Vzrušené debaty Kutnohoráků, glosujících pondělní oznámení společnosti Heineken o ukončení výroby piva v místním pivovaru, zdaleka nekončí. Ba co víc, chystá se dokonce protestní shromáždění.

„Akci pořádáme kvůli tomu, že se některým kutnohorským občanům nelíbí, že budou zavírat pivovar, který tady stojí pomalu pět set let. Nezničila ho ani švédská vojska za třicetileté války. A vadí nám, že pak přijdou manažeři z Holandska, škrtnou tužkou na papíře a pivovar končí,“ uvedl organizátor shromáždění Jan Wiesner z Kutné Hory. Oznámení o akci již bylo podle jeho slov předáno městskému úřadu.

„Shromáždění se uskuteční 27. června od 14 hodin na veřejném prostranství v „trojúhelníku“ – parku mezi kutnohorským pivovarem a restaurací Kréta,“ upřesnil Wiesner.

Záměrem organizátora je prý hlavně aktivizovat občany. „Nejde nám o to, změnit chod věcí, ale upozornit na problém. Jde o to, že velké korporace se snaží ničit tradice města. Nějakým způsobem musíme dát najevo svůj nesouhlas a aktivizovat občany,“ poznamenal Jan Wiesner.

Podle názoru starosty města Ivo Šalátka toto shromáždění mnoho nezmění.

„Já tento protest podporuji, ale nemyslím, že bude mít valný výnam,“ poznamenal Šalátek. Podle jeho vyjádření bude město zvažovat různé varianty využití objektu pivovaru, přičemž jednou z možností je vyhlášení soutěže pro investory. A ti by mohli přijít s různými nápady. Od pivovaru až po lázně.

Text oznámení:

Věc: Oznámení o shromáždění

Oznamujeme Vám, že dne 27.6.2009 od 14 do 16 hodin, se uskuteční shromáždění, protestu uzavření kutnohorského pivovaru. Shromáždění se uskuteční na veřejném prostranství v trojúhelníku mezi pivovarem a restaurantem Kréta. Doprava nebude v řádném případě narušena. Nebude stavěna žádná tribuna ani jiné zařízení. Předpokládaný počet účastníků cca 150. Pořadatelé v počtu cca budou označeny visačkou. Hlavní svolavatel Jan Wiesner, KH - Sedlec

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor a foto: Irena Brandejská

Společnost General Bottlers, která nyní uvádí na trh novou příchuť brambůrků Lay´s STRONG, využije pro promo kampaň v místě prodeje cross promotion ve spojení s pivem Staropramen. V obchodech Globus a Interspar tak zákazníci starší 18ti let budou nejen ochutnávat novou příchuť brambůrků, ale ke každým dvěma zakoupeným sáčkům Lay´s STRONG si navíc odnesou plechovku piva Staropramen zdarma. Kampaň proběhne od poloviny června do poloviny července a bude podpořena ochutnávkami, chodícím „Lay´smanem“ v prostorách obchodu a plakáty u sekce brambůrků a piva. Kampaň pro společnost General Bottlers realizuje agentura Mather Activation.

Společnosti General Bottlers a Pivovary Staropramen se rozhodly využít blízkosti svých cílových skupin k realizaci společné promo kampaně pro novou příchuť brambůrků Lay´s STRONG a pivo Staropramen. Spojení Lay´s STRONG se nabízí i z toho důvodu, že jejich výrazná, jemně pálivá příchuť z nich činí ideální chipsy k pivu.

Kampaň se uskuteční v červnu ve všech 13 prodejnách Globus a v červenci ve 13 největších vybraných prodejnách Interspar. Kampaň zajistí celkem 5 promotýmů, každý tým tvoří hosteska a „Lay´sman“ v podobě chodícího pytlíku brambůrek. Akce je určena výhradně pro osoby starší 18ti let.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Vedení hanušovického pivovaru Holba čeká na verdikt Vrchního soudu v Praze, který bude rozhodovat o dalším osudu pivovaru Primátor v Náchodě. Holba zažalovala náchodskou radnice poté, kdy byla vyřazena ze soutěže na prodej pivovaru.

„Proti soutěži na prodej náchodského pivovaru jsme letos v březnu podali žalobu na město Náchod, nyní čekáme na výsledek. Věc je v rukou našich právníků,“ uvedl předseda představenstva pivovaru Holba Zdeněk Konečný.

Náchodský pivovar byl až do konce února letošního roku posledním středně velkým pivovarem drženým městem. Nyní, alespoň do rozhodnutí soudu, je jeho stoprocentním vlastníkem Liberecký investiční fond. Za pivovar radnici zaplatil 150 milionů korun. Firmu Holba náchodská radnice z výběrového řízení vyřadila. A to i přes to, že nabízela 185 milionů korun.

Ve hře byli i další zájemci včetně zahraničních, minimálně jeden nabízel také větší částku, než za jakou Primátora získala firma LIF.

Pro podezření z nekalé soutěže proto Holba zažádala krajský soud v Hradci Králové o předběžné opatření, které mělo zabránit převodu pivovaru firmě LIF. Ze strany města Náchoda i LIF následovalo odvolání, a tak žaloba nyní leží na Vrchním soudu v Praze.

Před několika dny se do věci navíc vložili policisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. Na náchodské radnici zabavili dokumenty související s prodejem městského pivovaru. Vedle dokumentů si odnesli také data z počítačů.

Jak starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka pro server Aktuálně.cz naznačil, za akcí policie mohou být kroky Holby. To ovšem vedení hanušovického pivovaru odmítá. „O policejní akci na náchodské radnici jsem se dozvěděl z médií, žádné další informace k tomu nemám,“ konstatoval Zdeněk Konečný.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autor: Hana Kubová

Ojedinělá soutěž Miss zlatého moku České republiky vyvrcholí v září. Své finalisty mají i oba pivovary z rakovnického regionu: královský pivovar Krušovice a rakovnický Bakalář.

V soutěži Miss zlatého moku České republiky, která odstartovala v polovině května v Žatci, se objeví také dvaadvacetiletá Kateřina Eva Krejsová z Prahy, která bude prezentovat rakovnické pivo Bakalář a rovněž jedenadvacetiletá Petra Vostrovská z Kutné Hory, která naopak reprezentuje královský pivovar Krušovice.

Desítka finalistek bude v soutěži prezentovat pivo našich regionálních a malých pivovarů a český chmel a slad. Do této ojedinělé soutěže se přihlásilo 220 adeptek z celé České republiky. Finálový galavečer je připraven na 11. září v žateckém Městském divadle a bude ho moderovat herec Jan Čenský.

Mediálním partnerem soutěže je Deník, na jehož stránkách mohou čtenáři hlasovat pro svoji Miss sympatie. Záštitu nad soutěží převzal také senátor Marcel Chládek.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic | Foto: Jan Vraný

Zásah Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality v budově radnice v Náchodě vzbudil značný rozruch. Důvodem je fakt, že policisté přišli zabavit počítače i dokumenty, které souvisejí s prodejem náchodského pivovaru. Cílem je prověřit legálnost transakce za 150 miliónů korun.

Starosta Oldřich Čtvrtečka však potřebnost zásahu policie zpochybnil. „Máme všechno v pořádku,“ tvrdil včera novinářům.

Způsob, jakým město vybíralo kupce pro náchodský pivovar byl již dříve terčem kritiky opozičních zastupitelů. Řada z nich zpochybnila i transparentnost výběrového řízení, které jako vítěze určilo společnost LIF a.s. Zastupitelstvo však nakonec prodej do vlastnictví LIF a.s. schválilo a pivovar prodalo.

Takový výsledek se nelíbil pivovaru Holba a.s., který byl jedním z účastníků řízení. Průběh i výsledek tendru proto napadl žalobou u soudu. Radnice se odvolala a Vrchní soud v Praze dodnes o legálnosti prodeje nerozhodl. Úterní zásah policie, tak jen posiluje podezření, že s prodejem výrobce piva Primátor nemusí být vše v pořádku.

Starosta Náchoda však v policejním zásahu nevidí problém. „Vydali jsme všechny věci, které se týkají výběrového řízení. A taky smlouvy s pivovarem. To je vše co k tomu můžu říct,“ dodal. Radnice odmítá chybu při prodeji pivovaru, už teď rozděluje miliony získané z prodeje

Kdo ponese odpovědnost v případě, kdy policie, nebo soud porušení zákona odhalí? Radnice takové otázky odmítá: „To předjímáte,“ reagovala na dotaz Deníku mluvčí radnice Nina Adlof. „Jsme přesvědčeni, že policie nic neodhalí. Já i pan starosta jsme už mnohokrát do médií řekli, že žádné pochybení v procesu prodeje nebylo. Takže my ani nepočítáme s tím, že by měl někdo nést nějakou odpovědnost,“ dodala. Radnici se nelíbil ani dotaz jedné z novinářek, zda existuje krizový scénář pro případ, že policie nedostatky najde. „Ale jakej krizovej scénář. Na co…??? Prosím Vás...? My jsme nemuseli vypisovat ani výběrové řízení. Tady stačilo jen v radě zvednout ruku, a bylo by to,“ reagoval emotivně starosta.

Opozice byla proti prodeji pivovaru

Jiný názor na transparentnost prodeje pivovaru však měla řada opozičních zastupitelů z ČSSD nebo i SNK-ED. Ti zpochybnili transparentnost tendru, ale i fakt, že pivovar byl prodán výrazně nižší nabídce. A to o 35 miliónů. Starosta, který kritiku vytrvale odmítal, se i po zásahu policie chová sebejistě. „Rozhodovala výběrová komise. Nabídky na koupi pivovaru byly v zastupitelstvu. A zastupitelstvo rozhodlo, tak jak rozhodlo. Nemám co dodat,“ reagoval rezolutně.

Radnice už rozděluje milióny

Regulérnost výběrového řízení stále posuzuje soud a okolnosti prodeje prověřuje policie. Radnice však už dávno začala rozdělovat milióny, které za prodej pivovaru dostala. Nechtěně to prozradila místostarostka Pavla Maršíková, když odpovídala na dotaz, co říká zásahu policie. „Jediné, co nás teď zajímá je, aby byly prostředky získané prodejem pivovaru účelně vynaloženy,“ prozradila evidentně omylem. Jak to bude řešit, když bude prodej zpochybněn ale nevěděla. „Nevím, nepočítalo se s tím. Termíny výplaty peněz na jednotlivé projekty však ale ještě nenastaly,“ dodala.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor a foto: Jiří Máslo

Nejméně tři firmy chtějí koupit české Pivovary Staropramen, které jsou součástí skupiny Anheuser-Busch InBev. O Staropramen mají údajně zájem britské společnosti CVC Capital a TPG Capital. Třetí z nich je společnost Kohlberg Kravis Roberts, která v květnu investovala 1,8 miliard dolarů do jihokorejského pivovaru Oriental Brewery. Informoval o tom britský Mail Online.

Staropramen je na prodej spolu s dalšími pivovary společnosti Anheuser-Busch InBev už od dubna. Jeho cena je odhadována až na 10 miliard korun.

Dosud se spekulovalo o možném zájmu firmy Heineken and Carlsberg. Ta ale údajně šetří po loňské akvizici společnosti Scottish & Newcastle. Ani další předpokládaný zájemce SABMiller neprojevil zájem.

Anheuser-Busch InBev se zbavuje většiny svých operací ve střední a východní Evropě. Od prodeje části evropských pivovarů si slibuje až 3,4 miliardy dolarů. Tento krok je součástí snahy snížit vysoký dluh způsobený nákupem značky Anheuser – Busch.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Petr Zelenka

Ve dnech 9. a 12. června 2009 uspořádal vyškovský pivovar setkání vedení společnosti se starosty a místostarosty měst a obcí na Vyškovsku

Vyškovský pivovar se v současné době snaží o další posílení postavení značky Vyškovské pivo na trhu a o rozšiřování distribuční sítě. Jednou z akcí, která má pomoci šíření dobrého jména značky Vyškovské pivo, byla exkurze do pivovaru, na kterou přijalo pozvání 21 zástupců měst a obcí Vyškovska.

V úterý navštívili pivovar představitelé vyškovské radnice, v čele se starostou a oběma místostarosty. Zástupci města se seznámili s provozem pivovaru, i s plány managementu na jeho další rozvoj. Rovněž proběhla diskuse o možnostech spolupráce města s pivovarem, jehož tradice je s městem velmi úzce spjata již čtvrté století. Součástí návštěvy byla i ochutnávka produkce pivovaru.

„Využili jsme pozvání pana ředitele, abychom také ochutnali pivo přímo z tanku ve sklepě, což je samo o sobě zajímavý zážitek. Pivo bylo velmi kvalitní a dobré, určitě je možné jej doporučit všem konzumentům,“ řekl starosta Vyškova Petr Hájek

V pátek byla pro představitele měst a obcí Vyškovska připravena prohlídka pivovaru v doprovodu ředitele vyškovského pivovaru Ing. Davida Kaprála, MBA a sládka Dušana Táborského, který přítomné seznámil s tradičním způsobem vaření piva.

Akce, která byla přijata starosty veskrze pozitivně, byla zakončena diskusí managementu společnosti se starosty o možnostech regionální spolupráce a posezením nad Vyškovským pivem v pivovarské pivnici.

Hlavním cílem akce bylo prostřednictvím starostů obcí a měst informovat veřejnost o probíhající stabilizaci pivovaru a jeho dalším rozvoji.

„Vyškovský pivovar má v regionu dlouholetou tradici, pivo vaří bezmála 330 let. Proto je důležité si tento skvost regionu zachovat. Jedinou cestou jak toho dosáhnout v malém regionálním pivovaru je udržet si silnou pozici v okruhu do 60km od Vyškova“ uvedl ředitel pivovaru.

Zástupci obcí měli při své návštěvě pivovaru rovněž možnost Vyškovské pivo ochutnat a to přímo v ležáckých sklepích. Chuť piva vařeného tradičními postupy hodnotili velmi pozitivně.

Dveře pivovaru Vy škov jsou otevřeny i pro veřejnost. Exkurze včetně ochutnávky piva je možná po předchozí domluvě. Více informací na .

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Lavinu emocí vyvolalo pondělní oznámení společnosti Heineken o uzavření kutnohorského pivovaru.

Značka piva Dačický bude sice žít dál, její spojení s Kutnou Horou však bude pouze otázkou jména a tradice, nikoliv místa. Milovníci zlatavého moku se však obávají, že Dačický již nikdy nebude chutnat tak dobře, jako když se vařil v místě svého původu.

Osud pivovaru občany trápí

„Pro lidi odsud to musí být velká ztráta,“ řekla Kateřina Fořtová z Peček. A rychlý průzkum mezi obyvateli Kutné Hory jí dal za pravdu.

„Pivovar, kde vařili dobré pivo, měl jistě pro město i kulturní hodnotu. Pro zaměstnance to je ale ztráta daleko větší, i když, jak sem četl, dostali nabídky pracovat jinde,“ pozastavil se nad pondělním ukončením výroby piva Richard Viduna z Kutné Hory.

Němý nezůstal ani internet a facebook

Na internetových stránkách facebook.com, sloužících jako rozsáhlá sociální síť, již dokonce vznikla skupina nazvaná Nezavírejte kutnohorský pivovar. „Skupina je určena všem fanouškům kutnohorského piva Dačický, kteří se nechtějí smířit se skutečností, že kutnohorské pivo budou vyrábět někde jinde,“ je uvedeno v popisu internetové iniciativy. Během pouhých několika hodin se k ní přidaly více než tři stovky uživatelů zmíněného internetového serveru. Plánován je dokonce též protestní happening.

Vančura: město za uzavření nemůže

Mnozí oslovení občané přičítají velký díl viny za uzavření pivovaru také vedení kutnohorské radnice.

„Je to hrozné. Pivovar je devíza města, která měla zůstat v jeho rukou. Zastupitelstvo se nedokázalo o něj postarat a prodalo ho,“ rozhořčeně pronesl Rudolf z Čáslavi, který chtěl z osobních důvodů zůstat v anonymitě. A k jeho názoru se přidávají mnozí debatéři na internetových stránkách Kutnohorského deníku.

Podle slov místostarosty Václava Vančury však radnice neměla šanci rozhodnutí společnosti Heineken nijak ovlivnit. Město nyní nevlastní technologii pivovaru. Budovy jsou stále majetkem Kutné Hory.

„Podle mého osobního názoru bychom mohli oslovit některé podnikatelské skupiny, které se pohybují v pivovarnictví, zda by v Kutné Hoře nechtěli začít vařit,“ nastínil svůj osobní pohled na budoucnost objektu Vančura. Jedním dechem však dodal, že malé pivovary mají v současnosti velké problémy a jen malou šanci na přežití. Oficiálně se diskuze na téma pivovar ve Vlašském dvoře zatím nevedla.

Budoucností může být třeba sklad piva

Společnost Heineken podle vyjádření místostarosty uvažuje nyní o budoucí spolupráci s městem jako pronajímatelem objektu. Z budovy pivovaru by tak mohlo být například distribuční centrum. „Jinými slovy sklad piva,“ dodal Vančura.

Osloveným zaměstnancům končícího pivovaru včera příliš do řeči nebylo. A i když jim Heineken nabídl náhradní varianty zaměstnání, ocitli se mnozí podle svých slov ve složité osobní situaci.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk a Irena Brandejská | Foto: Jan Šmok

Hospodářská krize mění dlouholeté návyky českých pivařů. A výsledkem jsou nižší tržby hospod a pivovarů. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Jan Veselý včera oznámil, že od ledna do května klesla v tuzemsku výroba piva o čtyři procenta.

Kromě krize je ale příčinou i chladnější květnové počasí a také nižší počet turistů, kteří v Česku ses spotřebou piva v uplynulých letech vydatně pomáhali.

A jak čeští milovníci piva na krizi reagují? Klesá podíl točeného piva konzumovaného v hostincích a restauracích ve prospěch piva stáčeného do láhví. "Lidé si více kupují pivo domů. V hospodě stojí točené pivo v průměru dvojnásobek toho, co lahvové," upozorňuje Veselý.

Nižší výtoč piva potvrzují i provozovatelé pohostinství. "Prodej točeného piva nám klesl o dvacet procent," přiznává Alex Novanský, majitel Sportbaru Zlatá hvězda v blízkosti Václavského náměstí. "Snažíme se to zachraňovat slevami ve dny, kdy nejsou sportovní utkání. Zatímco dříve jsme měli výtoč sto hektolitrů za měsíc, dnes vytočíme i přes slevy zhruba osmdesát hektolitrů."

Přestože spotřeba piva v tuzemsku již několik let mírně klesá, Češi si s roční průměrnou spotřebou zhruba 154 hektolitrů na hlavu uchovávají primát největších pivních konzumentů na světě.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek

V sobotu se konal ve Velkých Popovicích Den Kozla, na který zavítaly tisíce návštěvníků. Ti se bavili také díky Anně K nebo kapele Mig 21.

V sobotu se uskutečnil tradiční Den Kozla, který pořádal místní pivovar ve Velkých Popovicích.

Akce jako obvykle přilákala tisíce lidí. Pivo, jídlo, stánky, pouť, tradiční řemesla - to vše lákalo návštěvníky.

Ti se společně s pořadateli mohli celý den těšit z hezkého slunečného počasí, které bylo první zárukou povedeného programu.

O tom, že do Popovic vyrazilo opravdu hodně lidí, svědčily po celý den přeplněné vlaky a autobusy. Z vlakového nádraží ve Stránčicích návštěvníky bezplatně převážela kyvadlová doprava.

Dlouhé fronty se také obvykle stály u stánků s občerstvením, což některé návštěvníky rozladilo.

Největší pozornost měly hudební skupiny a interpreti. Odpoledne velké ovace sklidila hlavně kapela Mig 21 se zpěvákem Jiřím Macháčkem.

Lidé se také bavili u vystoupení mladého písničkáře Tomáše Kluse. Program zakončila svým koncertem zpěvačka Anna K.

Zdroj: Říčansko.info

Přestavba pivovaru začala v roce 2006 a letos byla dokončena. Na zhruba třech hektarech společnost ING Real Estate proinvestovala 2,2 miliardy korun. Ceny bytů se pohybují od 80 do 100 tisíc korun za metr čtvereční. V rekonstruované historické budově pivovarské spilky otevřela v dubnu ukázkový loftový byt, do kterého si zájemci mohou přijít na vlastní oči prohlédnout netradiční a originální bydlení loftového typu. Všechnhy lofty jsou prozatím bez majitele.

Původní budova pivovarské spilky architekty renomované kanceláře CMC architects svou podstatou přímo vybídla k originálnímu řešení. Proto se sem rozhodli zasadit atraktivní loftové byty v industriálním duchu, které nabízejí možnost vytvořit si jedinečný prostor "Loftové byty představují netradiční zajímavé bydlení, které původně vzešlo z konce 60. let minulého století z newyorských uměleckých kruhů, kdy zdejší umělci vyznávali trend ateliérového bydlení v opuštěných továrnách a skladech. Pro mnoho lidí je dnes představa, jak takový loft vypadá, nezřetelná a nekonkrétní, známá pouze z amerických filmů. To byl také jeden z důvodů, který nás vedl k otevření ukázkového loftového bytu. Zde se zájemci seznámí s tím, co přesně loftové bydlení nabízí a budou si moci vytvořit jasný obrázek,“ říká tisková mluvčí ING Real Estate Renáta Kodadová. Zařízení ukázkového loftového bytu navrhl architekt Evžen Dub z ateliéru CMC architects a interiér bytu vybavil designovými solitéry a nábytkem italské značky Berloni a švýcarské značky Vitra.

Rekonstruovaný historický dům zahrnuje celkem 40 bytů, z toho 20 loftových a 6 podkrovních. V jižním křídle budovy se ve 2. podlaží nachází 6 loftových bytů se zachovanými původními litinovými sloupy o rozměrech 76 m2 až 88 m2. Ve 3. nadzemním podlaží se v tomto křídle nalézá 6 větších podkrovních bytů s přiznanými krovy a kovovými táhly o výměře 131 m2 až 177 m2. V těchto bytech je vždy ve spodní části obývací prostor a sociální zázemí a na galerii je situována klidová zóna pro spaní. Tyto rozlehlé podkrovní byty poskytnou dostatek prostoru pro individuální vyjádření.

Druhé, západní křídlo budovy je určeno pro 7 dvoupodlažních loftových bytů s atriem a lodžií o průměrné rozloze 135 m2 a pro 7 loftových bytů, které mají ve třetím podlaží navíc rozlehlou střešní terasu. Tyto třípodlažní loftové byty jsou výjimečné a umožní svému majiteli vytvořit svébytný domov podle vlastních představ. V prvním podlaží má každý loftový byt vstupní atrium, pracovnu, velkou obývací část s kuchyňským koutem, lodžii, komoru, šatnu, koupelnu a toaletu. Galerie je přístupná točitým schodištěm a nachází se zde otevřená ložnice.

U poloviny loftových bytů je součástí vstupního atria druhé točité schodiště, kterým lze vystoupit až do 3. podlaží loftového bytu na střešní zahradu o výměře cca 132 m2. Vysoké prosklené stěny, typický znak loftů, nabízí výhled podle orientace bytu buď na vnitřní nádvoří nebo do přilehlých klidných ulic. Budova má střešní nástavbu, ve které je umístěno 14 standardních bytů v dispozicích 2+kk a 3+kk.

"Loftové byty podle našich zkušeností ocení především lidé s touhou po netradičním a zajímavém bydlení. Například umělci či lidé kreativní, kteří chtějí při zařizování svého nového domova popustit uzdu fantazii a vytvořit zcela jedinečný prostor. Mezi zájemci ovšem vidíme i manažery a podnikatele, kteří chtějí bydlet komfortně, a přitom zcela netypicky a originálně,“ dodává Renáta Kodadová.

V přízemí budovy je vybudováno několik nebytových prostor určených k prodeji. Devět obchodních jednotek o průměrné výměře 123 m2 přes chodbu doplňuje 6 prostor o výměře cca 125 m2, které lze využít jako skladové zázemí. Obchody jsou řešeny stejně jako bytová část netradičně a zajímavě. Stropy jsou klenuté a celý prostor trochu připomíná vinné sklípky, ovšem s přístupem denního světla. Vstupy a prosklené výlohy vedou na nádvoří se zelení a fontánou. Malé obchůdky či drobné provozovny tu zajisté pomohou dotvořit živoucí centrum lokality.

Společnost ING Real Estate realizuje v Holešovicích rezidenční projekt A7 Holešovický pivovar, který je součástí multifunkčního městského centra. Komplex se rozprostírá mezi ulicemi U Průhonu, Komunardů, U Uranie a Na Maninách, na pozemcích bývalého Prvního pražského měšťanského pivovaru. Přestavba původních objektů a výstavba nových bytových domů byla zahájena na konci roku 2006. V současné době jsou rezidenční budovy Plaza s věží Tower a Rezidence hotovy a byty již obývají noví majitelé. Nyní se dokončuje poslední budova s loftovými byty.

Přeměna celého areálu v sobě zdařile spojila rekonstrukci původních památkově chráněných budov a výstavbu několika nových kancelářských a bytových objektů. Architektonický návrh je dílem renomovaného studia CMC architects. Na přípravách projektu spolupracovali i světově uznávaní architekti Frank O. Gehry, autor Tančícího domu, a Jean Nouvel, autor Zlatého Anděla.

"Byla to pro nás velmi dobrá a zajímavá zkušenost, kdy jsme mohli zblízka vidět práci světových architektů,“ komentuje Vít Máslo ze CMC architects. Cílem architektů Davida Chisholma a Víta Másla bylo maximálně využít historického genia loci a neobvyklosti místa i původních budov a citlivě je doplnit moderními domy, které se optimálně začlení do zástavby pražských Holešovic. "Bývalý pivovar, sestávající z čistě utilitárních staveb, považuji za výtvarně jedinečný areál s vynikajícím stavebním detailem. Proto jsme v rámci revitalizace zachovávali původní charakter staveb a rušili jsme pouze nepůvodní dostavby, které vznikly během století. Jejich odstraněním mohly stávající budovy více vyniknout. Věříme, že se nám podařilo zachovat celkový výraz staveb, obnovit funkčnost areálu a navrátit tak do něj život,“ říká k projektu architekt Vít Máslo. "Podařilo se nám vytvořit prostor, který dýchá historickou industriální atmosférou, a přitom se tu dá pracovat a žít moderně, v tempu 21. století. Komplexnost celého areálu nám také umožnila využít různorodé architektonické přístupy. U původních budov bylo zajímavé vymýšlet, jak vložit novou funkci do historické budovy. U novostaveb nás lákalo například vytváření 17patrové výškové dominanty areálu.“

S originálním loftovým bydlením se mohou zájemci seznámit při prohlídce ukázkového bytu. Přestože loftové byty budou nabízeny v kolaudačním minimu, aby si je majitelé mohli dokončit individuálně zcela podle svých představ, ukázkový loftový byt má plně zařízený interiér pro lepší představu.

Autorem návrhu interiéru je architekt Evžen Dub, taktéž ze studia CMC architects. Interiérové vybavení je vybráno ve stejném duchu jak působí celý loftový byt - tedy zajímavé, originální a velmi kvalitní. Kuchyňská linka, vybavení ložnice a barové židle jsou z dílny italského nábytku Berloni. Další vybavení a nábytek je od firmy Vitra, která se již desítky let zabývá prodejem nábytku od světoznámých designérů, svítidla od italského výrobce Inside a elektronika Pioneer je dodávkou společnosti BaSys.

Celá bytová jednotka je realizována v nadstandardním provedení. V obývacím pokoji a v hale je na podlaze položena dubová kantovka; v koupelně, na WC, v šatně a komoře je použito teakové dřevo. Do pracovny bylo zvoleno jako moderní materiál antracitové tkané PVC značky Bolon Now, pobyt v ložnici zpříjemňuje celoplošný koberec Belakos Jersey. Koupelnu a WC zdobí bílé lesklé obklady s květinovým dekorem od Villeroy & Boch, sanita a baterie pocházejí od výrobců Laufen, Kaldewei a Grohe. V ložnici byla pro zvýraznění jedna stěna otapetována zelenostříbrnou tapetou Flair. Vstupní patio je navrženo v japonském stylu, s venkovním sezením od společnosti Donate.

Zdroj: Stavitel iHNed.cz | Autor: Jiří Kučera

Kamarád mě poprosil uveřejnit na PI informaci o tom, že se 4. července 2009 ve 14.30 koná exkurze do polského pivovaru Racibórz.

Jde o pivovar, který už má asi namále a používá klasickou technologii výroby viz. www.browar-raciborz.pl.

Vstupné bude 5 PLN a bude obsahovat i ochutnávku piva. Aby exkurze proběhla, je třeba minimálně 20 lidí.

Spolu s kutnohorským končí i pivovar Hostan ve Znojmě. „Bylo to velmi složité rozhodnutí, ale z důvodu nákladů, efektivnosti a bezpečnosti není možné zachovat provoz v těchto dvou pivovarech a vyhnout se propouštění,“ uvedl Lieven van der Borght, generální ředitel Heinekenu v České republice.

Patnácti zaměstnancům pivovaru Kutná Hora bude nabídnuto náhradní zaměstnání. Čtyři by mohli pracovat v pivovaru v Krušovicích, jeden v pivovaru v Lounech. Čtyři lidé by měli pracovat jako ostraha objektu pivovaru v Kutné Hoře a dalších šest najde dočasně uplatnění při demontáži výrobní technologie. „Propuštěným zaměstnancům bude nabídnuto poradenství při hledání nového uplatnění a podpora související s ukončením pracovního poměru. S odbory jsme se dohodli na plném odstupném,“ sdělil van der Borght.

Pivo Dačický zůstane zachováno

Heineken Česká republika bude ve výrobě značky Dačický pokračovat za použití tradičních receptur a ingrediencí. „Výroba se přesune do Velkého Března,“ uvedla Kateřina Eliášová, tisková mluvčí skupiny Drinks Union.

Značka bude nadále těžit z prodejní a distribuční sítě i marketingové podpory společnosti Heineken. Firma také zůstane nadále sponzorem kulturních, sportovních, společenských a dalších aktivit na Kutnohorsku.

Uzavření kutnohorského pivovaru se už stalo i předmětem zájmu uživatelů komunikační internetové sítě Facebook.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Irena Brandejská

Jaká je podle Nejvyššího soudu odpovědnost vydavatele za zveřejnění nesprávné informace správního orgánu?

Česká obchodní inspekce (ČOI) realizovala test pivovarů. Jisté vydavatelství zveřejnilo výsledek prověrky v jednom ze svých spotřebitelských časopisů. Pivovar, jenž ve výsledku nedopadl dobře, zažaloval ČOI i vydavatelství. Žalobce (pivovar) tvrdil, že se jednalo o neoprávněný zásah do jeho dobré pověsti.

Obvodní soud pro Prahu 1 dal za pravdu pivovaru a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na přiměřené zadostiučinění částku 400 000 Kč a na náhradu škody částku 1,5 miliónu korun. Městský soud v Praze rozsudek potvrdil.

Ze znaleckých posudků totiž bylo zjištěno, že ČOI při kontrole prováděné v roce 1996 dospěla k závěru o nevyhovující kvalitě piva (slabý zákal, sediment) vyráběného žalobcem proto, že použila nesprávný postup při skladování vzorku piva. Kontrolní orgán inspekce v protokolu o zkoušce žalobcova piva uvedl nepravdivý údaj, a pokud žalovaný ve svém časopise uveřejnil článek obsahující nepravdivý údaj o žalobcově výčepním světlém pivu, poškodil tím dobrou pověst žalobce.

Vydavateli hrozilo, že zaplatí tři milióny

Podle odvolacího soudu nemohou obstát námitky žalovaného, že v předmětném článku převzal výsledky kontroly provedené ČOI a spolehl se na jejich správnost. Proto nejen potvrdil satisfakci ve výši 400 000 Kč, ale též uvedl, že žalobce má nárok na náhradu škody (ušlý zisk). Vydavatel tím, že převzal a publikoval bez dalšího ověření nepravdivý údaj o kvalitě žalobcova piva, dopustil se protiprávního jednání.

Výše škody, která žalobci vznikla, byla stanovena na více než tři milióny korun s tím, že se na ní žalovaný podílí z jedné poloviny, neboť informaci o výsledku testu rozšiřoval nejen on, ale i další regionální a celostátní média.

Žalovaná společnost se bránila dovoláním. Uvedla, že šetření ohledně kvality piva u ČOI iniciovala, kontrola byla poté prováděna a test zpracován výhradně ČOI v souladu se zákonem. Údaje převzaté od ČOI nebyly v předmětném článku nijak komentovány.

Zveřejnili jsme to v dobré víře!

Šlo tedy o to, zda lze spravedlivě požadovat, aby vydavatel periodika ověřoval pravdivost informací týkajících se výsledků šetření orgánu státní správy. Žalované vydavatelství tvrdilo, že při zveřejnění daného článku spoléhalo na pravdivost testu provedeného ČOI, uveřejnilo jej v dobré víře a cílem bylo informovat veřejnost o kvalitě piva, nikoli poškodit dobré jméno žalobce. Namítalo také, že odvolací soud vycházel z toho, že vydávání časopisu je provozní činností žalovaného a že proto za škodu odpovídá podle § 420a Obč. zák., tj. bez zřetele na zavinění, ale informování veřejnosti, plnění zpravodajské povinnosti a naplňování článku 17 Listiny základních práv a svobod nelze s provozní činností ztotožnit.

Ze zprávy inspekce ČOI bylo více než rok po zveřejnění výsledků testu prokázáno, že odebrané vzorky piva byly umístěny (před provedením testu) v lednici při teplotě 2–8 oC. Podle revizního znaleckého posudku měly nedostatky dotčeného piva ze 75 % původ v nevhodném uskladnění jeho vzorků při skladování u ČOI.

Autor byl zřejmý

Je zřejmé, že tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova piva byl správní orgán – ČOI, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění. Žalovaná společnost, popř. další periodika, u nichž byly výsledky kontroly jakosti piva zveřejněny, byla pouze nástrojem, jehož prostřednictvím měla být veřejnost informována o výsledcích této kontroly.

V posuzovaném případě existovaly rozumné důvody, které vedly žalovanou k tomu, že se spoléhala na pravdivost zveřejňované informace o kvalitě piv, neboť tuto informaci jí poskytl příslušný správní orgán, jenž byl oprávněn k provádění kontrol a ke zveřejňování jejich výsledků. Za této situace neměla žalovaná důvod nevěřit, že sdělená informace není pravdivá, a ověření její pravdivosti nebylo v daném případě namístě, neboť nebyly v té době žádné pochybnosti o správnosti provedené kontroly.

Závěr: Média škodu nezpůsobila

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že žalovaná otištěním výsledků kontroly piv obsažených ve zprávě ČOI nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce, neboť v době, kdy tyto výsledky otiskla, se důvodně spoléhala na pravdivost údajů ve zprávě obsažených, neměla důvod nevěřit pravdivosti v ní obsažených údajů a taktéž nebylo pro ni v daném případě namístě (ani dostupné) ověřování pravdivosti údajů obsažených v předmětné zprávě. Nejsou splněny ani předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout tímto jednáním (§ 420 obč. zák.).

DŮLEŽITÉ: Pokud tedy tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova výrobku byl správní orgán, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění, a žalovaná jako vydavatelka specializovaného periodika určeného k informování veřejnosti zejména o kvalitě zboží na trhu, tuto informaci převzala a otiskla, neboť neměla důvodu nevěřit v její pravdivost a ověření její pravdivosti nebylo v dané situaci důvodné (informace byla výsledkem činnosti správního orgánu) a výsledky kontroly v inkriminovaném článku nebyly doplněny o redakcí zpracované difamační úsudky ve vztahu k žalobci, žalovaná otištěním výsledků kontroly obsažených ve zprávě správního orgánu nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce.

Zdroj: Právo.cz

K zámku v Červeném Poříčí patřil pivovar, který byl postaven v roce 1715, kdy ho vlastnila Rakousko-uherská říše.

Posledním majitelem byl František Josef I. V letech 1927-1934 se zde vařilo lahvové pivo 10° Regent. Po druhé světové válce sem byla ze zámku přemístěna četnická stanice. Pivovar byl zrušen v roce 1936.

V 18. století se v účetních materiálech poříčského velkostatku objevují výkazy o výnosu pivovaru, který k němu přináležel. Podle některých pověstí na místě dnešní stavby pivovaru stával ve středověku klášter.

Pivovar hned v prvních dokladech uvádí roční výnos 2800 zlatých, což nebylo rozhodně málo a souviselo to s úspěšným hospodařením Jana Jiřího von Hauben. Dle Tomáše Cihláře (srov. CIHLÁŘ, Tomáš: Pošumavské pivovary. Sušice 2003) to znamenalo výrobu 700 sudů piva ročně (cca 1736 hl).

V 18. století zde výrobu piva řídí sládci z rodiny Chmelíčků. Posléze se na poříčském pivovaru střídají sládci z různých rodin, většinou i z jiných částí panství. Produkce se neustále zvyšuje. Na přelomu 19. a 20. století činí už 7047 hl ročně.

Významným obdobím v historii pivovaru v Poříčí se stalo 21 let trvající působení sládka Františka Tichého, který sem přišel v roce 1903 z dalšího pivovaru pod císařskou správou v Buštěhradu. V těchto letech jsou zrekonstruovány ležácké sklepy a výstav piva dosahuje nejvyšší hranice (např. v období 1909 / 1910 to bylo 9130 hl).

V roce 1922 se pivovar stává státním podnikem. V následujícím roce odchází František Tichý do pivovaru ve Smiřicích. Na jeho místo přichází obratem ze Smiřic Zdeněk Pavelka. Do historie pivovaru pak zasáhl pozemkový úřad, který v roce 1925 Státní velkostatek Červené Poříčí zabral. Od pozemkového fondu pak pivovar získává Bohuslav Jerman (jeho otec byl majitelem pivovaru v Čachrově).

Od roku 1927 se pivovar jmenuje „Společný pivovar“ a vystavuje pivo pod značkou Regent.

V roce 1931 je provedena klatovskou firmou Schifauer rekonstrukce varny. Tyto výdaje ovšem znamenaly finanční potíže. Berní úřad dokonce prodal v roce 1932 sládkovi Jermanovi dvě krávy a jednu svini pro nezaplacení daně. Z problémů se už Jerman nedostal a v roce 1934 prodal pivovar Karlu Rysovi z Přeštic. Ten pivovar pronajal Václavu Kuželkovi a Františku Rubášovi, kteří jej provozovali až do roku 1935, kdy byla po uvaření pouhých 602 hl za rok výroba k 1.1. 1936 zastavena.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Martin Kříž

Lahodný zlatavý mok tekl proudem v závěru minulého týdne pod věží Staré radnice. Na pivní slavnosti přijelo 14 malých pivovarů z celé republiky. O devátý ročník akce, kterou pravidelně pořádá Brněnské kulturní centrum, byl velký zájem a pípy se po celou dobu téměř nezastavily.

Zdroj: RTA.cz

Řady láhví s pestrými nálepkami, chladicí nádoby s ledem, pět výčepních stolů, vysoké štíhlé sklenice – tak to o uplynulém víkendu vypadalo v pražském hotelu Mandarin Oriental. Prezentovalo se tam pivo několika stylů, chutí, vůní a barev, avšak s jedním společným jmenovatelem. Šlo totiž výlučně o pivo pšeničné.

Více než 60 značkami se na akci nazvané Objevte svět piva o přízeň labužníků ucházely pivovary z Belgie, Německa, Slovenska i z České republiky.

Piva se označují za pšeničná, pokud víc než třetinu základní suroviny tvoří pšeničný slad nebo nesladovaná pšenice. Přestože v minulých dvou třech stoletích přenechala místo na výsluní ječmeni, téměř v žádné z pivovarnicky zdatných krajin nevymizela úplně. Až na Čechy a Moravu, kde se poslední pšeničná neboli „bílá piva“ navařila a vytočila někdy kolem roku 1750. Ač před dvaceti lety v tuzemsku téměř neznámé, mělo kdysi pšeničné pivo své hvězdné období i na území dnešního Česka. „Nabílo“ nebo „nastaro“ – tak tu sládkové v polovině druhého tisíciletí rozlišovali várky, které pak dozrály buď v „bledé“ pivo pšeničné, nebo „červené“ ječné. Pšeničnému sladu se po jistou dobu dávala přednost před ječným. Někteří pivní badatelé si dokonce pohrávají s domněnkou, že vrcholné mistrovství vaření „bílého piva“ se do Bavorska, dnešního ráje pšeničných piv, dostalo právě z českého území.

V zahraničí zažila pšenice svoji renesanci už v 70. letech minulého století. Do varných kotlů českých pivovarů se vrátila na sklonku jeho poslední dekády. Iniciativy se chopily minipivovary a postaraly se o návrat někdejší chlouby českého pivovarnictví.

Zdroj: Lidovky.cz

Nedaleko Branických skal v Praze stojí hospoda U Starého pivovaru. Ovšem zeptáte-li se náhodných chodců, kde přesně pivovar leží, takřka všichni vás odkážou na nedávno zrušený „chrám piva“ nedaleko železničního nádraží. To je ale zhruba tři kilometry od skal. Cesta za branickým pivem je malou detektivkou.

U kostela svatého Prokopa v Praze-Braníku se vypíná přírodní památka Branické skály. Výměra lehce přes devět hektarů z nich nečiní žádného obra. Lom pro přírodovědce odhalil geologický profil pražské prvohorní pánve. Občas se tady opatrně objeví osamělý hledač zkamenělin, který ví, že sběr fosilií v této lokalitě není legální. Ovšem chatrný plot dole okolo lomu místy úplně chybí, takže přístup je v podstatě bezproblémový.

Vyplatí se vystoupat po schodech nahoru na skály, kde je postavena vyhlídková plošina, nabízející málo obvyklý pohled na Prahu. Najednou se v zorném poli objeví jak Hradčany na levé straně Vltavy, tak Vyšehrad na břehu protilehlém.

Podle historických informací by někde pod skalou měl být starý pivovar. „To musíte k branickému nádraží, pivovar je nedaleko stanice,“ radí mi několik starousedlíků. Jenže kousek od svatoprokopského kostela stojí v Branické ulici hospoda U Starého pivovaru. Aby název měl logiku, musí být pivovar někde blízko. Cesta za pivem dostává lehce detektivní ráz.

Architektonický žert

„Pivovar? Celou dobu stojíte před ním. Jenže jste se měl ptát na Dominikánský dvůr,“ směje se před hospodou U Starého pivovaru mladý pár s kočárkem.

Téměř opuštěný dům naproti zaujme historickým křížem na zdi bývalé zvonice. Nic nenapovídá, že některé části jsou až 350 let staré. Architektura dvora připomíná starou Prahu z dob rady Vacátka, kterou kazí panelák v těsné blízkosti.

Jediná rekonstruovaná část bývalého Dominikánského dvora, který během své existence sloužil i jako pivovar, je maličká „hláska“, v níž sídlí informační centrum. Jenže chcete-li získat informace v pátek odpoledne či o víkendu, máte smůlu. Tehdy úředníci nepracují.

Majitelem Dominikánského dvora je Praha 4. V internetové diskusi, v níž radnice hledala náměty, co s dvorem dál, se v lednu 2008 objevil návrh, aby v Dominikánském dvoře byl obnoven minipivovar s restaurací, který tam fungoval před postavením Branického pivovaru v roce 1899.

Pohled zvenčí nijak nenasvědčuje tomu, že by se s možným vzkříšením pivovaru počítalo. Ani v hospodě U Starého pivovaru se pivo Braník nečepuje. Letos na jaře alespoň radnice vybrala nového nájemce a investora, který v objektu plánuje zprovoznění Vysoké školy památkové péče a konzervace. Rekonstrukce by mohla začít příští rok a první studenty by škola mohla přijmout v roce 2011.

Předloni zavřeno

Cesta za branickým pivem tak pokračuje k železničnímu nádraží. Kousek od něj už spatříte nádherné budovy Společenského pivovaru pražských sládků v Praze. Tak to kolemjdoucím oznamuje nápis na cihlové budově uprostřed rozsáhlého pivovarského areálu.

Ovšem slovo „pivovarského“ je jen závanem nedávné minulosti, neboť branické pivo sice z trhu nezmizelo, zato i tento pivovar už svému účelu sloužit přestal. Pivovar byl založen roku 1899 pražskými sládky, kteří „sestoupili se ve společenstvo za tím účelem, aby v Praze nový, ve velikém slohu a co nejmoderněji založený, se sladovnou spojený pivovar zařídili“. Zdejší pivo bylo vyhlášené

Ještě po víc než sto letech od založení pivovaru místní znalci (což dělají pivaři všude a se stejnými argumenty) tvrdili, že je to dáno unikátní kombinací surovin, místa, genia loci zdejšího pivovaru a poctivostí všech, kteří se na přípravě piva podíleli. Skutečnost, že se tady vařila i „belgická“ Stella Artois a „japonské“ Asahi, raději moc nezdůrazňovali. Narušovalo by to image tradičního českého výrobku.

Pražané to asi vědí, ale milovníci točeného i lahvového piva Braník ve zbytku republiky možná nezaznamenali, že jejich oblíbený mok se teď vaří o kus dál, ve smíchovském Staropramenu na druhém břehu Vltavy. Braník už není z Braníka.

A důvod přerušení „vařby“? „Výstav pivovaru Braník se neustále zvyšoval, v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva,“ tvrdí výrobní a technický ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal. „Rostoucí výstav vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval,“ vysvětluje.

Zdroj: In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula

Už počtvrté se sešli vyznavači pěnivého moku, ale hlavně dobré pohody a sousedského klábosení, na volarském Pivobraní.

To se druhým rokem koná v tržnici nedaleko náměstí. „Zkušenosti totiž ukázaly, že když se nám nepodaří počasí, nepřijdou lidé. Proto jsme už vloni přesunuli akci z pivovarské zahrady blíže k městskému úřadu, abychom v případě deště mohli Pivobraní přesunout do sálu v budově. Navíc je zde vyřešené sociální zázemí a také přístup je zde bezpečnější než do pivovarské zahrady,“ vysvětlila za organizátory Jana Frejková.

Stejně jako vloni ale i letos počasí přálo, a tak se na tržnici vydaly desítky návštěvníků. Ti si mohli vybrat ze dvou značek jedenácti stupňového piva.

A protože letos je to přesně 650 let, co jsou Volary městem, první příchozí ochutnali pivo zdarma.

„Připravili jsme dva sudy, od každé značky jeden. V každém sudu je sto piv. Po vytočení dohromady dvou set piv už si návštěvníci začali každou sklenku platit,“ přiblížila Jana Frejková.

Myšlenka Pivobraní vznikla v hlavě současné starostky Martiny Pospíšilové, ještě v době, kdy kulturu ve Volarech řídila ona. „Chtěli jsme se vrátit k veřejnému čepování piva, které bylo ve Volarech tradicí. Já sama jsem neváhala a ochutnala jsem, jaké letos je. A musím říci, že naši hasiči jej opět dobře připravili,“ nešetřila chválou starostka Martina Pospíšilová.

Chválou pak nešetřili ani ostatní návštěvníci, kteří připíjeli na zdraví svým známým a sousedům. „Byl to výborný nápad, udělat z toho tradici,“ řekl jeden z návštěvníků.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Leona Fröhlichová

I během víkendových dnů pokračovaly v Bělotíně pětidenní Pivní slavnosti. Zatímco páteční a sobotní večer patřil především dospělým, kteří se bavili na tanečních zábavách, sobotní odpolední program byl zaměřen na děti.

U bělotínského fotbalového hřiště nechyběly kolotoče a další pouťové atrakce s celou řadou občerstvení a specialit. Na trávníku se od čtvrtka do neděle sehrálo hned několik fotbalových turnajů.

„Nejprve proběhl turnaj žáků, utkaly se mezi sebou i firmy, obce z regionu, staří páni a v neděli se chystají poslední mistrovské zápasy této sezony. Ty rozhodnou, jestli naši chlapi postoupí nebo zůstanou na opravdu krásném druhém místě,“ sdělil starosta Bělotína Eduard Kavala.

Na pódiu se představily děti z místní základní školy a také tanečníci a orchestr ze Základní umělecké školy v Hranicích. U několika výčepů se podávalo celkem osm různých druhů piv.

„Přestože letos pořádáme Pivní slavnosti už po osmnácté, pokaždé se setkáme s něčím novým. Letos je třeba historicky největší zima. Teď přes den to tak nevypadá, ale v pátek večer to bylo opravdu extrémní. Zažili jsme vítr i déšť ale takovou zimu ještě ne,“ zmínil Kavala.

Sobotní program zakončila diskotéka DJ Pavla Humplíka a skupiny Forum 1.

Fotogalerii a video zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autor: Jan Rotrekl

Sto dvacet zaměstnanců Pivovaru Platan se nemusí bát o práci. Jeden z největších zaměstnavatelů v regionu změnil majitele.

Česká společnost K Brewery Trade, která vlastní ještě pět pivovarů, již investovala do provozu a technologií a počítá s dalším rozšířením výroby.

Cílem je návrat k tradicím českého pivovarnictví, potvrdil obchodní ředitel Pivovaru Platan Daniel Budějcký.

„Chceme zachovat a rozvíjet malé a střední pivovary s důrazem na jejich regionální působnost. Vaříme pivo podle tradičních receptů a opíráme se o zkušenosti několika generací sládků a pivovarníků,“ připomněl Budějcký.

K uskutečnění strategie firmy přispějí také již realizované a připravované investice, jako je výměna technologie ve stáčírnách lahví. „Hlavní technologickou úpravou při kvašení byl návrat ke tradičnímu kmenu platanských pivovarských kvasnic,“ připomněl sládek Miloš Musil.

Pivovar Platan je pro Protivín a okolí významným partnerem při pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí.

Potvrdil i partnerství s motocyklovým týmem MS Racing. Jeho přední jezdec Jakub Smrž je tváří nového nealkoholického piva.

Pivovar patří k městu Protivínu již více než čtyři sta let. O jeho zachování svedlo město velký souboj a několik let bylo jeho vlastníkem.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Libuše Kolářová

Pivovarnický koncern Anheuser-Busch InBev, který v České republice vlastní pivovary Staropramen, se údajně chystá prodat veškeré své evropské pivovary. Uvedl to v sobotu belgický list Le Soir.

Důvodem prodeje je podle listu dluh, který firmě vznikl, když investovala 52 miliard dolarů do akvizice amerického pivovaru Anheuser-Busch. Díky této akvizici firma už prodala svou jihokorejskou dceřinou společnost Oriental Brewery soukromé investiční skupině Kohlberg Kravis Roberts & Co za 1,8 miliardy dolarů.

Evropský prodej by se měl týkat 11 pivovarů s celkovou kapacitou 15 milionů hektolitrů ročně v Bulharsku, Rumunsku, České republice, Maďarsku, Chorvatsku, Srbsku a Černé Hoře.

Důvodem prodeje však podle listu není jen vzniklý dluh, ale také to, že firma aktivity ve střední Evropě nepovažuje za strategicky důležité a chce svou pozornost obrátit na působení v Severní a Jižní Americe. Mluvčí se podle belgického listu odmítl k této transakci vyjádřit.

O prodeji pivovarů Staropramen se v médiích spekuluje již delší dobu, začátkem dubna se hovořilo o tom, že novými majiteli by měla být společnost Heineken.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi jeho hlavní značky patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Alena Klímková

Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. pokračuje v investíciách do modernizácie výrobných technológií. Vo svojom závode v Topoľčanoch zahájila prevádzku nového prietokového pastéra na pasterizáciu sudového piva. Cieľom investície vo výške 280 tisíc eur je udržať najvyššiu kvalitu výroby piva.

Moderná technológia prietokového pastéra na pasterizáciu sudového piva zabezpečuje kvalitnú a stabilnú tepelnú úpravu piva. „Prietoková pasterizácia je najšetrnejší spôsob tepelného ošetrenia piva. Vysoký stupeň automatiky a regulácie nového prietokového pastéra garantuje vyrovnanú a štandardnú pasterizáciu piva,“ uviedol Ján Čerkala, technický riaditeľ, Pivovary Topvar, a.s. „Snahou našej spoločnosti je neustále udržiavať vysokú kvalitu našich produktov a to aj pomocou technologických inovácií. Nový moderný pastér v topoľčianskom závode spĺňa prísne hygienické normy a technické štandardy a pomáha zachovať prvotriednu kvalitu piva vyrábaného v našom topoľčianskom závode,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. Nový topoľčiansky pastér prispieva nielen k udržaniu vysokej kvality piva ale aj k ochrane životného prostredia. Vysoká účinnosť nového pastéra umožňuje spotrebovať nižšie množstvá pary a elektrickej energie.

Zdroj: Informuje.com | Autor: Omnipublic

V informačním centru v Sankturinovském domě na Palackého náměstí v Kutné Hoře se turisté nedozvědí jen, kde se mohou ubytovat nebo kam jít za památkami, ale dozvědí se také, že se v Kutné Hoře vaří pivo.

Ve vestibulu Sankturinovského domu je totiž nově umístěn infopoint o kutnohorském pivu Dačický, který informuje o historii pivovaru. Na ukázku jsou tady například i půllitry či etikety.

„Návštěvníci vidí nejen pivovar, ale také výrobu piva. Je to propagace kutnohorského pivovaru a jde o projekt na podporu malých a středních pivovarů,“ vysvětlil starosta Ivo Šalátek. Kutnohorské pivo propaguje také vyhlášená restaurace, která je hned vedle rodného domu spisovatele Mikuláše Dačického.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar Černá Hora přivítal v pondělí 01.06.2009 delegaci ministrů zemědělství a rybářství EU. Ředitel pivovaru Jiří Fusek představil vedle svého piva i projektu Centra Sladovna spolufinancovaný z ROP Jihovýchod.

„O naše pivo i pivovar je velký zájem. Vyrábíme tradičními postupy originální české pivo. Zahraniční turisté však žádají exkluzivní ubytování. Proto se pouštíme do nového projektu Centra Sladovna," vysvětlil Jiří Fusek.

Centrum Sladovna zachová tradiční architektonický výraz komplexu. Projekt získal 50milionovou dotaci z ROP Jihovýchod. Jeho výstavba začala v lednu loňského roku a potrvá do března roku 2010. Centrum bude poskytovat komplexní ubytovací, restaurační a relaxační služby (pivní lázně, saunu, whirpool, relaxační lůžka). K dispozici bude také víceúčelový konferenční sál s příslušným zázemím a interaktivní muzeum pivovarnictví s názornou expozicí historie i současnosti výroby piva.

Zdroj: Dotace Online.cz

Až do čtyřicátých let 20. století existovaly Staňkov ves a Staňkov město zcela odděleně

Krok do neznáma? Ne! Tak by se dalo označit zahájení provozu chotěbořského pivovaru. Vyrostl za půl roku na zelené louce a právě začíná vařit první várky piva. V jeho čele stojí dvaapadesátiletý Josef Tomek. Konkurence se nebojí. „Je dobré, když je na trhu celá škála piv. Nemáme ambice někoho likvidovat, chceme trh doplnit. Fandím malým pivovarům a malým značkám. Věřím, že europiva, která produkují tvrdý ekonomický boj a málo chuti, budou nahrazována pivy s tradiční bohatou chutí,“ tvrdí v rozhovoru pro MF DNES.

* Jaký je Váš nejoblíbenější nápoj?

Mám s tím docela problém. Pivovarníci by asi čekali, že to bude pivo. Ale úplně nejradši a také nejvíce vypiji vody, čisté nebo s přísadami, které používají sportovci. Souvisí to s mým koníčkem. Snažím se kompenzovat čas trávený vsedě u počítače nebo za volantem aktivním pohybem. To je v mém případě hlavně jízda na kole. A s tím souvisí pitný režim.

* Ale pivo si určitě vychutnat dovedete…

To určitě. Ale nejsem ten pivař, co by si sednul k pivu a dokázal u něho prosedět večer. I když, ani to nemůžu vyloučit. Když se sejde společnost u ohně, tam se pivo pije. Ale stejně tak si dokážu představit, že sedím s kamarády u vína. Naučil jsem se ve světě, že se v létě pije růžové s ledem, tak piji i vinné střiky s ledem.

* Ředitel pivovaru a pije střiky s ledem? Jak to jde k sobě?

Ředitel masokombinátu asi nebude vegetarián, ale může mít rád i saláty nebo ovocné knedlíky… Já si rád dám sklenici ležáku, ale pokud by se konzumace piva stala životní náplní, asi už by nezbyl čas na práci.

Bez sládka s pivovarem nic neudělá

Josef Tomek šéfuje novému pivovaru v Chotěboři a jeho tým má jen osm lidí. On sám pije nejraději vodu

* Přesto, máte nějakou oblíbenou značku piva?

Oblíbené je pochopitelně pivo Chotěboř. Už jsme měli možnost ho hned z první várky ochutnat. Přestože ještě není uleželé, je dobré.

* Co když se stane, že až se uleží, nebude vám chotěbořské pivo chutnat?

Já se nebojím, že by chotěbořské pivo ani mě, ani dalším konzumentům nechutnalo. Nemůžu se vyhnout tomu, co říká sládek Oldřich Záruba. Dobrý kuchař dokáže uvařit dobrý guláš v kotlíku na ohni i v dobře vybavené kuchyni, protože prostě umí vařit guláš. Dobrý sládek umí uvařit dobré pivo. Když jsme mu postavili tak vybavenou kuchyň, jako je chotěbořský pivovar, uvaří sládek dobré pivo. Tím jsme si jisti.

* Můžete třeba i vy ovlivnit výslednou chuť piva?

V tom je sládek nenahraditelný. Nikdo, ředitel, majitel nebo kterýkoliv zaměstnanec, nepůjde za sládkem, aby něco udělal jinak. Odpovědnost za chuť piva, za jeho vlastnosti, je na sládkovi. To je technologický a výrobní šéf. Nikdo jiný nemá právo mu do toho mluvit. A když by se tak stalo, pravděpodobně by se stal sládkem jiného pivovaru.

* Znamená to tedy, že sládek je šéfem přes pivo a ředitel se stará o obchod, marketing a peníze?

Je to tak. Nicméně bez sládka ředitel s pivovarem nic neudělá, i kdyby měl sebelepší tým. Sládek je klíčová osoba.

* V jaké fázi budování pivovaru jste v tuto chvíli? Už je hotov?

Ještě ne. Je ve stadiu, kdy probíhají technologické procesy směřující k uvedení do trvalého provozu. Bez toho nelze uvézt pivovar do života. Není možné vařit pivo na zkoušku. Musíme dokázat držet receptury a postupy, aby pivo bylo takové, jaké má být. Na pivovaru je spousta práce. Jsou tu ještě stále lidi kolem drátů a počítačů, kteří dolaďují související technologie.

* Pivo už se ale vařit začalo…

Ano, začalo se vařit. Můžeme se na ně podívat, jak nám zraje v kádích. Ale pivo má svůj čas, své technologické lhůty. Teď ještě nemusíme testovat stáčecí linky, protože k těm dojde pivo až za měsíc.

* To znamená, že počátkem července už se pivo dostane k lidem?

Počítáme s tím, že naše pivo představíme 1. července. A to tak, že uspořádáme tiskovou konferenci.

* A kdy ho ochutná široká veřejnost?

Druhého července bude naše sudové pivo na první akci, na chotěbořském Festivalu fantazie. Během té doby budeme připravovat i první dodávky do restaurací. Máme předběžné dohody, a jakmile se ujistíme, že chotěbořské pivo je to pravé, podepíšeme smlouvy a pivo půjde na trh. Lahvové pivo uvedeme na trh ve druhé polovině července.

* Kolik piva plánujete vařit?

Varný potenciál je až 25 tisíc hektolitrů ročně. Letos ale začínáme v pololetí a nejedeme na plný výkon, takže do konce roku uvaříme šest až osm tisíc hektolitrů. V dalších letech se budeme pohybovat kolem 15 tisíc hektolitrů ročně. Bude to dáno zájmem o pivo i sortimentní skladbou. Vícestupňové pivo je časově náročnější a kapacitu pivovaru sníží.

* Kde všude bude pivo Chotěboř možné koupit?

Základní trh bude tvořit okruh 60 kilometrů kolem pivovaru. Je to podstatná část Vysočiny, Kutnohorsko a Chrudimsko.

* Na lokálním trhu ale funguje celá řada malých pivovarů…

A my máme ambice prodat část výstavu právě na lokální trh. Chceme se prosadit hlavně v Chotěboři a okolí. Pochopitelně se na trhu s dalšími pivovary budeme potkávat. Určitě jejich odbyt trochu poklesne. Ale je třeba si uvědomit, že naprostou většinu trhu řídí skupina plzeňského pivovaru. My jsme ve srovnání varného potenciálu asi na třech promilích trhu. Myslím si, že přichází doba, kdy si zákazníci více začnou vážit tradičních a regionálních receptur. Pokud se na trhu odehrají v souvislosti s námi nějaké změny, bude to také na úkor velkých pivovarů.

* Znamená to při troše nadsázky, že by vaším největším konkurentem byla Plzeň?

(smích) To by byl veliký žert. Do takového tvrzení bych se nepouštěl. Je to o tom, že přicházíme na trh s pivem, které zde díky regionálnímu charakteru má své místo.

* Kolik restaurací už máte nasmlouváno?

Pokud bychom čekali, že si restaurace pro naše pivo přijdou, asi bychom ho neprodali. Musíme aktivně vyhledávat příležitosti. To se daří, v současné době máme zkontaktováno asi 200 partnerů. Někteří od toho upustí, s tím počítáme. Pro odbytové zajištění by nám stačilo výrazně méně.

* Je těžké přesvědčit majitele restaurací, že chotěbořské pivo pro ně bude to pravé?

Nejdůležitější faktor je pivo a jeho chuť. To je věc, kterou dneska nemůžeme nikomu deklarovat. Bez ochutnání nemůžeme uzavírat žádné smlouvy. Další věc je marketingová podpora. O pivu musí být vědět. Připravujeme marketingové akce, mediální prezentace, kulturní počiny, pivovarské odpoledne i účast na společenských akcích. Trošku může pomáhat i tlak na patriotismus, to je silný způsob, jak ovlivnit uvažování lidí. Očekáváme taky lavinový efekt, kdy se pivo začne pít v jedné hospodě a postupně se přidají další.

* Co degustační soutěže? Regionální pivovary tyto úspěchy v kampaních používají často, jsou i poměrně úspěšné…

Máme zájem se na nich prezentovat, ale není to naše priorita. Jsme přesvědčeni, že obchodní činností jsme schopni uvést pivo na trh. Do soutěží nebo výstav se ale s jistotou zapojíme.

* Dá se už teď plánovat export do zahraničí?

To je podobná situace jako s místními hospodskými. Dokud není hotové pivo, těžko se prodá. Zahraniční poptávku ale registrujeme, aktuálně pracujeme s pěti exportními příležitostmi. Naše pivo by se tak mělo objevit nejen na západ či na východ od našich hranic, ale možná i na jižní polokouli.

* Kolik má pivovar momentálně zaměstnanců?

Už teď máme skoro kompletní personální tým. Máme osm zaměstnanců, chceme je doplnit ještě o jednoho obchodníka. Výrobní potenciál máme hotový.

* Jen devět zaměstnanců? To je ve srovnání s jinými pivovary velice málo…

Nízké mzdové náklady jsou jedním z hnacích motorů pivovaru. Tím, že jsme ho postavili na zelené louce, je postaven velice efektivně. Nejsou tu žádné technologické věci nebo procesy, které by zvyšovaly nárok na počet pracovníků.

* Opravdu bude devět zaměstnanců konečný stav?

Mělo by to tak být. Když si sedneme do kanceláře, bude nás tam pět – ředitel, sládek, dva obchodníci a účetní. Zbývají tři pivovarníci a jeden technik. Je možné, že budeme v létě nebo na marketingových akcích pracovat s brigádníky. Se zavedenými pivovary se to nedá srovnat.

* Josef Tomek – dvaapadesátiletý ředitel Pivovaru Chotěboř – narodil se v Havlíčkově Brodě, kde s menšími studijními a pracovními přestávkami stále žije – je absolventem Vysoké školy ekonomické. Prošel celou řadou ekonomicky zaměřených pozic, v posledních letech na postech vedoucích či vyšších manažerů. – pivovar řídí od prosince 2008 – je ženatý, má dvě dospělé děti – kromě cyklistiky je jeho koníčkem právě pivovarnictví

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Vokáč

Již 13. června 2009 od 9 hodiny ranní přivítá město Velké Popovice 17. ročník Dne Kozla, který se letos uskuteční v duchu tradičních českých řemesel.

Návštěvníci akce si budou moci na vlastní pěst vyzkoušet, jak se tato řemesla provozují a jak těžké je např. rýt do skla, vypalovat do prkének, kovat předměty, vyrobit sud na pivo nebo si uplést košík. Pro příchozí budou hned na začátku areálu pivovaru připravené stylové stánky s řemeslníky – mistry svého řemesla a hosteskami, kteří budou proškoleni a ochotni naučit jednotlivce umu svého řemesla.

Kromě pestré a neobyčejné přehlídky řemesel mohou aktivní zájemci také navštívit nově zrekonstruované prostory pivovaru a shlédnout postupy vaření piva a zajímavosti z výstavy podnikatele a myslitele barona Františka Ringhoffera.

Dne 13. června se v pivovaru slavnostně otevírá tato jedinečná prohlídková trasa. Celým dnem bude provázet moderátor Petr Kumpfe. Ten bude zapojovat lidi do různorodých činností a soutěží, jenž budou v rámci Dne Kozla probíhat. Jako každým rokem, i tentokrát se Velkopopovický pivovar blýskne svým jedinečným pivním speciálem „MISTR“, který bude mimo jiné k získání také zdarma v soutěžích v rámci rytí do skla.

Na důkaz toho, že jdou Velké Popovice s dobou, se letos slavnosti Kozla uskuteční v duchu současné české muziky, která rozezní celý areál pivovaru svými chytlavými melodiemi vystupujících kapel a novodobých písničkářů na dvou hudebních pódiích. Divákům se představí například nadějný talentovaný zpěvák Tomáš Klus, objev letošního roku Xindl – X, mladá začínající zpěvačka Emma, za kterou stojí slavnější rockový band, složená z muzikantů z kapel Divokej Bill a Medvěd 009. Mňága a Žďorp, České srdce, Anna K., moravští 05 & Radeček, legendární kytarový mág Radim Hladík se svou kapelou Blue Effect a čím dál tím více populárnější kapela ze středočeských Úval Medvěd 009. Jako třešnička na dortu bude vystoupení neodolatelného showmana a zpěváka v jedné osobě Jiřího Macháčka se svou kapelou MIG 21, který uchvátí přítomné svým strhujícím vystoupením.

Zdroj: Chytrá žena.cz

Svět pšeničného piva se o tomto víkendu smrskne na několik desítek čtverečních metrů. V pražském hotelu Mandarin Oriental bude možné ochutnat šest desítek piv, u kterých jednu z hlavních výrobních surovin představuje právě pšenice, na rozdíl od v Česku nejrozšířenějšího ječmene.

Návštěvníci třídenní degustace si budou moci připomenout pivní styl, který byl i v českých zemích dlouhou dobu nejrozšířenější. "Čechy bývaly krajinou bílého piva. I kuchařka od Rettigové je na pšeničném pivu postavená. Její recepty by dnešní ležáky zabily," říká Jan Šuráň ze společnosti Pivo Praha.

Po úspěšném tažení ležáku plzeňského typu ale pšeničná piva postupně vyklízela pozici a v období mezi světovými válkami nakonec prakticky vymizela, dodává Šuráň.

V současné době vaří v Česku pšeničné pivo dva průmyslové pivovary - náchodský Primátor a březnický Herold. Zároveň ale tvoří oživení nabídky řady minipivovarů, na ochutnávce se představí například pšeničný žamberecký Kanec, broumský Matuška, zvíkovský Rarášek nebo experimentální verze v podání serveru světpiva.cz.

Vedle v Česku nejznámějšího pšeničného piva bavorského typu (weizen) bude možné ochutnat i dalších zhruba deset stylů, například belgický witbier, při jehož výrobě se používá třeba i koriandr, nedoslazovaný výrazně kyselý lambik nebo německé pšeničné pivo Gose, u něhož na seznamu ingrediencí figuruje i sůl.

Zdroj: iDnes.cz

Čtyřsálové multikino, restaurace, kavárny, cukrárny, obchody s běžnou i sportovní módou, různé druhy služeb od kadeřnictví, čistírny po lékárny. To Opavanům nabídne nově vybudované obchodní a zábavní centrum.

Stát bude na místě bývalého pivovaru v Opavě.

Jak uvedl naší redakci zástupce společnosti Develon Radim Bajgar, kromě obchodů a zařízení pro volný čas bude specialitou také pivní restaurace s vlastním mikropivovarem.

„Ten bude vařit místní autentické pivo. Tato restaurace bude umístěna v přízemí prostor nové varny. Další atrakcí bude sál varny, který bude po zrestaurování včetně původního vybavení sloužit jako kavárna,“ uvedl Bajgar.

Podle něj by se mělo začít s výstavbou ještě letos, a to před koncem roku. „Před zahájením stavby však budeme muset dokončit archeologický průzkum,“ řekl a doplnil, že v současné době probíhá standardní projednávání projektové dokumentace s opavským magistrátem tak, aby byli připraveni časový plán dodržet.

Otevření komplexu pak předpokládá v březnu 2011.

Obchodní centrum podle jeho slov nabídne to, co již bylo cílem Davida Weinsteina na počátku dvacátého století. „Totiž vybudovat v Opavě moderní obchodní palác, který by zákazníky lákal nejen hojností zboží za přijatelné ceny, ale také estetickým a kultivovaným prostředím,“ dodal Radim Bajgar.

Zdroj: Opavský deník.cz | Autor: Lucie Orbanová

Poslanci schválili protikuřácký zákon. Ke kuřákům se však zachovali jemně. Z restaurací je nevyhnali a nechali na majiteli, aby určil, zda bude jeho provozovna kuřácká, či nikoliv. Návštěvníky upozorní u vchodu samolepka. Zákon jako celek vstoupí v platnost 1. července 2010.

Poslanci předpis již dříve vrátili kvůli množství pozměňovacích návrhů, který ho znepřehledňoval. Zákon proto několikrát procházel druhým i třetím čtením. Nyní jej ještě musí posvětit Senát a prezident.

"Většina argumentů pro i proti již zazněla," řekl před rozhodováním poslanců jeden z předkladatelů Boris Šťastný. Zdůraznil, že novela zřetelně posílí ochranu nekuřáků na veřejně přístupných místech, bude chránit děti a nabídne jednoznačný výklad a jasnou vymahatelnost.

V Česku poslední dobou přibývá restaurací i kaváren, kde se už teď nekouří. Pro úplný zákaz kouření je v současné době šest Čechů z deseti.

Poslanci mohli vybrat i úplný zákaz kouření na veřejných místech. Pro tento návrh byl právě Šťastný. Stejně to funguje v Británii, Slovinsku, Chorvatsku nebo severských státech.

Jinou variantou, která nakonec prošla, byl návrh poslance Kochana. "Dnes host neví, kde a zda je chráněn," podotkl Šťastný. Pro měkčí variantu pro restaurace Šťastný sice nehlasoval, zákon jako celek ale nechtěl shodit ze stolu.

"Ten zákon není jenom o restauracích a nikdy není vítězství úplně stoprocentní," podotkl zastánce úplného zákazu kouření. Šťastný si uvědomuje, že jeho názor s ním nesdílí dalších sto poslanců. "Klidně návrh na úplný zákaz předložím znovu, až pro něj bude podpora," doplnil.

V rámci protikuřáckého zákona poslanci posvětili i zákaz kouření na železnici. Ten již v drtivé většině českých spojů platí. "Je to díky rozhodnutí Českých drah, které to udělaly dobrovolně. Pan Žaluda kouření zakázal nařízením ředitele," vysvětlil Šťastný.

Pro budoucnost je samozřejmě lepší, bude-li zákaz podpořen zákonem. V regionech totiž dopravu nemusí vždy zajišťovat České dráhy, ale i jiní soukromí provozovatelé, na které by se zákaz kouření ve vagonech nevztahoval.

Zdroj: iDnes.cz

Nové expozice uvidí také návštěvníci 17. ročníku dne kozla tuto sobotu

Velkopopovický pivovar dnes otevírá novou prohlídkovou trasu s rozšířenými expozicemi historie a výrobního procesu. Tradiční česká značka Velkopopovický Kozel se představí neotřelou formou, návštěvníci si projdou novou prohlídkovou trasu bohatší o návštěvnické centrum a prodejnu suvenýrů. Součástí trasy je samozřejmě současná varna i další části výroby. Nová expozice má premiéru dnes, první velký nápor návštěvníků se ale očekává na Den Kozla v sobotu 13. června.

Expozice dějin pivovaru a zdejšího piva přímo v historické varně překvapí návštěvníky, kteří zavítají do pivovaru. Ti nejprve projdou pivovarským parkem a návštěvnickým centrem, jehož součástí je také prodejna suvenýrů. Na trase se seznámí také se současnými varními a výrobními postupy piva. „Chceme ukázat návštěvníkům co nejvíce z tohoto tradičního českého pivovaru, vyprávět jim slavný příběh velkopopovického piva a seznámit je s výrobou piva Velkopopovický Kozel“ říká Markéta Formanová, manažerka rozvoje cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje.

Velkopopovický pivovar je jedním z architektonicky nejzajímavějších a nejzachovalejších pivovarů u nás, nachází se v bezprostřední blízkosti Prahy, navíc malebném regionu Velkopopovicko.

Pivovar Velké Popovice nyní nabízí novou prohlídkovou trasu a nové bezbariérové Návštěvnické centrum. Návštěvníky necháme nahlédnout pod pokličku výrobního postupu světlého i tmavého Velkopopovického Kozla a provedeme je slavnou historií i současností úspěšného pivovaru, ve kterém se vaří pivo již více než 130 let. Samozřejmostí je ochutnávka Velkopopovického Kozla a živý maskot kozel Olda.

Roste výstav i popularita pivovaru

Velkopopovický pivovar byl založen v roce 1874 rostl a sílil i v historicky těžkých dobách. Dnes se původní výstav 18 000 hl piva zvýšil až k hranici přesahující jeden a půl milionu hektolitrů piva.

„Loni pivovar navštívilo téměř 11 500 osob, což je o 13 % více než o rok dříve – podle výsledků prvních měsíců letošní sezóny soudíme, že tento rok bude ještě úspěšnější,“ dodává Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Trasa prohlídky:

* Návštěvnické centrum

* Nádvoří pivovaru

* Kinosál

* Historická varna

* Současná varna

* Ležácké sklepy

* Stáčírna lahví a sudů

* Živý maskot Olda

* Návštěvnické centrum – Kozlí obchod se suvenýry

Co nabízí prohlídkový okruh

První kroky zavedou návštěvníky do zbrusu nového bezbariérového Návštěvnického centra, odkud se společně s průvodcem vydáte na prohlídku.

Po krátkém úvodním filmu překvapí expozice varního procesu situovaná do charismatického prostředí historické varny. Prostřednictvím stylizované interaktivní instalace se návštěvníci doslova „podívají pod pokličku“ výrobního procesu Velkopopovického Kozla a poznají suroviny, ze kterých pivo vaříme. Dozví se také, jaký je rozdíl mezi světlým a tmavým pivem, a nahlédnou i do současné varny.

Dále zájemce prohlídka zavede do prostor, ve kterých průvodci nevšední formou představí bohatou historii pivovaru a osobnost i rod jeho zakladatele barona Františka Ringhoffera. Toto zastavení netradičním způsobem mapuje klíčové etapy ve vývoji pivovaru i značky Velkopopovický Kozel. Zasloužená pozornost je také věnována podnikatelskému příběhu barona Ringhoffera a jeho rodiny, která výrazným způsobem tvořila a měnila nejen příběh pivovaru, ale celého kraje.

Trasa pivovarem pokračuje přes ležácké sklepy, kde pivo kvasí a zraje, do stáčírny lahví a sudů s plně automatizovanými linkami.

Prohlídka končí opět v Návštěvnickém centru, jehož součástí je i obchod se suvenýry.

Součástí prohlídky je i oblíbená ochutnávka piva Velkopopovický Kozel pro návštěvníky starší 18-ti let a nechybí ani živý maskot pivovaru – kozel Olda.

Program letní sezony v pivovaru

V dubnu proběhl čtvrtý ročník pochodu Krajinou barona Ringhoffera. Koncem května již podruhé zavítali do pivovaru zákazníci z řad majitelů restaurací, kterým se speciálně věnoval starší obchodní sládek a obchodní zástupci.

V sobotu 13. června 2009 se koná už 17. ročník Dne Kozla, letos v duchu tradičních českých řemesel. Očekávaných 13 tisíc návštěvníků akce si bude moci vyzkoušet např. rytí do skla, vypalování do prkének, kovat předměty, vyrobit sud na pivo nebo si uplést košík. I tentokrát se pivovarští blýsknou pivním speciálem MISTR, ke kterému bude na výběr dostatek pochutin vhodných k pivu. Na slavnostech Kozla nebude chybět ani česká muzika na dvou hudebních pódiích, ať už půjde o nové mladé talenty nebo vyzkoušené hudebníky jako je Anna K. nebo MIG 21. Letní sezónu pivovar zakončí 19. září Dnem otevřených dveří.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Opět je tu Den Postřižinského piva. Tradiční kulturní akce nymburského pivovaru se letos uskuteční v sobotu 20. června 2009. A na co se mohou návštěvníci letos těšit? Hlavním tahákem bude, kromě výtečného Postřižinského piva, vystoupení skupiny Kryštof nebo soutěž o atraktivní zájezd k moři. Stejně jako každý rok nebude chybět ani překvapení pana sládka – speciální pivo s příchutí. Jaké bude letos? To se budeme muset nechat překvapit.

Ať již patříte mezi každoroční návštěvníky nebo máte na pivovarské nádvoří namířeno poprvé, vězte, že program bude opravdu pestrý a na své si přijdou jak dospělí, tak jejich ratolesti.

Na pódiu se objeví a zazpívají mimo jiné skupina Kryštof, Janek Ledecký, Olympic revival či Walda Gand. Chybět nebude ani Pohoda či rocková kapela Telegraf. Akcí bude provázet Heidi Janků.

V průběhu dne bude k dispozici spousta zajímavých aktivit. Zájemci o proniknutí do zákulisí výroby piva mají možnost využít exkurzí do pivovarských provozů, které budou probíhat od 9,00 do 13,00 hod. Rodiče s dětmi se budou moci svést historickým parním vlakem, třeba až do areálu pivovaru, pánové (ale i dámy) si zase prohlédnout nové vozy Volkswagen a Škoda či seskok parašutistů. Součástí akce budou i různé další soutěže a aktivity.

A jaký by to byl pivovarský den bez piva? Obvyklá ochutnávka sortimentu nymburského pivovaru nabídne nejen skvělé Postřižinské pivo, ale jak tradice velí i speciální pivo Překvapení pana sládka, které bude připraveno jen pro tento den. Pravidelní účastníci akce již mohli v minulých letech ochutnat pivo s příchutí medu, jahod, třešní nebo banánů. Jaké bude uvařeno letos? To zůstane tajemstvím pana sládka až do zahájení akce.

V průběhu dne proběhne sbírka ve prospěch Nadačního fondu Českého rozhlasu – projektu Světluška, který pomáhá dětem a dospělým s těžkým zrakovým postižením.

Vstup do areálu je zdarma, jeho brány budou otevřeny od 9,00 hod. do 19,00 hod. Bližší informace lze naleznout na www.postriziny.cz.

Akci každoročně navštíví tisíce lidí, budeme rádi, když to budete právě i Vy.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

V sobotu 13. června proběhne již 3. ročník rockového festivalu Budvar Fest. Na parkovišti TJ Sokol – České Budějovice vystoupí na devět hudebních formací, z toho dvě zahraniční. Mezi největší hvězdy budou patřit skupiny Aleš Brichta Band a Doga. Připraven je také doprovodný program, prodej piva značek Budweiser Budvar a Pardál i další občerstvení na místě. Akci pořádá Budějovický Budvar, n.p., vstup je zdarma.

Budějovický Budvar, n.p. připravil zejména pro rockové fanoušky zajímavé hudební zpestření nadcházejícího víkendu. V sobotu 13. června se od 13:00 do 23:30 uskuteční 3. ročník hudebního festivalu Budvar Fest. Letos se akce opět koná na parkovišti TJ Sokol v Českých Budějovicích u Plaveckého stadionu.

„V loňském roce přišlo na Budvar fest asi 1500 diváků, v letošním roce bychom chtěli jejich počet zdvojnásobit,“ říká Petr Klein, referent promoakcí z Budějovického Budvaru. V rámci letošního ročníku Budvar Festu vystoupí celkem devět hudebních formací. Mezi nimi budou současné hvězdy české rockové scény - skupiny Aleš Brichta Band či Doga – a také zahraniční hosté ze Slovenska (Chimera) a Německa (Bionic Angel) s horor metalovou show. Pro návštěvníky je připraven doprovodný program v podobě soutěží o ceny nebo možnosti projížďky v motorovém člunu „Pardál“ na slepém rameni Malše.

Pro případ nepříznivého počasí i pro pohodlí účastníků budou na místě připraveny pivní stany s kapacitou 600 míst. Kromě prodeje čepovaného i lahvového piva (včetně nealkoholického) značek Budweiser Budvar a Pardál bude zajištěno i další občerstvení. Vstup na Budvar Fest je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Na degustační soutěži Pivo České republiky 2009 zvítězilo v Českých Budějovicích světlé nealkoholické pivo značky BERNARD. Tím navázalo na celou řadu ocenění z minulých let, kdy za krátkou dobu existence získaly čisté hlavy z Humpolce již šest prvních míst v České republice a jedno v zahraničí.

"Kromě tohoto úspěchu získala značka BERNARD také dvě třetí místa," doplňuje výsledek spolumajitel pivovaru Josef Vávra a dodává: "Bylo to v kategorii desítek a polotmavých ležáků."

Za prvních pět měsíců prodal pivovar 76.110 hektolitrů nepasterizovaného piva, tj. meziroční nárůst o 6,9 procenta. Nejúspěšnějším měsícem v letošním roce byl zatím duben, kdy byl dokonce překonán měsíční rekord v celé historii pivovaru - 20.602 hl. piva. Tento výsledek je nejlepším měsíčním výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991.

Výstav piva BERNARD byl v loňském roce 188 tis. hl. a tržby za pivo 328 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který loni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu - na 350,6 milionu korun. Pro srovnání, např. v roce 2001 byl obrat 104,5 milionů korun, počet zaměstnanců 75. Vzrůstající výstav piva pokrývá pivovar vlastními surovinami, především výrobou sladu ve sladovně v Rajhradě. Sladovna BERNARD je výrobcem tradičního humnového sladu a z jedné poloviny jej využívá pivovar pro svoji výrobu piva, druhou polovinu sladovna prodává ostatním pivovarům. Roční obrat sladovna meziročně zvýšila z 61 milionů na 76,4 milionu korun. Ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec

Obchodní ředitel pivovarnické skupiny K Brewery Otakar Binder nejedná o pracovních záležitostech zdaleka jenom v kanceláři.

Český Octoberfest. S takovou přezdívkou otevřel v předminulém týdnu své brány největší pivní festival v České republice. Na letňanském letišti v Praze měli návštěvníci během desetidenního festivalu možnost až do neděle 31. května ochutnat více než šedesát značek českého piva. Nechybělo mezi nimi ani jihlavské pivo Ježek, které se v letošním druhém ročníku stalo hlavní značkou celého pivního festivalu.

Otakar Binder, obchodní ředitel pivovarské skupiny K-Brewery, která mimo jiné vlastní také jihlavský pivovar, poskytl Deníku rozhovor.

Kde vznikla myšlenka vytvořit novou pivovarskou skupinu?

Když se vlastníci rozhodovali, kam investovat své peníze, tak vyhodnotili segment pivovarnictví v Čechách jako velice dobrý. Většina malých pivovarů si ani pořádně neuvědomovala svoji hodnotu a lidé v nich byli demotivovaní, když je ničili velcí hráči na trhu. Například právě pivovar Jihlava byl v desetimilionové ztrátě, k majetku se minulí vlastníci nechovali tak, jak by měli. Ve skupině je nyní šest pivovarů, které společnost K Brewery vlastní stoprocentně, další pivovary vlastní určitým podílem akcií.

Můžete zhodnotit dosavadní výsledky pivovarské skupiny?

Jsme tam, kde jsme chtěli být, v Jihlavě dokonce nad očekáváním.

Hospodářská krize se tedy negativně nepromítla do hospodaření společnosti?

Vždy, když bylo hůř a lidé neměli šanci našetřit potřebné peníze na větší rodinné investice, tak většinou peníze “propili“. Kdyby ale byla skutečná hospodářská krize, pak by vliv na konzumaci byl negativní.

S Ježkem je tedy spokojenost ve skupině K Brewery?

Začali jsme před více než rokem, rok trvá, než jsme prověřili výrobní a technologické procesy a nastavili pravidla servisu pro zákazníky. Nárůsty se blíží k 300 procentům. Zájem je díky tomu, že se podařilo vrátit Ježku jeho původní chuť z doby, kdy byl Ježek na výsluní a jak si jej pamatují konzumenti. Už dnes se blížíme k historickým objemům prodeje Ježka v sudech.

Jak byste charakterizoval pozici Ježka ve skupině K Brewery?

Je to první pivovar, kde jsme začali realizovat změny. Je to pivovar, který je schopen realizovat 300 tisíc hektolitrů, čili patří k našim pivovarům s větším objemem. V současné době má Ježek ze všech našich pivovarů největší nárůst, stabilní chuť, značku se nám podařilo dostat tam, kam jsme chtěli.

Čím je ještě podle vás Ježek v celé skupině K Brewery výjimečný, čím se odlišuje?

Je to hořké pivo, které splňuje chuťové představy a očekávání českého pivaře. I na severu Čech, kde značku téměř neznali, si jej oblíbili, dokonce i na Slovensku má jihlavské pivo úspěch. Podobně se daří i dalším regionálním značkám, třeba pivovaru Janáček.

V čem vidíte budoucnost jihlavského piva?

V tom, že bude vařit pivo stále podle původní receptury, a že již nikdy nebude měnit recepturu . Když jednou pivovar vyrobí 300 tisíc hektolitrů (maximální kapacita pivovaru, pozn. redakce), bude to fajn.

Pak bych očekával, aby 60 procent z celkového objemu bylo sudové pivo a zbytek v lahvích. A to je dlouhodobý cíl pro jihlavský management.

Mohl byste charakterizovat očekávání českého konzumenta piva?

Český pivař má rád, když ležák má tmavší zlatavou barvu s hořkou chutí. To vše se stálostí chuti, každá várka nemůže být jiná.

Jak se díváte na technologii HGB, tedy ředění piva?

Jestliže někdo chce pivo za tři koruny, tak mu ho za tři koruny vyrobíme - pokud máme volnou kapacitu. Ale to je možné pouze za účelem vyplnění kapacity, není to hlavní cíl žádného z našich pivovarů. Na druhé straně se nechceme ani moc hlásit k „českému pivu“, a to hlavně z důvodu, že dobrá původní myšlenka ztratila na významu. Pro nás je důležité, aby všechny naše pivovary vyráběly pivo dle původních receptur a tím si zabezpečili odlišnost v chuti, každá receptura v regionu byla svým originálem. Pivovar Jihlava s hlavní značkou Ježek již dnes používá stejnou technologii jako v roce 1890 a to je pro nás směrodatné.

Co potřebujete k tomu, abyste vyrobili dobré pivo?

Pokud jsme implementovali staré historicky osvědčené technologické výrobní procesy, pak je důležité používat kvalitní suroviny bez nežádoucích aditivních přísad. Například pivovar Platan používá vodu z novohradské pánve, což je v podstatě voda, která je známá na českém trhu pod názvem „Dobrá voda“. Také v pivovarech používáme jednodruhový nesmíchaný ječmen a samozřejmě stavíme svůj úspěch na známé kvalitě českých sládků.

Jako obchodní ředitel objíždíte pivovary a kontrolujete kvalitu?

Samozřejmě, přes den pracujeme a večer ochutnáváme, večer u piva často vyřešíme více, než na poradě.

Zúčastníte se červnového jihlavského Dne Ježka, na co se na něm nejvíce těšíte?

Na Dni Ježka určitě budu. Nejvíce mne tam budou zajímat reakce konzumentů na kvalitu piva z hlediska stálosti a komunikace se zákazníky na téma zvyšovaní úrovně servisu. Letos se již jihlavské „pivní slavnosti“ budou konat v nově zrekonstruovaném prostředí pivovarského areálu.

Zdroj: Jihlavský deník.cz

Pivo patří k muzice. A kdo by nechodil rád do hospody mezi lidi? Web beerborec.cz umožňuje uživatelům vést přehlednou evidenci a statistiky toho, do jakých hospod chodí a co pijí za pivo. S Petrem - autorem webu beerborec.cz jsme si povídali o tomto portálu pro pivaře a milovníky piva a výsledný rozhovor si nyní můžete přečíst... Tak do toho!

Co všechno web beerborec.cz umožňuje a pro koho je určen?

Zjednodušeně se dá říci, že web beerborec.cz je určen všem příznivcům piva. V první řadě slouží pro vedení osobní evidence vypitých piv - registrovaní uživatelé si zde zaznamenávají svá vypitá piva (značku, typ, stupňovitost) společně s hospodou, ve které pivo vypili. Zadané údaje se pak využívají ke sledování různých statistik, např. které značky piva se v Čechách vypije nejvíc či která hospoda či restaurace je nejnavštěvovanější. Tím, že borci sami zakládají do databáze podniky, ve kterých si dali pivo, se beerborec.cz stává obsáhlým přehledem českých hospod, restaurací a dalších podniků, a užitečným nástrojem například při hledání hospody v konkrétním městě - například pokud chci zjistit, kam se v Prachaticích dá zajít na pivo Lobkowicz nebo Bernard...

Jak, kdy a proč vlastně vznikl web beerborec.cz?

Původní nápad vznikl v roce 2004 po přečtení článku o tom, že Češi jsou největšími pijáky piva na světě - každý Čech vypije v průměru jeden půlitr piva denně. Zajímalo mě, jaký mám asi denní průměr já. Vznikla jednoduchá webová aplikace pro zadávání vypitých piv a s jednoduchými statistikami. Web - v té době ještě beer.borec.cz - byl na internetu volně přístupný, s možností registrace nových uživatelů. Zhruba po měsíci web na internetu objevil a zaregistroval se první pivní nadšenec. Po dalším měsíci už bylo na webu registrovaných 15 borců...

Kolik registrovaných má web dnes?

Dnes se počet registrovaných a aktivních borců pohybuje okolo 1500. Více než 500 borců je registrovano déle než 1 rok. To jsou ti nejvěrnější... Je příjemné vidět, že tolik lidí se sem již tak dlouho vrací - kromě zadávání vypitých piv diskutují různá pivní témata či pomáhají se zadáváním a doplňováním údajů o pivovarech, značkách piva, hospodách, atd. Ustálila se už jakási beerborcovská komunita, která se setkává nejen na samotných webových stránkách, ale dokonce i při příležitostných beerborcovských srazech "naživo".

Plánuješ do budoucna ještě nějaká rozšíření a vylepšení?

Plánů a nápadů je hrozně moc! A nejen plánů na vylepšení, ale i různých restů... Web se sice stále vyvíjí, ale rozhodně ne tak rychle, jak by měl a mohl. Důvodem je, jak jinak, nedostatek času. Ale abych přeci jen jmenoval něco zajímavého z plánovaných vylepšení, tak mě napadá třeba to, že nedávno přibyla možnost určit přesnou polohu hospody pomocí GPS souřadnic. Až bude databáze naplněná souřadnicemi, tak bude možné třeba spočítat vzdálenost mezi dvěma hospodami nebo hledat v databázi hospodu, která je nejblíž určenému místu (např. domovu), a kde se točí konkrétní značka piva...

Jaké pivo je tvé nejoblíbenější?

Asi nebudu jmenovat žádnou konkrétní značku. Rozhodně dávám přednost méně známým značkám před pivy vařenými v obrovských množstvích (což je pochopitelně na úkor jejich kvality). V tomto ohledu je velmi potěšující fakt, že po dlouhých letech, kdy pivovarů v Čechách ubývalo, v dnešní době naopak spousta minipivovarů vzniká. A tyto minipivovary klasickými metodami vaří opravdu lahodná piva. Abych tedy přeci jen jmenoval - nedávno jsem si opravdu pochutnal na pivu v pražském Pivovaru u Bulovky manželů Richterových.

Co bys vzkázal našim čtenářům?

Co jiného než "Poslouchejte muziku a pijte pivo"!

Zdroj: Rockmag.cz | Autor: David Havlíček

Štafetu v pořádání Mistrovství světa v koulení dřevěných pivních sudů přebírá od letošního roku Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané.

Závod se uskuteční 20. června v areálu pivovaru. „K závodu je přihlášeno přes třicet týmů z pivovarů a dodavatelských firem z České republiky (kromě borců z Chodovaru, loňských mistrů Evropy, jsou to například Pivovar Černá Hora, Zlatopramen, Krásné Březno, Berounský Medvěd a další), Německa (například pivovary Dorfner-Bräu Hirschau, Privatbrauerei Märkl Freudenberg, Lang-Bräu Nagel), Velké Británie (Pivovarská akademie Burton College – Burton upon Trent, Rodinný pivovar Burton Bridge).

Poprvé uvidíme pivovarské borce z Litvy (Pivovar Ponoras Biržai), Ruskou federaci reprezentuje tým společnosti Bairos,“ informoval jednatel pivovaru Jiří Plevka. Návštěvníci se v programu světového šampionátu mohou těšit na originální kuličský kvasnicový ležák, který Jan Plevka, vrchní sládek pivovaru, speciáně uvařil pro tuto příležitost.

Představí se také unikátní historická cisterna Chodovaru s originálním výčepem. „Beerrarium Stará Sladovna nabídne hostům mistrovství světa originální pivní drinky. Budou tak moci ochutnat například Mojito připravené z piva,“ uvedl Plevka. Mistrovství světa v tradiční pivovarské disciplíně se uskuteční současně s Chodskými slavnostmi v Chodové Plané.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Foto: Josef Holek

Velkopopovický Kozel, najpredávanejšie české pivo za hranicami Českej republiky, prejde v júni kompletnou vizuálnou premenou. Pripravené je inovované logo, nové obaly, internetová stránka aj nový televízny reklamný spot. Jediné, čo sa nezmení, je jedinečná chuť českej dediny v pive Velkopopovický Kozel, ktoré sa podľa tradičného receptu pripravuje už viac ako 130 rokov.

Od júna budú môcť milovníci piva v slovenských obchodoch nájsť pivo Velkopopovický Kozel v úplne novom balení. Grafický dizajn Velkopopovického Kozla podstúpil zásadnejšiu úpravu svojej vizuálnej stránky, pričom hlavnú úlohu v ňom zohráva maskot pivovaru, ktorý získal jasnejšiu a modernejšiu podobu. Kým na predchádzajúcom logu bol Kozel zobrazený viac-menej symbolicky, na novom logu je to už jasne definované, konkrétne zviera. Ponúka krígeľ piva a symbolizuje tak tradičné hodnoty českej dediny – pohostinnosť, srdečnosť a priateľskosť. Nové grafické prvky Velkopopovického Kozla sa stali súčasťou celého brandingu značky. Zmien sa tak dočkali nielen spotrebiteľské balenia piva, ale aj všetky reklamné či predajné materiály. Prevládajú v nich mäkšie, zemité farebné tóny, jemnejšie prechody medzi jednotlivými farbami a motív či štruktúra dreva. Lepšie korešpondujú s hlavným posolstvom Velkopopovického Kozla – prinášať medzi ľudí pozitívne hodnoty českej dediny. Kozel ich chce spájať a vytvárať priateľstvá aj medzi tými, ktorí sa doteraz nepoznali. Z tejto myšlienky vychádzali aj autori novej televíznej reklamy Velkopopovického Kozla. Príbeh imidžového spotu je postavený na veľkej oslave, na ktorú si ľudia z obce Velké Popovice nesú vlastné prostriedky na postavenie dostatočne dlhého stola – symbolu pohostinnosti všetkých dobrých ľudí. Pri príchode ďalších hostí následne ukážu, že: „Pri našom stole je vždy miesto pre jedného navyše“. Uvedené posolstvo chce Velkopopovický Kozel šíriť aj na internete. Veď len v slovenskej skupine milovníkov značky v populárnej sociálnej sieti Facebook bolo koncom mája registrovaných viac ako 1000 fanúšikov. Od júna bude priateľov Kozla spájať aj nová internetová stránka, dostupná na adrese www.velkopopovickykozel.sk, kde v priebehu leta okrem informácií o svojom obľúbenom pive a pivovare postupne nájdu viacero prekvapení. Jediným, čo zostáva rovnaké, je pivo. Velkopopovický Kozel sa naďalej varí podľa tradičnej českej receptúry z roku 1874, ktorá je zárukou jedinečnej chuti, rovnako príjemnej ako je atmosféra českej dediny.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar/omni

Po 57 letech měl v sobotu Písek své vlastní pivo. Bylo hlavním lákadlem muzejní noci v Prácheňském muzeu.

„Byla to ojedinělá možnost ochutnat po více než půl století pivo, které vzniklo v Písku. Vytvořil ho historik píseckého pivovarnictví Petr Franěk k 125. výročí založení muzea v Písku,“ informoval ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek.

Lidé si prohlédli i práce studentů Vyšší odborné uměleckoprůmyslové školy, kteří přímo před jejich očima restaurovali truhly, historické kříže či kufry.

Návštěvníci si se zaměstnanci muzea oblečenými do historických kostýmů prošli prohlídkové trasy.

Kromě toho byl součástí muzejní noci i pietní akt u pomníku lva v Budovcově ulici.

Zdroj: Písecký deník.cz

Jiří Ježek je trojnásobný paralympijský vítěz, mistr světa i Evropy v cyklistice a také tvář jihlavského pivovaru.

Stal jste se jednou z tváří pivovaru Ježek, co vás k tomu vedlo?

Asi jako každý Čech mám pivo rád a mám k němu kladný vztah. Hodně závodů jezdím v zahraničí, snažím se tam reprezentovat nejen svým sportovním výkonem, ale i propagovat české produkty. Logické spojení mého jména a tradiční značky piva pak dalo vzniknout dlouholeté spolupráci. Jihlavským Ježkem jsem tak mohl oslavit zlaté medaile z her v Aténách 2004, několik titulů mistra světa i loňské zlaté medaile z Pekingu.

V loni jste se zúčastnil Dne ježka v Jihlavě, chystáte se na něj i letos, s jakým programem?

Na Den Ježka se určitě chystám a těším se na dobrou atmosféru i spoustu příjemných lidí. V Jihlavě mám hodně fanoušků, a tak se těším i na osobní kontakt s nimi. Připravena bude spousta soutěží, kterých se chci zúčastnit. Budu soutěžit třeba v pití piva na čas, v čemž určitě nebudu nejlepší (smích). Den Ježka bude určitě fajn událost, už se těším.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Kráceno

Pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod se stalo v závěru minulého týdne nejoceňovanějším v soutěži Pivo České republiky, která proběhla v Českých Budějovicích.

Soutěže se zúčastnilo devětatřicet pivovarů z České a Slovenské republiky, které poslaly 204 vzorků piva. Nejvíc ocenění získalo pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

„V kategorii tmavý ležák putuje do Brodu ocenění za druhé místo, v kategorii světlý ležák za první místo, ve speciálních světlých pivech druhé místo a v kategorii kvasnicové pivo místo třetí. V dalších dvou kategoriích se pivo Rebel umístilo na čtvrtém místě, což potvrzuje vyrovnanou a stabilní kvalitu napříč celým sortimentem,“ popsal Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

Brodské pivo patří v posledních letech k nejoceňovanějším pivům v České republice a obhajoba tří cen v letošním ročníku soutěže to jen potvrdila.

„Oproti minulému roku máme v gastronomii dalších šedesát nových zákazníků, zejména z okolí Jihlavy. Pro provozovatele hospod a hostinců na Vysočině představuje nabídka našeho piva významnou konkurenční výhodu, neboť příznivá cena a stabilně vysoká kvalita piva si nachází další příznivce,“ dodal Jiří Hušek.

Havlíčkobrodský pivovar je jedním z posledních nezávislých pivovarů v České republice a posledním samostatným soukromým pivovarem v českých rukou na Vysočině.

V závěru června se v Havlíčkově Brodě uskuteční další Pivní slavnosti, v sobotu 27. června si v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod připomenou 175. výročí existence.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Milan Pilař

Z pivovarů v Česku proudilo v prvním čtvrtletí letošního roku méně piva. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven klesla výroba oproti loňsku o osm procent. Středočeští sládci se však vesměs shodují, že kvůli krizi odliv zákazníků ani propad výroby nepociťují. Většina si dokonce pochvaluje, že výroba stoupla.

Pětačtyřicetiletý Zbyšek Klail z Berounska sice přišel v únoru o práci, do hospody s kamarády ale chodí dál. „Nechodím tam tak často, jen v pátek na karty. Neumím si však představit, že bych si na pivo nezašel. I když teď musím víc šetřit,“ přiznal. Nymburský pivovar nyní prodává o necelých deset procent více piva než loni. „Je ale pravda, že v druhé polovině května byla situace horší,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Krize by podle něj mohla mít i opačný efekt. „V době krize ve 30. letech totiž spotřeba piva dokonce stoupla. Lidé možná u piva často diskutují o tom, co bude,“ řekl Benák. Pivovar se proto nechystá zvyšovat ceny.

Ani benešovský pivovar Ferdinand zatím nepocítil úbytek zájmu a nechystá zdražení. „Leden a únor byl na úrovni loňského roku. V březnu a dubnu byl prodej v průměru o devět procent vyšší,“ potvrdil předseda představenstva pivovaru Jiří Kubovič.

Jiří Kubovič má za to, že důsledky hospodářské krize dopadnou na Česko a západoevropské země v plné síle až na podzim. „Vidím určité nebezpečí, že by poptávka po pivu pak mohla klesnout,“ dodal. Podle benešovského sládka Josefa Lebedy se pokles výroby dotýká zejména velkých pivovarů.

Tříprocentním nárůstem prodeje v prvním čtvrtletí letošního roku se může pochlubit i další středočeský pivovar, a sice Velkopopovický Kozel. „Je to úspěšný výsledek, zvláště když zvážíme, že celkový prodej piva na českém trhu poklesl ve stejném období téměř o 10 procent,“ řekl za velkopopovický pivovar Vladimír Jurina.

Snížení poptávky způsobilo chladné počasí

Pokles, ale jen nepatrný, zaznamenal Pivovar Klášter na Mladoboleslavsku. „Některé měsíce jsou lepší než loni, jindy se piva vyrobí méně. Celkově se domnívám, že pokles zřejmě bude,“ řekl marketingový manažer Pivovaru Klášter Petr Božoň. Domnívá se, že na poklesu se mohla odrazit i ekonomická krize. „Lidé mají hlouběji do kapes, proto méně chodí do hospod,“ podotkl Božoň.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý za poklesem výroby piva vidí však něco jiného. „Způsobilo ho zejména mimořádně chladné počasí v lednu a únoru, nikoliv hospodářská krize. Lepší počasí v březnu pokles poptávky v tuzemsku prakticky zastavilo a podle předběžných údajů v dubnu již byly prodeje piva o 2,7 procenta vyšší než v loňském roce,“ poznamenal.

Krize však zapříčinila snížení zájmu o české pivo v zahraničí. Export poklesl o 11,6 procenta. Mok z českých zemí je zde totiž uznáván jako velice kvalitní, čemuž odpovídá také jeho cena. Podle Veselého v dobách krize pak spotřebitelé šetří spíše na dražším, pro ně zbytném zboží.

Středočeským pivovarům se zatím ve světě celkem daří. Vyvážejí do mnoha zemí světa, mimo jiné do Číny, USA, Austrálie, Finska, Švédska či Dánska. A pivovary si tam nevedou vůbec špatně.

Nymburský pivovar do světa vyváží hned několik speciálů. A i díky tomu se mu daří v době krize prodej dál navyšovat.

„Zvýšení prodeje bylo způsobeno především větší poptávkou po Postřižinském pivu v zahraničí, a to zejména v Německu a ve skandinávských zemích. Díky vzrůstající oblibě nymburského piva u zahraničních pivařů se export zvýšil o patnáct procent a nyní tvoří asi pětinu z celkového výstavu,“ řekl mluvčí nymburského pivovaru Václav Klain.

Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Švédová a Eva Kučerová

Plzeňská teplárna bourá zažité stereotypy. Vyrábí pitnou vodu, vytápí a chladí, dodává proud do veřejné sítě. A chladí výrobu piva párou. A jak horká pára chladí? Jednoduše. Pohání absorpční chladicí zařízení.

Mít dobré sousedy, to je terno. V kanceláři, doma i v průmyslové části obce. Pro Plzeňany je dobrým sousedem, na rozdíl od mnohých míst v Česku, jejich teplárna. Nové administrativní budovy ve městě vytápí a chladí teplárna svými dálkovými rozvody tepla.

V Plzni funguje dodávka chladu na principu absorpčního chlazení (technologie, ve které umí horká voda chladit). Administrativní budovy díky tomu odebírají od teplárny v létě chlazení a v zimě teplo. Horkovodní rozvody proto nezahálejí ani v létě.

Díky dodávkám energie potřebné pro chlazení funguje teplárna rovnoměrně téměř celý rok. Důraz se klade na hospodárnost. Teplo se zde vyrábí kombinovaně spolu s elektrickou energií. Ekonomiku vylepšuje spalování 15 % biomasy, která se přisypává na dopravníky s uhlím.

Navíc teplárna dodává pitnou vodu pro technologické účely sousednímu Prazdroji, např. pro mytí vratných lahví. Na samotnou výrobu světově proslulého zlatavého moku se samozřejmě využívá tradiční zdroj vody.

Jak se Prazdroj chladí párou

Pro sousední Prazdroj dodává teplárna páru, která v absorpčních chladicích jednotkách vyrábí potřebný chlad k výrobě piva. "Byla to naše referenční zakázka a od té doby není v Plzni nová výrobní anebo administrativní budova, která by neměla od nás nejen teplo, ale i chlad," říká generální ředitel teplárny Tomáš Drápela.

Takto vyráběný chlad je levnější a komfortnější než z elektrických kompresorových jednotek. Využívají ho i plzeňské nemocnice, banky, hotely apod.

Absorpční chlazení pracuje na stejném principu jako kompresorové chlazení. Rozdíl je pouze ve stlačování par chladiva. Plynné chladivo nestlačuje kompresor. Nejprve ho pohlcuje pomocná kapalina v absorbéru. Poté se z ní chladivo vypuzuje ve výparníku a to pomocí dodaného tepla.

Co se chladí při výrobě piva

"Ve výrobě začíná chlazení procesem zchlazování mladiny na zákvasnou teplotu," řekl redakci Jiří Mareček, tiskový mluvčí Prazdroje.

Výroba piva tradičně vyžaduje také chlazení při hlavním kvašení i při dokvašování. Temperují se také skladovací prostory, kde je pivo připravené na stáčení.

"Zjednodušeně je možné říci, že od té doby, kdy pivo dokvasí a je hotové, chladí se i nadále před i po stáčení do obalů na takovou teplotu, kterou vyžadujeme také od hostinských," vysvětluje Mareček.

"Takto můžeme zaručit kvalitu našich piv u zákazníků v hospodách, restauracích, ale také v balené podobě v obchodech," dokončuje mluvčí.

"Při rekonstrukci úpravny vody z blízké řeky pro naše technologické provozy jsme si spočítali, že pokud přidáme k investicím zhruba deset milionů korun, můžeme vyrábět pitnou vodu," vysvětluje myšlenku vyrábět pitnou vodu Drápela.

"Nabídli jsme toto řešení Prazdroji, který ji využívá na mytí lahví a čištění technologií, ne však na výrobu piva. Vyplatí se mu to. Vodu mu dodáváme zhruba šest let," doplňuje ředitel teplárny. "V případě havárie městského vodovodu bychom mohli pokrýt alespoň základní spotřebu vody pro značnou část města," tvrdí.

Zdroj: Technet iDnes.cz | Kráceno

Pivní odborníci i laická verejnosť s prekvapením zaznamenávajú, že PR aktivity jedného z najväčších pivovarov si prisvojujú úžasné ,,objavy“ z procesu varenia a čapovania jedného z jeho pív. Ide pritom o procesy a vlastnosti, ktoré sa napríklad v Pivovare STEIGER, a.s. Vyhne, používajú a považujú už celé desaťročia za samozrejmosť. Po ,,objave“ rezania tmavého piva smerom nahor, je to najnovšie tvrdenie o „jedinečnom" varení na dva rmuty. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Z publikovaných informácií sme sa dozvedeli, že ,, Pri výrobe piva sa sladový šrot po zmiešaní s varnou vodou postupne zahrieva – ide o tzv. rmutovanie. Väčšina pív sa v dnešnej dobe varí na jeden rmut. Medzi slovenskými pivami tvorí výnimku značka Topvar, tá sa dodnes tradične, podľa pôvodnej receptúry, varí na dva rmuty.“ Musíme konštatovať, že toto tvrdenie o jedinečnosti medzi slovenskými pivami je nepravdivé. Vyhniansky pivovar totiž varí takto svoje pivá tradične už celé desaťročia a je pravdepodobné, že tak robia aj ďalšie malé slovenské pivovary. Pivá značky STEIGER sú vždy varené na dva rmuty a rovnako sa v STEIGRI pridáva na viackrát aj chmeľ. Konkrétne pri ležiakoch sa pridáva na 3-krát“, poukázal E.Mihálik.

Nedávno sa STEIGER musel ohradiť voči údajnej konkurenčnej novinke na slovenskom trhu – tmavému pivu, ktoré je výnimočné a dá sa „ako jediné“ rezať smerom nahor... Práve STEIGER 11° tmavý je nie len na Slovensku preslávený roky tým, že sa v reštauračných zariadeniach bežne reže nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pred rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň o tom ako rezané pivá vytvoriť nie len v reštauračných, ale aj domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Celé kúzlo spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní!

Pivovar sa vyhýba praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva s vyšším obsahom alkoholu vodou (!) na nižšie stupňovitosti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Osmnáctiletá studentka šumperské průmyslovky Monika Kobzová se stala tváří hanušovického pivovaru Holba. Ucházet se bude o korunku Miss zlatého moku, finále soutěže se bude konat v začátkem září v Žatci.

Společně s Monikou se o titul bude ucházet dalších devět krásek, z nichž každá zastupuje významný český nebo moravský pivovar.

V anketě, kterou zveřejnil Žatecký deník a v níž mají čtenáři „kliknutím“ zvolit nejhezčí adeptku na Miss zlatého moku, nyní sympatická černovláska vede. Hlas jí poslalo přes dva tisíce čtenářů. Co na to Monika Kobzová říká? „Těší mě to, když anketa začínala, byla jsem podle počtu hlasů úplně na konci. Vážím si toho.“

Do soutěže Miss zlatého moku jsi se dostala až poté, co původní dívka, která měla zastupovat Holbu, odpadla. Bylo to překvapení?

Bylo, veliké a hlavně příjemné. Soutěž ale znamená poměrně velkou zátěž. Ještě že jsou všechny akce o víkendech, při studiu bych to vůbec nezvládla.

Na šumperské průmyslovce studuješ ve 3. ročníku obor propagační grafika. Myslíš, že se uplatníš v tomto oboru?

To nevím, občas si teď myslím, že tento obor byl omyl. Muselo se hodně kreslit a to mě příliš nebavilo, nyní děláme počítačovou grafiku, což je lepší. Ale zatím si nemyslím, že bych u toho chtěla po maturitě zůstat. Ráda bych pracovala třeba jako vizážistka.

Co děláš ráda ve volném čase?

Baví mě cestování a také tanec. Nejraději tančím hip-hop. Mou zálibou jsou také motorky, vyrůstala jsem s kluky, takže k nim mám vztah odmalička. Zatím sice jezdím jako spolujezdec, ale ráda bych si řidičák na motorku udělala. Je to dobrý adrenalin.

Na jakém nejsilnějším stroji si jela?

Na yamaze tisícovce, která může jet i tři sta za hodinu. To jsem jela s bratrem, tři sta jsme sice nejeli, ale slušnou rychlostí například na silnici mezi Bukovicemi a Červenou Vodou nebo na dálnici.

Zajímá tě móda, co ráda nosíš?

Dávám přednost elegantnímu oblečení, ale samozřejmě záleží na příležitosti. Hlavně to musí být hezké a slušivé.

Když se vrátíme k samotné soutěži, ve finále v Žatci tě čekají také některé disciplíny, jako je například točení piva. Nebudeš s tím mít problém?

S točením piva určitě ne, pracovala jsme na brigádách v restauraci i kavárně, takže pivo načepuji. Horší to bude třeba se sbíráním chmele, protože to už se snad ani ručně u nás nedělá, takže na to se předem určitě nepřipravím.

Jsi v kontaktu se svými soupeřkami?

Bohužel jsem je vůbec neviděla, setkám se s nimi až na soustředění v srpnu na Mallorce. Nějakých problémů se neobávám, nedělá mi potíže dobře vycházet s lidmi. Nemyslím si, že by vznikla nějaká velká přátelství, ale doufám, že se mezi námi nebudou dít nějaké podrazy. To se mi příčí. Uvidíme.

Zásadní otázka na závěr? Máš ráda pivo?

Abych pravdu řekla, pivo moc nepiju, možná si dám tak jedno za měsíc.

Fotogalerii a video nalezente zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hana Kubová

Stovky lidí zamířily poprvé v historii pivních slavností za pivem a muzikou do centra Znojma.

Po letech, kdy se Slavnosti piva Hostan odehrávaly v areálu znojemského pivovaru, vítalo milovníky pěnivého moku Masarykovo náměstí. Rudé stánky s logem domácího pivovaru obklíčily náměstí, když spodní část plochy patřila hudebníkům. Na pódiu se postupně vystřídaly skupiny Kryštof, Turbo, Wohnout a MIG 21. Davy lidí je poslouchaly zcela zdarma.

Menší scéna na slepičím trhu patřila domácí country kapele Květinka, program doplnilo vystoupení Jewelců, Paroháčů a dalších uskupení. Hosté slavností si tradičně mohli zasoutěžit v oblíbených pivních kláních nebo se občerstvit teplými uzeninami. Závěr oslav patřil ohňostroji.

Slavnosti piva se odehrály téměř bez incidentů. Pouze jeden muž napadl, zřejmě pod vlivem alkoholu, službu konající strážníky. „Případ útoku na veřejného činitele je zatím v šetření, víc informací nemůžeme v tuto chvíli sdělit,“ konstatoval v sobotu dopoledne službu konající strážník.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš

Na prestížnej svetovej súťaži kvality alkoholických nápojov - Monde Selection bodovalo pivo Šariš aj tento rok. Zlatá medaila pre tmavý Šariš 11 % a dve strieborné pre Šariš 10 % a Šariš 12 % tak rozšírili doterajšiu zbierku ocenení tejto značky piva.

Slávnostné odovzdávanie cien sa uskutočnilo 1. júna tohto roka v Benátkach. Najvyššie ocenenie udelili odborníci z rôznych krajín sveta tmavému pivu Šariš 11 %, ktoré sa vyznačuje intenzitou sladkosti a karamelovou príchuťou. Zaujali aj svetlé šarišské pivá, a to čistou sviežou chuťou, penivosťou a príjemným pocitom po napití.

Medzinárodný nezávislý inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Cieľom súťaže je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvality.

V rámci rotácie usporiadateľskej krajiny súťaž každoročne eviduje približne 2000 značiek alkoholických nápojov, dodala pre TASR manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., Drahomíra Mandíková.

Zdroj: O peniazoch zoznam.cz | Zdroj: TASR

Již několik let mám ve své sbírce zařazen odznak "Kvasnicové pivo Dašice" a i když jsem se snažil o jeho původu něco vypátrat, nezjistil jsem vůbec nic. Na dašickém městském úřadě mi neporadili, sběratelé odznaků, resp. pivních suvenýrů, s kterými jsem se o tom bavil, také ne. Nenašel by se tedy aspoň někdo mezi vámi?

Odznak pochází někdy z období 70. až 80. let, tj. z doby, kdy už dašický pivovar skoro 50 let nefungoval. Proto mě napadlo, že by za výrobou tohoto oznaku mohl stát také nějaký místní patriot, který si tak připomněl doby dávno minulé, ale co tam dělá to slůvko "kvasnicové"? To mi k pivu tehdejší doby vážně nějak nepasuje. Nebo snad bylo kvasnicové pivo už tehdy samozřejmostí stejně jako dnes v případě minipivovarů? Nebo si snad někdo z Dašic vařil vlastní pivo a byl tak jakýmsi průkopníkem homebrewingu? Já vážně netuším, takže pokud můžete, poraďte, prosím. Díky.

V sobotu ovládne dvůr pivovaru Pernštejn Rockové pivobraní. Vystoupí na něm kapely Alkehol, Törr, Miloš Dodo Doležal a Stresor.

Skladba kapel je důkazem toho, co tvrdí pořadatelé, tedy že se v pivovaru odehraje pořádný rockový nářez. Skupina Törr už má za sebou více než třicet let metalové produkce, přestože se za oficiální rok vzniku považuje 1986. Rocková kapela Alkehol vydala čtrnáct desek a Miloš Dodo Doležal patří mezi legendy už od dob svého působení ve Vitacitu. Závěr večera bude patřit pardubické pivní formaci Stresor. Ti na rozdíl od předcházejících skupin hrají převážně skladby skupiny Kabát, ale také právě zmíněného Alkeholu. Zajímavé tedy bude, jak se kapely s volbou písní „srovnají“.

Akce začíná už v 17 hodin, trvat bude do půlnoci. Vstupné v předprodeji je 130, na místě 180 korun.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Značka Pilsner Urquell připravila nový reklamní spot, jehož hlavním hrdinou je významný český malíř Alfons Mucha. Krátký příběh, režírovaný známým režisérem Vladimírem Michálkem, se soustředí na vznik malířova největšího díla – Slovanské epopeje. Reklama navazuje na sérii s významnými postavami české historie a kultury. Na televizních obrazovkách se spot objeví v pondělí 8. června.

Příběh se odehrává v letech 1910 až 1928 na zámku Zbiroh. Ve spotu v sobě Alfons Mucha nachází to pravé bohatství, které se skrývá uvnitř, a vytvoří své největší dílo – proslulý cyklus dvaceti obrazů nazvaný Slovanská epopej. Pilsner Urquell u toho samozřejmě nemůže chybět.

„Jsme moc rádi, že se nám opět podařilo natočit výpravnou reklamu, ve které se objeví další výrazná osobnost z naší historie. Alfonse Muchu jsme si vybrali, protože patří k našim nejvýznamnějším umělcům a jeho díla dosáhla světového věhlasu. Doufáme, že tato reklama úspěšně naváže na předchozí oceňované spoty s Bedřichem Smetanou, Emilem Zátopkem nebo Josefem Jungmannem,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Reklamní spot vytvořil renomovaný režisér Vladimír Michálek, kamery se ujal Martin Štrba (oba jsou držiteli Českého lva). Spot vychází z historických reálií a byl natáčen na zámku Zbiroh v místech, kde Alfons Mucha doopravdy žil a vytvořil Slovanskou epopej. Příprava spotu byla konzultována i s malířovým vnukem panem Johnem Muchou.

Reklama poběží od 8. června na všech hlavních českých televizních stanicích. První týden půjde o spot v netradiční délce 1 minuty, následně se na obrazovkách objeví také zkrácená verze (40 sekund).

Zdroj: Tisková zpráva Plzenského Prazdroje