Starobrno přírodní
Jak to vlastně v tom pivovaru dělají
Starobrno přírodní
V minulých dnech jsme si na PI připomněli Brno z pohledu minipivovarů, nyní se do této údajné skvrny Moravy vrátíme znovu. Tentokráte však zamíříme do oblasti zdejšího Mendlova náměstí a přilehlé ulice Hlinky, kde se nachází Starobrno, objemem produkce jeden z největších pivovarů u nás. Ten letos oslaví 140 let od svého založení a jedním z prvních dárečků, které si pro své věrné v rámci oslav připravil, je zcela nové, prý chuťově lepší Starobrno nepasterizované. Do distribuční sítě mělo jít 1. března, já mohl ochutnat již o den dříve v rámci předváděcí akce pro znalce z řad pivních žurnalistů, a světe div se, dalo se to, vracet ani vylévat nebylo vůbec zapotřebí...
Staré vs. nové
Začátek dnešní předváděčky byl naplánován na 17. hodinu, což mě velmi potěšilo, neboť jsem si nemusel brát dovolenou, ale stačilo přijít dřív do práce a zase dřív odejít.
Protože na akce tohoto typu nerad jezdím pozdě, usmyslel jsem si, že z Prahy vyrazím už v jednu a případnou časovou rezervu pak využiju k ochutnávce části stávajícího sortimentu v pivovarské pivnici či restauraci.
Do Brna přijíždím chvíli před půl čtvrtou. Na návštěvu vyhlášeného Pegase už by to nebylo a nic lepšího v okolí vlakáče, bohužel, není, sedám tedy na tramvaj a zamířím si to přímo ke Starobrnu.
Dříve sladovna, dnes mj. pivovarská pivnice a restaurace
První fotky exteriéru, poté omrknutí zdejší vzorkové prodejny spojené s nákupem něčeho do sbírky a mohlo se jít ochutnávat. Nejprve začínám pivnicí, kde z nabízeného zkouším zdejší pecku, kvasnicovou třináctku (samozřejmě malou, na velkou bych odvahu neměl), a i když to nechutná jako pivo z malého průmyslového pivovaru, bez problémů dopíjím a pokračuji dál, do sousední restaurace. V horní části dávám malé Medium, které však pro absenci hořkosti nedopíjím, a v dolní pak ještě postupně testuji kvasnicovou dvanáctku a pepřák z Velkého Března.
Pivní pecky z naší varny
Kvasnicové tak nějak bez kvasnic a na chmel se v něm očividně taky zapomnělo, zvládám tedy deci a zbytek stejně jako v případě Media chtě nechtě vracím. Nakonec ještě objednávám malého pepřáka. Toho už jsem letos jednou měl - s Henrim v pražské Šalandě, kde mi docela chutnal - tady je však přesycený a na pepř jsem upozorněn až tehdy, když si musím říhnout. Škoda, sice jsem dopil, ale taky si nepochutnal...
Pátá hodina odpolední se blíží, přemisťuji se tedy do prvního patra, do tzv. showroomu, kde už je vše připraveno (z piva jedenáctka s dvanáctkou a k tomu spousta laskomin včetně guláše, který chutnal vskutku znamenitě) a já se tak po uvítání Kateřinou Beute, tiskovou mluvčí pivovaru, mohu usadit, objednat si první pivo a v klidu počkat na ostatní.
Pivní hvězda nad Brnem
Jako druhý se objevuje Karel Žíla z místního sběratelského klubu, krátce po něm přicházejí i Drahoš Míša z dnes již mrtvého serveru Beers.cz a také Martin Jarošek (lehce přiožralý a jako obvykle s bezdomoveckou vizáží) a ještě dva pivní nadšenci, jejich obličeje mi však vůbec nic neříkají.
Za pivovar se postupně dostavují Petr Hauskrecht, zdejší staronový sládek, a jeho pravá ruka z Velkého Března Michal Rouč, dále pak manažer kvality celé skupiny českého Heinekenu Ondra Koucký a v neposlední řadě i zdejší obchodní sládek, jehož jméno si však zrovna nevybavím.
Abych pravdu řekl, čekal jsem, že se nás sejde aspoň 15 jako loni či předloni v Krušovicích, ale Starobrno zřejmě tolik neláká, nebo je to prostě pro většinu pivních žurnalistů příliš daleko. Asi.
Lepší než nejlepší aneb přichází nové Starobrno
Dle očekávání se slova ujímá Petr Hauskrecht (PH), který nám přibližuje nové Starobrno od A do Z a my se tak postupně dozvídáme, v čem všem je nové, kolik to celé stálo a hlavně, že by teď mělo být lepší než dosud, což je docela úsměvné, neboť světlo světa tak zřejmě spatřilo pivo lepší než nejlepší na celé Moravě. :-) Ale v jednom má PH určitě pravdu - chuťově je to úplně někde jinde, alespoň v porovnání s tím, co jsem předtím okusil dole v restauraci. Jedenáctka je sice opět hrozně sladká a na víc než třetinku to není, ale dvanáctka (prý s 26 jednotkami hořkosti) se pije příjemně a 4 třetinky pro mě nejsou žádný problém. Jasně, do Poutníka to má daleko, ale na velkopivovar velký posun kupředu. Jen doufám, že to nedopadne jako předloni s krušovickou desítkou. Na jejím představení nám všem taky moc chutnala, ale již pár dní nato na slavnostech ve Velké Dobré jsme to s kamarádem zkusili znovu a museli jsme vylévat, jak to bylo odporně jiné...
Starobrno nepasterizované, pivo s přírodní chutí
Výklad pokračuje v příjemném duchu, když v tom se ve dveřích objevuje Honza Kočka a hned se omlouvá za svůj pozdní příchod. Dnešní akci však nepořádá, všichni přítomní jeho omluvu bez váhání přijímají a jede se dál. Bavíme se ještě o sanitaci pivního vedení či mycích kartáčů, o mytí skla ale i o otřesných zážitcích z některých hospod. To už se ale blíží půl sedmá, dopíjíme, dojídáme a společně vyrážíme do nitra pivovaru, kde by nám měl být podrobněji představen onen technologický zázrak, díky němuž má být nové Starobrno mnohem přírodnější.
Prohlídka pivovaru
Procházíme lahvovou vrátnicí, pak přes stáčírnu PET až k novému zařízení, o kterém celé nové nepasterizované Starobrno je - membránové filtraci, resp. filtracím, neboť pivovar pořídil tato zařízení hned dvě - jedno na lahvové a druhé na sudové pivo a celé ho to prý vyšlo na nějakých 40 miliónů.
Část petkovny
Že už vám o něčem podobném říkali i v jiných pivovarech? Máte pravdu, hlavní rozdíl je však v porozitě filtrů - čím menší póry, tím menší částice lze tímto způsobem zachytit a naopak. Zatímco běžně užívané mikrofiltry staví na porozitě kolem 0,5 až 2 um, u filtrů ve Starobrnu má jít o hodnotu 0,45 um, což je na filtraci piva vskutku unikátní, navíc při zachování poměrně vysokého výkonu 140 až 220 hl přefiltrovaného piva za hodinu.
A jak je to s životností a případným čištěním těchto filtrů? Dle Ondry Kouckého je lze opakovaně sanitovat horkou vodou či párou a k odstranění retentátu (zadržených částic) lze použít směs enzymů na bázi hydrolas, přesné složení však zná prý jenom výrobce. Mně to ovšem nedalo a trochu jsem googloval a zjistil, že by se mělo jednat o směs celulas a amylas, tedy žádné proteasy, xylanasy či glukanasy, jak prý bývá u jiných filtrů zvykem (viz tady ). Co se životnosti týče, membrány mají být koncipovány na 190 000 hl piva, výměna se však doporučuje po cca 150 000 hl, což prý v případě Starobrna připadá na každé 4 měsíce a každá taková výměna by měla vyjít na nějakých 400 000 korun. Ještě snad dodám, že tento způsob stabilizace by měl být používán pouze na piva od desítky po dvanáctku, a to sudové i lahvové vyjma PETek.
Vnitřek a vnějšek nového filtru (vpravo Petr Hauskrecht, zdejší staronový sládek)
Další info o této unikátní technologii můžete nalézt např. zde a zde, bližší údaje o používaných filtrech (membránách) si pak můžete přečíst např. zde.
Tolik prohlídka. Víc nám toho, bohužel, neukázali a jelikož jsem v pivovaru nikdy předtím nebyl, nemám ani žádné fotky, kterými bych mohl článek obohatit, a vy se tak budete muset spokojit pouze s níže přiloženým plánkem. Je mi líto.
Plán pivovaru
Následoval návrat do "showroomu", asi desetiminutový rozhovor s Petrem Hauskrechtem, u toho dvě malé dvanáctky, další porce guláše, rozlučka s organizátory a s dárkem v podobě dvou lahvových jedenáctek a dvou dvanáctek přesun na vlak směr Praha. A jak mi dáreček chutnal? Jedenáctka opět zklamala a pokud se nějak zásadně nezmění její chuť, určitě se jí v budoucnu vyhnu, dvanáctka ale bez větších výhrad a pokud budu mít cestu do Brna a nebude zbytí, klidně ji zas někde zkusím.
A co nám řekne pivní etiketa? Kromě moravské orlice a 3x opakujícího se slova "Nepasterizované" se zde můžeme dočíst následující: "Nepasterizované Starobrno si dokonale uchovává svoji čerstvou a přirozeně lahodnou chuť, jejímž základem jsou nejjemnější žatecký chmel a nejlepší moravský slad (pozn. autora: z Hodonic a Kroměříže). Proto je vysoce ceněno všemi znalci kvalitního piva. Výrobce: Heineken ČR, U pivovaru 1, Krušovice, www.starobrno.cz, DMT 26.06.12."
Zajímavý úkaz. Pivo ještě nebylo v distribuční síti, kromě několika zaměstnanců, novinářů a pivních fajnšmekrů ho pořádně nikdo nepil, ale už je ceněno všemi znalci kvalitního piva. Aspoň že je uveden výrobce a ne pouze distributor, i když v tomto případě to asi vyjde nastejno. Zajímavější je ovšem ta čtyřměsíční lhůta, tu bych od velkopivovaru typu Starobrna vůbec nečekal. Ale až čas ukáže, zda budou toto pivo provázet stejné problémy jako provází těsně před expirací např. Poutníka či Poličku, které se také nepasterují, ale jen filtrují, byť na méně dokonalých filtrech.
Závěrem snad ještě nová reklama, na kterou teď můžete narazit v televizi, a také upoutávka na jednu akci, která se týž den a téměř souběžně s výše popisovaným konala ve zlínském Bamboo clubu. Schválně, nebyl tam někdo? Docela by mě zajímalo, co se skrývalo za oním xxx vzorkem europiva. Že by Heineken? :-)
Warning: preg_replace(): Unknown modifier '0' in /mnt/data/accounts/c/chodypi/data/www/pivni.info/www/conf/functions_general.php on line 704
Petr Hauskrecht (*1959), v minulosti působil v pivovaru U Fleků (od r. 1979 do poloviny 80. let), na Smíchově a v Holešovicích (od poloviny 80. let do r. 1994), v pivovaru Starobrno (1994 až 2009), v Krásném (2009 až 2011) a Velkém Březně (od r. 2009 dosud), po odchodu Tomáše Pluháčka je současně staronovým sládkem pivovaru Starobrno
[Marek Kamlar] [Zobrazeno 11311x] [12. březen 2012]
[Exkurze] [comments: 9] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
geomal
středa, 14. březen 2012
16:22
Tak Starobrno tímto krokem snad všechny zdejší rádoby znalce přesvědčilo, že to není europivo. Jestli tady bude někdo nepasterované pivko s krátkou trvanlivostí označovat za europivo, tak se nudu válet smíchy.
napsal(a): geomal (geomal(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Adsense
5. prosinec 2024
05:40
posted by: Inzerce
Dan
středa, 14. březen 2012
17:23
to geomal:
Nikde není stanoveno, co je europivo.
Obecně se tak označují piva, která byla vyrobena pomocí urychlujících a umrtvovacích metod. Takže pasterizace je to poslední, co pivo dělá "europivem". Hlavně jde o použití CKT a HGB a to nejspíš v případě Starobrna je použito. Zda je to europivo, či nikoliv, to ať si zhodnotí každý sám...
AB
úterý, 26. listopad 2013
16:32
to Dan: Koukám zpětně, že vy jste měl vždycky mylné názory. Pořád si myslíte, že Europivo vzniká v CKT, nebo už jste trochu zmoudřel?
napsal(a): AB [Odpovědět]
yerka
pondělí, 12. březen 2012
20:26
Hmmm, jen nevím, proč se nejdřív to pivo ve Starobrně (i v Krušovicích) muselo pohoršit, aby se nyní s velkou pompou oznamovalo, že "chutná jako tenkrát", a tím se přiznalo, že to asi v počátku 21. století úplně nebylo to pravé ořechové, oproti třeba konci století dvacátého. Pamatuji si, jak jsem v r. 1993 jezdil na krušovické pivo 4 km autobusem do sousedního města. A jak jsem po příjezdu na školu v r. 1994 byl se Starobrnem spokojen v brněnském Semilassu.
Brutus
úterý, 13. březen 2012
23:19
to yerka: Přesto se nemůžu zbavit pocitu, že jako tenkrát ani jedno nechutná...
napsal(a): Brutus [Odpovědět]
jiri.j
pondělí, 12. březen 2012
20:25
Jen malá technická: Ulice se jmenuje Hlinky a ne Hlinkova ul. a není oslavou onoho nechvalně známého Luďáka, ač by se Vám to třeba i líbilo.
napsal(a): jiri.j [Odpovědět]