O hanušovickém pivovaru aneb poprvé přímo u zdroje
Jak to vlastně v tom pivovaru dělají
O hanušovickém pivovaru aneb poprvé přímo u zdroje
O pivovaru v Hanušovicích se na PI sice již několikrát psalo, žel buď velmi stroze, nebo pouze v kritickém slova smyslu. Jsem „místní“ patriot a jako takový samozřejmě nedám na Holbu dopustit, i když jsem si vědom toho, že ne vždy je bez chyb…
Hanušovice, městečko v podhůří Jeseníků. Člověk by řekl „prdel světa“ a přesto jeho význam přesahuje hranice okresu i samotného kraje. Stojí tu totiž pivovar, jeden z největších u nás, tedy alespoň co se produkce piva týče.
Holba - vchod do areálu
Vystavit za rok 437 tisíc hl (2007), tak to se nepovede jen tak někomu. Na druhou stranu zde široko daleko žádný jiný pivovar nenajdete, proto se není ani čemu divit. Nahlédneme-li navíc do historie, zjistíme, že již ve 30. letech se zde vařilo i 160 tisíc hl (v r. 1938 dokonce 170 tisíc hl), díky čemuž byly Hanušovice co do výstavu třetím největším pivovarem na Moravě (a současně i ve Slezsku). Téměř 200% nárůst produkce v průběhu 70 let tedy není až tak dramatický. Mnohým pivovarům se totéž podařilo mnohem rychleji. (Pozn.: Pivovar je schopen vyrobit cca 470 až 530 tisíc hl piva, „jede“ tedy téměř na plný výkon. Snad i proto prý musí odmítat některé zakázky ze zahraničí. Raději zůstat kolem komína než sázet na export a přitom přijít o domácí trh…)
Předválečný tácek
Co se výroby piva týče, Holba je příkladem pivovaru, který kombinuje klasickou technologii (varna - spilka - sklep) s moderní (varna - CKT). Podle zdejšího stálého průvodce – dlouholetého zaměstnance pivovaru a dnes již pouze příležitostně pracujícího důchodce – pana Eduarda Malíka se zde klasicky vaří až 45 % veškerého piva. To se prý ale povede málokdy. Ve skutečnosti je to obvykle kolem 35 %.
Roman Holoubek na PI před časem hovořil o tom, které značky zde vaří klasicky a které naopak s využitím CKT. Jeho slova v podstatě potvrdil i pan Zíka, výkonný ředitel pivovaru, tak snad to bude pravda. Jak je tomu ale s diskontními pivy (Ambrosius, Dragoun, Královar, Lahváč, Pirát, Světák či Šenkýř), o tom můžeme pouze polemizovat. Nabízí se kombinace CKT + HGB, kterých pro podobná piva využívají i jiné pivovary, žel přesně vám to nikdo neřekne. Výrobní tajemství je holt výrobní tajemství. CKT pivovar samozřejmě vlastní, byli by tedy sami proti sobě, kdyby je nepoužívali na produkci „bezdomoveckých“ piv, ale zda používají i HGB, to netuším. Při své nedávné návštěvě pivovaru jsem toto zařízení sice hledal, ale bohužel – nebo možná naštěstí – nenašel. Ne že bych nic podobného nikdy předtím neviděl, ale těch „chytrých mašinek“ tam mají tolik a navíc od různých výrobců, že už se v tom málokdo vyzná...
Od teorie k praxi aneb poprvé na exkurzi
Do Holby jsem se chystal již dlouho, žel pivovarské slavnosti tuto možnost nabízejí pouze v pátek – takže smůla, protože na ně jezdím až v sobotu – a v normální pracovní den se sem také nedostanu.
Vhodná příležitost nastala tedy až letos. Každoroční Holba party u kamaráda v nedalekém Potůčníku – rozuměj sraz bývalých spolužáků z VŠCHT – se „zkomplikovala“ přírůstkem dalšího člena (rozuměj mimina) do naší bandy, takže plahočení se po kopcích jako obvykle nepřipadalo v úvahu. Vymysleli jsme tedy náhradní program – exkurzi do pivovaru.
V sobotu sice exkurze pivovar nepořádá, ale pan Zíka je naštěstí člověk na správném místě. VIP exkurze pro potravináře a pár „pivovarských“ tedy mohla začít. Vstup zdarma, ochutnávka také. Příjemné to uvítání…
Jak bylo uvedeno v článku pana Felčara („Putování po pivní Moravě 2 “, exkurze začíná u spilky, kam ale návštěvníci nesmí. Někdo tvrdí, že za tím stojí nařízení EU, ale v jiných pivovarech se na spilku normálně může, tak za tím bude určitě něco jiného. Třeba nějaký zahraniční odběratel, kterému se nelíbilo, že se kolem „jeho“ piva jen tak chodí, nebo to možná nařídilo přímo vedení, aby se zabránilo možnému znehodnocení obsahu kvasných kádí (už se jim prý stalo, že museli kvůli něčí škodolibosti likvidovat hektolitry rozkvašené mladiny).
Zasklená spilka vs. venkovní CK tanky
Pan Malík je dost „ukecanej“, pro Holbu doslova žije. Na varnu jsme se tedy dostali až po 30 minutách monologu přerušovaného pouze několika dotazy a odpověďmi na ně.
Varna – srdce pivovaru – vypadá opravdu úchvatně. Měď je holt měď. Není sice tolik inertní jako nerez, ale bez „měděné“ či „měděnkové příchuti“ by to pivo možná chutnalo úplně jinak.
Varna
Na varně se mj. dozvídáme, že zde – na rozdíl od jiných velkopivovarů – nepoužívají ani „infuzi“, ani „jednormut“.
Další zajímavostí je také zmínka o používané vodě. Ta je prý čerpána přímo z podzemního jezera a není nikterak upravována. A právě díky tomu vděčí Holba svému označení „ryzí pivo z hor“. S vařením piva „v kopcích“, jak jsem si donedávna také myslel, to vážně nemá nic společného.
Žádnou další perličku již průvodce na varně nezmínil, ptáme se tedy my:
A co zábřežská sladovna? Už je Holby nebo ještě ne? O snahách hanušovického pivovaru koupit tuto sladovnu se na Zábřežsku mluví již několik let, ale pořád to prý bylo předmětem jednání. Pan Malík mě ale mile potěšil. Sladovna je prý konečně jejich. Obchodní rejstřík sice stále ještě „mluví“ jinak, ale i tam mohou být informace neúplné, tak třeba je to vážně pravda. Myslím si, že pro jakoukoliv firmu je vymanění z konkurzu jedině spásou. Navíc pod Holbou by jistě měla tato sladovna otevřenu cestu k dalšímu rozvoji. No a při dnešních cenách sladu je skutečně lepší sladovnu vlastnit a prodejem sladu vydělávat než jej draze nakupovat…
Vířivá káď s chladičem
Po varně následuje přesun do místnosti s „vířivkou“ a dále pak do ležáckých sklepů, filtrační stanice a nakonec i do stáčírny KEGů a expedice piva.
Ležácký sklep
Stáčírna KEGů
Expedice
Závěr exkurze patří v Hanušovicích ochutnávce piva v degustační místnosti pivovaru (tedy pokud ji neodmítnete – součástí základního vstupného totiž není, připlácí se za ni). Na čepu to nejlepší, co pivovar má, tedy Šerák „kvasničák“. Ten ovšem brzy dochází a narážíme tedy klasického. Během 1,5-hodinové degustace jsme se „naučili“ pivo správně točit a hlavně pít. Zda si z toho někdo vezme ponaučení, těžko říci. Ale pít pivo tak, aby jeho kontakt s chuťovými buňkami byl co nejkratší a přitom pivo klouzalo krásně po jazyku, tak to bych vážně dokázal jen pár minut. Tímto způsobem prostě pít nemůžu. Raději slastně vychutnávat plnými doušky se vším, co k tomu patří, než se nutit do něčeho, co mi připadá nepřirozené…
Degustační místnost
Tím pro nás exkurze skončila. Já jsem si ještě něco vyřídil s panem Hasoněm, novým „správcem“ pivovarské prodejny (nic proti paní Mackové, která zde donedávna působila, ale když provozuje prodejnu sběratel a milovník piva v jedné osobě, je to vážně o něčem jiném) a přesunuli jsme se o dům nebo spíš o hospodu dál, a sice do hanušovické Formanky, nejluxusnější restaurace ve městě.
Restaurace Formanka
A hodnocení závěrem?
Ad pivovar – nainvestované peníze je vidět, takže nemám výtek, snad jen k CKT, ale pokrok prostě nezastavíme
Ad degustační místnost – ochutnávka k exkurzi určitě patří, osobně bych ale uvítal spíše degustaci přímo z ležáckého tanku, ze sudu/bečky to prostě není ono, ztrácí to svoje kouzlo
Ad pivovarská prodejna – i zde pěji chválu. Pan Hasoň, jeden z našich předních sběratelů všeho kolem hanušovického piva a dnes už i můj vzor (podobně jako Pepa Sokol, další z významných sběratelů hanušovických suvenýrů), mi udělal velkou radost. Nejen super výzdobou „svého krámku“, ale také rozprodejem přebytků svých sklenic. I po nájezdu několika sběratelů – včetně obchodníků, kteří se jako sběratelé tváří – jsem zde našel něco, čeho si nevšimli. Sice jen jeden kousek, ale o to víc potěšil. Takže ještě jednou díky. (Pozn.: Již jsem o tom před časem psal na SP, ale raději to zmíním i zde: pokud budete mít chuť na netradiční hanušovické pivo, můžete si zde objednat soudek s „kvasničákem“, musíte tak ale učinit dostatečně dopředu, aby Vám jej v pivovaru stihli stočit.)
Ad restaurace Formanka – jako obvykle výtečné jídlo, dobře natočené pivo i příjemná obsluha; navíc jedno z mála míst, kde vám natočí litovelskou Holbu free, vřele doporučuji
Cisterny PMS Přerov
Ad hanušovické pivo jako takové – pokud mám na výběr, bez váhání volím „kvasničák“. Ne že by ostatní bylo nepitelné, ale asi už jsem moc zmlsaný či spíše navyklý na pivo z minipivovarů, takže to „obyčejné“ už mě tolik neoslovuje…
[Marek Kamlar] [Zobrazeno 11878x] [16. srpen 2008]
[Exkurze] [comments: 15] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Jarmila Neomytková
pondělí, 12. duben 2010
10:57
Dobrý den z Humpolce, kde pijeme našeho Bernarda.
Začátkem června budeme pobývat ve vašem kraji a jako zpestření, bych našim lidem 2x45 seniorům nabídls prohlídku s ochutnávkou.
Sdělte mi potřebné info. Kolik je vstupné, zda je sleva pro seniory, jak dlouho prohlídka trvá, zda ochutnávka je u vás v pivovaře, či v přilehlé hospůdce s gulášem...???
napsal(a): Jarmila Neomytková (j.neomytkova(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Malakin
pondělí, 12. duben 2010
12:53
to Jarmila Neomytková: Bližší informace ohledně exkurze - viz tento odkaz.
Rader
čtvrtek, 9. říjen 2008
13:52
Tak to bys mohl říct kde to je. Jsem taky z Brna a na dobrou Holbu bych rád zašel.
napsal(a): Rader [Odpovědět]
Adsense
5. říjen 2024
10:48
posted by: Inzerce
Jura.z.Brna
čtvrtek, 9. říjen 2008
12:40
Obecně mám pocit, že zrovna Holba je velice háklivá na to, jak se s ní v hospodě zachází. Jsem Brňák a na Holbu tu člověk moc nenaraí a na dobrou už vůbec ne. Ale vím asi o dvou hospodách, kde je výborná vždycky...
napsal(a): Jura.z.Brna [Odpovědět]
laďa
čtvrtek, 9. říjen 2008
11:22
jsem olomoučák a na každém rohu narážím na Holbu a v 99% na jedenáctku Šerák. jo, před lety to bylo skoro kultovní pivko, dnes už zůstaly, bohužel, jenom vzpomínky. bída srovnatelná s kozlem medium. možná dělají v Hanušovicích dobré pivo, ale v hospodách se neobjevuje. kvasničák, o kterém je zmínka, nikdo netočí, na dvanáctku taky člověk nenarazí. jsem z hanušovického piva zklamaný a obří bilboardy s ryzím pivem to nespasí.
Malakin
pondělí, 18. srpen 2008
11:42
Jsem rád, že se vám článeček líbí...
Jinak pivo Pirát jsem ještě nepil, ale jako sběratel všeho se vztahem k Hanušovicím a Litovli mám pár etiket, které se na toto pivo vylepují. Asi se to bude vyrábět spíš v Litovli, ale člověk nikdy neví. Zákazníky supermarketů, kde se piva tohoto typu nabízejí, stejně nezajímá, zda je to z Hanušovic, Litovle či Přerova. Je zajímá co nejnižší cena...
Jinak před pár lety se např. v Přerově pivo stáčelo i do PETek (stáčí se ještě, nebo už s tím skončili?). Lepily se na to tři různé etikety - jedna s logem Holby, druhá s Litovlí, třetí se Zubrem. Na všech bylo (a to velmi oceňuju, ne každý pivovar toto veřejně přizná) napsáno "vyrobeno a stočeno v Přerově" (nebo tak nějak).
To CBM: Kvasničák je vážně dobrý a musím říci, že od té doby, co je možnost jeho objednání, na našich pravidelných srazech se spolužáky nic jiného nepijeme. Klasický Šerák ujde, ale do kvalit kvasničáku má vážně daleko. Ad Varnsdorf: Výhradní zástupce nejsem, jen Honzovi pomáhám s distribucí suvenýrů (sklenic, tácků, etiket) mezi sběratele. Zda bude na pražské burze nějaké pivo, netuším, ale zkusím si o pár PETek říct.
To Felčar: Abych pravdu řekl, osobně si myslím, že HGB v Hanušovicích mají. Ale pokud jej používají pouze na diskontní piva, je mi to celkem jedno. I mnohé menší pivovary mají HGB a když kouknete na jejich web a prostudujete výrobní proces, nikde o tom ani zmínka. Ale kdo by veřejně přiznával, že ředí pivo vodou?
CzechBeerMan
neděle, 17. srpen 2008
00:11
Jsem rád Marku že máš závislost na pivo z minipivovarů ..... na tom kvasničáku něco je , viď ?
Taky jsem slyšel že jsi "výhradní zástupce" prodeje
suvenýrů od Kocoura ! Přines mi prosí m jednu Petku
toho kocourka do Prahy na burzu v září . díky. CzechBeerMan
napsal(a): CzechBeerMan [Odpovědět]
emu
sobota, 16. srpen 2008
23:51
Upřímně mi vůbec nevadí, jestli na piva Ambrosius, Dragoun, Královar, Lahváč, Pirát, Světák či Šenkýř používají HGB. Beztak všechny uvedené značky jsou jedno pivo, jenom různě přeetiketovaný. Jedno levnější než druhý a pivní labužník je obchází obloukem. Holba samotná je fajn pivovar, ač jeho pivo je pro mě sváteční záležitostí (když nepočítám ty sajrajty z řetězců). Akorát, že reálný výstav pod vlastní značkou bude nejspíš podobně jako u Platana tak 100 000 hl, tj. menšina pivovaru.
Felčar
sobota, 16. srpen 2008
22:07
Docela mě pobavilo, jak mě Marek nazývá panem Felčarem. Tu přezdívku mi dal jistý technolog z jedné pivovarnické společnosti poté, co jsem získal doktorát, ale rozhodně to nebylo z medicíny ) Tak jsem si říkal, proč ji nepoužít. Jinak taky nejsem strojař, ale dle mého názoru ta věcička, co je vyfocena v tom mém článku, je onen čertův vynález, i pan průvodce (mimochodem ten samý) byl poněkud nesvůj, když jsem se k ní přiblížil. Přímo jsem se ho ale neptal.
A ještě něco, moc hezký článek.
Roman Holoubek
sobota, 16. srpen 2008
18:46
Ještě poznámka: na etiketě Dragouna je skutečně jako výrobce Litovel ...
Ale Pirát - to jsem neviděl - v jakém řetězci je toto prodávané?
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
Roman Holoubek
sobota, 16. srpen 2008
18:44
Doplním info o HGB: v článku pana Zíky ( http://www.pivnidenik.cz/clanek/98/Jak-je-to-s-kvalitou-piva-z-Holby.htm ) uvádí: "Holba při vaření svých piv Classic, Šerák i Premium NEPOUŽÍVÁ a nikdy nepoužívala v diskusi zmíněný postup HGB."
Dále v diskuzi k článku je slovy pana Zíky řečeno: "Ale vařit na varně lehká piva by nebyl krok správným směrem." Jinými slovy - vařit na vyšší stupňovitost a poté ředit a dosycovat. nebo spíše
Tož tak...
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]