Pivovar Permon Lomnice u Sokolova

Zpráva č. 14 o stavu pivovarnictví v Čechách

Vážení čtenáři, milí pivní přátelé,

Dnes se podíváme zase na západ Čech. Rád bych něco napsal už konečně také z moravskoslezského kraje, který je tak bohatý na minipivovary. Ale mám to od nás z Teplic tak trochu z ruky a také mě žádný pivovar z těch končin ještě nepozval na prohlídku, takže zůstávám doma v Čechách. Koneckonců je to i v názvu našeho seriálu! Mohl bych ovšem do té dálky přeci jen vyrazit. Láká mě to. A navíc ona i ta Morava a Slezsko jsou tak trochu naše, české. Platí to ovšem stoprocentně i naopak! Hned bude mít prostor nějaký patriot - nacionalista mě za tuto větu sprdnout a navodit perfektní podhoubí pro následující diskuzi.

Netradiční vývěsní štít

A když začínám psát tuto reportáž, docela se těším. Nějak podvědomě tuším, že mi psaní půjde tentokrát samo, neb pivo bylo dobré a minipivovar více než zajímavý. To víte, někdy se píše klopotně, obzvláště když Vás nic nenadchlo, ani pivko, ani celková atmosféra… Ne tak v Lomnici u Sokolova. Zde jsem v podstatě poprvé na vlastní oči viděl, co to znamená, když se řekne opravdový malinký minipivovar a co je to pojem „pivní nadšenci“. Zde je vše naplněno vrchovatě. Pánové Ladislav Sás a Jan Rada se jistě na mě nebudou zlobit, když je nazvu kovboji! V tom nejlepším slova smyslu. Tuto přezdívku jsem jim v duchu dal hned po několika minutách… Pivo je baví, nebojí se, ví co dělají a mají smysl pro humor!

Interier Hospody U Franty

První je majitel pivovaru, druhý sládek v něm. Druhý je zeť prvního. Takže v podstatě rodinný podnik. První má softwarovou firmu a vrhl se na pivo, protože ho má rád a baví ho to, druhý ač vyučen elektrikářem, odhodil brašnu se spínači, jističi, zásuvkami a pojistkami a šel dělat sládka! To se mi líbí. Tomu říkám kuráž a odvaha. No prostě kovbojové. Tato republika takové lidi potřebuje. A oni mají většinou štěstí. I když ani oni se do toho nevrhli po hlavě. První várky byly uvařeny ve spřátelených pivovarech a pan Josef Krýsl, známá to kapacita v českém pivovarnictví, pivovar navrhl a jistě poradil i s jeho rozběhem. Nicméně dnes už se v Permonu vesele vaří jak na běžícím pásu …

Permonův lomnický výčep

Tak se tam podívejme! Je třeba ovšem začít z druhého konce, od hospody, do které se Permon „přednostně“ dodává., tj. lomnické hospody U Franty. Kdo čeká načinčanou restauraci se secesními fórovými židličkami a stoleček, do kterého se chlap bojí bouchnout, neměl by ani brát za kliku. Tohle je vesnická hospoda! Pravá. Masivní dřevěné stoly a lavice, mírně a příjemně nakouřeno, pokud se nemýlím tak v koutě stála kamna na uhlí či dřevo, příjemná nenucená atmosféra a u jednoho stolu parta místních… Po pravé ruce je šenk a za ním šenkýřka ve zralých letech, ne žádná dvacetiletá unuděná slečinka, která ani neví, že pivo má pěnu a která zásadně pije „coca colu lait“… Mně se tu velice, velice líbí. To, co jí dělá hezkou, je domácí atmosféra. I obsluha je perfektní. Ta hospůdka má jen jedinou chybu a tou je, že takovou nemám já vedle baráku! Být Lomničák, jiné pivo nepiji! Proč také, že? Nač přesedat do Fiatu, když bych měl doma v garáži BMW?

Co je dneska na čepu?

Objednáváme světlou dvanáctku, co je zrovna na čepu a rozhlížíme se kolem. Ona dříve zmiňovaná místní partička u jednoho stolu se mi zamlouvá. Nejsou to žádní docenti, nemají ani kravaty, ale baví se poctivě a slušně a je vidět, že jsou to štamgasti. Nám dokonce radí, že si máme počkat, za chvíli se prý bude narážet černá dvanáctka a na tu prý tady oni zrovna čekají! To je prý teprve "medovina". Prý uvidíme…

Naše pivo doráží v poctivém půllitru s uchem. Pěna je nádherná, pivo dobré… Však také sklidilo zlato v roce 2007 na Jarní ceně českých sládků, soutěži a degustaci zasvěcené jen minipivovarům. Ale to druhé, co si následně poroučíme, tj. polotmavá dvanáctka, je ještě lepší! Něco o těch spřátelených pivovarech bude asi pravda, cítím v tom jantaru jednu nezaměnitelnou a známou chuť. Vidím že „školení“ zabralo.

Lahvové pivo Permon

V tom již přichází pan Rada a sedá si k našemu stolu. Dává nám nějaké místní suvenýrky a povídá o hospodě a pivovaru. Není tomu tak dávno, co začali pivo stáčet i zde do lahví. Jednolitrových lahví. Tomu říkám optimální objem. Půl litru na ukojení žízně a chuti je málo, litr a půl (jak mívají obvykle v minipivovarech) je zase pro jednoho docela dost, pokud si nechce zrovna udělat pivní dýchánek. Ale ten litřík vypijete jak malinu. I samotné lahve jsou zajímavě tvarované i když je to „jen“ plast. Jsou tmavé až černé a prý jsou až z Maďarska. Zdali za větší odběr dostávají jako bonus dobrou klobásku se již neptám… Nicméně dobré pivo se do těch maďarských flaší stáčí až zde, v Čechách!

Pan majitel bude asi doma

Sládek navrhuje návštěvu pivovaru. S radostí přijímáme. Sedáme do auta a přesouváme se ve stejné vísce o cca. 800 – 1000 metrů blíže směrem k Sokolovu. Zde v přístavbě rodinného domku pana Sáse je totiž vlastní pivovar, který na konci roku 2006 začal s prvními várkami. Majitel je zřejmě doma. Jeho auto stojí před domem. V duchu doufám, že budu mít to štěstí a čest ho osobně poznat. Pan Rada nám mezitím ukazuje tento malý „rozkošný“ pivovárek.

Srdce lomnického pivovaru

Varna má kapacitu 100 litrů. Tolik piva se zhruba uvaří na jednu várku. Kapacita spilek je také omezena, takže si jistě jako zkušení pivaři vypočítáte, s ohledem na dobu kvašení a následného zrání, že zdejší pivo sotva pokryje poptávku v uvedené hospůdce. Ale zde jsme v minipivovaru. A právě v minipivovarech nikdy nejde o kvantitu! Proto jsou to minipivovary! A nikoliv maxipivovary. Aby to, co uberou na kvantitě, vrazili do kvality. A o kvalitu piva Permon se nebojte. Pochutnáte si…

Na spilce ...

Dále zde vidíme čtyři malé uzavřené spilky a ležácký sklep, což je samostatná místnost s vlastní klimatizační jednotkou, aby byla docílena potřebná teplota pro zrání (2-3°C). Pivo leží v nerezových sudech. Tanky pro zrání zde nemají. Vaří se světlá dvanáctka, jedenáctka i třináctka, tmavá a polotmavá dvanáctka. Už ani nevím, jaká byla cena za půllitr v hospodě, ale nemusíte se bát si sednout, není to žádná závratná částka, zde nejste u nátlakových „Fleků“. Zde jste na lepším místě. V klidné přívětivé a neuspěchané Lomnici! Pohoda, klídek a tabáček.

Tady leží Permon

Slyším nějaké kroky ze shora, z domu. Že by??? Ale ano, je to tak! Sám pan majitel se na nás přišel podívat. No zvedněte ruku, kdo z Vás by nechtěl přijít z vlastního obýváku rovnou do pivovaru? Pan Sás to štěstí má, sám se o něj přičinil! Tvrdou prací. Přichází uvolněně v domácím úboru s úsměvem na tváři. Na jedné pantofli má obrázek Barta, na druhé Homera! Je to úplný prototyp toho, jak má vypadat chlap, který má rád pivo!

Pan majitel Ladislav Sás

Vypráví o svých začátcích, vypráví opřený o jeden ze svých sudů, o pivu, o provozu pivovaru a o jeho rentabilnosti, vypráví o konkurenci… Nemají to ty minipivovary lehké. Kdo to nedělá s láskou, může být nešťastný. Ano tady v Lomnici jsem si poprvé plně uvědomil, co je to vlastně malinký pivovar. Držím palce. Však už jsou také „na stole“ docela reálné plány na přestěhování se do většího a otevření nového pivovaru Permon přímo v Sokolově. Pak by tento, v podstatě domácí pivovar, sloužil jen jako jakýsi pokusný pivovárek. No uvidíme. Člověk míní a pán Bůh mění, že?

Tácky sokolovského piva

Víte přeci, jak jsme se všichni již těšili na minipivovar U zlatého anděla v Praze v Celetné a jak to nakonec dopadlo! Nepředbíhejme a nezakřikněme to tedy. Až bude pivovar stát v Sokolově, jistě si tam s chutí zajedeme a podpoříme to pivo. Všechny předpoklady být dobrým má. Už zde v Lomnici si každý přijde na své. Labužníci piva i jeho prostí konzumenti, ale i sběratelé pivních suvenýrů. K dispozici je vlastní sklo, pivní tácky i etikety. Sběratelé, nejezděte tam ale jen požádat o tři pivní etikety, to není to, proč je zde pivovar. Na to jsou pivovarští trochu hákliví. Dejte si tam hlavně pivo. Občerstvěte se zde U Franty třeba utopenci a vezměte si pro jistotu i nějaké pivo s sebou.

Etikety od Permona

Do Lomnice byste měli trefit snad bez problémů. Jste-li v okresním městě Sokolově, vydejte se směrem na Kraslice, po pár kilometrech (cca. 2-3 km) po opuštění města sledujte odbočku doprava na Lomnici a odbočte. Po dalším kilometru od této odbočky jste na placu. „Permonov“, prosím. Vystupte si! Kdo se chce snad dozvědět trochu více, je vítán na oficiální webové stránce na adrese www.pivopermon.cz. To by bylo divné, aby majitel internetové a počítačové firmy neměl webovou stránku pro svůj další malý podnik, že? Zde přísloví o kovářově kobylce neplatí.

Sládek Jan Rada a já

Vítejte v Lomnici. Nasajte atmosféru malého českého pivovarnictví. Sám jsem tak učinil. Snažím se jít „příkladem“. Příště se uvidíme ve Stříbře. Hergot, zase na Západě! On ten Západ je asi vážně přitažlivější než Východ. Nebo já nevím …

S pozdravem a úctouVáš Libor Vojáček alias CzechBeerManpivní reportér a sběratelTeplice

---

[Libor Vojáček] [Zobrazeno 16953x] [20. duben 2008]
[Minipivovary] [comments: 11] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře