Jaká je podle Nejvyššího soudu odpovědnost vydavatele za zveřejnění nesprávné informace správního orgánu?

Česká obchodní inspekce (ČOI) realizovala test pivovarů. Jisté vydavatelství zveřejnilo výsledek prověrky v jednom ze svých spotřebitelských časopisů. Pivovar, jenž ve výsledku nedopadl dobře, zažaloval ČOI i vydavatelství. Žalobce (pivovar) tvrdil, že se jednalo o neoprávněný zásah do jeho dobré pověsti.

Obvodní soud pro Prahu 1 dal za pravdu pivovaru a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na přiměřené zadostiučinění částku 400 000 Kč a na náhradu škody částku 1,5 miliónu korun. Městský soud v Praze rozsudek potvrdil.

Ze znaleckých posudků totiž bylo zjištěno, že ČOI při kontrole prováděné v roce 1996 dospěla k závěru o nevyhovující kvalitě piva (slabý zákal, sediment) vyráběného žalobcem proto, že použila nesprávný postup při skladování vzorku piva. Kontrolní orgán inspekce v protokolu o zkoušce žalobcova piva uvedl nepravdivý údaj, a pokud žalovaný ve svém časopise uveřejnil článek obsahující nepravdivý údaj o žalobcově výčepním světlém pivu, poškodil tím dobrou pověst žalobce.

Vydavateli hrozilo, že zaplatí tři milióny

Podle odvolacího soudu nemohou obstát námitky žalovaného, že v předmětném článku převzal výsledky kontroly provedené ČOI a spolehl se na jejich správnost. Proto nejen potvrdil satisfakci ve výši 400 000 Kč, ale též uvedl, že žalobce má nárok na náhradu škody (ušlý zisk). Vydavatel tím, že převzal a publikoval bez dalšího ověření nepravdivý údaj o kvalitě žalobcova piva, dopustil se protiprávního jednání.

Výše škody, která žalobci vznikla, byla stanovena na více než tři milióny korun s tím, že se na ní žalovaný podílí z jedné poloviny, neboť informaci o výsledku testu rozšiřoval nejen on, ale i další regionální a celostátní média.

Žalovaná společnost se bránila dovoláním. Uvedla, že šetření ohledně kvality piva u ČOI iniciovala, kontrola byla poté prováděna a test zpracován výhradně ČOI v souladu se zákonem. Údaje převzaté od ČOI nebyly v předmětném článku nijak komentovány.

Zveřejnili jsme to v dobré víře!

Šlo tedy o to, zda lze spravedlivě požadovat, aby vydavatel periodika ověřoval pravdivost informací týkajících se výsledků šetření orgánu státní správy. Žalované vydavatelství tvrdilo, že při zveřejnění daného článku spoléhalo na pravdivost testu provedeného ČOI, uveřejnilo jej v dobré víře a cílem bylo informovat veřejnost o kvalitě piva, nikoli poškodit dobré jméno žalobce. Namítalo také, že odvolací soud vycházel z toho, že vydávání časopisu je provozní činností žalovaného a že proto za škodu odpovídá podle § 420a Obč. zák., tj. bez zřetele na zavinění, ale informování veřejnosti, plnění zpravodajské povinnosti a naplňování článku 17 Listiny základních práv a svobod nelze s provozní činností ztotožnit.

Ze zprávy inspekce ČOI bylo více než rok po zveřejnění výsledků testu prokázáno, že odebrané vzorky piva byly umístěny (před provedením testu) v lednici při teplotě 2–8 oC. Podle revizního znaleckého posudku měly nedostatky dotčeného piva ze 75 % původ v nevhodném uskladnění jeho vzorků při skladování u ČOI.

Autor byl zřejmý

Je zřejmé, že tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova piva byl správní orgán – ČOI, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění. Žalovaná společnost, popř. další periodika, u nichž byly výsledky kontroly jakosti piva zveřejněny, byla pouze nástrojem, jehož prostřednictvím měla být veřejnost informována o výsledcích této kontroly.

V posuzovaném případě existovaly rozumné důvody, které vedly žalovanou k tomu, že se spoléhala na pravdivost zveřejňované informace o kvalitě piv, neboť tuto informaci jí poskytl příslušný správní orgán, jenž byl oprávněn k provádění kontrol a ke zveřejňování jejich výsledků. Za této situace neměla žalovaná důvod nevěřit, že sdělená informace není pravdivá, a ověření její pravdivosti nebylo v daném případě namístě, neboť nebyly v té době žádné pochybnosti o správnosti provedené kontroly.

Závěr: Média škodu nezpůsobila

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že žalovaná otištěním výsledků kontroly piv obsažených ve zprávě ČOI nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce, neboť v době, kdy tyto výsledky otiskla, se důvodně spoléhala na pravdivost údajů ve zprávě obsažených, neměla důvod nevěřit pravdivosti v ní obsažených údajů a taktéž nebylo pro ni v daném případě namístě (ani dostupné) ověřování pravdivosti údajů obsažených v předmětné zprávě. Nejsou splněny ani předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout tímto jednáním (§ 420 obč. zák.).

DŮLEŽITÉ: Pokud tedy tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova výrobku byl správní orgán, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění, a žalovaná jako vydavatelka specializovaného periodika určeného k informování veřejnosti zejména o kvalitě zboží na trhu, tuto informaci převzala a otiskla, neboť neměla důvodu nevěřit v její pravdivost a ověření její pravdivosti nebylo v dané situaci důvodné (informace byla výsledkem činnosti správního orgánu) a výsledky kontroly v inkriminovaném článku nebyly doplněny o redakcí zpracované difamační úsudky ve vztahu k žalobci, žalovaná otištěním výsledků kontroly obsažených ve zprávě správního orgánu nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce.

Zdroj: Právo.cz