Jak jsme dobývali České Budějovice I: Nové Dvory

Sezóna růstu hub je už za námi, růst počtu minipivovarů však žádnou sezónu nemá. Vznikají po celý rok. (Snad) poslední v pořadí se zrodil na okraji jihočeské krajské metropole, v Nových Dvorech, v areálu Rekreačního a kongresového centra, na břehu Starohaklovského rybníka - První českobudějovický minipivovar.

Postižených „pivní turistikou“ je nás povícero, což je iniciátorovi i organizátorovi návštěvy výše zmiňovaného podniku Luďkovi dobře známo. Tak přece nepůjde sám. A když už budeme v Českých Budějovicích, tak proč bychom si neprohlédli i oba velké pivovary, zde sídlící. Výborný nápad, který se nakonec (byť s překonáním nemalých byrokratických potíží) podařilo realizovat.

Budvar bude příště

V pátek 11. ledna se nás nakonec schází na českobudějovickém nádraží dvanáct. Po zakoupení celodenní MHD jízdenky, v poměrně nepřívětivém počasí, vyrážíme směr pivovar Samson a posléze do Budvaru. Jelikož však „hlad“ P.T. čtenářstva Pivního.infa po informacích o tom nejnovějším je přímo vlčí, nechám si výše zmíněné „velké“ na příště a rovnou skočím na závěrečnou část původního článku.

Areál statku

MHD se přesunujeme do Haklových Dvorů, odkud nás čeká asi dvoukilometrová procházka po hrázi rybníka do Nových Dvorů, neb až do cíle naší cesty nejezdí nic. Což o to, procházka by to byla příjemná, mohutné staleté duby na hrázi a jemné, poetické, ledové krápníčky při břehu. Teď však přichází chvíle na kulichy a rukavice, dosud zasuté v kapsách, či batozích. Vítr je velmi nepříjemný a tak každý spěchá, aby byl co nejdříve v teple Prvního českobudějovického minipivovaru , pivovaru Kněžínek.

Vstup do pivovaru

Areál Rekreačního a kongresového centra vznikl přebudováním jihočeského statku z 19. století, minipivovar je umístěn v bývalé sýpce. Majitelem objektu je pan František Kněžínek, který vlastní i restauraci Life Is Dream v českobudějovické Kněžské ulici, kde můžete zdejší piva také ochutnat. Většina z nich i nese název, spojený s jeho jménem. Ochlazeni větrem a rozehřátí rychlou chůzí vcházíme po 15. hodině do útulné, dřevem obložené, krbem vyhřáté, patrové pivovarské restaurace.

Horní a dolní část

Dole je část kuřácká, patro je vyhrazeno nekuřákům, samostatné výčepy jsou v obou patrech. Volíme, samozřejmě, část nekuřáckou a před slíbenou prohlídkou minipivovaru nejprve posilňujeme naše zesláblé organismy, vyčerpané předchozími exkurzními i turistickými výkony. Kuchyně je jen studená (s výjimkou polévky česnečky a palačinek), ale výběr je široký.

Sládek vypráví

Pak už se nás ujímá zdejší sládek, pan Dvořák. Představuje sebe - původně pracoval v Budvaru, 21 let na varně – i pivovar. Vaří se zde pivo plzeňského typu - světlé, polotmavé i tmavé, slad berou z Kounic, chmel je granulovaný žatecký, kvasnice budvarské. Měděná varna, umístěná u dolního výčepu má kapacitu 5 hl.

Varna

Vaří se na jeden rmut, spilka je otevřená, kapacita na 2 várky. V ležáckém sklepě pak pivo leží 45 dní v celkem osmi tancích. První várka byla uvařena koncem října, veřejnosti se minipivovar otevřel 9. ledna 2013. Navštívit jej můžete (zatím) od středy do soboty, od 15 do cca 22 hodin. Na čepu byla nyní Kněžská 11° světlá a polotmavá (28/21 Kč) a 13° Černokněžník tmavá (33/23 Kč).

Spilka
Sklep

Bohužel - přívětivé prostředí, velmi milý a ochotný sládek, ale piva byla asi největším zklamáním. V kolektivním hodnocení jsme se vzácně shodli: 11° světlá – barvy velmi světlé, prázdná, chuti mdlé; 11° polotmavá – barvy jen stěží jantarové, nikoli polotmavé, chuti kovové; 13° tmavá – spíše hořčí, asi nejlepší ze všech nabízených.

Polotmavé pivo ve skle s logem pivovaru

Na téma barvy jsme si i podiskutovali se sládkem. Prý takto si to žádají místní hosté. Inu, nechť jim chutná. Zřejmě ano, neboť při našem odchodu, cca v 18:30 hod. byly prostory minipivovaru (i přilehlé parkoviště, pěšky tam asi místní nechodí) zcela zaplněny. Nám však nezbývá, než se rozloučit a vydat se za svitu hvězd po hrázi zpět na MHD, neb jsme limitovaní posledními vlaky, které z Českých Budějovic odjíždějí na námi požadované směry již těsně po 20. hod.

Posezení

Někteří vytrvalí jedinci si ještě před odjezdem odskakují na Konrada do hospody, asi tak 6. cenové skupiny, poblíž nádraží. A pak už cesta do našich domovů. Luďku díky, bylo to krásné a nebylo toho dost.

---

[Jana Běhounková] [Zobrazeno 12694x] [16. leden 2013]
[Minipivovary] [comments: 14] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře