Pokusný minipivovar ve Chmelařském institutu s.r.o. Žatec
Reportáže z minipivovárků
Pokusný minipivovar ve Chmelařském institutu s.r.o. Žatec
Zpráva č. 29 o stavu pivovarnictví v Čechách
Vážení pivní přátelé, milí čtenáři,
Dnes se spolu podíváme do Hlavního města Chmele. Do hlavního města chmele celého světa. Radní toho města říkají, že prý je to město „kde je pivo doma“. No nevím. Tím si nejsem úplně jistý, ale jedno vím na beton: chmel tam doma je! Ale vlastně ano … kde je doma chmel, musí být doma i pivo. Jedno bez druhého se dobře neobejde. Tohle městečko na okresu Louny je taková Mekka pivařů. Kdo nebyl v Žatci, jako by neexistoval…
Žatec - město, kde je pivo doma
A proto se na toto psaní tak těším. Zcela náhodou mám na sobě tričko z logem Žatce a zcela nenáhodně si k psaní otevírám Baronku 13° (to z „pokusňáku“ už jsem vypil), aby mi to šlo lépe od ruky. Chutná mi. Jako vše, co se pojí k okresu Louny. Je to totiž má krevní skupina. Místo mých předků z otcovy strany a místo, kde také mám svojí tajnou celoživotní lásku. Řeku Ohři. Vím, že to sem nepatří a mohu zde být napadnutý, ale chci se vyznat z mé lásky k ní. Tak a už není tajná… Proto to tady mám tak rád. Každý člověk musí mít takové místo v srdci. Jinak život stojí za starou Belu a je prázdný.
Triko
V Žatci samotném jsou už pivovary tři. Jeden velký, Žatecký pivovar (má momentálně úžasný malovaný obrázek na domácí stránce), jeden nový minipivovar U Orloje (ten svůj web zatím nemá) a jeden, ten v kterém se zrovna nacházíme … kde se chmel piplá, mazlí, šlechtí, zkoumá … Pokusný minipivovar Chmelařského institutu s.r.o.. Je jiný než ostatní, je výzkumný, nekomerční. Má dokonce zakázáno prodávat pivo! Tady je to všechno o vědě a výzkumu. Bílé pláště, dlouhé chodby a hlavy študované co po nich chodí.
Chodba Chmelařského institutu
S tituly před i za jmény. Doktoři chmelových věd („DrHLS“). Nemyslím to zle a pejorativně, ne ne ... co jsem poznal, jsou to samí dobří a bodří lidé. No prostě pivaři a chmelaři! Ti jsou přece už z podstaty dobří … jako Vy všichni tady na Pivním.infu! Nemám pravdu? Dokonce si tu do institutu, do vlastního hnízda nasadili dobrovolně i malého „špiona“, jakéhosi Japonce, jmenuje se Hiro, který tu již rok zkoumá chmel chmelů, krále mezi chmelem: Žatecký poloraný červeňák. Jiná odrůda, jako Bor, Agnus, Harmonia či Premiant ho nezajímá! Prý ho opravdu zkoumá s pověstnou japonskou pečlivostí a precizností…
Hlavní sládek, pan Jan Hervert
Ujímá se nás mladý pan sládek Jan Hervert, který tu pracuje již 12 let. Je to vlídný a laskavý, přirozeně se chovající a jednající muž, a já se už teď těším, že ho zase někdy navštívím. A můžete i Vy. Každou Dočesnou (žatecké slavnosti piva vždy první víkend v září) je Chmelařský institut otevřený i veřejnosti a pořádají se zde degustace. Jak praví oficiální webové (a dobře zpracované) stránky institutu na adrese www.chizatec.cz, je jeho cílem komplexní chmelařská problematika a jeho vývoj tak, aby to šlo, lidově řečeno, dopředu.
Chmelařský institut - celkový pohled
Tedy šlechtění chmele, ochrana, pěstitelství, rozvoj sklizňové techniky, posklizňové zpracování atd. Minipivovar samotný si potom vytkl za cíl, a nyní cituji z webu doslova: „Testování pivovarské kvality novošlechtěných chmelů, - ověřování pivovarské kvality nových českých i zahraničních odrůd chmele - spolupráce s průmyslovými pivovary při vývoji nových značek piv a příprava piv pro soutěže v rámci pivovarsko-chmelařských kongresů a seminář“ Ušlechtilé cíle, viďte? A i z nich také žijí.
Pokusná varna
Pojďme se teď do sklepa podívat na ten jejich pokusný minipivovar. Jeho život začíná roku 1963. Pán v nejlepších letech, ... jako já! Haha. Jdeme! Minete dveře zdobené, jak jinak, vykovanou chmelovou šiškou, a jste na místě. Je to opravdu malý a navýsost pokusný pivovárek. Útulňoučký až běda. Hned bych se zde utábořil. Varnu a její technologickou část dodaly Pacovské strojírny v roce 1982. Jedna várka je o obsahu 60 litrů sladiny a konečných 50 litrů mladiny. Uvaří se cca 130 várek za rok. Piva zde nemají svá jména, jde jen o to jaká odrůda chmele byla použita.
Sládkova pracovna
To se to testuje, „zkoumá“ a degustuje. Nádherné zaměstnání. Nakukuji také do pracovny sládka … to víte jsem šmírák. Zuřivý reportér. Voyer v akci. Je třeba vidět vše! A hned za pracovnou je spilka. Zde stojí několik válcových vertikálních otevřených nerezových nádob opatřených čísly. V několika probíhá náš milovaný kvasný proces. Kvasinky se tady používají budvarské.
Na spilce
Vedle přes chodbu je ležácký sklep, v němž běžné sudy suplují ležácké tanky. Nic ve zlém. Je to zde opravdu malý pivovárek a vybavit ho tolika malými tanky, kolik jich zde pro své početné vzorky a várky potřebují, by bylo vážně nákladné. Pivo se zde prostě stáhne po vykvašení do sudů a tak si lehne k spánku, odpočinku a vyzrávání. Ve Starokladenském minipivovaru to dělají právě tak. Zavíráme dveře a necháváme pivko spinkat…
Ležácký sklep
Tu krásnou „pokusnost“ a experimentálnost tu vidíte v podstatě sami. Na každém kroku. Vše je malé … menší … nejmenší. Ženám by se tu možná nelíbilo. Mají tu vlastní šrotovníček, malý sklad sladu, deskový minifiltr, láhvovačku … tu zase v mini provedení … odkapávačku, ale i staré a dobré váhy na slad, klasické, nedigitální a krásně neevropsko-unijní.
Šrotovník, filtr, odkapávačka a plnička lahví
Sklad sladu a váhy na slad
To miluji. A na nich přesně měří, cizelují, odměřují, odvažují … paráda. Oni si to tady mohou a musí dovolit - jsou Pokusný minipivovar! A víte, co je na všem tom nejkrásnější? Že lidský faktor vždy vítězí! A sláva tomu. Bojím se doby, až jednou bude vše bez chyb. Takže se zcela normálně a lidsky stane, že se udělá chyba. A z Chmelařského institutu je rázem institut „Cmelařský“. Podívejte se na štít, který visí nad pivovarem! A nikdo si toho nevšimne. Ani doktoři věd a ani zedníci. A to je krásné, a to je ten pravý život. Já být jimi, už to tam tak nechám. Jako raritu.
Cmelaři
V samotném institutu pracuje 35 lidí. Sekci minipivovaru a obor využití chmele v pivovarnictví vede pan Ing. Vladimír Nesvadba Ph.D.. Slyšel jsem o něm jen samé chvály. Píše odborná pojednání o chmelu … a prý i umí pít pivo! A má pochopení pro vášeň sbírání pivních etiket. Rád toho muže poznám. Děkuji mu takto za pozvání.
Je to tady nejen pivní ale i naučné. Dozvídám se, proč je Žatecký poloraný červeňák tak proslulý a žádaný. Je totiž aromatický. Alfa i beta kyseliny jsou vzácně vyrovnány. Není prý tak hořký, ale o to více aromatický. Prostě voní. A to je jeho celé kouzlo! Má nejlepší aroma profil. Jde i o kvalitu hořkosti. Ta v červeňáku je intenzivní, příjemná, ale brzy odezní a není „drsná“ a tudíž nemáte v ústech trvalou a nepříjemnou hořkost, na kterou se špatně pije další doušek. To je celá věda a tajemství úspěchu. Všechny ostatní odrůdy, ať už Rubín, Harmonie či Premiant, jsou už jen více méně hybridy či kříženci tohoto červeňáku. On to všechno vede a udává tón a přes 80% pěstovaného chmele v Žatecké, Litoměřické či Tršické oblasti je právě tato odrůda. To on šíří slávu našeho chmelařství po světě.
The Kiss of Saaz Hop
Ani nevíte, jak mě hřeje u srdce, když prohlížím webové stránky afrických, amerických či asijských pivovarů a vidím jak oni se tam pyšní tím, že používají žatecký chmel. Já jsem na to tedy velmi pyšný, nevím jak Vy. Já ano. Jsem na to o mnoho hrdější než, když naší hokejisté vyhrají náhodou olympiádu. Nebo na nějaké prchavé fotbalové vítězství. Když už bych šel na náměstí se státní vlajkou, tak bych jí raději mával na počest té naší dobré chmelové odrůdy.
Třeba takový pivovar Swaziland Beverages Ltd. z afrického státu Swazijsko má na své etiketě premiového ležáku Hansa Pilsener nápis: „The Kiss of The Saaz Hop“ neboli „Polibek Žateckého Chmele“… Mě jako pivaři a patriotovi to dělá moc dobře. Mám své pivo, svůj kraj a svůj chmel rád. Hodně rád. Dozvídám se také od pana sládka, že v České republice jediný pivovar, který používá 100% žatecký chmel je jen Budvar v Českých Budějovicích. To by ale znamenalo, že ostatní to „šidí“ … Německem nebo Čínou. Co o tom víte Vy? Pište…
Pivo z Pokusného pivovaru
Jo a taky si dejte i Vy své žatecké pivo, pivo z kraje, kde je tento mok doma. Navštivte město Žatec a některý z jeho pivovarů. Ano, Žatec je chmel a chmel je Žatec - tak to bylo a ještě asi nějaký pátek i bude. Už moje bába a prabába jezdila na Lounsko a Žatecko česat … ručně. Za 2,50 Kčs za věrtel. Mlhavě si ještě pamatuji, jak na chmelnici jezeďáci vozili česačkám oběd a čaj ve várnicích.
CzechBeerMan v Pokusném pivovaru Žatec
Připíjím na toto město a na slávu našeho chmele … na úspěch všech chmelařů … ale i „cmelařů“. Dej Bůh štěstí!
[Libor Vojáček] [Zobrazeno 12598x] [3. duben 2011]
[Minipivovary] [comments: 11] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Petrbre
středa, 16. duben 2014
10:36
to RoCa: Přesně tak, pivovary používají i jiné odrůdy českého chmele s vyšší obsahem alfa hořkých kyselin pro právní a druhé chmelení (např. Premiant, Sládek, Harmonie apod.) nebo i novou odrůdu Saaz Late a to především kvůli cenám chmele a energie. Možná chtěl sládek (nebo i řekl, jen bylo špatně pochopeno), že Budvar používá výhradně šištice a ne granule, které se musí dělat z našeho chmele v Německu, protože na to nemáme vlastní velkokapacitní linky.
napsal(a): Petrbre [Odpovědět]
Adsense
21. listopad 2024
10:27
posted by: Inzerce
Allegro.g.
pondělí, 4. duben 2011
13:06
Našincovi by se taky hodila informaci, jestli a za jakých okolností může jejich pivka ochutnat obyčejný smrtelník.
napsal(a): Allegro.g. [Odpovědět]
Allegro.g.
úterý, 5. duben 2011
11:59
to Michal: ... což není zrovna často
napsal(a): Allegro.g. [Odpovědět]
CzechBeerMan
pondělí, 4. duben 2011
07:14
... ubezpečujete jen sám sebe , milý René.
napsal(a): CzechBeerMan [Odpovědět]