Běžný návštěvník pivovaru by nepoznal, že už za dva týdny se promění nádvoří Prazdroje v dějiště jednoho z největších hudebních a pivních festivalů, Pilsner Festu.

Zatímco od pátku do soboty 27. a 28. srpna projde historickou bránou na 30 tisíc lidí, nyní tudy chodí převážně turisté mířící na prohlídku pivovaru. Nicméně za zdmi pivovaru vrcholí na nejvyšší obrátky přípravy. Krom desítek tisíc návštěvníků je potřeba zkoordinovat 25 kapel, výčepy pro pivo, občerstvení, rozmístění atrakcí, bezpečnost nebo oddechové zóny a sociální zařízení. Jak jsou přípravy daleko, řekl Deníku manažer plzeňského pivovaru Pavel Šemík.

V jaké fázi je příprava Pilsner Festu?

Přípravy momentálně vrcholí. Ačkoliv začínáme chystat nový ročník takřka ihned poté, co odejdou poslední lidé po předchozím Pilsner Festu, poslední týdny se vše dotahuje a každý ví, že právě finální ladění je u jakéhokoliv projektu nejnáročnější.

Co už je hotové, na co se mohou lidé těšit?

Domluvený a potvrzený je seznam kapel, takže se už teď můžou lidé těšit na takové hvězdy jako MIG 21, J.A.R., Support Lesbiens, Tři sestry a mnoho dalších. Jasno je taky v doprovodném programu, přijede nafukovací městečko Gambrinus City, budeme mít golfový trenažér a desítky dalších atrakcí a programů.

Čím se organizátoři zabývají v těchto dnech?

Po střechách pivovaru se pohybují technici a připravují propojení scén Pilsner Urquell a Gambrinus. Díky tomu bude možné zprostředkovat dění na opačném konci pivovaru prostřednictvím LED obrazovek, což by mělo být divácky velmi zajímavé. Taky jsme se rozhodli zvětšit prostor mezi stánky, aby bylo více prostoru pro procházející lidi.

Kdo bude Pilsner Fest 2010 moderovat?

Moderátory máme dva. Prvním bude Aleš Háma a druhým Libor Bouček. S oběma jsme se před pár dny sešli a plánovali jsme program pro diváky, aby je dění na pódiu bavilo i v době střídání kapel. Myslím, že se mají na co těšit a chodit pro pivo si budou muset v průběhu programu, protože prostoje, kdy by se to nejvíce hodilo, prostě nebudou! (smích)

Čím se bude festival lišit od předchozích ročníků?

Pilsner Fest bude oproti dřívějšku probíhat pouze v pivovaru, takže lidé nebudou muset přecházet na náměstí, případně do Štruncových sadů. Doposud nerealizovanou novinkou na české festivalové scéně bude hudební vláček, což znamená, že každá kapela odehraje na závěr něco z repertoáru té, co vystoupí po ní. No a pak je nachystáno 163 výčepních kohoutů, což je dvojnásobek loňského počtu, a hlavně podle toho co víme, je to nejvíce v historii hudebních festivalů.

Když je řeč o pivu, co várka vařená kapelou Tři sestry pro Pilsner Fest?

Várka piva byla uvařena přesně pět a půl týdne před konzumací na Pilsner Festu, tedy stejně dlouho, jako když Josef Groll uvařil první várku v roce 1842. To znamená, že pivo už má za sebou fázi hlavního kvašení a leží. Zatímco standardně by následovala filtrace a stočení s pasterizací, tak letošní festivalové speciály budou nefiltrované a nepasterizované. Těším se, že si společně s návštěvníky Pilsner Festu oba speciály Pilsner Urquell i Gambrinus vychutnám.

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Ocenění nejlepší evropské sezónní pivo v kategorii ležák – Best Europe´s Seasonal Beer získal Březňák Bernstein na světové prestižní soutěži pro piva z celého světa. Odborné setkání organizuje ve Velké Británii sdružení Tastingbeers.com a jeho hodnocení patří každoročně k nejprestižnějším pivním oceněním na světě. „Uvědomujeme si, jak prestižní je soutěž a kolik konkurenčních značek a piv v ní bojuje, proto nás výsledek velmi potěšil,“ říká Daniel de Jonge, exportní manažer společnosti Heineken Česká republika, v jejímž portfoliu Březňák Bernstein je.

Finále prestižní soutěže se konalo v areálu National Exhibition Centre v Birminghamu. Letos se členem poroty, hodnotící kategorie ležák a Ale stal i Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice. „Celkem jsme posuzovali 10 vzorků ležáků a 14 vzorků Ale. Hodnocení bylo anonymní, každý degustátor se vedle bodového hodnocení vyjadřoval i k charakteru hodnoceného piva,“ popisuje průběh Tomáš Kosmák. „Z každé soutěžní kategorie vzešel vítěz a na závěr byl vyhodnocen nejlepší z vítězů své kategorie. Pro mě osobně to byla velká zkušenost, skvělá možnost setkat se s pivovarníky z celého světa a také porovnat tuzemské soutěže se zahraničními. Díky soutěži nyní můžu tvrdit, že i tuzemská klání jsou vedena na profesionální úrovni,“ dodává Tomáš Kosmák. Umístění Březňáku Bernstein bylo pro Tomáše Kosmáka příjemným překvapením: „S kolegy porotci jsme se v hodnocení mnohdy rozcházeli, ale skvělý výsledek piva Bernstein potvrzuje, že je to pivo, které zaujme.“

Polotmavý ležák Bernstein je určen téměř výhradně k exportu. V zahraničí patří k nejpopulárnějším pivům portfolia Březňák. Nejúspěšnější je na německém trhu, kde se řadí mezi českými vývozními pivy k absolutní špičce. Březňák Bernstein se vaří podle originální receptury z různých druhů sladu, což zaručuje sytou, zlatavou barvu a výrazný chuťový profil. Na specifickou barvu odkazuje i jeho jméno, které v překladu znamená jantar.

Vedle Březňáka Bernstein za portfolio skupiny Heineken Česká republika bojovaly Krušovice Imperial, které získaly zlatou medaili v soutěži The World Beer Cup in Seatle v roce 2006, dále Krušovice Černé, oceněné vloni jako World´s Best Dark Lager 2009 právě na World Beer Awards. Krušovice Imperial jsou úspěšné na zahraničních trzích, zejména v Rusku, v Německu, na Slovensku nebo ve Švédsku, podobně i Krušovice Černé mají úspěch v Rusku, Německu a Finsku.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Ekonomický růst se promítá do růstu konzumace piva v Asii, především v Číně. Během několik dekád se tamní trh přerodil ze zanedbatelné velikosti v největší pivní trh světa. Růst spotřeby piva v Číně roste podle studie analytiků Credit Suisse každým rokem o deset procent.

To je samozřejmě dobrá zpráva pro čtyři největší světové pivovary - vlastníka Plzeňského Prazdroje SAB Miller, ABI, Carlsberg a Heineken. Dohromady tyto pivovary ovládají polovinu světového trhu.

Výstav piva roste především v Asii, spotřeba a s ní spojený výstav piva na rozvinutých trzích (USA, západní Evropa) mírně klesá. Výjimkou je Česká republika, která podle světové pivní mapy vykazuje stále největší konzumaci - 161 litrů na osobu.

Zdroj: Investiční web.cz | Credit Suisse

Nevíte, kam vyrazit v sobotu 21. srpna? Navštivte Tachovsko! V Chodové Plané se tu bude vše víc než kdy jindy točit kolem piva. Celý den tu bude patřit tradičním pivním slavnostem. Už od 10 hodin dopoledne si můžete prohlédnout pivovar a dozvědět se vše zajímavé o výrobě piva. Prohlídky jsou navíc při slavnostech zcela netradiční, hlavní roli při nich letos bude hrát strýc Pepin.

Hodinu po poledni potom začíná hlavní program v pivovarské zahradě. Hrát budou Plzeňští heligonkáři, místní Chodovarka, Ready Kirken a Nightwork. Maďarská skupina Holloenek návštěvníky přenese do dob statečných rytířů, o titul pivního rytíře se navíc může utkat každý návštěvník. Odemčené budou také skalní sklepy, všude budou vonět speciality na grilu, zlatý mok poteče proudem a k mání bude pivní džem paní sládkové nebo pivní kosmetika. Stará sladovna nabídne návštěvníkům borůvkové pivo a chodské koláče, vyhlášená restaurace Ve skále zase dobroty šéfkuchaře Dušana Votavy.

Děti rozhodně nenechávejte doma, po celé odpoledne pro ně bude fungovat dětská zahrada se spoustou soutěží. Chcete-li si návštěvu pivních slavností v Chodové Plané ještě více užít, vyrazit můžete vlakem. Zvláštní vlaky s názvem Chodovar Expres jsou vlaky plné zábavy a piva a vyrážejí z Plzně a Karlových Varů. Jízdenka Vám navíc slouží jako vstupenka na slavnosti.

Více najdete na turistickém portále www.turisturaj.cz.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Plzeňský Prazdroj zaměstnává přibližně 2400 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. V době výrobních špiček, ale také na celoroční práce přibírá dalších více než 550 pracovníků na krátkodobější úvazek, popřípadě na práci na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti. Těch nyní zaměstnává přes 450, což je takřka dvojnásobek oproti minulému roku. Někteří z nich pracují pro Prazdroj i v průběhu celého roku, jako například průvodci na návštěvnických trasách. Další stovku tvoří brigádníci, kteří pomáhají v provozu hlavně v období dovolených v pivovarské sezoně.

„První brigádníci nastupují do Prazdroje už v dubnu, kdy se začíná vařit pivo na léto. Nejčastěji pomáhají na stáčírně a vedle zvýšeného provozu vykrývají i některé zaměstnance čerpající dovolenou,“ objasňuje roli brigádníků Milan Koza z oddělení lidského kapitálu Plzeňského Prazdroje. Ve třech pivovarech je takových brigádníků 100. „Pomáhají nám také lidé pracující na dohodu o provedení práce. Věnují se především nárazovým úkolům, jako bylo třeba označování sudů při změně výše záloh, nebo balí piva do multipacků,“ dodává Milan Koza.

Významná část „dohodářů" celoročně pracuje v Návštěvnických centrech Plzeňského Prazdroje a provádí návštěvníky pivovarů v Plzni, Velkých Popovicích, Radegastu i ty, kteří zavítají do Pivovarského muzea v Plzni a Plzeňského historického podzemí. „Ročně navštíví turistické trasy 240 tisíc návštěvníků. Prohlídky nabízíme kromě češtiny v dalších devíti jazycích a nejčastěji na tuto práci zaměstnáváme vysokoškolské studenty. Jsme si vědomi, že naši průvodci prezentují firmu a naše značky stovkám návštěvníků z celého světa každý den, proto věnujeme náležitou péči jejich školení a rozvoji znalostí a dovedností. A to nejen z pohledu povinných školení jako například bezpečnost, ale i z hlediska odborných znalostí o pivu či prezentačních dovedností“, říká Marie Denková z Návštěvnického centra v Plzni.

Na dohodu pracuje v Prazdroji 100 průvodců. I když fluktuace těchto pracovníků je s ohledem na to, že studují, celkem vysoká, najdou se takoví, kteří se práci věnují již několik let. „O možnosti provázet jsem se dověděla od příbuzných a už tři roky chodím se skupinami po pivovaru,“ říká Lucie Čermáková, průvodkyně a studentka plzeňských práv a dodává: „Další průvodci jsou studenti zejména medicíny nebo ekonomie.“ Průvodci provádí kromě standardních skupin i VIP osobnosti, kterých ročně přijede přes 6 tisíc. Možnost mimořádné prohlídky dostanou totiž nejen celebrity či státníci, ale také skupinky návštěvníků nebo kolegů ze zahraničí, kteří si speciální prohlídku objednají. „Provázela jsem už ministryni spravedlnosti, zástupce Visegrádské čtyřky i českého velvyslance v Mongolsku. Taky k nám jezdí hodně sládků ze zahraničí, kteří se chtějí podívat, kde se zrodilo plzeňské pivo,“ uzavírá Lucie Čermáková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na největším jihlavském sídlišti Březinova byla slavnostně otevřena unikátní restaurace Gambrinus Image Restaurant. Jedná se o ojedinělý koncept restaurace, která dokáže nabídnout různá prostředí. Na své si přijdou ženy, které se chtějí potkat s kamarádkou, páry hledající kvalitní gastronomii nebo přátelé, kteří vyrazí na pivo a chtějí si ho sami čepovat. První Gambrinus dnes načepoval spolu s majitelem Janem Nováčkem generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Výjimečná restaurace Gambrinus Image Restaurant vznikla na sídlišti Březinova. „Ženy uvítají prostředí podobné kavárně, kde mohou probrat témata s kamarádkou. O kousek dál zaujme stylová restaurace nabízející speciality na grilu, který se nachází v samotném středu restaurace a připravované maso snímá kamera a hosté mohou sledovat přípravu na LCD televizorech u každého stolu. Kdy vyrazí na pivo s partou přátel, zamíří pravděpodobně do části se samovýčepy, kde si každý natočí pivo sám,“ říká k interiéru majitel hospody Gambrinus Image Restaurant Jan Nováček.

„Koncept Gambrinus Image Restaurantu se mi velice líbí. Věřím, že se stane oblíbeným a vyhledávaným podnikem v Jihlavě. Plzeňský Prazdroj dodal do podniku tankovou technologii, takže hosté se mohou těšit na výborné ošetřený Gambrinus z tanku,“ řekl Martin Hebnar, vedoucí obchodně distribučního centra Prazdroje v Jihlavě.

Ačkoliv je prostor kuřácký, investor instaloval osvědčenou kvalitní vzduchotechniku s rekuperační jednotkou, která zajišťuje příjemné prostředí bez jakéhokoliv kouře v celé provozovně.

Vedle piva, které hraje hlavní roli hlavně v sekci se samovýčepy, se majitel soustředí i na kvalitní jídla. Pro jihlavský Gambrinus Image Restaurant a jeho gril, na kterém jídelníček stojí, se mu podařilo získat kuchaře s desetiletou praxí v řetězci brazilských restaurací specializovaných na steakovou kuchyň. Mlsný jazýček Jihlavanů se tak má na co těšit.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Po sľubnom náraste predaja piva v júni a v júli urobilo pivovarníkom škrt cez rozpočet augustové počasie. Pivovaru STEIGER Vyhne, a.s. sa nepriaznivo dotkli výčiny počasia sprevádzané lokálnymi povodňami a záplavami v okresoch Žiar nad Hronom a Prievidza, ktoré sú nosnými odbytovými oblasťami pivovaru. Najprv pre prietrže mračien vo Vyhniach musel byť odvolaný festival „STEIGER FEST VYHNE 2010“ a o týždeň nato povodne v okrese Prievidza zaplavili niekoľko prevádzok, kde sa čapuje STEIGER. Ďalšie škody vplyvom počasia vznikli na zariadeniach a vybavení letných terás, slnečníkoch, či reklamných baneroch, ale predovšetkým na chýbajúcich tržbách. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,V regióne Handlovej máme zatopené minimálne tri prevádzky. Prevádzkam s poškodeným výčapným zariadením sme pripravení operatívne pomôcť s opravou, alebo výmenou zariadenia. Zvláštnu kategóriu tvoria škody spôsobené náhlymi zmenami počasia sprevádzanými nárazovými vetrami. Tie poškodzujú nielen slnečníky, ale aj dočasné prístrešky a reklamné banery. Ľudia v postihnutých oblastiach majú teraz starosti s odpratávaním následkov živelných pohrôm a tak navštevujú pohostinské zariadenia iba minimálne. Výška všetkých škôd sa nedá odhadnúť, ale pocítime to hlavne na inak sľubne sa zvyšujúcom predaji ktorý - nebyť extrémov počasia, by bol aj v auguste prekonal minuloročnú úroveň“, konštatoval E.Mihálik.

Silné prietrže mračien a následne záplavy, ktoré vyčíňali v posledných dňoch v mestách Handlová, Prievidza a Nováky, ale aj viacerých obciach okresu Prievidza, resp. v Žiari nad Hronom, spôsobili mnohomiliónové škody na majetku a poškodili cesty, mosty, domy i firmy.

Pivovar STEIGER je trojkou na slovenskom trhu. Za prvý polrok 2010 predal v SR spolu 138 000 hl všetkých pív, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil. eur. Slabší predaj z jari a hlavne v daždivom máji dohnal pivovar v júni.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Všetky tieto značky sú vyrábané náročnou klasickou výrobou varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, čo je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľné.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Když vám pivo v hospodě nechutná jako obvykle, zanadáváte si na pivovar. Že už to pivo není jako dřív, že je přesycené a vy jste pak celí nafouklí... Někdy možná právem, jindy však nemusí být viníkem pivovar, nýbrž hospodský, který se o pivo špatně stará. Třeba tím, že neumí správně umýt sklenice. Při testu letních zahrádek jsme se o tom mnohokrát přesvědčili. „Mytí skla v hospodách je u nás ještě nedotažená a nedořešená záležitost,“ říká odborník na péči o pivo Josef Krýsl. „Většina hospodských myje sklo způsobem, který jim doporučí pivovar, a používá doporučené mycí prostředky. Někteří ale chtějí ušetřit a kupují si lacinější přípravky, a to se bohužel projeví i na kvalitě piva.“

* Jak? Mytí skla má skutečně tak velký vliv?

Obrovský. Laciné prostředky se hůře oplachují a jejich zbytky ve sklenici jsou pro pivo hrob. Rychle likvidují pěnu. Špatně vymytá sklenice - nebo spíš dobře umytá, ale špatně vypláchnutá - pivo ve finále poškodí. A zákazník si pak řekne, že to pivo je mizerné. Přitom nejde o špatně vyrobené pivo, ale o špatně načepované.

* Co když hospodský sklenici sotva „vyráchá“ ve vodě a už ji nese k pípě?

To je samozřejmě špatně. Pivní sklo se nesmí mýt jen ve vodě, ale v roztoku studené vody a mycího prostředku, který je k tomu účelu vyzkoušen a doporučen Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Každý prostředek se totiž nehodí. Špatně vymytá sklenice pokazí i vynikající pivo

Každý, kdo podniká v pohostinství, by měl znát zásady správné péče o pivo, říká nezávislý pivovarský odborník Josef Krýsl. Předpisy na čepování piva neexistují, doporučení však ano. Stačí se jimi řídit.

* Jak by tedy měl hospodský správně mýt sklenici?

Nejprve ji musí důkladně umýt ve „špílboji“, jak říkáme mycímu válci, pak ji před čepováním ještě dát na oplach - na jehlu, která ji opláchne vodou zevnitř i zvenku, a to nejméně pět vteřin. Před čepováním musí sklenici nechat minimálně tři čtyři vteřiny odkapat a současně pohledem zkontrolovat, že je čistá.

* Jak poznám, že sklenice není dobře vymytá?

Vy to asi nezjistíte. Ale existuje jednoduchá, laciná a velice průkazná zkouška. Když přijdeme do sporu s odběratelem piva, který tvrdí, že má všechno v pořádku a že za špatnou pěnu může pivo, tak si prověříme, zda myje dobře sklo. Vezmeme několik umytých sklenic, nabereme do nich vodu, ve které se sklo vyplachuje před čepováním, a naškrabeme do nich trochu kafru. Ten odhalí pravdu. Krystalky kafru totiž reagují na povrchové napětí na hladině vody. Pokud je sklenice dokonale čistá, krystalky se krásně roztočí a na hladině jakoby tancují. Když je ve vodě sebemenší stopa tuku nebo detergentu či čehokoliv jiného, co ruší stabilitu pěny, tak se kafr přestane točit. Je to evidentní důkaz, že sklenice nebyla řádně vymytá.

* Je možné, že občas cítím v pivu stopy jaru?

Takzvaná „jarovost“ piva může mít tři příčiny: buď je to špatně vymytá sklenice, nebo je pivo přechlazené; a třetí důvod může být nízký obsah CO2 v pivě.

* Co všechno ještě musí udělat hospodský, aby pivo nezkazil?

V první řadě musí zajistit dobré skladovací podmínky pro sudy. Pivo nemůže strčit, kam se zrovna vejde, musí ležet při teplotě mezi pěti a deseti stupni Celsia.

* Je to tak důležité? Vždyť dnešní piva jsou pasterovaná a mají dlouhou trvanlivost a výčepní zařízení má vlastní chladič.

Je důležité, aby se teplota skladovaného piva moc nelišila od teploty čepovaného piva. Představte si takové extrémní teploty, jaké jsme nedávno prožili. Co se stane, když necháte stát sud s pivem někde ve stánku pod stolem? Pivo bude mít 25, možná 28 stupňů a vy ho pak proženete výkonným chladičem, který srazí teplotu na pět až šest stupňů. Důsledek? Pivo je takzvaně stržené. Poznáte to podle rychlého rozpadu pěny a nepříjemné chuti.

* O co dalšího se musí hospodský starat?

Musí si vybrat hnací médium, kterým bude pivo vytlačovat z trubek. U piv pasterovaných a filtrovaných jsou doporučené dva druhy - jednak oxid uhličitý, ten se ale používá, jen když je vyšší teplota skladování, anebo směs dusíku a CO2. Kromě toho je nutné, aby každý večer po zavření hospody vytlačil pomocí vody z trubek zbytky piva a minimálně jednou za týden se postaral o chemickou sanitaci pivních cest.

* Co to znamená?

Sanitace odstraní pivní kámen, který je pro pivo nebezpečný, protože se v něm zachycují mikroorganismy. A v kyselém prostředí se šťavelan vápenatý, tedy hlavní součást kamene, usazuje docela vydatně. Když nejsou pivní trubky uvnitř dokonale hladké, pivo nebude dobře pěnit. Potrubí, kterým protéká pivo, si představte jako ohromný proud vody. Když mu postavíte do cesty sebemenší překážku, tak se za ní udělá peřej. Podobně to funguje i v pivních trubkách.

* Jak je to s mírou? Někteří výčepní tvrdí, že když čepují hladinku, může být pivo pod míru.

Pivo nemůže být nikdy pod míru, ani u hladinky s mokrou pěnou, která nepřesahuje okraj sklenice. Hladinka může být pod míru, když nesete půllitr ke stolu, ale jakmile ho postavíte před zákazníka, měla by být k rysce. V tom je přece umění výčepního!

***

VIZITKA

Josef Krýsl Dlouhé roky pracoval jako sládek v Plzeňském Prazdroji. Dnes staví hlavně restaurační minipivovary -projektuje a zajišťuje technologie. V Česku jich vybudoval již devět, pivo jezdí vařit i do zahraničí - do Vietnamu, Velké Británie nebo Švédska. Je spoluautorem kodexu Péče o pivo v gastronomii.

FAKTA

Co je u čepovaného piva důležité

Neexistuje žádný předpis, který by hospodským nařizoval, jakým způsobem by měli čepovat pivo nebo jakou teplotu by mělo mít. Je pouze doporučení, jak se o pivo starat, aby ho zákazník dostal v nejlepší kvalitě. Před čtyřmi lety ho pro Český svaz pivovarů a sladoven vypracovala skupina odborníků. Pěna Pro české pivo je charakteristická hustá pěna. Při čepování na hladinku, tedy na jeden zátah, vzniká mokrá pěna, která nikdy nepřesahuje okraj sklenice. Je hladká, krémová až smetanová a s malými mikrobublinkami. Na rozdíl od suché pěny, u které si musíte počkat, až trochu opadne, mokrou pěnu můžete pít okamžitě, je totiž plná piva. Jak pivo ve sklenici ubývá, kreslí po stěnách kroužky - hladinky. Při čepování na dva až tři zátahy, mezi nimiž nechá hospodský pivo trochu „usadit“, se na hladině vytvoří vysoká čepice suché pěny. Takový způsob je běžný, ale není nejlepší. A absolutně nepřípustné je přelévání pěny z jedné sklenice do druhé, které lze také občas vidět. Pivo může takovým „cmrndáním“ ztratit chuť a získat nepříjemnou hořkost vzniklou rychlou oxidací chmelových látek. Pěna by v každém případě měla vydržet alespoň tři minuty, než spadne na takzvanou lysinku. To je moment, kdy se poprvé na hladině objeví čisté pivo. Pokud se rozpadne rychleji, může za to špatně umytá sklenice nebo nesprávný způsob čepování. Pokud pěna „nekreslí“, ale sklouzne po stěně sklenice, aniž by na ní zanechala stopy, je to opět známka špatně vymyté sklenice. Míra Ať už hospodský čepuje jakýmkoliv způsobem, zákazník by měl vždy dostat přesnou míru, za kterou platí. Správná míra se měří až po opadnutí pěny, tedy po třech minutách. Na každé pivní sklenici je ryska, na které by se mělo objevit rozhraní mezi čistým pivem a pěnou. Teplota Teplé pivo nechutná a neosvěží, příliš studené schovává svou chuť a zakrývá i nedostatky. Ideální je teplota mezi šesti a sedmi stupni Celsia, v zimě až osmi. Rozhodně by však neměla klesnout pod čtyři stupně a stoupnout nad deset (výjimkou jsou svrchně kvašená piva). U podchlazeného piva hrozí vznik chladového zákalu, teplé pivo naopak nepění a ztrácí chuť, protože z něj rychle uniká oxid uhličitý.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková

Spravedlnost zdá se být někdy slepá nebo umanutá, ale padni komu padni. Prodej náchodského pivovaru byl poměrně otevřený, nabídky firem ucházejících se o koupi měly své háčky, policisté přesto mají už měsíce co na práci. Kolik let je asi čeká, až se začnou vrtat v pivovaru hradeckém, ze kterého je dnes nejdražší sídlo krajského úřadu v České republice? Když už se to nepovedlo s astronomicky předraženým nábytkem, začít by mohli třeba od doslova virtuálního navyšování ceny areálu zkrachovalého pivovaru, která se od správce konkursní podstaty přes další majitele neustále a notně navyšovala, až z toho nakonec byla moderní pohádka Jak daňový poplatník platil, až doplatil (a jiní zamlaskali). Také bychom se už konečně rádi dozvěděli, kolik to všechno opravdu stálo, a přečetli si ty údajně velevýhodné smlouvy ať už s dodavateli, nebo leasingové. Vladimír Derner, který za jejich zveřejnění léta bojoval, je teď náměstkem hejtmana, tak by je mohl vytáhnout ze šuplete.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Milan Dus

Protikorupční policie navrhla obžalovat starostu Náchoda Oldřicha Čtvrtečku ze dvou trestných činů při prodeji městského pivovaru. Čtvrtečka obvinění, za které mu hrozí až 8 let vězení, odmítá.

Město vedené Čtvrtečkou totiž loni prodalo akcie pivovaru za 150 milionů, což bylo o 35 milionů levněji, než byla nejvyšší nabídka. Podle podmínek však měl starosta pivovar prodat právě společnosti s nejvyšší nabídkou.

Policisté nyní případ prošetřili a podávají návrh na obžalobu. Čtyřiašedesátiletý Čtvrtečka je obžalovaný ze zneužití pravomoci veřejného činitele a z porušování povinností při správě cizího majetku.

Starostovi hrozí dva až osm let ve vězení. Čtvrtečka stále tvrdí, že je celá kauza nesmyslná. "Starosta nemůže přece prodávat za město. Já jsem jen respektoval rozhodnutí zastupitelstva a obžalovat mě kvůli tomu, to je nesmyslné," řekl.

Dodal, že v době, kdy se pivovar prodával, odhadli experti cenu 150 milionů jako nadstandardní. Čtvrtečka odmítá i rozhořčení společnosti Holba Hanušovice, která nabídla nejvyšší cenu. "Oni chtěli padesát milionů zpět, nakonec nabízeli jen 136 milionů," tvrdí Čtrvtečka.

Pivovar v Náchodě nakonec město prodalo liberecké společnosti LIF. Případ začala vyšetřovat protikorupční policie v Náchodě na podnět opozice, které se neprůhledný prodej nelíbil.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Barbora Měchurová

Šestý ročník Litovelského otvíráku zaznamenal opět vysokou návštěvnost. Více než deset tisíc zájemců si přišlo v sobotu 14. srpna poslechnout hudební produkci na dvou pódiích a ochutnat nejen speciální piva. Na pódia zavítaly například kapely Stracené ráj a Turbo, ale také Aleš Brichta a ABBand.

Litovelský sládek Petr Kostelecký letos pro návštěvníky připravil celkem 12 druhů piva – od nealkoholického až po citrónové či višňové. Piva se vytočilo téměř 400 sudů, tj. stejně jako minulý rok. Nejvíce se pilo sváteční 13% pivo a kvasnicový 11% Moravan. Zájem byl také o 12% tmavé, které se vyrábí pro německý trh. Pivo s lavinovým efektem Maestro šlo již tradičně dobře na odbyt. Řidiči ocenili nealkoholické pivo FREE, vypili ho celých 25 sudů. Zpestřením byly pivní speciály, jako pivo višňové, citrónové a punčové. Pivo teklo z 68 kohoutů.

Sobotní obloha byla jako vymalovaná, počasí je vždy při letních akcích alfou a omegou úspěchu.

Pod pokličku sládkovi nahlédlo rekordních 2 340 zájemců o exkurzi. Exkurze v pivovaru probíhaly od 9.00 až do 17.00.

V 11.00 hod. odstartoval z pivovaru starosta Litovle MVDr. Vojtěch Grézl 218členný peleton závodu BOBR BIKE 10. Jednalo se o 9. ročník na horských kolech, již potřetí byl tento závod zařazen jako mezinárodní mistrovství ČR vodáků.

Zajímavý byl také prodej pivní kosmetiky, která se vyrábí právě z litovelského piva. Zájem byl i o koupi pivních sklenic s novým designem.

Na pódiu proběhlo předání části výher velké letní soutěže Hanácké žně (www.hanackezne.cz). Šťastní výherci si odvezli nejen pivo, ale také čtyřkolku a pěkná horská kola.

Slavnostní narážení klasickou pípou za dohledu sládka provedl v 16:00 kombajnér Pepin z Hané. Básně o krásné a bohaté Hané přednesla v hanáčtině pěkně krojovaná Hanačka. Kombajnér Pepin z Hané předal sládkovi kytici ječmene s přáním, aby z něj uvařil opět to nejkvalitnější pivo pro jeho četné příznivce.

Noční oblohu ve 22:00 prozářil u pivovarského komína pestrý ohňostroj. Hudební produkce pak byla zakončena Rock n Roll bandem Marcela Woodmana.

O Litovelském otvíráku

Litovelský otvírák se poprvé konal na podzim roku 2004, kdy v pivovarském parku 9. června 2004 proletělo tornádo a za oběť padly téměř všechny stromy parku. Na vzniklé travnaté ploše se od té doby koná tento oblíbený festival plný hudby, přátelských setkání a samozřejmě litovelského piva.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Německý pivovar Krombacher z Kreuztal-Krombachu ohlásil svůj výstav 604 000 hl jako nejlepší měsíční výsledek v jeho historii. Tak mohli sládci z Siegerlandu v Severním Vestfálsku ještě zvýšit rekordní čísla z června 2006.

Také celkový výstav v prvním pololetí byl potěšitelný. Za prvních šest měsíců roku 2010 zaznamenal nárůst +2,8 % oproti stejnému období roku 2009. Odbyt piva Krombacher Pils, vlajkové lodi tohoto pivovaru, mírně stoupá, v současné době o +2,6 %.

V souvislosti s příznivým vývojem se počítalo s více než 10% tržním podílem. Radler (světlé pivo s citrónovou limonádou) zaznamenal dvouciferný nárůst. Také pšeničné pivo Krombacher Weizen vykázalo nárůst přes 7 %.

Prodeje nealkoholických nápojů Schweppes a Orangina, které od roku 2006 patří do skupiny Krombacher, se vyvíjely v sortimentu pivovaru Krombacher rovněž velmi pozitivně. Podobně jako výše uvedené nápoje vytvořil i Schweppes červnový rekord. Oranginy bylo v první polovině letošního roku vyrobeno o 30 % více než ve stejném období předchozího roku.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

V pořadí již třetí ročník Pivních slavností se konal o víkendu ve Františkových Lázních.

Příchozí zde mohli ochutnat až devět druhů točených piv. Navíc se tu uskutečnily i soutěže v hodu pivním sudem a vypitím půllitru na čas.

„Uspořádat tento program byl můj nápad,“ řekl hlavní organizátor akce Miroslav Mašek. „Ve městě se točí známé značky piv a já jsem chtěl, aby dostali lidé možnost ochutnat i jiná piva, než jsou obyčejně dostupné.“

Okoštovat mohli hosté například kvasnicová, tmavá nebo světlá piva. „Každý rok se snažím nabízené druhy obměňovat,“ uvedl Miroslav Mašek. Letos se omezily na slavnostech také některé soutěže. „Dříve jsme jich tu měli více. Návštěvníci si v minulosti mohli například zakoulet pivními sudy nebo shazovat plechovky,“ upřesnil Mašek. „Postupně jsme však přišli na to, že některé soutěže lákaly lidé méně a tak jsme nechali pouze házení sudem a pití zlatého moku na čas,“ doplnil Mašek.

Pivní slavnosti si lidé v lázních oblíbili. „Moc mě tahle akce pobavila, ale jsem tu poprvé,“ řekla účastnice Jana Králová z Chebu. Vypít půllitr piva za necelé čtyři vteřiny? Toho dosáhl jeden z návštěvníků, David Novotný z Františkových Lázní. „Abych mohl pivo vypít v takovém dobrém tempu, musel jsem se soustředit na psychiku,“ řekl soutěžící.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chebský deník.cz | Autor: Jan Buriánek

Čtvrtý největší pivovar na světě, dánský Carlsberg, vykázal růst zisku před zdaněním a úroky (EBIT) na 4,25 miliardy dánských korun.

Ve stejném období loňského roku pivovar vykázal provozní zisk na úrovni 3,66 miliardy dánských korun (12,21 miliardy Kč) a analytici oslovení agenturou Reuters pro druhé čtvrtletí tohoto roku očekávali provozní zisk 3,68 miliardy dánských korun (12,28 miliardy Kč).

I přes skutečnost, že Rusko, které je největším trhem pro Carlsberg, ztrojnásobilo kvůli boji proti alkoholismu spotřební daň na pivo, dánský pivovar očekává lepší výsledky hospodaření za rok 2010. V prvních šesti měsících tohoto roku přitom poptávka po pivu v Rusku klesla o devět procent. Carlsbergu se nicméně podařilo zvýšit svůj podíl na trhu na 40,1 procenta z 39,1 procenta v prvním čtvrtletí.

Vedení společnosti očekává, že za celý rok pivovar dosáhne provozního zisku na úrovni 10 miliard dánských korun (33,36 miliardy Kč).

Zdroj: První zprávy.cz

Novinky pro návštěvníky pivovarů připravily na letošní sezónu pivovary patřící Heinekenu Česká republika. Od začátku července rozšířil Královský pivovar Krušovice prohlídkovou trasu a nově zpřístupnil pivovarskou kapli. Návštěvníci si mohou v rámci exkurze prohlédnout i expozici věnovanou historii pivovarnictví. „K vidění jsou různé předměty, které byly v minulosti používány k výrobě piva, a najde se mezi nimi řada historických zajímavostí. Novinkou je také schránka pro milovníky geocachingu, umístěná přímo ve dvoře pivovaru,“ říká Josef Helebrant, specialista na prohlídky pivovarů společnosti Heineken Česká republika.

V rámci exkurzí mohou v Krušovicích návštěvníci také ochutnat piva, která se v pivovaru vaří. Aktuálně je to zejména nová Desítka, teprve nedávno uvedená na trh, dále polotmavý třináctistupňový Staročeský Malvaz. „Na výběr je u těchto piv filtrovaná i nefiltrovaná podoba,“ upřesňuje Josef Helebrant. Zpřístupněna je nyní také unikátní pivovarská kaple. „Krušovický pivovar je jedním z mála pivovarů, který má vlastní kapli. Ta je obvyklá u bývalých klášterních pivovarů, Krušovice jsou jediným původně světským pivovarem s kaplí,“ uzavírá Josef Helebrant. Již loni byla otevřena nová část prohlídkové trasy věnovaná bednářství, dále se expozice rozrostla o sbírku nápojového skla v tzv. Bambousku – v prostoru bývalé restaurace z přelomu 19. a 20. století s výmalbou ve stylu Mikoláše Alše a s českými rýmovačkami.

Na své si přijdou také zájemci o prohlídku pivovaru Starobrno. „Exkurzní trasu jsme rozšířili o stáčírnu speciálních plastových lahví známých pod označením Maxilahve, která je v České republice jediná. Nad linkou byl zpřístupněn ochoz a lidé si tak mohou velmi detailně prohlédnout celý proces vyfukování lahví a stáčení piva do nich,“ vysvětluje Josef Helebrant. Vedle nové unikátní linky uvedené do provozu letos v dubnu, jejíž vybudování přišlo na sto milionů korun a při plném provozu dosahuje tzv. štítkovacího výkonu 14 tisíc lahví za hodinu, si dále lidé mohou prohlédnout například jednu z nejmodernějších varen v Evropě, uvedenou do provozu právě před 2 lety.

Své brány návštěvníkům také pravidelně otevírá pivovar Velké Březno, jehož tváří je již přes sto let Václav Cibich. Historie tohoto malebného pivovaru je velmi bohatá a sahá až do počátků 17. století. Exkurze zahrnuje kompletní ukázku klasické technologie vaření českého piva.

Většina zájemců o prohlídky pivovaru jsou cizinci a tak spolupracuje především Královský pivovar Krušovice na rozvoji spolupráce s řadou specializovaných turistických kanceláří, které se orientují na pobyty zahraničních turistů v České republice. Aktuálně lze exkurze absolvovat nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině, ruštině, francouzštině a nejnověji i ve španělštině.

Zdroj: Listy jižní Moravy

Teplé počasie aj zmenené chute Slovákov sa výraznejšie prejavili pri predaji nealkoholického piva na Slovensku. Najväčší slovenský pivovar Heineken Slovensko zaznamenal v priebehu júna a júla medziročný 20-percentný nárast nealkoholického piva. „Pod nárast sa zrejme nepodpísalo len letné počasie, ale pravdepodobne aj postupné zmeny v spotrebiteľskom správaní, ktoré hovoria práve v prospech nápojov z prírodných surovín,“ hovorí Hana Šimková, manažérka pre korporátne vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Zvýšený záujem potvrdil aj druhý najväčší pivovar. „Segment nealkoholického piva nie je síce veľký z hľadiska objemu, jeho popularita však rastie,“ potvrdzuje Zuzana Lošáková, manažérka firemnej komunikácie spoločnosti Pivovary Topvar, ktorá ponúka na náš trh nealkoholické pivo pod značkou Birell.

Podľa riaditeľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Romana Šustáka rastie spotreba nealkoholického piva posledných päť rokov. „Ľudia sú zvyknutí piť pivo. V práci je toto pivo jedinou možnosťou,“ zamýšľa sa Šusták. Nealkoholické pivo ponúkajú aj pivovary Steiger a Banskobystrický pivovar.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Pestrá směsice hudebních žánrů, dobroty z grilu, ale hlavně pivo na každém kroku. Sobotní den patřil v areálu pivovaru Litovel akci s názvem Litovelský otvírák.

Brány pivovaru se otevřely v 9 hodin, oficiálně však festival začal kolem 16 hodiny, kdy u narážení soudku piva a následné konzumace nechyběl jak starosta města, sládek a ředitel pivovaru, ale sešli se zde i Hanačka s kombajnistou Pepinem, kteří na publikum nepromluvili jinak než „po hanácke“.

Kromě popíjení nejrůznějších druhů litovelského zlatavého moku, se někteří zašli podívat i do tajů jeho výroby přímo v budovách pivovaru. Progmram na pódiu běžel až do noci, zahrála například kapela Turbo, Aleš Brichta, Stracené ráj či Rock 'n' Roll band Marcela Woodmana.

Celý článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Veronika Kolesárová

Hokejisté z polského města Jastrzębie-Zdrój si přišli prohlédnout pivovar Poutník.

Družina vrcholových sportovců, která se připravuje v Pelhřimově na boje v polské extraligové soutěži, si vyslechla povídání ředitele pivovaru Vladimíra Veselého mimo jiné o tom, jaký rozdíl spočívá mezi takzvaným europivem a Poutníkem vyráběným tradičním postupem.

Řeč přišla i na pitný režim sportovců. „Pivo je suverénně nejzdravější nápoj plný důležitých živin. Když si dáte po tréninku dvě, tři piva, nic tím nezkazíte,“ mínil Veselý. „Trénujeme třikrát denně, to by docela šlo,“ zareagoval původem ostravský obránce Patrik Rimmel.

Zdroj: Žďárský deník.cz | Autor a foto: Michal Vítů

Už celý rok existence si připomněl o víkendu chotěbořský pivovar. A slavil ho, jak jinak, celodenními pivními slavnostmi na chotěbořském náměstí.

Možná si Richard Moravec z vedení pivovaru a sládek Oldřich Záruba před rokem ani nepředstavovali, že vaření piva bude mít na Chotěbořsku takový úspěch, zvlášť, když pivovar vznikl doslova a do písmene na zeleném drnu. Pivovarnictví ale zřejmě ekonomickou krizí netrpí.

„Cíl, který jsme si před rokem dali, se splnil na sto procent. Každý den si aspoň jedno naše pivo daly více než čtyři tisícovky Chotěbořáků. Nabízíme pivo jak lahvové, tak i sudové v pěti různých druzích. V současné době zásobujeme asi stovku stálých odběratelských partnerů, sedm až deset procent naší produkce jde na export,“ pochlubil se za vedení firmy Richard Moravec.

Slad a vůně karamelu

„Já chotěbořské pivo znám a mám ho rád. Nejvíc mi chutná světlá desítka,“ prozradil jeden z návštěvníků Karel Pešák.

Chotěbořské pivo ochutnává ráda i starostka Eliška Pavlíková. Nejraději ale má prý karamelové pivo. To nabídl svým konzumentům chotěbořský pivovar o Vánocích jako malý dárek za jejich stálou přízeň.

Jak ale starostka zdůraznila, výroba piva znamená pro město především cenná pracovní místa, kterých je na Vysočině pořád citelný nedostatek.

Podle sládka Oldřicha Záruby se pivovar v Chotěboři může pochlubit za svůj pouhý rok existence už množstvím různých zajímavých ocenění. „Například Sdružení přátel piva nám udělilo titul Počin roku, získali jsme i ochrannou známku kraje Vysočina,“ upřesnil sládek.

Připomněl, že chotěbořský pivovar je známý i na Slovesku, kde otevřel svou první restauraci. Příznivci zlatého moku ji najdou v Bratislavě a jmenuje je Pohoda.

Pro návštěvníky pivních slavností pořadatelé připravili bohatý kulturní program, na své si přišli jak dospělí, tak jejich dětský doprovod. Bohužel očekávané vystoupení mužských mažoretek se z důvodu onemocnění několika členů nekonalo. Místo nich zahrály posluchačům folkové kapely, s hvězdou programu Děda Mládek ilegal bend.

Bujaré oslavy s vůní piva ale mohou mít i stinnou stránku, pokud někteří hosté překročí výrazně rozumnou míru. Na takové případy byli připraveni i městští strážníci.

„Domluvili jsme se na určité spolupráci s Policií ČR. Oslavy jsou plánované do desáté hodiny večerní. Po tu dobu je budeme společně s Policií ČR monitorovat a doufáme, že návštěvníci budou mít rozum. Pro ty, kteří během oslav rozum ztratí s ohledem na vysokou konzumaci a chovali by se nějak výrazně nepřístojně, máme připravený rychlý transport na záchytku,“ informoval šéf městských strážníků Jiří Novotný.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autorka a foto: Štěpánka Saadouni

O lásce našeho národa k pivu již bylo řečeno mnohé. Je o nás také známo, že umíme výtečně a přitom jednoduše s pivem vařit. Aby se tento hořký mok stal při vaření pomocníkem, a ne naopak, je přece jen potřeba dodržet několik základních zásad.

V kuchyni slouží od pradávna

S pivem vařili již naši předkové zhruba šest století zpátky, a proto nyní můžeme těžit z jejich osvědčených postupů. Při nadměrném použití piva, nebo při dlouhém vaření s ním nebo při volbě příliš silného či tmavého moku může totiž namísto kýženého chuťového ozvláštnění, dojít ke kompletnímu znehodnocení potravin. Řiďte se proto našimi tipy a neuděláte chybu.

1. Ne všechny suroviny se k pivu hodí. Pokud jste zvyklí dusit s masem i zeleninu, v případě vaření s pivem to nedělejte. To samé platí o grilování, ani zde se nehodí potírat zeleninu marinádou z piva. Zkrátka a dobře, většina druhů zeleniny nejde s pivem dohromady.

2. Pokud si nejste jisti, do kterých pokrmů můžete pivo přidávat, platí pro to velice jednoduché pravidlo. Zamyslete se nad tím, zda si dokážete představit k danému jídlu popíjet pivo. Pokud ano, hodí se mok pravděpodobně k přidání i v průběhu vaření. Viz například nakládané tvarůžky nebo pečená kachna.

3. Nejste-li si ještě při vaření s pivem tak úplně jisti, volte určitě světlé druhy s nižším procentním podílem alkoholu. Ty můžete kdykoli přidat nebo více naředit, a nemají takovou schopnost poškodit pokrm. Naopak děláte-li zprudka nějaké minutkové pokrmy, můžete přidat trochu tmavého a silnějšího piva.

4. Na vaření s černým pivem si dejte zvláštní pozor. Černé pivo je mnohem výraznější a to pochopitelně přímo úměrně tomu, jak dlouho se v něm vaří. Používejte jej tedy raději jen do osvědčených receptů. Černé pivo také obsahuje mnohem více cukru, který se při nevhodné úpravě velice snadno a rychle karamelizuje a poté se přepaluje.

5. Potraviny podávané za studena, která obsahují pivo, mají velice krátkou dobu trvanlivosti. Tím máme na mysli například pivní pomazánku, která během dvou tří dnů zkysne.

6. Pivo má také vysoký podíl cukru a vůbec větší energetickou hodnotu – pozor na to při vaření osobám, které musí z nejrůznějších důvodů držet diety.

7. Vysoký podíl cukru v pivě může mít také za následek rychlé hořknutí potravin, do kterých je přidáno.

8. Pokud se chystáte smažit maso nebo jinou pochutinu (například tvarůžky) v těstíčku, nebojte se přidat trochu piva. Díky němu se surovina opeče více dohněda, bude mít skvělou kůrčičku a nenasaje při smažení tolik tuku.

9. Do pečení přidávejte spíše sladší pivo. Nemusíte se zde tolik bát použití tmavších druhů, pokud vám nevadí karamelové zabarvení pečiva.

10. Pivo se skvěle hodí do kynutého těsta. Kvasnice v něm obsažené totiž umožňují rychlejší a efektivnější nakynutí těsta. To je po dopečení krásně jemné a má křupavou kůrku.

Zdroj: Kuchyně.cz | Autorka: Zuzana Veselá

Kapitán Viktorie Plzeň, Pavel Horváth, který dovedl v uplynulé sezóně svůj tým za vítězstvím v domácím poháru, se stal oficiálně čestným sládkem Gambrinusu. Poté, co byl po květnovém triumfu jmenován, obdržel bývalý hráč Sportingu či Galatasaraye před domácím zápasem se Slováckem osvědčení a sládkovský klobouk z rukou sládka Pavla Zítka.

„A to za vzornou reprezentaci města Plzně. Pavel má k pivu pozitivní vztah, nedávno vařil várku na Pilsner Fest. Teď věřím, že Pavel uvaří Viktorce ještě spoustu bodů,“ uvedl Zítek. „To bych si taky přál. Musím se snažit. A když to na hřišti nepůjde, půjdu vařit pivo. I když jsem původní profesí řezník,“ dodal Horváth.

A ten klobouk? „K výrobě piva Gambrinus symbolicky patří, symbolizuje tradici a kvalitu. Svůj k svému,“ dodává Zítek. „Pavlovi by měl přinést štěstí.“

Přinesl! Hned v desáté minutě zápasu vstřelil Horváth gól svého týmu.

Zdroj: eFotbal.cz

O víkendu se konal první ročník pivobraní, které mělo mezi lidmi velký ohlas a úspěch.

Pivo. Nápoj, který je pro mnoho lidí životně důležitou pochutinou. Že takových lidí rozhodně není málo, dokázal první ročník pivobraní, který se konal v hospodě Krmelec v Mariánské. Akce se zúčastnil slušný počet lidí a i přes rozmary počasí se pivobraní povedlo.

„S kamarády jsme si říkali, že když může být vinobraní, tak proč bychom nemohli udělat podobnou akci, ale s pivem,“ svěřil se Petr Fárek, hospodský z Krmelce.

Kdo by si však myslel, že akce bude zaměřená pouze na konzumaci piva, ten by se spletl. Pro návštěvníky byla připravená řada soutěží, například válení pivních sudů nebo pití na čas. „Válení sudů je určené pro muže i ženy. Muži válejí padesátilitrové sudy a ženy třicetilitrové. Určitě to bude zábava,“ dodal Fárek.

Pivobraní však potěšilo i děti a mládež, pro které byla připravena trampolína, nafukovací hrad, balónky nebo lezecká stěna. „Skutečně jsme se s kamarády Ladislavem Makarou, Honzou Plíhalem a Gerhardem Falgem snažili, aby se zde pobavili všichni, a mysleli jsme i na ty, kteří pivu třeba příliš neholdují,“ nastínil hospodský.

Pivobraní nabídlo také hudební vystoupení v podobě country kapely Brzdaři a revivalové skupiny The Kobus. Pivobraní podpořilo také město Jáchymov, které poskytlo na akci za výhodných podmínek pozemek. „Akce se mi moc líbí a budu rád, když bude pokračovat i v budoucnu,“ zhodnotil jeden z návštěvníků.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Jan Havelka

Společnost Heineken Česká republika oznamuje personální změnu. Na pozici Group Brand Manažera pro značky Krušovice, Heineken a speciály nastoupil Josef Danihelík (35), který měl dosud ve společnosti na starosti značky z bývalého portfolia společnosti Drinks Union, která se v roce 2008 stala předmětem akvizice Heinekenu.

Ve společnosti Heineken Česká republika pracuje Josef Danihelík od roku 2008, tedy od okamžiku akvizice. Dosud pracoval na pozici Group Brand Managera pro značky Zlatopramen, Brezňák, Louny a Dačický. Za svou desetiletou kariéru ve firmě Drinks Union vystřídal řadu manažerských pozic.

Mezi jeho dosavadní největší pracovní úspěchy patří zdařilá integrace marketingového oddělení Drinks Unionu do struktur Heinekenu a vedení projektového týmu, který v roce 2009 uvedl na trh převratnou novinku, pivo ve speciálních plastových obalech – Maxilahvích.

Na nové pozici bude odpovídat za strategický marketing a exekuci marketingových kampaní pro značky Krušovice, Heineken a pro speciály z portfolia Heinekenu Česká republika.

Josef Danihelík vystudoval bakalářský program UJEP v Ústí nad Labem. Ve volném čase se rád věnuje fotbalu, hudbě a kutilství. Je ženatý a má dvě děti.

Zdroj: Gastro Trend.cz

V roce 2009 činila celková spotřeba piva v Argentině zhruba 17 milionů hektolitrů, což odpovídá 44 litrům na jednoho obyvatele. Nejpopulárnější značky piva jsou Quilmes (40 %) a Brahma. Obě vyrábí společnost Cerveza Quilmes. Tím má podnik Cerveza Quilmes, který patří k Anheuser Busch InBev, v Argentině tržní podíl kolem 74 %. Compaia de Cervercerias Unidas (CCU) se sídlem v sousedním Čile má tržní podíl 23 %. Zbytek patří německému pivovaru Isenbeck.

Prémiové značky tvoří v Argentině asi 15 % celkového trhu. V tomto segmentu vede Stella Artois (Quilmes), následována společností Heineken (CCU). Přibližně 80 % z veškerého v Argentině zkonzumovaného piva je vypito v domácnostech. Vysvětlením pro to je nejnovější zpřísnění argentinských dopravních předpisů proti pití alkoholu za volantem, což vede pouze k malé konzumaci piva v gastronomických zařízeních.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Majetok je v exekúcii, prezrádza páska na pivovare. Chcú ho vydražiť.

Chátrajúci, opustený, niekoľkokrát obhorený či dokonca s kupolou bez plechu. Tak vyzerá po predaji spoločnosti Orco Property Group niekdajší bratislavský pivovar Stein takmer v centre mesta. Páska na jeho zatvorených dverách okrem zákazu vstupu hovorí, že majetok je v exekúcii.

Vlastník tvrdí, že rozľahlý areál zaberajúci približne 1,6 hektára ide vydražiť. Príčinou je podľa Petry Zdeňkovej, hovorkyne českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group, realitná a finančná kríza na slovenskom trhu.

Cieľ: najvyššia cena

„Na začatí procesu smerujúceho k predaju sa Orco dohodlo so Všeobecnou úverovou bankou, ktorá financuje projekt Stein,“ vraví Zdeňková. „Je v spoločnom záujme Orco aj VÚB banky predať Stein za čo najvyššiu cenu.“

Dražbu zvolili, ako tvrdí Zdeňková, aby sa dosiahla maximálna transparentnosť pri predaji. Hovorkyňa VÚB banky Alena Walterová sa k dražbe Steinu vyjadriť zatiaľ nechcela. Informovať vraj banka bude môcť až po ukončení interných rokovaní.

Predaj Dunaja

O finančných problémoch v súvislosti s Orcom sa hovorí už dlho. V prvej polovici tohto roku vlastník tvrdil, že na multifunkčný projekt Stein hľadá spoluinvestora, no predaj areálu vtedy vylúčil.

Minulý rok predal developer svoj prestížny luxusný bratislavský projekt City Gate medzi ulicami Laurinská a Gorkého.

Ďalší projekt developera, prestavba obchodného domu Dunaj, stojí. Priestory vlastník prenajíma, no sú takmer vyľudnené. Zdeňková tvrdí, že jeho predaj zatiaľ neplánujú. Urobili by tak vraj len v prípade zaujímavej ponuky.

Hovorkyňa Starého Mesta Alena Kopřivová povedala, že Orco nepodalo v súvislosti s Dunajom a ani Steinom zatiaľ žiadnu žiadosť o povolenie.

Na výstavbu, ktorú Orco plánovalo v továrenskom areáli, však potreboval investor zmeniť územný plán. Chcel tu postaviť polyfunkčný objekt s bytmi, kanceláriami, obchodnými priestormi, pričom dominovať mu mala vysoká veža. Dopravnú a urbanistickú štúdiu developer už dokončil.

Zmeny územného plánu sa však projekt zatiaľ nedočkal, materiál o zmenách nakoniec primátor Andrej Ďurkovský z posledného rokovania mestských poslancov stiahol.

Zo zelenej hnedá

Pre stavbu niekdajšieho pivovaru bola charakteristická zelená medená kupola.

Dnes je však kupola hnedá, meď olúpali zlodeji a neskôr pre uvoľnenie plechov aj vietor. Stalo sa tak aj napriek tomu, že Stein bol podľa investora strážený. SBS­károv bolo vidno aj na vrátnici prázdneho areálu.

Okrem zlodejov sa do opustených priestorov vracal aj oheň. Počas demontáže Steinu v lete 2008 totiž vznikli až tri požiare. Ich oficiálnymi príčinami bola vraj súhra viacerých faktorov.

Areál sa nevyužíva už od roku 2008, keď sa v ňom skončila výroba.

Zdroj: Bratislava Sme.sk

Nejoblíbenější nápoj v sobě nese jistá zdravotní rizika.

Pivo. Jeden z nejstarších a nejpopulárnějších nápojů na světě. Jen v České republice vypije každý občan včetně nemluvňat v průměru půl litru chmelového moku denně. Ovšem číhá v něm nebezpečí. Kromě poškození jater totiž po jeho požití může vzniknout silná alergická reakce!

Když je na pivo alergie

Pití piva je v dějinách lidstva popsáno již několik tisíc let. Každý den se jím také opije po celém světě několik miliónů lidí, které postihne maximálně ranní kocovina. Přesto se izraelským lékařům podařilo popsat případ 21letého mladíka, který musel být po požití piva hospitalizován pro prudkou alergickou reakci, uvádí server pylovasluzba.cz.

Byl přijat na alergologické oddělení nemocnice v Haifě. Vypil totiž sklenici piva, po níž se u něj vyvinula velmi prudká alergická reakce s kopřivkou, dušností, otokem obličeje a zvracením. Při vyšetření však mladík popřel, že by trpěl jakoukoliv jinou alergií, astmatem nebo že by špatně snášel pití alkoholických nápojů.

Co způsobuje alergii?

Když se lékařům podařilo pacientův stav stabilizovat, chtěli zjistit, jaká složka zlatavého moku by mohla být tou alergenní. Otestovali proto nejen hotová piva, ale i jejich jednotlivé součásti. Ani ve vodě ani ve sladu se alergeny prokázat nepodařilo. Podobně dopadly i testy s použitým chmelem.

Lékaři se proto přiklonili k teorii, že alergii u piva způsobuje nejspíše kombinace více alergenů. Vycházeli při tom také z již publikovaných případů, kdy se například v roce 1980 podařilo prokázat alergii na slad. U popisovaného pacienta se totiž alergická reakce rozběhla pouze po vypití piva, nikoliv například při kožním testu na pivní kvasinky.

Přesto se nakonec podařilo příčinu reakce vypátrat. Byl jím použitý sladovnický ječmen, který měl pozitivní jak kožní, tak i orální test. Alergie na ječmen pak pravděpodobně vzniká z nadměrné expozice ječmenné mouky obsažené v chlebu, tvrdí server ulekare.cz. Tím se v těle připraví protilátky, které po vypití piva spustí silnou alergickou reakci, tzv. anafylaktický šok.

Zdroj: Doma Nova.cz

Přestože v horkých letních dnech opouští brány pivovaru téměř dvojnásobný objem piva, než v zimním období, o kvalitu piva z Budějovického Budvaru se zákazníci nemusejí obávat. Pivovar i v hlavní sezóně důsledně dodržuje tradiční technologii výroby a především dobu zrání piva, která u ležáku Budweiser Budvar trvá 90 dnů. Díky dostatečné kapacitě ležáckých sklepů byla zásoba piva pro letní měsíce uvařena již v průběhu dubna a května.

Horké letní počasí způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budějovického Budvaru. Pivovar pracuje již 10 týdnů téměř na plný výkon. Zejména ve stáčírnách lahví a sudů proto musely být zavedeny mimořádné noční směny. Měsíční výstav piva v létě dosahuje objemu až 140 000 hektolitrů, což je téměř dvojnásobkem výstavu v lednu či únoru. Zvýšený výstav piva ale nemá žádný vliv na kvalitu výsledného produktu, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. Již od března pracovaly obě varny v nepřetržitém provozu. V průběhu dubna a května byly mladým pivem naplněny všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo, kvasící ve spilce a již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů a na každého obyvatele Českých Budějovic by připadlo 6 sudů KEG o objemu 50 litrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz tohoto piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů.

„Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce od března do května,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru. Již v těchto dnech se v pivovaru vaří ležák, který se objeví na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování jsou přeměňovány nežádoucí těkavé látky a další sloučeniny negativně ovlivňující chuťový profil. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplňuje Adam Brož.

Udržování kvality výroby piva v Budějovickém Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20 x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumu Budějovického Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy moravský slad, hlávkový žatecký chmel a voda z artéských studní. Budějovický Budvar nepřidává do piva chmelové preparáty (extrakty), přípravek tetrahop ani jiná aditiva.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva

Pivovar ve Velkých Popovicích láká stále více návštěvníků. Důkazem je i to, že ten letošní jubilejní 10 000. zavítal do pivovaru právě dnes, tedy o 34 dní dříve než v loňském roce. Návštěvnost se oproti loňsku zvýšila o více než 10%. Proto i letos ve Velkých Popovicích očekávají na konci roku překonání čísel z roku předešlého.

Jubilejním 10 000. návštěvníkem se 11. srpna stal pan Tomáš Wenzl z Chrudimi. „Díky svému povolání často cestuji a tak rád ochutnávám piva jak doma, tak v zahraničí. Kozel je pro mě zárukou kvality,“ svěřil se Tomáš Wenzl. Stejně jako v předchozích letech i letos byl jubilejní 10 000. návštěvník pivovaru oceněn. Vedle piva, čepice, polokošile, rohatého půllitru a odznaku „Kdo umí, umí“ se pan Wenzl mohl radovat také z certifikátu pro čestného hosta pivovaru, který dle svých slov umístí do rodinné prodejny potravin.

Na rostoucí oblibě a vysoké návštěvnosti pivovaru se podílí hned několik faktorů. V roce 2009 bylo zrekonstruováno návštěvnické centrum, které vhodně doplňuje informacemi o historii a tradicích prohlídku pivovaru. Návštěvníci oceňují, že se podívají přímo do výroby, například na varnu nebo do stáčírny. Letos byla navíc v obci přímo u pivovaru otevřena již šestá Kozlovna v ČR.

„V roce 2007 jsme přivítali 10 000. návštěvníka v prosinci, v roce 2008 v listopadu, v roce 2009 v září a letos již v srpnu. Velice si vážíme přízně lidí z celého světa, kteří do naší obce jezdí právě kvůli pivovaru a velkopopovickému pivu. Rádi bychom se jednou dočkali kulatého počtu 20 000 návštěvníků za rok,“ plánuje Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Areál plzeňského pivovaru má nové lákadlo pro turisty. Zmodernizovaná dárková prodejna na nádvoří pivovaru nabídne turistům z celého světa více než 500 položek dárkového sortimentu plzeňských piv Pilsner Urquell i Gambrinus. Plný sortiment si mohou turisté a příznivci plzeňských piv objednat také dodatečně prostřednictvím e-shopu, který byl na internetové adrese http://eshop.prazdroj.cz/ otevřen v dubnu tohoto roku a už nyní vyřizuje 1000. objednávku.

Každoročně se počet návštěvníků pivovaru i dárkové prodejny navyšuje, jen vloni prodala prodejna přibližně 150 tisíc kusů dárkových předmětů a letos počítá pivovar s navýšením zájmu kupujících přibližně o 20%. Nové uspořádání interiéru prodejny lépe vyhovuje zvýšenému počtu nakupujících i moderním architektonickým trendům. Úpravy prodejny probíhaly dva měsíce. „Vše jsme zvládli v rekordním čase. Věříme, že nový design prodejny se zákazníkům bude líbit a že budou spokojeni s rychlejší a kvalitnější obsluhou,“ říká Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Dárková prodejna na nádvoří pivovaru byla otevřena v roce 2002 a od té doby prošla již několika úpravami. V nejnovějším designu nyní nabídne návštěvníkům nejrůznější předměty spojené s pivní tematikou a značkami Pilsner Urquell a Gambrinus, nový sortiment triček, čepic, ale také golfovou či cyklistickou. Letošní novinkou bude také kolekce s tématikou Gambrinus ligy, která bude představena poslední srpnový víkend na Pilsner Fest. Celý sortiment čítá více než 500 položek.

„Plzeňský pivovar je jedním z nejvýznamnějších turistických cílů v České republice. Většina z více než 200 tisíc lidí, kteří navštíví pivovar, si chce od nás odnést alespoň malou památku. Prodejnu jsme zmodernizovali, abychom byli schopni lépe představit naše zboží a kvalitněji obsloužit zákazníky,“ dodává Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Od letošního jara nabízí Plzeňský Prazdroj i možnost nákupu na e-shopu. „Tento způsob nakupování je v České republice stále oblíbenější. Zájem o nákup našich dárkových předmětů přes internet předčil naše očekávání. Na konci července jsme vyřídili již 1000. objednávku. Zákazníka jsme odměnili dárkovým balením novinky Plzeňského Prazdroje – piva Master, které se zároveň dostává i do nabídky e-shopu,“ doplňuje Zdeněk Vik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Opäť sa potvrdilo, že počasie je pánom nad spotrebou piva i nealkoholických nápojov. Tropické počasie po značnú časť tohtoročného júla sa podpísalo pod zvýšenie odbytu nealkoholického kolového nápoja KolaLoka z produkcie Pivovaru STEIGER Vyhne, a.s. v tomto mesiaci medzimesačne oproti júnu až o 45%. Aj medziročne oproti júlu 2009 zaznamenali zvýšenie o 14 percent. V júli 2010 tak v STEIGRI vystavili 6598 hektolitrov (hl) KolaLoky a od začiatku roka za sedem mesiacov to bolo už 22 743 hl. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Priaznivé počasie a zlepšujúca sa kúpna sila nám vrátili predaj KolaLoky na ešte lepšiu než predkrízovú úroveň. Oproti roku 2007 jej dokonca predávame viac než dvojnásobok. Treba zdôrazniť, že celú produkciu distribuujeme výhradne v sudoch a tak jej zvýšený odbyt sa realizoval v zariadeniach reštauračného typu. Naplno bežia letné terasy i bufety na kúpaliskách, ktoré lete prinášajú zvýšené tržby. KolaLoka sa teší veľkej obľube v zariadeniach, kde sa čapuje naše pivo značky STEIGER. Zákazníci je dávajú prednosť pred lacnými hnedými nealko nápojmi. Pre pivovar je tento nealkoholický nápoj doplnkovým výrobným sortimentom, aby mali reštauratéri kompletný sortiment od jedného distribútora. Má však svoje nezanedbateľné opodstatnenie i pri vylepšovaní ekonomiky pivovaru“, konštatoval E.Mihálik.

Zdôraznil, že okrem KolaLoky pivovar distribuuje pre milovníkov nealkoholických nápojov aj nealkoholické pivo. STEIGER FREE síce nemá alkohol, ale zato má osviežujúcu pravú pivnú horkosť a správne vychladené osvieži lepšie než presladené nealká.

KolaLoka v horúčavách teší nielen zákazníkov reštauračných zariadení, ale aj samotných zamestnancov pivovaru STEIGER vo Vyhniach. Pivovar dbá o pitný režim zamestnancov, ktorí majú vo výrobe k dispozícii narazený sud chladenej KolaLoky, z ktorej si môžu načapovať podľa ľubovôle a bez obmedzenia.

Legendárny nápoj z komédie Limonádový Joe vyrábajú vo vyhnianskom pivovare už ôsmy rok. Teší sa veľkej obľube žien i mužov. "KolaLoka ani pri väčšom množstve nezaťažuje žalúdok, jej bylinková, jemne citrusová chuť dokonale uhasí smäd a osvieži, najmä v lete. V rámci servisu zabezpečujeme aj dôkladné a pravidelné čistenie výčapných zariadení po celom Slovensku“, uzavrel E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Pivovarnický gigant Anheuser-Busch InBev zvýšil zisk ve druhém čtvrtletí meziročně o 5,6 procenta na 3,35 miliardy dolarů (63,86 miliardy korun). Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.

Analytici oslovení agenturou Reuters přitom očekávali, že společnost vykáže zisk 3,282 miliardy dolarů (62,56 miliardy korun).

Výrobce pivních značek Stella Artois, Beck's, ale také piva Budweiser, který vede značkoprávní spory s budějovickým Budvarem, zaznamenal díky fotbalovému mistrovství světa, jehož byl oficiálním pivním sponzorem, také růst tržeb i nákladů na marketing o 10 procent. Provozní náklady společnosti nicméně stouply jen o 2,3 procenta.

Vedení společnosti i nadále očekává, že růst zisku za třetí čtvrtletí překoná obě předchozí a v dalším čtvrtletí se ještě zlepší.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: David Vandrovec

Pokud se rozhodnete strávit víkend na kole nebo si vyjet na inlinech, zamiřte na „ Zelené stezky“ na Olomoucku a okolí. Sportovní projekt pivovaru Zubr, který potrvá do konce prázdnin, cílí na zdravý životního styl a sportovního ducha. Každý víkend můžete nyní absolvovat 2 trasy různé délky, do konce srpna ještě celkem 6 značených okruhů. Jejich popis a délku, včetně map najdete na www.zubr.cz. Ať se vydáte na Svatý Kopeček, do Kroměříže nebo si zvolíte pohodovou jízdu Litovelským Pomoravím, na trasách vás čekají speciální cyklohlídky s chlazeným nealkoholickým Zubrem Free i stovky dárků. Navíc tričko jako speciální prémie pro ty, kteří budou mít zelenou barvu na sobě či na kole.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Přímo ve městě nepůsobí žádný sládek. Přesto lze v okolí Boleslavi ochutnat místní pivo.

Vybíjel a drancoval vesnice. Na živu nechal jen mladé panny, s nimiž si se svou družinou užíval. Nejkrásnější z nich mu při úplňku musela uvařit speciální pivo. To rytíři Arturovi, který přišel do českých zemí ve 14. století odněkud ze severu, dodávalo nadlidskou sílu a zvyšovalo chuť na sex.

„Recepturu chtěl získat kdekdo, ale družina byla silná. Když přitáhla do Dětenic, postavil se jí Beneš z Dětenic a Valdštejna. Artura porazil, uvěznil do sklepení a tak dlouho krutě mučil, až mu recept prozradil,“ vypráví kastelánka zámku Dětenice, pod který patří také krčma s vlastním druhem piva, Iva Fialová.

Benešovi mok uvařila jeho mladinká dcera. Zjistil, že funguje a teprve potom Artura zakopal za živa do země. Od té doby se podle pověsti v Dětenicích až do znárodnění vařilo pivo. Tradice pokračuje od roku 2003 podle staré receptury, takže do tamější krčmy přijíždí lidé právě na černé či světlé jedenáctistupňové pivo lásky. Údajně dodnes účinkuje.

Vzniká po dvě stě padesáti litrech na otevřeném ohni ve dvou replikách varny z 19. století. Pak kvasí v kádích a dozrává v dubových sudech.

„Do žaludků tak jde měsíc potom, co jej uvařím,“ říká sládek s dlouhými kníry Aleš Žamlička. Pivo vyráběl devět let v Liberci, v Dětenicích je sedmý rok. „Stále ale člověk objevuje nové drobnosti a může zkoušet různé vychytávky,“ pochvaluje si Žamlička.

„Naše kvasnicové a nefiltrované pivo je hutné a plné. Mně přijde také sladší. Někteří říkají, že nikdy tak dobré nepili. Ale přijedou samozřejmě skalní pivaři, podle kterých není nad Plzeň,“ říká Fialová, která v krčmě obsluhovala po otevření, když měla kapacitu osmdesát lidí. Nyní pojme tisícovku hostů, sládek se proto musí otáčet. V loňském roce vyrobil „na kamnech“ 1474 hektolitrů piva. Ochutnat se dá jedině v Dětenicích. A u toho kvůli příliš živému a reagujícímu pivu i zůstane.

To Pivovar Klášter vyváží dvacet procent produkce do Německa či Ruska. Ročně proteče trubkami podniku osmdesát tisíc hektolitrů piva. V lahvích či sudech se rozváží po celém Česku. Od nového roku také s novými etiketami, na které se vrátil tajemný mnich. S ním lidé lahve kupovali už v první polovině minulého století. Pak ho komunisté zakázali. Nyní opět odkazuje na obyvatele jednoho z největších středoevropských klášterů cisterciáků, na jehož místě vznikl zámeček později přestavěný na pivovar. Ten koncem 19. století patřil mezi sedm největších v českých zemích. Dnes se řadí k těm menším.

„Do přípravy musíme dávat srdce. Pivo vyrábíme klasickou technologií. Z velkých pivovarů už nikdo nepoužívá třeba ležácké tanky, ale mají vše uzavřené v sedmnáct metrů vysokých nádobách, kde pivo kvasí pod obrovským tlakem,“ říká vrchní sládek Lukančo Trifončovski.

Naproti tomu v Klášteře pivo čtyřicet až osmdesát dní dokvašuje v ležáckém sklepě vytesaném do pískovcového masivu osmnáct metrů pod zemí. Kolem jsou nejvýše čtyři stupně Celsia. Nově jej také nepasterizují.

Od varny, do níž se vejde dvě stě padesát hektolitrů, tedy stokrát víc než v Dětenicích, urazí pivo přes spilku, sklep a filtraci až do stáčírny dlouhou cestu.

„Bude to tak dvě stě metrů,“ počítá Jiří Zikmund. V Klášteře pracuje dvaatřicet let. Odvykl si tak chodit do hospody. „Když člověk vidí pořád pivo v práci, nemá na něj chuť,“ říká Zikmund.

V okolí fungují Svijany na Liberecku, Rohozec na Semilsku či Pivovar Nymburk. V Podkováni v Dolním Cetnu se stále nevaří. Od července 2008 podnik opravují.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Hana Kružíková

Jeden kilometr za každý rok existence Radegastu, takovým netradičním způsobem mohou všichni příznivci pivovaru oslavit jeho 40. výročí. V sobotu 21. srpna se uskuteční čtyřicetikilometrový přechod Beskyd od sochy boha Radegasta do pivovaru. Dvou a vícečlenné týmy se mohou k závodu už nyní registrovat na webových stránkách www.radegast.cz, prvních čtyřicet přihlášených dostane v cíli speciální odměnu v podobě 5litrového soudku piva. Na každého účastníka čeká na konci pochodu také originální certifikát o absolvování trasy, dárek a pivo Radegast.

„Přechod Beskyd není závod, ale výzva pro všechny, kteří chtějí zažít něco netradičního a překonat sami sebe,“ přiblížil hlavní myšlenku akce manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Na trať se mohou zájemci vydat v sobotu 21. srpna od 7:30 do 12:00 hod. od sochy boha Radegasta. Trasa povede po značených turistických stezkách a v jejím průběhu narazí účastníci na pět kontrolních bodů. Do cíle v pivovaru Radegast je potřeba se dostat do 22:00 hod. Připraven bude mikrobus, který odveze účastníky přechodu do Frýdku-Místku.

„Náš pivovar označujeme za jeden z nejmladších v celé České republice. Čas ale letí a už i Radegast má čtyřicátiny. A to je rozhodně důvod k oslavám. Vždyť už čtyři desítky let vaříme naše příjemně hořké pivo, které je nejprodávanější na Moravě!“ bilancuje Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Na stránkách www.radegast.cz byla spuštěna registrace. Její důvod vysvětlil opět Pavel Kmínek: „Pivovar slaví 40 let, a proto prvních 40 týmů, které se zaregistrují a dojdou do cíle získají 5litrový soudek s pivem Radegast jako bonus.“

Pokud se ale někdo rozhodne zúčastnit se akce bez registrace, může přijít přímo k soše boha Radegasta a akreditovat se na místě. Pro každého, kdo zvládne porci 40 kilometrů, čeká v cíli originální certifikát, dárek a pivo Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar Krušovice na Rakovnicku rozšířil prohlídkovou trasu pro své návštěvníky. V rámci exkurze mohou lidé nově do pivovarské kaple a mohou si prohlédnout expozici věnovanou historii pivovarnictví.

Zdroj: Právo Novinky.cz

Pivovar Zubr a agentura Comtech bojují proti stereotypům. Typického Čecha představují jako hrdinu se srdcem na dlani.

Motivy hrdinů se objevují v letní kampani na pivo Zubr. Komunikace navazuje na linku předchozích kampaní, přitom s novými situačními prvky. Hrdinové a bojovníci z historie jsou transformováni do současnosti, takže ve vyobrazených postavách se mohou typičtí konzumenti lehce poznat – a tím, co je spojuje, je kromě skromného hrdinství obliba piva Zubr. Koncept tvoří dvojice základních vizuálů s motivem hasiče a záchranáře, která se objeví na billboardech a je doplněna rozhlasovými spoty, POS materiály a podlinkovými aktivitami v místě prodeje a hospodách. Využívá také microsite Zubrbojovník.cz. Kampaň startuje 10. srpna a poběží do konce léta.

Zdroj: Zprávy Kurzy.cz | Strategie

Jubilejního 2010. návštěvníka přivítali v úterý v pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku. Stal se jím Josef Andres z Brna, řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Tradici odměňování jubilejního návštěvníka podle letopočtu založili v pivovaru před šesti lety. Letošním 2010. návštěvníkem je Josef Andres, který pracuje jako výzkumný pracovník v Centru dopravního výzkumu Brno. V Hanušovickém pivovaru je poprvé. „V Hanušovicích jsem již dříve byl, v pivovaru však nikdy,“ řekl jubilejní návštěvník.

Na tradiční výrobu piva se v Hanušovicích ročně přijede podívat několik tisíc lidí. „Na odborné exkurze přijede ročně asi pět tisíc lidí, v rámci pivovarnických oslav a akcí pak dalších deset tisíc lidí ročně,“ řekla Matulová.

Odborná exkurze trvá v pivovaru asi hodinu a během ní návštěvník uvidí celou tradiční výrobu piva jako například pivovarské rybníky, varnu či ležácké sklepy. „Mezi nejzajímavější místa patří samozřejmě původní měděné osmdesát let staré kádě,“ řekla ředitel pivovaru Vladimír Zika.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Národní finále pátého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender o nejlepšího výčepního zná svého vítěze. Je jím Lukáš Svoboda z pivnice Konvikt v Praze. Spolu s titulem národního vítěze získal zájezd do Dánska, spojený s návštěvou provozovny loňského absolutního vítěze, pivo na rok zdarma a samozřejmě si zajistil účast na mezinárodním finále. Zde se utká o titul nejlepšího výčepního světa v ostré konkurenci zástupců z dalších 19 zemí.

„Soutěžil jsem už několikrát, byl jsem i druhý ve světovém finále. Ale letos slibuji, že konečně přivezu do České republiky to zlato!“ prohlašuje sebevědomě Lukáš Svoboda. „V mezinárodním finále se sejde určitě velká konkurence. Mojí výhodou ale může být i to, že už mám soutěžní zkušenosti z New Yorku 2006,“ dodává Svoboda.

3 nejlepší výčepní:

Lukáš Svoboda, Pivnice Konvikt, Praha

Jana Zachariášová, VŠK Terč, Brno

Miroslav Vorlík, Restaurace Na Spilce, Plzeň

Všichni zúčastnění si kromě certifikátu účastníka národního finále odnesli pivo Pilsner Urquell a další dárkové předměty. Pro druhé a třetí místo je připravena návštěva Vilshofenu, rodiště prvního sládka Pilsner Urquell Josefa Grolla. Národní vítěz navíc získal zájezd do Dánska, spojený s návštěvou provozovny loňského vítěze, pivo na rok zdarma (730 piv Pilsner Urquell) a samozřejmě prestiž pro sebe i pro provozovnu, ve které čepuje. Celosvětové finále se koná v říjnu 2010 tentokrát v Praze a Plzni. Mezinárodního vítěze pak čeká odměna 10 000 eur.

„Úroveň této soutěže jde stále nahoru. Vítězný Lukáš Svoboda má jistě šanci v mezinárodní konkurenci uspět. Je vidět, že zájem výčepních o excelentní čepování ležáku Pilsner Urquell se prosazuje po celé České republice,“ komentuje průběh národního finálového kola v Plzni starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a dodává: „Dokážeme totiž uvařit pivo tak, jak se má vařit, dokážeme dodat pivo tak, jak je třeba, a tak, jak má chutnat. Pokud ale Pilsner Urquell není správně podáván – ve správné sklenici, při správné teplotě, s patřičnou péčí a odbornou znalostí výčepního či barmana, který rozezná pivo s velkým P od piva obyčejného –, je jasné, že zákazníci přicházejí o plný požitek z piva. V soutěži Pilsner Urquell Master Bartender se výčepní a barmani mezi sebou porovnají, mohou vyhrát hodnotné ceny, ale mnoho věcí se také naučí. To je cílem Plzeňského Prazdroje.“

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2010 se přihlásilo 251 českých výčepních a barmanů. Nejprve proběhla internetová kvalifikace, která byla založena na vědomostních otázkách i na důvtipu řešitelů. Z kvalifikace postopilo do čtyř regionálních kol vždy 35 nejlepších výčepních. Národní finále bylo kláním 20 nejlepších výčepních.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství jsou i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Milovníci piva měli v sobotu svůj den. Na Toulovcově náměstí se totiž konal Litomyšlský pivní festiválek.

Návštěvníci přijeli ochutnat mok z osmi regionálních pivovarů. Pořadatelé nabídli pestrý nápojový pivní lístek. Lidé si vybírali z osmnácti druhů piv. Na své si přišli hlavně ti, kteří žízeň nehasí, ale oslovuje je chuť piva. Odvážlivci si navíc zasoutěžili. Podobná akce se ve svitavském okrese jinde nekoná.

Pivní národ

„Jako Češi jsme pivní národ. Sami jsme se tak pasovali. Pivařem se tady nazývá ten, kdo vypije co nejvíce piv. Ovšem v ostatních pivních zemích je tomu jinak. Tam většina pivařů nepije pivo na množství, ale pro chuť. To znamená, že se nebojí zkoušet, experimentovat a hledat nové chutě,“ uvedl pořadatel festivalu a majitel pivotéky Jiří Kohák z Litomyšle. Proto se do města sjeli nejen lidé z celého okolí, ale také členové Svazu pivních turistů. Podle Josefa Trčky a Vladana Uhlíře z České Třebové malé a regionální pivovary získávají čím dál větší oblibu. „Lidé přicházejí na to, že není pivo jako pivo,“ tvrdí svorně pivní turisté. Podle Josefa Trčky velké průmyslové pivovary vaří pivo, které je dobré na zahnání žízně. Ne však pro posezení u vynikajícího moku. V Litomyšli zástupci Svazu pivních turistů, kteří za poslední tři roky již ochutnali 1700 druhů piv, čepovaný mok samozřejmě hodnotili. „Naše stupnice začíná na známce dobré a končí hodnocením fuj nebo kanaleto. Má pět bodů,“ informoval Vladan Uhlíř. Široká nabídka piv vybízela k jejich hodnocení také „laickou“ veřejnost. „Spor“ o nejchutnější vzorek měli třeba otec se synem. Mladší Miroslav Novák z Litomyšle fandil Medlešicím, naopak Miroslava Nováka seniora oslovila z necelých deseti vypitých vzorků kvasnicová Polička.

Pivo různých stylů

Návštěvníci festivalu ochutnali dokonce pivo několika stylů. „Mnozí lidé neví, že se pivo dělí do určitých skupin. U nás je nejoblíbenější pivní styl, kterému dali jméno plzeňští pivovarníci. Je to tradičně nejvyhledávanější ležák, tedy spodně kvašené pivo. To se nejčastěji pije také po celém světě,“ vysvětlil Jiří Kohák. Podle majitele pivotéky se však na výsluní vrací v minulosti hojně vařené pšeničné svrchně kvašené pivo. Do Litomyšle jeho vzorky dodaly na čep pivovary ze Žamberku a Černé Hory.

Všichni pivaři se shodnou, že sebelepší pivo dokáže špatný výčepní zkazit. Lidé, kteří si koupí sud piva na párty, by si měli umět dobře nastavit výčepní zařízení. „Podle mé zkušenosti je lepší točit půllitr navíckrát. Ovšem někteří zase tvrdí, že naráz. Jinak se prý chuť roztříští. Domnívám se, že tomu tak není. Je to však velmi individuální,“ sdělil Libor Bodis, zástupce pivovaru z Poličky.

Váhu a sílu piva si vyzkoušeli odvážlivci při netradičních soutěžích. Pití tupláku na čas, pití lahvového piva metrovým brčkem nebo pivní štafeta zatížila žaludky soutěžících. Běh se sudem a držení tupláku v natažené ruce zase prověřily jejich fyzickou zdatnost. Nebylo překvapením, že se v poli soutěžících objevili bratři Petr a Jaroslav Němcovi z Bystrého. Ti se podobných klání účastní pravidelně, a tak není divu, že sbírali ceny i tentokrát.

Chutná vám pivo z malých pivovarů?

Aleš Pokorný, 41 let,technik, Litomyšl

Pivo z regionálních a malých pivovarů mi samozřejmě chutná. Hodně menším pivovarům fandím. Když si můžu vybrat, tak si pivo z malého pivovaru dám. Domnívám se, že vaří lepší pivo než ty velké.

Vladan Uhlíř, 45 let, chemik, Česká Třebová

Dávám mu přednost, i když je to někdy problematické. Někde nemají vyladěnou technologii, jinde vsadili jen na to, že jsou minipivovar a tím zvláštní. Obecně to však bývá pivo lepší a zajímavější.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autorka: Sylva Horáková

Zklamání z propršeného Bernard Festu přebil zdravý úsudek. Spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard zhodnotil šestnáctý ročník hudebních slavností s nadhledem.

„Jasně, je to smůla. Na druhou stranu se nestalo nic horšího, než že nám propršel festival. Spousta lidí teď řeší kvůli vodě mnohem vážnější starosti,“ zdůrazňuje v rozhovoru Bernard.

Už vás letošní uplakaný Bernard Fest přemrzel?

Ideální to opravdu nebylo. Člověka to zamrzí. Festival děláme šestnáct let, točíme se okolo toho skoro celý rok, snažíme se, aby všechno bylo co možná nejlepší. A pak nám to proprší. Ještěže alespoň nepanovala taková zima, takže se to na náměstí dalo nějak vydržet.

Na druhou stranu je třeba říci jednu věc. Dobrá, měli jsme pokažený festival. Co je to ale proti útrapám, které déšť natropil třeba v severních Čechách. Když to porovnáte, uvědomíte si, že se nám vlastně nestalo nic tak hrozného.

Už jste se bavili o hospodářském výsledku festivalu?

Přesná čísla ještě neznám, ale je jasné, že festival tentokrát skončil ve hmatatelnější ztrátě. Návštěvníků přece jenom přišlo výrazně méně, než kdyby bylo krásné počasí. Pokud ale pořádáme festival pod otevřeným nebem, nic s tímto faktorem nenaděláme.

A co třeba zkusit pro příště změnit termín? Zkraje prázdnin údajně prší méně často.

O tom neuvažujeme. Podle našich zjištění naopak patří ke klimaticky nejstabilnějším obdobím právě první polovina srpna. Je to otázka náhody. Třeba loni bylo počasí pro změnu naprosto dokonalé. A letos bylo vlastně hezky také. Tedy do pátečního poledne a pak od nedělního rána (úsměv).

A jak jste festival prožil vy?

Pil jsem pivo, poslouchal jsem dobrou muziku a besedoval jsem se spoustou kamarádů a známých. Navzdory počasí k nám přijela řada příjemných hostů. Byli tu lidé ze slovenského cykloklubu Bernard, spousta našich hostinských. Taková setkání mě baví. Člověk přitom nasbírá spoustu zajímavých postřehů.

Podělte se s námi o nějaký.

Třeba jsem se dal do řeči s jednou Francouzkou a ta strašně obdivovala naše lidi, jak tančili pod pódiem i v tom nejpříšernějším dešti. Říkala, že jakmile by začalo krápat ve Francii, všichni by se na to vykašlali a šli by domů. Jinak, pokud se týká kapel, letos jsem neměl jedinou výhradu. Dokonce bych ani neřekl, že by se mi některá líbila méně.

Spousta návštěvníků si pochvalovala nápad s druhou scénou na Štočkově Dvoře. Počítáte s ní i nadále?

S Milanem Davidem jsme si volali jenom krátce, ale vypadá to, že i on byl spokojený. Uvidíme, jak to dopadlo po ekonomické stránce u něho, pobavíme se o tom, co dále. Každopádně to byla jakási první vlaštovka naší snahy zajistit, aby město žilo po ony dva dny festivalem mnohem více než doposud.

První vlaštovka, říkáte. Budou tedy následovat nějaké další pokusy?

Několik návrhů bychom měli. Docela mě inspiruje festival Colours of Ostrava, do něhož se zapojila obrovským způsobem radnice a vznikla z toho jedinečná akce s prostorem pro nejrůznější hudební i divadelní žánry.

Humpolec je samozřejmě několikanásobně menší než Ostrava, ambice na mezinárodní festival nemáme a ani nemůžeme mít. Přesto si myslím, že by se řada věcí dala uchopit také. Věřím, že po volbách si o tom s představiteli radnice promluvíme. Třeba na něco přijdeme. Ale na to je ještě čas.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Ku každému jednému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore na Slovensku sa nepriamo generuje približne jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a takmer šesť v pohostinskom sektore. Vyplýva to z nezávislej odbornej štúdie o vplyve výroby a predaja piva na európsku ekonomiku, ktorú realizovala renomovaná spoločnosť Ernst & Young. Na Slovensku tak má vďaka výrobe a predaju piva prácu až 20 800 ľudí.

Slovenské pivovary priamo zamestnávajú 2 200 pracovníkov. Prispievajú však k rozvoju zamestnanosti významne nepriamo, pretože vytvárajú pracovné príležitosti na strane obchodných partnerov a dodávateľov. „Podľa štúdie renomovanej spoločnosti Ernst & Young možno efektu pivovarníckeho sektoru v dodávateľských odvetviach prisúdiť okolo 4 800 pracovných miest. V pohostinskom sektore má prepojenie s pivovarníctvom okolo 12 200 pracovných miest a v maloobchode vďačí za svoje pracovné miesto práve predaju piva okolo 1 600 zamestnancov. Svojím pôsobením pivovarnícky sektor na Slovensku celkovo vytvára a podporuje približne 20 800 pracovných miest“, uvádza Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu, a dodáva: „Na úroveň zamestnanosti má samozrejme významný vplyv vývoj na trhu s pivom. Akékoľvek opatrenia, ktoré by mali za následok pokles výroby piva, by mohli situáciu negatívne ovplyvniť. Typickým príkladom takéhoto opatrenia z minulosti je zvýšenie spotrebnej dane z piva v roku 2003, ktoré malo za následok významný pokles celého pivného trhu na Slovensku. Nižšia spotreba piva znamená tiež menej práce a to nielen pre ľudí v pivovaroch, ale aj pre súvisiace odvetvia, z ktorých by najviac utrpeli hlavne poľnohospodárstvo a služby.“

Keďže Slovensko je relatívne malá krajina, dalo by sa očakávať, že veľká časť dodávok pre slovenský pivovarnícky priemysel sa nakupuje v zahraničí. Opak je však pravdou. Až 82% dodávok sa získava doma. „Ak podrobnejšie rozanalyzujeme ekonomický dopad pivovarov na dodávateľov tovarov a služieb, polovica z celkového počtu pracovných miest nepriamo vytvorených pivovarníckym sektorom pripadá na odvetvie poľnohospodárstva. Produkcia jačmeňa a sladu má na Slovensku dlhú tradíciu a dodnes je naša krajina dôležitým producentom týchto základných surovín na výrobu piva“ dodáva Roman Šusták. Ďalšie odvetvia, ktoré majú podstatný prospech z pivovarníckeho sektora sú sektor obalov, doprava, médiá, marketing a služby.

Graf: Pracovné miesta vytvorené na Slovensku v súvislosti s výrobou a predajom piva

Ako je to v celoeurópskom kontexte

Celkovo až 2,5 mil. pracovných miest v Európe súvisí s výrobou a predajom piva, pričom len približne 6% z nich je vytvorených priamo pivovarníckym sektorom. Ku každému jednému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore sa generuje jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a viac ako dvanásť v pohostinskom sektore.

Ročné výdavky európskeho pivovarníckeho sektora na nákup tovarov a služieb predstavujú 24,5 mld. Eur. Väčšina prostriedkov sa minie v sektore služieb (40%), poľnohospodárstve (18%) a obalovom priemysle. Európa je tiež výrobcom číslo 1 v prípade chmeľu, sladu a sladovníckeho jačmeňa. Existencia silného pivovarníckeho sektora je hlavným vysvetlením tejto pozície.

Výsledky štúdie naznačujú, že dopad pivovarníckeho sektora na zamestnanosť v Európe, ako aj na Slovensku, je stále významný. To, aký bude v budúcnosti ekonomický dopad pivovarníckeho sektora na európsku, a teda aj slovenskú ekonomiku, vo veľkej miere závisí od rastu nákladov na výrobu piva a možného pokračovania hospodárskej recesie. Negatívne ho môže ovplyvniť aj zvyšovanie priamych a nepriamych daní. V neposlednom rade treba brať do úvahy aj možné zmeny v správaní spotrebiteľov. Tieto parametre ovplyvňujú jednak spotrebu, ale aj produkciu piva v Európe.

Spoločnosť Ernst & Young realizovala štúdiu o prínose pivovarníckeho sektora pre európsku ekonomiku pre inštitúciu The Brewers of Europe. Táto inštitúcia so sídlom v Bruseli bola založená v roku 1958 a zastupuje európsky pivovarnícky sektor. Má 27 členov, vrátane 24 národných pivovarníckych asociácií členských štátov Európskej únie, Nórska, Švajčiarska a Turecka. Viac informácií je k dispozícii na stránkach www.brewersofeurope.org. Kompletné znenie štúdie je na stránke www.brewersofeurope.org.

Zdroj: Mediálně ETrend.sk

Teprve pátý městský orloj v rámci celé České republiky zahajuje svůj provoz v Žatci.

Mezi postavami, které při odbíjení pomáhají měřit čas a poskytovat zábavu divákům, se objevuje například kostlivec se zvonečkem, ale také milovníci piva, kteří si připíjejí korbelem. Orloj zdobí řada chmelařských a pivních motivů, otvírají se na něm také jednotlivé karty z mariáše.

Unikátní stroj stál dva miliony korun a doplnil nově vybudovaný Chrám chmele a piva. „Je jedním z mnoha dalších prvků, které zvýší přitažlivost Žatce pro turistický ruch,“ uvedl Jiří Vent, ředitel Chrámu chmele a piva Žatec.

Nový orloj, jak se od středověku říká složitějším strojům, které kromě aktuálního času dokázaly zobrazovat i kalendářní a astronomické údaje a jsou doplněny zábavnými postavami, má rozměry 4 x 6 metrů. Pro město Žatec ho vyrobil pražský umělecký kovář Petr Podzemský.

Žatecký přístroj zdobí především motivy s chmelařskou a pivní tematikou. Postavy na orloji znázorňují oslavu ukončení sklizně chmele – dočesnou. Pohyblivé osoby si připíjejí půllitry piva. Kolem ciferníku se otáčí malovaný kruh se zvěrokruhem a ručička ukazuje na aktuální fáze růstu a pěstování chmele, které lze spatřit na okolních žateckých chmelnicích. Hodiny odbíjejí a postavy se dávají do pohybu vždy každou celou hodinu.

Chmelový orloj je součástí rozsáhlého projektu, kterým chce Žatec od příští letní sezony lákat do města stovky turistů. Novou dominantou města je už hotová věž – Chmelový maják s rozhlednou a unikátním výtahem. Chrám chmele a piva, spojený s Chmelařským muzeem, nabídne návštěvníkům také například bludiště z chmelových žoků, největší křišťálovou šišku chmele na světě, nový pivovar s novou značkou piva a mnoho dalších zajímavostí.

Celkem projekt stál 250 milionů korun. Náklady hradil zejména Regionální operační program Severozápad, který operuje s penězi z Evropské unie. Přispívá i město Žatec. Další orloje v ČR jsou k vidění v Praze, Litomyšli, Olomouci a Prostějově.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor a foto: Libor Želinský

„A tamhle vidím na stole dva malé posilováky. Jdeme na tupláky, tři, dva, jedna, teď. To bylo o prsa čínské atletky.“ Výkřiky moderátora doprovázejí před hospůdkou v Okrouhlé statné chlapy i drobné ženy. Ti se snaží co nejrychleji prolít pivo hrdlem. Do klání se letos přihlásilo padesát šest pivařů. Ti zdolali na čas půllitr, tuplák i máz.

Mezi mazáky se opět blýskl držitel rekordu v pití půllitru i tupláku. Jeho jméno zdobí také stránky Guinessovy knihy rekordů. Martin Staffa. „Můj osobní rekord však je 3,02 sekundy na tuplák. Soutěžím každý rok a nikdy netrénuji. Nejsem pivař. Při soutěži zkrátka pivo naliju do hrdla a jednou polknu, nakonec,“ usmívá se domácí borec. Toho letos v pití půllitru překonal Milan Droběna z Nemojan. Oba se chystají ještě zdolat tuplák i máz, při kterém svlaží hrdla dvěma litry piva.

Staffův soupeř zvaný Doktor Droběna mezi jednotlivými disciplínami nejí. Když pak stojí před publikem s notnou dávkou chmelového nápoje v ruce, soustředí se. „První hlt musí být co nejmenší a pak to nějak dopadne. Kdyby to ale člověk do sebe hodil fest, tak se utopí,“ radí muž v černém triku. Na jeho hrudi se směje nápis Do pití mě nikdo nenutí, jsem dobrovolník. Někteří ze zdatných sportovců se podle něj neubrání i jiné fintě. „Je potřeba hodit tyčku a vyrazit znovu,“ prozradí Droběna.

Čas jednotlivých soutěžících měří starosta Okrouhlé Alois Hložek. Této zodpovědné funkce se zhostí každý rok. „Měřil jsem závody horských kol, měřím i závody hasičů. I s touto akcí mám zkušenosti. Stává se, že soutěžící pivo vylijí, to ale stačí člověk včas uskočit. Já se do klání zatím nepřipojil,“ sděluje Hložek. I on si však v sobotu vyzkoušel vypít půllitr na ex. Odstartoval tak totiž štafetu.

Po pití půllitrů vybízí pořadatel Bohumil Kovář početné publikum. „Potřebovali bychom sto pivařů. Dostanou pivo zdarma, stoupnou si do fronty a pokusí se překonat rekord v pití sta piv na čas ve štafetě,“ láká Kovář. Do akce se připojuje víc a víc lidí. Zbývá už jen třicítka odvážlivců. „Možná bude potřeba, aby ti první seběhli na konec fronty a dali si ještě jedno,“ směje se Kovář.

O chvíli později stojí podél silnice nekonečný řetěz lidí. Všichni drží půllitr a jeden po druhém hltají. A rekord padne. „Zvládli jsme to. Chtěli jsme si ale štafetu vyzkoušet, takže jde o neoficiální počin. Příště pojedeme naostro,“ je spokojený organizátor. Ten odstartoval soutěž před jedenácti lety. Tehdy se lidé utkali v pití tupláku. Postupně k němu přibyl i půllitr, máz a bavorák, který je specialitou žen. V sobotu v této disciplíně vyhrála místní Lenka Kadlecová s časem 3,31 sekund. Jedna z žen se však nezalekla ani plného půllitru. S tímto množstvím piva si nejrychleji poradil Droběna, a to za 2,06 sekud. V disciplíně s tuplákem zvítězil tradičně Staffa a dva litry piva ex za pouhých 10,81 sekud Petr Kraus.

Podle Kováře je unikát rekordman Staffa. „Zatímco všichni nápoj polykají, on prostě otevře záklopku, nechá ji otevřenou a pivo tam nalije,“ popíše. Soutěž v pití piva na čas inspirovala Kováře v jedné vesničce na Vyškovsku.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Tři nadšení sběratelé v České Třebové obnovili tradici a uspořádali druhé setkání sběratelů pivních suvenýrů.

Sbírání předmětů s pivní tematikou se věnuje mnoho nadšenců.

Několik desítek jich přijelo v sobotu do České Třebové. V Národním domě zavládl už v sedm hodin ráno čilý obchodní ruch – kupovalo se a měnilo.

A co? Stoly zaplnily pivní etikety, tácky, víčka nebo sklenice. Podobná sběratelská setkání Klubu sběratelů pivních suvenýrů nebo Klubu sběratelů kuriozit se konají po celé republice téměř každou sobotu.

V České Třebové ho uspořádali tři nadšení sběratelé.

V novodobé historii se sběratelé ve Třebové sešli už podruhé. Poprvé – letos v lednu – byla u příležitosti obnovení tradice dokonce pivovarem v Žamberku vydána speciální etiketa.

Ve Třebové, kde kdysi byl i pivovar, býval i klub sběratelů. Když ale jeho hlavní tahoun zestárnul, setkání skončila. Na tradici později navázal Radek Papáček, ale napoprvé ani on tradici neudržel.

Až letos, po sedmi letech, se do toho s kamarády pustil znovu. A zájem sběratelů, kteří se do „města na trati“ snadno dopraví, je značný.

Od autíček k víčkům

Svou premiéru na podobném setkání měl dvanáctiletý Lukáš Uchytil z Letohradu. Zatímco jeho vrstevníci sbírají brouky nebo motorky, on přijel, aby rozšířil svou sbírku pivních víček. „Dřív jsem sbíral autíčka. Víčka sbírám asi rok a mám jich přibližně sto čtyřicet. Chtěl bych mít všechna česká,“ prozradil nejmladší účastník setkání.

Také Radek Papáček se k pivním etiketám „propracoval“ od dětského shromažďování obalů od žvýkaček nebo čokolád. „Po revoluci došlo k otevření trhu s pivem a už se tady dalo sehnat pivo z různých pivovarů, ne jako za komunistů, kdy byly regiony rozdělené a valil se do každého jeden druh piva.

Začal jsem sledovat, že etikety jsou každou chvíli nové. Obrázky mě uchvátily,“ vzpomíná na svou cestu ke sběratelství Radek Papáček. Teď už je podstatně dál, jak říká, etiket už nějaký tisíc má. Nejen jemu ve sbírce ale chybí předměty vážící se k českotřebovskému pivovaru.

„To už je úzkoprofilové zboží, to má už jen pár vyvolených. To se tady určitě nesežene, jedině přes nějaké známé, kteří vědí o někom, kdo to má. Běžně to na trhu není,“ říká Radek Papáček.

„Unikát může být pivní etiketa z První republiky, ale zrovna tak současná pivní etiketa, která je vydaná v malém nákladu třebas k nějaké příležitosti,“ vysvětluje zkušený pražský sběratel Petr Nahodil, autor zajímavých webových stránek www.pivnisberatelstvi.ic.cz.

Podle webu existuje na 26 oborů pivního sběratelství. „Jsou jedinci, kteří sbírají pivovarské akcie z První republiky nebo pivovarské známky. To byly vlastně poukázky na odběr určitého množství piva na zaměstnance pivovaru.

Pak jsou chmelové známky, ty se dávaly na chmelových brigádách. Jinak se sbírá kdeco: čela sudů, zástěry pro hospodské, sbírají se podnosy, na kterých se nosí pivo, otvíráky na pivo, je toho nepřeberné množství. Některé pivovary vydávaly hrací mariášové karty, takže někdo sbírá ty,“ potvrdil Petr Nahodil fakt, že ne každý musí sbírat jenom etikety, tácky, láhve nebo plechovky od piva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Orlický deník.cz | Autorka: Šárka Mikulecká

Během 5. až 7. srpna se před obchodními centry v Olomouci objevil kombajn SK-4. Již 5. srpna přijel kombajn včetně pivního stánku před OC Haná, následující den před Olomouc City a v sobotu 7. srpna byl ke spatření před obchodním centrem Olympia.

Kombajny byly před obchodními centry umístěny v rámci spotřebitelské soutěže Hanácké žně, kterou organizuje Pivovar Litovel a která trvá od 19. července do 20. září 2010. Lidé si mohli prohlédnout také hlavní cenu spotřebitelské soutěže, kterou je automobil Chevrolet Cruze. Zájemci si také za mašle, které našli v rámci guerillové kampaně na svých vozech, vyzvedli dárek v podobě 3packu s pivem Litovel.

O kombajnu SK-4

Kombajn byl v šedesátých a sedmdesátých letech dodáván ze SSSR. Na svou dobu byl konstruován velmi pokrokově, vyráběl se z kvalitních materiálů a těšil se velké oblibě. Je poháněn čtyřválcovým motorem o výkonu 75 koní. Nemá tlumič výfuku, takže zvuk stojí opravdu za to. Díky pivovaru Litovel mají obyvatelé Olomouce v létě šanci prohlédnout si tento krásný historický stroj zblízka. Určitě na první pohled zaujmou jeho impozantní rozměry (10,5 x 3 m). Kombajn bude speciálně upraven polepy s logy Pivovaru Litovel a nápisem Hanácké žně.

Více informací o kombajnérských nájezdech najdete na webových stránkách: http://hanackezne.cz/kombajnerske-najezdy.html

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Vítěz architektonické soutěže na řešení bývalého pivovaru Světovar je znám Město Plzeň vyhlásilo v květnu prostřednictvím Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně veřejnou jednokolovou urbanisticko architektonickou soutěž na zpracování ideového návrhu řešení prostoru Světovaru – areálu bývalého pivovaru. Do soutěže, jejímž cílem bylo získat kvalitní návrh prostorového a funkčního uspořádání území bývalého pivovaru, se přihlásilo dvacet týmů. O vítězi, kterým se stal tým z pražského ateliéru D3A, rozhodla porota v minulém týdnu. Se všemi hodnocenými návrhy se může veřejnost seznámit na výstavě, která se uskuteční v areálu Světovaru od 30. srpna.

Všechny soutěžní návrhy zohlednily požadavek města na umístění a provoz muzea designu a životního stylu, multižánrového kulturního centra a městského archivu. Vítězný návrh počítá v areálu s prostorami pro bydlení, administrativu, kulturu, ale i parkovacími stáními. Porota doporučuje využít vítězný návrh k dalšímu podrobnějšímu rozpracování ve spolupráci s jejich autorem.

Druhou cenu v soutěži získal tým ve složení Pavel Hnilička, Marek Řehoř, Veronika Kommová a třetí cenu týmu ve složení Vratislav Danda, Pavel Ullmann, Ondřej Smolík, Jaromír Kosnar. Porota dále udělila odměnu návrhu od týmu Martin Vanko, Ľubomír Fuňa, Martin Antal, Jakub Kausitz.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Iva Kokešová

Napriek tomu, že pre organizátori pre následky počasia odvolali festival „STEIGER FEST VYHNE 2010“, ktorý sa mal konať v sobotu 7.augusta 2010, do Vyhní prichádzajú desiatky návštevníkov, ktorí sa o tom nedozvedeli. Aby ich sklamanie nebolo až také veľké, organizátori pripravili improvizovaný náhradný program. Do 14.00 umožňujú bezplatné exkurzie v Pivovare STEIGER VYHNE, ale bez sprievodných akcií. V hoteloch SITNO a TERMÁL čapujú pivo STEIGER 10% za 0,60 €/0,5 l, KolaLoku za 0,40 €/0,5 l a podávajú guláš za 1,90 €. Najbližšie kultúrne podujatia sú v Banskej Štiavnici - ,,Remeslá“ a na Počúvadle ,,Sitno blues“. Informuje o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

Festival organizátori zrušili potom, čo v piatok 6.augusta zasiahli Vyhne dve prietrže mračien a spôsobili zaliatie prístupových ciest do obce a poškodili aj miesto konania festivalu. Príjazdové cesty do obce boli v piatok večer okolo 19.00 hod neprejazdné a valila sa po nich polmetrová vrstva vody. V tom čase padlo rozhodnutie o zrušení festivalu a zamestnanci pivovaru a občania obce sa sústredili na odstraňovanie následkov živelnej pohromy. Samotný pivovar poškodený nebol. Organizátori festivalu sa fanúšikom ospravedlnili s tým, že sa ho pokúsia zorganizovať v náhradnom termíne.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

ěmecké nakladatelství Hans Carl z Norimberku rozšířilo řadu německých průvodců o tituly, jejichž cílem je poznávat místní pivovary a piva napříč celým územím našeho západního souseda. Nová úprava 1. knihy z řady pivních průvodců, od autorů Haralda Schiedera a Ralpha Foerstera, vychází nyní zcela přepracována a aktualizována. V tomto průvodci, po rozmanité švábsko-bavorské pivní kultuře, se začíná výletem do zámeckého pivovaru Blumenthal v Aichachu, který po čtyřiceti letech opět zahájil svůj provoz v létě 2008, a končí se ve Schwarzbräu v Zusmarshausenu nedaleko bavorského Mnichova.

V třídílném průvodci je představeno celkem 75 pivovarů. Je doplněn o vyprávění švábských pivovarských mýtů z různých míst tohoto kraje od Aichach-Obermauerbachu až po Weißenhorn. Přitom pojednává o 18 pivovarech, jejichž pivo do doby vydání této knihy tiskem už nebylo možné koupit, resp. která se už nebo ještě nevařila.

Mapa přehledně znázorňuje umístění pivovarů v jednotlivých oblastech tohoto kraje. Vizuálně nejlépe byl na dvou stranách podán přehled o dodnes aktivních pivovarech. Dále je možné z pivního průvodce získat informace o historii jednotlivých provozů, rozvoji výroby piva, o místních pivnicích a pivovarských restauracích, jejich zvláštnostech, ale také o okolí, včetně tipů na trávení volného času a především podrobné a přehledné popisy příslušných piv včetně obsahu alkoholu, barvy, vůně a chuti.

Tyto popisky tak navozují lákavou atmosféru, která v milovnících piva vzbudí touhu poznávat německou „pivní říši“ a na vlastní kůži se seznamovat s místními specialitami a prostředím, kde se lahodný mok již po staletí vaří.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Nejoblíbenější české nealkoholické pivo Birell přichází s novou, polotmavou variantou. Chuť i vůně Birellu Polotmavého je obohacena o aromatické látky z karamelového sladu. Rozšířením portfolia vychází značka vstříc přáním spotřebitelů, zejména žen, které ze 40 % preferují tmavší varianty piv. Přímo na spotřebě Birellu se přitom ženy podle agentury TNS AISA podílejí 24 %.

Kategorie nealkoholických piv v posledních letech velmi dynamicky rostla a vybudovala si na trhu stabilní postavení. Složitá ekonomická situace však poznamenala i tuto oblast a prodeje nealkoholických piv v loňském roce zaznamenaly mírný pokles. Nejoblíbenější české nealkoholické pivo Birell si navzdory nepříznivým tržním podmínkám udrželo svoji popularitu a prodeje dokonce mírně vzrostly. „Nealkoholické pivo Birell je s více než 60% podílem největším hráčem na trhu a vidíme v něm potenciál. Nový Birell Polotmavý je tak dalším impulzem pro růst této značky,“ řekl Tom Verhaegen, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Birell Polotmavý zaujme jantarovou barvou, pocházející z karamelového sladu. Ten samozřejmě ovlivňuje i chuť. „Nový Birell Polotmavý je v chuti méně hořký než světlá varianta, neboť složky karamelového sladu částečně senzoricky maskují hořké látky chmele,“ popsal novinku sládek Plzeňského Prazdroje Pavel Průcha. „I Birell Polotmavý se ale samozřejmě vyrábí stejnou cestou jako klasický Birell, a spotřebitelé se tak mohou těšit na jemně hořkou chuť pravého piva,“ dodal Pavel Průcha. Unikátní kvasinky, které produkují minimum alkoholu, dovolují pivům Birell projít celým procesem kvašení a dokvašování, jakým procházejí klasická česká alkoholická piva.

Zejména jemná hořkost a karamelové tóny zaujmou ženskou část spotřebitelů. „Ženy obecně upřednostňují spíše tmavá piva - podle průzkumů se na spotřebě světlých piv podílejí 15 %, zatímco v kategorii černých piv, kterých se ročně vypije zhruba 90 tisíc hektolitrů, mají dvojnásobný, tedy 40% podíl,“ vysvětlila Martina Kuncová, brand manažerka značky Birell. Na pití samotného Birellu se pak ženy podle agentury TNS AISA podílejí 24 %. „Nový Birell vychází vstříc chuťovým pohárkům hlavně žen. Věříme, že jim bude novinka chutnat a že i Birell Polotmavý otevře kategorii nealko piv novým spotřebitelům,“ dodala Martina Kuncová. Podle průzkumu Canadean byli Češi v roce 2008 s 5,03 litru na osobu na druhém místě na světě v pití nealkoholických piv, na vedoucí Španěly nám chybělo jen necelého půl litru. Na tomto umístění se nejvíce podílel právě Birell, neboť jméno této značky nesou dvě ze tří prodaných nealkoholických piv.

Kvalitu nealkoholických piv Birell přitom oceňují nejen spotřebitelé, ale i odborníci. V roce 2010 získal Birell nejvyšší ocenění v kategorii nealkoholických piv na prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX 2010, a na stupních vítězů se tak umístil již potřetí. Jeho skutečné pivní vlastnosti však uznávají také ve světě, připomeňme úspěchy na mezinárodních soutěžích Australian International Beer Awards 2010 a World Beer Cup 2008.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pak každý doušek chutná ještě lépe, tvrdili štamgasti Pivnice Holba v Šumperku. Jejich oblíbenou Holbu, ryzí pivo z hor, jim totiž tentokrát čepovala MISS Holba Šerák Jana Marešová. Jako pravá šenkýřka s typickým čepcem, šněrovačkou i úsměvem ke každému pivu a co víc? S fortelem hodným profesionála, se kterým poctivě plnila každý půllitr zlatým mokem s čepicí husté pivní pěny.

Šumperská pivnice byla Janinou tzv. první štací a do konce prázdnin by měla štamgastům čepovat Holbu také v dalších lokálech na Šumpersku.

Pokud si chcete nechat načepovat pivo od šenkýřky, nezbývá, než se vydat do Jeseníků. Jenom tady vaří jedinečné ryzí pivo z hor klasickou výrobou dle tradičních receptur, které čepuje sličná šenkýřka.

Jana Marešová je jednou z 12 adeptek na vítězku celostátní soutěže MISS Zlatého moku. Aby v soutěži uspěla, měla by zvládnout pivo nejen správně načepovat, ale naučit se ho i degustovat a dokonce prokázat zručnost při česání chmele. Zatím má za sebou čepování, ostatní ji teprve čeká. Poslední přípravy proběhnou na soustředění finalistek soutěže v Dubaji. Vítězka bude vyhlášena v říjnu v Žatci. Pokud se chcete s Janou Marešovou seznámit blíže, můžete ji kontaktovat prostřednictvím facebooku na holba.cz. A pokud si získala Vaše sympatie, dejte jí svůj hlas na www.misszlatehomoku.com

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice