Od júla 2009 potešia priaznivcov klasického piva nové poháre, ktorými zásobí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne slovenské reštaurácie, pivárne a krčmy. Tešiť sa môžu predovšetkým ženy, lebo nové tretinkové poháre na stopke, sú prednostne určené pre čapovanie tmavého piva STEIGER, ktoré sa teší mimoriadnej obľube nežnejšej časti spotrebiteľov. Práve ženy majú v obľube menší objem 0,3 l (tzv. dámska kubatúra) a poháre z tenkého skla. Tretinkové poháre sa samozrejme používajú aj na čapovanie svetlej dvanástky. Nové poháre sú ozdobené logom STEIGRA s jašteričkami a pochádzajú od nemeckého dodávateľa – firmy RASTAL. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

Upresnil, že súčasná výmena tretinkových pohárov je vlastne iba doplnením vlaňajšej hromadnej výmeny klasických pohárov, ktoré STEIGER menil v súvislosti so zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradil motív dvoch jašteričiek. Na pohároch STEIGRA je teraz plastické logo a po naliatí svetlého piva vystúpia zreteľne zlaté jašteričky.

,,Vlaňajšia výmena pohárov potvrdila, že sme vystihli trend vyšších pevných elegánov, v ktorých sa pivo vyníma ako nápoj bohov. Podobné tvary majú už aj iné imidžové slovenské piva. STEIGER má však jedinečne riešené logo založené na legende o jašteričkách a nájdení zlata v Banskej Štiavnici. Poháre majú dizajn riešený tak, aby sa skĺbila elegancia s praktickosťou. Dobre sedia ,,v ruke“, dobre sa umývajú a hlavne udržia dlhšie chlad piva. Za posledný rok STEIGER dal do obehu 56 000 týchto pohárov a odhadom je ich v používaní cca 50 000, pritom sa opotrebúvajú nerovnomerne, ale menej. V súčasnosti sú tak v obehu 4 rôzne typy pohárov. Výmena za nové sa pritom deje každé 3-4 roky. Dodávky kvalitných trendových pohárov sú súčasťou našej filozofie komplexnej starostlivosti o zákazníka a všestrannej podpory značky STEIGER“, konštatoval E.Mihálik.

Základom vlaňajšieho rebrandingu bola nová profilácia značky STEIGER , založená na legende nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. Je ľúbivá, pomerne vierohodná. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru. Okrem pečate došlo vlani v STEIGRI aj k zmene etikiet na eurofľašiach. Nové sú aj plechovky, dodal E.Mihálik.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní.

Pivovar sa vyhýba praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva s vyšším obsahom alkoholu vodou (!) na nižšie stupňovitosti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Budějovický Budvar omezuje činnost své gastrodivize. Ta má pod svými křídly restauraci v areálu pivovaru, takzvanou Modrou lagunu, legendární Masné krámy v centru města a nedaleký hotel Malý pivovar.

Pravděpodobně už od 1. července, popřípadě 1. srpna bude hotel spravovat nový soukromý nájemce. Objekt ale nadále zůstane ve vlastnictví národního podniku. „K pronájmu hotelového komplexu Malý pivovar jsme se rozhodli proto, že v rámci provozu restaurací v pivovaru, Masných krámech a hotelu jsme vytvářeli nelogickou konkurenci našim zákazníkům. Navíc jsme byli v posledních měsících poptáváni s nabídkou k převzetí dalších gastronomických provozů. Tato situace volala po jasném rozhodnutí, zda chceme podnikat jako pivovar, nebo jako gastronomický subjekt. My jsme se rozhodli pro naší hlavní činnost a tou je pivovarnictví,“ sdělil Právu generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Připomněl, že do budoucna si pivovar ponechá restauraci spolu s hojně navštěvovaným návštěvnickým centrem, což má svoji logiku vzhledem k propojení s turistickou nabídkou a marketingem Budvaru. Pivovar zůstane i v Masných krámech a to ze stejných důvodů. „Další gastronomická zařízení už provozovat nebudeme,“ zdůraznil Boček.

Management státního podniku vede závěrečná jednání s konkrétním zájemcem o pronájem celého komplexu hotelu Malý Pivovar v ulici Karla IV. Na spadnutí je tak podpis smlouvy, která bude mimo jiné zajišťovat, že nový provozovatel hotelu převezme všechny stávající zaměstnance.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Petr Pokorný

Ačkoliv tomu počasí příliš nenasvědčuje, se začátkem léta je tu i hlavní pivařská sezona. Pivovar Radegast na plné obrátky připravuje letní strategické zásoby, protože pivo musí dostat svůj obvyklý čas na kvašení i zrání. Proto se až do července vaří naplno, výroba piva jede na čtyři směny a dojde i na přesčasy. Pivovar Radegast má výrobní kapacitu přes 65 000 hl týdně. V nejvytíženějších letních dnech umí v Nošovicích týdně stočit téměř 6 milionů půllitrových lahví, cca 2 miliony třetinek a přes 57 tisíc padesátilitrových sudů.

„Výroba zásob piva na léto teď jede na plné obrátky. Týdně vaříme až 74 várek a spotřebujeme přes 765 tun sladu, což je o třetinu až polovinu více než v zimě,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast, a dodává: „Maximální kapacita pivovaru je něco přes 65.000 hl týdně. Pivo musí dostat svůj čas, dobu zrání i kvašení dodržují naši sládci podle tradičních receptur. Naše pivo musí mít pořád stejnou kvalitu, v létě i v zimě.“

Stáčecí linky nošovického pivovaru umí vyprodukovat 75 000 lahví za hodinu a můžou „jet“ až 150 hodin týdně, na čtyři směny. V případě horkého počasí a velkého zájmu pivařů dokážou v Nošovicích za jeden týden stočit téměř 6 milionů půllitrových lahví, cca 2 miliony třetinek a přes 57 tisíc padesátilitrových sudů, jak tomu bylo v rekordním loňském červenci.

V létě se musí plně využít veškeré dostupné skladovací prostory včetně několika externích skladů, zajistit dostatečné množství obalů a precizně řídit jejich obrátkovost.

Na centrálním dispečinku Plzeňského Prazdroje v Nošovicích se v létě denně naplánuje až 6 000 objednávek a 1000 tras sekundární distribuce. Brány pivovaru denně opouští desítky vozidel, které vyjíždějí až na 180 tras. Oproti zimnímu období najedou o 63 % km za měsíc více a počet zastávek u zákazníků vzroste o 39 %.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj dovršuje svou misi oficiálního dodavatele piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské Unie. Na přibližně pěti desítkách akcí a zasedání v období od ledna do června tohoto roku se vypilo více než 17 tisíc piv z portfolia Prazdroje, v drtivé většině šlo o známý ležák Pilsner Urquell a nealkoholické pivo Radegast Birell.

Plzeňské pivo se čepovalo na setkání vlády s Evropskou komisí, během návštěvy prezidenta USA Baracka Obamy na summitu EU v Praze a na čtrnácti neformálních zasedáních Rady pro všeobecné záležitosti v Praze, v Luhačovicích, v Hluboké nad Vltavou, Mariánských Lázních, Litoměřicích a v Brně. Nechybělo ani na dalších 29 doprovodných kulturních akcích po celé České republice i v Bruselu.

Čtyři výčepní na tyto akce vyslala vyhlášená restaurace Na Spilce přímo z areálu plzeňského pivovaru. „Museli jsme projít bezpečnostní prověrkou a i tak nás třeba při summitu EU a USA v pražském Kongresovém centru opakovaně a důkladně kontrolovali. Prohlíželi také naše stylové pracovní kroje a všiml jsem si pak i vládního specialisty, který kontroloval nezávadnost jídel a nápojů,“ vzpomíná výčepní Miroslav Vorlík z plzeňské Spilky.

Za půl roku dodal Plzeňský Prazdroj 87 hl piva, převážně Pilsner Urquell a nealko piva Birell. „Politické i kulturní špičky všech členských zemí se na akcích pořádaných v rámci českého předsednictví mohly přesvědčit, že nehledě na politické změny v jakýchkoli historických etapách je kvalita a chuť Pilsner Urquell neměnná, což dále přispělo k šíření dobré pověsti českého piva,“ říká Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Jak se pije pivo v ČR a v Evropě

Během českého předsednictví na sebe narážely různé kultury pití piva. Jak se oddávají chuťovým zážitkům pivaři v jednotlivých evropských zemích? Odpovědi přinášejí průzkumy Plzeňského Prazdroje*, největšího českého výrobce a exportéra piva.

Ačkoli víc než polovina občanů ČR důvěřuje Evropské unii a je k ní vstřícná, v oblasti piva jsou Češi největší patrioti a nejvíce preferují své domácí značky (91 %). Importované značky piv se u nás prosazují jen velmi obtížně a tak je pivo výrobkem, který se dovozu brání svou kvalitou sám, čeští pivovarníci (na rozdíl od vinařů) nepotřebují žádat vládu o žádná ochranářská opatření či dovozové kvóty. Naproti tomu Švédové svá místní piva nejvíce ignorují (preferuje je pouze 18 %) a Italům je to – jak jinak – nejvíce jedno (více než polovině z nich).

Jsme také nejnáročnější spotřebitelé, pokud jde o způsob konzumace. Češi pijí nejčastěji ze všech evropských zemí čepované pivo (73 %), naopak pro Rumuny je pivo v hospodě okrajová záležitost (pije ho 13 %). Zato každý druhý Rumun (54 %) si nejraději přelévá pivo z láhve do sklenice, což dělá jen 15 % Čechů. Z plechovky si pivo do sklenice přelévají nejčastěji Švédové (19 %), zatímco pro Čecha je to téměř nepředstavitelné (jen 1 %).

Kupodivu druzí největší příznivci piva, Němci, nejčastěji v Evropě pijí pivo přímo z láhve (37 %). Největší evropskou oblibu plechovek potvrzují Švédové i v disciplíně „pití piva přímo z plechovky“ (16 %). Zato v ČR se pije pivo přímo z láhve jen v 9 % případů a pít Čecha pivo rovnou z plechovky za normálních okolností prakticky neuvidíte (1 %).

Zajímavá je také role a význam značek piv v evropských zemích, které mají ve své národní kultuře určitou pivní tradici. Tam je největší národní značkou, tj. pivem, které má v zemi, kde se vyrábí, nejvíce příznivců, český Gambrinus. Každé čtvrté pivo vypité v ČR pochází z varny právě této značky a v objemu jde přibližně o 4 mil hl ročně. V absolutním množství se sice vypije nejvíce domácí značky ve Velké Británii – piva značky Carling se tam za rok prodá 6,6 miliónu hektolitrů, ovšem jde jen o každé desáté pivo vypité ve Velké Británii.

*Uvedená data o spotřebitelských zvyklostech pocházejí z průzkumů SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Hektolitry piva padly takříkajíc za vlast v sobotu v bzeneckém zámeckém parku. Ačkoliv se nad Bzencem stále vznášela hrozba deště, počasí nakonec hrálo slavnostem Kněžihorského piva do karet.

Těm, co vypili hodně, slunce nezamotalo hlavy a dešťových kapek bylo tak málo, že nikoho domů nezahnaly.

„Hlavně nepijte tu černou jednadvacítku. Po jednom pivě budete ožralí,“ haněl na potkání pivovarník Radomil Paták svou novinku, kterou pro slavnosti speciálně uvařil. Zřejmě proto byla právě u stánku s tímto pivem většinou fronta.

„Chuť to má opravdu zvláštní. Ale je to síla, fakt se mi motá hlava,“ hodnotil v polovině půllitru jeden z koštujících. Na odbyt šla i loňská novinka: medové pivo. Paták je běžně během roku nevaří. Okoštovat bzenecké pivo přišly stovky a možná i tisíce lidí. V parku bylo celé odpoledne plno.

Na své si přišly i děti, pro které bylo k využití také mnoho atrakcí.

Pro opravdové fanoušky Kněží hory byl pak určený stan vedle hlavního podia. Tam byla k vidění frézka, kterou pivovarník a jeho přátelé sestrojili, aby byla schopná vybrušovat do skla vzory. Každý si tak mohl nechat na půllitr vybrousit logo pivovaru i se svým jménem.

V bohatém kulturním programu se vystřídala řada hudebních či tanečních skupin. Nejvíce bodovalo divadelní sdružení Kašpárek. Jeho loutkové představení zaplnilo publikum do posledního místa. Kromě nic nedutajících dětí Kašpárka sledovali i rodiče, či účinkující čekající na svou chvíli.

„Účast je dobrá. Jsem spokojený. Slavnosti piva jsou pro mě událost roku. Už od úterka jsem v parku i spal,“ uvedl Miroslav Somr z pořádajícího sdružení Přátel Kněží hory.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Hodonínský deník.cz | Autor: Zdeněk Šmýd

Společnost Heineken oznámila veřejnosti uzavření kutnohorského pivovaru patnáctého června.

Hostinský z kutnohorské restaurace U Zlatého Lva Bedřich Vágner však tvrdí, že nebyl o ukončení výroby piva Dačický v Kutné Hoře od společnosti Heineken, která nyní značku vlastní, informován, ačkoli kutnohorské pivo odebíral osmnáct let.

Heineken: Partneři byli informováni

Mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová tvrdí pravý opak. „Stejný den, jako jsme informovali zaměstnance pivovaru a radnici, jsme informovali i hostinské,“ řekla. „Je možné, že partner, se kterým nebyla spolupráce úplně ideální už před tím, informaci nedostal, ale myslím si, že valná většina našich hostinských byla informována včas,“ doplnila Eliášová.

Hostinský: Není to pravda

Hostinský Vágner si ale stojí za svým tvrzením. „Není pravda, že jsem s nimi ukončil spolupráci dříve. Nikoho jsem například neinformoval o tom, že přejdu ke konkurenci, ani Drinks Union, ani Heineken,“ ohradil se Vágner.

Kutnohorskému deníku k celé záležitosti poskytl vyjádření i Jiří Daněk, obchodní ředitel skupiny Heineken Česká republika a člen představenstva. S tvrzením Bedřicha Vágnera nesouhlasil. „Naši obchodní partneři byli svými obchodními zástupci řádně a včas seznámeni s uzavřením pivovaru v Kutné Hoře,“ podtrhl slova Kateřiny Eliášové. Obchodní ředitel společnosti Heineken Jiří Daněk tvrdí, že všichni hostinští byli ujištěni o pevné pozici značky Dačický v portfoliu firmy a její důležitosti. „V případě jakýchkoliv dotazů se jim dostalo patřičných odpovědí,“ uvedl Daněk.

Není prý veden patriotismem

Důvod ukončení spolupráce s Heinekenem, který Vágner uvádí, je podle tvrzení Daňka naprosto jiný. „Již v květnu, šest týdnů před oznámením o uzavření pivovaru, požadoval pan Vágner po naší společnosti nepřiměřeně vysokou finanční investici a změnu smluvních podmínek¨, dodal Daněk. Ani jedno nebyli dle Daňkova tvrzení schopni Vágnerovi v danou chvíli poskytnut a proto je ještě v témže měsíci informoval, že spolupráci s nimi ukončí a přejde ke konkurenci. „Již v druhém červnovém týdnu začal ve své provozovně čepovat konkurenční pivo,“ upřesnil Daněk.

Podle něj má na takovéto jednání samozřejmě plné právo a společnost Heineken jej respektuje. „Ohrazujeme se však proti zkreslování celé věci, které pan Vágner svým jednáním způsobuje. Jeho motivace byla čistě obchodní a v žádném případě není a nebyla vedena patriotismem,“ doplnil Daněk.

Demonstrace proti uzavření kutnohorského pivovaru se uskuteční v sobotu 27. června. Po jejím ukončení vedení havlíčkobrodského pivovaru nabídlo účastníkům demonstrace účast, dopravu a pivo zdarma na slavnosti piva Rebel do Havlíčkova Brodu. Ředitel pivovaru Rebel Jiří Hušek již dříve uvedl, že oslovují hospody na Kutnohorsku plakáty s pozváním na slavnosti piva Rebel.

Chování Rebela považují za neetické

To se však nelíbí společnosti Heineken. „Co se týče aktivit značky Rebel, tak to pokládáme za případ neetických aktivit. Situace jako je tato, se snaží naše konkurence využít pro vlastní aktivity,“ uvedla Eliášová.

Nabízí to, o co mají lidé zájem

Ředitel společnosti Rebel si nemyslí, že by jejich chování vůči Heinekenu bylo neetické. „My jsme pivovar nezavřeli. Vnímáme situaci v regionu pro Heineken jako složitou. Pokud je o naše pivo zájem, tak nevidím nic neetického na tom, když se ho snažíme nabídnout i v jiném regionu,“ dodal Hušek.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Irena Brandejská

Prostory, kde je havlíčkobrodské pivo Rebel doma, si mohli o víkendu prohlédnout návštěvníci Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod.

„Jaké mám rád pivo? Samozřejmě že to naše,“ odpovídal s úsměvem sládek Libor Čech na dotazy, kterému pivu on dává nejčastěji přednost, když mezi sudy a lahvemi s brodským Rebelem tráví většinu času.

Stáčírnu, varnu, lahvárnu, sklepy. To všechno si mohli v sobotu prohlédnout návštěvníci havlíčkobrodského pivovaru v rámci pivních slavností. Měšťanský pivovar slavil už celých 175 let. „My jdeme na exkurzi,“ hlásili se podle pracovníků pivovaru první zájemci už během rána a dopoledne. Ale nedalo se nic dělat, museli počkat.

Pivovar otevřel svoje brány hodinu před polednem. „Samozřejmě že všechno nemohu provádět sám, to bych se umluvil. Prohlídky jsou tak každých 30 minut pro 30 až 40 lidí. Kromě mě provádí ještě podsládek, laborantka a sladmistr,“ prozradil Libor Čech.

Hlavně srozumitelně

Některé prostory ale přesto zůstaly zvědavým návštěvníkům skryty. Například sladovna, která není v létě v provozu a proto v ní není nic k vidění. Dále prostory, kde dochází ke kvašení a nejsou přístupné z hygienických důvodů.

„Samozřejmě se snažíme, aby návštěvníci při prohlídce rozuměli. Výklad podáváme co nejjednodušším způsobem, bez odborných termínů,“ zdůraznil sládek.

Po prohlídce si mohli návštěvníci za vstupenku zakoupenou u vchodu pochutnat na havlíčkobrodském pivu zdarma a poslechnout si kapelu na pivovarském nádvoří. Slavnosti pokračovaly i na Havlíčkově náměstí a v parku Budoucnost koncertem dechovek. Jak to vypadalo v pivovaru, můžete vidět ve fotogalerii zde...

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Štěpánka Saadouni

V Černé Hoře u Blanska by měla do konce roku stát hrubá stavba čtyřhvězdičkového hotelu s pivními lázněmi, Mediafaxu to sdělil majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Se stavbou začal pivovar letos na jaře.

Na základní kámen hotelu, který vznikne rekonstrukcí 330 let staré sladovny, majitel pivovaru slavnostně poklepal už loni v září. Tehdy ale zbývalo zajistit dofinancování stavby. Hotel totiž bude stát celkem 105 milionů korun. Z toho 50 milionů sice zaplatí unijní Regionální operační program Jihovýchod, zbytek měl pokrýt úvěr. „I přes složitou situaci, kdy získat úvěr z banky bylo kvůli krizi velmi těžké, se nám to podařilo,“ sdělil k tomu Fusek.

Do konce roku by tak měla být hotova hrubá stavba, hotel by měl být v provozu ve druhé polovině roku 2010. Disponovat bude 98 lůžky. Jeho součástí bude konferenční sál pro 144 posluchačů, také pivní lázně, saunová a bazénová část, kosmetické a tělové ošetření, regenerační svalové centrum, endermologické centrum, kosmetické centrum, fitness, bowling, bazén, snídaňová místnost, klub a dokonce i první pivovarské muzeum na Moravě. „V regionu takové zařízení jednoznačně chybí. My doufáme, že centrum a hotel jako takový osloví především ty turisty, kteří by chtěli v regionu zůstat delší dobu a zatím zde nenašli adekvátní ubytování,“ okomentoval Fusek.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2008 uvařil 162 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve, obrat ale zvedl o 10,4 procenta na 253,5 milionu korun. Zhruba desetina jeho produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško nebo Estonsko. Zkouší štěstí i v Číně, kam chce ročně vyvážet až 40 000 hektolitrů piva.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Libor Popela

Společnost Heineken už nebude v Kutné Hoře vařit pivo. Tamní pivovar tak po víc než čtyři sta letech pravděpodobně úplně skončí. Proti tomu vyrazili v sobotu odpoledne protestovat obyvatelé Kutné Hory, kterým se rozhodnutí nápojové firmy nelíbí.

V parku před pivovarem se sešlo přes sto lidí. Někteří na sobě měli stylové oblečení - trička s logem kutnohorského piva nebo místního pivovaru. Jako improvizované pódium řečníkům posloužila pivní basa. Na protestní akci byla slyšet hesla jako "hanba radnice" nebo výroba "značky zachována, ale co to bude za pivo, když se nebude vyrábět v Kutné Hoře".

Účastníkům demonstrace bylo už dopředu jasné, že akce rozhodnutí firmy Heineken přesunout výrobu piva značky Dačický z Kutné Hory do Velkého Března nezmění. Přesto nechtěli zůstat sedět doma a přišli vyslovit svůj nesouhlas.

Společnost Heineken odůvodňuje svůj odchod z Kutné Hory především ekonomickými důvody. Technologie výroby piva v kutnohorském pivovaru by potřebovala rekonstrukci spojenou s vysokými náklady, které nejsou v tuto chvíli pro firmu únosné.

Budovy pivovaru patří městu. To také bude muset rozhodnout, jak objekt využije. Možná v něm najde místo logistické centrum společnosti Heineken, možná ale radní dají přednost jinému projektu. Na veřejnosti padly takové návrhy jako třeba muzeum piva nebo dokonce lázně.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Michal Trnka | Foto: Lukáš Bečán

Pšeničné pivo Hoegaarden z produkce pivovarů Staropramen má ambice stát se hitem letní sezony.

Podle průzkumu, který si Staropramen nechal zpracovat od společnosti Data Servis, zaznamenává toto kvasnicové pivo výrazný vzestup popularity, který ho dostal až na samotnou špici pořadí mezi pivními speciály v českých restauracích, a to zejména v horkých letních dnech. Nefiltrovaný a svrchně kvašený Hoegaarden se na českému trhu poprvé představil v srpnu 2002. Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Češi nejsou podobným novinkám nakloněni, stal se pravý opak. Prodeje Hoegaardenu každoročně rostou a průzkum ukázal, že speciál v českých restauracích předstihl značky jako Velvet nebo Kelt. Nosným prvkem v posunu je údajně kromě specifické chuti s náznakem pomeranče a koriandru robustní šestihranná sklenice s čerstvou limetkou. Tato vazba asociuje oblíbený míchaný drink mojito, který je naprostým hitem letní sezony. „Osvěžující chuť Hoegaardenu nejlépe vynikne v horkém letním dni nebo na zahrádce po sportu. Jeho obliba tak vzrůstá spolu s trendem aktivního způsobu trávení volného času u české populace,“ říká Martin Jahoda, brand manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie.cz

Zpěvák a kytarista Aleš Brichta potěší v sobotu 27. června nejen všechny své fanoušky, ale také příznivce zlatého moku, a především místního piva Konrád v libereckých Vratislavicích nad Nisou. Vystoupí na zdejších jubilejních pivních slavnostech, Dnu Konráda. Ten se zde bude konat už desátým rokem.

„Cílem slavností je pozvat všechny příznivce piva do prostředí, kde pivo vzniká a nabídnout jim ho přímo v pivovaru. A aby se nepilo jen pivo, bude připraveno bohaté občerstvení, klobásy, rožněné pochoutky, grilovaná kuřata, a spousta zábavy pro celou rodinu,“ uvedl za pivovar Konrád Antonín Čarný.

Návštěvníkům vedle Aleše Brichty zahraje také kapela Rangers, dále kapely Strahov, Jablonečanka, Sešlost a další. Pro děti bude připravena cukrová vata, nanuky a limonáda.

Lidé ochutnají také Červeného Krále

Součástí programu bude i představení nejčerstvějšího úspěchu z degustační soutěže v Českých Budějovicích Pivo ČR 2009: Konrád 11° – světlý ležák, který se umístil na třetím místě v kategorii světlých piv.

„Pro sběratele pivních suvenýrů bude připraven stánek se suvenýry, jako jsou sklenice, tácky, trička, otvíráky, zapalovače nebo čepice,“ doplnil Antonín Čarný.

Pivovar ve Vratislavicích návštěvníkům slavností nabídne všechny tradiční konrádovské druhy piv, včetně tmavé 11°, a řidičům se bude nalévat nealkoholické pivo.

Součástí nabídky bude tradičně červené pivo, které je vyrobeno pouze z přírodních ingrediencí – Červený Král.

Pivo se bude prodávat během slavností za jednotnou cenu 15 korun za půllitr, Červený Král bude k mání za 20 korun.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Autor: Zuzana Minstrová

Čtenáři si zřejmě povšimli, že se v našem zámeckém pivovaru v Oslavanech přestalo vařit pivo. Není to z technických důvodů, jak uvádí pan Sakánek na neumělých letáčcích vylepených v zámku, ale protože se mu nepodařilo dokončit krádež pivovarského zařízení.

Celní úřad, který musí provoz pivovaru povolit, je zjevně obezřetnější ve svém počínání než policie a nespokojil se s pouhým tvrzením, že pan Sakánek užívá pivovar oprávněně. Licenci k výrobě piva má stále naše společnost a dokud pan Sakánek nepředloží dokumenty, že může pivovar provozovat, vařit se bohužel nebude. Společnost pana Sakánka INASAK, s.r.o. je pro enormní dluhy v insolvenčním řízení a nezadržitelně směřuje ke konkurzu. Společnost Zámecký pivovar Oslavany, s.r.o. která se na svých internetových stránkách dokonce vydává za vlastníka pivovaru, ji bude následovat do čtrnácti dnů.

Ve věci také zakročilo Krajské státní zastupitelství, které nařídilo policejním útvarům, aby napravily své „chyby“, kterých se dopustily na základě intervencí jednoho nejmenovaného plukovníka ve výslužbě bydlícího v Oslavanech, který je dříve řídil. Konečně se tak dozvíme, jak to bylo s fingovaným prodejem budovy bývalých Domácích potřeb v Oslavanech panu Královi, jak je to s vlastnictvím pivovaru a kdo opakovaně porušuje soudní zákaz dispozic s nemovitostmi, které naše společnost získala pravomocným rozhodčím nálezem.

Panu starostovi Aldorfovi tak pramálo pomohlo to, že po více než dvou měsících svolal schůzi zastupitelstva do Padochova, aby snad nemusel oslavanským občanům vysvětlovat, jak to bylo s ukradenými penězi u firmy Kepák. Opět se také potvrdilo lety ověřené přísloví: „Kdo lže, ten i krade“. Respektive naopak, kdy pan Aldorf, který se již krádeže (vznešeněji řečeno zpronevěry) prokazatelné dopustil, pro změnu na schůzi zastupitelstva v Padochově třem přítomným občanům a dvěma zástupců tisku lhal, že město Oslavany již může se všemi svými nemovitostmi bez problémů disponovat. Pouhým nahlédnutím do internetových stránek katastru nemovitostí se každý může přesvědčit o opaku. Předběžné opatření je tam stále zapsáno a pokud se nenajde ve vedení města Oslavan člověk nebo skupina lidí, kteří začnou ve věci jednat, ještě dlouho zapsáno bude.

Velmi lituji toho, že v letní sezóně nemůžeme našim zákazníkům nabídnout naše pivo a doufám, že se do podzimu situace změní. Katastrální úřad by měl v dohledné době rozhodnout o vlastnictví zámku a poté bude jednat dál. Rozhodně však chceme zachovat spolupráci s obecně prospěšnými společnostmi a hasiči sídlícími na zámku, kteří s námi spolupracovali a doufám, že i nadále budou spolupracovat na oživení oslavanského zámku. Mým heslem je latinské „Qui fobiam habet, sic laxat in atreo“ (kdo není příliš útlocitný, nechť si jej přeloží do češtiny) a v jeho duchu budu nadále postupovat až do vítězného ukončení všech sporů. I nyní jsem samozřejmě připraven ke svým tvrzení doložit důkazy.

Ing. Jiří Tomek ředitel společnosti G&C Pacific Niue Ltd., Spojené království Velké Británie a Severního Irska, V Biskoupkách dne 24.6.2009

Zdroj: Zrcadlo.info

Milovníci piva si již brzy budou moci připít novým pivem. Od počátku prázdnin Chotěboř poteče v řadě hospod a zažene žízeň návštěvníků tradičního červencového Festivalu fantazie. Pivovar podpoří start nového českého piva také billboardovou kampaní.

Nejdříve bude k dispozici desítka, která se bude filtrovat na konci června tak, aby byla již od počátku prázdnin k dostání. „Do sudů ji budeme stáčet 1. července, téhož dne ji ochutnají novináři přímo v pivovaru, den nato už pojede v sudech na Festival fantazie do Chotěboře,“ podotkl sládek Oldřich Záruba.

Kde pivo můžete ochutnat?

Od 3. července si pak první nedočkavci budou moci vyzkoušet nové pivo v chotěbořské Lesní restauraci Geofond či v havlíčkobrodském baru Pendolíno, Hokejce nebo kempu Dářko.

V dalších dnech pak počet hospod, které štamgastům natočí Chotěboř, dále vzroste. A to nejen v samotné Chotěboři, ale i v Havlíčkově Brodu, Žďáru nad Sázavou, Novém Městě na Moravě, Ledči a Světlé nad Sázavou či Jihlavě.

Chotěboř na billboardech

Se startem nového piva se na konci června na vybraných místech v Chotěboři a okolí objeví i billboardy v rámci kampaně „Pivo pro šestý smysl“. Poukazují na místní středověkou historku o sládkovi Chotěborovi, jenž ve středověku vařil lahodné pivo, které údajně dávalo svým konzumentům šestý smysl. Sládkovo jméno i jeho lahodný mok pak prý daly jméno celému městu.

Tajemnou recepturu na pivo pro šestý smysl nyní obnovil současný chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Celý příběh si už brzy budou moci pivaři přečíst na pivních táccích všude tam, kde se Chotěboř bude čepovat.

---

Seznam měst či konkrétních podniků, kde bude možné už v červenci Chotěboř ochutnat

(stále přibývají nová místa, takže tento výčet není definitivní)

Chotěboř a okolí:

Lesní restaurace Geofond

Pivnice Niklovna

Restaurace u Pešků

U Hermana

Restaurace U Nádraží

Nová Ves u Chotěboře: Na poště

Hospůdka Cheops

Mimo Chotěboř:

Jihlava: Šenk u Ažů

Havlíčkův Brod: Pendolíno – Bar, Tipsport bar (Hokejka), Bílý koník

Ždár nad Sázavou

Nové Město na Moravě

Ledeč nad Sázavou

Světlá nad Sázavou

Brtnice: kiosek Na hřišti

Libice nad Doubravou: Restaurace u Bambuchů

Habry: restaurace Na Křižovatce

Bílek

Ždírec nad Doubravou

Maleč: restaurace ve starém kině

Jitkov

Kemp Velké Dářko

Ronov nad Doubravou: Zahradní restaurace

Vestec (u Třemošnice)

Třemošnice: Hotel Roštejn

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Jak bude přijat nekuřácký restaurant mezi hosty?

Na Budějovickém náměstí v Praze, kde je velká koncentrace administrativních budov, si v přízemí nového objektu Trianon své místo našel i Pilsner Urquell Original Restaurant. Kolkovna Budějovická, jak zní oficiální název, se pyšní přívlastkem prvního oficiálně nekuřáckého Pilsner Urquell Original Restaurantu. Návštěvníkům poskytne v rušné čtvrti naprostou oázu klidu, vynikající jídlo a samozřejmě pivo Pilsner Urquell.

„V Praze jsou již tři Kolkovny, ovšem všechny se nachází v centru města. Zřízením Kolkovny Budějovická v Trianonu jdeme zákazníkům naproti,“ komentuje výběr prostorů Jan Chaloupka, jednatel společnosti G.G. a.s., která restauranty provozuje, a dodává: „Ke zřízení kompletně nekuřáckého restaurantu nás vedla myšlenka, že v nezakouřeném a čistém prostředí si hosté vychutnají pokrmy a pivo Pilsner Urquell daleko více. Hlavně chceme ukázat provozovatelům a veřejnosti, že nekuřácké pivní restauranty mohou fungovat i v České republice. V zahraničí se podobné projekty vyplatily. Dokonce i sami kuřáci uznávají, že se jim v takovém prostředí lépe sedí.“

V pořadí již 17. Pilsner Urquell Original Restaurant nabízí posezení pro 210 hostů. Charakter kuchyně Kolkoven je tradičně domácí, s vlastní pekárnou, cukrárnou a výrobou uzenin. Kuchyně je dále obohacena i o trendy moderní gastronomie. K pití je samozřejmostí ležák Pilsner Urquell, dále pak Velkopopovický Kozel Černý, Radegast Birell a speciály Master.

Pod značkou Pilsner Urquell Original Restaurant v Praze fungují již tři restauranty ze sítě Kolkoven, a sice Celnice (V Celnici 4, Praha 1), Olympia (Vítězná 7, Praha 1) a Kolkovna (V Kolkovně 8, Praha 1). Všechny se vyznačují velice kvalitní gastronomií a skvěle ošetřeným ležákem Pilsner Urquell. Jan Chaloupka ze společnosti GG a.s. využil poznatky z ostatních provozoven a originální projekt posunul zase o něco dál. Zejména tím, že vytvořil první absolutně nekuřácký Pilsner Urquell Original Restaurant.

„Hosty bych chtěl pozvat na pivo, které si mohou vychutnat v originální atmosféře z první republiky. Ta je v prostředí administrativních budov poměrně vzácná. Otevřeno máme sedm dní v týdnu od 11 do 24 hodin,“ uzavírá Jan Chaloupka ze společnosti G.G. a.s.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O chátrající malé pivovary ve středních Čechách se starají různé společnosti. Do některých, například v Kostelci nad Černými lesy, se vrátilo vaření piva, v Mníšku pod Brdy v objektu vytvořili divadelní sál a restauraci. V Lobči se na rekonstrukci chystají.

V bývalém pivovaru v Lobči na Mělnicku se zase začne vařit pivo. Pivovar z počátku 17. století se nyní snaží zachránit společnost architektů Riofrio Architects. Chátrající objekt, který kdysi spolu s lobečským barokním zámkem tvořil dominantu vesnice, by jinak zanikl.

Rekonstrukce nefunkčního pivovaru, který je v havarijním stavu, by měla začít podle Pavla Prouzy ze společnosti Riofrio příští rok. „Současný stav je tristní. Dlouhodobé zanedbání údržby a úmyslné rozebírání stavby způsobily téměř zánik pivovaru,“ shrnul Prouza.

Zlatá léta zažíval pivovar na počátku 20. století a krátce ještě mezi světovými válkami. Během 40. letminulého století byl však provoz definitivně zastaven. O deset let později byla pivovarnická technologie odmontována a od té doby začal ojedinělý pivovar chátrat. Je přitom zařazen v publikaci 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje jako jedna z nejvýznamnějších technických staveb. Letos v květnu byl dům včetně celého lobečského areálu prohlášen kulturní památkou.

Skupina architektů, která se dlouhodobě věnuje průmyslové architektuře a například se podílela na přeměně továrny v pražské Libni na byty, se už dohodla s obcí, má hotový projekt a také platné územní rozhodnutí. Přeměna ruiny přijde na 100 milionů korun. Se záměrem přestavby souhlasí obec, památkáři i ochránci přírody. „Projekt je kompromisem mezi požadavky investora a námi. Pomůže areál obnovit a dá mu opět život, to je nejdůležitější,“ míní vedoucí mělnických památkářů Jiří Dohnal.

A co chtějí v objektu architekti vybudovat? Jde o změnu areálu na regionální centrum cestovního ruchu. Návštěvníci tam najdou nejen expozici o pivovarnické, sladovnické a chmelařské tradici regionu, ale i výrobnu piva. Exponáty mají slíbené z Národního technického a zemědělského muzea. „Obnovení výroby piva bude symbolické, plánujeme instalovat moderní technologii minipivovaru,“ popsal plány Pavel Prouza a dodal, že chybět nebude restaurace a ubytování. Velký sál v podkroví má sloužit pro pořádání přednášek, koncertů nebo dalších kulturních akcí. Riofrio získá stavební povolení už příští měsíc, stavět však nezačne. Uchází se o dotaci z Bruselu a čeká na výsledek. Společnost plánuje, že by se lobečský pivovar stal cílem turistů z celé Evropy.

„Začlenil by se do systému mezinárodních stezek průmyslového dědictví a v budoucnu by propojením pivovarských muzeí mohla vzniknout tematická pivovarská stezka,“ uvedli architekti. Pokud grant nezískají, jsou rozhodnuti rozdělit projekt na několik částí či přizvat ekonomického partnera. Pivovarmá začít fungovat za dva roky v zimě.

***

* Změna k lepšímu Kostelec nad Č. l. (Praha-východ) Zdejší pivovar, který od roku 1994 chátral, se rozhodli zrekonstruovat lidé ze společnosti Dej Bůh štěstí. Ti jej od roku 2001 podle původních plánů opravují a vybavují skutečným zařízením, které nacházejí v jiných chátrajících pivovarech. Zahájili výrobu piva a otevřeli muzeum. V létě se tam například odehrají tři divadelní představení původní hry se zpěvy Postřižiny na motivy Bohumila Hrabala. Český Brod (Kolín) Pivovar opravuje soukromý vlastník také v Českém Brodě, kde areál chátral čtyřicet let a byla nutná kompletní rekonstrukce. Nový majitel ho opravuje od roku 1994, tehdy byl vstup do areálu nebezpečný. Bouraly se proto některé zdi a objekt se zastřešil. Dnes tam má vlastník kanceláře, obchodní prostory, sídlo internetové firmy a zbývá začít vařit pivo. To by mohlo být za dva roky. Mníšek pod Brdy (Praha-západ) U bývalého pivovaru v Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ nebylo před deseti lety k poznání, k jakému účelu původně sloužil. Pivo se tu přestalo vařit již v roce 1928 a objekt začal pustnout. V roce 2001 ho začalo opravovat Divadélko Káji Maříka. Dnes tam jsou vedle divadelního sálu ještě restaurace, kanceláře a byty.

* LOBEČ Pivovar s barokním zámkem se nachází v obci na okraji chráněné krajinné oblasti Kokořínsko u Mšena na Mělnicku. Pivovar ze 17. století chátrá od poloviny 20. století, kdy ho užíval státní statek a několik soukromých majitelů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lucie Zikmundová

Na jeden den se mimořádně otevřel pivovar v Domažlicích. Lidé byli zvědaví, co s ním bude.

Ani nedořešený spor s pražskou společností neodradil radnici od pořádání Dne otevřených dveří v pivovaru. Památkově chráněný objekt byl zpřístupněn po dlouhých patnácti letech.

Obdivovat nedotčené prostory původní sladovny nebo část staré varny přišlo asi šest set chodských patriotů. „Chceme představit záměr, který s pivovarem máme,“ předeslal starosta Domažlic Miroslav Mach v úvodu každé z celkem osmi prezentací studie, podle níž by se měl nejstarší pivovar ve střední Evropě proměnit v minipivovar, restauraci, muzeum, výstavní galerii a koncertní sál. Využit by měl být i komín, z něhož by mohla být rozhledna.

Domažličané podle zájmu o prohlídku záměrům radnice fandí. „Bude to ale nesmírně náročné a nákladné, budou kolem toho velké debaty. Otázkou je, co na to řeknou památkáři, takže se to asi nevyřeší za jedno volební období,“ míní Karel Hutta ze Spáňova. „Náklady na stavební úpravy odhadujeme na šedesát milionů korun, s vybavením to vyjde na sto milionů. Peníze chceme získat z evropských fondů,“ přiblížil Mach.

Město však nejprve musí vyhrát spor s firmou, která měla podle dohody s předchozím vedením Domažlic zaplatit za pivovar 7,4 milionu korun. „Dokázat to nemůžeme, ale dozvěděli jsme se, že chtěli objekt obratem prodat,“ uvedl při prezentaci starosta. Proto když firma nedodržela slíbený termín, zastupitelé smlouvu vypověděli. Firma se však proti výpovědi odvolala.

Den otevřených dveří zpestřil křest nového CD Vobrázky skupiny Chodská vlna, která tak měla příležitost vyzkoušet akustiku prostor budoucího koncertního sálu. „Prostory pro muziku jsou to úžasné,“ liboval si kytarista kapely Pavel Morysek.

Vydařený křest mnohým z přítomných připomněl Domažlická humna, lidovou veselici, která se až do 60. let vždy o Chodských slavnostech konala v pivovarských sklepech. „Byly to hojně navštěvované a vydařené tancovačky. Jen tu všude na zemi bylo vlhko, takže to tu pokaždé dost klouzalo,“ vzpomněl na dobu před padesáti lety pamětník Josef Jírovec.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Klatovský deník | Autor: Václav Tauer

Protestní akce proti uzavření kutnohorského pivovaru se koná v sobotu v parčíku před pivovarem. Plakáty, které občany informují o protestní akci, organizované Janem Wiesnerem, mohou lidé vidět v obchodech, na středních školách či v restauracích v Kutné Hoře i okolí.

Celkem protestující roznesli kolem dvou stovek plakátů. „Dříve jsem všechno dělal sám. Teď už mám na pomoc štáb asi deseti lidí, kteří mi pomáhají vylepovat plakáty o protestní akci a plní i další úkoly,“ uvedl Wiesner.

Vystoupit mohou také radní

Úvodní proslov bude na akci patřit samotnému organizátorovi, dále vystoupí hospodský Bedřich Vágner a jiní.

„Pokud bude chtít vystoupit někdo z radnice, může, ale za předpokladu, že vystoupí i všichni ostatní z jiných politických stran, aby byla zachována názorová pluralita,“ upřesnil Wiesner.

Na komunikační internetové síti Facebook vznikla další skupina, která aktivity Jana Wiesnera podporuje. Nese název "Wiesner na radnici". Skupina už čítá více jak sto členů.

Hospodský ukončil spolupráci

Kutnohorské pivo přestal ze dne na den točit hostinský z restaurace Zlatý lev Bedřich Vagner.

„Celý život jsem točil kutnohorské pivo. Osmnáct let jsem věrně odebíral značku Dačický. Nikdo nás neinformoval o tom, že se výroba stěhuje jinam,“ rozhořčeně uvedl Vágner. Poté, co se o uzavření pivovaru dozvěděl, ukončil ze dne na den se značkou Dačický spolupráci. „Takové chování se mi nelíbí. Vedení firmy mělo o těchto změnách hospodské informovat,“ doplnil Vagner.

Tiskovou mluvčí společnosti Drinks Union Kateřina Eliášová nebyla po celé středeční odpoledne k zastižení.

Účastníkům protestní akce nabízí vstup, dopravu a pivo zdarma na havlíčkobrodské slavnosti piva Rebel vedení tamního pivovaru. Slavnosti se konají ve stejný den jako protestní akce. Pro zájemce budou po ukončení protestu před kutnohorským pivovarem přistaveny autobusy, které je odvezou na havlíčkobrodské slavnosti i zpět. Každý účastník dostane zdarma VIP vstupenku na oslavy a dvě poukázky na pivo.

„Pivovar Rebel má zájem o tento region. Po uzavření kutnohorského pivovaru jsme první nejbližší malý průmyslový pivovar, pokud nepočítám minipivovar v Kácově. Podnikáme zde obchodní aktivity. Oslovujeme hospody na Kutnohorsku plakáty s nápisem Kutnohorští rebelují a Rebel slaví narozeniny. Jedná se o podporu účastníkům akce v tom smyslu, abychom jim akci zatraktivnili,“ přiblížil obchodní záměry pivovaru Rebel ředitel Jiří Hušek.

Malé pivovary postupně mizí

„Před patnácti lety bylo v České republice kolem devadesáti pivovarů. Teď zbývá průmyslových pivovarů asi třicet. Jsou sdružovány v rámci skupin, kdy jedna skupina vlastní třeba šest pivovarů. Už to nejsou nezávislé pivovary. Skutečných regionálních pivovarů zůstalo už opravdu málo,“ dodal Hušek.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Irena Brandejská

Pivovar Černá Hora se navzdory ekonomické krizi chystá zvyšovat produkci. Výrobu piva chce příští rok z loňských 162 tisíc navýšit až na 250 či 260 tisíc hektolitrů ročně.

"Pivovar by tak překročil limit 200 tisíc hektolitrů a ztratil by status malého pivovaru, stane se z nás prostě nezávislý pivovar," vysvětlil majitel Jiří Fusek.

Produkci se podle něj daří zvyšovat i přes pokles poptávky na domácím trhu hlavně díky narůstajícímu vývozu do zahraničí, zejména do Číny.

"V době krize nám strašně pomohlo, že jsme už dva roky měli rozjednanou řadu kontraktů. Třeba Čína, kam vyvážíme hlavně pivní speciály, navýšila objednávky až na 44 tisíc hektolitrů piva ročně," uvedl Fusek s tím, že za celý loňský rok pivovar vyvezl do zahraničí jen asi 21 tisíc hektolitrů piva.

Černohorské pivo pijí i v Africe

Novou spolupráci podle něj navíc pivovarníci plánují i v dalších zemích - v Zimbabwe, Vietnamu, Gruzii, Rusku či Litvě. "Jednání máme naplánované i se zástupcem z Indie, kam bychom pivo dodávali do luxusních hotelů," popisuje Fusek.

I díky tomu nyní v Černé Hoře chystají třicetimilionovou přístavbu nových ležáckých sklepů, do kterých by se mělo vejít téměř osm tisíc hektolitrů piva. Od července zase spustí nová exportní linka.

"A v listopadu bychom v nejtěžší části výroby chtěli spustit robotizaci, robot nahradí manuální práci při balení a nakládání beden a sudů určených na export, počítáme s nonstop provozem," plánuje majitel pivovaru.

Výrobce piva ale investuje i jinde. V Černé Hoře už začaly bourací práce v místech, kde by do konce roku měla stát hrubá stavba čtyřhvězdičkového hotelu s pivními lázněmi za celkem 105 milionů korun. Zkušební provoz má odstartovat už v dubnu.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Pavla Komárková

Příliš silná koruna ubrala v minulém roce exportní zisk národnímu podniku Budějovický Budvar. Podle generálního ředitele firmy Jiřího Bočka tak pivovar přišel zhruba o 140 milonů korun.

Boček to řekl Deníku včera, kdy vedení společnosti oficiálně představilo auditované hospodářské výsledky roku 2008. Generální ředitel Budvaru odpověděl i na otázku ohledně plánované transformace Budvaru na akciovou společnost.

Zvýšený podíl

Silná koruna a dražší vstupní suroviny se podepsaly na tom, že pivovaru se snížil v meziročním srovnání vloni zisk, ačkoliv výroba se proti minulému roku zvýšila a výstav byl druhý největší v historii. Budvar vyrobil vloni celkem 1 312 580 hektolitrů piva a zvýšil svůj podíl na českém trhu ze 6,3 na 6,6 %.

Pivovar ale tratil na kurzu koruny. „Koruna posilovala vůči euru, libře a dolaru o deset až třiadvacet procent a takové navýšení nelze zákazníkovi promítnout do ceny,“ uvedl k zahraničnímu obchodu Boček. Zisk byl kvůli horším příjmům z exportu za rok 2008 nižší zhruba o 90 milionů korun, ve srovnání s rokem 2007.

Necelých 80% exportu Budvar směruje do pěti klíčových zemí – Německa, Velké Británie, Slovenska, Ruska a Rakouska. Mimo Evropu putuje 5,5 % vývozu do 19 zemí, například do Číny, na Nový Zéland, do Brazílie nebo do Mongolska.

Austrálie

Mezi nové importéry patří od minulého roku již zmíněná Čína, Kyrgyzstán nebo Sýrie. Změny jsou znát i v tradičních destinacích. Budvar například zahájil letos vývoz sudového piva do Austrálie.

V Číně se zatím obchod rozvíjí spíše v menších objemech, protože tamní domácí produkce je velmi levná. „Zisk na hektolitru u čínské tuzemské výroby je jeden dolar,“ popsal situaci v nejlidnatější zemi světa Boček a dodal, že některé zahraniční pivovary se z čínského trhu kvůli této skutečnosti i stáhly. Na dovážené pivo se navíc v Číně vztahuje daň z luxusu, takže získat tam dobré pozice není jednoduché.

Celkový vývoz vloni u Budvaru činil 581 518 hektolitrů piva a relativně stagnoval, což ale vedení firmy považuje za úspěch. Na vyspělých západních trzích se už totiž projevila hospodářská stagnace. „V Německu a Velké Británii došlo k významnému poklesu prodejů v gastronomii,“ upozornil Boček.

Budvar čtvrtým největším vývozcem

Svou roli v hodnocení objemu vývozu hraje i to, že rok 2007 byl z hlediska exportu pro Budvar rekordní. Celkově si však Budvar v exportu vede velmi dobře a je čtvrtým největším vývozcem piva v rámci České republiky a v exportu ležáku je dokonce na třetím místě. Na domácím trhu byl Budvar vloni výrazně úspěšný, zvýšil svůj tržní podíl a prodal 731 059 hektolitrů piva, což je o 9,7 % víc, než v roce 2007.

I do České republiky už přitom podle Bočka dorazila změna v chování spotřebitelů. Změna poptávky začala v posledním čtvrtletí minulého roku a přinesla snížení objemu vytočeného piva v restauracích. Ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2008 se v prvním čtvrtletí roku 2009 vytočilo v restauracích o 9 % piva méně.

Budoucnost Budvaru může ovlivnit jeho plánovaný převod na akciovou společnost. Transformační poradce má z dosavadních jednání podle generálního ředitele Jiřího Bočka jeden nezpochybnitelný výstup. „Transformace musí proběhnout podle speciálního zákona,“ řekl Boček a dodal, že pro další postup je klíčová analýza převoditelnosti práv k duševnímu vlastnictví Budvaru v zahraničí. Hlavní problém proměny pivovaru z národního podniku v akciovou společnost totiž představují ochranné známky.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Edwin Otta

Přes tři tisícovky lidí přilákal do areálu Pivovaru Rohozec slavnosti piva. Nádvoří pivovaru bylo zaplněné do posledního místa. Deníku to potvrdil ředitel pivovaru František Jungmann. „Zájem o naše slavnosti neustále roste, stejně jako zájem o naše pivo. Vzhledem ke stále rozšiřujícímu počtu návštěvníků začínáme uvažovat o zpřístupnění dalších prostor pivovaru po dobu slavností. Srdečně zvu všechny na podzimní akci rohozecké loučení s létem, která se koná na náměstí v Turnově dne 19.září a kde se zase můžeme společně dobře pobavit při našem Skaláku,“ řekl Deníku pivovarský ředitel.

Na své si během slavností přišel opravdu každý. Hrála dechovka Turnovanka, Zelenáči Mirka Hofmanna, The Peripetie (hudba 80 –let), Mackie Messer Band (dixiland), Veselí Pozůstalí. Vytočilo se 90 sudů piva. Lidé měli možnost ochutnat širokou škálu rohozeckého pivovaru. „Podskalák - výčepní, Skalák 11% světlý i řezaný, Skalák 12% světlý, Skalák 13% světlý i tmavý, Skalák Konopný ležák, Skalák Malina, Skalák Mixela a také nealkoholické pivo Skalák,“ prozradil František Jungmann.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek, Gabriela Bešíková

Po vlaňajšej úspešnej marketingovej kampaní, pokračuje v novej, menej rozsiahlej kampani od 1.júna 2008 Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Kým vlani bola základom rebrandingu nová profilácia značky STEIGER , založená na príslušnosti k regiónu - legende o jašteričkách a nájdení zlata v Banskej Štiavnici, v tomto roku je motív zlata prítomný tiež, ale dôraz kampane je posunutý na motto: Steiger – čisto prírodné zlato. Verejnosť by malo osloviť 220 000 visačiek na fľaše, 2000 PVC podložiek do zariadení HORECA, cca 150 bilbordov a mobilbordov, ale aj rozhlasové spoty a niekoľko printových plôch. To všetko doplnené aj kampaňou na internete. Súčasná kampaň má rozpočet 100 tisíc eur (3 mil.Sk) a prebieha od 1.júna do 31.júla 2009. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik.

Zdôraznil, že kampaň dáva dôraz na históriu zlatonosných Štiavnických vrchov, ktorá je prítomná v čisto prírodnom produkte - pive STEIGER. Po rebrandingu loga STEIGER, pivovar vlani uviedol na trh nové etikety a celý podporný marketing s novým logom. Na etiketách zaviedol tiež označenia classic pre 10-stupňové, premium pre 11-stupňové a gold pre 12-stupňové pivá, aké sa používajú v Česku.

,,Nová profilácia, založená na legende o nájdení zlata v Banskej Štiavnici, s ktorou je pivovar historicky spojený aj tým, že ho vlastnila, nahradila predchádzajúce profilácie „Kráľovský pivovar“ a „Templárski rytieri“, ktoré nevystihovali podstatu z ktorej pivovar vychádza. Správnosť nasmerovania profilácie potvrdzuje aj veľmi kladná odozva na tohtoročné bilbordové stvárnenia profilácie značky“, konštatoval E.Mihálik.

Rozhlasový spot v tomto duchu vyzýva: ,,Zastavte sa a spoznajte kus histórie uloženej hlboko v zlatonosných Štiavnických vrchoch. Ochutnajte pivo zrodené z jedinečnej vody a prírodných surovín. Svojou chuťou pripomína bohatstvo hôr a panenskosť prírody, z ktorej pochádza. Ochutnajte pivo, ktorého klasickú receptúru ako poklad strážia generácie sládkov. Ochutnajte Steiger, zlatú legendu z čistej prírody. Steiger – čisto prírodné zlato“.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Tržby a výstav piva ve vyškovském pivovaru stále klesají. Jedinou možnost jak tento stav zvrátit, vidí stát v pronájmu podniku. Město to znepokojuje.

Ještě v roce 2000 navařil vyškovský pivovar osmasedmdesát tisíc hektolitrů piva. Vloni už jen třiatřicet tisíc. Tím se vrátil o šedesát let zpátky.

Kvůli takovému vývoji uvažuje ministerstvo zemědělství, které je stoprocentním akcionářem podniku, o jeho pronájmu. Zatím mu v tom ale brání nedořešené majetkové spory s církví.

„Na církevní historický majetek, kterým nepochybně majetek obchodní akciové společnosti Jihomoravské pivovary je, není možné provést privatizaci převodem akcií této společnosti se státní účastí na jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobu. Vláda České republiky schválila návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Do doby schválení tohoto zákona dalším legislativním krokem by byl prodej podniku, nebo jeho části pouze obcházením privatizačního zákona,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Dodal ale, že pronájem představuje jedinou možnost jak zvrátit propad podniku.

Ředitel pivovaru David Kaprál na tuto informaci reagovat nechtěl. Podniká však podle svých slov všechny možné kroky k tomu, aby vyškovské pivo dostal zase na výsluní.

Najal pivovarské obchodníky, kteří mají za úkol zákazníky opečovávat, rozjel reklamní kampaň a snaží se dobýt zpátky alespoň některé ztracené pozice v okruhu do šedesáti kilometrů od pivovaru. „Fabrika je kvalitní, má výborný produkt. Akorát ho neuměla v minulosti patřičně prezentovat a prodat. A na tom teď pracujeme. Výsledky se však neprojeví hned. Rád bych je viděl po létě tohoto roku,“ uvedl Kaprál, který podnik vede od loňského října.

Problémy vyškovského pivovaru znepokojují také město. „Jde o tradici a také o problematiku prostoru, kde dnes pivovar sídlí. Je v centru a v městské památkové zóně. Pokud by došlo ke změně majitele, je otázkou, jak by s tímto majetkem naložil. Pokud by se tam nemělo vařit pivo, nedokážu si to představit,“ řekl starosta Vyškova Petr Hájek.

Pivovar Vyškov je ryze státní firmou. Je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary se sídlem ve Vyškově. „Tu založilo ministerstvo zemědělství v roce 1994. Stát do ní soustředil především restitučně ohrožený a „takzvaný“ církevní majetek původní akciové společnosti Jihomoravské pivovary Brno,“ vysvětlil před časem Vorlíček.

Katolická církev na svůj bývalý majetek vznesla nárok už počátkem devadesátých let a situaci se dodnes nepodařilo vyřešit. Na vyškovský pivovar doléhá tlak velkých konkurentů a zuřící cenová válka. Nedokázal si poradit s agresivní prodejní politikou konkurenčních soukromých pivovarů. Ztrácel tak zákazníky, a to dokonce i v domácím prostředí na Vyškovsku, kde měl ještě před pár lety „zabetonované pozice“.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Auto a foto: Šárka Dubská

Pitie piva ľudia u nás obmedzili. Môže za to kríza, ale aj konkurencia nealkoholických nápojov.

Tento rok sa nezačal pre výrobcov piva najlepšie. Za prvé tri mesiace si medziročne na výrobe piva odrátali približne 12 percent. „Veľký výpadok bol hlavne v januári, a to 15 percent," povedal výkonný riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. Celkovo sa však podľa neho vyrobilo menej piva v celej Európe.

Za poklesom výroby vidí Šusták ekonomickú situáciu obyvateľstva, ale aj počasie. Tohtoročné prvé tri mesiace boli totiž o čosi chladnejšie než tie minuloročné, apríl bol zasa teplejší. Vo štvrtom mesiaci sa už pivovary dostali do výrobného plusu - asi o jedno percento.

Či však bude celý rok v rovnakom duchu, je zatiaľ otázne. Odhad spotreby piva na Slovensku však hovorí, že sme vlani vypili na osobu o vyše štyri litre piva menej než v roku 2007.

Pivo ustupuje minerálkam?

Hlavu v smútku majú zrejme najmä krčmári, a to pre krízu. „V čase krízy spotrebitelia obmedzujú svoje výdavky práve na reštaurácie a gastronómiu mimo domova," hovorí Ladislav Csengeri z prieskumnej agentúry GfK Slovakia.

Niektoré pivárne už rozdiel pociťujú. „Zaznamenali sme mierny pokles konzumácie piva," povedal majiteľ bratislavského Slovak pubu Alojz Hlina. Podľa neho však výraznejšie klesal predaj drahých destilátov a vína.

Približne 20-percentný prepad predaja piva hlási napríklad banskobystrický podnik Červený rak.

Väčšina oslovených podnikov zatiaľ nepostrehla, že by sa u nich vypilo menej piva. „Je to zhruba rovnaké, ako to bolo," hovorí majiteľ žilinskej pivárne Nosorožec.

Oslovení majitelia podnikov si zatiaľ nevšimli, že by sa návštevníci viac obzerali po nealkoholických nápojoch než po pive. Pivovary Topvar však hovoria aj o takejto vyostrujúcej sa konkurencii pre pivo. „Môže za to zmena životného štýlu, spotrebiteľského správania, ale aj väčšia ponuka rôznych nápojov," povedala hovorkyňa firmy Drahomíra Mandíková.

Tento trend do istej miery nahráva aj nealkoholickému pivu. Jeho predaj sa podľa Dušana Viszta, marketingového riaditeľa spoločnosti Heineken, zvýšil za posledné roky až štvornásobne.

Topvar zasa vraví, že pivári prechádzajú na slabšie pivá. „Preferencie sa posúvajú od ležiakov vyššej stupňovitosti k menej alkoholickým pivám. Aj za tým je údajne snaha ľudí o zdravší životný štýl. Voľbu spotrebiteľov ovplyvňuje aj to, že desiatka je lacnejšia ako dvanástka," hovorí Mandíková.

Pomôcť môže leto

Analytik agentúry Terno Ľubomír Drahovský tvrdí, že na spotrebu piva vplýva veľa faktorov. „Menej piva sa pije v mestách, viac na vidieku. Na spoločenských stretnutiach sa začínajú presadzovať skôr nesýtené nápoje. Ďalším faktorom je znížená kúpyschopnosť obyvateľstva," hovorí Drahovský.

Tam, kde je vyššia nezamestnanosť, ľudia podľa analytika obchodu častejšie uprednostnia návštevu potravín pred pohostinstvom a „fľašku piva vypijú radšej rovno pred obchodom".

Pivovarníci či združenie výrobcov piva však vidia svoju budúcnosť ružovejšie. „Dno sme asi už dosiahli. Tento rok sa zrejme skončí stabilizáciou na úrovni minulého roka," povedal Šusták. V rast trhu verí aj Viszt, kľúčom k tomu je však teplé leto: „Bude to závisieť hlavne od počasia. Teplé letné mesiace dokážu urobiť aj 40 percent predaja".

Plechovky a fľaše sú v kurze

Celková spotreba piva u nás síce klesá, ale plechovky a fľaše kupované v obchodoch sú čoraz obľúbenejšie.

Plechovkám a fľašiam dávajú konzumenti piva na Slovensku čoraz častejšie prednosť pred návštevou pohostinstva. Ak sa pred tromi rokmi pivo zo sudov podieľalo na celkovom predaji u nás 43 percentami, vlani to už bolo len 37 percent.

Zvýšenie predaja piva si pochvaľujú obchodné reťazce. „Zaznamenali sme ho vo všetkých druhoch balení. Sme už nad pôvodne plánovanými číslami," povedal hovorca Kauflandu Martin Gärtner. Záujem o značky závisí podľa neho od akcií.

Nárast predaja piva zaznamenali aj reťazce Lidl a Tesco. „Dobre sa predáva pivo v plechovkách a PET fľašiach, kde predaj stúpol o vyše 25 percent," povedala hovorkyňa Tesca Oľga Hrnčiarová.

Mierny nárast spotreby piva v roku 2008 oproti predchádzajúcemu roku potvrdzuje aj prieskum GfK Slovakia. Vlani totiž podľa neho členovia domácností u nás vypili 1,286 milióna hektolitrov piva, rok predtým to bolo 1,27 milióna hektolitrov.

Tento rok pritom podľa agentúry GfK nemusí byť pre reťazce v predaji piva taký dobrý ako minulý. Pivo zdraželo, a to by mohlo mať na jeho predaj rovnako negatívny vplyv ako zvýšenie spotrebnej dane v roku 2003.

„Ceny sme upravovali v marci tohto roka a to v priemere o 6,3 percenta," povedala hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar Drahomíra Mandíková. Šesť až sedem percent pridala k cenám v marci aj spoločnosť Heineken.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk

Na Vyškovsku i v okolí už zase začíná být pivovar vidět. Je možné potkat zelené slunečníky s pivovarským logem. Vyškovské pivo je možné koupit v Brně i v hypermarketech.

Podnik je generálním partnerem hudebního festivalu. Napěněný půllitr Vyškovského piva s diblíkovskými růžky visí na kdekterém bilboardu, reklamu je slyšet i v rádiu. Každou chvíli se už v obchodech objeví nové modernější láhve s dlouhým krčkem a výraznějšími etiketami.

To vše dokazuje, že Pivovar Vyškov boj o přežití nevzdává.

Nový ředitel David Kaprál, jehož do čela podniku před devíti měsíci dosadilo představenstvo společnosti z rozhodnutí jediného akcionáře, kterým je ministerstvo zemědělství, si dal vysoké cíle. A to vylepšit recepturu, zvýšit prodej, získat nové odběratele a hlavně dokázat, že vyškovské pivo je kvalitní. Jak se plány daří?

Měl jste především v úmyslu zlepšit obchodování…

Posílili jsme a obměnili obchodní úsek, který začíná navazovat vztah se zákazníky a nabírat zkušenosti. Od března máme i nového obchodního ředitele. Velkoobchodní odběratelé mají výhodnější ceny a lepší servis. Daří se obnovovat komunikaci se zákazníky, která dříve vázla. Obchodníci jsou vedení k tomu, aby zákazníky opečovávali, operativně vše řešili. Ne jako v minulosti, kdy zákazníci obchodníky ani neviděli.

Podařilo se navýšit prodejní místa?

Získávání nových zákazníků není tak rychlé, jak bychom si přáli. Ale postupně nové klienty získáváme. Připravujeme spolupráci s několika restauracemi v Brně, kde se v minulosti Vyškovské pivo točilo, ale pozice jsme ztratili. Snažíme se je dobýt zpět. Hledáme i možnosti ve Vyškově a okolí. Podařilo se nám vyjednat lepší podmínky v jednom obchodním řetězci. Namísto dvou provozoven tohoto řetězce se Vyškovské pivo bude prodávat v šesti. Provádíme tam i ochutnávky a na prodeji je to vidět. Jsou to malé krůčky, ale posouvají nás k cíli.

Vyškovské pivo ale v poslední době nemělo dobrý zvuk…

Zdejší obyvatelé trpí slabším patriotismem. V regionu je bohužel moderní Vyškovské pivo podceňovat. Vtípek o tom, že z něho měl někdo střevní potíže se rozmohl až ve fámu. Svůj podíl má také dnes už zlidovělá hláška z Polívkova filmu Dědictví, která pověsti Vyškovského piva hodně uškodila. Naše pivo je však přezíráno zcela neprávem. Budeme se o to snažit lidi přesvědčit, ale počítáme s tím, že to bude v dlouhodobější perspektivě.

Budete recepturu piva měnit?

Novinkám se nebráníme. Zkoušíme nové postupy u Džbánu a nealkoholického piva. Jde jenom o drobné změny. Na vyvážené chuti stále pracujeme.

Jak přesvědčíte lidi o kvalitě Vyškovského piva?

Uvádíme reklamní kampaň, která probíhá na bilboardech, v tisku, v rádiu. Její dopad ale zatím vyhodnotit nemůžeme. Veřejné mínění se mění velmi pomalu.

Také jsme pozvali do podniku zástupce radnice Vyškova a starosty z okresu. Starostové jsou důvěryhodní lidé a můžou nám pomoci ovlivňovat veřejné mínění. Rozhodně se své funkci propagací pivovaru nezpronevěří, protože ten k našemu regionu patřil, patří a měl by patřit. Věříme že v obecních hospodách nebo na obecních společenských událostech by se díky nim mohlo vyškovské pivo objevit.

Reklama hlásí, že Vyškovské pivo je nejpoctivější na Moravě. Čím můžete toto tvrzení podpořit?

Stojíme si za tím, že Vyškovské pivo se vaří tradičním a poctivým způsobem bez použití technologií na urychlení výroby piva nebo jakýchkoli náhražek tradičních surovin. Některé ležáky zrají až devadesát dní. Používáme český slad a chmel, přestože z Německa nebo Itálie by nás vyšel na polovičku. Chceme však udržet kvalitu. Zažádali jsme o značku České pivo. Spousta ocenění v minulosti tomu dává za pravdu. Poslední úspěch je z listopadu 2008, kdy jsme získali zlatou medaili za Havrana.

Bude vaše pivo víc vidět na společenských událostech?

Jsme mnohem aktivnější. Jsou víkendy, kdy jsme na třech kulturních nebo sportovních akcích najednou. Chystáme se třeba i na vyškovský festival Rockshock. Pořadatelé vytvořili dokonce Rockschock patroly, které provádějí ochutnávky a reakce jsou velmi pozitivní.

Jak můžete konkurovat velkým soukromým pivovarům, které hostinským na oplátku za dlouholetou smlouvu nabízejí vybavení od slunečníků až po ledničky?

Kdyby jim nabízeli jenom slunečníky a ledničky. To my nabízíme taky. Ale velmi těžko se konkuruje peněžním vkladům. To je věc, o které se moc veřejně nemluví. Postupně však získáváme půdu pod nohama. Jsou hospodští třeba v Brně, kteří jsou ochotní točit jenom Vyškovské pivo a přitom kromě standardních věcí nenabízíme žádné převratné výhody.

Co připravujete do budoucna?

Na příští rok chystáme oslavu 330. výročí založení pivovaru. Tuto příležitost musíme řádně využít. Pivovarů s takovou tradicí není mnoho.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Šárka Dubská

V topoľčianskom pivovare čaká v sobotu, 4. júla, na všetkých návštevníkov zo širokého okolia skvelá zábava a výborný program. Pre milovníkov hudby sú pripravené vystúpenia známych slovenských umelcov.

Na svoje si prídu aj milovníci piva, ktorí budú mať počas exkurzií jedinečnú možnosť nahliadnuť do tajov výroby tohto zlatého moku. Tento ročník sa bude niesť v znamení tradície a osláv 45. výročia uvarenia prvej várky piva v topoľčianskom pivovare. Pivovar navarí pre verejnosť výnimočne na túto príležitosť aj 2 pivné špeciály, ktoré sa bežne nikde inde ochutnať nedajú – tankové a kvasinkové pivo Topvar.

Prehliadka známeho pivovaru spojená s odborným výkladom procesu výroby topoľčianskeho piva, množstvo dobrej zábavy sprevádzanej vystúpeniami známych umelcov, to všetko bude súčasťou tretieho ročníka Dňa Topvaru v topoľčianskom pivovare, ktorý sa uskutoční v sobotu, 4. júla 2009. V čase od 13.00 do 22.00 hodiny bude pre verejnosť pripravený atraktívny sprievodný program a vystúpenia obľúbených umelcov, akými sú skupina HEX, speváčka Zdenka Predná, či humoristická dvojica Robo Kajzer a Peter Meluš a iní.

Milovníkov histórie, ale nielen ich, určite zaujme pivné múzeum a na súťaživých čakajú atraktívne súťaže o zaujímavé pivné výhry. Podujatím budú hostí sprevádzať obľúbení moderátori Katika a Marcel. Na Deň Topvaru pripravia topoľčianski pivovarnícki majstri aj dve špeciálne pivá. Prvým bude tankový Topvar – svetlé nepasterizované pivo. Tým druhým bude kvasinkový Topvar – nefiltrované pivo, plnené priamo z ležiackeho tanku z pivnej pivnice. Ide o najčerstvejšie prírodné pivo, teda o naozajstnú pivnú lahôdku.

„Tohtoročný Deň Topvaru bude naozaj výnimočný, nakoľko si v rámci neho pripomenieme 45. výročie uvarenia prvej várky piva v topoľčianskom pivovare. Pre hostí sme už tradične pripravili veľmi zaujímavý sprievodný program, takže verím, že potešíme všetkých milovníkov zlatistého moku a nadviažeme tak na dva predchádzajúce úspešné ročníky,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s.

Skutočnosť, že minulý ročník Dňa Topvaru bol naozaj úspešný a návštevníci s ním boli spokojní, potvrdila nielen skvelá účasť, ale aj pozitívne hodnotenia v prieskume spokojnosti, do ktorého sa zapojilo celkovo 2472 návštevníkov. Až 1956 z nich oznámkovalo organizáciu podujatia na jednotku. Akcia sa, rovnako ako aj minulý rok, uskutoční v areáli pivovaru na Krušovskej ceste v Topoľčanoch.

Vstup na Deň Topvaru je voľný a o nezabudnuteľné zážitky núdza určite nebude. Počas celého dňa bude premávať bezplatná autobusová doprava od zastávky Autobusová stanica Topoľčany (MHD č. 37) do pivovaru Topvar a späť.

Topvar je charakteristický výraznou, ale príjemne doznievajúcou horkosťou, sladovou plnosťou a rezkosťou, danou prirodzeným obsahom oxidu uhličitého. Jeho výnimočné vlastnosti – príjemne harmonická plná chuť, bohatá trvanlivá pena, ľahká stráviteľnosť a osviežujúce účinky, ho zaraďujú medzi najobľúbenejšie pivá na trhu.

V dnešnej dobe sa väčšina pív varí na jeden rmut. Medzi slovenskými pivami tvorí výnimku práve značka Topvar, ktorá sa tradične, podľa pôvodnej receptúry, varí na dva rmuty. Topvar patrí medzi spodne kvasené pivá a dodnes sa pripravuje tradičným spôsobom kvasenia v špeciálnych otvorených kvasných nádobách. Pri výrobe tohto obľúbeného piva sa používa žatecký chmeľ, ktorý je najkvalitnejším a najdrahším chmeľom na svete. 45 rokov výroby piva v topoľčianskom pivovareSedemstoročná tradícia varenia piva v topoľčianskom regióne, priaznivé klimatické podmienky, kvalitná voda a v neposlednom rade významné produkčné oblasti pestovania kvalitného sladovníckeho jačmeňa predurčili založenie pivovaru v Topoľčanoch.

Prvé varenie piva, v rámci ktorého bola uvarená várka 10% svetlého piva, sa uskutočnilo v topoľčianskom pivovare 23.3.1964. Prvú várku piva uvaril Stanislav Lacika z Prašíc. Následne 29.4.1964 začali prvé fľašky Topvaru opúšťať stáčaciu linku. Na prvomájových oslavách v roku 1964 mali obyvatelia Topoľčian a jeho okolia po prvýkrát možnosť ochutnať topoľčianske pivo. Pamätníci tvrdia, že bolo vynikajúce. Dobré klimatické podmienky, kvalitná voda a ostatné suroviny predurčili topoľčiansky región na výrobu piva, ktorej počiatky siahajú do 13. storočia. Prvá várka piva Topvar bola uvarená v roku 1964. Pre zachovanie reputácie Topvaru starostlivo vyberáme najkvalitnejšie suroviny a dodržujeme tradičnú receptúru. Topvar vďaka svojej harmonickej a plnej chuti, ľahkej stráviteľnosti a osviežujúcim účinkom patrí medzi najobľúbenejšie pivá.

Topvar, spolu so značkami Pilsner Urquell, Smädný Mních, Velkopopovický Kozel, Šariš, Gambrinus a Radegast Birell, patrí do portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller.

Zdroj: Infoline.sk |Autor: Pivovary Topvar / Omni

Kríza už niekoľko mesiacov trápi naše európske pivovary. Po tom, čo holandský Heineken zatvoril svoje dva pivovary v Česku, na rad prichádza aj nemecký závod dánskeho koncernu Carsleberg. Výrobcovia zlatého moku sa tým snažia vyrovnať sa s poklesom spotreby piva. Podľa analytika agentúry Terno Ľubomíra Drahovského je to spôsobené najmä tým, že preferencie spotrebiteľov sa odklonili na iné nápoje, či už na nealko alebo na víno. Najväčšie koncerny v Európe sa preto zbavujú tých, ktoré im vynášali najmenší zisk.

Spoločníkom sa nedarí

Carslberg, štvrtý najväčší výrobca piva na svete, zatvára v nemeckom meste Breunschweig svoj závod. „Nemôžeme to komentovať, pretože ešte iba prebiehajú rokovania s možnom potenciálnom kupcovi,“ uvádza pre HN šéf komunikačného oddelenia Carslbergu Jens Bekke. Okrem neho bola pred časom firma donútená zrušiť 270 pracovných miest v Dánsku, Nórsku a v pobaltských štátoch. Na podobné opatrenia pristúpili aj vo Francúzsku, v Británii či Taliansku. Samotný koncern však tvrdí, že krízu až tak nepociťuje, uvádza iba, že tieto kroky sú súčasťou reštrukturalizačných opatrení, ktorými reagujú na neistú situáciu na trhu.

Dôkazom toho je aj fakt, že spoločnosť plánuje v tomto roku prostredníctvom svojej chorvátskej pobočky Carlsberg Croatia preinvestovať asi 170 miliónov chorvátskych kún (v prepočte asi 23 miliónov eur). V Koprivinici, kde má Carlsberg svoju pobočku, sa mu podľa šéfa komunikačného oddelenia darí veľmi dobre. V priebehu tohto roka tam dokonca plánuje zvýšiť počet zamestnancov o desať percent. „Vo všeobecnosti robíme iba štrukturálne zmeny, pretože máme dostatok kapacít na iných trhoch,“ dodáva Bekke. Carslberg sa v týchto dňoch vyjadril aj o plánovanej expanzii do Ázie.

Carlsberg spolu s Heinekenom si minulý rok podelili škótsky pivovar Scottish & Newcastle, aby si tým zabezpečili silnejšiu pozíciu na trhu. Rok nato oznámili, že zisky z neho nie sú také, ako očakávali.

Vyššia cena

Zatváranie pivovarov totiž ohlásil aj Heineken. Ten sa zbavil pobočiek v Znojme a Kutnej Hore. „Ich zatvorením chceme zoptimalizovať efektivitu. Urobili sme dôkladnú štúdiu, z ktorej vyplynulo, že tieto závody nevykázali dostatočný potenciál v budúcich investíciách,“ zhodnotil nám hovorca Heinekenu Jeroen Breuer. Budúce plány, aj čo sa týka Slovenska, odmietol hovorca konkretizovať, podobne ako Anheuser Busch InBev. „Samozrejme, že sa snažíme hľadať najvhodnejšie cesty na zvýšenie ziskov, ale o možnom zatváraní či rušení pivovarov nemôžme nateraz hovoriť,“ uviedla nám hovorkyňa spoločnosti Marianne Amssoms.

Dôvodom, prečo firmy hľadajú takpovediac nové útočiská na iných trhoch, je aj to, že spotrebitelia zmenili preferencie a zlatému moku ľudia „neholdujú“ tak, ako v minulosti. Rovnako aj cena piva v poslednom období narástla, čo mohlo znamenať, že jeho výroba prestala byť efektívna najmä pre menšie závody v Európe.

„Pivo stratilo na módnosti a stratilo svojho zákazníka. Jedným z dôvodov je zmena preferencií, ako aj jeho cena,“ tvrdí pre HN Drahovský.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Marta Hilkovičová

Dnes se opět zaměříme na konzumaci piva, především na preferenci typu a jednotlivých značek. Muži nejčastěji kupují točené pivo, zatímco ženy pivo lahvové. Přitom točené pivo jednoznačně vede u mladých do třiceti let, nejčastěji ho kupují tři čtvrtiny z nich. Naopak s rostoucím věkem roste podíl piva lahvového, které tvoří u starších šedesáti let více jak čtyři pětiny. V pořadí značek se poměrně jednoznačně umístila na prvním místě "Plzeň" kterou považuje za nejlepší pivo bezmála třetina dotázaných. Podstatně více je přitom oblíbena mezi muži, ženy naopak výrazně lépe hodnotí chuť Radegastu a Velkopopovického Kozla. Pokud jde o pořadí pěti nejčastěji kupovaných piv, situace odpovídá pivní preferenci, pouze Gambrinus na prvním místě střídá "Plzeň" a Budvar je nahrazen Staropramenem.

Snapshots je unikátní on-line systém k rychlému získávání aktuálních informací z trhu, které jsou zjišťovány na reprezentativním panelu internetové populace ČR na vzorku 575 lidí ve věku 15-69 let.

Zdroj: M&M iHNed.cz

Vážení přátelé,

už to nepotrvá ani měsíc a budou tu zas Nepomucké pivní slavnosti, které stejně jako vloni pořádá naše občanské sdružení. Změna, s níž jsme minulý rok přišli, se zřejmě osvědčila - návštěvníci dorazili ve větším počtu, něž bývalo v posledních letech zvykem a především byli navýsost spokojení.

Takže i letos budeme pokračovat stejným směrem. Tradiční nepomucká akce bude opět v prvé řadě pestrou přehlídkou českého piva doplněnou multižánrovým hudebním programem a samozřejmě i bohatým výběrem nejrůznějších dobrot pivní gastronomie.

Nepomucké náměstí bude tedy třetí červencovou sobotu (18.7.) hostit výčepy již více než dvaceti, převážně menších, českých, moravských i zahraničních pivovarů, které představí své desítky, ležáky i lecjaká netuctová - kvasnicová, pšeničná či tmavá piva. Pokud by někdo neměl chuť na hlavní nápoj slavností, bude zde i šenk s víny z Moravy, bar s míchanými nápoji nebo stánek s čistými přírodními šťávami.

Ke kvalitnímu pití patří samozřejmě dobré jídlo, proto jsme nezapomněli ani na širokou nabídku nejrůznějších specialit. Pokud dorazíte, budete moci ochutnat živáňskou pečeni, uzené krůty a pečená kuřata, klobásy na grilu, angus burgery a steaky z místního ekologického chovu, švýcarské sýry, australské masové koláčky, preclíky a pivní tyčinky, gyros, pizzu, langoše i cukrovinky.

Při loňské akci se ukázalo, že jde nejen o slavnosti piva, ale také o sousedské setkání v nejlepším slova smyslu. Akci navštívili důchodci i mladí, starousedlíci i chalupáři, místní i přespolní...

Hudební program byl koncipován jako stylově rozmanitý, aby v něm každý našel tu svou notu - a pokud zrovna ne, tak aby nikterak nerušil. Pódium totiž nedominovalo prostoru a zvuk nedrtil mohutnými decibely celé okolí. Kdo si chtěl jen tak popovídat u dobrého pití, jistě našel na náměstí klidné místo. Obdobně tomu bude i letos. Stejně tak i hudební produkce bude opět velice pestrá - od klasické dechovky, přes staropražské písničky, folk, country, jazz a pop až po rock, punk i řádně tvrdý metal. Pro milovníky elektronické hudby a zlámaných beatů je navíc připravená popůlnoční taneční party v klubu Coffee-shop.

A na závěr přichází ta nejlepší zpráva. Díky podpoře městského úřadu Nepomuk a především sponzorů, hlavně místních malých i větších firem bude vstup na 17. Nepomucké pivní slavnosti, pro velký úspěch opět zdarma!

Pokud budete mít zájem o další informace, naleznete je na tradičních internetových stránkách.

Zdroj: Pavel Kroupa, mluvčí o.s. Nepal

K dnešnímu dni vyřazujeme z BuyListu společnost Heineken, tento akciový titul nenaplnil naše očekávání. Kurz akcií propadl od zařazení do BuyListu o více jak 35 %. Zároveň vyprodáváme tento akciový titul z modelového Portfia, a to za cenu 25,39 euro. Díky akvizici britského pivovaru Scottish & Newcastle byl Heineken nucen výrazně zvýšit své zadlužení, což se negativně projevilo na hospodaření společnosti a vývoji kurzu akcií. Právě ohromné výdaje na splácení dluhu vedou v současné době k omezování investic a snižování nákladů. Očekáváme, že značné náklady na akvizice, které společnost v předchozích letech uskutečnila, budou negativně ovlivňovat hospodaření i v následujících měsících. Fio, burzovní společnost, a.s., Josef Novotný, finanční analytik Dozor nad Fio, burzovní společností, a.s. vykonává Česká národní banka.

Zdroj: Finance.cz | Autor: Josef Novotný

Pivo v tubě? Zní to hrozivě, nicméně výrobce prohlašuje, že chutná lépe než z plechovky. Stačí jen potlačit předsudky a svůj oblíbený mok si můžete strčit třeba do kapsy u kraťasů.

"Je jako z opravdového výčepu!" hlásá společnost Beverage Pouch Group, která vytvořila nový systém prodeje piva, aby ulehčila výrobcům plnění do nemotorných plechovek, a zároveň zjednodušila systém kupování drahých plnících linek.

Nejlepší částí inovativního obalu je "organoleptická struktura vnitřního filmu", která nemění chuťovou strukturu piva a zachovává tak jeho absolutní přirozenost. Mírně pružné pouzdro nechává dostatečný prostor i bublinkám v pivu. Zatím se tento patent nedostal do prodeje, ale řada výrobců a prodejců piva už jednají s firmou o možných vylepšeních tohoto unikátního systému.

Zdroj: Blesk.cz

Plzeňský Prazdroj zahajuje export tankového piva Pilsner Urquell, které se tak stává jediným českým pivem, které se vyváží z ČR v cisternách, a to hned do dvou zemí – na Slovensko a do Rakouska. I zahraniční milovníci piva si ho tak mohou vychutnat z pivního tanku. V závěru minulého týdne byly slavnostně otevřeny dvě tankovny Pilsner Urquell v Bratislavě a jedna v historickém centru Vídně.

Tankovny používají nerezové tanky o objemu 10 hl či 5 hl, ve kterých je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku. Pivo při skladování a čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem. To spolu s instalací pouze v podnicích s dostatečně velkou výtočí zaručuje, že pivo z tanku je vždy čerstvé a v nejlepší kondici.

„V České republice se dnes Pilsner Urquell čepuje z tanku v desítkách restaurací a pivnic. Nikde jinde v Evropě a zřejmě ani na světě nedosahují tankovny takového rozšíření a propracovanosti jako v ČR, kde tomu nahrává role piva jako národního nápoje. A kdo jiný než Pilsner Urquell jako zakladatel celého pivního druhu by měl být prvním českým exportním pivem, jehož nenapodobitelnou chuť si mohou pivní znalci v zahraničí vychutnat v půllitru načepovaném z tanku,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Videňskou tankovnu museli povolit i benediktinští mniši

Tankovna s názvem “Zattl” se nachází v jedné z nejnavštěvovanějších lokalit rakouského hlavního města, poblíž unikátního trojúhelníkového náměstí Freyung plného paláců zvučných jmen (Kinski, Windischgrätz či Harrach). Nabízí k posezení 380 míst uvnitř a 350 míst na venkovní zahrádce. Na čepu má i rakouská piva, ale jen Pilsner Urquell se čepuje

ze čtyř pětihektolitrových tanků. Cisterna s 20hl piva vyráží z Plzně do Vídně jednou týdně.

Michael Zattl, majitel nově otevřené tankovny a zároveň známý vídeňský restauratér, říká: “Pilsner Urquell je jedno z nejlepších piv na světě, pivo extra třídy s osvěžující chutí, které se i barvou zcela odlišuje od rakouských piv. Jsem velmi rád, že právě naše restaurace jako první ho může v Rakousku nabídnout z pivních tanků.”

Freyung je historicky významná lokalita a zřízení tankovny si žádalo řadu povolení včetně svolení opata benediktinského kláštera Schottenstift, který vznikl už v roce 1155 a nachází se v bezprostředním sousedství restaurační zahrádky. Mniši ve své prodejně prodávají i několik druhů klášterních piv a museli se přesvědčit, že tankovna pro ně nebude konkurencí.

Slovensko: teprve druhá značka z tanku

V Bratislavě je od minulého týdne tankový Pilsner Urquell v nabídce hned ve dvou restauracích: Prazdroj v Mostové ulici na Starém Městě a Alfa v Jiráskově ulici v Petržalce. Na Slovensku není dosud systém tankoven příliš rozšířený a Pilsner Urquell je (po slovenském Šariši) teprve druhá pivní značka, která se zde čepuje z tanků.

Technický popis principu tankovny (systém bag-in-box)

• Nerezový tank o objemu 10 nebo 5 hl uložený naležato.

• Vnitřní sterilní vak vyrobený z polypropylenu, absolutně neprodyšný. Neuvolňuje žádné součásti ze sloučenin, je recyklovatelný. Každý vak se zásadně používá jen jednou.

• Pivo se čepuje s použitím kompresorů, ven se dostává tlakem vzduchu na vnější stranu plastového vaku. Důležité je, že nedochází ke kontaktu vzduchu s pivem.

• Měření spotřeby piva se provádí na digitálním průtokovém zařízení.

• Tanky jsou umístěny v izolované místnosti – tankovně, chlazené na teplotu 5 – 8°C. Existují už i dvouplášťové tanky, jejichž chlazení je energeticky ještě úspornější a mohou být umístěny např. i přímo v prostorách pro hosty

• Tankovna je stavebnicového typu, je možné ji rozebrat a opět složit jinde.

• Z tanku lze rozvést pivo až do 4 nezávislých kohoutů.

• Zavážení piva - cisterny vybavené oddělenými komorami o objemu 10, 20 a 30 hl. To umožňuje jak závoz piva do více hospod, tak závoz různých značek v jedné cisterně.

Výhody systému tankoven „bag-in-box“

Z pohledu spotřebitele

• Pivo má správný říz, není přesycené, jako se to může někdy stát v případě nesprávného čepování ze sudů.

• Tankovny se instalují u dlouhodobě ověřených partnerů, kteří se dokáží o pivo postarat na nejvyšší úrovni a za svoji péči o pivo obdrželi „Certifikát kvality“.

• Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je určitá minimální týdenní výtoč. Pro 10 hl pivní tanky je doporučeno 20 hl týdně a pro 5 hl tanky 10 hl týdně. To zaručuje, že pivo z tanku je vždy čerstvé a v nejlepší kondici.

Z pohledu zákazníka (hostinského)

• Zákazníci oceňují kvalitně ošetřené pivo čepované z tanků, což se příznivě odráží na jejich přízni hospodě a množství spotřebovaného piva.

• Lépe se udržuje správný tlak, což usnadňuje vlastní čepování do sklenic.

• Odpadá časté narážení sudů, hostinský se může věnovat jen svým hostům.

• Chlazení piva v tancích je energeticky úspornější.

• Systém tankoven je možné rozvést až do čtyř nezávislých výčepů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Holandský Heineken redukuje závody v Česku. Jeho hurbanovskému pivovaru zatiaľ nič podobné nehrozí.

Heineken, ktorý je tretím najväčším výrobcom piva na svete, minulý týždeň oznámil, že v Čechách zatvorí pivovary v Kutnej Hore a Znojme.

V piatok už uvažoval aj o tom, že pivovar Krušovice spojí s úsťanskou firmou Drinks Union, a to najneskôr v polovici budúceho roka. „To je len technická alebo účtovná vec," povedal pre Hospodářské noviny člen predstavenstva Heinekenu ČR Jiří Daněk. Dôvodom na zrušenie znojemského pivovaru bola najmä zlá dopravná dostupnosť, keďže sa nachádzal v blízkosti pamiatky a nemohli sa k nemu dostať veľkotonážne kamióny.

Investície do tohto pivovaru by sa podľa hovorkyne Heinekenu ČR Kateřiny Eliášovej neoplatili. Kutná Hora si zasa vyžadovala vysoké investície do bezpečnosti prevádzky. Heineken mal donedávna v Česku sedem pivovarov.

Na Slovensku Heineken takéto problémy podľa jeho marketingového riaditeľa Dušana Viszta nemá. Má už za sebou rušenie a zlučovanie pivovarov do jedného veľkého pivovaru. Hurbanovský Heineken je jedným z najväčších pivovarov, aké holandská firma v strednej a východnej Európe má.

Ani trhová dvojka - Pivovary Topvar - neplánuje redukovať zo svojich dvoch fabrík v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. „Naše organizačné nastavenie zodpovedá súčasným potrebám nášho biznisu," povedala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Ďalší hráč na trhu, pivovar Steiger, sa odmietol ku „krokom konkurencie" i k svojim vyjadriť.

Zdroj: Sme.sk

V sobotu se v prostorách krušovického pivovaru konal den otevřených dveří.

Přesto, že den otevřených dveří začal úderem dvanácté hodiny, vše se rozjelo až o hodinu později. Na dvou scénách, které byly připraveny, se rozjel kolotoč hudebních produkcí. V letošním roce měl den otevřených dveří název KRUŠOVICE NAŽIVO. Návštěvníci se mohli zaposlouchat do hitů Mira Žbirky, Marka Ztraceného, MIG 21 a Tata Bojs.

Během celého dne využila tisícovka návštěvníků možnosti prohlédnout si provozy pivovaru. Byly připraveny pivní soutěže, ve kterých excelovali borci z Milostína.

„Podpora velkých i menších společensko–kulturních akcí má v našem pivovaru letitou tradici a vydobyla mu v minulém desetiletí v Čechách i na Moravě velkou popularitu. Ve skupině Heineken náš historický královský pivovar rok od roku očividně mládne a poznávají to určitě i návštěvníci, kteří zavítají na akce, které podporujeme dnes,“ říká marketingová manažerka značky Krušovice Hana Fenclová.

Na krušovických akcích se dnes zaručeně setkáte s kvalitní muzikou, pobavíte se při soutěžích, navštívíte místa, která vás doposud nedokázala přilákat. A dávají si na nich dostaveníčko nejen „skalní“ milovníci dobré značky piva, které dává takovým okamžikům samozřejmě charakteristický říz.

Mezi stálými návštěvníky Dne otevřených dveří se i letos objevili noví, kteří se přijeli hlavně podívat, kde a jak se vaří pivo už více než 430 let z žateckého aromatického chmele, křivoklátské vody a českých sladů. Nebo prostě jen ochutnat všechny druhy krušovických piv, od Mušketýra přes černé až po Jubilejní ležák, za více než příznivou patnáctikorunovou cenu. Kladné ohlasy sklidila chuť novinky letošního léta, nealkoholického Zlatopramenu.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Aneta Kochová

Prodej náchodského pivovaru prověřuje od počátku Krajský soud v Hradci Králové. Legálnost převodu akcií pivovaru na společnost LIF a.s. zkoumá i protikorupční policie. Radnice v Náchodě se tváří, že se nic neděje. Z částky 150 miliónů korun, kterou za prodej výrobce piva Primátor dostala, už utratila 60 miliónů.

A jako snad vše, co s prodejem pivovaru souvisí, držela i to pevně pod pokličkou.

Starosta porušil veřejný slib

„Radnice začala utrácet bez toho, aby o tom informovala zastupitelstvo,“ sdělil Deníku zastupitel za SNK-ED Karel Petránek. „To, že utrácí výtěžek z prodeje pivovaru, jsem se dozvěděl náhodou,“ dodal. „Chování radnice je v rozporu s tím, co starosta Oldřich Čtvrtečka (ODS) slíbil při jednání zastupitelů v únoru, kdy byl prodej pivovaru schválen,“ potvrzuje předseda klubu opoziční ČSSD Jan Birke. „Slíbil, že město bude peníze utrácet po schválení zastupiteli, tedy transparentně. Je to porušení slibu,“ dodal. Informací, jak je nakládáno s penězi z prodeje, se musel Karel Petránek (SNK-ED) domáhat osobně. Odpověď dostal až po dvou měsících s tím, že už chybí 52 miliónů korun. „Město splácí úvěry. Uhrazena byla přístavba hotelu Beránek. Je dobře, že radnice platí dluhy. Nechápu ale, proč o tom nesmí vědět zastupitelé,“ dodal.

Utrácení pokračuje

Utrácení peněz, u kterých nemá radnice jistotu, zda je po vyšetřování policie nebude muset vracet i nadále pokračuje. Už teď město dalo 7,5 miliónu do stavebních úprav na Poliklinice Náchod a dalších 11,5 poslalo na revolvingový úvěr. Deník kontaktoval Starostu Oldřicha Čtvrtečku, aby utrácení bez souhlasu zastupitelů zdůvodnil. Ten ale odmítl odpovědět. „Potom, co předvádíte, nemá smysl, abych s vámi mluvil,“ dodal a telefon zavěsil. Mluvčí radnice Nina Adlof postup radnice hájí. „Peníze z prodeje pivovaru byly použity na investice ve prospěch města. Jednorázovým doplacením úvěrů ve výši zhruba 52 miliónů, došlo k úspoře v rozpočtu pro rok 2009, a to ve výši 19 miliónů,“ dodala.

I zbytek peněz má však už svého adresáta. Osmdesát šest miliónů je připraveno na stavební úpravy Základní umělecké školy v Náchodě.

Část spolknou i opravy komunikací Slunečná, Blažkova a Brožíkova. „Těch více než 90 miliónů korun, máme uloženo v bance na termínovaných vkladech,“ uvedla mluvčí.

Opozici nechápe postup radnice

Nad tím, co se na náchodské radnici děje, kroutí opozice hlavou. „Soud řeší, zda průběh tendru na pivovar proběhl zákonně a radnice utrácí peníze o kterých ani neví, zda je nebude muset vracet,“ diví se zastupitel za ČSSD Miroslav Brát. „Od úterý víme, že prodej pivovaru vyšetřuje Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality. Co se asi stane až soud peníze z prodeje zabaví. Kde radnice vezme 150 miliónů, aby je mohla vrátit,“ zamýšlí se Brát. „Jde pouze o spekulaci. Takovou situaci si nepřipouštíme,“ reagovala mluvčí radnice.

Iva Cvetanová odešla z ODS

Způsob prodeje pivovaru, který teď zaměstnává soud i policii, kritizovala v minulosti nejen opozice. Průběh prodeje vyprovokoval k razantnímu kroku i zastupitelku koalice Ivu Cvetanovou (ODS). Stranu těsně před hlasováním o prodeji opustila. „Chtěla jsem svobodu při hlasování. Nebýt vázána názorem ODS,“ sdělila Deníku Cvetanová. K odchodu z ODS ji přivedl vývoj situace kolem prodeje. „Z počátku se zdálo, že existuje záměr prodat pivovar dopředu vybranému zájemci, tedy společnosti LIF a.s.,“ říká Cvetanová. „Když pak město vyhlásilo tendr, řekla jsem si, že je vše v pořádku. Radnice ale nakonec vyřadila ze soutěže pivovar Holba, který dával o 35 miliónů víc. A to byla chyba. Vím, že smlouva nabízená Holbou nebyla na první pohled výhodná. Město ale mělo vyjednávat a ne zahodit šanci na lepší výdělek,“ dodala. Policejní vyšetřování okolností prodeje pivovaru vnímá pozitivně. „Sama nedokážu odhadnout, zda prodej byl, nebo nebyl zákonný. Rozhodně ale nebyl průhledný. Je určitě dobře, když to policie prověří. Alespoň skončí všechny spekulace,“ dodala.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Máslo

Severoplzeňská obec se o víkendu proměnila ve splněný sen všech milovníků zlatavého moku.

Dýšinské pivní slavnosti tam přilákaly stovky lidí nejen z blízkého okolí. Mezi návštěvníky byl nezřídka slyšet i moravský přízvuk nebo němčina.

Ten, kdo si chtěl slavnosti jaksepatří užít a od každého z pivovarů vzorek ochutnat, na ně samozřejmě nesměl přijet autem. Častým dopravním prostředkem proto byla i kola. Milan a Jitka z Plzně vyrazili do Dýšiny po svých. „Řekli jsme si, že si udělám pěknou procházku. A když dojdeme až sem, dáme si nějakou tu odměnu,“ smál se Milan a poukazoval na poloprázdný plastový kelímek ve své ruce. „Zpátky se nám už ale půjde hůř,“ doplnila ho partnerka.

Slavnosti byly svátkem zejména malých pivovarů – velké značky pořadatelé z občanského sdružení Dopijem a jdem nezvali záměrně. Méně známé, ale neméně kvalitní značky chtěli lidem právě prostřednictvím slavností přiblížit. A podařilo se.

Pozvání přijalo šestnáct pivovarů z České republiky, Slovenska i Německa, k dostání bylo přes třicet druhů piv světlých, tmavých, nepasterizovaných i pšeničných.

„Mě to nevadí vůbec, jsem radši,“ hodnotil akci Karel Rychlý z Rakovníka. „Přišel jsem tu na chuť spoustě velice dobrých piv – třeba pro mě neznámému Krakonoši nebo pivu z Vyškovského pivovaru,“ říkal.

Alena Frausová ze Žatce se zase ukázala být vzornou patriotkou. „Přijela jsem sem na naše žatecké. Je stejně ze všech nejlepší,“ měla dívka jasno.

Po chvíli procházení davem návštěvníků nebyl problém narazit na muže, který už si u každého stánku stačil dát jeden půllitr. „Ty chutě se trochu slily dohromady, ale aspoň jsem si obhlédnul, kde co mají, a další kolo už půjdu najisto,“ popisoval svůj zážitek muž, který si ale nepřál být jmenován.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Pavel Korelus

Budějovický Budvar by měl ve středu zveřejnit výsledky svého hospodaření za rok 2008. V předchozím roce přitom zvýšil pivovar svůj výstav o 4,5 procenta a dosáhla objemu 1,312 milionů hektolitrů.

I v letošním roce produkce Budějovického Budvaru výrazně roste a prodej piva je vyšší, než v minulém roce. V březnu bylo dosaženo meziroční zvýšení prodeje o čtyři procenta a v dubnu dokonce o osm procent. Duben 2009 byl dokonce nejúspěšnějším dubnem v historii pivovaru. K rekordnímu dubnovému výsledku výrazně přispěl export, který se meziročně zvýšil o 20 procent. Stáčecí linky Budějovického Budvaru pracují od počátku dubna na tři směny a do výroby muselo být přijato 11 pracovníků.

Budějovický Budvar je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. Téměř polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Hrubý zisk pivovaru se v roce 2007 meziročně zvýšil o 13 procent na celkových 302 milionů Kč. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3,5 miliardy korun.

Zdroj: Zprávy Kurzy.cz | Autor: Alena Klímková

Tým domácího pivovaru svoje loňské prvenství v Mistrovství Evropy v koulení dřevěných pivních sudů neobhájil.

Vítězem sobotního závodu, který se poprvé běžel jako Mistrovství světa, se stala dvojice Pivního klubu. Premiérového Mistrovství světa se v areálu chodovoplánského pivovaru zúčastnily týmy z Česka, Německa, Velké Británie, Litvy a Ruska.

„Myslím, že se nám Mistrovství světa povedlo. Přálo nám počasí a přišlo také dost lidí, jsem spokojený,“ vyjádřil se po finálovém běhu jednatel pivovaru Jiří Plevka. Méně spokojen byl ale s umístěním týmu Chodovaru. „Loni jsme vyhráli, letos až třetí, tak nemůžu být spokojen,“ usmíval se. „Ale vážně, i třetí místo je úspěch, pořád ještě je to bedna,“ dodal.

Soutěž tradičně zahájil závod osobností s obřími sudy, které po zkrácené trati kouleli starostové Chodové Plané Jan Volný a partnerského Störnsteinu Boris Damzog. Úspěšnější byl chodovoplánský starosta. „Nijak jsem netrénoval,“ řekl nám Jan Volný, který závod absolvoval ve stylovém selském kostýmu.

Ve startovním poli letošního světového šampionátu se představilo několik nováčků. Mezi nimi dvě dvojice hudebního festivalu Plánský koupák. „Chtěli jsme to zkusit. V pátek jsme trénovali a rozhodně to není jednoduché, udržet sud ve směru,“ popsal svoji zkušenost Jiří Fejt mladší. Týmu Plánského koupáku jen o zlomek unikl postup do finále.

Třináctý ročník závodů v koulení pivních sudů, který byl poprvé evidován jako světové mistrovství, přinesl několik novinek. „Změnili jsme hlavně startování. Pokynem pro týmy, aby vyrazily na trať, je cvaknutí pivního uzávěru,“ vysvětlil dlouholetý startér závodu Josef Balvín.

Mistry světa se tedy stali borci z Pivního klubu, na druhém místě skončili trojnásobní vítězové tohoto závodu, tým Hospody Pod kaštany z Křelovic a na třetím Chodovar. Nejlepšími zahraničními účastníky byla německo britská dvojice na čtvrtém místě. Mezi smíšenými dvojicemi byla nejlepší Hospoda Pod kaštany.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout

Začíná léto a s ním i hlavní sezóna konzumace piva. Pivovar Litovel na začátku června spustila velkou letní akci, která má podpořit prodej jejich lahvového piva. Informuje o tom aktuální vydání týdeníku Strategie.

V průběhu celého léta budou ochutnávkové týmy objíždět supermarkety po celé Moravě. Když zákazník narazí na ochutnávkový tým a v obchodě nakoupí minimálně pět lahvových piv Litovel, vyhrává - 5 piv = zapalovač; 10 piv = láhev nealkoholického piva nebo černého piva; 15 piv = trojpack piva nebo ručník; 20 piv = tričko nebo čepice.

Akce probíhá do poloviny září a přesný rozpis, kde hledat promo týmy lze najít na stránkách pivovaru .

Zdroj: RadioTV.cz | Autor: Martin Šinkovský

V obci Broumy se po několika staletích opět vaří domácí pivo. Zlatavý mok se podle starých záznamů zde vařil patrně do poloviny šestnáctého století. Nyní se o to opět pokusil Martin Matuška (na snímku), který působil jako sládek například v Praze U Fleků, v Japonsku, Tunisu či Koreji. Ve svém broumském minipivovaru chce nyní vyrábět několik druhů speciálních piv. Na sobotu 20. června připravil svou první speciální ochutnávku. Zahájení je v 18 hodin.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Hlavním tahákem Dne Postřižinského piva, tradiční akce nymburského pivovaru, bude kromě piva vystoupení skupiny Kryštof (na snímku) nebo soutěž o zájezd k moři.

Stejně jako loni nebude chybět ani překvapení sládka - speciální pivo s příchutí. Jaké bude, to sládek tají, pravidelní účastníci mohli v minulých letech ochutnat pivo s příchutí medu, jahod, třešní nebo banánů.

Pořadatelé připravili pestrý program, kromě kapely Kryštof zazpívá i Janek Ledecký, Olympic revival, Walda Gand, Pohoda či rocková kapela Telegraf.

Vstup je zdarma, akce se koná od 9 do 19 hodin.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Společné oslavy radnice a místního pivovaru pobaví v sobotu obyvatele a návštěvníky Rakovníka. Dopolední program na Husově náměstí zaplní kejklíři, hudebníci a rytířské turnaje, odpoledne pak bude věnované Rakovnickému pivovaru, který slaví 555. výročí založení. „Během odpoledne a večera vystoupí kapely Hradní Duo, Děda Mládek Ilegal Band, Brutus, Z Davu, Petra Janů, Jiří Zonyga a Abraxas,“ uvedl ředitel Kulturního centra Rakovník Jiří Karel. Milovníci piva si samozřejmě mohou zasoutěžit, připravena je i ohňová show.

Letošní slavnosti navazují na loňské červencové oslavy výročí 420 let od povýšení Rakovníka na královské město. Vstupné se ani tentokrát neplatí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Druhý ročník slavností Kněžihorského piva se blíží. Stejně jako vloni na nich pivovarník Radomil Paták představí úplně nové pivo ze své dílny. Tentokrát slavnost nabídne kromě jiného specialitu v podobě největšího horkovzdušného balónu v republice pro dvanáct lidí.

„Mám pocit, že všechna místa na lety balónem jsou už bohužel zamluvená,“ hlásí ke smůle zájemců o létání pivovarník. Děti prý ale nepřijdou zkrátka.

Pořadatelé ze sdružení Přátel Kněží hory mají slíbeno, že po skončení letů bude balón k dispozici nejmenším. Majitel je nechá vždy vystoupat do výšky třiceti metrů a pak je zase spustí. Samozřejmě, pokud to dovolí počasí. Děti opět potěší také bzenečtí loutkaři z Kašpárku, vláček Steelinka či skákací hrad.

Na pódiu zámeckého parku opět vystoupí desítky hudebníků či tanečníků. Poprvé se ve Bzenci představí nekonvenční symfonický orchestr z Police nad Metují.

Orchestr zahraje Abbu či Deep Purple

Padesátičlenný Big Band ovšem nehraje vážnou hudbu, jak by napovídalo složení nástrojů, ale novodobou. V jeho repertoáru jsou skladby Abby, Paula McCartneyho či Deep Purple.

Kromě orchestru zahraje například i Matěj Plíhal, syn Karla Plíhala, skupina Artemis, chybět tradičně nebudou Rytíři Kněží hory.

Koho více než hudba nebo balón zajímá pivo, ocení, že v mnoha stáncích bude k ochutnání celý repertoár bzeneckého pivovarníka včetně vloni nově představeného medového piva. I na letošek si ale Paták připravil pivní novinku. „Chystám jedno extra silné, doufám, že se mi podaří. Víc neprozradím,“ řekl pivovarník.

Ke vstupence bude také jako minulý rok k dostání pivní mince, pro letošní rok nová. Loňské, co zbyly, Paták rozházel v okolí Bzence, jak slíbil. Prý aby měli hledači pokladů v okolí nějaké překvapení.

Slavnosti začnou v sobotu 27. června v zámeckém parku ve 12.00. I tentokrát má akce charitativní záměr. Výtěžek půjde do dětské nemocnice v Brně.

Zdroj: Hodonínský deníék.cz | Autor: Zdeněk Šmýd

Nizozemský Heineken, světová pivovarnická trojka, prochází v Česku radikální změnou. To, co označuje manažer Jiří Daněk termínem optimalizace, v praxi znamená slučování ovládaných Krušovic, Starobrna a Drinks Unionu do jedné velké společnosti.

A na druhé straně přichází konec pivovarů s několikasetletou tradicí - zatím ve Znojmě a Kutné Hoře. Heinekenu by se zjednodušeně řečeno nevyplatily investice do nezbytné rekonstrukce a rozvoje pivovarů. Vařit značky, jako je Dačický a Hostan, bude Heineken jinde - ve větších pivovarech.

A Daněk nezakrývá, že vše je o penězích. "Tady nefunguje žádné ekonomické perpetuum mobile. Je jasné, že profitabilita pivovaru, který vaří miliony hektolitrů ročně, je rozdílná od pivovaru, který vaří jen šedesát tisíc hektolitrů," říká v rozhovoru pro HN Daněk, který je členem představenstva a obchodním ředitelem Heinekenu ČR.

Potvrzuje se, že velcí hráči, včetně Heinekenu, přispívají k likvidaci českých středně velkých nebo menších pivovarů?

To bych tak neřekl, že přispívají k likvidaci. Příkladem perspektivního pivovaru je Velké Březno, které patří mezi menší a kde jsme investovali hodně do kompletní generální opravy a údržby stáčecí linky. Takže to není snaha vytvořit jeden jediný pivovar pro všechny značky. Naše snaha je udržet všechny značky, o jaké je zájem. Byť budou vznikat v jiném pivovaru.

Hodně se ale spekuluje, že mezi kandidáty na uzavření je ve skupině Heineken i pivovar v Lounech. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit?

Dělali jsme si hloubkovou analýzu situace v našich pivovarech a proces optimalizace je dlouhodobý. V tuhle chvíli nemáme jasno, co budeme dělat s pivovarem v Lounech.

Heineken je už delší dobu podle nejrůznějších zpráv jedním z kandidátů na koupi dvojky českého trhu Staropramenu, který jeho vlastník, skupina Anheuser Busch - Inbev, prodává. Chcete Staropramen koupit a jak daleko to jednání je?

V tuto chvíli nemáme žádný plán, který by se týkal Staropramene. Je pravda, že snahou Heinekenu ve světě i na českém trhu je být na daném trhu jedničkou nebo dvojkou. I tady chceme být číslo dvě, jen neříkáme kdy. V tuto chvíli je naší prioritou integrace tří ovládaných společností - Starobrna, Krušovic a Drinks Unionu.

Jak jinak chcete předstihnout nynější dvojku Staropramen než nějakou výraznou akvizicí?

Jsou i možnosti růstu značek, které vlastníme...

To vám nevěřím. Český trh je dnes natolik vyhrocený a konkurenční, jako málokde jinde. A produkce všech pivovarů stagnuje...

Neříkám, že se nám podaří zvětšit pivní trh, můžeme se ale pokusit navýšit náš tržní podíl. Ale pravda, není to jednoduché. Samozřejmě akvizicí nějaké pivovarnické skupiny by to bylo rychlejší.

Jaký jiný nákup kromě Staropramene by podle vás mohl přicházet v úvahu? Co byste třeba říkal, kdyby vám nabídla své pivovary česká a v posledních měsících velmi aktivní skupina K Brewery? Už delší dobu se spekuluje, zda K Brewery neskupuje pivovary třeba pro Heineken.

Tuhle domněnku bych nechtěl nějak komentovat. Tečka.

V Česku velmi rychle roste počet malých pivovarů. Vadí vám, že se tyto minipivovary stále víc vymezují proti vám velkým?

Není proč by to mělo vadit. U nás je velmi vysoká pivní kultura a malé pivovary k ní patří.

Oni se vymezují především proti nadnárodním koncernům, a tedy i Heinekenu, a jejich "europivům" - ve velkých objemech a zrychlenou technologií vařeným pivům s unifikovanou chutí. Vaří Heineken europivo?

Určitě ne. Naše piva si vedou velmi dobře, co se týče kvality a chuťového profilu. Velmi dobré výsledky dokládají nejrůznější degustační soutěže. Krušovice - Mušketýr a další naše značky patří mezi nejoceňovanější. Máme zkrátka špičkové pivo.

Jak ale třeba naložíte s evropským chráněným označením Znojemské pivo, které jste po letech příprav získali nedávno v Bruselu a teď přitom uznávaný znojemský pivovar zavíráte?

Žádost o uznání této chráněné známky šla do Bruselu asi před třemi lety, ale teď její využití neplánujeme. Nepotřebujeme ji.

Nedávno jste spojili společnost Starobrno pod Královský pivovar Krušovice. Kdy připojíte ke Krušovicům společnost Drinks Union se značkami, jako je Zlatopramen nebo Březňák?

Nejpozději v první polovině příštího roku. To je přitom jen taková technická nebo účetní věc. Když jsme teď spojili Starobrno s Krušovicemi, tak se na Moravě objevily řeči, že se značka Starobrno teď bude vařit v Krušovicích. To je přitom nesmysl.

Nehrozí ani, že byste po spojení Drinks Unionu s Krušovicemi přemístili do Krušovic vaření nyní ústeckého Zlatopramene?

Plány, že by se vařil Zlatopramen v Krušovicích v tuto chvíli nemáme.

Značku Březňák začínáte vařit licenčně v Rusku. Dobrovolně se tedy vzdáváte u Březnáka možnosti na použití v Evropě chráněného označení České pivo, které licenčně vařená piva užívat nemohou?

Máme pro každou značku, co se týče licence, určitá pravidla. Například Krušovice nebudou nikdy vařené licenčně někde za hranicemi. A na etiketách krušovických piv už tedy označení České pivo používáme. U značky Březňák nebude. Označení má totiž význam jen pro exportně orientované značky. A v exportu se nám letos daří, ze první čtyři měsíce jsme největším exportérem českého piva.

Pivovary v Česku už také bojují s krizí. Letošní první čtvrtletí bylo výrazně horší v prodeji piv než stejná část loňského roku. Zasáhl propad spotřeby i Heineken? Klesá i vám výrazně prodej v restauracích?

První čtvrtletí bylo slabé pro všechny, ale pololetí už pro nás bude ve znamení mírného meziročního růstu. V souvislosti s krizí třeba vidíme pokles prodeje v gastronomii, speciálně v Praze a dalších turisticky navštěvovaných regionech. Tam prodeje v restauracích šly kvůli poklesu počtu turistů dolů. A na celém trhu je jasný příklon českých konzumentů k nákupu lahvových piv domů.

Čím si mám vysvětlit tak obrovský rozdíl v ceně stejné značky piva v hospodě a v supermarketu. Proč je sudové leckdy dvojnásobně dražší než to samé v láhvi?

Cesta ke konzumentovi v restauraci je nákladnější než do maloobchodu. V gastronomii přicházíte do prostředí s obsluhou, máte náklady na sklenice, zařízení... Marže hospodských jsou mnohem vyšší než supermarketů.

A proč prodávají dráž sudové pivo už samotné pivovary? Náklady na výrobu musejí být srovnatelné s tou samou značkou v láhvi.

Rozdílná cena jde už od nás, ale ne s tak velkým rozdílem, jaký je pak v ceně pro spotřebitele. Prodej do hospod nás stojí víc než třeba prodej piva do Tesca. My našemu zákazníkovi poskytujeme určitý servis, který stojí peníze.

Do ceny pro hospodské si tedy započítáváte vaše předchozí náklady na vybavení té hospody různými firemními ubrusy, značkovými sklenicemi, výčepním zařízením a podobně?

Do určité míry to tak je. Jsou to ale služby, které zákazník očekává. Standardy pro kulturu konzumace piva jsou dnes mnohem vyšší než dříve. A my s tím těm restauracím pomáháme.

Uzavíráte s některými hospodskými smlouvy o exkluzivním prodeji výhradně vašich značek?

Myslím, že v první řadě ten náš zákazník - hospodský - nemá důvod čepovat jiné pivo než od Heinekenu, protože naše portfolio pokrývá vlastně všechny druhy značek. Snažíme se každé prodejní místo maximálně vytěžit, ale je to ve finále na tom hospodském, jak se rozhodne. Je to jeho rozhodnutí. Chceme, aby si každý náš obchodní partner vybral takové portfolio značek, aby mu to dávalo s našimi nebo i cizími pivy smysl. Hlavně aby vydělával. Jen s takovými partnery lze spolupracovat dlouhodobě.

Přišli jste na jaře s plastovým obalem - maxilahví na 1,5 litru. PET láhve přitom odborníci už dávno zatracují a podle statistiky má PET obal na piva sotva viditelný podíl na trhu mezi ostatními obaly. Jak reagují zákazníci na vaši "petku"?

Samozřejmě jsme si před uvedením na trh nechali zpracovat průzkum, jak lidé tohle balení u piva vnímají, a vyšlo nám, že šance tu je. Samozřejmě nejde o obyčejnou PET lahev, jakou znáte z ostatních nápojů, jde o speciální odolný materiál, který nepropouští kyslík a nemá vliv na kvalitu obsahu. Myslím, že prodej na letošek plánovaného počtu maxilahví splníme už koncem srpna.

Čím to je, že lidé velmi často říkají, že by si pivo v PET láhvi nikdy nekoupili, a přitom ho kupují ve velkém?

Jedna věc je, že mnoho z nás něco jiného říká, a pak něco jiného dělá. A druhá věc - myslím, že zákaznické výhody takovéhoto balení převládají nad určitou nedůvěrou.

Pivovarnický obr Heineken

Světová trojka

Nizozemské skupině Heineken patří více než devítiprocentním podílem třetí příčka mezi největšími pivovary na světě. Světovou jedničkou je Anheuser Busch - Inbev, dvojkou SABMiller. Loňské tržby Heinekenu vzrostly na 14,3 miliardy eur a čistého Nizozemci vydělali více než miliardu eur.

Česká trojka

Heineken má podíl 12 procent na celkové české produkci piva, patří mu třetí příčka za prvním Plzeňským Prazdrojem a dvojkou Staropramenem.

Expanze

Heineken vstoupil na český trh v roce 2003 koupí pivovaru Starobrno, v roce 2007 přibyl k úlovkům i Královský pivovar Krušovice. Loni koupil ústeckou skupinu pivovarů Drinks Union. Ovládá dnes například značky Krušovice, Starobrno, Hostan, Zlatý bažant, Louny, Dačický, Zlatopramen či Březňák.

Vlastnické rošády

Počátkem června spojil Heineken Starobrno s Krušovicemi, podobné spojení Krušovic a společnosti Drinks Union se chystá do roka. Ruší pivovary v Kutné Hoře a Znojmě. Spekuluje se, že podobný osud potká i pivovar Louny nebo Krásné Březno.

2,8 milionu hektolitrů piva uvařily loni pivovary skupiny Heineken v Česku

Jiří Daněk (38)

Vystudoval pivovarnictví na střední, pak i vysoké škole. Působil ve firmách Masterfood a Tesco, Do Heinekenu nastoupil v roce 2007. S přítelkyní má dva syny.

Zdroj Managerweb iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Tradiční Den otevřených dveří, letos pod názvem KRUŠOVICE NAŽIVO, nabídne 2 hudební scény a již tradičně bohatý doprovodný program. Brány pivovaru se návštěvníkům otevřou ve 12 hodin a otevřeny zůstanou až do 23 hodiny. Hlavní scéna zahájí ve 13:30 vystoupením Michala Hrůzy a pak se můžeme těšit například na Miro Žbirku, Marka Ztraceného, Mig 21 nebo Tata Bojs. Na malé scéně vás pobaví Jiří Schitzer, skupina Škwor či X-Left to die.

Až do 19,30 si budete moci zasoutěžit o pivovarské ceny v Pivovarském víceboji. Pivovarské pípy nabídnou široký sortiment krušovického piva, pivo Heineken, nealkoholické pivo a k ochutnání nabídneme i další pivní značky patřící do skupiny Heineken ČR. Připravena bude také pestrá nabídka teplého i studeného jídla. KRUŠOVICE NAŽIVO ukončí po 23 hodině ohňostroj. Pro všechny návštěvníky je vstup ZDARMA.

Zdroj: Som v Prahe.sk

Už podeváté bude Žamberk žít Svátky dřeva. Při třídenní akci, která se odehraje v areálu zdejšího zámku a v provozních prostorách pivovaru, budou představeny staré i současné technologické postupy opracování dřeva.

Zanikající řemesla

Tématem letošního ročníku byla zvolena práce bednářů, bečvářů a nádobníků, dnes už téměř zaniklých řemesel. Ti kdysi vyráběli sudy, bečky, škopky, džbery, štoudve, ale i sudy na uložení piva, vína či pálenky. Svátky dřeva začnou již zítra. V areálu zámku bude otevřeno do neděle na třicet expozic a stánků, ve kterých se budou prezentovat řemeslníci a zpracovatelé dřeva. K vidění bude mnoho zajímavého, například expozice nádob ze sbírkových fondů letohradského Muzea řemesel, z domku Prokopa Diviše a ze sbírek soukromých sběratelů. Návštěvníci si budou moci prohlédnout i velkoobjemové sudy, které po mnoho let sloužily vinařským závodům na zrání a uchování vína.

Do Žamberku přijedou i bednáři, kteří se v plzeňském Prazdroji starají o sudy na uchovávání piva. Plzeň je totiž jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradice bednářského řemesla a výroby dubových sudů. Bednářští mistři se budou prezentovat po zahájení Svátků dřeva – plánovaném na sobotní 10 hodinu – na nádvoří zámku. Atraktivní součástí oslav budou i prohlídky žamberského pivovaru, které budou organizovány během soboty a neděle každou celou hodinu od 11 do 17 hodin. Sládek Zdeněk Kalous provede návštěvníky prostorami pivovaru a vysvětlí jim postup výroby zlatého moku. Zavzpomíná také, jak se kdysi v Žamberku vařívalo pivo. V neděli v 10 hodin přijedou na nádvoří zámku historická vozidla, která se pak přesunou do pivovaru.

Každoročně Svátky dřeva doprovází bohatý kulturní program, přehled hudebních, tanečních a divadelních vystoupení je uveřejněn na webových stránkách pořadatelů www.zamberk.cz/svatkydreva. Program doplní i řada doprovodných výstav: například plastik Stanislava Vacka z Letohradu, průřez tvorbou místního řezbáře Vladimíra Zejdy k jeho nedožitým 80. narozeninám, bonsají Martina Valáška ze Žamberka nebo modelů letadel modelářského klubu Orlík.

Připomínají tradici

Hlavními organizátory Svátků dřeva jsou žamberské muzeum a Střední škola obchodu, řemesel a služeb. Akce má připomenout mnohasetletou tradici zpracování dřeva v Orlických horách a vyjádřit obdiv řemeslné zručnosti zpracovatelů dřeva. Poukazuje také na rozmanitost a specifiku různých řemesel a klade si také za cíl předávat zkušenosti minulých generací současníkům a následovníkům.

Zdroj: Orlický deník.cz | Autor: Dana Pokorná

Jilemnické pivní slavnosti se uskuteční v sobotu 20. června v prostorách areálu firmy JIP východočeská, a. s., v Jilemnici. Celodenní akce chce hlavně pobavit návštěvníky. Protože v Jilemnici existoval v letech 1384 až 1957 Harrachův pivovar, je tedy tato akce na místě.

Pořadatelé chtějí programem oslovit co nejširší spektrum návštěvníků, a proto mezi deseti vystupujícími kapelami najdou příchozí vše od dechovky, country až po rockovou hudbu.

Během dne nepřijdou zkrátka ani malí návštěvníci, kteří v doprovodu rodičů mohou využít bezplatně skákací hrad. Dospělí pak mohou třeba absolvovat jízdu na elektrickém býku. Nebude chybět ani soutěž o nejoblíbenější pivovar slavností, vystoupení taneční skupiny a v nočních hodinách ohňová show na keltskou hudbu.

Program začne v 11 hodin vystoupením dechové hudby Jilemničanka. A slavnosti se protáhnou přes půlnoc, předpokládané ukončení je ve dvě hodiny v noci. Samozřejmostí budou stánky se všemožnými pochoutkami.

Jilemnice leží v kopcovité krajině v podhůří Krkonoš. Má asi šest tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledávána jako výhodné východisko do západních Krkonoš. Více: www.pivnijilemnice.cz.

Zdroj: Hradecký deník.cz

Každý milovník piva sníva o tom, aby si aspoň raz v živote mohol vychutnať nepasterizované pivo priamo z tanku v ležiackej pivnici niektorého pivovaru. Pivní gurmáni a odborníci sa zhodujú na tom, že práve vtedy má pivo tú najlepšiu kvalitu a výnimočnú chuť. Väčšina spotrebiteľov však doteraz nemala príležitosť také pivo ochutnať. Značka Pilsner Urquell teraz prináša pre všetkých milovníkov kvalitného piva do hlavného mesta jedinečnú technológiu čapovania piva – tzv. pivné tanky.

Vďaka tomu, že pivo je nepasterizované a v tankoch dokonale chránené, zachováva si svoju výnimočnú chuť. „Sme veľmi radi, že môžeme milovníkov piva Pilsner Urquell potešiť tankovou technológiou. Tankové pivo je, zjednodušene povedané, pivo, ktoré sa čo najrýchlejším spôsobom dostalo z ležiackej pivnice závodu k zákazníkovi. Toto pivo neprešlo cez stáčacie linky a nikdy nebolo v skladoch expedície. Ide o najčerstvejšie pivo, aké môže Pilsner Urquell ponúknuť svojim fanúšikom mimo plzenského pivovaru,“ uviedol Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar, a. s.

Pri tankovej technológii sa pivo nečapuje z klasických sudov, ale z moderných nerezových tankov s objemom 5 alebo 10 hl. Nepasterizované pivo dovezené z pivovaru v tepelne izolovanej cisterne sa stáča do nepriepustného vaku, ktorý je vo vnútri tanku (tzv. systém bag-in-box). Zlatý mok sa následne čapuje tlačením vzduchu na vak. Vďaka tomu nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom a zabraňuje sa tak jeho zvetrávaniu. To má pozitívny vplyv na jeho kvalitu a trvanlivosť. Pivo zostáva optimálne sýtené, v dôsledku čoho sa uvoľňuje príjemná chmeľová aróma a zvýrazňuje sa plnosť piva, či väčšia bohatosť chuti.

„Naša spoločnosť ako jediná na slovenskom trhu ponúka tankové pivo. Pivo značky Šariš, ktoré tiež patrí do nášho portfólia, čapované tankovou technológiou si už roky môžu vychutnávať naši spotrebitelia na východe republiky. V Bratislave prichádzame s ponukou tankového piva týkajúcou sa tentokrát našej prémiovej značky Pilsner Urquell, a to konkrétne v dvoch bratislavských reštauráciách – v Prazdroji na Mostovej ulici v Starom Meste a Alfe na Jiráskovej ulici v Petržalke. Všetkých milovníkov kvalitného zlatistého moku na toto nepasterizované pivo srdečne pozývame,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. Tankové pivo prináša výhody nielen spotrebiteľom, ale aj prevádzkam – nepotrebujú toľko miesta ako v prípade skladovania sudov a nemusia tak často odbiehať ich narážať.

Pilsner Urquell je jedinečné české pivo s dlhoročnou tradíciou, charakteristickou vôňou a nezameniteľnou horkou chuťou. Je najvýznamnejším predstaviteľom vysoko chmelených, spodne kvasených pív a dalo meno celej kategórii piva plzenského typu. Spolu so značkami Topvar, Smädný Mních, Velkopopovický Kozel, Šariš, Gambrinus a Radegast Birell patrí do portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller.

Zdroj: Media Infoserviz.sk | Autor: Drahomíra Mandíková – manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s.

Po důkladné přípravě a úspěšném absolvování nezávislého auditu obdržel Plzeňský Prazdroj od renomované společnosti Det Norske Veritas CZ certifikát dle mezinárodního standardu ISO 22000. Ten stvrzuje, že Prazdroj dodržuje vysoké standardy pro zajištění bezpečnosti potravin počínaje dodávkami surovin přes jejich skladování, výrobu piva až po jeho konečnou distribuci. V neposlední řadě je také kladen velký důraz na odbornou kvalifikaci zaměstnanců, bezpečné pracovní prostředí, využívání vyspělých technologií, a to vše za pomoci moderních metod řízení.

„Získáním certifikátu ISO 22000 jsme prokázali schopnost zajistit zdravotní nezávadnost potravin v celém našem výrobně-distribučním řetězci. Zákazníci a spotřebitelé tak mají garanci, že produkty Plzeňského Prazdroje jsou vyrobeny s nadstandardními požadavky na bezpečnost potravin,“ říká Jiří Boháč, sládek Plzeňského Prazdroje.

Udělení certifikátu v dubnu roku 2009 předcházela důkladná identifikace veškerých rizik, která mohou mít vliv na kvalitu potravin. Návazná implementace systému řízení dle ISO 22 000 byla mimo jiné založena na principech systému HACCP, který je v Prazdroji certifikován již od května roku 2006. Tento velký objem práce se podařilo úspěšně zvládnout i proto, že společnost navázala na další zavedené systémy řízení, jako jsou ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18 001.

„ISO 22000 je nová norma, kterou je v ČR certifikována přibližně desítka potravinářských firem. Systém řízení bezpečnosti potravin dle této normy pomáhá odhalovat závažná rizika a efektivně je řídit z hlediska bezpečnosti potravin i z hlediska efektivnosti nákladů. Implementace a následná certifikace dle ISO 22000 (a nebo dle HACCP) změnila přístup ze zpětného testování k preventivnímu způsobu myšlení. Poskytuje systematický přístup, který pokrývá všechny stránky potravinářského řetězce, od nákupu surovin až po konzumaci produktů,“ říká Karin Ulrichová, obchodní ředitelka DET NORSKE VERITAS CZ.

Na ISO 22000 postupně přecházejí všichni významní světoví výrobci potravin. K tomuto celosvětovému trendu se připojil i Plzeňský Prazdroj, a to v rámci všech svých pivovarů (Plzeň, Radegast, Velké Popovice) a svých obchodně-distribučních center.

Kvalitu výrobků v posledních letech podpořil Plzeňský Prazdroj investičními akcemi do výrobních zařízení, jako jsou např. nová varna Prazdroj, nové cylindrokónické tanky v pivovarech v Plzni a Velkých Popovicích. Nemalé úsilí věnuje společnost také zvyšování senzorické (chuťové) stability piva podporované např. nejnovější technologii bezkřemelinové filtrace pomocí membrán, výstavbou nových stáčecích linek v Plzni, včetně zvýšení kapacity skladového hospodářství, a další.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na takzvaného "podmíráka" narazíte v každé čtvrté restauraci či hospodě, kde si řeknete o pivo. Ukázal to průzkum Sdružení obrany spotřebitelů na vzorku padesáti podniků v osmi městech. "Je to nevyřešený a dlouhodobý problém," přiznává mluvčí sdružení Jan Mišurec.

Výsledky zveřejnilo SOS v aktuálním čísle svého magazínu. Hladina piva byla nejnižší v restauracích v Ostravě a Brně. "Lidé na to často upozorňují a neumějí to reklamovat. Pokud vidíte nižší míru na sklenici, měl byste se ozvat. Setkáváme se navíc s tím, že si lidé stížnostmi proti sobě poštvou obsluhu," řekl iDNES.cz mluvčí SOS Jan Mišurec.

Hladina piva by měla v době podávání sahat na rysku, to znamená, že pivo by mělo mít míru ještě před opadnutím pěny. Když takzvaně dojde, mělo by tedy mít spíše více než méně.

V testu propadly například i vyhlášené českobudějovické "budvarské" restaurace Masné Krámy a Budvarka v ulici Karla IV. Dobrou zprávou pro pivaře je však skutečnost, že většina číšníků či servírek se postavila k reklamaci "podmíráku" čelem. Ochotně reagovali například výčepní v Masných Krámech, v Bombastic clubu ve Vyškově nebo v Pizzerii Caruso v Ostravě. SOS proto hodnotí situaci v českém pohostinství jako "ještě ne tak zlou".

V několika případech však zaměstnanci regionálních informačních center SOS narazili na aroganci obsluhy, která pivo odmítla dotočit. V budějovické pivnici Budvarka v ulici Karla IV. se číšník vyjádřil ve smyslu, že "pivo dojde". Jako nepříjemnou a arogantní vyhodnotilo SOS také obsluhu Besedního domu ve Vyškově nebo podniku Captain Morgan v Olomouci.

Pro místní restauratéry dopadl průzkum dobře například v Bohumíně, Hradci Králové nebo Olomouci. Naopak v Brně čepovali pod míru ve dvou ze třech případů, v Ostravě v pěti případech z osmi.

Češi patří k největším milovníkům piva na světě. Podle statistik vypijí ročně zhruba 160 litrů na hlavu, což je nejvíce na světě. Podle nedávného vyjádření velkých pivovarníků se Češi v poslední době přiklánějí k lahvovému pivu na úkor točeného. Důvodem může být krize, neboť točené pivo je dražší. Poměr prodaného točeného k lahvovému je nyní zhruba půl na půl.

Zdroj: iDnes.cz

Moravská piva Zubr, Holba a Litovel jsou nejlepšími potravinářskými výrobky na Olomoucku. Rozhodli tak odborníci v soutěži Výrobek Olomouckého kraje, kteří letos hodnotili 79 výrobků 34 firem. O úspěchu rozhodovala nejen chuť a celková kvalita potravin, ale také způsob výroby a použité suroviny. Hodnotil se také design obalu i označení výrobku. Cílem soutěže je podpořit kvalitní regionální výrobce a spotřebitele upozornit na ty výrobky, které jsou výsledkem poctivé práce, nejsou šizené náhražkami a při jejich výrobě se používá nejkvalitnějších surovin a poctivých výrobních postupů.

Pro konzumenty zlatého moku je ocenění dobrou zprávou a dalším potvrzením vysoké kvality klasicky vyráběných piv všech tří značek.

Vítězné výrobky získaly certifikát a právo na označení speciálním logem „Výrobek OK 2009“.

"Logem upozorníme na ověřenou kvalitu našeho piva a tím pomůžeme spotřebiteli v orientaci při nákupu. Holbě Šerák patří nejen celá řada ocenění, ale především přízeň konzumentů. V kraji se stala symbolem nejen dobrého piva, ale také Jeseníků,“ říká Vladimír Zíka z pivovaru Holba.

„Získané ocenění je dobrá zpráva především pro konzumenty. Potvrzuje ověřenou kvalitu našeho piva, za kterou získáváme medaile nejen doma. Držíme se tradice českého pivovarnictví a pivo stále vyrábíme klasickou technologií, která mu přináší jedinečný charakter,“ říká Pavel Svoboda, ředitel pivovaru Zubr.

Moravská piva Zubr, Holba a Litovel patří k nejlépe hodnoceným pivům doma i v zahraničí. Je to především díky jejich výjimečné chuti, kterou jim přináší vysoká kvalita surovin a tradiční technologie výroby. Je to způsob, při němž pivo přirozeně kvasí na otevřené spilce a dozrává v ležáckých sklepích dvakrát déle než například europiva velkoobjemových výrobců. Takto vyrobená piva jsou pak kvalitnější a mají lahodnou osobitou chuť.

„Naše piva vaříme na předem danou stupňovitost a dopředu tak vyloučíme možnost jeho ředění vodou. Je to zásadní rozdíl ve srovnání s dnes běžně používanými technologiemi světových pivovarnických gigantů, kde se zúsporných důvodů vaří většinou jeden druh piva na mnohdy až dvojnásobnou stupňovitost a následně se před stáčením ředí vodou, uměle dobarvuje a dosycuje. Výsledkem toho je stejná chuť piva u různých značek jednoho velkovýrobce. Dodržování klasického výrobního postupu a tradičních starých poctivých receptur pivovarnického řemesla se však vyplatí a na pivu je to nakonec znát. Přináší mu plnou vyváženou chuť, jedinečný přirozený říz a nenapodobitelný charakter,“ vysvětluje ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Soutěž Výrobek Olomouckého kraje má podpořit a propagovat kvalitní potraviny vyráběné na území regionu. Malým a středním výrobcům pomáhá zvyšovat vlastní prestiž a současně podporuje vazbu místních lidí na domácí produkty, jejichž úspěch není dílem masivní reklamy, ale jejich skutečné kvality a chuti. V prostředí silné konkurence nadnárodních značek současně přispívá k udržení pestrosti nabídky na trhu a tím i spokojenosti spotřebitelů.

Již 3. ročník projektu vyhlásila pod záštitou hejtmana Olomouckého kraje Ing. Martina Tesaříka Agrární komora Olomouckého kraje.

Díky spolupráci Agrární komory Olomouckého kraje a Jednoty spotřební družstvo České Budějovice budou všechny oceněné výrobky k dostání v supermarketu TERNO Olomouc a prezentovat se budou také na celostátní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích, která proběhne ve dnech 27. 8. 2009 – 1. 9. 2009.

Zdroj: Holba.cz