Přes 500 druhů speciálů nabízí nový pražský obchod s pivem Pivkupectví. Nabídku přitom ještě rozšíří.

Přestože se Češi honosí titulem pivní národ, nad světem mohou triumfovat pouze v množství vypitých piv na hlavu.

Pivní obzor se Čechům nově pokouší rozšířit pražské Pivkupectví, které patří majiteli sousední hospody Zlý časy Janu Charvátovi. Zatímco pro Čechy je jméno Zlý časy téměř neznámé, ve světě jde o uznávaný pojem. Článek o restauraci vyšel například v New York Times, ale i v dalších zahraničních médiích. Ještě dnes se na místě objevují turisté s vytrženou stránkou z novin a chtějí vyzkoušet jeden z 24 speciálů.

Tisíce druhů na fleku

Podle Charváta stojí obchod na symbióze s hospodou, kde se netradiční piva již delší dobu čepují. »Bez samotné hospody by vůbec nemělo smysl prodejnu rozjíždět,« říká Charvát. Na druhou stranu do prodejny už začínají chodit i zcela noví zákazníci. Polovina přitom chodí cíleně za určitými značkami, polovina hledá něco nového.

Pivkupectví začínalo s nabídkou 300 druhů piv, nyní nabízí již 500 různých druhů z celého světa. Největší zastoupení přitom mají speciály z Česka, ale zdatně jim sekunduje nabídka z Belgie, Nizozemska nebo Německa. »Do konce roku bychom chtěli nabízet 600 druhů a celkově se chceme dostat na 1500 speciálů,« dodává Charvát.

Protože takto rozsáhle zásobený velkoobchod v Česku neexistuje, spoustu druhů piv vozí majitel sám a dokonce funguje jako dodavatel pro menší hospody a restaurace, které speciály také nabízejí. »Na obchod s alkoholem je třeba mít registraci, kterou po mně zahraniční velkoobchody vyžadují,« popisuje obtížnost dovozu pivních speciálů.

Ceny se Pivkupectví snaží udržovat nízko, i když vyšší marži se stejně nevyhne. Zatímco vínu delší skladování nevadí, piva tak dlouhou trvanlivost často nemají. »Snažím se být nejlevnější na trhu, ale nikoli za každou cenu. Některé české speciály mohou lidé koupit v supermarketu levněji, ale u nás je výhodou šíře nabídky,« říká Charvát.

Trh se zvětšuje

Podle posledních průzkumů Češi vypijí téměř 160 litrů piva na osobu a rok. Zatímco však ve světě existuje spousta druhů piva, v Česku se donedávna konzumovalo téměř výhradně pivo plzeňského typu.

Jen v Belgii, která je s námi počtem obyvatel srovnatelná, se přitom vyrábí na 400 druhů piv, o něco nižší počty jsou v Nizozemsku, Anglii nebo Německu. Vedle spodně kvašených, kam patří piva plzeňská, jsou to svrchně kvašená, například britský ale, porter nebo stout a pšeničná piva, a dále lambiky a krieky neboli spontánně kvašená.

Český trh s pivními speciály sice není masová záležitost, ale podle majitelů specializovaných obchodů o ně má zájem až pět procent lidí. Hlavně ve větších městech je slušná základna stálých zákazníků. Tento trh se navíc stále zvětšuje, jak lidé zkoušejí nové věci. Dnes již mnoho restaurací nabízí alespoň jedno speciální pivo.

»Lidé rádi zkoušejí. Třeba si tu jeden zákazník koupil třetinku piva Sink the Bismarck! od pivovaru BrewDog za 1600 korun. Také jsem tu měl dvě láhve Tactical Nuclear Penguin od stejného pivovaru a také se prodaly,« dodává.

Zatím obchod dotuje

Charvát zatím provoz Pivkupectví dotuje z provozu hospody, ale do budoucna počítá, že si na sebe obchod dokáže vydělat. »Momentálně jsem narazil na finanční limity, které omezují rychlejší rozšiřování nabídky,« dodává Charvát. O úvěrech ani společnících přitom neuvažuje, protože už se jednou spálil a nechce chyby opakovat.

»Na začátku při otevírání hospody jsem měl stejně naivní představy jako většina lidí, že restaurace je výnosný kšeft. Ale je to hlavně spousta práce,« dodává Charvát. Veškerý zisk zatím dává zpět. Nejprve do zkvalitnění hospody, kde letos přibyla nekuřácká část, později do založení a rozvoje prodejny. Jak se mu bude dařit, se dá soudit podle ostatních podniků, které se přes skromné začátky pomalu rozvíjejí. Navíc se dá očekávat, že se zájem bude stále zvětšovat, takže finanční soběstačnost nuselské prodejny rozhodně není nereálná.

Charvátovo Pivkupectví přitom není jedinou prodejnou s pivními speciály. Nejstarší je 1. Pivní galerie v pražských Holešovicích, dlouho funguje také Pivovarský klub v Karlíně. Relativně nová je Pivní galerie Base Camp v Bubenči. Mimo Prahu je nejrozsáhlejší Pivoňka v Hradci Králové provozovaná od roku 2008. Poměrně velkou nabídku má také Pivní klenotnice v Havlíčkově Brodě nebo Svět piva v Letech.

Podobnou díru na trhu před časem objevil Jiří Malík, který začal dovážet holandské sýry. Prodejny Cheesy dnes nejsou pouze v Praze, ale i ve spoustě malých měst. Nedávno navíc začaly prodávat také belgická trapistická piva jako doplněk k belgickým sýrům.

Neobvyklá piva v Česku

- V České republice je 47 průmyslových pivovarů a 77 minipivovarů. Ještě v roce 2004 zde bylo pouze 48 minipivovarů.

- Výrazně roste počet pivních speciálů. Zatímco v roce 2004 vyráběly minipivovary 42 speciálních piv, loni to bylo již 97.

- Minipivovary vynikají pestřejší nabídkou svrchně kvašených piv a piv ochucených. Výrazný je nárůst zejména pšeničných piv, zatímco před pěti lety jich bylo méně než pět, nyní je vyrábí již osmnáct minipivovarů, které nabízejí devatenáct značek.

- O pivní speciály se zajímají také průmyslové pivovary, zejména ty střední velikosti. Dnes vyrábějí 56 speciálů a 27 piv neobvyklých.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Pavel Kočička