Plzeňský Prazdroj dovršuje svou misi oficiálního dodavatele piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské Unie. Na přibližně pěti desítkách akcí a zasedání v období od ledna do června tohoto roku se vypilo více než 17 tisíc piv z portfolia Prazdroje, v drtivé většině šlo o známý ležák Pilsner Urquell a nealkoholické pivo Radegast Birell.

Plzeňské pivo se čepovalo na setkání vlády s Evropskou komisí, během návštěvy prezidenta USA Baracka Obamy na summitu EU v Praze a na čtrnácti neformálních zasedáních Rady pro všeobecné záležitosti v Praze, v Luhačovicích, v Hluboké nad Vltavou, Mariánských Lázních, Litoměřicích a v Brně. Nechybělo ani na dalších 29 doprovodných kulturních akcích po celé České republice i v Bruselu.

Čtyři výčepní na tyto akce vyslala vyhlášená restaurace Na Spilce přímo z areálu plzeňského pivovaru. „Museli jsme projít bezpečnostní prověrkou a i tak nás třeba při summitu EU a USA v pražském Kongresovém centru opakovaně a důkladně kontrolovali. Prohlíželi také naše stylové pracovní kroje a všiml jsem si pak i vládního specialisty, který kontroloval nezávadnost jídel a nápojů,“ vzpomíná výčepní Miroslav Vorlík z plzeňské Spilky.

Za půl roku dodal Plzeňský Prazdroj 87 hl piva, převážně Pilsner Urquell a nealko piva Birell. „Politické i kulturní špičky všech členských zemí se na akcích pořádaných v rámci českého předsednictví mohly přesvědčit, že nehledě na politické změny v jakýchkoli historických etapách je kvalita a chuť Pilsner Urquell neměnná, což dále přispělo k šíření dobré pověsti českého piva,“ říká Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Jak se pije pivo v ČR a v Evropě

Během českého předsednictví na sebe narážely různé kultury pití piva. Jak se oddávají chuťovým zážitkům pivaři v jednotlivých evropských zemích? Odpovědi přinášejí průzkumy Plzeňského Prazdroje*, největšího českého výrobce a exportéra piva.

Ačkoli víc než polovina občanů ČR důvěřuje Evropské unii a je k ní vstřícná, v oblasti piva jsou Češi největší patrioti a nejvíce preferují své domácí značky (91 %). Importované značky piv se u nás prosazují jen velmi obtížně a tak je pivo výrobkem, který se dovozu brání svou kvalitou sám, čeští pivovarníci (na rozdíl od vinařů) nepotřebují žádat vládu o žádná ochranářská opatření či dovozové kvóty. Naproti tomu Švédové svá místní piva nejvíce ignorují (preferuje je pouze 18 %) a Italům je to – jak jinak – nejvíce jedno (více než polovině z nich).

Jsme také nejnáročnější spotřebitelé, pokud jde o způsob konzumace. Češi pijí nejčastěji ze všech evropských zemí čepované pivo (73 %), naopak pro Rumuny je pivo v hospodě okrajová záležitost (pije ho 13 %). Zato každý druhý Rumun (54 %) si nejraději přelévá pivo z láhve do sklenice, což dělá jen 15 % Čechů. Z plechovky si pivo do sklenice přelévají nejčastěji Švédové (19 %), zatímco pro Čecha je to téměř nepředstavitelné (jen 1 %).

Kupodivu druzí největší příznivci piva, Němci, nejčastěji v Evropě pijí pivo přímo z láhve (37 %). Největší evropskou oblibu plechovek potvrzují Švédové i v disciplíně „pití piva přímo z plechovky“ (16 %). Zato v ČR se pije pivo přímo z láhve jen v 9 % případů a pít Čecha pivo rovnou z plechovky za normálních okolností prakticky neuvidíte (1 %).

Zajímavá je také role a význam značek piv v evropských zemích, které mají ve své národní kultuře určitou pivní tradici. Tam je největší národní značkou, tj. pivem, které má v zemi, kde se vyrábí, nejvíce příznivců, český Gambrinus. Každé čtvrté pivo vypité v ČR pochází z varny právě této značky a v objemu jde přibližně o 4 mil hl ročně. V absolutním množství se sice vypije nejvíce domácí značky ve Velké Británii – piva značky Carling se tam za rok prodá 6,6 miliónu hektolitrů, ovšem jde jen o každé desáté pivo vypité ve Velké Británii.

*Uvedená data o spotřebitelských zvyklostech pocházejí z průzkumů SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje