomáhal se záchranou pivovaru, dělal ředitele. Takže si ho sem vzal. Již se tu dva měsíce pohybuje, zařizuje, již si uvařil várku, je to chytrý kluk a ještě se určitě občas sejdeme.

* Jak bude vlastně vypadat vaše další práce pro pivovar?

Jednak zůstávám v představenstvu firmy a jednak jako obchodní sládek občas pojedu s těmi obchoďáky, abych dokoukl jak to naše pivo kde točí a ošetřují. Nebudu řídit, takže si budu moci dát malé pivo a říct, hele máš to dobrý, nebo hele měl by jsi s tím udělat to a to. Hlavně už nebudu mít na sobě ty starosti a zodpovědnost za celý pivovar. Ale kdyby mi nedali tuto možnost, to by nebylo dobré. To bych se z toho zbláznil. Já nemůžu být úplně bez pivovaru.

* Když už jsme probrali ty vaše nejhorší okamžiky v pivovaru, tak co ty nejkrásnější?

Ty úplně nejhorší, kdy se měl pivovar zavírat, byly zároveň i nejkrásnější. Když jsme ten pivovar zachránili, to byla nádhera. No a pak ten závěr mé kariéry, kdy jsme deset let šli pořád nahoru. Už nejsme regionální pivovar, ale kromě severní Moravy zavážíme celou republiku. Třeba kolem Brna máme asi 65 hospod a v dokonce v Plzni nás točí ve dvanácti hospodách. Je to zavazující a člověk musí o tu kvalitu pořád bojovat. Věřím, že ty lidi jsou tady na to vycvičení, jsou na něj hrdí. Všechno to jsou pivovarský lidi, kteří to budou dělat dál dobře, jako když jsem tu byl já.

* Neměl jste za těch padesát let zaječí úmysly? Jít někam kde mají třeba lepší vybavení?

Neměl. Po té co jsem sem přišel, tak jsem si tu namluvil holku, jejíž táta pan Tichý tu byl sládkem a také pracoval celý život v pivovarnictví. A já to po něm převzal. Byl to takový přátelský život v tom pivovaru.

* A jak brala rodina vaši práci?

Myslím, že dobře. Manželka od svého otce věděla, do čeho jde. Ráno brzo do práce a večer pozdě z práce Mnoho let jsem vstával v půl čtvrté a od půl páté byl v práci. V té době tedy nebyl ani čas na dovolenou.

* Když zbude nějaký čas mimo práci, tak ho věnujete nebo budete věnovat čemu?

No tak, protože hodně jezdím, tak si v práci moc pivo nedám. Pak si ale rád zajdu jednou dvakrát týdně do hospůdky posedět s kamarády a dát si pár třetinek. No a pak chodím na fotbal a samozřejmě také na liberecký hokej. A také na volejbal v Dukle Liberec. Mám i spoustu známých a příbuzných, které mohu navštěvovat. Takže koníčky mám a hlavně pivovarské poslání mi i nadále zůstává.

* František Horák narozen 1941 v Mašově od roku 1963 bydlí ve Svijanech vdovec, má syna, žije s přítelkyní od roku 1957 až na jeden rok, kdy pracoval pro nedaleký Pivovar Klášter, je jeho tvůrčí život spjat s Pivovarem Svijany duchovní otec Svijanských pivních slavností získal pro Svijany i pro sebe mnoho čestných uznání (například osobnost Libereckého kraje)

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jaroslav Hoření

Nejznámější pivovarník v kraji, šéf Pivovaru Svijany František Horák, končí ve funkci ředitele. Od dubna jej nahradí čtyřicetiletý dopravní inženýr a dosavadní obchodní manažer firmy GEA-LVZ Roman Havlík. Horák strávil v pivovaru, který se pod jeho vedením stal největším v kraji, půl století.

„Se Svijany ale budu stále v kontaktu,“ říká Horák. „Vlastně budu něco jako Frantin v Hrabalových Postřižinách. Budu jezdit po hospodách jako obchodní sládek a kontrolovat, jak s naším pivem zacházejí a radit jim, jak to dělat líp,“ těší se Horák. „Ale bez té obrovské odpovědnosti za celý pivovar.“ Své zkušenosti by měl uplatnit i v nově vznikající skupině menších pivovarů, které spojuje vlastnická struktura kolem společností K Brewery Group a.s. a LIF a.s.

Do Svijan nastoupil Horák v roce 1957 jako dělník a prošel všemi funkcemi přes úředníka, podsládka, sládka až po ředitele, kterým se stal v roce 1989. „Když jsem ve svých šestnácti do Svijan přišel, nenapadlo by mě, že tu zůstanu tak dlouho, a že jednou budeme vařit tolik piva,“ přiznává Horák. Dvakrát byl pivovar těsně před zavřením. „Hřeje mě, že mohu říci, že jsem se přičinil o jeho záchranu,“ dodává.

Poprvé měly Svijany zaniknout před třiadvaceti lety. „Tehdy jsme spadali pod Louny. Měl jsem vlivné známé, a tak jsem je tak dlouho otravoval, až se povedlo z nich vyrazit slib, že nám dají ještě šanci,“ vzpomíná Horák. Podruhé to bylo před deseti lety. Svijany patřily Pražským pivovarům, které tehdy vlastnili Angličané. „Nechtěli malý pivovar. Chtěl jsem ho koupit, ale neměl jsem peníze. Povedlo se sehnat dnešní majitele a já se stal podílníkem.“

Podle něj se tehdy situace zásadně změnila. „Pivovar se dostal do rukou lidí z regionu, ti měli zájem ho rozvíjet. Tehdy jsem Angličany před prodejem přesvědčoval, že se svými šestatřiceti tisíci hektolitry ročně je nemůžeme ohrozit. Netušil jsem, že se dostaneme až na téměř tři sta tisíc,“ poznamenal Horák.

Zdroj. MF Dnes

Herečka Jiřina Bohdalová (77) prodala svůj podíl v pivovaru Svijany! Za své akcie, které odpovídaly zhruba 4 % pivovaru, dostala pořádný balík! Odhadem 5 milionů korun!

„Odhaduji, že cena za čtyřprocentní podíl se pohybovala kolem pěti milionů korun. V potaz beru velikost pivovaru a ceny, za které se v posledních měsících prodaly podobně velké pivovary,“ řekl deníku Aha! pivní expert Jaromír Čeleda.

Koupi minoritního podílu od slavné herečky potvrdili i lidé z okolí podnikatele Miroslava Kučery, který od Bohdalové akcie koupil. „Vedle Bohdalové vykoupil Kučera i další minoritní akcionáře a v současnosti má ve Svijanech majoritu,“ potvrdil jeden z Kučerových spolupracovníků.

Bohdalová tak potvrdila instinkt dobré obchodnice. Když před lety podíl kupovala, zaplatila za něj zhruba 400 tisíc korun. „To pivo mi chutnalo a říkala jsem si, že určitě bude chutnat i jiným lidem. Proto jsem si část pivovaru koupila,“ vysvětlila svou investici Bohdalová. Pak už ale o pivovaru příliš mluvit nechtěla.

Zdroj: Aha

Milionové investice, například robotizace výroby, výrazné zvyšování výroby piva, dodávání svijanského piva novým odběratelům. To jsou plány, které v letošním roce čekají Pivovar Svijany. Ba co víc, prakticky vše ještě v první polovině letošního roku.

„V loňském roce jsme vyrobili 265 916 hektolitrů piva, o rok dříve 227 785 hektolitrů. A plán na letošní rok je vyrobit 300, možná i 310 tisíc hektolitrů,“ prozrazuje Boleslavskému deníku smělé plány ředitel Pivovaru Svijany Josef Horák.

K tomu, aby pivovar poprvé v historii překonal hranici tří set tisíc hektolitrů, má v prvních dvou měsících letošního roku dobře nakročeno. „V lednu letošního roku jsme oproti lednu loňského roku vyrobili 117 procent piva, v únoru dokonce 125 procent,“ pokračuje ředitel. První letošní čísla jsou tudíž nejlepším důkazem toho, že nárůst výroby bude i v roce 2008 pokračovat.

Současná maximální kapacita pivovaru se však pohybuje okolo tří set tisíc vyrobených hektolitrů ročně. Aby bylo možné třísettisícovou hranici překročit, je potřeba přikročit k investicím. „Počítáme s investicemi za zhruba padesát milionů korun – prakticky všechny v prvním pololetí letošního roku,“ říká ředitel.

Co vše se během několika následujících měsíců v Pivovaru Svijany chystá? V květnu se mají rozšiřovat takzvané studené prostory, tedy ležácký sklep, kde přibude šest nových tanků. Každý pojme 630 hektolitrů piva. Další investicí, plánovanou už na příští měsíc, je paletizace a depaletizace. „Jde vlastně o robotizaci výroby. Láhve už se nebudou na palety nandávat ručně, totéž platí i o sudech,“ vysvětluje Horák.

Tento krok ušetří i několik pracovních sil. Neznamená to však, že by pivovar propouštěl. „Vzhledem k plánovanému navyšování výroby počítáme s těmito pracovníky jinde ve výrobě,“ ujišťuje ředitel.

Během prvního pololetí se rovněž plánuje postavit větší pivovarskou prodejnu a větší sklad. Všechny tyto úpravy budou znamenat, že v pivovaru bude možné ročně vyrobit zhruba 350 tisíc hektolitrů piva ročně.

I přes všechny investice a smělé plány do nejbližší budoucnosti se pivovar hodlá i nadále soustředit pouze na tuzemský trh. „Kromě severní Moravy jsme všude v České republice. Například v Brně a okolí zásobujeme zhruba padesát restaurací, v Plzni asi dvanáct. A stále se hlásí noví odběratelé,“ říká Horák.

V letošním roce se svijanské pivo, stejně jako každý rok, zúčastní i mnoha soutěží. Ta nejprestižnější, v Českých Budějovicích, pivovar teprve čeká. Už nyní v březnu se však může pyšnit některými čerstvými oceněními. Jde například o první místo pro nealkoholické pivo Vozka, které Svijany získaly v Táboře. Tam získaly i Pivní pečeť 2008.

Nealkoholického piva Vozka vyrobil pivovar v roce 2006 téměř 2,3 tisíce hektolitrů, v loňském roce už zhruba 3,5 tisíce hektolitrů. „Lahvové nealkoholické pivo Vozka dodáváme například i do areálu závodu Škoda Auto,“ připomíná Horák.

Stejně jako každý rok nebude ani letos chybět ve Svijanském Újezdu monstrózní akce Pivovaru Svijany. Dvanáctého července se uskuteční oblíbené Slavnosti piva. Loni přišlo patnáct tisíc platících diváků. A letos? Účast určitě nezůstane za očekáváním, z patnácti kapel, které budou hrát na dvou pódiích, se představí například Kryštof, Rangers či Anna K. Už devatenáctý ročník slavností bude, co se týče hudby, žánrově velmi pestrý.

A na co se mohou těšit přímo obyvatelé Mladé Boleslavi? Svijanské pivo už je snad ve všech supermarketech, také v mnoha boleslavských restauracích se Svijany točí. A na duben roku 2008 se chystá úplná novinka, která potěší každého svijanského fajnšmekra.

„V Mladé Boleslavi na Ptácké ulici vznikne během dubna nový krámek čistě s pivem Svijany, ale i dalším svijanským zbožím a propagačními materiály. Jde například o trička, cyklistické dresy, pětilitrové soudky a různé suvenýry,“ láká Horák.

Půjde teprve o třetí svijanskou prodejnu v regionu. Jedna je přímo u pivovaru, druhá v Mnichově Hradišti. „Například krámek v Mnichově Hradišti má naprosto nevídané úspěchy,“ předpovídá Horák úspěch i boleslavské prodejně a připomíná, že například jen cyklistických dresů s logem Svijan už pivovar prodal zhruba tisíc.

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Jan Lastovička

Téměř 45 milionů korun chce letos do modernizace svého areálu investovat soukromý Pivovar Svijany. Zatímco v minulých letech směřovaly desítky milionů hlavně přímo do výroby a zvýšení její kapacity, letos je investice zaměřena na oblast expedice.

Podnik chce rozšířit své skladové prostory, vybudovat novou prodejnu a nakoupit stroje na paletizaci beden a sudů, což uspoří práci pěti lidí. „Vše by mělo být hotovo do konce května, než začne letní sezona,“ řekl ředitel pivovaru František Horák.

Pivovar Svijany je největší v Libereckém kraji a řadí se do desítky největších pivovarů v zemi. Loni dodal na trh přes 269 tisíc hektolitrů piva, což bylo o 17 procent více než v roce 2006, kdy prodal zhruba 229 tisíc hektolitrů. Na rozdíl od konkurenčního vratislavického Pivovaru Hols a dceřiné společnosti Pivovar Rohozec nedodávají Svijanští pivo do zahraničí. Zhruba 70 procent produkce prodají v okruhu 60 až 70 kilometrů, přibývají ale i zákazníci ze vzdálenějších míst.

Loni tak začali dodávat pivo do jižních Čech a na Moravu, kde v Brně a Táboře vybudovali distribuční sklady. „Na export se zatím nechystáme, sotva stačíme uspokojit rostoucí poptávku v tuzemsku,“ dodal ředitel.

Pivovar Svijany je nejstarší v Libereckém kraji, výrobu piva zahájil už v roce 1564. Dnes zaměstnává 80 lidí. Najít nové odběratele pomáhá firmě podle Horáka především kvalita piva a úspěchy v degustačních soutěžích.

Zdroj: MF Dnes.cz

Všechny druhy točeného svijanského piva, grilované klobásy či pečené sele, živé kapely a oblíbené pivní soutěže čekaly v pátek před Domem kultury v Liberci na návštěvníky Dne svijanského piva.

Akce se letos konala již po osmé a nenechalo si ji ujít několik stovek lidí. K poslechu i tanci zahrálo několik rockových a country skupiny. “Jde nám především o to, aby se lidé přišli pobavit a ochutnat dobré pivo, které bude za výborné ceny,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany František Horák. (Liberecký deník)

Ve Svijanském Újezdu vyvrcholí 14. července přípravy na jednu z největších letních akcí v Libereckém kraji. Slavnosti svijanského piva tradičně přilákají do areálu tamního koupaliště na 15.000 návštěvníků nejen z Libereckého kraje, ale z celé republiky i ze zahraničí.

Akce se letos uskuteční už poosmnácté, a je tak nejstarší svého druhu v České republice. "Po zkušenostech z minulých let, kdy se nedostávalo míst k sezení, jsme letos podstatně rozšířili část k sezení," řekl František Horák, ředitel Pivovaru Svijany, jenž je spoluorganizátorem akce. V areálu tak podle něj bude k dispozici dalších 3000 míst pro sedící diváky, takže se celková kapacita zhruba zdvojnásobí.

Slavnosti se uskuteční 14. července a pro vesnici s 370 obyvateli jsou slavnosti největší akcí, na jejíž přípravě se podílí prakticky všichni její obyvatelé. "Pivo se bude letos čepovat ze 120 píp, loni jich bylo 80. Točit budou nejen naši smluvní partneři, ale také místní fotbalový klub, hasiči nebo myslivci," řekl Horák. Pivovar se podle něj na akci připravuje dlouho dopředu a připraveny má stovky sudů.

Spotřebou piva i vysokou návštěvností se svijanské slavnosti řadí k největším svého druhu v České republice. Milovníky piva na ně tradičně láká nejen dobré pivo, ale i bohatý kulturní program. Letos se ve Svijanském Újezdu představí kapela Žlutý pes, Anna K nebo Děda Mládek ilegal band a další dvě desítky kapel včetně country skupin nebo dechovek.

Už druhý rok se musí akce obejít bez tradičních pivních soutěží v rychlosti pití piva a podobně. Organizátoři je zrušili už loni kvůli obavám z možných pokut za porušení zákona. Navíc podle Horáka zájem o soutěže v posledních letech klesal a rok od roku měli organizátoři větší problémy sehnat pro ně dostatek soutěžících.

Hlavním organizátorem slavností je soukromý Pivovar Svijany. Podnik, ve kterém se vaří pivo od roku 1564, se svým výstavem loni zařadil mezi deset největších pivovarů v zemi. Firma s 80 zaměstnanci dodala na trh 227.000 hektolitrů piva a letos počítá s dalším růstem výroby na 250.000 až 260.000 hektolitrů. Firma kvůli tomu opět zvýšila kapacitu svých ležáckých tanků. (i-noviny)

Rekordní množství piva se vytočilo na sobotních Slavnostech svijanského piva ve Svijanském Újezdu. Návštěvníci tu během tropického dne a teplé noci vypili celkem šedesát devět tisíc půllitrových piv a dvanáct sudů nealkoholického piva.

"Je to rekordní množství," řekl ředitel Pivovaru Svijany František Horák. Na slavnostech se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva. "A navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče," uvedl Horák.

Největší zájem měli návštěvníci akce o jedenáctistupňové pivo a pak o desetistupňové.

"Dvanáctek a třináctek se vypilo méně," upřesnil ředitel. Rekordnímu odbytu možná pomohlo i to, že lidé na pivo nemuseli čekat. Stánků bylo hodně a fronty se stály nejčastěji před toaletami.

Podle jednoho z prodavačů se limonády prodávaly mnohem méně. "Dnes točím teprve druhou. Lidé kupují spíše džusy," řekl jeden z nich tři hodiny po zahájení slavností.

Akci si vedle milovníků piva užívaly i děti. Atrakce, stánky se sladkostmi a hračkami, kolotoče a houpačky. To vše byla lákadla, kterým ti nejmenší nedokázali odolávat. Mezi hity patřila bobová dráha nebo jakási modernější, divočejší a rychlejší verze centrifugy.

Na akci vyrazily tisíce lidí z širokého okolí. Organizátoři napočítali čtrnáct tisíc platících diváků, takže slavnosti navštívilo celkem patnáct tisíc turistů. Už v sobotu ve čtyři hodiny odpoledne bylo parkoviště z velké části zaplněné, a to ještě v tu dobu sem najížděly desítky dalších aut, takže se na silnicích tvořily kolony.

Odpoledne hrála v areálu kromě moderních kapel i dechovka. Večer svijanských slavností pak patřil hlavně posluchačům rockových kapel. "Vyšlo nám výborně počasí. Lidem se líbily nejvíce koncerty skupin Děda Mládek Illegal Band, Žlutého psa a také Kabát revival," zmínil Horák.

Podle Horáka hosté ocenili také rozšíření areálu. Na slavnostech tak nebyla hlava na hlavě a každý mohl najít místo k sezení. "Letos jsme přidali asi tři tisíce míst k sezení. Posunuli jsme o kus dál lunapark a zvětšili jsme prostor pro slavnosti," upřesnil starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl. "Také máme nový zrekonstruovaný bazén v areálu," upozornil starosta.

Letos se konal již osmnáctý ročník Slavností svijanského piva. Postupem času se staly jednou z největších letních akcí regionu. (iDnes)

V rámci Pivních slavností v Českých Budějovicích 7.- 8.6.2007 se konala již po jedenácté degustační soutěž „Pivo České republiky 2007“. Letos se do soutěže přihlásilo 42 pivovarů se 181 vzorky piv, novinkou letošního ročníku bylo zařazení i piv kvasnicových. Přihlášené vzorky piv se hodnotily v kategoriích:

· světlé výčepní pivo (10%)

· tmavé výčepní pivo (10%)

· světlý ležák (11%)

· tmavý ležák

· světlý ležák Premium (12%)

· speciální pivo světlé

· speciální pivo tmavé

· nealkoholické pivo

· pivo se sníženým obsahem cukru

· kvasnicové pivo

Při odborné degustaci získal šest medailových pozic i pivovar Svijany. V kategoriích světlý ležák a světlé speciální, získaly Svijanský Máz 11% a Svijanský Kníže 13%, tituly Pivo České republiky 2007.

Kvalita svijanského piva je oceněna řadou cen v odborných i laických soutěžích, největším oceněním však je stoupající obliba svijanského piva u konzumentů. Svijany se stávají nejsilnější značkou na Liberecku a Jablonecku, jejich obliba však stoupá i na Semilsku, Českolipsku a Mladoboleslavsku. Svijanské pivo se s úspěchem točí také v Praze v prvních restauracích. (Čerstvé zprávy)

Dosáhly tak 400 mil. korun, sdělil ředitel pivovaru František Horák. Růst tržeb odpovídá zvyšování výstavu a také růstu cen. Pivovar loni dodal na trh 227 tis. hl piva, což bylo zhruba o 11 % více než v roce předcházejícím.

I letos výstav dál roste. Za prvních pět měsíců dodal svijanský pivovar zákazníkům přes 100 tis. hl piva, což bylo o pětinu více než za stejné loňské období.

"Předpokládáme, že do konce roku vyrobíme 250 – 260 tis. hektolitrů," dodal Horák. Svijanský pivovar se tak podle něj dostal v rámci republiky na 10. místo.

Kvůli růstu výroby musí podnik každoročně investovat do zvýšení kapacity kvasných kádí a ležáckých tanků. Kapacita varny totiž umožňuje uvařit až 300 tis. hl piva. Letos proto podnik investoval dalších 26 mil. korun do šesti tanků a sedmi kvasných kádí, což umožní uvařit až 270 tis. hl piva.

Pivovar Svijany prodává zhruba 70 % produkce odběratelům v okruhu 60 až 70 kilometrů. Stále více zákazníků se ale hlásí i z jiných částí země, a tak musela společnost vybudovat vlastní distribuční sklady v Brně a Táboře. "Vyvážet do zahraničí se zatím nechystáme, sotva stačíme uspokojit rostoucí poptávku v tuzemsku," dodal ředitel.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji a jeho tradice je také nejstarší. Výroba piva ve Svijanech začala v roce 1564. (Moderní obchod)

Každý den přináší MF DNES profil některé z osobností nominovaných do ankety Osobnost Libereckého kraje. Dnes ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Jen málokde se podařilo to co v pivovaru ve Svijanech. Zatímco před osmi lety měli pětačtyřicet hospod v okruhu pár desítek kilometrů, dnes jich mají přes dvanáct set a znají je „fajnšmekři“ v celé České republice. Z pětatřiceti tisíc hektolitrů piva uvařeného v roce 1998 se vyhoupli až no loňských 230 tisíc a letos sahají po tři sta tisících. Tím, kdo u všeho byl a svůj život se svijanským pivem spojil, je František Horák. Od roku 1995 byl ředitelem pivovaru a je jím dodnes, i když je mu už 66 let.

Narodil se v roce 1941 v Mašově u Turnova. Absolvoval učiliště v oboru sladovník s maturitou v Plzni, v roce 1957 nastoupil do svijanského pivovaru, kde až na jednoroční přestávku působí stále. Prošel cestou od dělníka, přes podsládka a sládka. Před dvanácti lety se stal ředitelem.

Zásadní obrat ve vývoji pivovaru i v Horákově životě nastal v květnu 1998. Tehdy pivovar koupila skupina českých podnikatelů a vznikla společnost Pivovar Svijany.

Z pivovaru, který skomíral, se stal nejznámější výrobce piva v regionu. Leckdo mluví o zázraku. „Vsadili jsme na štamgasty a na patriotismus, a samozřejmě na kvalitu. Na to, že vaříme tradiční pivo,“ říká Horák. „Vyrábíme tradiční kvašené české pivo. Má duši. Je živé a obsahuje řadu vitamínů a tělu prospěšných látek. Když se pije rozumně, je zdravé,“ mluví o „svém“ pivu Horák.

Podle něj je základní svijanskou filozofií vztah k zákazníkovi. Svijany si zákazníka vychovávají. Už před osmnácti lety začaly pořádat ve Svijanském Újezdě pivní slavnosti, na které dnes chodí kolem čtrnácti tisíc lidí. Staly se největší akcí svého druhu v regionu.

„Byli jsme první v republice, hned v roce 1990,“ říká pyšně. Za tu dobu se staly největšími v Česku, zná je skoro každý.

„Neděláme žádnou masivní drahou reklamu, lidé si nás zpravidla najdou,“ říká Horák. „Přijedou třeba na dovolenou do Jizerských hor, Liberce nebo do Českého ráje, ochutnají svijanské pivo a pak je chtějí i doma. Pak nám volají hospodští a ptají se, jestli bychom jim nechtěli dodávat. Začneme tedy shánět v okolí další hospody, aby se nám vyplatilo pivo tam dovážet a často se to podaří. Kromě toho jsme také rozšířili sortiment a investovali do modernizace stovky milionů korun.“ (MF Dnes)

Investovat do rozšíření výroby chce v příštím roce Soukromý pivovar Svijany.

V minulém roce totiž dosáhl rekordního výstavu 230 tisíc hektolitrů piva. Letos chce Svijanský pivovar uvařit ještě o 10 tisíc hektolitrů piva více.

"Původní kapacita pivovaru byla pouze 90 hektolitrů piva. Počítáme proto s tím, že do léta přistavíme další části pivovaru," řekl Deníku sládek Soukromého pivovaru Svijany Petr Menšík.

Za rekordním výstavem stojí především úspěch pivovaru na Plzeňsku a v jižních Čechách. Jen v těchto regionech má Soukromý pivovar Svijany dohromady zhruba 70 hospod.

"V loňském roce jsme navíc dokázali expandovat i do poměrně vzdálených regionů. Například v Brně máme již 15 odběratelů našeho piva," poznamenal Petr Menšík.

Své příznivce si našla také loňská novinka Svijanského pivovaru. Nealkoholické pivo je podle sládka pivovaru Petra Menšíka u zákazníků oblíbené a jeho prodej roste.

V současné době tak Soukromý pivovar Svijany nabízí celkem osm druhů piva. Další však v dohledné době nepřibudou.

"V mezích klasického českého piva je nabídka téměř vyčerpaná. Chceme se soustředit především na zachování tradice.

Inovace proto lze očekávat v jiných oblastech. Například v obalech nebo servisu pro zákazníky," uvedl Petr Menšík.

Přestože prodej Svijanského piva každým rokem stoupá, ani letos nehodlá pivovar investovat větší částky do reklamy.

Místo toho se pivovar představí například na Pivním bále v libereckém Kulturním domě a tradičních již 18. slavnostech Svijanského piva ve Svijanském Újezdě.

"Pompézní reklamy neděláme. Raději oslovujeme naše zákazníky přímo. Na podobných akcích se s nimi dostaneme do kontaktu a můžeme lépe reagovat na jejich přání," dodal Petr Menšík. (Liberecký deník)

Pivovar byl 19 hodin bez elektrického proudu. Celkem o dvě várky piva přišli vinou čtvrteční vichřice v soukromém pivovaru Svijany. Pivovar byl totiž zhruba devatenáct hodin bez dodávky elektrického proudu.

Podle sládka Petra Menšíka tím vznikla škoda v řádech desetitisíců korun. Ta však mohla být mnohem větší. Pivovar totiž dokáže denně vyrobit až šest várek piva. Ve Svijanech měli stěstí, že v době výpadku byly v procesu výroby jen dvě várky.

"Museli jsme zlikvidovat zhruba 400 hektolitrů piva. Výpadek proudu však netrval déle a již v sobotu byl provoz pivovaru plně obnoven," poznamenal Petr Menšík.

Další škody již vichřice v Soukromém pivovaru Svijany nenapáchala. Obchodní oddělení, které je na dodávkách elektrického proudu závislé, bylo po dobu výpadku napájeno z náhradních zdrojů. "Nejdůležitější části pivovaru jsme udrželi v chodu pomocí agregátů," dodal Petr Menšík. (Liberecký deník)

Zhruba o desetinu na 227.000 hektolitrů vzrostla letos produkce soukromého Pivovaru Svijany na Liberecku. Loni podnik dodal na trh 205.000 hektolitrů. Většinu produkce přitom prodá v Libereckém kraji, asi pětinu v dalších částech České republiky. Na rozdíl od konkurenčních Pivovarů Hols a Rohozec do zahraničí nevyváží, řekl ředitel pivovaru František Horák.

Svijanský pivovar prošel loni transformací - původní společnost s ručením omezeným se změnila na společnost akciovou. Cílem změny bylo zvýšit důvěryhodnost firmy a umožnit jí snadnější získávání investičních prostředků na další rozvoj. Už loni pivovar do modernizace a rozšíření investoval kolem 70 milionů korun a zvýšil své výrobní kapacity na 240.000 hektolitrů piva.

Letos podle Horáka investoval podnik zhruba deset milionů korun do modernizace a rozšíření kapacity čistírny odpadních vod. Další větší investice plánuje na příští rok, kdy chce vyrobit zhruba 235.000 hektolitrů piva. Kapacita ležáckých sklepů tomu ale už téměř nestačí, proto by se měla zvýšit na zhruba 260.000 hektolitrů. "Varna je přitom schopna uvařit ročně až 300.000 hektolitrů piva," dodal ředitel.

Svijanský pivovar je největším pivovarem v Libereckém kraji a jeho tradice je také nejstarší. Výroba piva ve Svijanech začala v roce 1564. Výstav pivovaru s 80 zaměstnanci rok od roku roste stejně jako jeho tržby. V loňském roce uskutečnil podnik zakázky za 333 milionů korun. Podniku se daří prosadit i přes poměrně silnou konkurenci velkých pivovarů a také dvou dalších regionálních výrobců Pivovaru Hols Vratislavice a Pivovaru Rohozec, který ale v roce 2004 koupil právě Pivovar Svijany. (iGenus)

Nejstarší pivní slavnosti v republice poprvé přilákaly méně lidí než rok předtím.

Do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdu přijelo na Slavnosti Svijanského piva v sobotu dohromady přes čtrnáct tisíc lidí, o dva a půl tisíce návštěvníků méně, než před rokem. „I tak jsme spokojeni. Konkurovala nám letos spousta akcí,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Lidé měli o víkendu v regionu velký výběr akcí: kromě slavností krajem vedla Rallye Bohemia, plno bylo také na Ještědu. Návštěvníkům to rozhodně nevadilo: bylo tu alespoň volněji než loni, kdy přišlo 16 500 lidí.

Pořadatelům slavností opět vyšlo počasí. „Máme to nahoře domluvené,“ říká s oblibou šéf pivovaru a letos jeho slova opět vyšla: velká horka pominula a místo toho klesly teploty na příjemnější hodnotu, občas se nad areálem i zatáhlo.

Přijatelná teplota byla evidentně i pro konzumenty piva. Vypili dohromady 640 sudů piv, jen o dvacet méně než před rokem.

Pivaři se letos museli obejít bez pivních soutěží. Pořadatelé je zrušili kvůli klesajícímu zájmu i problémům některých pivovarů po žalobách kulturního sdružení Kontext. „Pár lidí nám za to nadávalo, ale nechtěli jsme riskovat. Místo toho jsme pořádali jiné soutěže,“ dodal Horák. Slavnosti se za dobu své existence staly oblíbeným místem setkávání pro všemožné typy lidí. Na jednom místě tu potkáte pivaře s umaštěnými vlasy a pivním pupkem i rodiny s kočárkem. „Byla jsem tu letos poprvé a překvapilo mě, kolik známých lidí tu potkám. Atmosféra je tu vynikající,“ pochvalovala si Petra Špátová z Liberce.

Zřejmě jedinou chybou tak bylo předčasné odpálení tradičního ohňostroje, který se na nebi rozzářil, když ještě přidávala další písničku skupina Katapult.

Na první pohled se akce příliš oproti předchozím nezměnila: pivo, jídlo a doprovodný program. Přesto našli organizátoři způsob, jak ještě slavnosti vylepšit. Například zavedení autobusů do Liberce, nebo úschovny kol.

Ke slavnostem patří i hudební program běžící na dvou pódiích. Hlavními letošními taháky byli Katapult, Mňága a Ždorp nebo Aleš Brichta.

Muzikanti si pivní slavnosti pochvalovali. „Je tady dobré publikum, popíjí a umí se díky tomu krásně odvázat. Navíc i zázemí pro hudebníky je na dobré úrovni a snese srovnání s velkými festivaly. Ochotní bedňáci pomohou s aparaturou, na scéně jsou díky zvukařům dobré podmínky, všechno jede na čas a nejsou žádné prostoje. To je pak radost hrát,“ podotkl Rudolf Hancvencl z kapely Hush.

Slavnosti se obešly bez incidentů. „Nebyly žádné problémy,“ uvedl operační důstojník liberecké policie. Hned po slavnostech se v „Zapadákově“, jak nazval Svijanský Újezd zpěvák Mňágy a Žďorp Petr Fiala, pustí do velkých úprav celého areálu. Příští rok by se do Svijan mělo vejít více lidí než dosud. (MF Dnes)