Pro Belgičany je pivo bez přehánění tím, čím je pro Francouze víno a pro Skoty whisky – váženou národní specialitou. Patří bezesporu mezi pivní velmoci. Zlatého moku se tam vaří neuvěřitelných 750 druhů a vybrat si z takové nabídky světlých, polotmavých, tmavých či ovocných piv není jednoduché.

Některá piva jsou více než zvláštní – takové třešňové, jablkové, zázvorové, rybízové, borůvkové, jahodové či meruňkové většinu z nás příliš neosloví. Nicméně jejich kvalita je všeobecně uznávána.

Připomeňme jen, že svrchně kvašené Delirium Tremens z rodinného pivovaru Huyghe získalo na světové přehlídce piv v Chicagu dvakrát za sebou ocenění Nejlepší pivo na světě. I když minimálně naši a bavorští pivaři si něco takového nemyslí, nelze popřít, že žádná země se Belgii v různorodosti piv nevyrovná.

Jak už bylo řečeno, pivo není pro Belgičany pouhým nápojem, ale představuje něco jako národní symbol. Belgičané tvrdí, že kdo neochutnal jejich pivo, netuší, jak tento lahodný nápoj vlastně chutná. Výroba tady kvetla od středověku a dnes je na trhu několik set značek – od masově vyráběných, jako jsou Hoegaarden a Leffe, po piva s užší, „vybíravější“ klientelou.

V celé zemi je na 130 pivovarů, z nichž některé zaměstnávají jen pár lidí. Na druhém konci spektra stojí koncern Interbrew, největší výrobce piva na světě, jehož globální vlastnické sítě sahají od Brazílie až po Rusko.

Chmel i třešně

Běžnými pivy jsou klasická piva typu pils, jež jsou čepována prakticky v každé hospodě a jejichž nejrozšířenějšími představiteli jsou značky Stella Artois, Maes či Jupiter, k nimž se přidává silnější a chuťově bohatší Leffe.

Tady však výčet nekončí. Ještě lehčí jsou „bílá“ piva vyráběná z pšenice, jež se pijí hlavně v létě a třeba jako jejich nejtypičtější představitel Hoegaarden s plátkem citronu.

Specialitou jsou piva ze skupiny Lambic se svojí ostrou chutí a silnou vůní. Základním druhem je kyselý Gueuze, označovaný pro vysoký obsah oxidu uhličitého za šampaňské chudých.

Když se v procesu fermentace přidají ovocné složky, vzniknou ovocná piva, z nichž nejznámější je sladkokyselý Kriek, pivo, v němž kromě chmelu kvasily i třešně. Jako aperitiv se pijí malinová nebo broskvová piva.

Pivo se třemi druhy kvasnic

Mezi nejznámější piva patří Delirium Tremens s neobyčejnou chutí ze tří různých druhů kvasnic, jehož bílé lahve jsou originálně baleny a polepeny barevnými etiketami s růžovými slony.

Typickým pivem je Duvel, což znamená ve vlámštině Ďábel, těžké světlé pivo svrchně kvašené, s vysokým obsahem alkoholu s výraznou chmelovou hořkostí.

Absolutní specialitu pro výjimečné příležitosti představuje Deus, jakési pivní šampaňské, jenž zraje několik měsíců ve sklepech ve francouzské oblasti Champagne, kde se mu dostává stejné péče jako zdejšímu známému vínu.

Pivo z kláštera

Zvláštností jsou sezónní piva, jež byla původně letní variací malých pivovarů. Nápad se však uchytil a dnes je vaří většina výrobců, přičemž nejsou už jen doménou léta, ale hlavně Vánoc a Velikonoc. Značné oblibě se těší trappistická piva – silná, tmavá, chuťově výrazná a svrchně kvašená, jež mají běžně sedm až devět, ale i dvanáct procent alkoholu.

Co musí piva splňovat, aby mohla nést tajemné označení trappistická? Musí se vyrábět v areálu kláštera za účasti nebo alespoň za přímého dozoru mnichů a zisk z prodeje by měl jít z větší části na charitu a pomoc potřebným. Jedině při splnění těchto podmínek může láhev zdobit ochranná známka Authentic Trappist Product.

Právo vařit toto pivo má pouze šest pivovarů v majetku mužského církevního řádu trappistů: klášter svatého Benedikta v Achelu 30 km jižně od nizozemského Eidhovenu, klášter Panny Marie Scourmont u městečka Chimay při francouzských hranicích, klášter Orval z roku 1070 v zapadlém údolí v Ardenách, klášter Saint-Rémy z roku 1230 u Rochefortu, westmallský klášter severně od Antverp a klášter Westvleteren v západních Flandrech.

Nejznámější piva jsou z Westmalle, Chimay a Orvalu. Těsně před stočením jsou do lahví piva přidávány živé kvasinky a pivo dozrává v lahvích a většinou obsahuje větší množství zbytkového cukru.

S pivem je spojen i rituál podávání. Každá pivnice čepuje minimálně dva až tři druhy piva, jež jsou doplněny o desítky piv lahvových. Na stůl k zákazníkovi se dostávají ve speciálních pohárech, když každý druh piva má vlastní pohár typického tvaru i velikosti.

Tvar sklenice totiž určuje rychlost, s jakou se pivo otepluje, i množství pěny a aroma, které vytváří.

Poháry jsou ale hlavně součástí marketingu a budování značky. Našim půllitrům se moc nepodobají, většinou mají tvar sklenic na víno či kalichů. Nejzajímavější je asi sklenice na pivo značky Kwak podobající se protáhnuté laboratorní zkumavce v dřevěném drážku.

Baštou piva je Gent

Všechna piva, o kterých se vám kdy zdálo, a vlastně mnohem víc, najdete v Gentu. Nočním městem vás za deset až dvacet eur provede od hospody k hospodě belleman. V Gentu jsou tři a ve službě se střídají.

Prvním a nejznámějším bellemanem byl Julián Pauwels, bývalý herec a mim, který vystupoval i v Československu. Nechtělo se mu do penze, a tak spolu s gentskou radnicí vymysleli uniformovaného průvodce turistů po gentských lokálech i pamětihodnostech, které v noci poznáváte zcela jinak. Jak potvrdily další roky, byl to velmi dobrý nápad.

S bellemanem se dostanete do několika typických hospod, které byste jinak těžko hledali, dá vám výklad k pivům, jež budete pít, a také vás seznámí s místními lidmi. Když se budete s pitím piva loudat, pobídne vás zvonkem, a jde se dál na druhou štaci.

Vezme vás do hospůdky Vellotje, jejíž vnitřek je doslova narvaný starým harampádím, že si připadáte spíše jako ve vetešnictví, nebo do vyhlášené Dulle Griet, kde si můžete vybrat z nabídky 250 druhů piv.

Když si tady poručíte Pauwel Kwak, sladké, červeně zbarvené pivo z rodinného podniku Brewery Bosteels, donesou vám ho v obří vysoké sklenici. Má zakulacené dno a dřevěný podstavec a vejde se do ní 1,3 litru.

Hospodský postaví pivo na stůl a řekne si o vaši botu. Tu dá do koše, který provazem vytáhne ke stropu, a vrátí vám ji teprve tehdy, až svůj Kwak vypijete. Pojistka, abyste si krásnou a drahou sklenici neodnesli jako suvenýr.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Bohumil Brejžek

Přes 500 druhů speciálů nabízí nový pražský obchod s pivem Pivkupectví. Nabídku přitom ještě rozšíří.

Přestože se Češi honosí titulem pivní národ, nad světem mohou triumfovat pouze v množství vypitých piv na hlavu.

Pivní obzor se Čechům nově pokouší rozšířit pražské Pivkupectví, které patří majiteli sousední hospody Zlý časy Janu Charvátovi. Zatímco pro Čechy je jméno Zlý časy téměř neznámé, ve světě jde o uznávaný pojem. Článek o restauraci vyšel například v New York Times, ale i v dalších zahraničních médiích. Ještě dnes se na místě objevují turisté s vytrženou stránkou z novin a chtějí vyzkoušet jeden z 24 speciálů.

Tisíce druhů na fleku

Podle Charváta stojí obchod na symbióze s hospodou, kde se netradiční piva již delší dobu čepují. »Bez samotné hospody by vůbec nemělo smysl prodejnu rozjíždět,« říká Charvát. Na druhou stranu do prodejny už začínají chodit i zcela noví zákazníci. Polovina přitom chodí cíleně za určitými značkami, polovina hledá něco nového.

Pivkupectví začínalo s nabídkou 300 druhů piv, nyní nabízí již 500 různých druhů z celého světa. Největší zastoupení přitom mají speciály z Česka, ale zdatně jim sekunduje nabídka z Belgie, Nizozemska nebo Německa. »Do konce roku bychom chtěli nabízet 600 druhů a celkově se chceme dostat na 1500 speciálů,« dodává Charvát.

Protože takto rozsáhle zásobený velkoobchod v Česku neexistuje, spoustu druhů piv vozí majitel sám a dokonce funguje jako dodavatel pro menší hospody a restaurace, které speciály také nabízejí. »Na obchod s alkoholem je třeba mít registraci, kterou po mně zahraniční velkoobchody vyžadují,« popisuje obtížnost dovozu pivních speciálů.

Ceny se Pivkupectví snaží udržovat nízko, i když vyšší marži se stejně nevyhne. Zatímco vínu delší skladování nevadí, piva tak dlouhou trvanlivost často nemají. »Snažím se být nejlevnější na trhu, ale nikoli za každou cenu. Některé české speciály mohou lidé koupit v supermarketu levněji, ale u nás je výhodou šíře nabídky,« říká Charvát.

Trh se zvětšuje

Podle posledních průzkumů Češi vypijí téměř 160 litrů piva na osobu a rok. Zatímco však ve světě existuje spousta druhů piva, v Česku se donedávna konzumovalo téměř výhradně pivo plzeňského typu.

Jen v Belgii, která je s námi počtem obyvatel srovnatelná, se přitom vyrábí na 400 druhů piv, o něco nižší počty jsou v Nizozemsku, Anglii nebo Německu. Vedle spodně kvašených, kam patří piva plzeňská, jsou to svrchně kvašená, například britský ale, porter nebo stout a pšeničná piva, a dále lambiky a krieky neboli spontánně kvašená.

Český trh s pivními speciály sice není masová záležitost, ale podle majitelů specializovaných obchodů o ně má zájem až pět procent lidí. Hlavně ve větších městech je slušná základna stálých zákazníků. Tento trh se navíc stále zvětšuje, jak lidé zkoušejí nové věci. Dnes již mnoho restaurací nabízí alespoň jedno speciální pivo.

»Lidé rádi zkoušejí. Třeba si tu jeden zákazník koupil třetinku piva Sink the Bismarck! od pivovaru BrewDog za 1600 korun. Také jsem tu měl dvě láhve Tactical Nuclear Penguin od stejného pivovaru a také se prodaly,« dodává.

Zatím obchod dotuje

Charvát zatím provoz Pivkupectví dotuje z provozu hospody, ale do budoucna počítá, že si na sebe obchod dokáže vydělat. »Momentálně jsem narazil na finanční limity, které omezují rychlejší rozšiřování nabídky,« dodává Charvát. O úvěrech ani společnících přitom neuvažuje, protože už se jednou spálil a nechce chyby opakovat.

»Na začátku při otevírání hospody jsem měl stejně naivní představy jako většina lidí, že restaurace je výnosný kšeft. Ale je to hlavně spousta práce,« dodává Charvát. Veškerý zisk zatím dává zpět. Nejprve do zkvalitnění hospody, kde letos přibyla nekuřácká část, později do založení a rozvoje prodejny. Jak se mu bude dařit, se dá soudit podle ostatních podniků, které se přes skromné začátky pomalu rozvíjejí. Navíc se dá očekávat, že se zájem bude stále zvětšovat, takže finanční soběstačnost nuselské prodejny rozhodně není nereálná.

Charvátovo Pivkupectví přitom není jedinou prodejnou s pivními speciály. Nejstarší je 1. Pivní galerie v pražských Holešovicích, dlouho funguje také Pivovarský klub v Karlíně. Relativně nová je Pivní galerie Base Camp v Bubenči. Mimo Prahu je nejrozsáhlejší Pivoňka v Hradci Králové provozovaná od roku 2008. Poměrně velkou nabídku má také Pivní klenotnice v Havlíčkově Brodě nebo Svět piva v Letech.

Podobnou díru na trhu před časem objevil Jiří Malík, který začal dovážet holandské sýry. Prodejny Cheesy dnes nejsou pouze v Praze, ale i ve spoustě malých měst. Nedávno navíc začaly prodávat také belgická trapistická piva jako doplněk k belgickým sýrům.

Neobvyklá piva v Česku

- V České republice je 47 průmyslových pivovarů a 77 minipivovarů. Ještě v roce 2004 zde bylo pouze 48 minipivovarů.

- Výrazně roste počet pivních speciálů. Zatímco v roce 2004 vyráběly minipivovary 42 speciálních piv, loni to bylo již 97.

- Minipivovary vynikají pestřejší nabídkou svrchně kvašených piv a piv ochucených. Výrazný je nárůst zejména pšeničných piv, zatímco před pěti lety jich bylo méně než pět, nyní je vyrábí již osmnáct minipivovarů, které nabízejí devatenáct značek.

- O pivní speciály se zajímají také průmyslové pivovary, zejména ty střední velikosti. Dnes vyrábějí 56 speciálů a 27 piv neobvyklých.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Pavel Kočička

Bavorský státní pivovar Weihenstephan dokončil optimalizaci zásobování tlakovým vzduchem, speciálně pro menší množství, které je potřeba především ve dnech pracovního volna. Byly hledány nové, úsporné kompresory vhodné pro místní provoz. Výběr padl na PureAir, kompresor od společnosti CompAir, který pracuje na základě nového principu komprese bez oleje.

Díky cílené eliminaci ztrát vzniklých možnou netěsností může pivovar vyrábět potřebný tlakový vzduch se zhruba o 30 % menšími náklady na energii.

V případě této nové technologie výroby kompresorů byly zcela splněny podmínky pivovaru, zejména spolehlivost zdroje, která je zajištěna popisem údržby a stanovení činností obsluhy prostřednictvím tzv. „bezstarostného balíčku“. Zde přebírá odpovědnost za použití kompresorů CompAir. Přičemž v průběhu prvních pěti měsíců od uvedení kompresoru do chodu nebylo nutné provádět žádné servisní činnosti.

Z měření spotřeby elektrického proudu vyplynulo, že na základě kombinace kompresoru PureAir a eliminace ztrát netěsností může být ušetřeno okolo třetiny elektrické energie. Tím se může investice do nového regulovatelného kompresoru rychle amortizovat a pivovar Weihenstephan může, i díky nové parní kotelně s využitím odpadního tepla s optimalizovanou stanicí tlakového vzduchu, docílit efektivních zisků.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | BRAU INDUSTRIE

Kdybyste si chtěli vzít na palubu kosmické lodi nějaké alkoholové osvěžení, řiďte se poměrem objemu a výkonu. Láhev pálenky je nepoměrně skladnější než basa piva, které se navíc ve vesmíru skoro nedá pít.

Ve stavu beztíže bublinky CO2 nestoupají z nápoje a zůstávají uvnitř tekutiny. Místo pivního zlatavého moku tak vzniká podivně neforemná pěna. Nepočítejte ani s tím, že si svůj oblíbený nápoj natočíte z pípy. Vzduch, který normálně udržuje v sudu správný tlak, se totiž při absenci gravitace promíchá s jeho obsahem a z ventilu vám bude znovu probublávat jen pěna. Nizozemští vědci proto v roce 2000 vyrobili speciální sud s pružnou membránou uvnitř. Vzduch se pumpuje mezi stěnu a membránu a pivo tak může ze sudu vytékat normálně.

Ale i kdyby si kosmonauti pivo nakonec natočili, budou mít potíže při jeho konzumaci. V beztížném stavu zůstanou bublinky CO2 zamíchané nejen v tekutině, ale i v žaludku. Pokud by si tedy plynem přesycený astronaut chtěl odříhnout, bude to takříkajíc i se šťávou. Další důvod je ten, že tlak bublinek CO2 by mohl způsobit, že láhev v beztížném stavu exploduje (proto nejsou na palubě sycené nápoje).

Představa sklenice dobře vychlazeného piva je však až příliš lákavá. Jeho specifické složení zajímá vědce a masová popularita zase majitele pivovarů, pro které by bylo vesmírné pivo skvělou reklamou.

Studentka americké univerzity v Coloradu Kirsten Sterrettová tak dokonce napsala disertaci na téma kvasného procesu ve vesmíru. Celý experiment sice zaplatil pivovar Coors, ale proces přípravy piva je z vědeckého hlediska skutečně zajímavý.

Kvasinky totiž ve stavu beztíže nemohou klesnout na dno a CO2, vznikající při kvašení, nemůže stoupat vzhůru. Výsledky testů na palubě vesmírné stanice však byly překvapivě dobré – vesmírné pivo chutná skoro stejně jako pozemské.

Zdroj: Panorama 21. století

Dohodu o spolupráci při propagaci Moravského krasu a okolí podepsali včera v prostorách varny Pivovaru Černá Hora zástupci města Blanska, Boskovic a Pivovaru Černá hora.

„Společným cílem účastníků dohody je i nadále co nejlépe propagovat kulturní, přírodní, historické, sportovní a společenské zajímavosti regionu a tím zvýšit příliv turistů na Blanensko a Boskovicko,“ uvedl Radek Pavlík z oddělení marketingu Pivovaru Černá Hora.

Tato nová trojdohoda však už její účastníky nezavazuje v tom, jaké konkrétní společné akce uskuteční. Na každou z nich totiž musí uzavřít samostatnou dohodu. „Důvodem je snaha předejít situaci, kdy jeden z účastníků dohody nebude moci své závazky z ní plynoucí dodržet,“ vysvětlil Radek Pavlík.

Sezónu zahájí opět na nádvoří pivovaru

První významnou akcí, kterou chtějí Blansko, Boskovice a Pivovar Černá Hora podle dohody v příštím roce pořádat, bude tradiční Slavnostní zahájení turistické sezony 2011.

„To se opět uskuteční první dubnovou neděli na nádvoří Pivovaru Černá Hora. Součástí akce bude opět pokus o vytvoření netradičního českého rekordu,“ láká Pavlík.

Dále chtějí strany trojdohody spolupracovat na veletrzích cestovního ruchu, navzájem se propagovat na internetových stránkách a propojit svoje informační centra. „Součástí naší trojdohody je vlastně vzájemná podpora různých kulturních, společenských a sportovních akcí pořádaných kterýmkoliv z jejích účastníků,“ doplnil Pavlík.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Vladěna Šebelová

Sběratelskou vášeň Petr Hrubý (65) podědil po svém otci. „Měl radost, že sbírám, ale chtěl, abych se věnoval jako on známkám,“ vysvětlil. Více ho ale zaujaly pivní etikety, které sbírá od roku 1986 jako jediný na Strakonicku. Kromě etiket, kterých má v albech celkem 25 045 kusů, sbírá také pivní tácky.

Kde máte svou objemnou sbírku?

V pracovně. Etikety jsou v šanonech a zabírají celou jednu stěnu. Když je hezky, házím nové přírůstky do krabice a v zimě k nim sednu a lepím je na archy papíru, píši popisky.

Kolik novinek v etiketách ročně vyjde?

Dnes je velký boom malých pivovarů. Nových etiket je ročně dvacet až třicet.

Sbíráte i použité pivní tácky?

Také, ale vybírám. Posílají mi je i kamarádi. Vozil jsem je z dovolené. Nebo vzpomínám, jak jsem v Žilině na náměstí obešel všechny restaurace a z každé si odnesl tácky.

Máte jako sběratel pivních tácků a etiket rád pivo?

Mám, ale nevypiji ho moc. Když jsem šel pro tácek do hostince, často jsem si pivo ani dát nemohl, protože jsem řídil.

Podléhají i pivní etikety módním trendům?

Přicházejí do módy dvoulitrové pet lahve. Na nich jsou dlouhé průsvitné etikety, když se drobet zahřejí, kroutí se. Sbírám ale také sudovky, etikety, které se lepí na pivní sudy, ty jsou malinké a kulaté.

Platí i v pivních táccích tisková chyba za sběratelskou zajímavost?

Mám několik tácků, kterým chybí vytištěná rubová strana. Nebo mám etikety s trochu jinými tisky nebo barvami než ostatní.

Kdo po vás sbírku převezme?

To mi na srdci neleží. Vím, že nikdo v ní dál pokračovat nebude.

Sbírka známek vašeho otce vám zůstala jako památka na něj?

Jednou jsme seděli celá rodina u stolu a on tehdy pronesl: Všechny vás upozorňuji, zatím ústně, že svou sbírku dávám vnučce. Má ji dodnes, ale ani ona ve filatelii nepokračuje.

Sběratelská vášeň se ve vaší rodině dědí?

Je to možné. Když byla dcera malá, sbírali jsme spolu obaly od žvýkaček. Potom sbírala ubrousky. Mně sběratelství přináší velkou radost. Je to zkrátka vášeň.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Malečová Suková

Z Pražského hradu přichází provokativní názor: Češi nerozumějí pivu! Smrtelně vážně ho vyslovil padesátiletý Ladislav Jakl, prezidentův tajemník.

Češi podle něj vynikají jediným druhem piva, ležákem původem z Plzně. "Ten se u nás vaří dobře, ale to i leckde jinde. Potíž je v tom, že tento typ piva úplně zničil různorodost, a nebýt mikropivovarů, pil by se tu jenom ležák. Přitom druhů piv je nepřeberné množství: na celosvětové přehlídce v Denveru mají 92 kategorií – umí průměrný Čech vyjmenovat aspoň dvě nebo tři?"

Nutno přiznat, že Jakl se v pivu vyzná, je to jeho životní koníček. "První etapa začala tak v sedmnácti, kdy jsem buď mohl chodit pít víno na diskotéku, nebo pivo do hospody s máničkama, přičemž to druhé pro mě byla jediná možnost. I tehdy jsem byl rád za pivo lepší, ale neomdlel jsem, když skvělé nebylo. Posledních deset let už to mám jinak, teď mě samo pivo extrémně zajímá, doma mám ohromnou pivotéku, v ní asi dvě stě padesát druhů..."

Dnes už nepije pivo na litry, ale přesto si dobře pamatuje na svůj osobní rekord. "Roku 1981 jsem na chmelové brigádě vypil sedmatřicet piv za den. Ale asi polovina z toho byly desítky," upřesňuje muž, který posledních pětadvacet let chodívá každý čtvrtek do jedné a té samé hospody na pivo, a neexistuje síla, která by mu v tomto rituálu zabránila; ani prezident Klaus ne. "Hospoda je totiž můj pevný bod ve vesmíru," svěřuje se prezidentův poradce v rozhovoru pro MAGAZÍN DNES.

Velký rozhovor čtěte v zítřejším Magazínu DNES: Proč říká Jakl o prezidentovi, že je "kopyto"? Čím to, že se ti dva už třináct let snesou? Proč se spolu hádají? A co bude Jakl dělat, až Klaus odejde z Hradu? Bude vařit pivo?

Zdroj: XMan iDnes.cz | Autor: Tomáš Poláček | Foto: Folimanka Blues.cz

Úsporný balík. Zmeny v ohlásených úsporných opatreniach vlády naberajú na obrátkach. Po ústupkoch v rodičovskom príspevku koalícia možno zachová aj odvodovú výnimku v treťom pilieri a spotrebnú daň na pivo nezvýši.

Je v tom lobing, tvrdí politológ

Pivári a pivovarníci majú novú nádej. K zdraženiu tohto zlatistého nápoja pre navrhované zvýšenie spotrebných daní nemusí dôjsť. Poslanci koaličného KDH chcú navrhnúť, aby sa sadzby nemenili a ostali na terajšej úrovni. "Pri takom radikálnom zvýšení dane z piva by šla zamestnanosť aj tržby dole. Boli by sme na úrovni Holandska, ktoré má úplne inú kúpnu silu,“ vysvetľoval zákonodarca Anton Marcinčin.

Tento krok sa zatiaľ nestretol s pochopením v SaS ani v Moste-Híd. Jeho šéf Béla Bugár v tom vidí víťazstvo lobistov. "Keď začneme takto argumentovať, tak za chvíľu rozpočet rozstrieľame.“ Predsedovi liberálov Richardovi Sulíkovi sa zasa nepáči, že sa každú chvíľu menia dohody koaličných lídrov.

Bez diskusie

Marcinčin je však presvedčený, že zvýšením spotrebných daní na pivo o 50 percent by hlavne malé pivovary utŕžili tvrdú ranu. "Už teraz platíme vyššiu spotrebnú daň ako Česká republika, ktorá je náš hlavný konkurent.“

Pivovarníci iniciatívu kresťanských demokratov uvítali. Sťažovali sa hlavne na to, že minister financií Ivan Mikloš (SDKÚ-DS) s nimi o návrhu zvýšiť dane nedebatoval. "Absentovala odborná diskusia. Zákon sme nedostali na pripomienkovanie,“ povedal pre HN Roman Šusták, riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Rezort financií však nadšený nie je. "Sú to individuálne návrhy KDH, ale my momentálne stojíme za dohodou Koaličnej rady a za znením zákonov tak, ako ich schválila vláda,“ informoval Miklošov hovorca Martin Jaroš. Tento návrh by sa mal prediskutovať aj za prítomnosti ministra financií v najbližších dňoch na parlamentnom finančnom výbore.

Pivo chutí aj v SDKÚ

Niektorí poslanci zo samotného SDKÚ-DS však chcú ísť v podpore malých pivovarov ešte ďalej. U nás sú dva dominantné pivovary a niekoľko malých - to podľa zákonodarcu Ivana Štefanca nie je ideálne konkurenčné prostredie. "Je pravdou, že na Slovensku je veľmi zvláštny trh s pivom.“ Preto zvažuje napríklad aj zníženie daňových sadzieb pre malé pivovary. Momentálne má nižšie sadzby pivovar, ktorý vyprodukuje ročne menej ako 200-tisíc hektolitrov. "Mohli by sme tú hranicu posunúť na 100-tisíc hektolitrov a tam správne nastaviť tú sadzbu,“ načrtol Štefanec jeden z možných scenárov.

"Je to dosť populistické, ale malým pivovarom by to možno pomohlo,“ reagoval Roman Šusták zo združenia výrobcov piva a sladu.

Hľadá sa 66 miliónov

Mikloš chcel zo zvýšenia spotrebných daní na pivo dostať do rozpočtu vyše 66 miliónov eur v nasledujúcich troch rokoch. Marcinčin tvrdí, že dodatočné zdroje by sa dali získať zavedením fiškálnych pokladníc. To chce však rezort financií spraviť až v roku 2012. Podpredseda KDH si vie predstaviť aj to, že by namiesto drahšieho piva stúpla DPH až na 21 percent. Proti tomu sa naďalej stavia SaS. Poslanec KDH Július Brocka, ktorý o takejto možnosti nedávno hovoril, včera uviedol, že zvýšenie DPH iniciovať v parlamente nebude. "Zatiaľ na to nevidím najmenší dôvod.“

Aj lobing úraduje

Politický analytik Ján Baránek vidí za ústupkami tiež tlak záujmových skupín. "Ak vyhovejú všetkým požiadavkám lobistov, tak zo spotrebného balíčka nebude nič,“ zhodnotil. Pôsobenie lobingu vo vládnych kruhoch aj v Národnej rade potvrdil aj bývalý štátny tajomník rezortu financií a riaditeľ Inštitútu hospodárskej politiky František Palko. "Za každej éry skupiny, ktoré sa zaoberali vínami alebo pivom, boli aktívne pri každom návrhu na zvýšenie spotrebných daní.“

HN Online.sk | Autor: Marek Ročkár

Restaurace, obchody, nádvoří se zelení a především atraktivní bydlení v centru - to vše má Olomoučanům nabídnou po proměně bývalý měšťanský pivovar v Lafayettově ulici. Soukromý vlastník objektu zdevastovanou barokní památku začne opravovat už příští rok.

Mohutný objekt sloužil dříve jako sladovna a v posledních letech jako sklad. Investora budou změny stát kolem sto třiceti milionů.

Technickou barokní památku už deset let vlastní společnost Měšťanský pivovar. Místo skladu ječmene zde majitelé plánují rezidenční bydlení: v budově vznikne přibližně dvacet atypických podkrovních nebo mezonetových bytů v nadstandardní kvalitě.

„Podle předběžných odhadů se bude jejich cena pohybovat kolem pěti až osmi milionů korun. Odvíjet se však bude i od velikosti bytu. V přízemí plánujeme restaurace a obchody. Upravíme také nádvoří, které zaplní zeleň. Pod ním pak bude podzemní parkoviště zhruba pro čtyřicet automobilů,“ popsal za investora Miroslav Kurka.

Velká okna zakryjí žaluzie

Původně se v části pivovaru uchovával ječmen. Budova tedy má jen malá okna. Architekti z ateliéru Cigler Marani Architects se tak museli vypořádat s oříškem. Jak budovu dostatečně prosvětlit, aby byty odpovídaly modernímu standardu?

„Byl to snad jeden z nejtěžších úkolů, které jsme s kolegy řešili. Směrem do ulice plánujeme opravit fasádu i střechu, ale ponechat jí historický ráz. Do dvora prorazíme velká okna, které zakryjí dřevěné žaluzie. Ty budou respektovat tvar původní stavby. Když majitelé bytů budou chtít, tak žaluzie roztáhnou a do prostoru tak vnikne světlo,“ vysvětlil architekt.

Autoři přestavby chtějí ve všech bytech zachovat prvky, které lidem připomenou, kde bydlí. „Aby si uvědomili, že žijí v prostorách cenné barokní památky. Centrum města se pomalu vylidňuje, ale takové bydlení se sem určitě hodí. Jsme ale teprve na začátku. Projekt se bude ještě vyvíjet,“ doplnil architekt.

Památkáři: Trváme na kvalitě technických detailů

Tým odborníků musel všechny opravy a postupy konzultovat s památkáři, kteří budou i nadále kroky investora sledovat.

„Pivovar je zachovalá technická památka. Hlavně díky tomu, že sloužil jako sklad. Z hlediska památkové péče proto na investora klademe velmi přísné požadavky. Chtěli jsme, aby zachoval především dispozice objektu. Také trváme na kvalitní rekonstrukci technických detailů,“ uvedla Vlasta Kauerová, zástupkyně památkového odboru magistrátu města.

Oprava velké budovy vyjde na sto dvacet až sto třicet milionů korun. Začít s pracemi by investor chtěl už v příštím roce.

„Pokud se podaří získat dostatečné finance. Náklady budou vysoké, protože dům není nyní v dobrém stavu. Žádáme peníze i z evropských fondů. Jestli vše půjde hladce, tak už v roce 2012 by se do pivovaru mohli nastěhovat první lidé,“ doplnil Kurka.

Pivovar začali stavět v roce 1714

Podle primátora města Martina Novotného pivovar čeká na svou opravu dlouho.

„V minulosti bylo několik zájemců, kteří jej chtěli přestavět, všichni ale nakonec od svého záměru upustili. Jsem proto rád, že se tentokrát našlo přijatelné řešení, které nenaruší jeho historickou hodnotu,“ podotkl Novotný.

Se stavbou pivovaru se začalo v roce 1714. V 18. století produkoval deset až dvacet hektolitrů piva ročně. To však přestalo na začátku dalšího století stačit, a proto se měšťané rozhodli postavit další pivovar na kraji města.

Z budovy v Lafayettově ulici se tak stala sladovna. V posledních letech jej využíval státní podnik Řempo jako sklady.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Lucie Bukvová

Budějovický měšťanský pivovar zahájil sladovnickou sezonu. Podnik patří mezi jedny z mála, které si slad, jenž patří spolu s vodou a chmelem mezi nejdůležitější součásti piva, připravují samy. Chystá i novinku, pivo v plastových lahvích.

"V republice se ročně uvaří 20 milionů hektolitrů piva, na což je zapotřebí 400 tisíc tun sladu. Ten se vyrábí ve 32 sladovnách, z nichž je jen 15 přímo v pivovarech," připomněl ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Jiří Oubrecht.

Do areálu podniku na Lidické ulici v Českých Budějovicích ročně putují 3 000 tun ječmene. "Nakupujeme ho od jihočeských zemědělců. Přestože letos nebyla úroda dobrá, nám kvalitní ječmen nechybí," podotkl sládek Luboš Martiš.

Než se ze zrnka ječmene stane slad, musí se nejprve na jeden až dva dny namočit. Další čtyři nebo pět dní leží na humnech. Právě tak se říká místnostem, kde sladovnický ječmen klíčí.

"Cílem tohoto procesu je vytvoření potřebných enzymů. Odehrává se v chladném a vlhkém prostředí a zrna se při něm musejí obracet. Poté zůstává čtyři až šest týdnů v silech na uskladnění," vysvětlil postup Martiš.

Sladovna pracuje od poloviny září do května. Pivovar ročně vyrobí 2 600 tun sladu, což stačí na uvaření 200 tisíc hektolitrů piva.

Vloni brány podniku opustilo 143 tisíc hektolitrů piva. Letos chce pivovar svůj výstav navýšit o zhruba 30 procent na 180 až 190 tisíc hektolitrů. V žebříčku velikosti pivovarů v zemi se pohybuje okolo desátého místa.

Podnik uvažuje o tom, že by začal stáčet pivo do plastových lahví. V budoucnu by se lidé mohli dočkat i obnovené pivnice, která kdysi v areálu na Lidické ulici byla.

Měšťanský pivovar

Budějovický měšťanský pivovar byl jako nejstarší pivovar ve městě založen v roce 1795. Mnozí si jej vybaví spíš při vyslovení jména Samson. Tento název přijal v roce 1967.

Inspirací byla kašna na náměstí Přemysla Otakara II. U Samsona se také jmenoval dům Matěje Konvičky (dnes Hotel Malý pivovar), který v roce 1722 odkoupili budějovičtí právovárečníci a byl předchůdcem Budějovického měšťanského pivovaru.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autorka: Lenka Zimmelová | Foto: Slavomír Kubeš

Vážení zemědělci, pěstitelé, chovatelé, řemeslníci, zkrátka vy všichni, kteří se zabýváte produkcí poctivých českých potravin, zeleniny, ovoce či rukodělných výrobků.

Jménem Pardubického pivovaru a Oblastní Agrární komory nám dovolte Vás přizvat k účasti na „Selských trzích“. Jedná se o prodejní akci pořádanou v areálu pivovaru v Pardubicích. Sortiment by měl být výhradně zaměřen na vlastní produkci oblastních subjektů jako je ovoce, zelenina, pekárenské, mlékárenské a masné produkty. Vítáni jsou i včelaři, rybáři, chovatelé a tradiční řemesla.

Areál pivovaru má statut veřejného tržiště odpovídající předepsaným normám, z toho vyplývá povinnost prodejce prokázat se na požádání živnostenským listem nebo jiným povolením, které umožňuje veřejný prodej. Pro ty, kteří nemají vlastní stánek, zajistíme prodejním místo včetně připojení elektřiny a vody. Vše včetně prodejních míst je zdarma. Prodejci výrobků vyžadující speciální režim si prodejně technické vybavení zabezpečí z vlastních zdrojů (např. váhy, mrazící boxy,…). Více informací získáte od pana Kocourka tel. 734 314 542.

Pojďte s námi založit tradici „Selských trhů“ v krajském městě. Každou sobotu s kvalitními produkty od Vás s naším vynikajícím tradičním pivem a bohatým kulturním programem pro děti a dospělé v areálu Pardubického pivovaru.

Startujeme 16.10.2010.

Zdroj: Pernštejn.cz

Atrakce oblíbená více než 100 let se vrací k životu a před pivovarem můžete zajít do útulné hospůdky, která nabízí piva, která z pivovaru urazí nejkratší cestu. Zahrádka v těchto podzimních dnech je oázou a taneční parket se již připravuje.

Zdroj: Pivo Konrad.cz

Minipivovary nebo malé průmyslové pivovary od Destily vyjdou na 4,5 až 12 milionů korun. Zájem je hlavně ze zemí bývalého východního bloku.

Zatímco je u běžné strojírenské firmy přípitek jen slavnostním vyvrcholením dokončené zakázky, u firmy Destila rozhoduje o jejím doplacení. "Až když je náš odběratel spokojen s degustací, splnili jsme všechny podmínky smlouvy," říká Karel Dvořák, spolumajitel a jednatel brněnské společnosti specializující se na výrobu a vývoz minipivovarů a malých průmyslových pivovarů. A degustace bývají zjevně úspěšné. "I nyní, v dobách krize, jsme v situaci, kdy výrobu vlastními silami nezvládáme," přiznává.

Destilu táhne v současné době vzrůstající objem exportu (tvoří více než polovinu obratu), a to zejména do zemí bývalého východního bloku, např. do SNS, Vietnamu, Mongolska, Kuby, Sýrie. "Cesta tam je nejjednodušší, znají nás dobře z minulosti," říká Dvořák a vzpomíná na doby, kdy byl vývoz tohoto zařízení v rukou socialistického podniku zahraničního obchodu Technoexport.

Česká oktávie vs. drahý mercedes

Nejvíce pivovarů má dnes Destila rozeseto v Rusku. Postavila jich tu již 30 a probila se k devítiprocentnímu podílu na trhu. V Rusku, ale i v ostatních zemích s nepříliš silnou pivní tradicí, bere na sebe firma veškerou zodpovědnost za výsledný produkt, proslulá česká pivovarnická tradice prý totiž zavazuje. "Investorovi prostě musíme kvalitní pivo z našeho stroje vydolovat, nic jiného od nás neočekává," vysvětluje Dvořák. "Třeba Rusové považují české pivo za nejlepší na světě, a proto po nás chtějí většinou minipivovary na výrobu piv plzeňského typu," vysvětluje. A tak Destila s sebou do zahraničí vozí i sládky a kvalitní české suroviny.

Takzvané "zádržné", doplatek celkové částky za minipivovar, proplácený až po uvaření první várky kvalitního piva, dosahuje většinou deseti procent z celkové hodnoty zakázky. Na ruském trhu se však s problémy s platbami firma dosud nesetkala. "Rusové platí opravdu dobře," potvrzuje Dvořák. Na zdejším trhu, ale i ostatních trzích zemí SNS (v Ukrajině, Tádžikistánu, Ázerbajdžánu či Kazachstánu), soupeří Destila především s německými dodavateli minipivovarů, stále aktivnější jsou ovšem i maďarští či slovenští výrobci.

"Třeba Němci nebo Rakušané jsou dražší než my, zákazník si proto často raději než německý mercedes vybere kvalitní českou oktávii," pokouší se o porovnání Dvořák.

Běžně dodávaný minipivovar má kapacitu výstavu 2000 hektolitrů piva ročně a přijde zhruba na 4,5 milionu korun. Za malý průmyslový pivovar (a zároveň největší, jaký firma vyrábí) s výstavem kolem 10 000 hektolitrů ročně zaplatí zákazník 10 až 12 milionů a do Ruska jej odveze přibližně deset kamionů.

Kromě výroby malých pivovarů realizuje Destila i dodávky jednotlivých kusů zařízení, obzvláště varen nebo speciálních naplavovacích filtrů i do zemí, jako jsou Japonsko, USA nebo Hongkong. Kuriózní prý byla dodávka do Peru. Zákazník, jenž si přijel pro minipivovar, si okamžitě objednal i dodávku pěstitelské pálenice. "Když uviděl destilační aparát, hned ho chtěl," vzpomíná Dvořák. Zařízení nyní v Andách vyrábí rum ze zkvašené cukrové třtiny a destilát z ananasu. Výroba a dodávky pěstitelských pálenic byly přitom dlouho výhradně tuzemským artiklem dominantně moravským.

V Česku se musíme polepšit

Ještě před pár lety vyráběla Destila ročně kolem pěti minipivovarů (či malých průmyslových pivovarů), letos jich postaví osm. Údajně by jich bez problémů udala na trhu každý rok až celý tucet. "Chceme rozšířit výrobu, ale narážíme na nedostatek kvalifikovaných lidí," stěžuje si Dvořák. "Citelně nám chybějí hlavně vysoce kvalifikovaní dělníci," říká.

Za celou dobu existence postavila firma mnoho desítek minipivovarů, nicméně v tuzemsku překvapivě pouze tři. "Poptávka zvenčí je tak vysoká, že jsme prakticky jen exportovali. Ze zahraničí se nás ovšem často ptají, proč je našich pivovarů v České republice tak málo. Tady se chceme polepšit," říká.

Firma s 60 zaměstnanci měla v roce 2009 obrat sto milionů korun. Destila, původně výrobní družstvo, vyrábějící plynové kotle a zařízení pro lihovary, má zajímavou historii. Přežila všechny násilné a divoké změny vlastnických struktur v Československu za poslední desítky let. Její zakladatelé ji totiž roku 1947 dali do vínku formu družstevního vlastnictví. "Tenkrát už tušili, že družstevnictví bude jedinou cestou, jak se vyhnout znárodnění," říká Dvořák. Do roku 1989 pak kvůli platným zákonům měla pouze družstevní podílníky.

Jako družstvo fungovala Destila až do roku 2007, kdy byla na členské schůzi transformována na společnost s ručením omezeným. "Družstevnictví bylo nepružné, každý chtěl mluvit do chodu fabriky. A jak mohli členové vedení zavádět úsporné nepopulární kroky, když jejich funkce závisely na volbě svých podřízených?" uzavírá Dvořák.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Petr Býma

V Budějovickém měšťanském pivovaru dnes zahájili sladovickou kampaň. V Česku je 32 sladoven, jen patnáct ale přímo v pivovarech. Právě budějovický pivovar svou sladovnu má.

Pivovarníci dali akci slavnostní ráz - ječmen a budoucí slad požehnal biskup českobudějovické diecéze Jiří Paďour. Naposledy se podobný obřad v pivovaru odehrál před více než šedesáti lety.

„Beru to vážně jako zákmit toho, že se nejen navazuje na tradici, ale dokonce by se nějaká i měla vytvořit,“ uvedl biskup Jiří Paďour.

Ječmen, ze kterého se vyrábí slad, odebírá pivovar od dodavatelů z jihu Čech. Sládek Luboš Martiš dodává: „Pivovar je plně soběstačný, pokud je výstav zhruba do 200 tisíc hektolitrů. Ze 3000 tun nakoupeného ječmene se vyrobí 2600 tun sladu, který se následně v pivovaru zpracovává.“

Letos chtějí v Budějovickém měšťanském pivovaru uvařit 180 až 190 tisíc hektolitrů piva - to je asi o 30 procent více, než loni. Zhruba polovina produkce jde na export.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ivan Mls

Nové ústecké pivo přišlo v sobotu ochutnat několik stovek lidí. Mazla, pivo, které si Ústečané sami pojmenovali, si většinou pochvalovali.

„V pivech rozdíly nedělám, ale ústecké podpořím vždy. A tohle je opravdu vydařené,“ chválil dílo sládka Jaroslava Rottenborna jeden z hostů.

Líbila se i samotná restaurace. „Líbí se mi interiér, který je opravdu na úrovni. Je to pěkné místo pro různá setkání,“ rozhlížel se abstinent Daniel Kosík.

Pivovar s hotelem Na Rychtě nabízí kromě tmavého dvanáctistupňového ležáku také o pět stupňů silnější speciál. Nové pivo přišel ochutnat i švejk s harmonikou.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Martin Klimeš

Krásné magické datum 10. 10. 2010 si pro svůj velký den vybrali včera snoubenci Jana Podlešáková a Jiří Suchan. Zvolili si však také originální místo, a to třeboňský pivovar Regent. Proč se tak rozhodli?

„Pivo je nejlepší nápoj v dějinách lidstva a třeboňský pivovar je nejromantičtější místo na světě. Město Třeboň pro mne znamená srdeční záležitost, jsou zde a okolí krásné rybníky. Jezdívali jsme také na čundry do Chlumu u Třeboně,“ vysvětlil ženich, který jinak žije v obci Sledovice nacházející se blízko Sedlčan. Místo pro svatbu se zamlouvalo také nevěstě, kterou naučil pít pivo až její nastávající.

„Dříve jsem pila pivo jen málokdy a nebyl to můj oblíbený nápoj, ale manžel mě ho pít naučil,“ komentovala nevěsta po obřadu. Snoubence oddával místostarosta Třeboně Zdeněk Mráz. „Podle záznamů historiků se na tomto místě od založení pivovaru v roce 1379 žádná svatba nekonala.

Tato je tedy první za 631 let. Bylo několik variant, kde vykonat obřad, kromě varny, kde se uskutečnil, ještě na střeše pivovaru nebo na spilce,“ sdělil třeboňský místostarosta Zdeněk Mráz. Uskutečnění sňatku umožnilo vedení pivovaru. „Svatební hostiny se zde konají, ale svatební obřad je tu vůbec poprvé. Tím, že jsme malý nezávislý pivovar, tak jsme schopni zákazníkům poskytnout i nadstandardní služby,“ uvedla generální ředitelka pivovaru Andrea Stasková.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz |Autorka a foto: Renata Pávková

Nealkoholické pivo Fríí, součást portfolia společnosti Heineken Česká republika, uvádí na trh vlastní kolekci funkčního sportovního oblečení se stejným názvem. Díky spolupráci s výrobci značkového sportovního oblečení Salton tak vznikly designově velmi povedené cyklistické a volejbalové dresy, oblečení pro tenisty a soupravy pro příznivce jízdy na kolečkových bruslích.

Kolekce sportovního oblečení Fríí byla poprvé veřejnosti představena v pátek 8. září 2010 na brněnském veletrhu Sport life, kde také proběhla módní přehlídka jednotlivých souprav. Návštěvníci tak měli možnost prohlédnout si vše, co Fríí kolekce nabízí.

Jedná se o oblečení pro cyklisty – krátké cyklistické kalhoty a dres s krátkým rukávem, který díky svým maximálním transpiračním vlastnostem rychle odvádí pot od těla a brzy schne. Dres je vhodný i pro extrémní zatížení. Pro případ nepříznivého počasí je souprava doplněna lehkou, větru a vodě odolnou bundou. Příznivcům „bílého“ sportu je určeno tílko bez rukávů a kraťasy. Velmi slušivé jsou dresy určené volejbalistům a na své si přijdou i fanoušci in-line bruslí. Pro ty je připraveno tílko bez rukávů, vyrobeného ze speciálního rychleschnoucího materiálu, která odvádí pot od těla a dlouhé kalhoty s lycrou. In-line kolekci doplňuje skladná větrovka, která se vejde do každého batůžku. Nabídku uzavírá souprava s názvem „Pro radost“, kterou je vlastně možno použít téměř na všechny druhy sportů a nebo jen tak, pro volný čas.

„Myšlenka připravit speciální sportovní kolekci Fríí vznikla vlastně díky našemu partnerství na Barum Rallye, která se konala koncem srpna na Zlínsku. Náš tým doplňovaly také hostesky, kterým jsme nechali ušít speciální sportovní soupravy s logy nealkoholického piva Fríí,“ říká Daniela Klánčíková, Brand Manažerka nealkoholického piva Fríí. „O dresy byl takový zájem, že jsme se rozhodli připravit celou sportovní kolekci. Věříme, že se bude lidem líbit a že se v ní budou cítit dobře,“ dodává Daniela Klánčíková.

Sportovní kolekci Fríí je možno zakoupit se slevou přímo na veletrhu a poté na webových stránkách www.frii.cz.

„Společnost Heineken se dlouhodobě zabývá tématem zodpovědné konzumace alkoholu. Snaha o její propagaci vedla k vytvoření samostatné značky Fríí, následované speciální kolekcí sportovního oblečení. Tím, že můžeme nabídnout samostatnou značku nealkoholického piva Fríí, chceme dokázat, že i v této oblasti se producenti alkoholu mohou chovat zodpovědně a eticky,“ uzavírá Daniela Klánčíková.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Turisté, kteří míří do Beskyd, se mohou zastavit v Hanušovicích v Muzeu pivovarnictví. Vybudoval ho místní pivovar, expozice přibližuje historii vaření zlatavého moku v regionu. O pivu se návštěvníci dozvídají v budově, odkud by dříve byli s pivem vyhozeni – ve staré škole. Dnes ale v budově kromě muzea naleznou také informační centrum a restauraci.

Muzeum pivovarnictví představuje vše, co bylo k přípravě piva potřeba – od právovárečných listů na pergamenu a potřebných surovin přes historické nástroje používané v minulosti k výrobě piva až po výčepní zařízení. "Konzumace je doložena fotografiemi původních hospod tady v regionu a je navíc doložena interiérem nádražní restaurace v Hanušovicích," doplnil kurátor výstavy Miloš Melzer.

Starou školu koupil pivovar od města a shrnuje celou svoji historii, která sahá do roku 1874. "Jsem přesvědčen, že exponáty, které jsou tam vystavené, jsou opravdu zajímavé a budou přínosem jak pro Hanušovice, tak pro lidi z okolí," podotkl starosta Petr Malcharczik.

Celý projekt přišel na dvacet čtyři milionů korun. Část nákladů pokryla dotace z evropských fondů.

Muzeum je otevřeno každý všední den vždy od půl jedenácté do šestnácti hodin. Víkendové prohlídky si návštěvníci musí dohodnout předem.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Trochu stranou turisty zaplněného centra, a přesto v srdci Plzně stojí nedaleko stadionu ve Štruncových sadech soukromý minipivovar GROLL.

Historie je zde vidět na každém kroku, i při renovaci objektu se dbalo na zachování klasicistní podoby. Součástí pivovaru je malý penzion vhodný jak pro krátké, tak i dlouhodobé pobyty.

Hlavní atrakcí je ale samozřejmě pivo, varna piva je součástí historických prostor restaurace, jejíž měděný lesk v kombinaci s plápolajícím ohněm v kachlových kamnech vytváří nenapodobitelnou atmosféru.

Rozlehlé posezení u řeky Mže se chlubí mimořádně atraktivním výhledem na klenutý Saský most a vyvolává dojem, že jste se najednou ocitli na venkově.

Posedět je možné v útulné lidové pivnici s přímým napojením na terasu, v restauraci s výhledem na pivovar nebo v malebném salonku. Venkovní grilování pak dokresluje pohodovou atmosféru místa.

Nabídka se orientuje na klasickou českou kuchyni, za pečené koleno zaplatíte 199 korun a za místního nefiltrovaného světlého nebo polotmavého Lotra 11° či bavorský kvasnicový weissbier pak 33 korun.

„Pokud chcete vaši víkendovou návštěvu nebo rodinné příslušníky uctít opravdu výbornou plzeňskou specialitou, zkuste jim připravit vepřovou panenku na pivě,“ doporučuje šéfkuchař z restaurace Pivovaru Groll Jindra Beran.

Očištěné válečky vepřové panenky okořeníme solí a hrubě mletým barevným pepřem a necháme 12 hodin marinovat. Takto připravenou panenku zprudka zatáhneme na pánvi ze všech stran tak, aby nikde nebylo vidět syrové maso. Poté dáme panenku na 10 min. zapéct do již rozpálené trouby. Po vyjmutí maso rozkrájíme asi na 2 cm silné plátky.

Současně na pánvi orestujeme do zlatova najemno krájenou cibulku, slaninu a zalijeme pivem (nejlépe světlým Lotrem). Necháme provařit a zahustíme jíškou. Dle chuti dosolíme či opepříme.

Podáváme s přílohou dle chuti, nejlépe však se šťouchaným brambůrkem.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Gerald Weschke

Program den se sládkem už vzdělal 2.000 lidí

Velké překvapení zažil Karel Czerny z Kravař. Se svými přáteli z restaurace U Slaninů se vydal do pivovaru Radegast na vzdělávací program Den se sládkem. K jeho velké radosti byl dvoutisícím účastníkem programu a získal tak 200 piv Radegast a památeční certifikát. V rámci Dne se sládkem vzdělává pivovar hostinské a štamgasty v oblasti správné péče o pivo. Programu se od ledna 2009 zúčastnilo přes 2 tis. zájemců ze 139 restaurací.

„Cílem Dne se sládkem je ukázat hostinským a štamgastům, že pivo vaříme z těch nejlepších surovin dle tradiční receptury, kterou pro Radegast navrhl první sládek našeho pivovaru pan Franzl. Zároveň jim ukazujeme, jak o pivo v hospodě pečovat, aby jeho chuť byla co nejlepší,“ přiblížil hlavní smysl své akce obchodní sládek pivovaru Radegast Zdeněk Baszczynski.

Den se sládkem má nabitý program. Do pivovaru dorazí majitel či provozovatel restaurace se svými kolegy a štamgasty. Během čtyřhodinového programu účastníci akce získají od obchodního sládka pivovaru Radegast informace o historii pivovarnictví, surovinách i způsobu vaření piva. Poté absolvují rozšířenou prohlídku pivovaru a vyzkouší si úlohu degustátorů. Důležitou součástí programu jsou informace o kvalitní péči o pivo v restauracích a správném čepování.

Většina účastníků odchází ze Dne se sládkem s certifikátem, jehož získání je podmíněno úspěšným absolvováním testu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nejlepší letošní český výčepní Lukáš Svoboda ladí formu před mezinárodním finále pátého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, které se uskuteční 13. a 14. října 2010 tentokrát v Praze a Plzni. Intenzivní přípravu na světové finále, ve kterém doposud žádný z Čechů nezvítězil, provádí Lukáš Svoboda za výčepem své domovské pražské hospody Konvikt. Nejvíc tréninkových piv zřejmě načepoval 1. října během oslavy půl miliontého piva Pilsner Urquell, které proteklo výčepem Konviktu.

Do mezinárodního finále Pilsner Urquell Master Bartender se letos kvalifikovalo 17 nejlepších výčepních, kteří ovládli národní soutěže ve svých zemích. V Praze a Plzni budou příští týden soupeřit o titul nejlepšího výčepního světa ve velmi ostré konkurenci a na vítěze mezinárodního finále pak čeká odměna 10 000 euro.

„Myslím si, že je na čase, aby konečně zvítězil Čech, který má logicky k pivu Pilsner Urquell nejbližší vztah,“ říká sebevědomě Lukáš Svoboda a dodává: „Doufám, že dokážu zúročit své zkušenosti z minulých ročníků této soutěže.“ V roce 2006 už totiž Lukáš Svoboda dokázal v New Yorku získat stříbrnou příčku v 1. ročníku mezinárodního finále této soutěže.

„Úroveň této soutěže jde stále nahoru. Lukáš Svoboda má jistě šanci v mezinárodní konkurenci uspět. Je vidět, že zájem výčepních o excelentní čepování ležáku Pilsner Urquell a znalostí o něm se prosazuje nejen v České republice,“ odhaduje šance českého finalisty starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, který je i členem mezinárodní poroty soutěže.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství jsou i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a správné péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

SÚŤAŽ ,,Vychutnaj si STEIGER a VYHRAJ“ pozná svojich výhercov

Pivo na celý rok, čiže každému po 365 fľaškových pív, distribuuje v týchto dňoch pre desať šťastných výhercov pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Okrem toho ďalších 310 výhercov dostalo priamu finančnú výhru 33€, 66€, alebo až 99€ a niekoľko tisíc získalo biele tričko s logom súťaže. Všetci účastníci súťaže splnili podmienku, že našli a zaslali korunkové uzávery z piva so slovným spojením "ČISTO PRÍRODNÉ zlato". Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Samotná súťaž prebiehala od 15.6 do 31.8.2010 a celkovo sme do nej venovali ceny za 16 000 eur. Potešil nás značný záujem verejnosti. Pivári si dali tú námahu a posielali po tri korunkové uzávery, z ktorých zostavovali slogan Čisto prírodné zlato. Tento slogan nadväzuje na náš posledný rebranding postavený na legende o dvoch jašteričkách, ktoré pomohli nájsť zlatú a striebornú rudnú žilu Spitaler v Banskej Štiavnici. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že práve výherné 12° pivo sa plní až po 60 dňovom odležaní – dozrievaní. Zlatá farba plechovky i názov STEIGER GOLD evokujú firemný slogan: ,,STEIGER čisto prírodné zlato“. Pivovar STEIGER je najstarší na Slovensku, s tradíciou nepretržitého varenia od roku 1473. Má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou a pivovarníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru

Už 115 let se vaří pivo v Budějovickém Budvaru - a už dvacet let vede tento dosud národní podnik ředitel Jiří Boček. V čele firmy, proslulé především exportem prémiového ležáku, jde přitom Boček často "proti proudu" - letos se například Budvaru na rozdíl od jiných velkých pivovarů nepropadá produkce. A mezi šéfy jiných státních firem má zase šéf Budvaru dost výjimečnou pověst manažera, který umí odolávat tlaku politiků na nejrůznější "sponzorské akce".

HN: Český pivní trh se letos dramaticky propadá - za leden až srpen meziročně o dvanáct procent. Budvaru se zatím daří odolávat?

Celý trh se propadá jako nikdy dřív. Ale my jsme skutečně objemem výroby na úrovni loňska a v tržbách jen o 2,7 procenta níž než loni. Přestože na nás tvrdě dopadá posílení koruny při exportu, dělá to meziročně rozdíl v tržbách kolem dvaceti milionů korun.

HN: Právě Budvar ale podle Českého svazu pivovarů nedodal do statistik své výsledky. Jak můžeme vašim údajům věřit?

My jsme výsledky dodali. Ale kolem předávání podkladů byly spory, v jaké mají být struktuře a kdo je má zpracovávat. Teď se vše uklidnilo a od září údaje všichni odevzdáváme výhradně Výzkumnému ústavu pivovarskému. Naše údaje jsou transparentní: za prvních osm měsíců tohoto roku jsme vyrobili 874 tisíc hektolitrů a tržby dosáhly 1,367 miliardy korun.

Silná koruna odrazuje pivní turisty

HN: Proč celý trh padá?

Především platí od ledna vyšší spotřební daň. Cílem přitom bylo vybrat letos na dani o 1,4 miliardy korun víc. Ve skutečnosti se za pololetí vybralo jen asi o 260 milionů navíc, takže se záměr minul účinkem a obor poškodil. Nepřálo nám ani chladné jaro - co se v dubnu a květnu nevypije, to se na podzim nedožene. Silná koruna zbrzdila také zahraniční "pivní turistiku".

HN: Jak bude vypadat příští rok po letošním historickém poklesu?

Na připravované vládní škrty, ovlivňující i nižší spotřebu domácností, může celý trh reagovat pouze snahou zbrzdit další pokles. Zahraniční analytici dávali vždy prognózy na dva tři roky dopředu. Ovšem teď si troufají jen na předpověď na rok 2011.

HN: A ta zní?

Pro Česko lehké minus. Ale pro letošek například počítali s poklesem o nějakých šest procent, ale ve skutečnosti bude horší.

HN: Platí, že vaše výsledky zachraňuje vývoz?

Export je tahounem, jsme na 107 procentech loňska. Daří se především v Německu, na Slovensku, rosteme v Itálii. Dvouciferně nám roste například i Kanada, oživení je v Rusku. Domácí trh je na 94 procentech loňska. Produktově nám stoupá hlavně prodej světlého ležáku a dvouciferně také nealkoholického piva. Kromě Slovenska teď nealko vozíme i do Holandska a chystáme se do dalších zemí.

HN: Zlevňovali jste exportní pivo vzhledem ke světové ekonomické recesi?

Ceny jsme nesnížili.

HN: Máte v exportním hledáčku Čínu? Před pár lety se domácí potravináři, a nejen oni, předháněli v plánech na průnik na tamní obrovský trh. Jak to dopadá?

Byly to zkreslené představy. V praxi neplatí, že kdyby každý Číňan vypil jednu láhev, tak je o úspěch postaráno. Celkový dovoz originálních piv do Číny představuje kolem 80 tisíc hektolitrů, což je oproti celkové spotřebě zanedbatelné. Dováží se jen do specifických míst, kde pracují zahraniční zaměstnanci.

HN: Ochrannou značku ale Budvar už v Číně má...

Trvalo nám devět let, než jsme se tam s ní dostali. Vyvážíme od roku 2008, ročně osm set až tisíc hektolitrů. Ale jsme v očekávání střízliví.

Nekalé praktiky ničí celý trh

HN: Ministr zemědělství Ivan Fuksa chce, aby Budvar uspořádal razantnější kampaň v Česku. Podle něho prý nyní Budvar čelí "nekalým praktikám konkurence".

Konkurence přitvrzuje jednoznačně tím, jak se domácí trh zmenšuje. A nikdy to tady nebyla procházka růžovým sadem. Když třeba Prazdroj začal tvrdit, že jen on dělá to pravé české pivo, tak to poškodilo celý trh. Nebo ještě předtím společnost SAB (majitel Prazdroje - pozn. HN) u nás zavedla nevídané praktiky "neznámého zákazníka", který lživě očerňoval konkurenci. To máte, jako když na sebe začnou vzájemně házet špínu politici - lidi se od politiky odvracejí. A podobně to funguje i v našem oboru.

HN: Jsou tu nekalé praktiky pořád, když chce ministr Fuksa, aby Budvar posílil svou domácí image? A o kolik zvýšíte marketingové výdaje?

Chystáme koncepci rozvoje podniku na příští tři roky, a z ní vyjde i obchodní a marketingová strategie. Zatím po mně ale čísla nechtějte.

HN: Kolik dáváte na marketing letos?

Nechtějte po mně, abych to říkal do novin.

HN: Vždyť Budvar je státní podnik. Novináři už přiměli ke zveřejňování reklamních nákladů třeba státní Lesy ČR nebo České dráhy, aby byla lepší šance vidět, kam peníze plynou. Objevily se indicie, například právě v resortu zemědělství, že některé reklamní akce státních firem mohly být předražené a část peněz mohla plynout do kapes lobbistů.

Lesy nebo dráhy jsou v jiné situaci, nepohybují se v tak konkurenčním prostředí. Náš podíl na trhu není zdaleka tak velký a kvůli konkurenci není taktické to prozrazovat. Mohu říci, že celkové náklady na podporu prodeje včetně reklamy u nás tvoří kolem 18 procent tržeb.

HN: Posílíte domácí marketing?

Nechci předbíhat, bude to posuzovat i ministerstvo. Není to jednoduché. Ještě v roce 2002 byl odbyt piva ze šedesáti procent v gastronomii. Teď už se poměr vyrovnal půl na půl s maloobchodem. A celý maloobchod loni zaznamenal propad, rychloobrátkové zboží postihla deflace.

HN: Šéfové významných státních firem se setkávají s tlakem politiků, kteří po nich chtějí tu sponzorovat nějakou akci, tu zajistit jinou "finanční výpomoc". Sám máte pověst manažera, který takovým tlakům umí odolávat. Jak?

To není otázkou odolávání tlaku, jde o systém. Podnik má nějaký finanční plán schválený zakladatelem - v našem případě ministerstvem zemědělství. Vše musí schvalovat dozorčí rada. Pokud se objeví nějaký mimořádný požadavek, musí se ověřit jeho podnikatelská výhodnost - a pak písemně požádáme o změnu plánu.

HN: Postupujete takto vždy, nebo jste někdy musel ustoupit?

Pohybujeme se v tomto popsaném standardním systému.

HN: Kdo z politiků, například ministrů zemědělství, na vás tlačil nejvíce?

To nekomentuji.

HN: Ministr Fuksa přišel také se záměrem odčerpat ze státních firem svého resortu peníze, které mají firmy na účtech jako nerozdělený zisk. Dosavadní legislativa tyto zdroje podle něho neumožňuje státu z podniků vyvést. Dospěli jste s ministrem k řešení, jak to udělat?

Musí to mít jasně nastavená legislativní pravidla, vytvořený technický proces - a konečně, objem odčerpaných peněz musí respektovat rozvoj podniku. V tom se s panem ministrem shodujeme. V našem případě to bude souviset s transformací Budvaru na státní akciovou společnost, která pak může vyplácet dividendy.

HN: Fischerova vláda transformaci zastavila, teď se opět rozběhla. Jak dopadá váš průzkum, zda je možné transformaci vůbec provést s ohledem na ochrannou známku Budvaru, která je vázána stále na pivovar jako národní podnik?

Dali jsme to k posouzení v 92 zemích, zda by podle tamního práva převod Budvaru na státní akciovku ohrozil známku. Zhruba ze 75 zemí máme odpovědi.

HN: Co z nich vyplývá?

To vyhodnocuje advokátní kancelář Bělina, Kříž. My se tím nezabýváme.

HN: Kdy lze očekávat dotažení transformace? Příští rok?

To nezáleží na nás. Pokud by to bylo formou zvláštního zákona, což je nejvíce preferovaná varianta, je třeba počítat s celým legislativním procesem.

Miliarda dolarů? Odhad "vycucaný z prstu"

HN: Ministr Fuksa zkoumá i jiné právní možnosti než čekat na transformaci, jak z Budvaru odčerpat peníze. Ústav státu a práva dokonce tvrdí, že to umožňuje už současný zákon. Očekáváte, že o zdroje můžete přijít už dřív?

To je věc ministerstva. Standardní je postup přes dividendy v akciové společnosti.

HN: Kolik peněz z nerozděleného zisku má Budvar na kontě?

V současné době 480 milionů korun.

HN: Fuksa také prohlásil, že v budoucnu by mohla jít malá část Budvaru dokonce na burzu - kolem sedmi procent. Prospělo by to pivovaru?

To je myslím předčasná diskuse. Ještě jsme nedokončili transformaci, ale už předjímáme privatizaci.

HN: Účast Budvaru na burze by ale například pomohla určit jeho hodnotu. Novináři sice píší stále o tom, že hodnota jeho značky se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů, ale vy jste již dříve řekl, že vlastně nikdo Budvar nikdy neocenil.

Zatím opravdu k oceňování Budvaru nedošlo. Nemá smysl dělat ocenění dopředu, před prodejem, může se změnit.

HN: Hodnota Budvaru spočívá právě v oné známce. Souhlasíte s názorem, že je to paradoxně i díky řadě sporů, které o ochrannou známku vede s největším světovým pivovarem Anheuser-Busch InBev? Malý český Budvar totiž v řadě zemí blokuje přístup Aneheuseru na trh, a tím hraje do karet dalším velkým pivovarům. Je i proto ta miliarda dolarů ale spoň trochu reálná?

Je pravda, že oceňování Budvaru je velmi specifické právě s ohledem na známkoprávní spory. Ale vůbec nevím, kdo s tou sumou přišel. A žádný odhad nedělám.

HN: Má normální smrtelník vůbec šanci se vyznat ve všech sporech, které Budvar ve světě vede? Každá ze stran přitom některé neutrální soudní výroky označuje za svůj úspěch...

My samozřejmě výsledky prezentujeme vždy správně... Ale jinak máte pravdu, že jenom sumář těch sporů by vydal na samostatný časopis. Neexistuje jedno světové "sudiště", kde by se spor s Anheuserem rozhodl, ale v každé zemi je to specifické. Nicménně, my jsme naše duševní vlastnictví byli schopni nejen uhájit, ale i rozšířit. V roce 1991 jsme vyváželi asi do dvaceti zemí, teď je to na 58 zemí. A celkový objem prodejů se zdvojnásobil.

HN: Proč tutláte, kolik Budvar stojí právní služby?

Nejsou levné. Ale nijak to neohrožuje chod podniku. A nebudeme konkurenci prozrazovat, kolik na to dáváme.

HN: Byla by s Anheuserem možná nějaká generální dohoda? Abyste pak ušetřili i na těch výdajích na právníky?

Dohoda je vždy možná. Intenzita sporů také už není tak velká jako naposledy počátkem tohoto desetiletí. A v některých případech - asi ve třech nebo čtyřech - nyní docházíme i ke smíru. Ke generálnímu jednání, které ale veškeré spory neukončilo, došlo v minulosti už dvakrát - v roce 1911 a v roce 1939. Další snaha byla počátkem 90. let, ale podmínky pro smír nebyly přijatelné. Do budoucna ovšem nevylučuji, že ke generálnímu jednání dojde.

HN: A váš osobní názor: má zůstat Budvar českému státu, nebo je to "pivovar jako každý jiný" a měl by se prodat, jak říká například ministr financí Miroslav Kalousek?

Já jsem manažer. Důležité je, aby se zachovala originální značka. To je dnes to nejcennější, co nás staví proti masové produkci. Stále víc se mluví o regionálních potravinách, mají podporu i Evropské komise. Všechny kroky by proto měly směřovat k tomu, aby se značka a kvalita Budvaru zachovala.

Budvar v bodech

Česká čtyřka

Loni uvařil Budějovický Budvar 1,28 milionu hektolitrů piva, což ho řadí na čtvrtou příčku domácího žebříčku. Tržby dosáhly 2,4 miliardy korun, hrubý zisk 298,6 milionu. Téměř polovinu své produkce pivovar vyváží.

Rodinné stříbro

Budvar je stále národním podnikem, na tuto formu je vázána i jeho ochranná známka. Zatímco pravicové vlády hovoří o jeho privatizaci, levice je proti a označuje firmu za takřka poslední "rodinné stříbro".

Spory o známku

O ochranné známky se pře Budvar už od roku 1907 s americkým gigantem Anheuser-Busch InBev. V současné době pokračuje na třicet sporů ve čtrnácti zemích.

Jiří Boček 53

Pivovarník každým coulem. Vyučil se v oboru sladovník. Poté vystudoval na střední škole obor pivovarnictví. Specializace na Vysoké škole chemicko techno-logické: pivo. V roce 1983 nastoupil do Budvaru jako technolog. O dva roky později začal dělat podsládka, od roku 1991 je ředitelem.

116 sporů

bylo definitivně uzavřeno mezi Anheuserem a Budvarem za posledních 10 let. Budvar vyhrál v 83 případech.

115 let

uplynulo včera od chvíle, kdy uvařil první várku piva

Český akciový pivovar, přímý předchůdce Budvaru.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Královský pivovar Krušovice, ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem a Chvalským zámkem, připravil výstavu s názvem „O pivovarnictví a pivu“. Tato expozice mapuje historii a vývoj vaření piva v českých zemích a také dokumentuje základní výrobní postupy i vývoj designu lahví, pivních etiket a tácků.

Návštěvníci se dozvědí vše o vaření piva a vývoji výrobních technologií i to, jaký je rozdíl mezi pivem anglického a českého typu. Výtečná krušovická piva je samozřejmě možné přímo na výstavě ochutnat.

Výstava „O pivovarnictví a pivu“ probíhá od 10.září do 28.listopadu 2010, otevřeno je od úterý do čtvrtka, vždy od 10 do 17 hodin. Chvalský zámek je velmi dobře dostupný, a to i městskou hromadnou dopravou. Cesta autobusem ze stanice metra Černý Most trvá pouhé 4 minuty.

Za základní vstupné zaplatí návštěvník 30 Kč, snížené vstupné činí 20 Kč. Rodina zaplatí 70 Kč, děti do šesti let mají vstup zdarma.

„Milovníci pěnivého moku získají na výstavě přehled o pivovarském řemesle a jeho historii a osvojí si také informace o zahraničních pivech. Dozvědí se, kde a kdy se pivo začalo vyrábět i které osobnosti z české historie se podílely na vzestupu světového pivovarnictví. Součástí výstavy jsou i exponáty, které byly zapůjčeny z Královského pivovaru Krušovice,“ říká Josef Helebrant, specialista na historii Královského pivovaru Krušovice.

Kulturní památka Chvalský zámek v Horních Počernicích, kde se výstava „O pivovarnictví a pivu“ koná, je původní středověkou gotickou tvrzí se zachovalými střílnami, která je zapsána v Ústředním seznamu památek. Po staletí je tento objekt vnímán jako dominanta původní obce a historicky přirozené centrum. Současně slouží objekt jako společenské a kulturní středisko současné městské části.

Další informace o výstavě najdete na stránkách www.chvalskyzamek.cz. Více o Královském pivovaru Krušovice a jejich pivním portfoliu najdete na www.krusovice.cz.

Zdroj: Výstavy Kdykde.cz

Nový způsob kontroly přepravek naplněných vratnými obaly s nápoji využívá vedle kamery i liniový laser. Tím se liší od dosavadních běžných kontrolních systémů.

Systém kontroly naplnění přepravek liniovým laserem obstál v průběhu zatěžkávacích ověřovacích zkoušek i ve zvláště složitých aplikacích. Vyznačuje se nejen vysokou flexibilitou co se týče velikostí a druhů používaných přepravek, ale také svým vysokým komfortem pro práci obsluhujícího personálu. To vše je dosaženo při současném snížení nákladů na mechanické součásti a senzory potřebné pro jeho konstrukci.

Zdroj: Agronavigátor | BRAUWELT | Autorka: Iva Hvízdalová

Boleslavský deník pro vás připravil zajímavou fotosoutěž.

Fotíte rádi, máte chuť se se svými snímky pochlubit všem a ještě vyhrát zajímavé ceny od Pivovaru Rohozec? Tak právě pro vás je připravena podzimní fotosoutěž Boleslavského deníku a Pivovaru Rohozec.

Co na vás ještě čeká:

1. místo – velký skleněný džbán od Pivovaru Rohozec

2. a 3. místo – dárková balení piva Rohozec

Stačí jen do neděle 31. října zaslat na e-mail Tomas.Jezek@denik.cz zajímavou fotografii s motivem podzimu. Nápaditosti se meze nekladou. Do předmětu e-mailu napište Fotosoutěž – podzim.

Všechny dorazivší snímky budou postupně umísťovány na webových stránkách Boleslavského deníku. Od 1. do 17. listopadu 24:00 hodin bude možné na webových stránkách hlasovat pro jednotlivé snímky. Tři s největším počtem hlasů vyhrávají.

Všichni tři výherci navíc získají exkluzivní výhru, a tou bude prohlídka Pivovaru Rohozec!

Navíc štěstí se může usmát i na ty, kteří zrovna nemusí být na prvních třech místech. Stačí zaslat fotografii s jakýmkoliv motivem Pivovaru Rohozec či jakéhokoliv rohozeckého piva. Vítěze vybere sám ředitel pivovaru František Jungmann.

Šťastný autor se může těšit na hodně zajímavou cenu, kterou ovšem pivovarský ředitel zatím nechce prozradit. Ale jak sám říká, bude stát za to!

Zdroj: Boleslavský deník.cz

Pojízdné cyklohospody se v Německu staly hlavní atrakcí mnoha pánských i dámských jízd. V Düsseldorfu je nyní zakázali. Šlapací nálevny jsou prý nebezpečné a brzdí dopravu ve městech.

Turisté sedí okolo stolu, šlapou do pedálů, sami si čepují pivo, poslouchají hudbu a obdivují okolní pamětihodnosti. Nyní se zdá, že mobilním pohostinstvím v Německu zvoní hrana. Soud v Düsseldorfu rozhodl o jejich zákazu s odůvodněním, že jsou příliš nebezpečná a obtěžují další účastníky silničního provozu.

Ostatní řidiči si na pojízdné hospody stěžovali kvůli neurvalému chování jejich hostů. Šlapací nálevny také způsobovaly dopravní zácpy. Úměrně s přibývajícími kilometry a vypitými litry piva se zmenšovala ochota turistů vkládat sílu svých svalů do pedálů. Vozítka tak brzdila dopravu ve městě.

Podle rozhodnutí soudu si cestovní kancelář musí od nynějška požádat na provoz cyklohospod o speciální povolení, které podle listu The Guardian jen tak někdo nedostane. Přestože rozhodnutí soudu se týká jen Düsseldorfu, ostatní německá města mohou jeho příkladu brzy následovat.

Rychlost? Maximálně deset litrů piva za hodinu

Udo Klemt, šéf cestovní kanceláře BierBike, která pivní šlapadla pronajímá, se nehodlá jen tak lehce vzdát. Za rozhodnutím soudu je prý snaha zničit velkolepý úspěch jeho byznysu. Pronájem mobilní hospody na dvě hodiny stojí 280 eur, jen za poslední rok jich Klemt v celém Německu pronajal 150 tisíc.

Bizarní vynález pochází z Nizozemska, ale velké úspěchy slavil především v Německu, kde si ho turisté mohou pronajmout v čtyřiatřiceti městech. Šlapací hospody známé také jako "mobilní konferenční stoly" pojmou až šestnáct pijáků. Celý kolos řídí zaměstnanec cestovní agentury, který se mlsání malvazu pochopitelně neúčastní.

Celý stůl může vypít maximálně deset litrů piva za hodinu. Během cesty řidič několikrát zastaví kvůli pauze na toaletu. Za znečištění veřejného prostranství hrozí turistům pokuta 250 eur.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Adam Hájek

Dne 7. října 1895 uvařil Český akciový pivovar, přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru, n.p., svou první várku piva, 200 hektolitrů světlé desítky. Výrobní proces se od té doby prakticky nezměnil.

Na konci 19. století byly České Budějovice městem národnostně smíšeným, žilo zde přes 11 tisíc obyvatel německé národnosti a přes 16 tisíc obyvatel národnosti české. Tehdejší volební řád voliče rozlišoval podle majetku a výše odváděných daní, a tak Češi, navzdory jasné početní převaze, neměli téměř žádnou rozhodovací moc. V poslední třetině 19. století proto vznikala ve městě celá řada nových českých firem.

První pokus založit český pivovar byl v Budějovicích podniknut v roce 1891. Impulsem se stalo sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání němečtí zaměstnavatelé vyvíjeli značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Jednou z bašt němectví ve městě byl i Měšťanský pivovar.

"Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativu směřující k založení českého pivovaru následně převzali čeští právovárečníci, především August Zátka, Karel Čertík a Antonín Effmert. První pokus o založení pivovaru ale nakonec nebyl úspěšný," řekl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Další jednání o českém pivovaru začala na sklonku roku 1893. Na 21. leden 1894 byla svoláná první schůze upisovatelů do sálu Besedy českobudějovické. Schůze, které se zúčastnilo 61 upisovatelů, zvolila zřizovací výbor v čele s právovárečníkem Augustem Zátkou. Zřizovací výbor začal pracovat od 22. ledna 1894.

První otázkou, kterou musel výbor vyřešit, byla volba vhodného místa pro stavbu. Vytipovaly se nakonec dvě lokality, a to na Lineckém předměstí a na předměstí Pražském. Přednost dostalo Pražské předměstí. Zvolené místo se nalézalo v blízkosti Pražské silnice i železnice České Budějovice-Praha.

"V jeho prospěch jasně hovořily také rozbory podzemní vody. Rozloha zakoupených pozemků činila 25 115 sáhů čtverečních (90 342 metrů čtverečních). Práce na hloubení základů začaly až v průběhu srpna 1894. Přesto byla do konce roku pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova," dodal Samec.

Stavební práce na pivovaru v roce 1895 kvůli dlouhé zimě začaly s třítýdenním skluzem. Pokračovaly však rychlým tempem, a tak se 1. května mohla správa pivovaru, do té doby sídlící v prostorách Českobudějovické záložny, stěhovat do zařízené administrativní budovy. Také dostavba zbývajících budov a jejich zařízení byly hotové včas. Dokončit se nepodařilo pouze sladovnu, ve které se začalo pracovat až 27. září 1896.

Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky vůbec první správní radu v tomto složení předseda František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy byli bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek.

Jako první sládek akciového pivovaru nastoupil 1. dubna 1895 Antonín Holeček, 7. října 1895 a měla být uvařena první várka. První sládek si však do svého zápisníku napsal pouze tato slova: „S Panem Bohem, 1 x 7/10 95, 7/III 8 hod. 10° - 1 - 4 - /200 hl.“ Mluvčí ještě dodal: "Pivo se mělo objevit v prodeji během prosince před vánočními svátky. Pivovar v průběhu října a listopadu nevystavil ještě ani hektolitr, ale kancelář byla zavalena žádostmi a objednávkami nejen místních obchodníků a hostinských. S plným rozjezdem společnosti se počítalo až od počátku roku 1896," doplnil Samec.

Do konce roku 1896 činil celkový výstav 51 100 hektolitrů a pivo velmi rychle získalo i své první medaile, v roce 1896 zlatou na hospodářské výstavě a stříbrnou na lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. V roce 1897 dodával pivovar své pivo do Prahy, Vídně a Terstu. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier, tedy pivo z Českých Budějovic. V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.

Za celou dobu existence vystavil pivovar přes 42 milionů hektolitrů piva. Na kvalitu výroby piva dohlíželo během 115 let celkem deset sládků. Vlajkovým produktem pivovaru je světlý ležák značky Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. V roce 2009 se ležák vyvážel do 58 zemí a na celém českém exportu piva se podílel ze 17 procent. Znalci piva oceňují unikátní chuť. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě si značka vybudovala mimořádně silnou pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků zejména v Německu, Velké Británii, na Slovensku a v Rakousku.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Vítězka českého mistrovství v točení ležáku Stella Artois – 26letá Lucie Nováková z Restaurant & Pizzeria U Svaté brány v Kadani – již ladí formu na světové mistrovství World Draught Master, které se bude konat 28. října v prestižním londýnském Old Billingsgate. Lucie převzala štafetu od loňské české vítězky Barbory Hebrové, která skončila ve světovém finále na skvělém čtvrtém místě, což je zatím nejlepší český výsledek v historii soutěže. Trumfne ji letos Lucie?

World Draught Master Stella Artois je každoročně velkou událostí a letos se koná již po čtrnácté. Loni jej hostila proslulá newyorská Public Library, letošní se uskuteční v neméně zajímavých prostorech prestižního londýnského Old Billingsgate. Jde o bývalý slavný rybí trh na břehu Temže v samotném centru Londýna, jenž dnes hostí mnoho zajímavých akcí světového významu.

Barbora Hebrová minulý rok nastavila českou laťku svým čtvrtým místem hodně vysoko. Usměvavá barmanka Lucie jde proto do přípravy s vervou a odvahou a svůj postup mezi nejlepší barmany světa bere opravdu vážně. „Trénuji v podstatě každý den několik hodin - v práci. Kritickým publikem jsou mi naši hosté a kamarádi. Kromě toho ještě v průběhu října absolvuji ostrý trénink - oficiální průpravu v Pivovarské škole v Praze pod dohledem obchodního sládka společnosti Pivovary Staropramen a experta na točení a servírování piv Libora Vávry. Také intenzivně piluji angličtinu. Mám soukromého učitele, ke kterému chodím dvakrát až třikrát týdně, pivní terminologie má totiž svá specifika,“ vysvětluje Lucie, v jejímž slovníku teď najdete taková slova jako beheading (seříznutí pěny) nebo bestowal (servírování).

Lucii v jejím snažení podporuje i rodina, kolegové v práci a hosté její domovské restaurace. Má dokonce vlastní fan klub, který se ji chystá doprovodit až do Londýna. „Podpora okolí mě hrozně těší a zároveň je mým hnacím motorem. Fan klub tvoří hlavně naši hosté, kteří se mě už začínají ptát, jak se chystám do Londýna. Prožívají to a někteří dokonce chtějí jet se mnou,“ směje se Lucie. Zároveň přiznává, že konkurence bude veliká. „Mám ze své účasti na světovém finále přirozeně respekt. Úspěchem je vlastně již samotná účast v londýnském klání, ale určitě chci být co nejlepší a dělám pro to maximum.“

„Lucie v českém finále nejenže zvládla naservírovat prémiový belgický ležák Stella Artois naprosto bezchybně a s grácií, ale k vítězství značně přispělo i její charisma a sympatický úsměv. To jsou další atributy, které porotci na světovém finále hodnotí,“ pochválila Martina Bučková, manažerka prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen, výkon Lucie Novákové na českém kole mistrovství.

Cílem World Draught Master je vybrat nejzručnějšího a nejcharismatičtějšího barmana, který dokonale ovládá servírovací rituál Stella Artois. Ten zahrnuje devět kroků, mimo jiné například správný sklon sklenice, výšku a správné seříznutí pěny nebo závěrečné opláchnutí natočené sklenice. Toto mistrovství se koná každý rok v jiném městě a letošního londýnského ročníku se zúčastní více než 30 finalistů z celého světa.

V loňském roce podle výběru odborné poroty zvítězila Novozélanďanka Avril Maxwell. Tu posléze čekala stejně jako předchozí vítěze cesta do více než dvaceti zemí světa, ve kterých coby velvyslankyně značky Stella Artois předávala dál své servírovací umění. Česká zástupkyně Barbora Hebrová obsadila loni prestižní čtvrté místo a v diváckém hodnocení získala dokonce bronzovou medaili, čímž nastavila Lucii značně vysokou laťku. „Barbora je skvělá, bude velmi těžké předvést tak úžasný výkon. Ale zároveň to považuji za ohromnou výzvu a motivaci,“ usmívá se Lucie.

Lucie Nováková se do světového finále probojovala letos v květnu, kdy vyhrála národní mistrovství v konkurenci dalších 25 soutěžících. Mistrovství se konalo během posledního dne Prague Food Festivalu, kterého byla značka Stella Artois hlavním partnerem. Kromě možnosti zúčastnit se světového finále získala Lucie i putovní uměleckou trofej z dílny renomovaného designéra Marka Vráblíka.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Straopramen

Kvalitativní vlastnosti různých chmelových preparátů, délka varu a množství použitých chmelových pelet významným způsobem ovlivňují senzorické charakteristiky výsledného piva. Použití chmelových pelet na začátku várky vede k tomu, že pivo se stává harmoničtější než při použití čistého CO2 extraktu. Přitom 50% přídavek napomáhá stejným způsobem k celkovému harmonickému vjemu, jako při použití 100 % pelet na začátku várky. Studie provedená vědci z Technické univerzity v Mnichově, z Ústavu pivovarství a nápojářství, ukazuje významný vliv chmele na chuťový prožitek a harmonii výsledného piva. Prostřednictvím dávky chmelových pelet získá pivo kromě aromatických a hořkých látek ještě další složky (polyfenoly, nespecifické měkké a tvrdé pryskyřice), které mají pozitivní účinek na harmonii výsledného nápoje.

S vhodnou technologií zpracování chmelových hlávek je možné docílit na jedné straně příjemné hořkosti a požadovaného chmelového aroma. Na druhé straně je zde i důležitý přínos pro harmonii a stabilitu chuti.

Zdroj: Agronavigátor.cz | BRAUWELT | Autorka: Iva Hvízdalová

Pivní festival Oktoberfest je neodmyslitelně spjat s Německem. Jeho obdoby se ale konají po celém světě a naleznete ho i na místech, kde byste ho zřejmě nečekali. Takovým místem je i vesnice Taybeh severovýchodně od Ramalláhu. Právě zde se v sobotu Oktoberfest konal a sešli se na něm jak místní, tak i cizinci. Pinta místního piva se prodávala za 10 šekelů a kromě piva se návštěvníci mohli zabavit hudbou nebo tancem.

Ano, Palestinští Arabové jsou sice většinou muslimové a islám jim alkohol zakazuje, ve vesnici Taybeh ale žijí Arabové křesťanského vyznání a těm v popíjení piva nebrání nic, tedy minimálně náboženství určitě ne.

Pivo se v Taybeh vyrábí od roku 1994. Kromě běžného piva se tu vyrábí i nealkoholická verze pro muslimy. Místní pivo se vyváží do Izraele a do Japonska. Pokud na toto pivo narazíte v Evropě, s největší pravděpodobností se nejedná o dovoz z Taybeh, ale o pivo vyrobené v Belgii pod Německou licencí. Zajímavostí je, že chmel pro výrobu piva se dováží z České republiky.

Zdroj: Israel.cz | YnetNews | Foto: Ralf Lotys

Společnost Logica, přední poskytovatel IT služeb a konzultací, podepsala s pivovarskou skupinou Starbev tříletý kontrakt na poskytování aplikačního outsourcingu. Projekt v hodnotě téměř 100 milionů korun byl zahájen 1. září 2010.

StarBev je přední středoevropská pivovarská skupina založená v prosinci roku 2009, kdy společnost CVC Capital Partners získala od skupiny Anheuser-Busch InBev (AB InBev) provozovny ve střední Evropě, včetně pivovarů Staropramen v České republice. Logica byla za dodavatele aplikačního outsourcingu vybrána v rámci výběrového řízení, kdy nejlépe splnila podmínky stanovené zadavatelem pro všechny společnosti skupiny. Tříletá smlouva zahrnuje outsourcing ekonomického systému SAP v pivovarech Staropramen, stejně jako provoz ostatních ERP systémů a aplikací nasazených v dalších pivovarech skupiny Starbev. Společnost Logica bude zodpovídat i za monitorování všech systémů a navrhovaní včasných opatření pro zajištění bezproblémového chodu IT. Podílet se bude také na dalším rozvoji aplikací.

Na projektu v České republice a dalších zemích regionu pracuje více než desetičlenný tým lokálních odborníků Logica. Starbev podporuje i tým konzultantů a programátorů z offshorového centra Logica v Indii a na Filipínách.

„Velmi si vážíme důvěry, kterou nám Starbev svěřením tohoto projektu vyjádřil,“ uvedla Eva Vavrušková, marketingová a personální ředitelka Logica CEE. „Starbev vnímáme jako mladou, dynamickou firmu, která hledá vhodné partnery pro podporu svých značek a další rozvoj podnikatelských aktivit v regionu. Využijeme veškerých svých znalostí a zkušeností, abychom se stali na této cestě dlouhodobým a spolehlivým partnerem,“ dodala.

„Během výběrového řízení na dodavatele jsme cítili, že Logica bude schopna co nejúčinněji podporovat naše obchodní aplikace. Byli jsem ohromeni aktivním přístupem společnosti Logica a jejím hlubokým porozumněním našich obchodních potřeb,“ uvedl Marcus Johansson, CIO, StarBev.

Zdroj: E Profil.cz

Včera proběhl první ročník klání „Pinkasova noční můra“ - běhu ze sklepa legendární pražské pivnice U Pinkasů po 45 schodech s 10 načepovanými půllitry. Své zástupce vyslalo celkem 11 známých pivnic s plzeňským pivem. Načepovat deset piv a s nimi vyběhnout do 2. patra zvládl nejrychleji Daniel Kouble z plzeňské restaurace na Spilce v čase 1:35,37. Běh vzdává hold mnoha číšníkům, kteří v minulosti tímto způsobem u Pinkasů servírovali hostům ležák Pilsner Urquell.

Závodu se zúčastnili výčepní ze tří plzeňských hospod Na Spilce, U Salzmannů a Šenk Na Parkánu, dále osmi pražských podniků Lokál, Kobyla, Antal, PUOR Malostranská beseda, Konvikt, Restaurace Puškin, Žižkovský restaurant Olše a U Pinkasů. Jako zástupce lidu si zasoutěžil i herec David Suchařípa.

Nejrychlejší byl výčepní Dan Kouble z plzeňské restaurace Na Spilce časem 1:35,37, za ním doběhl Michal Lazur z pražské Kobyly v čase 1:36,41 a třetí příčku vybojoval další Plzeňák Tomáš Rédl z Šenku Na Parkánu v čase 1:36,62.

Vítězný čas byl zapsán na koženou výčepní zástěru, která od včerejška visí v restauraci

U Pinkasů jako připomínka nejlepšího výkonu pro další ročníky běhu.

Proč se běhá „Pinkasova noční můra“?

Restaurace U Pinkasů patří k nejznámějším pražských hospodám, má hluboké historické kořeny a pivo Pilsner Urquell se zde čepuje nepřetržitě již od roku 1843. Zakladatel podniku Jakub Pinkas byl původem krejčí, nebyl tedy svazován žádnými tehdejšími gastronomickými stereotypy, jako bylo například servírování piva přeléváním do půllitrů z víceobjemových nádob stojících na stole. Proto Pinkas již od samého počátku podával svým hostům pivo rovnou v půllitrech, které naplňoval přímo ze sudů ve sklepě, odkud je následně vynášel hostům. Touto změnou Pinkas podstatně zvýšil kvalitu podávaného piva. Na druhou stranu to vyžadovalo ustavičné běhání po schodech nahoru a dolů, což U Pinkasů vydrželo mnoho let a stalo se „noční můrou“ obsluhujících.

„Účastí v dnešním běhu vzdali současní výčepní hold mnoha číšníkům, kteří v minulosti tímto způsobem u Pinkasů po celé dny obsluhovali hosty,“ řekl starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka při předávání cen vítězům.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Místní pivovar Tambor nedává ceny pouze výhercům Tip Ligy východočeských Deníků. O uplynulém víkendu si místní zlatavý mok odváželi jako ceny také nejlepší účastníci soutěže Než vypustíme vodu z chladiče.

Na celostátní akci, kterou pořádá místní Veteran Car Club, se sjeli majitelé historických aut a motocyklů z celé republiky. Řada z nich sem jezdí pravidelně. Start byl na Hankově náměstí, kde si mohli občané města prohlédnout mnoho zajímavých strojů s rokem výroby do 1971. České výrobce reprezentovaly aerovky, tatřičky nebo škodovky. Mezi zahraničními bylo velké zastoupení anglických značek jako MG, Spitfire nebo Jaguar. Pozornost ale poutaly i americký Mustang, Thunderbird nebo válečné jeepy.

Stejně tak bohaté měly zastoupení motocykly a sidecary. Nejstarším autem byl legendární Ford T z roku 1911, datem narození 1917 se pyšnil nejstarší motocykl Sunbeam. Také jejich majitelé si mohli pochutnat na cenách od královédvorského pivovaru Tambor.

Trasa soutěže vedla směrem na Hostinné a Černý Důl. Tam byla polední přestávka s malou výstavou historických vozidel. Krásný pohled byl na účastníky projíždějící přehradou Les Království.

Cíl letos našli soutěžící u pivovaru Tambor. Na parkovišti autosalonu Boom stály celé odpoledne soutěžní stroje, které si přišlo prohlédnout mnoho obyvatel města. K občerstvení byly samozřejmě všechny druhy piva Tambor, malinovka a pečené maso. K poslechu hrála živá hudba.

„Je tady příjemné prostředí a vůbec jsem netušil, že tu takovýhle pivovar je. Bohužel, Tambora jsem nemohl ochutnat, protože řídím. Ale vezu si několik lahví s sebou, protože všichni ho tu chválí,“ uvedl řidič Jan z Prahy.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Nealkoholické pivo nám chutná. Loni jsme ho vypili 580 000 hektolitrů, pětkrát víc než před deseti lety

Ve spotřebě klasického piva jsme první na světě, v pití nealkoholického druzí. Ročně ho vypijeme zhruba půl litru na osobu, Španělé ještě o půl litru víc. V Česku ho dnes vaří nejméně 23 pivovarů a další značky neustále přibývají.

Pivo pro řidiče se začalo vyrábět v roce 1975 v tehdejších Jihočeských pivovarech v Českých Budějovicích. Nápoj dostal název PITO, který vznikl spojením první a poslední slabiky slov PIvo a auTO. Tenkrát nechutnalo tak jako to dnešní.

Pivo jako light nápoj

Tak trochu v rozporu s češtinou se mu říká „nealkoholické“, ačkoliv podle českých předpisů může mít až půl procenta alkoholu. V USA by bylo označeno jako „lehký sladový nápoj“, pivo alcohol free musí mít absolutní nulu.

Půl procenta alkoholu je tak malé množství (stejné je třeba v kefíru), které se stačí z krve odbourat už během konzumace. Ani po pěti půllitrech se tedy řidič neopije. A že by jich vypil víc, zřejmě nehrozí. Nealkoholické pivo má totiž nižší pitelnost neboli potřebu napít se dalšího. Výhodou je také nižší energetická hodnota – zatímco běžné výčepní pivo má 1 400 kJ/1 l, nealkoholické jen 800 kJ, takže se řadí do kategorie light nápojů.

Jak se vyrábí?

Způsobů, jak vyrobit pivo bez alkoholu, je víc, ale v podstatě jde o dva základní principy: jeden omezuje tvorbu alkoholu, druhý odstraňuje alkohol z hotového piva.

Tuzemské pivovary používají nejčastěji metodu zastaveného kvašení. Výhodou tohoto postupu je, že nepotřebuje speciální zařízení, pouze je upraven varný postup a hlavně zkrácen proces kvašení. Zjednodušeně řečeno, sládek nenechá mladinu kvasit jako při výrobě klasického piva, ale rovnou ji „pošle“ na dokvašení do sklepa. Kvašení zastaví ve chvíli, kdy pivo dosáhne požadované půl procento alkoholu. Takto vyrobené pivo mívá někdy výraznou mladinovou příchuť.

Úplně jiným způsobem vzniká v Česku nejprodávanější nealkoholické pivo Radegast Birell. V nošovickém pivovaru používají speciální kmen kvasnic, který sám od sebe blokuje produkci alkoholu při kvašení.

Výroba piva odstraněním alkoholu vakuovou destilací, dialýzou nebo reverzní osmózou je finančně náročná a vyžaduje speciální technologické zařízení. Tímto způsobem vyrábí nealkopivo pouze pivovar v Černé Hoře.

SLOVNÍČEK Když je vůně a chuť... mladinová – nasládlá hrubá vůně a chuť mladiny, pivního „polotovaru“ esterová – po ovoci, nejčastěji banány, zelené jablko, maliny oxidační – chuť a vůně starého zvětralého piva, působením kyslíku medicinální – po dezinfekci, třeba z chlorované vody, závažná chyba autolyzační – vzniká rozkladem kvasnic při špatné technologii diacetylová – těžká máslová po kyselině mléčné – do některých nealkoholických piv se přidává kyselina mléčná, aby se okyselilo, neměla by však vystupovat

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

V testu nealkoholických piv zklamala dvě piva – měla víc alkoholu, než je povoleno. Naopak příjemně překvapila polotmavá.

Koupili jsme 360 lahví piva, 1 300 plastových kelímků, vytiskli (a pak spočítali) 1 200 degustačních lístků, pozvali 35 odborníků, mezi nimiž byli i sládkové z pivovarů, a dali jim ochutnat 30 vzorků nealkoholických piv. Naslepo, aby nevěděli, jaké pivo hodnotí. Které z nich jim chutnalo nejvíc?

Není to nejprodávanější nealkoholické pivo v České republice Birell Radegast – ten skončil dokonce až v druhé polovině soutěžního pole. Není to ani Bernard S čistou hlavou, který má mnoho příznivců – ten byl na desátém místě. Vítězem se stal Platan Nealko z produkce společnosti K Brewery. Rozhodla o tom mimořádně velká porota 35 degustátorů v unikátním testu, který MF DNES připravila ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze.

Obě značky, které se ucházejí o přízeň zákazníků, přesto prokázaly, že patří k nejlepším, ale ve své polotmavé verzi. Polotmavý Birell, novinka, kterou uvedl na trh Plzeňský Prazdroj v srpnu, skončil na druhém místě, těsně před polotmavým Bernardem S čistou hlavou Jantar free. Obě polotmavá nealkoholická piva se tak postarala o překvapení testu.

Dvě piva mají víc alkoholu

Další překvapení přinesly analýzy obsahu alkoholu. Dvě piva – Vratislavický Pilot a Chodovar – měla více alkoholu než povolených 0,5 procenta. U obou naměřili v laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické a následně ještě ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském 0,58 procenta. „Není to mnoho, ale závažné to rozhodně je. Ta piva nesplňují klasifikaci nealkoholického piva,“ říká profesor Karel Melzoch z VŠCHT Praha.

„To mě hodně překvapuje, tak vysoké číslo jsme nikdy neměli,“ reagoval sládek pivovaru Hols ve Vratislavicích Petr Hostaš. Právě tam se vaří Vratislavický Pilot, tedy jedno z piv, jež neprošlo testem. Objem alkoholu se podle sládka pravidelně ověřuje, sérii, která neprošla, je připraven okamžitě stáhnout z trhu.

Že jen malé překročení limitu alkoholu v nealkoholickém pivu může být problém, potvrzují další experti. „Pro řidiče to může být i nebezpečné. On věří, že si dává nealko, a přitom do sebe dostane alkohol,“ komentoval test výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

„Je prokázáno, že pivo s obsahem alkoholu do půl procenta řidičům nevadí a že po něm nic nenadýchají. Právě proto je v předpisech stanovena půlprocentní hranice. Když bude policista přísný, tak nebude jinou než nulovou hodnotu tolerovat,“ dodal Veselý.

Všechna ostatní testovaná piva se do stanovené hranice vešla, podíl alkoholu v nich se většinou pohyboval mezi 0,38 a 0,49 procenta, některá měla dokonce jen kolem čtvrtiny procenta.

Nealkoholické pivo s alkoholem se v testu MF DNES objevilo už před pěti lety, jeden ze vzorků obsahoval dokonce 0,99 procenta alkoholu. Značka už dnes není na trhu.

Kromě těchto dvou hříšníků se už žádný propadák v testu neobjevil, některá piva se však nepředvedla v nejlepším světle. Stačí se podívat do přehledu. U některých vystupovala příliš výrazná mladinová vůně a chuť, jiná měla závažnější nedostatky v podobě medicinální nebo diacetylové příchuti. Většinou se to týkalo pivovarů, které vyrábějí nealkoholické pivo v malém množství.

Česká republika – nová velmoc nealkoholického piva?

Na druhou stranu test ukázal, že na trhu je hodně nealkoholických piv, která si zaslouží pozornost. Většina vzorků byla dobrá nebo velmi dobrá. Téměř polovina si z testu odnesla medaili, třebaže na zlato, které jsme vyhradili pivům s nejvyšším oceněním nad 80 bodů, nedosáhlo ani jedno. „Byla tady řada výborných piv, konzument si má z čeho vybírat,“ řekl po testu Jiří Faměra z K Brewery. „A to je skvělé, myslím že jsme velmoc v nealkopivech.“

Nejsme velmocí v množství vyprodukovaného či vypitého nealkopiva. „Podíl na celkové spotřebě je v Evropské unii pět procent, Španělé mají dokonce 15 procent, u nás jsou to přibližně čtyři procenta,“ vysvětluje ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Unikátní je však množství značek, nejméně 23 pivovarů vyrábí 28 značek, další dvě zahraniční (Clausthaler a Stella Artois) zastupují a dodávají na český trh. „U nás má téměř každý pivovar své vlastní nealkoholické pivo. To nikde jinde není,“ říká Veselý. „Obvyklejší je, že se některý pivovar specializuje na výrobu nealkopiva a nic jiného nedělá, jako třeba německý Clausthaler.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková

Stát chce do prosince pronajmout vyškovský pivovar. Přitom bude trvat na zachování výroby a zajištění práce pro zbylé zaměstnance. Ačkoliv nové vedení vyškovského pivovaru přislíbilo, že do konce srpna vypíše výběrové řízení na pronajmutí podniku, stane se tak až v příštích dnech.

Zaměstnanci pivovaru už začínali mít strach, co s nimi a fabrikou bude. „Měli jsme obavy, protože ministerstvo slíbilo vybrat nájemce do poloviny září a pořád se nic nedělo. Proto jsme napsali znovu dopis ministru zemědělství, který nám odpověděl, že nájemce by měl být známý v polovině listopadu,“ řekl odborář Ladislav Peprníček.

Rozhodnutí šéfa rezortu potvrdila i tisková mluvčí Ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. „Výběrové řízení podnik zorganizuje tak, aby byl do 15. listopadu známý vítěz výběrového řízení a od 1. prosince byla účinná příslušná smlouva,“ informovala Dvořáčková.

Pivo se podle ní bude ve Vyškově určitě dál vyrábět. „V současné době ministerstvo projednává varianty využití pivovaru. V každém případě se bude jednat o otevřené výběrové řízení, kdy budou oslovené podnikatelské subjekty, které již projevily zájem o nájem pivovaru. Podmínkou je, aby výroba piva zůstala zachovaná,“ vypověděla Dvořáčková.

Ve smlouvě by mělo být dané, že se nový nájemce postará i o zaměstnance. Propouštět už by se tedy nemělo. „V příslušných smlouvách by se měl zájemce zavázat zejména k udržení minimálního výstavu tradičního Vyškovského piva a k udržení nynější zaměstnanosti,“ potvrdila mluvčí.

Podle zaměstnanců ostatně nejde propouštění dohromady se zachováním výroby. „Někdy lidé dokonce chodí na linku i z kanceláře. Jestli chtějí pivovar zachovat, tak propouštět už nelze, protože by neměl kdo vařit,“ myslí si Peprníček.

Ministerstvo zemědělství, pod které státní vyškovský pivovar spadá, se chce pivovaru zbavit z několika důvodů. Podle mluvčí nemá možnost do pivovaru investovat, navíc je podnik dlouhodobě prodělečný. „V poslední době výstav piva nedosahuje ani dvou tisíc hektolitrů za měsíc. Toto množství je přitom pro prostou reprodukci rozhodující. Ministerstvo zemědělství nemá možnost do ztrátového provozu investovat,“ uvedla Dvořáčková.

Prodělečnost se ale zaměstnancům nezdá. „Hospodářský výsledek máme v posledních měsících na nule. Doteď se pivovar tuneloval a kupovaly se drahé suroviny. Teď by se to ale mohlo změnit,“ zmínil odborář Peprníček.

Kdo už o pivovar zájem projevil, případně tak učiní v budoucnosti, nechce ministerstvo zveřejňovat. „Nebudeme informovat o obchodních jménech a konkrétních nabídkách jednotlivých zájemců, neboť tyto informace by mohly zpochybnit budoucí výběrové řízení,“ uzavřela Dvořáčková.

Do výběrového řízení se každopádně chce opět přihlásit například majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. „Určitě bychom se chtěli řízení znovu zúčastnit. V současné době čekáme, až vyhlásí výběrové řízení a jestli se ozvou i nám, nebo jaké vlastně budou vyhlášené podmínky. Snad už to bude tentokrát férové,“ doufal Skala. Ten se už na jaře neúspěšně hlásil do prvního výběrového řízení na pronajmutí vyškovského pivovaru, které nakonec skončilo fiaskem. Stát totiž nečekaně odvolal bývalé vedení pivovaru.

Stalo se tak po bouři protestů, které vyvolal plán ministerstva zemědělství podnik po dlouhodobých hospodářských ztrátách zavřít. Proti tomu se postavili zaměstnanci, řada příznivců Vyškovského piva z regionu i odjinud a také někteří místní politici.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Dne 24.9,2010 uspořádala MF DNES, v čele s paní redaktorkou Hanou Večerkovou, velkou odbornou degustaci nealkoholických piv a zástupci SPP byli na tuto prestižní degustaci též pozváni. Degustace probíhala na Vysoké škole chemicko -technologické pod dozorem erudovaného degustátora Ing.Jana Šuráně. V porotě zasedlo na třicet pivovarských odborníků, kteří hodnotili v průběhu dne celkem 30 vzorků nealkoholických piv. Výsledky této degustace budou zveřejněny dne 6.10.2010 v MF DNES, později pak v ČT v rámci spotřebitelského pořadu Černé ovce.

Výsledky nelze zatím samozřejmě zveřejnit, přesto lze již nyní říct, že dle původního hodnocení, kdy se na pomyslné stupně vítězů dostanou piva, která budou mít více než 66 bodů, se tak tohoto pomyslného ocenění dostane celkem devíti nealkoholickým pivům.

TEST nealkoholických piv (výpis z instrukce degustátorům)

Princip: Jde o spotřebitelský test, nikoliv o soutěž! Hodnotí se bodový zisk, nikoliv pořadí. Hodnotí se stobodovou stupnicí, podobnou té, kterou používají vinaři – nejlepší vzorek může získat až 100 bodů. K bodům přiřadíme po skončení degustace pomyslné medaile podle tohoto klíče:

85,0 až 100 zlatá: absolutní šampion, mimořádný zážitek

76,0 až 84,9 stříbrná: vynikající pivo s výrazným charakterem

66,0 až 75,9 bronzová: velmi dobré pivo, hodné pozornosti

PS: Piva se hodnotila dle následujících měřítek: vzhled, vůně, chuť a celkový dojem

Za SPP degustavali piva: Tomáš Erlich, Ing. Tomáš Maier, Jaroslav Hovorka a Kateřina Daneková.

Zdroj: Přátelé piva.cz

Závěrečná Dožínková party pivovaru Litovel, na které se soutěžilo o automobil Chevrolet Cruze, proběhla 25. září na nádvoří pivovaru.

Na Dožínkovou party se dle pravidel dostal každý, kdo na spodním víčku uzávěru od litovelského piva našel symbol kombajnu. Soutěžící si mohli vzít až devět svých přátel, kteří tvořili soutěžní tým. Týmy bojovaly o automobil v silových, zručnostních a vědomostních disciplínách.

„Mám velkou radost, že všechny disciplíny proběhly v duchu fair-play a soutěžící týmy se navzájem povzbuzovaly. Panovala tu zdravá soutěživá nálada a všichni jsme zde dnes prožili příjemně strávené sobotní odpoledne,“ sdělil své dojmy Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel.

Na závěr soutěže proběhla degustace klasicky vařeného piva Litovel, při které měli soutěžící přiřadit pivo ke značkám z produkce pivovaru. Až tato disciplína rozhodla o vítězi ve velmi těsném souboji mezi prvními dvěma týmy. Vítězem se stal nakonec Miroslav Rosmann ze Sobáčova.

„Mám obrovskou radost, koupil jsem si litovelskou lahvovou desítku jako vždycky a pod uzávěrem našel symbol kombajnu. Byla to náhoda a štěstí. Jsem moc rád, že náš tým byl nakonec dnes nejlepší, a že nám při soutěžení vyšlo počasí a atmosféra byla celý den skvělá,“ prozradil Miroslav Rosmann, vítěz automobilu Chevrolet Cruze, když převzal klíče od nového vozu z rukou ředitele pivovaru.

Soutěže probíhaly celé odpoledne až do setmění. Počasí v průběhu programu opravdu přálo, pršet začalo až při předávání samotného vozu. Všichni soutěžící a jejich doprovod si v průběhu soutěže pochutnali také na specialitách na grilu a hlavně na čepovaném pivu Litovel.

Část hlavních cen (pivo na celé léto, horská kola a čtyřkolky) byla již předána na 6. ročníku Litovelského otvíráku, který se konal 14. srpna v areálu Pivovaru Litovel. O zbytek cen mohou všichni soutěžit až do 31. října.

„Předání automobilu Chevrolet Cruze bylo vyvrcholením velké letní spotřebitelské soutěže Hanácké žně, kterou jsme spustili v červenci z důvodu nového designu pivních etiket,“ vysvětlil Jaroslav Keprt, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

Soutěž Hanácké žně probíhá od 19. července do 31. října 2010. Mezi okamžité výhry patří čtyřkolky, lety balónem, horská kola, pivo na celé léto, originální cyklodresy, kombajnérské slamáky a nátělníky.

Letní kampaň Hanácké žně byla propagována inzercí v lokálních médiích (tisk a rozhlas), cross promotion s rádiem Haná (soutěže), billboardovou kampaní a také guerillovou kampaní s mašličkami umisťovanými na zaparkované automobily. Více na www.hanackezne.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Oktoberfest, který se poprvé konal před 200 lety a postupně se proměnil v čistě pivní festival, letos podle prvních odhadů navštívilo 6,4 milionu lidí.

Ačkoli rekord v návštěvnosti zlomen nebyl, podařilo se pravděpodobně vypít nejvíce piva v dosavadní historii.

Nejvyšší návštěvnost zaznamenal Oktoberfest v roce 1985. Rekordní množství piva se doposud vypilo před třemi lety, a to 6,94 milionu litrů. Letošní odhady říkají, že návštěvníci vypili celých 7 milionů litrů.

První Oktoberfest se konal 17. října 1810 u příležitosti sňatku bavorského korunního prince Ludvíka a princezny Terezie. Tehdy měla slavnost ještě výrazně sportovnější charakter než dnes. Konal se velký koňský závod a celá slavnost se odehrávala v duchu antických olympijských her.

Několikrát se Oktoberfest během posledních dvou set let konat nemohl, letos si připsal své 177. pokračování.

Otázkou zůstává, zda si slavný Oktoberfest udrží návštěvnost také příští rok - to už se na něj totiž bude vztahovat také absolutní zákaz kouření v uzavřených prostorech, který Bavorsko zavedlo od 1. srpna 2010.

Protože přípravy na Oktoberfest začínají s několikaměsíčním předstihem a protikuřácká opatření vyžadují stavební úpravy, dostala akce pro letošní rok ještě výjimku.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz

Výmluva řidičů na to, že malé množství alkoholu v jejich krvi způsobilo vypití několika nealkoholických piv, už nikdy před úřady neobstojí.

Nejvyšší správní soud rozhodl důležitý spor, v němž šlo to, jak potrestat řidiče, jemuž při kontrole naměřili v krvi 0,24 promile alkoholu. Tvrdil, že pil jen nealkoholické pivo.

Klíčovým faktem přitom bylo, že alkohol v jeho krvi jen nepatrně překročil hranici 0,20 promile stanovenou státem jako pozitivní důkaz pití alkoholu.

"V obecné rovině nejde vyloučit, že naměřená hladina alkoholu je zapříčiněna požitím více nealkoholických piv. Nealkoholická piva obsahují určité množství etylalkoholu. Právě z tohoto důvodu je však nutné považovat je (při nemírné konzumaci) za alkoholický nápoj," uvedli soudci v rozsudku.

Pil jsem, ale nealko

Soudci posuzovali případ ze severní Moravy, ve kterém se do sporu dostali řidič z Kopřivnice a Krajský úřad v Ostravě. Řidič byl za to, že mu bylo před rokem při rozboru krve zjištěno 0,24 promile, potrestán pokutou ve výši 12 tisíc korun a na půl roku nesměl řídit.

Řidič, který se bránil tím, že zvýšená hladina alkoholu v krvi je důsledek vypití několika nealkoholických piv, se obrátil na soud. Krajský soud v Ostravě rozhodl v jeho prospěch.

Podle ostravských soudců totiž z pokynu Ministerstva zdravotnictví vyplývá to, že za pozitivní důkaz na alkohol u řidiče se u krevní zkoušky považuje hladina vyšší než 0,20 promile. Tato hranice odpovídá zhruba jednomu velkému desetistupňovému pivu.

A 0,04 promile, které bylo u potrestaného řidiče nad touto normou, bylo podle krajských soudců natolik zanedbatelné, že řidič trestán být neměl. „Řidič nevykazoval žádné jiné známky požití alkoholu," popsali soudci s tím, že pivní zápach způsobilo pití nealkoholického piva.

Krajští úředníci ale poslali stížnost na Nejvyšší správní soud. Podle nich hladina alkoholu v krví byla zjištěna dvěma vyšetřeními, které zcela jasně dokazují, že muž řidil auto pod vlivem alkoholu.

Pokud by tyto testy byly zpochybněny, popřelo by to podle ostravských úředníků dosavadní praxi v trestání řidičů. "Znamenalo by to, že je v každém jednotlivém případě třeba zkoumat, zřejmě znalecky, nejen výši hodnoty alkoholu v krvi určité osoby, ale také to, jakým způsobem prokázaná hladina alkoholu ovlivnila její chování a vnímání. Takový výklad zákona by učinil uvedené delikty v podstatě neprokazatelnými, nebo jen s nepřiměřenými obtížemi," napsali do stížnosti.

Nevymlouvejte se, trest je správný

Senát Nejvyššího správního soudu vedený soudcem Janem Passerem nakonec potvrdil, že řidič potrestán být měl. Soudci připomněli, že v Česku platí nulová tolerance vůči alkoholu za volantem a pokud se správně prokáže porušení zákona, má být řidič potrestán.

Podle soudců testy prokázaly, že řidič má v krvi alkohol. „Na základě testů nepochybně bylo možné důvodně se domnívat, že muž řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu," uvedli soudci.

Podle soudců ostravský soud rozhodl chybně o tom, že hodnota 0,04 promile je marginální a nedůležitá.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek

Sto tisíc nefiltrovaných piv na oslavu 168. narozenin plzeňského ležáku

Takřka 130 restaurací a hospod s plzeňským pivem po celé České republice se zítra zapojí do oslav 168. výročí zrodu první várky plzeňského ležáku: bude v nich výjimečně čepován nefiltrovaný Pilsner Urquell, kterého je připraveno 500 hektolitrů. Hosté tak budou mít ojedinělou příležitost najít ve své hospodě alespoň kousek z atmosféry prazdrojských sklepů.

K zahájení oslav dojde v pražské restauraci U Pinkasů, kde bude slavnostně naražen dřevěný soudek s nefiltrovaným plzeňským pivem a poté se uskuteční netradiční závod v běhu po schodech ze sklepa do 2. patra s deseti půllitry piva v ruce.

V Praze bude nefiltrovaný Pilsner Urquell čepovat téměř 60 hospod a restaurací, např. U Pinkasů, Kolkovna, Celnice, Bredovský dvůr, Malostranská beseda, u Vejvodů, Konvikt, U Houbaře, Kobyla, Sokolovna, Na Pláni, Kulaťák, U Bansethů aj., (celý seznam najdete v příloze této zprávy). Sudy s nefiltrovanou „plzní“ v průběhu pondělka již dorazily do pivnic, aby si pivo před samotným naražením jeden den odpočinulo. „Zahájení oslav první várky Pilsner Urquell v naší restauraci považujeme za naprosto klíčové a přirozené, vždyť právě u nás se toto pivo čepuje nepřetržitě již od roku 1843,“ říká ředitel restaurace U Pinkasů František Novotný.

Začátek oslav odstartuje 5. října v 15:00 hodin právě U Pinkasů, kdy starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka narazí dřevěný soudek nefiltrovaného Pilsner Urquell.

U Pinkasů se také odehraje další část oslav narozenin Pilsner Urquell, a to první ročník klání „Pinkasova noční můra“ – běh z pinkasovského sklepa po 45 schodech s 10 načepovanými půllitry, který se uskuteční od 16:00 hodin. A důvod tohoto běhu

Zakladatel restaurace Jakub Pinkas byl původem krejčí, nebyl tedy svazován žádnými tehdejšími gastronomickými stereotypy, jako bylo například servírování piva přeléváním do půllitrů z víceobjemových nádob stojících na stole. Proto Pinkas již od samého počátku podával svým hostům pivo rovnou v půllitrech, které naplňoval přímo ze sudů ve sklepě, odkud je následně vynášel hostům. Touto změnou Pinkas podstatně zvýšil kvalitu podávaného piva. To na druhou stranu samozřejmě vyžadovalo ustavičné běhání po schodech nahoru a dolů, což U Pinkasů vydrželo mnoho let a stalo se „noční můrou“ obsluhujících, protože byli na konci šichty dost uběhaní.

O nefiltrovaná piva je při zvláštních příležitostech velký zájem, pivaři ho mohou ochutnat například na každoročním Pilsner Festu. „Nefiltrované pivo se vaří se stejně jako běžně prodávané pivo, jen neprojde v závěru výrobního procesu filtrací a pasterizací. Zůstanou v něm tak kvasnice a pivo má plnější chuť, obsahuje ještě více vitamínů, ale musí se vypít ve velmi krátké době po stočení, a nehodí se proto pro běžný prodej,“ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zvýšenie spotrebnej dane z piva o takmer 50 % vážne ohrozuje nielen celý pivovarnícky priemysel, ale bude mať zároveň dosah aj na množstvo ďalších pracovných miest v súvisiacich odvetviach.

"Tento nesystémový krok navyše zachováva nespravodlivé výnimky a stále viac diskriminuje pivo oproti vínu," uviedol na dnešnej tlačovej besede výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPaS) Roman Šusták.

"Pivovarníctvo a naň naviazané odvetvia výroby sladu, poľnohospodárstvo, obchod a ďalšie služby dnes na Slovensku dávajú prácu takmer 21.000 zamestnancom. Na základe nedávnych skúseností predpokladáme a obávame sa, že ďalšie zvýšenie spotrebnej dane bude mať veľmi negatívny vplyv na zamestnanosť v našom sektore," konštatoval.

Už zvyšovanie spotrebných daní v roku 2003 totiž podľa Šustáka prinieslo postupné zníženie výroby o 1,5 milióna hektolitrov (hl), zatvorenie 7 (Bratislava, Trnava, Nitra, Poprad, Martin, Rimavská Sobota a Topoľčany) z 12 slovenských pivovarov a zánik až 1200 z 3166 pracovných miest priamo v pivovarníctve.

Informoval zároveň, že spotrebná daň na 1 hl 10-stupňového piva v súčasnosti od 1. augusta 2003 predstavuje 16,5 eura. Od 1. marca 2011 sa spotrebná daň má za 1 hl piva zvýšiť na 24,5 eura. Minimum požadované Európskou úniou je 7,48 eura. V roku 2002 štát na spotrebnej dani z piva vybral 44,5 milióna eur, v roku 2009 približne 59,2 milióna eur.

"Pivovarníkov zároveň mrzí, že taká zásadná zmena vzniká bez širšej odbornej diskusie a bez vypočutia si argumentov tých, ktorých sa priamo dotýka. Prekvapilo nás aj neštandardne krátke pripomienkové konanie, ktoré dokonca nebolo zverejnené ani na portáli právnych predpisov. Vďaka tomu viacerí zainteresovaní de facto nedostali možnosť vyjadriť sa k zmene," dodal.

"Zvýšenie spotrebnej dane sa navrhuje len pri pive, kým pri víne zostáva daň nulová. Cítime sa preto ako výrobcovia piva diskriminovaní. Chceme mať však férové zaobchádzanie v zdaňovaní alkoholu," zdôraznila generálna manažérka Heineken Slovensko, a.s., Door Plantenga.

Uviedla, že navrhovaná výška spotrebnej dane z piva je najvyššia vôbec v rámci krajín V4, keď napríklad ČR uplatňuje približne polovičnú výšku dane. Zvýšenie dane preto spôsobí nekonkurencieschopnosť slovenských pivovarníkov v regióne. Naštartuje cezhraničnú nákupnú turistiku, a tým odlev daní do susedných krajín. Reálnou je aj hrozba rozkvitnutia čierneho trhu s pivom.

Predstavitelia SZVPaS zaniesli 22. septembra 2010 premiérke SR Ivete Radičovej (SDKÚ-DS) otvorený list, pretože nechcú, aby spotrebná daň z piva stúpla. "Žiadame, aby vláda nediskriminovala pivo," konštatoval pre médiá prezident Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Štefan Karšay.

"Predpokladá sa, že navrhované zvýšenie základnej a zníženej sadzby dane na pivo bude mať priamo negatívny vplyv na domácnosti spotrebiteľov piva, a to zvýšením ceny pollitrového 10-stupňového piva o 5 centov," konštatuje rezort financií v materiáli k návrhu novelizácie zákona o spotrebnej dani z piva.

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu je dobrovoľnou profesijnou stavovskou organizáciou, ktorá združuje právnické osoby podnikajúce vo výrobe sladu a piva. Združenie bolo založené 10. apríla 1991. V súčasnosti združuje všetkých producentov piva na Slovensku (okrem malých reštauračných pivovarov) a 99 % producentov sladu. Okrem pivovarov a sladovní združuje i servisné a obchodné organizácie, ktoré spolupracujú s výrobcami piva.

Zdroj: HN online.sk.cz | TASR

V minulém týdnu se „narychlo“ sešli žatečtí zastupitelé. A to původně z jednoho důvodu – aby změnili název příspěvkové organizace Chrám Chmele a Piva na Chrám Chmele a Piva CZ.

Za zdánlivou banalitou se skrývá ale důležitá věc – bez toho by se v nově dokončeném minipivovaru Chrámu nemohlo začít vařit pivo a prodávat.

Pivovar k tomu totiž musí od celníků získat licenci. A to bez řádné registrace v obchodním rejstříku nelze, což se zase neobejde bez změny názvu organizace.

Za dva týdny se konají komunální volby, noví zastupitelé Žatce by o změně názvu rozhodli nejdřív v listopadu. O to později by se mohlo pivo v Chrámu začít vařit a tím pádem by se posunulo i otevření restaurace. V současné době se předpokládá, že se restaurace s minipivovarem pro zákazníky otevře na přelomu října a listopadu.

Pivovar je hotový, prodávat nemůže

Pivovar v Chrámu je už hotový, 28. září jej posvětil arciděkan pravoslavné církve v Žatci. Dva měděné tanky na pivo stojí před zraky budoucích hostů nové restaurace pod novou dominantou Žatce – vyhlídkovou věži ,chmelovým majákem, na náměstí Prokopa Velkého. „Můžeme vyrábět tři piva, receptury už jsou připravené,“ řekl Jiří Vent, vedoucí Chrámu chmele a piva. Minipivovar chce vařit hořký Chmelový ležák, černé pivo Chrámové tmavé a třetí druh piva se bude jmenovat Žatecký samec.

Ve městě se jedná o třetí pivovar. Kromě Žateckého pivovaru se vaří pivo pro výzkumné účely také ve Chmelařském institutu, to je ale neprodejné.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Herec a zabávač Roman Pomajbo (41) v piatok večer požehnal novému pivu. Stal sa krstným otcom tretieho bratislavského minipivovaru. Krstilo sa, ako inak, pivom.

Herec sa o varenie piva živo zaujímal. Najskôr si nechal podrobne vysvetliť princíp výroby a potom sa pustil do oblievania pípy zlatým mokom. Suché nezostali ani kotle, v ktorých sa Patrónske pivo pripravuje.

Roman sa zhostil aj úlohy krčmára, postavil sa za pult a čapoval. So širokým úsmevom ponúkal hosťom chuťovky od výmyslu sveta. Staral sa o to, aby nikomu nič nechýbalo a keď dámy dostali chuť na sladké, okamžite zabezpečil celý podnos dobrôt. Ak jedného dňa zavesí Roman Pomajbo herectvo na klinec, určite by sa mal venovať podnikaniu v gastronómií. Ide mu to skvele.

Zdroj: Pluska.sk | Foto: Ladislav Prikler

Pivo je pro ně celý život. Mají doma tisíce pivních lahví, korbelů, plechovek, víček, etiket, tácků, odznaků ale třeba i tabulí.

Když přijdete k pětasedmdesátiletému Josefu Davídkovi do pokoje, máte pocit, že takhle vypadá pivní ráj. Jen pivo tu neteče proudem. V prosklených skříních, které zabírají celou stěnu jeho pokoje, jsou vyskládané pivní korbely. Do malých, zvláštními šiframi popsaných krabiček, které sahají od podlahy ke stropu, má vyskládané pivní tácky. V dalších jsou zase pivní etikety. Má jich tisíce. V koutě stojí desítky archivních pivních lahví, vedle jsou desítky pivních plechovek. Sbírá ale i víčka a tácky. Po stěnách visí reklamní tabule na různá piva z celé republiky.

Na jedné je nápis: „Nestarej se ženo má, kde je pivo, tam jsem já.“ To by mohlo být i mottem Josefa Davídka, pětasedmdesátiletého předsedy Pilsner clubu, což je plzeňský klub sběratelů pivních suvenýrů. Sdružení je nejstarší z celé republiky. Vzniklo v roce 1950. Dnes má dvacet členů. Josef Davídek o sobě říká, že sbírá hlavně korbely. To ostatní se prostě nějak přidružilo. Co se piva týká, dá se sbírat prostě všechno. „Dokonce i víčka od sudů nebo pivní účtenky,“ jmenuje. Korbelů má téměř pět stovek, pocházejí z celé Evropy i z Ameriky. Většina je z porcelánu, má ale i velké korbely ze dřeva. Některé při otevření začnou hrát, chloubou sbírky je série korbelů s poštovní tematikou. Za ty by na burze dostal i tři tisíce.

Království z plechovek

Sedmdesátiletý Josef Černý pivní koníček zdědil po svém synovi. Ten v polovině osmdesátých let sbíral plechovky od piva, které u nás tehdy byly velkou vzácností. „Objížděl parkoviště v okolí Plzně, kde parkovaly kamiony, a od řidičů plechovky dostával,“ popisuje Josef Černý jeden ze synových zdrojů. Když se syn vrátil z vojny, plechovky ho přestaly zajímat. Sbírku tak rozšiřoval jeho otec. Ve svém čtyřpokojovém bytě na Lochotíně má tři tisícovky plechovek od piva. Ve sbírce jich má ale mnohem víc. Všechny se mu do bytu nevejdou a polovinu sbírky tak musel přestěhovat na chatu. Společně s pivními sbírá i plechovky od různých limonád. Nejstarší plechovka je od Coca Coly a pochází ze šedesátých let minulého století.

„Ještě ani nemá ten univerzální systém na otevírání jako dnes. Musel jste na ni mít otvírák na konzervy,“ popisuje. Jejich ceny se podle něj pohybují v řádech deseti, maximálně sto korun. Sám za žádnou nezaplatil ani korunu. Plechovky má ze všech kontinentů, z Afriky i z Asie. Vozí mu je známí, mění je na burze. Když uvidí v obchodě novou plechovku, hned ji musí mít. „Je to první věc, co sleduji, když jdu na nákup,“ uzavírá.

Pivní etiketa

Přes sto dvacet tisíc etiket má ve své sbírce Miroslav David. Specializuje se na naše pivovary a ze všeho nejvíc na minipivovary. „Rostou u nás jako houby po dešti, takže budu mít pořád co dělat,“ říká s úsměvem zapálený sběratel. K tomu by měl rád pivní etiketu z každé země z celého světa. Zbývá mu jich asi třicet. Řadu exotických exemplářů získal díky e-mailu. „Napsal jsem do pivovaru nebo sběrateli a výměnou za naše kousky mi poslali ty jejich. Takhle fungujeme,“ vysvětluje.

Sbírat etikety začal dnešní pětapadesátník až ve čtyřiceti letech. S manželkou chodili na dlouhé turistické pochody. Do sešitu si lepili etikety piv, které na cestě ochutnali. Pak je začal dostávat od známých ze všech pivovarů po republice. Spolupracuje totiž s dobřanským pivovarem jako profesionální degustátor.

„Nakonec jsem měl doma plnou krabici a rozhodl jsem se je uspořádat,“ vypráví o svých sběratelských začátcích. Etikety má roztříděné v šanonech podle států a podle krajů České republiky. Sbírá ty z lahví i ze sudů. „Problém nám teď dělají petky, těžko je možné všechny dosledovat,“ vysvětluje.

Rozdíl mezi sběratelstvím před a po roce 1989 je podle něj veliký. Dnes je hodně takových, kteří se na tom snaží zbohatnout. „Etikety se teď prodávají. To nikdy nebylo, vždycky se jen měnily. Stal se z toho byznys,“ argumentuje. Modrým mauriciem jsou podle něj etikety již neexistujících pivovarů. „Třeba ty z pivovaru ve Spáleném Poříčí nebo Starém Plzenci, ty stojí okolo pěti tisíc,“ přirovnává.

Sbírka víček

Stanislav Vohrna z Nepomuka začal víčka z pivních lahví sbírat v desti letech. Dostal jich plnou krabici od bratranců, které to přestalo bavit. Za čtyřiadvacet let, co se o sbírku stará, ji pořádně rozšířil. Z českých a slovenských pivovarů už má doma 1500 víček. Asi nejcennější exemplář je zátka z Koutu na Šumavě ze šedesátých let minulého století. V republice takových není víc než deset. Tehdy se ještě popisky na víčka vyrážely směrem nahoru. „Potom se razily dolů, až potom se začínají objevovat barevné potisky,“ popisuje. Ve své sbírce má i několik víček, která vypadají na první pohled úplně stejně. „Liší se ale třeba v uvedené ceně piva, velikostí písma nebo výrobcem, který tu zátku vyrobil,“ vysvětluje Vohrna speciality, které laik jen těžko chápe.

Odznaky s pivem

Artikl Stanislava Boudy mezi pivními sběrateli tak oblíbený není. Sbírá pivovarské odznáčky. „V Plzni o nikom jiném nevím,“ uvádí. Na pražské burze, kam se sjíždějí sběratelé z celé republiky, se takových, jako je on, schází necelá desítka.

Specializuje se na Čechy a Slovensko. Odznaků má okolo tisícovky. „Nejvíc mám samozřejmě z Prazdroje a z Gambrinusu,“ říká. Má i stotisícovou sbírku etiket, k tomu ještě sbírá pivní kalendáře a pivní účtenky. I těch má stovky. Sbírku odznaků a etiket zdědil po svém otci. Sám ji celý život pečlivě rozšiřuje. Komu odznaky předá, ale zatím neví. „Syn a vnučky o to nemají zájem,“ uzavírá sběratel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Pechoušek

Letošní ročník Bobr Cup byl v mnoha ohledech jedinečný. Na startu se sešla absolutně největší konkurence, poprvé se kvůli velké vodě musely měnit tratě a běžci nebrodili, ale plavali. Kdo se však nemění, je stálice Kamil Mrůzek. Mistr světa ve sjezdu na divoké vodě obhájil na Bobru titul a zlatým písmem vítěze se do historie závodu zapsal už pošesté.

Kamil Mrůzek tentokrát startoval v dresu Pivovaru Litovel spolu s Martinem Freiem v běhu a Robertem Novotným na horském kole.

Jako druhé družstvo z 249 startujících dokončil soutěž Free Litovel Bobr Cup tým Craft s Jiřím Vojákem, Janem Hruškou a Václavem Lagnerem.

Běh v plovací vestě

Na trať poznamenanou nepříznivým počasím minulého týdne vyrazili nejprve běžci, pro které se na poslední chvíli otevřely i proslulé litovelské brody. Kvůli vysoké vodě však běžci museli brodit s plovacími vestami, které si zapůjčili od svých kajakářů.

Traverzy Moravy však zůstaly zapovězeny jejich cyklistickým kolegům. Kajakáři se však skoku do studené říjnové vody nevyhnuli. Vodákům se také jako jediné kategorii trať nemusela upravovat.

Závěrečný vodní souboj

Na první předávku nejrychleji doběhl Jiří Voják z týmu Craft, těsně za ním předával štafetu David Gerych z týmu Insportline trener Ghost a Martin Frei z družstva Pivovar Litovel, který vyslal do závodu bikera Roberta Novotného.

Zkušený Robert Giovan Novotný vytáhl svůj tým nahoru a předával do poslední fáze těsně za Janem Hruškou z Craftu jako druhý. Na vodě se odehrál souboj mezi zkušeným Kamilem Mrůzkem a jeho reprezentačním kolegou Václavem Lagnerem, který rychle vyzněl pro zkušeného Mrůzka, jenž s vítězným gestem protrhl cílovou pásku jako první.

Druhý tým Craft dovezl na litovelské koupaliště Václav Lagner a třetí Trek dotáhl do cíle Karel Slepica.

Statečné ženy

Po tom, co dorazily do cíle nejrychlejší mužské týmy, Bobr Cup zdaleka nekončil. Napjatě se očekávaly nejrychlejší týmy v kategoriích ženy, veteráni muži, akademici muži i ženy.

Nejlepší ženskou trojicí se stalo družstvo Kola Kaňkovský women ve složení Lenka Šibravová, Barbora Manďáková a Kateřina Vacíková. Stříbro vybojovaly Jana Grygarová, Lenka Bulisová a Petra Halašková za tým Top woman. Třetí pozici a současně první v kategorii akademičky zaujaly závodnice týmu Stíhačky ve složení Šárka Zelenková, Adéla Boudíková a Tereza Lernerová.

Třešničkou na dortu Free Litovel Bobr Cupu každoročně bývá kategorie crazy týmů. Ani letošní ročník nebyl výjimkou a v nemalé konkurenci méně či více úspěšných, ale za každých okolností bláznivých a nápaditých trojic v nejrůznějších převlecích udělal největší dojem na pořadatele tým Breberky Lady Králové, Kateřiny Tázlarové a Petry Klaškové, které se mimochodem dobře umístily v ženské akademické kategorii na slušném třetím místě!

Zdroj: Hory doly.cz

Červený kohout řádil v sobotu večer v prostorách kutnohorského pivovaru. Požár patrně způsobila nepozornost dělníků demontujících prvky technologie.

Ten pivovar je snad začarovaný! A pokud ne, tak ho alespoň pronásleduje pořádná smůla. V polovině září zde záhadně zmizely měděné trubky a další technologické prvky za nejméně půl milionu korun. V sobotu místo zloděje či zlodějů řádil v prostorách pivovaru červený kohout. A škoda je s největší pravděpodobností, alespoň podle předběžných odhadů, jednou tak vysoká.

Požár ohlásil krátce před půl šestou odpoledne na operační středisko kolemjdoucí, který si všiml kouře valícího se zpod střechy budovy. Na místo dorazila jednotka profesionálních hasičů z kutnohorské stanice a jednotka SDH Nové Dvory. Zásahu se účastnil také ředitel územního odboru Hasičského záchranného sboru Kutná Hora Jiří Pokorný.

„V areálu v současnosti působí zaměstnanci firmy likvidující technologie. K požáru došlo při práci s otevřeným ohněm, část budovy je sendvičové konstrukce, hořet začala izolace mezi zdmi. Požár se rozrůstal z ohniska směrem do střechy. Část střechy jsme tedy museli obnažit. Požár je v tuto chvíli lokalizován a nyní ho ještě likvidujeme,“ uvedl Jiří Pokorný krátce po sedmé hodině večer.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Jan Šmok

Plzeňský pivovar slaví o víkendu 168 let od uvaření první várky piva Pilsner Urguell, v sobotu i v neděli se konají od 10 do 18 hodin oživené prohlídky pivovarských sklepů. Ve stejném čase se konají v pivovarském muzeu restaurátorské dílny a na Spilce vaří knedlíkové speciality.

Výjimečně se mohou o víkendu podívat návštěvníci pivovarských sklepů i tam, kam se jindy nedostanou. Například do jedné z nejdelších ručně kopaných podzemních chodeb sklepení vedoucí z nádvoří k pivovarské vodárenské věži. „Na stěně je tu zobrazen čert, patron sklepů. Kdo ho pohladí, bude mít v životě štěstí,“ lákal zájemce průvodce jedné z prvních sobotních prohlídek. Mezi návštěvníky se však našli i ti, kteří si zkušenost s hlazením čerta raději odpustili.

Ochutnat ale pivo z obrovských dřevěných sudů chtěli všichni. Kousek dál viděli při práci pivovarské bednáře, které pivovar dodnes zaměstnává. „Jsem vyučený truhlář a pak jsem se učil přímo tady v pivovaru další tři roky bednářem. Jsme už raritou nejen v republice, ale v celé Evropě,“ usmíval se jeden ze semi řemeslníků Ladislav Brůha. V Plzni vyrábí jednak obrovské 40ti hektolitrové sudy, v nichž pivo zraje, ale například i sedmnáctilitrové soudky, v nichž se prodává pivo turistům. „Když někde řeknu, že jsem bednář, vznikají zajímavé situace. Mladí vůbec nevědí, o co jde, a ptají se, zda někde stloukám bedny. Ti starší většinou zaberou,“ říká Ladislav Brůha pobaveně, zatímco zájemcům ukazuje a vysvětluje systém stavění sudu.

Jeho kolega mezitím zaujímá strnulou pozici vedle figuriny dělníka, jenž válí sudy. Čeká na další várku procházejích návštěvníků. Když jsou na dosah, z ničeho nic se postaví a otře si rukou zpocené čelo. Následují překvapená vyjeknutí a spontánní potlesk diváků, bednáři však jen zacukají koutky a sedá si s hoblíkem ke kusu dřeva pro další sud.

Cestou lidé ještě potkají při oživených prohlídkách sládka Josefa Grolla nebo Martina Stelzera, stavitele měšťanského pivovaru.

Z pivovaru míří do pivovarského muzea známý koňský potah, který sem převáží návštěvníky. „Tady jsme otevřeli víkendové restaurátorské dílny v souvislosti s právě otevřenou výstavou zrestaurovaných pamětních knih Měšťanského pivovaru z 19. století,“ připomíná Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje. Zájemci tu mohou proniknout do tajů péče o historické předměty,sami si vyzkoušet, jak se pozlacuje, nebo jak se čistí a restaurují obrazy.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška

Ač se kvůli nedostatku sladovnického ječmene některé menší pivovary uchýlily k zdražení piva, Rodinný pivovar Bernard prozatím zdražení neplánuje. „Pro naši sladovnu v Rajhradě máme sladovnické ječmeny již z velké části nakoupeny, takže máme pokryté rezervy,“ vysvětlil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Podle něj ale zdražení vzhledem k vzrůstajícím cenám sladu a chystanému navýšení cen elektrické energie nelze vyloučit. „Eventuální navýšení cen je závislé na našich vlastních analýzách, nikoli na cenách konkurence,“ dodal Mikulášek.

Zdroj: Euro.cz