Zlatavý mok z pivovaru Excelent v Rýmařově získal ocenění na Jarní ceně českých sládků za svůj třináctiprocentní Polotmavý speciál. V Rýmařově se pivo vaří už od druhé poloviny šestnáctého století.

Společnost Pátá stavební cz, a. s., která před necelým rokem opět nastartovala výrobu piva v pivovaru Excelent v Rýmařově, sklízí první úspěchy. Na letošním ročníku prestižní soutěže Jarní cena českých sládků, jež se konala před několika týdny, získala ocenění za třináctiprocentní Polotmavý speciál Excelent.

Konkurence byla skutečně velká. Na pivovarském dvoře Zvíkov, kde soutěž organizovala společnost Pivas, prezentovali zástupci devětatřiceti minipivovarů z celé České republiky sto třicet sedm značek piva. Pivo se hodnotilo v deseti kategoriích od světlých výčepních, přes polotmavé ležáky až po tmavé speciály.

"Degustační komise byla složena z osmdesáti zkušených sládků, kteří hodnotili u vzorků barvu, vůni a chuť. V kategorii polotmavý speciál se stal absolutním vítězem právě třinácti Polotmavý speciál Excelent,“ sdělila Veronika Petrová ze společnosti Pátá stavební cz, a.s.

Pivo podle tradičních receptur

Pivo v Excelentu vyrábějí podle tradičních starých receptur, kdy základními surovinami je pramenitá voda, výběrový slad, chmel a kvasničité kultury. Vaří zde tři druhy piva a to 11% Světlý ležák Excelent, 12% Tmavý ležák Excelent a 13 % Polotmavý speciál Excelent.

„Jedná se o pivo kvasnicové, nepoškozené filtrací nebo pasterací. Je čepováno v přírodním stavu bez tepelné a chemické stabilizace, takové, jaké mohou pít jen sládci v pivovarech,“ vysvětlila Petrová a pokračovala: „V pivu zůstávají všechny látky příznivě působící na lidský organismus – některé enzymy, vitamíny řady B, kyselina listová, vápník, fosfor, draslík, hořčík a v neposlední řadě antioxidanty, které jsou v dnešní době tolik oblíbené.“

První dochované zmínky o rýmařovském pivovaru v historických pramenech pocházejí ze druhé poloviny šestnáctého století. Několikrát vyhořel a změnil majitele, výroba byla opakovaně zastavena. Ve druhé polovině dvacátého století pivovar dokonce sloužil jako sklad zeleniny. V roce 1995 byl zrestaurován a v roce 2007 obnoven. Nyní slouží výrobě piva i jen k občerstvení a také k ubytování.

Zdroj: Bruntálský deník.cz | Autor: Pršalová Zuzana

Pivovar v Chotěboři je po téměř čtyřiceti letech jediným nově postaveným průmyslovým pivovarem v celé zemi. Pustit se do boje s giganty, navíc v době boomu minipivovarů, se ale tým okolo sládka Oldřicha Záruby nebojí. Konkurovat chce poctivým ležákem a rodinným duchem pivovaru.

V čem se vlastně liší malé a tzv. průmyslové pivovary? Druhé jmenované používají jinou, dražší technologii, vaření jejich piva trvá déle. Mají také větší záběr a produkují výrazně více piva než tzv. minipivovary.

„Malé pivovary vaří většinou speciality a dodávají třeba jen do jediné restaurace, u níž stojí. Vaří jinak, rychleji,“ vysvětlil ředitel pivovaru v Chotěboři Josef Tomek a dodal: „Rozšiřují tak pestrost výběru pro pivaře ve světě ovládaném velkými pivními koncerny.“

V Chotěboři chtějí nabídnout pozitiva průmyslových i malých pivovarů. „Chceme vtisknout chotěbořskému pivovaru rodinnou tvář a věříme, že bude pro Chotěboř, okolí a možná celou Vysočinu rodinným zlatem. I proto připravujeme poctivý a klasický český ležák, žádné uniformní pivo,“ uvedl Záruba.

Česko zažívá boom nových pivovarů

Zatímco na začátku 90. letech existoval v tuzemsku jediný malý pivovar, dnes zažívají boom. „Je jich asi 80 a připravují se další. S průmyslovými pivovary, mezi něž se Chotěboř počítá, je to naopak. V roce 1950 jich u nás bylo 176, dnes sotva padesát. Od roku 1970, kdy první várku piva uvařil pivovar v Nošovicích, se žádný další neobjevil. Až nyní ten náš,“ popsal Tomek.

Chotěbořský pivovar je unikátní zejména tím, že vyrostl doslova na zelené louce, budoval se od základů. Jde v pořadí o 49. český průmyslový pivovar. A konkurence nadnárodních pivovarů se neobává.

„Velké pivovary často ovládnou ty malé a poté je ruší. My se nebojíme vtrhnout na pivní trh. Gigantům budeme konkurovat klasickou staročeskou technologií. Naše pivo si pivaři nespletou, vtiskneme mu charakter a kvalitu,“ slíbil Záruba. Přesvědčit se budete moci už za dva měsíce.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Přestože dosud není jasné, jak dopadne žaloba pivovaru Holba na prodej pivovaru v Náchodě, město už začalo čerpat 150 milionů korun, které v únoru za prodaný městský pivovar získalo.

Z části peněz město splatilo úvěr od banky. Osmačtyřiceti miliony splatili radní úvěr u banky, který si před lety vzali na odkoupení hotelu Beránek na náměstí. Další část peněz zřejmě město poskytne na rekonstrukci a přístavbu Základní umělecké školy v Náchodě.

Při rozdělování peněz z Evropské unie s tímto projektem Náchod neuspěl. „Přestože podle našeho názoru byl projekt rekonstrukce a přístavby základní umělecké školy zpracován výborně a podmínky pro udělení dotace splňuje, nedostali jsme na něj z evropských peněz ani korunu. Dotaci se ještě pokusíme získat, ale pokud to nevyjde, na výstavbu školy použijeme část peněz za pivovar,“ řekl náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.

Přestavbu základní umělecké školy město zahájí na podzim. Podle starosty bude umělecká škola i významnou součástí prevence kriminality ve městě, kde žije početná romská minorita.

„Vadí mi, že několik úředníků někde od stolu, aniž by se podívali do Náchoda, rozhodlo, že základní uměleckou školu nepotřebujeme,“ dodal Čtvrtečka.

Starosta: Když zaplatili, případ pro mě skončil. Případ pivovar prý pro něj skončil ve chvíli, kdy se na účtu města objevila částka, za niž město náchodský pivovar prodalo.

„Soud ať případ řeší, pro mě je hlavní, že jsme pivovar prodali za nejvyšší cenu, kterou jsme mohli získat,“ tvrdí starosta. Připustil však, že pokud soud rozhodne, že prodej pivovaru v pořádku nebyl, město se tím bude muset zabývat. „Zatím si však nepřipouštíme, že by byl v prodeji pivovaru problém a nevidíme v něm nic sporného,“ uvedl starosta. O pivovaru by měly soudy rozhodnout zřejmě na podzim. Proti prodeji se odvolal pivovar Holba z Hanušovic, který se rovněž zúčastnil výběrového řízení, ale výběrová komise navrhla městské radě jeho vyřazení pro nedodržení podmínek. Několik dnů po rozhodnutí o prodeji soud vydal předběžné opatření, jímž převod akcií zakázal.

„V té chvíli už ale byly akcie prodány,“ tvrdí Čtvrtečka. Podle něj byl prodej fakticky dokonán zvednutím rukou zastupitelů a tím, že firma stihla za pivovar zaplatit dřív, než soudkyně předběžné opatření vydala. Na dotaz médií uvedla, že pokud se tak opravdu stalo, prodej pivovaru byl legální.

Přesto na podzim bude soudkyně o žalobě pivovaru Holba rozhodovat. Na druhé straně bude řešit i stížnosti, které právníci společnosti LIF a města podali na vydání předběžného opatření zakazujícího převod akcií.

Prodej pivovaru zkoumá i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Brně, a to kvůli podezření jednoho z účastníků soutěže na možnou takzvanou veřejnou podporu kupce. Filip Vrána z odboru vnějších vztahů však včera řekl, že úřad zatím čeká na stanoviskoměsta. „Záměr prodeje pivovaru jsme prošetřovali už vloni, ale závady jsme neshledali,“ řekl úředník.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Broulík

Do provozu byla včera v pivovaru Ostravar spuštěna nová moderní myčka vratných lahví s označením DELTA 28. Má kapacitu 34 tisíc lahví za hodinu a je mnohem šetrnější k životnímu prostředí.

Nová myčka vratných lahví je plně automatická a její instalaci zvládl Ostravar v rekordně krátkém čase dvou týdnů. Myčka,. Která stála téměř dvacet miliónů korun, je největší výrobní investicí ostravského pivovaru od roku 2005, je také daleko více šetrnější k životnímu prostředí. „Po náběhu do plného provozu budeme k mytí potřebovat mnohem méně vody, páry i elektřiny,“ uvádí Richard Kornas, vedoucí technické podpory pivovaru Ostravar. Jednu láhev zvládne umýt za 16 minut při poloviční spotřebě vody a páry.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz

Britský výrobca piva Wells & Young’s musel pozastaviť svoju najnovšiu reklamnú kampaň. Dôvodom je slogan, ktorý tvrdí, že pitie piva dodáva mužom guráž.

Podľa britskej rady pre reklamu nabáda Wells & Young spotrebiteľov k pitiu piva, aby sa odhodlali povedať to čo si v skutočnosti myslia. V kampani sa totiž objavuje slogan: „Take courage my friend,“ čo sa dá interpretovať ako: „Odváž sa (dodaj si guráž), priateľ môj.“

Práve grafické stvárnenie kampane v spojitosti s uvedeným sloganom spustilo lavínu sťažností. Briti poslali na radu niekoľko desiatok podnetov, v ktorých žiadajú o okamžité pozastavenie kampane.

Reklama na podporu piva Courage pritom odštartovala len prednedávnom, konkrétne 25. februára tohto roka. Spoločnosť Wells & Young’s vtedy prostredníctvom svojej internetovej stránky oznámila, že štartuje novú outdoorovú kampaň v hodnote 2 milióny libier.

Motívom kampane sa stali výjavy z bežného života, pričom hlavnú postavu stvárnil priemerný britský muž, ktorý je vystavený rôznym životným situáciám.

Tu sú ukážky:

Mamička – pulóver

Doktor – vyšetrenie

Manželka – nové šaty

Vlnu kritiky spustila predovšetkým posledne uvedená reklama – manželka a jej nové šaty. Podľa sťažovateľov nabáda mužov k požitiu alkoholických nápojov, aby sa osmelili a nebáli sa povedať to, čo si v skutočnosti myslia.

„Nechceli sme, aby naša reklama podnecovala mužov k vyjadreniu negatívnych komentárov na adresu žien. Chceli sme, aby povedali jednoducho to, čo si naozaj myslia,“ povedal hovorca Wells & Young pre portál Morning Advertiser.

Zdroj: Marketér.sk

Největší problém českého chmelařství, postupný úbytek chmelnic, se podařilo zastavit. Stalo se tak díky situaci na trhu, která pro pěstitele již není tak tragická jako před několika lety.

„Likvidaci chmelnic se podařilo zastavit, není to tak, že by nové přibývaly, ale plochy chmelnic se již nezmenšují,“ říká Jiří Špringl ze společnosti Chmel „Polabská blata“, která obhospodařuje chmelnice v okolí Polep.

Historické minimum

Právě na Litoměřicku přitom členové Svazu pěstitelů chmele ČR v minulosti registrovali největší úbytek chmelnic. Jen v roce 2007 „zmizelo“ třicet pět hektarů. Od roku 2000 klesla plocha chmele v ČR o 750 hektarů, pokles plochy odrůdy Žatecký poloraný červeňák však dosáhl za stejné období již 1165 hektarů. V Žatecké a Úštěcké chmelařské oblasti jsou plochy této odrůdy na historickém minimu.

Za ubýváním plochy pro pěstování chmele stojí podle Zdeňka Rosy ze Svazu pěstitelů chmele ČR především finanční situace v tomto segmentu. „Důvod je jasný. Chmelnice stárnou a zemědělci nemají finanční prostředky na jejich obnovu,“ uvedl před časem Zdeněk Rosa. Průměrná životnost chmelnice se pohybuje okolo třiceti let.

Situaci napomohl loňský rok, kdy bylo v ČR vysázeno zhruba 250 hektarů nových chmelnic, což přispělo k zastavení úbytku chmelnic.

I přestože mají pěstitelé již uzavřené dodavatelské smlouvy pro letošní rok, poklesu výkupní ceny se obávají. „Cena bude záležet na tom, jaká bude úroda, což v tuto chvíli nejsem schopen říci. Praxe je taková, že čím větší je úroda, tím je větší tlak na snižování výkupní ceny,“ přiblížil Jiří Špringl.

Úroda chmele v roce 2008 patřila na Litoměřicku k těm nejlepším za několik posledních let.

Zmenšování ploch osázených chmelem se může opět vrátit společně s tím, jak se zhorší situace na trhu. I na toto odvětví totiž podle Zdeňka Rosy může dolehnout světová finanční krize.

„Současná světová finanční krize se odráží i ve zpomalení či zastavení růstu světové produkce piva a také v hledání dalších možných úspor na straně pivovarů, což může mít negativní dopad na budoucí vývoj světové poptávky po chmelu,“ vysvětluje Zdeněk Rosa.

Export vede

Převážná většina chmele vypěstovaného na Litoměřicku jde na vývoz. Pěstitelé svoji produkci nejčastěji směřují do Japonska a Německa. „Mezi další významné odběratele českého chmele patří Finsko, Indie, USA, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko. V celní statistice se minulý rok objevily 2 nové země, Botswana a Kolumbie, které rozšířily celkový počet zemí, kam se český chmel od roku 1998 vyvezl, na 75,“ přiblížil Zdeněk Rosa.

České pivo

Podle něj zůstává téměř čtvrtina české produkce chmele k dispozici domácím pivovarům a kvalitativním základem českých piv je tedy český chmel.

„Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě,“ dodal Zdeněk Rosa.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Michal Závada

Kde hledat webové stránky věnované milovníkům piva

Nejlepší web o pivu: www.pivni.info

O tom, že pivo patří v naší zemi k nejoblíbenějším nápojům, se netřeba více rozepisovat.

Není však od věci vědět o tomto zlatavém moku, který tak rádi popíjíme, i něco více než pouze jeho značku, vždyť i popíjení piva má svou kulturu. Podobně jako se na jiných webech můžete dočíst o aktualitách z domova, zahraničí, ze světa kultury i ekonomiky, přináší vám web pivni.info nejnovější informace právě ze světa piv. Zkrátka ale nepřijdou ani fandové jednotlivých pivovarů – producenty zlatavého moku můžete listovat buď díky vyobrazení mapy České republiky, nebo prostřednictvím klasického katalogu. Samostatnou sekci tvůrci webu připravili také pro články o domácím pivovarnictví, tedy takzvaném homebrewingu – nechte se inspirovat tím, jak si fajnšmekři sami vyrábí vlastní originální pivo. Vaší pozornosti by ale neměly uniknout ani „zápisky z cest“, samozřejmě jen těch pivních, nebo představení rozličných pivních slavností.

www.beers.cz

Pivovarnictví, sladovnictví a chmelařství jsou hlavními tématy internetového portálu www.beers.cz. Najdete na něm aktuální informace o současné situaci v pivovarském průmyslu, v bazaru pak můžete prodávat a kupovat pivní předměty a suvenýry nebo si můžete prolistovat aktuální čísla vybraných tematických časopisů.

www.svetpiva.cz

Příjemná procházka světem piva na vás čeká na internetové adrese www.svetpiva.cz. Mimo jiné zde najdete návody pro domácí vaření piva, pivní encyklopedii, nabízející například vysvětlení odborných termínů, degustační hodnocení vybraných českých i zahraničních piv, pozvánky na pivní akce či hodnocení restaurací.

www.pratelepiva.cz

Zajímáte-li se o pivo a pivovarnictví trochu hlouběji, pak by pro vás mohlo být velkou inspirací členství ve Sdružení přátel piva. Toto sdružení se podílí na organizování různých akcí, oceňuje nejlepší piva, pivovary, hospůdky a pro své členy má připraveny lákavé výhody. Více se dočtete na www.pratelepiva.cz.

www.pivniobzor.cz

Zajímavé perličky a čtivé články z historie a výroby zlatavého moku v našich končinách i v zahraničí přináší na svých povedených internetových stránkách www.pivniobzor.cz, pivní informační občasník.

Kromě článků a reportáží zde najdete aktuální pozvánky na pivařské slavnosti, besedy či dny otevřených dveří.

www.pivovary.info

Víte, kolik má naše země v současnosti fungujících pivovarů? A jak vypadají etikety na jejich pivních lahvích? Nebo vás zajímá, jak na ně působí současná ekonomická krize? Zkrátka o slastech a strastech současných českých pivovarů si můžete počíst na webové adrese www.pivovary.info.

www.beerborec.cz

Myslíte si, že vaše denní či týdenní spotřeba zlatavého moku stojí za pochlubení? Soutěživost byla vždy člověku vlastní, tak neváhejte a porovnejte si své výkony s ostatními pivaři na webové adrese www.beerborec.cz. Založte si svůj „účet“ a připojte se do soutěžního klání o největšího pijáka.

***

Další weby pro milovníky pěnivého zlatavého moku:

Nebojte se vstoupit:

Na internetové adrese www. ceske-hospudky.cz je vám k dispozici databáze hospůdek, restaurací a dalších míst, kde se můžete dobře najíst a napít.

Vášeň sběratelská:

Jak už sám název napovídá, internetové stránky www.pivnisberatelstvi.ic.cz jsou určené všem sběratelům artiklů s pivní tematikou.

Pro pivní cestovatele:

Ať už se vydáte do jakéhokoliv kouta naší republiky, na www.czechpubs.cz vás nasměrují do oblíbených a prověřených hospůdek a restaurací.

Skleněné království:

Sbírka pivních sklenic na internetových stránkách www.pivnisklenice.wz.cz může posloužit jako výzva a inspirace pro ostatní. Proto prodávejte, kupujte, nabízejte, handlujte.

Podpora pivní kultury:

Každý správný pivař čte časopis Pivař! O aktuálním čísle a možnostech předplatného se více dozvíte kde jinde než na www.pivar.cz.

Papírový, či keramický?:

Sbírání pivních tácků může být příjemným a nenáročným koníčkem. Své sbírky navíc můžete rozšiřovat ve všech možných hospůdkách a stejné kousky pak směňovat například na www.pivni-tacky.net.

Kam na dobré pivečko?:

Při plánování výletů za krásami naší země nezapomeňte do svých plánů zařadit také návštěvu některé z místních hospůdek. Na www.hospody.webz.cz si jistě vyberete.

Na zdraví nám všem:

A abychom nezůstali jen mezi našimi hranicemi, na webu www.worldbeerdirectory.com se seznámíte i s dalšími pivními značkami světového formátu.

Nezapomeňte na své čtyřnohé přátele:

Chcete-li, aby se i vaši němí oblíbenci poměli nebo aby jim nebylo smutno, když si vychutnáváte svůj oblíbený nápoj, pořiďte jim podobnou specialitu. Spoustu nápadů k inspiraci nabízí například www.pivopropsy.cz.

Zdroj: Computer | Autor: Mirka Spanilá

Světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je značka Pilsner Urquell, vyhlásila již čtvrtý ročník mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Výčepní z České republiky tak mají opět šanci stát se elitou ve svém oboru. Přihlášku je nutno poslat do 30. dubna 2009.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je

i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

V České republice nejprve proběhne internetová kvalifikace, následovat budou tři regionální kola a nakonec národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále konaném v Berlíně.

Přestože je Česká republika rodištěm piva Pilsner Urquell a měla by být logicky kolébkou nejlepších výčepních světa, prosadit se v mezinárodní konkurenci nebude jednoduché. Jen loni se za výčepem utkalo přes 1 500 výčepních z 16 zemí. Loňský národní vítěz, Václav Vanya z kadaňského Švejk Restaurantu U Věžičky, v mezinárodním finále skončil čtvrtý. Mistrem světa se stal Danny Walker z Velké Británie.

Zájemci z řad profesionálních výčepních, kteří chtějí ve světě piva něco znamenat, se mohou do soutěže přihlásit do 30. dubna 2009 prostřednictvím obchodních zástupců Plzeňského Prazdroje nebo přímo na oficiálních internetových stránkách. Více informací na webu www.pilsner-urquell.cz/masterbartender.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

Harmonogram soutěže

Regionální kola

• Plzeň (19. května)

• Praha (20. května)

• Brno (21. května)

Národní finále

• Plzeň (30. června)

Mezinárodní finále

• Berlín (říjen 2009)

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Připrav pravé řezané z krušovického piva Černé a Mušketýr tak, aby se ti pivo nesmíchalo! Pošli fotku nebo video svého díla a odborná porota zhodnotí výsledky. Cena za nejlepší výsledek: čtyřkolka Cafe Racer 250, další ceny mininotebook Acer a telefon Nokia 6600 Slide. Dalších 1000 odměníme speciální MIX lžící na přípravu toho pravého řezaného. Více informací na www.praverezane.cz

Zdroj: Krušovice.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vystavil (predaná produkcia) za prvý štvrťrok 2009 40.285 hektolitrov (hl) piva, čo bolo medziročne iba o 8 percent menej ako v prvom štvrťroku 2008. Zaznamenal tak najmenšie zníženie produkcie zo všetkých slovenských pivovarov, keď sa celkovo trh s pivom prepadol za prvý štvrťrok o 12 percent. STEIGER mierne zvýšil aj svoj trhový podiel na 6,56 percenta. Slovenské pivovary vystavili za január až marec 2009 spolu 613.854 hl piva. Trh s pivom ovplyvnila súčasná hospodárska kríza, keď zníženie tržieb za pivo kopírovalo pokles tržieb za nápoje v maloobchode, veľkoobchode a tržieb reštaurácií a pohostinstiev. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Vývoj na trhu s pivom je nepredvídateľný. Kým v januári 2009 sa predalo v SR až o 17% piva medziročne menej, čo bolo zrejme spôsobené kombináciou hospodárskej krízy s krízou plynovou, v marci to bolo už iba o 8 percent. Marcový výkyv je na trhu s pivom podobný ako sme zaznamenávali aj po iné roky a mohol byť spôsobený doznievajúcou zimou. Až predaj v teplých mesiacoch ukáže, aké sú naozajstné vývojové trendy. Kým ešte v 80-tych rokoch predstavovalo pivo najčastejšie konzumovaný nápoj v pohostinských zariadeniach, dnes čelí tvrdej konkurencii nepreberného množstva nealkoholických nápojov i alkoholických nápojov, podporovaných agresívnou reklamou. Pivo je pritom v súčasnosti najlacnejším nápojom v reštauračných zariadeniach !“, konštatoval J.Vysloužil.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

„Jarních akcí není nikdy dost a oslav zlatavého moku už vůbec ne.“ To jsou slova organizátorů ostravského pivního festivalu. Akce, která nemá obdoby, se rozjede v pátek 17. dubna od 18 hodin v klubu Rock and Roll Garage v Martinově.

„Pod jednou střechou se sejdou minipivovary těchto značek: Qásek z Ostravy, Lipnický ležák z Lipníku nad Bečvou, Hukvaldský kvasnicový ležák, Vulkán z Kopřivnice, Moritz z Olomouce, brněnský Pegas, Slezan ze Skřípova, Kvasar ze Sentice, Dalešické pivo z Dalešic a premiéru bude mít Garážmistr – pivo z Rock and Roll Garage,“ láká na pestrou škálu piv z malých pivovarů Tomáš Volovecký, jeden z organizátorů ak­ce.

Ochutnat některý z vyjmenovaných zlatavých moků budou návštěvníci moci během celého příštího víkendu. K tomu budou k zakousnutí dobroty z nefalšované zabijačky, která proběhne před zraky návštěvníků v sobotu od 9 hodin.

„Kulturní program, který bude nedílnou součástí pivního festivalu, zajistí oblíbené kapely i reprodukovaná hudba. Provázet a moderovat celou akci bude Rosťa Petřík, který navíc z rukávu vytáhne také několik soutěží a kvízů o tekuté ceny,“ uvedl ještě Volovecký a dodal, že v neděli přijde děti poveselit klaun.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva

Pivovar Eggenberg, a. s., Český Krumlov, od 16. května 2008 v konkurzu, bojuje o svůj nemovitý majetek.

V tuto chvíli bývalý, protože se ocitl většinově ve firmě Tema, a. s., Plzeň.

Stalo se to právními úkony, které insolvenční správce Štěpán Bláha napadl loni 20. srpna odpůrčí žalobou.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004.

Nepoměrné podíly

Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák vložili do společnosti vklady po 20.000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za shodných 20.000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10.000 korun 19. září 2006 na Tema, a. s.

Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206,789.900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80.000 Kč společnosti Tema.

Správce podstaty má tento právní úkon za neúčinný. Převod hodnoty převyšující 206,8 milionu za celkem 90.000 korun není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní také, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů.

Dožaduje se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206,809.900 Kč do podstaty úpadce.

Je to promlčeno?

Tema se brání údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby.

Poukazuje na § 239, podle něhož insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce insolvenčního správce ale upozorňuje, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva Pivovaru Eggenberg Jiří Shrbený a jednatelem Piva Eggenberg A.D. 1560 jeho syn.

„Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností,“ zdůrazňuje žalobce a dovolává se § 240 (3) insolvenčního zákona.

Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké.

„Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé nepřiměřenosti protiplnění,“ dodal právní zástupce insolvenčního správce.

Poškození věřitelé

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám.

Přitom se ze zákona má zato, že u takového úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám.

Zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z „povodňové“ půjčky, či k společnosti Beltton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak je zcela zřejmý,“ mínil zástupce žalobce.

Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného mínil, že ze žaloby nevyplynulo, které právní úkony by měly být posuzovány jako úmyslně zkracující věřitele úpadce. „Okrajový odkaz na § 242 nestačí,“ tvrdil.

Označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení...

K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby.

„Tady šlo ale o dvě právnické osoby, a promlčecí lhůta je tedy jednoroční,“ tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent.

Neplatné už dělení

Krajský soud v pondělí odpoledne žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl.

„Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu,“ řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí.

Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem“, dodal.

I když je tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prakticky znamená, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a. s.

Rozsudek není v právní moci.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

V Olomouci proběhne již 8. ročník největšího pivního festivalu. Není to jen přehlídka pivovarů, jedná se hlavně o kulturní akci. Proběhne od 13. do 17. května. Bude slavnostně zahájen ve středu 13.5. v 15.15 hodin naražením soudku primátorem města Olomouce. Místo konání pivního festivalu - Olomouc Lazce (dostihová dráha).

V areálu Českého pivního festivalu budou návštěvníci moci ochutnat okolo 100 druhů piva počínaje klasickými "desítkami" až po nejrůznější pivní speciály z produkce více jak 25 pivovarů z ČR, regionálních pivovarů a minipivovarů.

Po čtyři dny je pro návštěvníky největšího pivního festivalu v republice připraven bohatý doprovodný program spojený s vystoupením špiček nejen české hudební scény. Hlavními hvězdami Beerfestu budou skupiny Kryštof, Chinaski, Tři sestry, No Name, Vladimír Mišík a mnoho dalších. Hvězdou kulturního programu Českého pivního festivalu budou hudebni skupina CLAWFINGER (SWE).

Zdroj: ICM.cz

Program zářijových slavností se připravuje už nyní, příspěvek od města bude nižší.

Dokonce i přípravy 52. ročníku tradiční žatecké akce Dočesná, která se letos bude konat 4. a 5. září, se potýkají s aktuální ekonomickou krizí. Město například sníží svůj příspěvek pro letošní ročník a pořadatelský štáb z divadla musí většinu peněz sehnat z jiných zdrojů.

„Chtěli bychom postavit ještě jednu scénu, bohužel ale nevíme, jestli na to získáme prostředky,“ uvedl ve středu 8. dubna Martin Veselý, ředitel Městského divadla v Žatci.

Celkový rozpočet na Dočesnou činí přibližně 2,5 milionu korun, z toho město poskytne 500 000 Kč, což je o polovinu méně než v předchozích dvou letech, zbytek financí se musí teprve získat, a to od sponzorů, stánkařů, pivovarů a majitelů atrakcí.

I přes všechny drobné problémy jsou však přípravy již od ledna v plném proudu a pořadatelé pracují na tom, aby návštěvníkům nabídli hodnotný kulturní program. Na to, jaký bude, si ovšem budeme muset ještě počkat. „Zatím je vše teprve v jednání, jsme v kontaktu například s Helenou Vondráčkovou, jestli ale na Dočesné opravdu vystoupí, to budeme vědět až koncem května,“ řekl Martin Veselý. Předloni vystoupila na dočesné další ikona české popmusic – Karel Gott.

I letošní páteční večer bude věnován ojedinělému hudebnímu projektu a bude na co se těšit, dodal M. Veselý.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Jana Valachová

Pivo s bohatou pěnou, nepasterizované a chutnější? Od čtvrka takové nabízí restaurace v třebíčské čtvrti Hájek. Ta se stala první hospodou v kraji, ve které jihlavský pivovar zavedl čepování nepasterizovaného piva z tanků, místo klasických sudů.

Do centra Horácka tak ve čtvrtek vyrazila i delegace z pivovaru. Přítomen byl i Lubomír Kýsl, zástupce firmy, která pro jihlavský pivovar montuje tankové nádrže ve vybraných hospodách.

Kýsl vysvětlil princip a výhody skladování piva v tancích, namísto sudů. „Do tanku se ze zásobovací cisterny tlačí pivo vzduchem. Z tanků putuje přes výčep přímo k zákazníkovi,“ vysvětlil Kýsl.

Bez pasterizace

Pivo v tancích je nepasterizované, tím je náchylnější k tomu, aby se zkazilo, jeho trvanlivost je asi měsíc.

„V tanku je umístěn speciální vak, který se mění při každém plnění tanku. Nehrozí tedy žádná kontaminace,“ rozptýlil obavy Kýsl.

Pivo je podle něj chutnější, s bohatší a trvanlivější pěnou než pivo ze sudů. Tanky jsou umístěné ve sklepní místnosti, kde je teplota kolem sedmi stupňů Celsia.

„Výhody pozná i obsluha, ta nemusí běhat do sklepa měnit sudy,“ dodal ještě Kýsl.

Investice do tankového zařízení se podle něj pivovaru vrátí přibližně do půl roku.

Poté, co v Třebíči byly nainstalovány dva tanky s celkovým objemem dva tisíce litrů, přijdou na řadu další dvě restaurace v Jihlavě.

Při příležitosti čtvrtečního setkání v Třebíči pivovar prezentoval výsledky své práce za uplynulé měsíce.

„Za první tři měsíce letošního roku pivovarnictví v Čechách hlásí pokles ve výrobě piva až o dvacet procent,“ hodnotil současný vývoj u nás obchodní ředitel jihlavského pivovaru Miloš Vostrý a pokračoval: „Ježek má své výsledky opačné, zdvojnásobili jsme prodeje sudového piva oproti stejnému období loňského roku a registrujeme stále se zvyšující poptávku z restauračních podnicích, také prodej lahvového piva předčil naše očekávání,“ řekl Vostrý.

Pivovar na setkání také avizoval změnu termínu konání Dne Ježka, místo tradičního termínu v září ožije jihlavský pivovar 19. června.

Program letos budou doprovázet městské slavnosti s názvem Havíření. V ten den také pivovar otevře nově zrekonstruovanou Pivovarskou restauraci a zahrádku.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Michal Kolařík | Foto: Michaela Hasíková

"Pivovar se stal poosmé v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl" vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: "Obou získaných ocenění si samozřejmě velice vážíme, ale stejně tak nás potěšil i březnový rekordní výstav pivovaru 14.690 hl. piva. Při současné hospodářské krizi tak první čtvrtletí letošního roku skončilo dokonce lépe o jedno procento, nežli loňský rekordní rok."

Žebříček Czech Top je tvořen na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací, oslovených Sdružením CZECH TOP 100. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Pivovar vystavil za první čtvrtletí letošního roku 38.156,4 hl nepasterizovaného piva BERNARD. Vaří sedm druhů piva a dva druhy nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou. V současné době přichází na trh se švestkovým nealkoholickým osvěžujícím nápojem Bernard s čistou hlavou.

Zdroj: Protext.cz | Tiskov8 zpr8va pivovaru Bernard

Prohlídku londýnských historických pivovarů si budete pamatovat léta. Bez ohledu na to, jak poctivě jste ochutnávali. Český konzument je sice zvyklý na české pivo plzeňského typu a málokdy je ochotný přijmout cizí novinky, ale anglické pivo stojí za zkoušku.

Anglické pivo je pro Středoevropany zvláštní

Hlavní rozdíl je hned na první ochutnávku jasný. Angličané pijí daleko hutnější nápoj než Češi.

Nechat si ujít pivo v Londýně by bylo velkou chybou. Je stejnou součástí anglické kultury, jako je plzeňské nedílnou součástí kultury české. Nabízíme proto několik tipů na typické londýnské pivo v typickém prostředí.

Malý rodinný podnik Fuller, Smith & Turner slouží místním i turistům již 160 let. Procházku po londýnských pivovarech můžete začít právě tady a uvidíte, jak se pivo vyrábí od začátku do konce.

Podnik Fuller Smith & Turner najdete v pivovaru Griffin Brewery v Chiswicku v samém srdci Londýna.

Můžete navštívit sklep Hock Cellar, což je místnost naplněná od podlahy po strop sudy s místními ležáky jako London Pride, Organic Honey Dew, Chiswick Bitter a dalšími. Budete mít spoustu příležitostí tato klasická piva ochutnat, případně můžete načaté odpoledne zakončit v návštěvnickém centru, kde čepují vynikajícího Tullera.

Malý pivovar

Pivovar Pitfield za sebou má historii jen několika desítek let. Minipivovar však nabízí širokou paletu jedinečných domácích piv, jež rozhodně stojí za ochutnání.

Pivovar po krátkou dobu provozoval i specializovaný obchod v centru Londýna, ale pak se přestěhoval za Londýn do Colchesteru.

Pivovarnické muzeum

Pokud byste během svých pivních toulek chtěli zavítat do muzea, pak můžeme doporučit pivovar Ram Brewery ve Wandsworthu, kde se vaří pivo již od dob Alžběty I.

Pivovar se dědil z generace na generaci a dodnes zůstává jedním z nejoblíbenějších v Anglii. Pokud se tam vydáte, rozhodně si nenechte ujít pivovarnické koně, s nimiž vozkové dodnes rozvážejí po městě sudy s pivem.

Jste připraveni na seznámení se skutečným londýnským pivem? Nízkonákladové letecké společnosti vás do Londýna dopraví pohodlně za ceny už pod dva tisíce korun za obousměrnou letenku.

Zdroj: HoryDoly.cz | Autor: Pavla Krištofová

Kvasnice jsou vedlejším produktem získávaným při výrobě piva. Tímto způsobem se získávali již ve starověku. Doporučovaly se při léčbě hypovitaminóz a řadě dalších chorob. Dříve nebyla známa možnost jejich delšího uchování, a tak byly jejich léčivé účinky dostupné pouze lidem v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a jsou zmiňovány v mnoha lékařských knihách.

Vedlejší produkt výroby piva

Kvasnice jsou vedlejším produktem získávaným při výrobě piva. Tímto způsobem se získávali již ve starověku. Doporučovaly se při léčbě hypovitaminóz a řadě dalších chorob. Dříve nebyla známa možnost jejich delšího uchování, a tak byly jejich léčivé účinky dostupné pouze lidem v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a jsou zmiňovány v mnoha lékařských knihách.

Jak v organismu působí?

Kvasnice působí snížení nadměrného vylučování vody do střevního obsahu při infekčních průjmech. Svým dalším působením podporují aktivitu trávicích enzymů (např. maltázy, laktázy, sacharidázy) a zmírňují tak průběh průjmů. Mohou také stimulovat uvolňování insulinu při diabetu. Jsou bohatým zdrojem vitamínu B.

Co je v kvasnicích?

Pivovarské kvasnice jsou převážně bílkoviny (46 %) produkované kvasinkou pivní (Saccharomyces cerevisiae). Dále obsahují řadu důležitých enzymů, které pomáhají při trávení potravy. Z dalších látek obsahují nukleotidy, puriny (oboje se podílí na stavbě DNA), vitamíny skupiny B, polysacharidy z buněčných stěn a z buněčného obsahu.

Proti průjmu a akné…

Kvasnice jsou s výhodami užívány při průjmech, ztrátě chuti, chronickém akné, diabetu (cukrovce) a při doplnění nedostatků vitamínů. Jsou důležitým a bohatým zdrojem vitamínů B, minerálů a proteinů. Pozitivně ovlivňují centrální i periferní nervový systém. Jsou vhodné k regeneraci organismu po úrazech, operacích, namáhavé sportovní činnosti a nadměrném stresu a nervovém vypětí.

Možná rizika?

Jsou minimální. U citlivých jedinců se mohou objevit bolesti hlavy, střevní potíže, plynatost a alergické potíže.

Mám to brát?

Trpíte nedostatkem vitamínů B? Máte problémy s akné? Jste přepracovaní a často unavení? Zkuste užívat běžnou dávku kvasnic, kterou představuje 6 gramů denně. Pokud nemáte chuť na kvasnice můžete užívat některý z doplňku stravy, který obsahuje zpracované pivovarské kvasnice. Jedním z takových přípravků je třeba pangamin.

Zdroj: České noviny.cz | Autor: u Lékaře.cz

Na sedmi desítkách míst se zítra v Ústí nad Labem, na Zelený čtvrtek, mohou zájemci nabít energií – když si dají zelené pivo. Na zelenou vsadil výrobce nápojů – skupina Heineken Česká republika.

Zelenou barvu, která je symbolem jara a harmonie pivu – mimochodem vícestupňovému – dodávají zcela přírodní přísady.

Pivovar Velké Březno si na Zelený čtvrtek připravil zelené sváteční pivo.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Dagmar Cestrová | Foto: Karel Pech

Chmel patří při vaření piva vedle vody a sladu k jeho nezbytným složkám. Dříve nebyl chmel používán pouze z chuťových důvodů, ale také pro své antimikrobiální vlastnosti. V současné době získává stále víc na důležitosti cílené využití určitých odrůd, stejně tak jako přesné dávkování. Zejména s ohledem na výrobu piva, která se chuťově přesně vymezuje od jednoho konkurenta ke druhému, stoupl význam nabídky chmele. Podrobně byly popsány první zkušenosti z praxe s novými odrůdami chmele, které přišly na trh v posledních letech.

Byly porovnávány odrůdy Herkules, Opál, Smaragd a Safír a prokázán jejich vliv na kvalitu vyráběného piva.

Degustace podléhá obecně platným individuálním vlivům, přirozené, velice různorodé vlivy, byly vynechány.

Velkou roli hraje základ výroby piva, který může být různý pivovar od pivovaru, odrůda od odrůdy. Byly vysloveny určité připomínky k novým odrůdám na základě nezaměnitelných zkoušek prováděných v jednotlivých pivovarech. Jednotlivé nové odrůdy se vyznačují svou typickou charakteristikou.

Aromatická odrůda Opál dosahuje velice vysoký obsah alfa kyselin a má také velmi významný vliv na hodnotu piva, kdežto Smaragd přispívá k decentnímu ale jemnému aromatu piva.

Safír má velmi vysoký podíl ne alfa hořkých látek, které velice pozitivně působí na hořkost piva. Kromě toho je charakterizován zřetelnými charakteristikami, většinou chmelově kořeněným aroma této odrůdy.

Odrůdou s vysokým obsahem alfa kyselin je Herkules, který nabízí vysoké hodnoty při uspokojivých senzorických výsledcích u piva a očekává se, že budou také v budoucnu hrát důležitou roli.

Zdroj: Agronavigátor | Autor: Iva Hvízdalová

K lednu 2009 byl na trh uveden nový nápoj Cab Banana & Beer. Jedná se o míchaný nápoj na bázi piva, z padesáti procent piva pšeničného a padesáti procent limonády s banánovým koncentrátem. Přesto, že nápoj obsahuje podíl koncentrátu šťávy je výrobek popsán jako nápoj s prokazatelným pocitem plnosti v ústech a ovocné chuti. Produkt obsahuje 2,5 objemová alkoholu.

Míchaný nápoj na bázi piva je uveden na trh s nápoji v lahvích s dlouhým hrdlem o obsahu 0,3 litru. Zvláště silný impuls může vést k nákupu nápoje v balení po šesti lahvích. Na obalu dominuje žlutá a stříbrná barva. Tímto vzhledem lze nový výrobek zřetelně jasně rozlišit oproti jiným nápojům značky Cab, vyráběných toutéž firmou. Uvedení tohoto výrobku na trh vzbudilo velkou pozornost díky doprovodným komunikačním opatřením a promočním akcím.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Znáte pověst o lahodném středověkém pivu zvaném Chotěbor, které později dalo jméno městu Chotěboř? Bylo to pivo, které prý v lidech probouzelo 6. smysl. Tajemnou recepturu, podle které se zázračné pivo vařilo, hledali sládci celé země. Našel ji až Oldřich Záruba – sládek z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři.

Připadá vám tenhle příběh divný? Nic vám neříká pivo Chotěbor, ani tajemná receptura? Tahle historie nového chotěbořského pivovaru je částečně vymyšlená. Řada pivovarů má svou skutečnou historii sahající třeba i mnoho set let do minulosti, ale když se staví úplně nový pivovar, žádnou historii nemá. Když ji ale chce, může si ji vymyslet. Jak se vám líbí ta o pivu, které v lidech probouzí 6. smysl?

Pověst o lahodném Chotěboru, který v lidech probouzel 6. smysl

Bylo, nebylo. Bůh ví, jestli bylo, ale pověst praví, že ano. Kdysi dávno, na místě, kde se dnes nachází město zvané Chotěboř, stála jen malá osada s kostelíkem. První zmínky o této osadě můžeme nalézt již ve 12. století. Existují však nepotvrzené zprávy, že kromě kostelíka a osady tu stával také rodinný pivovar.

Místní sládek, který se křestním jménem jmenoval Chotěbor, tu vařil podle tajné rodinné receptury lahodné pivo, které pili lidé zblízka i daleka. V osadě ani okolí ale nebyl zdroj vody, a tak Chotěbor nechával vozit pramenitou, čistou vodu z jiných částí Českomoravské vrchoviny. Lidé věřili, že právě tahle voda spolu s tajemnou recepturou dala pivu tak nenapodobitelnou chuť.

Pivo pro všech 5 lidských smyslů

Chotěborův lahodný mok se vyráběl z těch nejlepších přírodních surovin a pod sládkovýma šikovnýma rukama se rodilo pivo lahodné chuti. Mělo říz, pořádnou pěnu a harmonickou hořkost. Už naši předkové věděli, že pivo není jen obyčejné pití, ale že je to jeden z nejzdravějších nápojů vůbec. U Chotěborova piva to platilo dvojnásob. Jeho pivo bylo jako stvořené pro všech 5 smyslů.

Během pivního obřadu si totiž pivaři užívali zrakem, sluchem, hmatem, čichem a na konec i chutí. Nejdřív pivo viděli a už na něj měli chuť, když slyšeli probublávání pivních bublinek a osahali si pivečkem vychlazené kameninové džbánky, už stačilo jen přivonět a konečně se napít… Místní na sládkovo zázračné pivo nedali dopustit a tvrdili, že když ho pijí, jako by se v nich probouzel šestý smysl.

Chotě zboř!

Měli radost ze života, dostávali výborné nápady, nehádali se a netrápili se malichernostmi. Dokonce prý, když pak muži přišli domů posilněni Chotěborovým pivem, udělali pro manželky, co jim na očích viděli, a nejspíš díky 6. smyslu se jim povedla vyplnit všechna jejich tajná přání.

A tak dámy rády posílaly své chotě pít Chotěbor. Zlí jazykové praví, že ženy pivu přezdívali úplně jinak, a to „Chotě zboř!“, protože muži po 6. smyslu toužili tak usilovně, až někdy ani nedokázali bez podpory svých kumpánů dojít domů.

Ztracená receptura

Co do piva dává a z jakých ingrediencí a v jakých poměrech přesně Chotěbor vařil, sládek nikomu neprozradil. Měl sice manželku, ale Bůh jim nenadělil dětí, a tak zůstal sládek bez dědice a neměl komu své tajemství, které se v rodu dědilo z pokolení na pokolení, sdělit. Recepturu dobře ukryl a tajemství si odnesl do hrobu. Mnozí potom recept hledali, někteří byli blízko, ale vždy jim krůček chyběl. Tajemná receptura se ztratila…

Pivo Chotěbor dalo jméno městu Chotěboř

Původní osada se nejen díky lahodnému pivu, ale i díky těžbě stříbra rozrůstala, stala se z ní obec. Svůj název podle některých pramenů získala odvozeninou od jména jistého Chotěbora ze Vchynic. My si ale umíme domyslet, čí křestní jméno tu sehrálo svou roli.

V roce 1278 byla Chotěboř povýšena na město, v roce 1331 se stala městem královským. Nakonec i věnným městem českých královen. Budova pivovaru se nedochovala, lehla popelem během husitských válek, když město dobyl a poničil táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice.

Sládci dodnes pátrají po Chotěborově receptuře

Nejeden sládek naší země po receptuře pátral, aby se mohl proslavit Chotěborovým pivem probouzejícím v lidech 6. smysl a v ženách pokoru a oddanost. I zkušený sládek Oldřich Záruba, který se sám narodil přímo v Chotěboři, celý život toužil po vaření piva tak lahodného, že i manželky pochopí, proč jejich muži doma tráví večery s půllitrem v ruce či partou kamarádů v hospodě.

Oldřich Záruba se o tajemné receptuře na pivo, které možná dalo jméno jeho rodnému městu, dozvěděl od svého dědečka. Ten sice nebyl žádný pivovarník, ale pivo měl rád a příběh o zázračné pivní receptuře se u nich v rodině vyprávěl už celá staletí. I když už nikdo vlastně najisto nevěděl, zda receptura skutečně existovala, či ne, Záruba ji hledal, kde se dalo. Prošel několika pivovary a za svá piva získal celou řadu ocenění doma i ve světě, přesto mu ale ke štěstí něco chybělo.

Nový sládek, zázrak a splněný sen

Když dostal možnost vařit zbrusu nové pivo v rodné Chotěboři, pochopil to jako znamení. Jaké bylo jeho překvapení, když se pak od majitelů pivovaru dověděl, že během výkopových prací truhlici s jakousi recepturu opravdu našli. Když si pak Chotěborovu recepturu pořádně pročetl, žasl, jak jednoduchá byla. K vaření toho nejlepšího piva mu stačil už jen krůček.

Jeho tajemství vám samozřejmě neprozradíme, ale o zázračné chuti piva, které v lidech probouzí šestý smysl, se můžete brzy přesvědčit sami…

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Před dvanácti měsíci vyjel ze západních Čech historicky první vlak s plzeňským pivem pro švédský trh a další železniční zásilky brzy následovaly. Za jeden rok dopravil Prazdroj po kolejích do Švédska víc než 15.000 hl piva, čímž nahradil jízdu více než stovky kamionů přes celou Evropu. „Švédský“ pilotní provoz se osvědčil a letos Plzeňský Prazdroj připravuje využití železniční dopravy pro vývoz piva do Řecka.

Za 12 měsíců dopravily pivní vlaky do Švédska 15.297 hl plzeňského piva. Celkem vyjelo ze západních Čech 50 vagonů s pivem Gambrinus v lahvích 0,5l a Pilsner Urquell v plechovkách 0,5l a lahvích 0,33l. Všechny tyto zásilky směřovaly do překladiště ve švédském Orebro.

Celkem vyvezl Plzeňský Prazdroj v roce 2008 do Švédska 33 500 hektolitrů piva Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Doprava tohoto množství představuje jízdu 246 kamiónů, které ujedou 340 tisíc kilometrů. Díky pivním vlakům se však ušetřila polovina jízd kamionů a počet ujetých kilometrů se také zmenšil o 50 %.

„Export po železnici do Švédska se Prazdroji osvědčil a pokračujeme v něm. Železniční vagóny využíváme i pro přepravu z Itálie do Švédska, Holandska a Belgie nebo z Holandska do Švédska. Nejenom že ušetříme na přepravních nákladech, ale současně se chováme k našemu životnímu prostředí šetrněji. Letos chceme v Prazdroji vyzkoušet další železniční vývoz, a to do Řecka, kde jsme vloni prodali téměř 7000 hl našeho piva,“ říká Luděk Hraba, manažer zákaznického servisu pro export Plzeňského Prazdroje.

Plzeňské pivo, především Pilsner Urquell, má ve Švédsku velmi dobrý zvuk a prodeje značek Plzeňského Prazdroje zde za poslední tři roky vzrostly o 24 %. Sudový Pilsner Urquell se ve Švédsku čepuje v cca 80 restauracích a kvalita servírování i péče o pivo je velmi vysoká: Evropskou ligu kvality, kterou Plzeňský Prazdroj pořádá pro zahraniční restaurace s Pilsner Urquell na čepu, Švédsko vyhrálo v roce 2005 a od té doby se drží na špici. V mezinárodní soutěži výčepních Pilsner Urquell Master Bartender se švédský mistr výčepní Alexander Bäckman umístil v celosvětovém finále na třetím místě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

STEIGER nesúhlasí so zákazom reklamy na alkohol

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne nesúhlasí s obmedzením, či dokonca zákazom reklamy na pivo, v rámci pripravovaného zákazu reklamy na alkohol. Podobné opatrenie by mohlo byť posledným úderom pre ťažko skúšané malé pivovary. Už zvýšenie spotrebnej dane na alkohol v roku 2003, odštartovalo historicky najväčší prepad spotreby piva, z ktorého sa slovenské pivovarníctvo nespamätalo doteraz. Spotreba piva nielenže každoročne klesá - vlani napríklad o 6 percent, ale súčasná hospodárska kríza priniesla prehĺbenie poklesu na dvojciferné čísla. Od roku 1990 zaniklo na Slovensku 11 malých pivovarov, každý s ročnou produkciou pod 200.000 hektolitrov. V súčasnosti sú už v SR iba posledné tri malé pivovary! Zákaz reklamy na alkohol prinesie zníženie spotreby piva všeobecne. Kým veľké pivovary to postihne ekonomicky, ale vzhľadom na to, že sú súčasťou nadnárodných skupín, s takmer neobmedzenými zdrojmi, vydržia to. Malým pivovarom však môže toto opatrenie priniesť úplný zánik.

Scestné je predovšetkým prezentovanie piva spolu s tvrdými alkoholickými nápojmi a ich hádzanie do jedného vreca. V žiadnom prípade nejde o to isté. Pivo je spravidla nízkoalkoholický nápoj, ktorý slúži na uhasenie smädu a plní tradičnú spoločenskú funkciu stretávania sa ľudí. Ustálene spojenie je ,,ísť na pivo“ a nie ísť na alkohol. Pivo je ľudový nápoj na stretávanie sa, rozhovory a relax. Spisovateľ Bohumil Hrabal to vedel opísať najlepšie.

Zo samotného piva sa dospelý človek až tak ľahko neopije – musí skonzumovať viacero vyššie stupňových pív a to trvá istý čas. Najčastejšie sa opijú tí, čo miešajú pivo a tvrdé. Proti takémuto nekultúrnemu pitiu namietajú aj výrobcovia piva. Pivo má slúžiť na posilnenie zdravia a nie na jeho ničenie. Primeraná konzumácia piva je zdraviu prospešná. Výskum ukazujú, že pri množstve cca pol litra piva denne pre muža a cca 3 dcl pre ženu prevládajú pozitívne účinky nad vedľajšími negatívnymi z konzumácie alkoholu. A to stále vravíme o pive s vyšším obsahom alkoholu, takzvanej dvanástke.

Trend je však jednoznačný. Pred rokom 1990 tvorili dvanástky tri štvrtiny vypitého piva. Dnes sa na Slovensku konzumuje 25 % dvanástok, 65 % desiatok a zvyšok sú ostatné pivá. Pivovar STEIGER by bol uvažovaným zákazom reklamy postihnutý ešte viac ako ostatné pivovary. Je totiž lídrom na trhu nízkoalkoholických konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. Z ,,osmičky“ piva sa v podstate nedá dospelému človeku opiť, KACHELMANN obsahuje iba 3,3 objemových percent alkoholu. Osmičku donedávna podávali v závodných prevádzkach ako súčasť pitného režimu - sklári ju dostávali zadarmo ako alternatívu k minerálke. A to sme ešte nespomenuli nealkoholické pivo - v prípade STEIGRA ide o STEIGER FREE. Ak by sa zákaz týkal aj nealkoholického piva, tak by to predstavovalo diskrimináciu a poškodzovanie výrobcov.

Na rozdiel od niektorých veľkovýrobcov, pivá varené v STEIGRI sa vyrábajú klasickou technológiou, ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. STEIGER je čistý prírodný produkt. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín.

Kým ešte v časoch socializmu predstavovalo pivo najčastejšie konzumovaný nápoj v reštauráciách, hoteloch a pohostinstvách, nástupom nepreberného množstva nealkoholických nápojov, s ich doprovodnou agresívnou reklamou, dnes je už pivo len v pozícii jedného z nápojov. Mladá generácia dáva prednosť všelijakým mixom alkoholických nápojov a v horšom prípade aj zakázaným látkam. K dispozícii majú stovky nealkoholických nápojov podporovaných neobmedzenými finančnými zdrojmi globalizovaných výrobcov. Nikomu nevadí, že sú plné cukru, éčok, chémie...Výsledkom je paradox, že pivo je v súčasnosti najlacnejším nápojom. Pol litra stojí toľko, čo dvoj až trojdecové balenie vody! Áno, obyčajnej vody, bez akejkoľvek pridanej hodnoty a rovnako aj napríklad minerálky. Gigantické náklady nadnárodných koncernov na reklamu zaplatí zákazník. Všimnime si ešte jednu vec - odpad. Nealkoholické nápoje už vo vratných fľašiach zákazník nezoženie - namiesto toho sú tu hory plastového a skleneného odpadu. STEIGER ešte stále predáva svoje výrobky vo vratných fľašiach a rovnako vratných ekologických nerezových sudoch. A aj tak, za tejto nerovnej situácie, predaj piva neustále klesá.

Večné diskusie či je zdravé piť pivo, alebo nie, už vyriešil život. Lekárske výskumy vravia, že pivo je naozaj zdraviu prospešná dobrota – ak sa pije s mierou. Vyspelé pivárske krajiny šíria pivnú osvetu, len u nás je ticho. Veľkí hráči na trhu sa sústredili na to aby zhltli malé ryby a propagujú svoje obchodné značky. Pivo ako nápoj stále na svoju rehabilitáciu čaká. Pritom v zahraničí, v krajinách ako Česko, Nemecko, Belgicko, Írsko, kde sa o pive vie všetko, o zákaze reklamy na pivo by nemohol nik ani len uvažovať.

Prečo je pivo zdravé? Napríklad aj preto, že oxid (kysličník) uhličitý , ktorý podporuje trávenie, je skvelý na zažívanie, pomáha pri pocite plnosti po jedle, ťažkého žalúdka a pod. Teda pri prejavoch, ktoré často sprevádzajú nevhodné spôsoby stravovania, ale môžu sa rovnako vyskytnúť aj pri niektorých ťažkostiach so zažívacími orgánmi. Pivo obsahuje vitamíny skupiny B, minerálne látky, napríklad draslík, čím sa stáva nutrične veľmi hodnotným. Pivo má tiež nízku koncentráciu sodíka, takže je vhodné pre ľudí so srdcovo-cievnymi ťažkosťami. Pri pravidelnom pití malého množstva piva sa znižuje aj podiel tzv. zlého cholesterolu. Ďalšími zdravotnými dôvodmi prečo piť pivo je, že chráni pred infarktom, lebo potlačuje usadzovanie tuku v cievach. Znižuje aj riziko mŕtvice tým, že bráni zrážaniu krvných teliesok. Posilňuje kosti , chráni pred osteoporózou, pomáha pri strese a čistí obličky. Po samotnom pive sa netučnie. Polliter STEIGRA má iba 190 kalórií, čo je menej ako jablkový džús (240 kcal), či červené víno (370 kcal. Pivo uvoľňuje hormón šťastia serotonín. Všimli ste si akí sú ľudia pri pive uvoľnení, priateľskí a zhovorčiví? A pre ženy je dôležitá informácia že pivo obsahuje fytoestrogény, ktoré priaznivo ovplyvňujú vnímanie klimaktéria. Spotreba piva na Slovensku je úzko naviazaná na kúpnu silu. Ľudia si v lepších časoch doprajú aj pivo. Regionálne značky pív majú svojich verných práve v regiónoch kde sa varia. Ale výhoda malých pivovarov spočíva práve v ich veľkosti, čiže ,,malosti“. Môžu ponúknuť odlišnosť, majú nezastupiteľný význam na rozmanitosti druhov piva na trhu, môžu sa sústrediť na pivné špeciality, na ktoré veľkí hráči na trhu nemajú čas, ani nie sú pre nich ekonomicky zaujímavé. Miesto malých pivovarov je aj pri rozvoji regionálneho cestovného ruchu, vytváraní koloritu, ducha miesta. Malé pivovary pomáhajú aj pri vytváraní pracovných príležitostí v takých malých mestečkách a obciach, kam sa väčší investori nikdy nedostanú. Zároveň vytvárajú vhodné podmienky pre turisticky atraktívne ,,pivné cesty“. O toto všetko budú ľudia ochudobnení, ak zaniknú aj posledné malé pivovary. Je toto zámerom predkladateľov zákona o zákaze reklamy na alkohol? STEIGER je najstarším pivovarom na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Ak bol stredovek, keď v ňom začali mnísi variť pivo dobou temna, ako nazvať našu súčasnosť, ktorá sa usiluje o jeho likvidáciu?

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne | Autor: Emil Mihálik, vedúci marketingu pivovaru Steiger

Přiměřené pití alkoholického piva snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Na druhou stranu neprospívá mozku, játrům nebo třeba slinivce.

Ačkoli to někteří lékaři neradi slyší, pivo s obsahem alkoholu může svědčit našemu zdraví. Je prokázáno, že alkohol obecně chrání proti kardiovaskulárním chorobám.

Díky obsahu draslíku navíc pivo snižuje krevní tlak. Neznamená to ale, že máte každý večer vypít pět piv na dobrý tlak. Platí to pouze při přiměřené konzumaci.

Nadměrné pití naopak vede k poruchám srdečního rytmu.

Podle doktorů je lepší pít alkohol, pravidelně, ne nárazově. Obecně se doporučují u mužů jedno až dvě velká piva denně, u žen jedno až dvě malá piva denně, v závislosti na tělesné konstituci. Někteří lékaři navíc doporučují jeden až dva dny v týdnu alkohol zcela vynechat. Lepší je pít pivo v průběhu dne než si naráz dát třeba dva půllitry.

Pokud jde o mozek, podle Františka Vožeha z Lékařské fakulty UK v Plzni jde o prospěšnosti v souvislosti s alkoholem mluvit jen stěží. Působením alkoholu je totiž postiženo formování nových dlouhodobých paměťových stop či vybavování informací v paměti uložených.

„Problematickým se stává i uchování nových informací v paměti krátkodobé. Po požití malých dávek jsou sice poruchy paměti zjistitelné pouze speciálním vyšetřením, ale se stoupajícím množstvím požitého alkoholu postižení paměti roste,“ píše Vožeh v knize Pivo a zdraví.

Zhubnout po pivu?

Je nutné počítat i s tím, že alkohol vede k ukládání tuků přednostně na břiše. Na druhou stranu lékaři zjistili u některých žen při mírné konzumaci úbytek na váze. Zdaleka se však nejedná o pravidlo. Pití piva není dobrý způsob, jak hubnout. Pravděpodobně byste navíc stejně nezhubli v pase.

Podle lékařů a dietologů by proto pivo měli pít jen štíhlí lidé. Vždy je nutné počítat s tím, že obsahuje určité kalorie, a přizpůsobit tomu jídelníček. Díky tomu, že obsahuje velké množství minerálních látek a stopových prvků, ho lidé přirovnávají k iontovým nápojům, lze ho považovat i za potravinu (pivo jako „tekutý chléb“). Pivo zlepšuje trávení, zvyšuje chuť k jídlu a může i omezit zácpu. Umírněné pití chrání také před rozvojem diabetu.

Pivo jako lék na žaludek?

Pro lidi trpící překyselením žaludku či pálením žáhy je vhodný Pilsner Urquell. Podle lékařů mohou dokonce lidé užívající pravidelně léky snižující kyselost v žaludku nahradit léčbu konzumací jednoho nebo dvou těchto piv denně. Nesmí ovšem trpět onemocněním, které by konzumaci alkoholu omezovalo zcela, jako například u jaterních onemocnění nebo u pankreatitidy, zánětu slinivky břišní. U jiného piva lékaři tyto účinky nepozorovali.

Ani v případě, že pivo budete popíjet jako lék na žaludek, nepřekračujte přiměřené množství. V opačném případě si můžete způsobit nejen onemocnění jater, zánět slinivky nebo žlučníku, ale dokonce i rakovinu jícnu. Při cirhóze jater dochází u mužů ke zbytnění prsů do ženského tvaru a velikosti, u žen se zase může objevit pleš nebo vousy.

Ačkoli může nadměrné pití alkoholu rakovinu - například jícnu - vyvolat, přiměřené pití piva může před některými zhoubnými nádory ochránit. Fytoestrogeny, které pivo obsahuje, snižují výskyt nádorů prostaty, dělohy a prsu a kromě toho také chrání ženy v menopauze před osteoporózou a návaly. U kuřáků ale pití piva trojnásobně zvyšuje úmrtnost na rakovinu plic.

Pivo v průběhu těhotenství

Pití alkoholického piva by se měly rozhodně vyhnout těhotné ženy a ty, které podstupují léčbu neplodnosti - ta při pití piva selhává. Pro těhotné ženy je rizikové hlavně nárazové pití. Pokud si dá žena k obědu třetinku, dítěti by se nic stát nemělo. I tak ale lékaři radí se alkoholu zcela vyhnout. Pití alkoholických nápojů během gravidity sice zvyšuje riziko potratu jen mírně, zato výrazně hrozí předčasný porod a vážná poškození plodu.

Pivo a sport

Pivo může být vhodným nápojem pro ty, kteří po výkonu trpí hypoglykemií, neboli náhlým poklesem cukru v krvi. Díky skleničce piva jí mohou předejít. Pokud ale hypoglykemií netrpíte, pivo si po sportování kvůli zvýšenému zatížení jater nedávejte. Pití piva při sportu vede například ke snížení kardiovaskulární vytrvalosti.

Často se diskutuje také o tom, zda pivo pít při nespavosti. „Alkohol odstraňuje úzkost a napětí a umožní lehčí usínání. Ale spánek, zejména v druhé části noci, je méně kvalitní a častěji se probouzíme,“ říká doktorka Lucie Závěšická.

***

Alkohol v pivu, vínu a destilátech

* 1 litr 10° piva: 28-32 g čistého alkoholu * 1 litr 12° piva: 36-42 g čistého alkoholu * 1 litr vína: 100-140 g čistého alkoholu * 1 litr destilátu (40 % obj.): 315 g čistého alkoholu * Průměrný dospělý člověk metabolizuje asi 7-10 g alkoholu za hodinu, což odpovídá asi 0,3 l piva.

Pivo jako potravina

* Půllitr piva obsahuje asi 210 kcal (880 kJ), 2 g bílkovin, 12 g sacharidů, 25 mg sodíku, 190 mg draslíku, 40 mg vápníku, 45 mg hořčíku, 75 mg fosforu, 50 mikrogramů selenu, 250 mikrogramů fluoridů, 3 mikrogramy jódu, 0,15 mg riboflavinu, 4 g niacinu, 0,25 mg vitaminu B6, 0,5 mikrogramu vitaminu B12, 25 mikrogramu kyseliny listové. * Nealkoholické pivo je více kalorické.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Barbora Minksová

O koupi Pivovarů Staropramen mají podle zpravodajské televize Z1 vedle nadnárodního obra Heinekenu zájem také čeští investoři ze skupiny K Brewery Trade, která už vlastní šestici menších pivovarů.

Zástupci firmy informace o přetahování s Heinekenem o pivovar, jehož cena může dosáhnout deseti miliard korun, nechtěli komentovat. "Je však nesmysl, abychom se pouštěli do takového cenového souboje," řekl MF DNES předseda představenstva firmy Zdeněk Radil.

Zdroj Z1 totiž uvedl, že česká společnost by chtěla Heineken přeplatit. Dosud se však K Brewery zaměřovalo na menší pivovary, jejichž cena se pohybovala nejvýše v řádu stovek milionů korun.

Majitel Staropramenu - belgická firma AB InBev - ani zástupci Heinekenu, který je trojkou na českém trhu, se k otázkám případného prodeje nechtějí vyjadřovat. AB InBev ale připouští, že kvůli splátkám za nákup amerického pivovaru Anheuser-Busch, se bude muset zbavit některých podniků, které nyní vlastní.

Podle informací MF DNES je blízko právě dohoda o odprodeji Staropramenu do Heinekenu. Ten by se zásluhou této akvizice mohl stát dvojkou na českém trhu se zhruba třetinovým tržním podílem.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Nejen kvalitu nymburského piva od 1. dubna hlídá nový sládek Bohumil Valenta. Je mladý, ale ctí tradice a dobře si rozumí s pivem i s lidmi. Jak se role zhostil a co nám o sobě prozradil?

Máte za sebou první dny jako oficiální sládek, jaké jsou Vaše postřehy?

Zatím vše probíhá bez problémů, ve výrobě nechystám žádné změny. Co se kolektivu týče, poznáváme se a registruji samé pozitivní reakce. Alespoň zatím. (smích) S týmem pivovaru už jsem si byl dokonce zahrát fotbal a také ping pong.

Jste nezvykle mladý sládek. Necháte si poradit od starších pracovníků třeba v provozu?

Rád si nechám poradit, ale když vím, že mám pravdu, stojím si za svým. Ale nejsem konfliktní typ.

Nastoupil jste do úřadu v období ekonomické krize, projevuje se i v pivovaru?

Našeho pivovaru se krize nedotkla ve smyslu propouštění zaměstnanců. Mám signály, že klesá prodej sudového piva, tedy do tuzemských hospod a restaurací, ale není to markantní. Na druhou stranu přibyla exportní odbytiště, konkrétně ve Skandinávii a novou zemí dovozu je Belgie. Stoupá odběr lahvového piva obchodními řetězci, především se to týká Penny marketu, který se nově sloučil s Discontem.

Zpátky k Vaší osobě. Jakou praxí jste stihl zatím projít?

Během studia jsem jezdil na brigády, před třemi roky jsem byl na měsíční stáži i tady v Postřižinách. Dvakrát jsem absolvoval praxi v Plzni.

Takže v nymburském pivovaru nejste úplný nováček.

S panem sládkem Svobodou jsem se seznámil už tehdy a docela jsme si porozuměli. Na jeho popud jsem se pak přihlásil do výběrového řízení na nového sládka a prošel pohovory.

Zakotvil jste tedy hned po studiích v Nymburce?

Zdaleka ne. Po škole jsem nastoupil do provozu v pivovaru Krásné Březno (Zlatopramen), kde jsem si prošel výrobou piva skutečně od základů. Udělal jsem si tzv. kolečko. Přes varnu, dělníka ve sklepě a dobře vím, jak dlouho trvá umýt tank. (smích) Poté mě poslali do Kutné Hory jako vedoucího laboratoře, kde se jedná hlavně o kontrolu kvality piva. Rok jsem tam pak dělal podsládka.

Jste pověrčivý, co se výroby piva týče?

Pivo je živý nápoj, takže má spoustu vlastností a vlivů, které se ani nedají definovat. Proto také sládek žehnal várce. Věřilo se, že na výrobu piva má vliv jakási vyšší moc, proto se také v pivovaru říká „Dej Bůh štěstí“.

A vy žehnáte várce?

Není reálné, abych byl u konce každé várky, ale když mám možnost, na varně na mě s várkou počkají.

Jak žehnání probíhá?

Zkontroluji barvu, vůni piva, jak se vysráželo. Tím mu vlastně požehnám na další cestu. Pivovarnický byli v tomto směru hodně pověrčiví, ve varně býval na zdi kříž.

Jak se díváte na moderní technologie výroby piva a tradiční postupy?

V pivovarnictví už bylo v podstatě všechno vymyšleno. Díky novým technologiím se lépe hlídá standartní kvalita piva, urychlí se jeho výroba. Každý pivovar má svá specifika, já jsem zastáncem tradičních postupů.

Uvařil jste si někdy pivo sám?

Kamarádi mě o to vždy žádali, ale zatím jsem jim to nesplnil. Chutnal jsem už hodně po domácku uvařených piv, některá byla chutná, jiná se nedala pít. Někdy si to určitě zkusím.

Jistě jste degustoval i známější piva, rozeznáte velké značky?

Už jsem se účastnil degustací a podle více faktorů včetně chuti lze poznat známé pivo, ale není to vždy stoprocentní. Letos navštívím soutěžní degustace, kterých se pravidelně účatní i Postřižinské pivo.

Vaše cíle, ambice?

Rozhodně aby to tady fungovalo minimálně stejně dobře jako za mého předchůdce pana Svobody. Už to, že jsem se stal sládkem, je pro mě velký úspěch.

Bohumil Valenta (26) pochází z Prachatic a pro Vysokou školu chemicko–technologickou v Praze se rozhodl po vzoru svého otce, odbočil jen v oboru: pivovarnictví. Už brzy prý věděl, že chce pracovat právě v této oblasti. Pan sládek se přiznal, že hraje malou kopanou, má rád cykloturistiku a už se těší na místní cyklostezky, narodil se ve znamení Střelce, poslouchá rock a je, kupodivu, pivař.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Olga Havránková

Budějovický Budvar, n.p. od začátku dubna zavádí do prodeje nové balení plechovek světlého ležáku Budweiser Budvar o objemu 0,5 litru. Nově bude původní „tray“ s 24 kusy plechovek obsahovat 4 papírové taštičky po 6 kusech. Tento formát balení zavádí Budějovický Budvar na trvalo. Další novinkou je akční multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar obsahující 8 lahví o objemu 0,5 litru. V prodeji bude od dubna do září 2009.

Budějovický Budvar, n.p. připravil pro své zákazníky dvě novinky v oblasti balení produktů. První novinka se vztahuje k plechovkám světlého ležáku Budweiser Budvar o objemu 0,5 litru. Doposud byly tyto plechovky distribuovány v tzv. „trayích“ po 24 kusech. Od začátku dubna každý tray nově obsahuje 4 papírové taštičky se 6 kusy plechovek. Toto balení umožní zákazníkům lepší transport, manipulaci i skladování. Zákazníci si samozřejmě nadále budou moci zakoupit i jednotlivé plechovky. „Toto balení by mělo být pro naše zákazníky velmi příjemné, proto jej zavádíme na trvalo. Důležitou zprávou je i to, že nový formát obalu se neprojeví do ceny, která zůstává stejná,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí tuzemského prodeje Budějovického Budvaru.

Plechovky jsou díky jejich praktičnosti, nižší hmotnosti a vyšší odolnosti v porovnání se skleněnou lahví oblíbené zejména v období letního cestování a dovolených. V roce 2008 prodal Budějovický Budvar v plechovkách asi 5 % své produkce.

Druhou novinkou Budějovického Budvaru je multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar, který obsahuje 8 lahví o objemu 0,5 litru. Tento akční multipack je určen především pro nadcházející motoristickou sezonu. Nealkoholické pivo je zároveň vhodnou alternativou ke slazeným nápojům, zvláště v letním období, kdy organismus potřebuje větší příjem tekutin. Multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar bude v prodeji od dubna do poloviny září.

„Obliba multipacků u našich spotřebitelů obecně roste, což nám potvrdil i loňský zájem o multipack nealkoholického piva, který výrazně předčil naše očekávání. Spotřebitelé především oceňují praktičnost tohoto typu balení při nákupu většího počtu lahví,“ dodává Martin Horejš.

Celkový prodej nealkoholického piva Budweiser Budvar se v roce 2008 meziročně zvýšil o 13 %. Nealkoholické pivo Budweiser Budvar se prodává v lahvích o objemu 0,5 litru nebo 0,33 litru a od loňského roku i sudech KEG o objemu 20 litrů.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

V areáli bývalého pivovaru Heineken v Nitre vyrastie v blízkej budúcnosti 550 bytov, administratívne budovy, obchody a štvorhviezdičkový hotel. Ambiciózny projekt s názvom Nová Nitra realizuje investor IAD Investments v spolupráci s developerskou spoločnosťou WBA property development. Náklady na prvú etapu projektu, ktorá má byť hotová do konca roka 2010, predstavujú 13,3 mil. eur. Nová obytná štvrť bude mať malé námestia, zeleň, obchody aj služby. Zachovať by sa mali dva historické objekty pivovaru – administratívna budova a sladovňa. Dominantou 4,6-hektárového areálu bude 13-poschodová výšková budova. Štvorhviezdičkový hotel bude mať sto izieb a 200 lôžok, bude tu kongresová sála a wellness centrum. Počíta sa s vonkajšími a podzemnými parkoviskami, v prvej etape vznikne 200 parkovacích miest, z toho 70 podzemných.

Prvých 63 bytov by malo byť hotových do konca roka 2010. Byty budú mať rozlohu od 40 metrov štvorcových (dvojgarsónky) po 110 metrov štvorcových (štvorizbové strešné byty). Noví majitelia za ne zaplatia 1 195 eur za meter štvorcový bez DPH. Predaj prvých 63 bytov sa začal tento utorok, zaplatiť treba 20 % kúpnej ceny a zvyšok po vydaní kolaudačného rozhodnutia. Využiť sa dá aj splátkový kalendár. Budovy budú nízkoenergetické, čo by sa malo prejaviť na nižších ročných prevádzkových nákladoch, uviedol na tlačovej besede Marek Holič z WBA property development.

Všetky byty by mali byť hotové v horizonte piatich rokov, podľa investora to však bude závisieť aj od dopytu. Dopadov hospodárskej krízy sa neobáva. "Nie je pravda, že ľudia nemajú peniaze," povedal predseda predstavenstva IAD Investments Pavel Smetana. Nitru si pre projekt vybrali pre jej dobré napojenie na dopravné tepny, perspektívny vývoj celého kraja a výhodnú polohu pivovaru v centre mesta. V blízkosti je nemocnica, úrady, obchodné centrá, autobusová aj železničná stanica.

Najstaršie budovy pivovaru boli postavené v rokoch 1893 – 1895. Fungoval v nich Nitriansky mestský pivovar, ktorý zanikol v roku 1926. Neskôr tu bola továreň na salámu, sklady na tabak a soľ a sušiareň zeleniny. Pivo sa tu začalo znova vyrábať v roku 1950. Heineken presunul svoju výrobu do Hurbanova, vedenie firmy odišlo z Nitry koncom roka 2006.

Zdroj: Sme.sk

Po loňské změně technologie výroby jihlavského piva jej vyrobí dvaapůlkrát více

Že je krize? V jihlavském pivovaru se tomu mohou jen smát.

Pivovar totiž právě teď prožívá jedno z nejlepších období své historie. Hospod, které čepují zdejší pivo Ježek, přibývá jako máku. Pivovar během půlroku dvakrát zvýšil objem vyrobeného lahvového i sudového piva. „Jihlavskému pivovaru nastala velice úspěšná doba,“ pochvaluje si ředitel a sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Ani pivní fajnšmekři nešetří uznáním. „Za posledních několik měsíců se z Ježka stalo opravdu poctivé, dobře udělané, chutné a výrazné pivo, schopné konkurovat i daleko známějším značkám, více podporovaným reklamou,“ míní Zdeněk Kousal z jihlavského Svazu pivních turistů, které je neformálním respektovaným sdružením milovníků piva.

Jihlavský pivovar loni vyrobil 23,5 tisíce hektolitrů sudového piva, letos plánuje vyrobit 55 tisíc hektolitrů - dvaapůlkrát více. „První tři měsíce zatím takový vývoj potvrzují,“ řekl Kalina.

Tento týden pivovar otevírá v kraji tři nové tankovny - jednu v Třebíči a dvě v Jihlavě. Pro provozovatele to znamená úbytek starostí se sudy, pivo se točí z velkého tanku. Jednou z nich je třebíčské Pohostinství U Boba. „Ježka točíme dlouhodobě, ale po změnách v technologii výroby je jeho kvalita opět někde jinde, je to pivo na úrovni,“ řekl provozovatel hospody Drahomír Bobek. Výstav jihlavského pivovaru, čili objem výroby piva, od počátku roku vzrůstá.

V lednu zde vyrobili o 30 procent více než loni v lednu, v únoru o šestnáct procent více, v březnu dokonce o 106 procent více. „Vzhledem k tomu, že celé pivovarnictví je za první tři měsíce roku na 80 procentech výroby, je to velký úspěch,“ těší Kalinu. Zdá se, že loňská letní změna technologie výroby piva se vyplatila.

„Jihlavské pivo se dlouho chuťově hledalo, až se teď takříkajíc našlo - má výraznou chmelovou chuť. Dnes už nehledě na to, že jsem jihlavský patriot, je to mé opravdu oblíbené pivo,“ řekl pivař Kousal.

Změny v technologii pivovar loni prezentoval jako „návrat k tradici“. Jednou z nich je, že se pivo ve výsledné stupňovitosti už vaří, jeho chuť a barvu dotváří přidávání karamelového sladu, a na konci „chmelovaru“ se do piva ještě přidává chmel, který posiluje jeho hořkost a vůni. Od listopadu pivo také získalo nové etikety.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Blažek

Být zase o kousek lepší. To si přejí pořadatelé jubilejního patnáctého ročníku největší humpolecké hudební události, tentokrát pojmenované jako Bernard fest.

„Název našeho programu se neustále měnil, což nebylo dobře. Rozhodli jsme se pro nejlépe zapamatovatelné zjednodušení,“ řekl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard s tím, že smysl srpnového festivalu zůstane zachovaný.

„Děláme to pro pobavení lidí. Doba je složitá, tak ať se všichni pořádně odreagují. Základem je samozřejmě kvalitní program,“ připomněl Bernard.

Někdo si řekl příliš

Humpolečtí opět oslovili řadu známých hudebníků. Support Lesbiens, Kryštof, Chinaski, Miroslav Žbirka, možná také Čechomor, ti všichni mají festivalovou pozvánku. Ne všechny nápady ale vyšly. „Původně jsme třeba zamýšleli pozvat bratry Nedvědy. Nakonec jsme od toho upustili, na letošní festival by žánrově nezapadli,“ podotkl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek s tím, že angažmá několika dalších kapel tradičně ztroskotalo na termínové kolizi či na nehorázných požadavcích interpretů.

Pivo jen za žetony

Pokud se organizačních záležitostí týká, pořadatelé vsadí na některé prvky z loňska. Osvědčilo se umístění pódia ke Komerční bance stejně jako prodej vstupenek prostřednictvím celostátní distribuční sítě.

Pivo se bude točit kvůli zákazu prodeje mladistvým i tentokrát jen za žetony. „Zvažujeme ponechat zdarma nealko pivo pro řidiče. Možná, že to bude i nový nápoj Švestka,“ doplnil Bernard s tím, že v úvahu přichází i určité zvýhodnění pro ty, kteří si koupí lístek v předprodeji.

Jak ale připomněl humpolecký starosta, festival není jen o radostech. „Po ukončení oslav slýchám od lidí, kteří bydlí na náměstí či v jeho blízkosti, stížnosti na nepořádek. Bylo by dobré tomu předejít,“ namítl Jiří Kučera.

Zátěž pro náměstí

Lidé z pivovaru se zodpovědnosti nezříkají. „Je to citlivé téma. Festival samozřejmě nesporné omezení pro určitou skupinu obyvatel znamená. Víme, že velkou zátěží může být třeba i ohňostroj, který se mimochodem snažíme každým rokem vylepšovat. S těmito lidmi rozhodně budeme mluvit,“ ujistil Stanislav Bernard.

Co ale Humpolečtí ovlivnit nemohou, je počasí. To festivalu v předchozích letech příliš nepřálo. Chlad a dešťové přeháňky vyhnaly řadu fanoušků muziky z náměstí také vloni.

„Festival samozřejmě máme po těchto zkušenostech na nepřízeň počasí pojištěný už několik let,“ konstatoval mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Pojistka vše nespasí

Jak ale dodal pojišťovací makléř a jeden z partnerů Bernard festu Milan Dočkal, smlouva počítá pouze se zásadními událostmi, nikoliv s mrholením a deseti stupni nad nulou. „Pojistné plnění se vyplácí jen v případě zrušení, přerušení či předčasného ukončení programu,“ podotkl Dočkal.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Značka Zlatý Bažant mení svoj slogan. Od uvedenia novej reklamnej kampane značky 3. apríla tohto roku je ním Svetové slovenské pivo.

Nový slogan vyjadruje nielen skutočnosť, že Zlatý Bažant je najvyvážanejším slovenským pivom, ale aj jeho svetovú chuť a kvalitu.

Dnes sa vo svete vypije až 1 milión hektolitrov Zlatého Bažanta ročne. Okrem výroby v Hurbanove sa Zlatý Bažant licenčne vyrába v Česku, Maďarsku a Rusku a vyváža sa až do dvadsiatich krajín sveta. Najviac vývozu smeruje do USA, ďalej nasleduje Kanada, Lotyšsko a Ukrajina, vyváža sa však aj do Azerbajdžanu, Moldavska či Austrálie. Od 1. apríla si Zlatý Bažant môžu vychutnať aj vo Švédsku a tmavým pivom si už čoskoro spestria sortiment pivári z Poľska.

Nová kampaň značky Zlatý Bažant

Od 3. apríla odštartovala spoločnosť Heineken Slovensko novú reklamnú kampaň Zlatého Bažanta v elektronických médiách. „Dnes už väčšina toho, s čím denne prichádzame do kontaktu, pochádza z cudziny. Každý deň tak stretávame celý svet, na konci dňa sa však tešíme na niečo naše – na svetové slovenské pivo Zlatý Bažant,“ hovorí o novej kampani značky Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant a dodáva: „Nová kampaň a slogan sú pokračovaním aktivít, ktoré Zlatý Bažant odštartoval v roku 2008 uvedením nových etikiet či novinky Extra Cold. Zlatý Bažant ponúka tradíciu a inováciu súčasne, reprezentuje pivovarnícku tradíciu na Slovensku a vďaka svojej kvalite nás úspešne reprezentuje aj v zahraničí.“

Novú kampaň pre značku Zlatý Bažant pripravila reklamná agentúra Istropolitana Ogilvy. „Zlatý Bažant je prestížna slovenská značka, ktorej komunikácia musí ísť s dobou. Slovensko sa zmenilo, je modernejšie a sebavedomejšie. Presne toto odráža naša kampaň: v nej vedľa seba kladieme Zlatý Bažant a svet zahraničných vecí, ktorý nás obklopuje. Nejde však o konfrontáciu typu „slovenské je dobré, cudzie je zlé“, ale skôr o konštatovanie toho, že slovenské pivo si aj v modernom svete úspešne obhájilo svoje miesto. A preto si zaslúži prívlastok svetové, “ hovorí Radoslav Olos, creative team director agentúry Istropolitana Ogilvy.

Novinka v atraktívnom obale

Spolu s novou reklamnou kampaňou uvádza Heineken Slovensko na trh aj zaujímavú novinku - Zlatý Bažant v jednolitrovej fľaši. Pivo v praktických obaloch sa stáva medzi slovenskými spotrebiteľmi čoraz vyhľadávanejším a od uvedenia Corgoň Maxifľaše v roku 2007 predaj piva v plastových fľašiach neustále rastie. Novinka Zlatý Bažant v 1L fľaši sa však od existujúcich produktov na trhu odlišuje, a to nielen netradičným objemom, ale aj svojím dizajnom. Jednolitrová fľaša Zlatý Bažant má elegantný tvar, priesvitnú etiketu a potlačenú fóliu multipacku. Zlatý Bažant teda bude nielen chutiť, ale aj vyzerať skutočne svetovo.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken

Majitel pivovaru hovoří o netradiční středomořské gastronomi a také o tom, jak vznikla myšlenka na vybudování pivovaru

Kvalitní suroviny si vozí z daleké Francie a na dotaz netrpělivých hostů v restauraci, kde je jídlo, má pohotovou odpověď, že v kuchyni. Na naše poměry trochu jinou gastronomii se snaží přinést hostům, kteří navštíví jeho pivovar a restauraci. I když zaměstnává dobrého šéfkuchaře, přesto si pravidelně nasazuje kuchařskou čepici, aby se postavil před rozpálenou plotnu. Také takový je David Ryba, majitel stříbrského pivovaru, restaurace a vinárny, který tvrdí, že kuchařina je nejtěžší práce na světě.

Navazoval nápad postavit ve Stříbře pivovar na nějakou tradici?

Tento dům (ukazuje na vedlejší budovu) číslo popisné třicet jedna měl kdysi právo várečné. V té době toto právo bylo přiznáno ve Stříbře celkem pěti domům. Ty údaje jsou ze šestnáctého století a pivo se zde začalo vařit zase v roce dva tisíce sedm.

Za jakých okolností vznikala myšlenka na stavbu pivovaru?

Jednou ráno jsem se probudil a ještě v posteli zvolal, že vedle bude pivovar. Což bylo koncem roku dva tisíce šest. A od vlastního nápadu k otevření pivovaru uplynulo jen jedenáct měsíců.

Co vás nejvíce těšilo a co naopak sráželo?

Ta věc, která mě potěšila, byla samotná stavba. Dost jsem to tehdy prožíval. Naštval mě ale přístup některých lidí v okolí, kteří se i snažili stavbu zastavit.

To, co jste vybudovali není jen pivovar, kde se vaří a čepuje pivo?

Jde v podstatě o misijní činnost. Snažíme se hostům přinést i gastronomii, a to jiného typu, než je v Čechách zvykem. Do naší činnosti vpravujeme prvky mezinárodní evropské kuchyně. Klademe důraz na používání špičkových surovin pro přípravu jídel.

Jak problematické je sehnat na trhu kvalitní suroviny?

Některé zaváží zahraniční firma nebo přímo i já z Francie. Když se vracím do Čech vezu sebou plné auto surovin. Každý čtvrtek máme grilování na otevřeném ohni a specialitou zde jsou mořské ryby a ty musí být naprosto čerstvé. Proto je závoz vždy čtvrteční ráno.

Pohybujete se v kuchyni také jako kuchař a jaké jsou vaše speciality?

Samozřejmě. Baví mě nejvíce příprava středomořské kuchyně. Každý den máme pro hosty jinou specialitu. K ní je nabízen domácí desert a hosté si tak mohou u nás prodloužit pobyt. Přínosem pro ně je pak lepší pocit a odcházejí spokojení.

Kvalitní jídlo vyžaduje dobrou přípravu. Nejsou hosté nervózní, že příprava trvá déle?

Samozřejmě že někteří jsou. Musí si ale uvědomit, že nejsme fast food. Jde nám především o kvalitu a celkovou atmosféru, a aby lidé jedli v klidu. Některá na první pohled běžná jídla nejdou připravit pod 20 minut. Nikdy jsem neviděl v zahraničí hosty, kteří by mávali na personál, a volali, kde mají jídlo. Dočkají se totiž jediné odpovědi: V kuchyni.

Co je ve vašem podnikání nejdůležitější?

Udržet stabilní kvalitu, jak jídel tak také samozřejmě i piva.

Stabilní kvalitu udrží jedině spolehlivý personál. Je těžké sehnat dobrého kuchaře?

Je to nejtěžší na celém podnikání. V gastronomii se neodpouští nic. Z mého pohledu je kuchařina nejtěžší prací na světe. Kdo ze zaměstnanců se nedokáže ztotožnit s novou koncepcí pivovaru, ten musí jít pracovat jinam.

Zmínil jste i kvalitu piva. Konec konců jste především pivovar. Jak máte ošetřeno, aby si pivař pochutnal?

Vaříme z odrůdy chmele, která se jmenuje poloraný červeňák. A tvrdím, že je to bezesporu nejlepší odrůda chmele na světě. Vysoká kvalita sladů a poctivost sládků je samozřejmostí.

Proč tak soudíte?

Je to dáno poptávkou. Velké pivovary vaří z extraktů. To zde nenajdete.

Jaká ocenění jste získali v poslední době?

Dva roky za sebou jsme získali první cenu v desetistupňovém výčepním pivu. V soutěži Jarní cena českých sládků. V roce 2008 v téže soutěži 2 místo s 12 Argent a letos 3 místo v pšeničních pivech se 14 Duchmaus.

Vnímáte mezi hosty stálou klientelu?

Jistě, vídám tu stálé tváře, hosty, kteří se opakovaně vrací. Pro takové máme dokonce tak zvanou štamgastskou kartu.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Antonín Hříbal

Na českém pivním trhu může již brzy dojít k halasnému cinkání půllitrů na počest svazku dvou významných hráčů. Několik zdrojů MF DNES nezávisle na sobě potvrdilo, že trojka na českém trhu Heineken je blízko dohodě o koupi tuzemské dvojky – Pivovarů Staropramen.

"AB InBev (vlastník Staropramenu) potřebuje sehnat peníze na první splátku za koupi amerického pivovaru Anheuser-Busch," vysvětluje jeden ze zdrojů motivaci belgické firmy k možnému prodeji českého pivovaru.

To, že pivovarnický obr potřebuje peníze, potvrzuje i mluvčí jeho belgické centrály Marianne Amssoms. "Nemůžeme však komentovat, o kterých součástech našeho byznysu uvažujeme," uvedla mluvčí. Podle ní zatím firma analyzuje různé možnosti s cílem dosáhnout za prodávané pivovary co nejlepších cen.

Mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík říká, že rozhodnutí tohoto druhu jsou plně v kompetenci jejich mateřské společnosti. Zástupci Heinekenu v Česku ani v Nizozemsku nechtěli případnou transakci vůbec komentovat.

Heineken v minulých dvou letech výrazně posílil svoji pozici na českém trhu. Nejprve koupil pivovar v Krušovicích, loni převzal čtveřici pivovarů ze skupiny Drinks Union. Svůj podíl na výrobě českého piva tak zvýšil téměř trojnásobně na současných 14 procent. Dotáhl se tak na dvojku na trhu – Pivovary Staropramen – která má téměř sedmnáctiprocentní podíl.

Heineken už dříve avizoval, že mu pozice české trojky nemusí dlouhodobě stačit. V zemích, kde působí, se snaží být lídrem trhu, případně druhým nejsilnějším hráčem.

Možnost, že by se stal v Česku jedničkou, je však prakticky vyloučena. Zhruba polovinu trhu totiž ovládá Plzeňský Prazdroj a Heineken by tak musel skoupit všechny ostatní pivovary, aby se mu alespoň vyrovnal.

Svatba se Staropramenem by mu stačila k tomu, aby ovládl třetinu trhu, což už je velmi slušná pozice. Z takového scénáře však mají obavy zástupci malých pivovarů.

"Pokud by na trhu působili dva výrazně silní hráči, bylo by pro ně snadné si jej zcela rozporcovat a třeba úplně odstavit menší výrobce od dodávek do obchodních řetězců," zamýšlí se nad možnými důsledky Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

Pro případné posílení pozice na českém trhu si navíc Heineken nemůže vybrat vhodnější dobu. Ekonomická recese totiž hraje proti prodávajícím a ceny akvizic klesají. "Za normálních podmínek by nebyla nereálná cena okolo deseti miliard korun, klidně i více," odhaduje člověk znalý poměrů na českém trhu. Cenu Pivovarů Staropramen by kromě výrazného tržního podílu zvyšovala také rozsáhlá licenční výroba. "Je však těžké odhadnout, nakolik tuto cenu srazí současná ekonomická situace," dodává zdroj.

Podle propočtů MF DNES by cena neměla rozhodně klesnout pod pět miliard korun.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Žinkovy by se do několika let měly stát obrovským turistickým lákadlem. Především díky americkým investorům, kteří koupili zdejší zámek a na rozdíl od svých předchůdců se pustili do oprav a budování zázemí pro návštěvníky Žinkov v otevřené a pro věc užitečné spolupráci s orgány městyse.

Zámek už během prvního roku působení nového majitele získal téměř celou novou střechu a postupně tu vzniká nový kongresový a hotelový komplex s restaurací, bazénem, podzemním parkovištěm, obnovenou zahradou či malým amfiteátrem. Vše je posvěceno památkáři a historickou hodnotu zámku to nijak neohrožuje. Investor se rozhodl a se starostou Žinkov Jiřím Pomahačem a ostatními zastupiteli podrobně projednal, že část zámku bude přístupná veřejnosti a zachovány by měly zůstat i zdejší svatební a podobné obřady.

Opravy a plány se ale netýkají jen samotného zámku, ale i jeho okolí. Původní vzhled dostane především rozlehlý zámecký park, lipová přístupová alej, most přes rybník, na jehož břehu zámek stojí. A také mlýn v městysi, na hrázi rybníka, ve kterém vznikne i restaurace a kulturní sál. Fungovat by tu měl i malý pivovar, který by vrátil žinkovské pivo, naposledy vyrobené v roce 1923, k životu a na trh. K tomu účelu už si „zámečtí“ zaregistrovali ochrannou známku a výtvarně se inspirovali symbolikou bývalého žinkovského pivovaru z konce 18. století. „Zde, v těchto dnech, je naše spolupráce asi nejvíc patrná, protože my bychom v sousedství mlýna rádi vytvořili další součást této kulturní a odpočinkové zóny z nemovitosti, která je obecní,“ říká Pomahač.

A jak že se Američané dostanou do Žinkov a mají s nimi takové velké plány? „Česká republika nás velmi zaujala a žinkovský zámek nám učaroval jedinečnou podobou a postavením na břehu rybníka i krásnou přírodou v okolí,“ svěřil se zástupce investora Chuck Robinson. Kolik turistů bude do Žinkov jezdit, si zatím netroufá odhadovat, ale již nyní, když ještě není zámek zpřístupněn, je prý vidět, že lidé o tuto památku zájem mají.

Práce na rekonstrukci zámku by měly trvat do roku 2015. „Ovšem nelze to říci s určitostí. Může se stát, že se v průběhu prací zjistí poškození většího rozsahu, než s jakým počítáme. Tak tomu bylo například i u opravy střechy, kterou už máme z 95 procent hotovou,“ podotkl Robinson. Návštěvníci Žinkov se ale dočkají otevření některých částí zámku již dříve. „Nechceme vše otevírat najednou ,ale průběžně. Například mlýn by mohl být zpřístupněn už za dva až čtyři roky,“ dodal Robinson.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor a foto: Šárka Meissnerová

Letošní jarní soutěž značky Radegast, která naplňuje imagový atribut značky pravé pivo pro pravé chlapy, zavede soutěžící do přírody. Vrcholem projektu s názvem „Hledej Radegastův roh hojnosti a získej 250 tis. Kč“ bude finálové odpoledne spojené s nevšedními zážitky v přírodě. Vítěz soutěže si odnese čtvrt milionu korun, dalších více než dvacet tisíc cen od značky Radegast je připraveno pro účastníky soutěže. V rámci kampaně k soutěži značka využije tisk, rádia a CLV. Pivaře upozorní na probíhající soutěž také instore komunikace v podobě podlahových samolep a standardních POSM.

„Soutěž propojuje čistou přírodu, pravé chlapáctví a nejoblíbenější moravské pivo. Jsem přesvědčen, že naše spotřebitele tento koncept zaujme," říká brand manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Účast v soutěži je podmíněna zasláním kódů z podvíček lahvového piva. Část soutěžících bude také vylosovaná v restauracích a hospodách. Třicet příznivců značky Radegast, kteří se kvalifikují, postoupí navíc do finálového odpoledne. Ostatní budou soutěžit o 20 tisíc darů od značky Radegast. „Vítěz outdoorového odpoledne bude muset prokázat nejen dostatek fyzické výdrže, ale i určité znalosti, předvídavost a odvahu," dodává Pavel Kmínek

Vítěz 250 tisíc Kč bude znám začátkem června letošního roku.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nevýhodné exportní kontrakty, kurz koruny, špatná obchodní politika poslaly loni do ztráty Pivovar Klášter z Hradiště nad Jizerou. Doplatil, podobně jako před časem jihlavský Ježek a některé další pivovary, na vývoz laciného piva do Německa.

Představitelé pivovarnického uskupení K Brewery, které Klášter loni koupilo, ale tvrdí, že nápravná opatření vytáhnou zadlužený pivovar opět nad nulu. A že se problematického pivovaru nehodlají vzdát.

Z někdejší produkce 120 tisíc hektolitrů se Klášter s 75 zaměstnanci po omezení problémového exportu propadl podle informací HN o třetinu, podobným způsobem z předloňských 200 milionů i tržby.

Pivovar také dluží po lhůtě splatnosti některým dodavatelům. O jak velkou sumu jde, obchodní ředitel Zdeněk Reska neprozradil.

"Jsou tak vysoké, že mne to bolí. Jsem ale ze staré školy, každý dluh je podle mne problém k okamžitému řešení," říká Reska. Je jedním ze dvou předních manažerů, kterými K Brewery letos nahradilo dřívější šéfy z doby předchozího majitele společnosti Ecoholding.

Problémy Kláštera způsobila podle Otakara Bindera, zodpovědného v K Brewery za marketing a obchod, především špatná kvalita managementu a "rozprodej piva do Německa za babku".

"Exportovat budeme dál jen za oboustranně výhodných podmínek. A také v případě Kláštera se chceme co nejvíc soustředit na podporu prodeje v místním regionu," popisuje Binder způsob, jakým chce K Brewery dostat Klášter z nejhoršího.

Podobný - a zatím úspěšný - recept zavedla pivovarnická skupina, ve které mají největší podíly podnikatelé Martin Burda a Grzegorz Hóta, loni v Pivovaru Jihlava. I ten před vstupem K Brewery doplácel na nevýhodné podmínky exportu.

K Brewery má dnes podíly v pivovarech Svijany, Rohozec, Černá Hora a ovládá Klášter, Janáčka, Platan, Rychtáře, Lobkowicze a jihlavského Ježka. Loni ještě Český svaz pivovarů a sladoven nepočítal do statistiky K Brewery jako pivovarnické uskupení s holdingovou strukturou, a tedy kumulovanou produkcí pivovarů. Údajná nezávislost ovládaných pivovarů přitom znamenala významnou úlevu na spotřební dani.

Právníci už ale od loňska upozorňovali, že většina z ovládaných pivovarů sice splňuje podmínky kategorie "malý" (do roční výroby 200 tisíc hektolitrů), ale je sporné, zda ještě platí i druhá podmínka pro daňovou slevu - nezávislost na jiném subjektu.

Od letoška už ale šest pivovarů ve správě K Brewery podle Bindera slevu na spotřební dani v kategorii "malý a nezávislý" neuplatní. Zaplatí daň jako velké pivovary a přijdou celkem o daňovou úlevu v řádu desítek milionů korun. "Přiklonili jsme se k tomu, i když ty právní výklady nebyly jednoznačné. Jednotlivé pivovary sice působí samostatně, ale centralizovali jsme už některé činnosti, jako je nákup surovin, počítačové propojení a podobně," říká Binder.

Svijany a Rohozec ovládá liberecká společnost LIF, K Brewery tam má menšinový podíl. K padesáti procentům v pivovaru v Černé Hoře se ale nijak zvlášť nadšeně nehlásí. Zakladatel a dnes druhý spolumajitel - Jiří Fusek - trvá na nezávislosti "své" Černé Hory.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

V roce 1850 se přistěhovala do Poličky rodina Witzova. Patřil jim místní pivovar. V roce 1941 byl tehdejší majitel, Rudolf Witz ubit v koncentračním táboře. Jeho vnuk, Karel Witz vyrůstal v Praze a Poličku znal jen z prázdninových výletů, ale po restituci se tu usadil natrvalo. V domě, který jeho rodině nacisté sebrali a komunisté nevrátili... Restituenti převzali pivovar ve zchátralém stavu. Podle socialistických plánovačů měl být totiž zrušen. Příchod soukromých majitelů všechno změnil. V Poličce se pivo vaří dál.

Video naleznete také zde...

Zdroj: Česká televize.cz

Chtěli společně stavět, teď se přou o peníze. Šéf černohorského pivovaru tvrdí, že mu městys dluží peníze ze společného projektu

Dělníci brzy začnou pracovat na přestavbě pivovarského Centra Sladovna. Postaví nový hotel a další zařízení. Stavbu ale provází spor majitele pivovaru se zastupiteli městyse.

Jiří Fusek, kterému černohorský pivovar patří, po vedení městyse požaduje vrácení peněz investovaných do příprav prvního projektu nového hotelu. Ten měl v Centru Sladovna stát již před několika lety. Původní záměry na jeho stavbu však ztroskotaly.

„Před třemi lety obdrželi městys a pivovar dotaci s podílem vlastních zdrojů na projekty rozvoje Černé Hory a Centra Sladovna. Nositelem smlouvy s ministerstvem pro místní rozvoj byl městys a Pivovar Černá Hora financoval přes městys svůj finanční podíl. Poradenská firma nesplnila smluvní podmínku vypracovat projekt tak, aby byly získány finanční zdroje. Přesto ale peníze nebyly vyúčtovány a vráceny,“ vysvětlil ředitel pivovaru Jiří Fusek.

Ten nyní oslovil zastupitele městyse s tím, aby pohledávky vůči pivovaru vyřídili nejpozději do dnešního dne. Jinak se obrátí na soud. Starosta městyse ovšem Fuskovy požadavky odmítá.

„Nevím, jaké peníze bychom měli pivovaru vracet. Pan Fusek projektovou dokumentaci, do které jsme tehdy společně investovali, použil jako základ současného projektu. Pochopil bych to, kdyby mi vrátil plnění, tedy tu projektovou dokumentaci, a městys jemu zase peníze. Ale pokud byla dokumentace použita, tak tomu sporu nerozumím. Městys Černá Hora v roce 2004 vzal břímě projektu na sebe, protože by pan Fusek jako podnikatel jen těžko na svůj pivovar získal nějakou dotaci. To, že se hotel nakonec nestavěl, bylo ostatně také pochybením pivovaru. Ten měl totiž v době, kdy jsme o dotace žádali, v zástavě pozemky. Vedení městyse o tom ale nevědělo. Tyto pozemky nakonec rozhodly v náš neprospěch,“ vysvětlil starosta Černé Hory Bohumil Hlavička.

Podle zástupce firmy Sewaco, která před lety žádost o dotaci na stavbu hotelu a opravu dalších budov v Černé Hoře zpracovávala, byly okolnosti nepřidělení dotací nespravedlivé. „Žádost pana Fuska a městysu Černá Hora tehdy splňovala nutné parametry, přesto byla vyloučena. Nepomohla ani následná interpelace v Bruselu. Vzhledem k tomu, že pan Fusek nakonec dotace na stavbu hotelu získal, považuji tuto záležitost pro něj za uspokojivě vyřešenou. Jeho výpady vůči panu starostovi nechápu,“ řekl Vojtěch Doležal z brněnské firmy Sewaco.

Spor, který má původ před pěti lety, je tak další neshodou mezi vedením pivovaru a zastupiteli Černé Hory. Ti již delší dobu čelí kritice ze strany pivovaru kvůli cenám vodného a stočného. To je podle ředitele pivovaru Fuska v Černé Hoře nepřiměřeně drahé. Vedení Černé Hory se zatím na dalším postupu nedohodlo. Zastupitelé se nejdříve chtějí s problémem důkladněji seznámit.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Tomáš Soldán

Budějovický Budvar začal stavět plně automatizovaný sklad hotových výrobků. Jedná se o největší letošní investici firmy v hodnotě 87,2 milionu korun a také o jeden z největších logistických projektů v historii společnosti. „Cílem investice je zvýšení kapacity skladů hotových výrobků a zlepšení výkonnosti,“ sdělil Euro.cz výrobně technický-ředitel a sládek Budvaru Adam Brož, který odpovídá za realizaci projektu.

Budova skladu bude 24 metrů vysoká a stane se novou dominantou areálu pivovaru. Celková kapacita skladu bude tři tisíce paletových míst. Při uskladnění piva v běžných přepravkách na 20 půllitrových lahví tak bude ve skladu uloženo až 12 tisíc hektolitrů piva neboli 2,4 milionu lahví.

„Pro řízení toku palet budeme využívat technologii RFID, kterou pro daný účel v České republice dosud nikdo nepoužívá,“ upozornil vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budvaru Pavel Pánek. „Plně automatizované zařízení bude mít výkon sto paletových dvojcyklů za hodinu,“ dodal.

Skladové hospodářství Budvaru bude po dokončení projektu řízeno implementovaným systémem WMS (Warehouse Management System). Generálním dodavatelem investičního celku je SSi Schäfer. Zkušební provoz nového systému by měl začít v říjnu.

V loňském roce investoval Budějovický Budvar do svého rozvoje 282 milionů korun. Letos podnik předpokládá investice ve výši 479 milionů korun, které budou směřovat mimo jiné do rozšíření kapacity obchodních středisek v České republice, obnovy strojů v lahvovně nebo do nákupu nových přepravek a sudů.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Jana Křížová

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Lahvové, točené, s minimálním obsahem alkoholu nebo i stoprocentně lihuprosté. Nealkoholické pivo táhne vítězně českým pivovarnickým trhem a každým rokem jeho produkce trhá rekordy. Loni už dodaly tuzemské pivovary na trh skoro 580 tisíc hektolitrů.

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Doby, kdy v Česku existovalo jediné Pito, jsou dávno pryč. Ze 47 průmyslových pivovarů v zemi už vyrábí nealko téměř polovina z nich a na výběr mají konzumenti z 23 značek. Ještě v roce 2000 dodaly pivovary na trh 117 tisíc hektolitrů. Jen v loňském roce vzrostla produkce meziročně o 16 procent. Pouze menší část z toho putovala za hranice.

Nealko pivo je nutností

Zájem o nealko roste postupně už řadu let, největší boom ale zaznamenaly pivovary v posledních dvou letech - v souvislosti s novými a přísnějšími pravidly pro řidiče. "Původně šlo o poměrně nevýznamný doplněk, teď už se ale většina producentů rychle přizpůsobuje tomuhle velmi rostoucímu trendu. Mít nealko pivo v portfoliu je dnes skoro nutnost," připomíná předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí se změnou životního stylu a odpovědností řidičů," uvedl brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj loni vyrobil přes 320 tisíc hektolitrů Birellu, což jsou tři procenta jeho celkové produkce. Tahle značka je tak jednoznačně jedničkou na trhu. Patří jí dvě ze tří nealko piv, prodaných na domácím trhu.

Na nealko už sázejí velké i menší pivovary. Třeba v případě Pivovaru Náchod dělá už nyní jeho Primátor Nealko na 15 procent z celkové produkce 130 tisíc hektolitrů. "Ještě před platností nového silničního zákona jsme byli druzí na trhu. Dodnes je nealko pivo pro nás veledůležitá značka. A je jisté, že význam tohoto segmentu piv dál poroste. To je jedna z mála jistot na pivovarnickém trhu u nás," potvrdil ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Hospody berou nealko pivo po sudech

Poptávka po zlatavém moku s minimálním množstvím alkoholu už narostla natolik, že ho hospody ve velkém berou už v sudech a čepují přímo z pípy. Mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek upozorňuje, že varianta točeného pivního nealka ale není řešení pro každou hospodu. "Hospodské nebo restauratéry vybíráme s větší péčí. Naše nealkoholické pivo je méně prokvašené, a to chce větší starost a zaručený odběr," uvedl Mikulášek.

Podobně mluví i spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. "Záleží na spotřebiteli. Malý motorest dá přednost lahvím. Má-li vyšší obrat, pak vezme i nealko pivo v sudech. Je to prostě služba," říká muž, který šéfuje i Svazu malých nezávislých pivovarů.

Černohorský pivovar prodává nealkoholické pivo s "čistou nulou". Klasické pivo totiž díky speciální technologií rozdělí na dvě frakce: pivo a alkohol. Vedle čistého pivního nealka zůstane i lihovina, prodávaná jako Pivní režná.

Přísnější silniční zákon plus nové trendy v konzumaci alkoholu už přinesly nealkoholické varianty i do výroby vína. V nabídce nealka se například utkávají prakticky všichni přední výrobci a dovozci sektů a šumivých vín.

Zdroj: iHNed | Autor: Miroslav Petr

Všechny staré pivní etikety a lahve jsou poctivě archivovány téměř ve všech pivovarech a jinak tomu není ani v Krušovicích.Zde se v polovině týdne konaly křtiny nových etiket, které by měly odstartovat další etapu pivovaru.

Vyznavači krušovického piva si jistě všimnou zásadní změny v barevném složení etikety. Do tradiční kombinace červená a zlatá přibyla další barva a to bílá.

„Použití bílé barvy v názvu značky zlepšilo čitelnost a výraznost etikety,“ uvedla Hana Fenclová, brand manažerka značky Krušovice.

Do grafiky nových etiket byly rovněž zakomponovány názvy surovin pro výrobu krušovického piva. Z etikety se tak dozvíte, že na výrobu je použita křivoklátská voda, žatecký chmel či že se pivo vaří přímo v krušovickém pivovaru.

„Vzhled pivní lahve k lepšímu mění u piva Mušketýr nahrazením fólie krčkovou etiketou. Nově byla etiketa piva Mušketýr opatřena výrazným tmavě červeným vnitřním rámečkem, který ji výrazně odlišuje od etikety piva Krušovice Světlé. Nápadná změna barvy neunikne zcela určitě milovníkům piva Jubilejní ležák. Zde zmizelo béžové pozadí s tmavě modrým rámečkem a nahradily ho dvě zlaté barvy. Všechny druhy piva jsou na zadní etiketě opatřeny chráněným zeměpisným označením a logem České pivo,“ přiblížila konkrétní informace o nových etiketách Hana Fenclová.

Křtiny nové etikety

Moderní etikety byly pokřteny jak jinak než krušovickým pivem. O křest se postaral generální ředitel firmy Heineken Česká republika Lieven Van der Borght, dále pak Ronald Lucassen, ředitel dodavatelského řetězce, obchodní ředitel Jiří Daněk a ředitel marketingu Jiří Imrýšek. Následně byla stará lahev spolu s Rakovnickým deníkem uložena do olověného tubusu. Ten byl poté zapečetěn po staročesku kovářem a uložen do starého pivovarského sklepa, kde zůstane zřejmě navěky. Křtin se zúčastnili i rakovničtí ostrostřelci, kteří vystřelili na počest ze svých pušek a následně i z děla.

Video a foto zde...

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic

Pozemek, na kterém Přerov plánuje výstavbu turistického lákadla – víceúčelového areálu nazvaného Mamutov, získá město do pronájmu bezplatně.

Rozhodla o tom pivovarnická skupina, jejíž součástí je i přerovský pivovar Zubr. Ta je totiž vlastníkem šestihektarové plochy v Předmostí, kde má Mamutov vyrůst.

„Město propagujeme především v kontextu s pivem Zubr a přispíváme k jeho dobrému jménu. Mamutov vidíme jako jednu z příležitostí nabídnout obyvatelům Přerova i návštěvníkům něco navíc. Zubr se opakovaně stává nejlepším pivem v zemi a to je dobrá vizitka nejen pro pivovar. Každý unikát je pro město přínosem a my věříme, že jím bude i Mamutov,“ říká Pavel Svoboda z pivovaru Zubr.

Mamutov navazuje na pravěkou historii Předmostí. Areál by měl navodit iluzi původní krajiny a připomenout způsob života pravěkého člověka. Jeho součástí se stane nejen unikátní expozice včetně prehistorických obydlí a exponátů zvířat v původní velikosti, ale také například rozhledna, výukové centrum a sportoviště pro děti i dospělé.

„Nyní probíhá příprava podkladů nutných k územnímu řízení, poté bude následovat dokumentace vázaná na stavební povolení a po jeho udělení začneme s přípravou území, terénními pracemi a následně se stavbou objektů. Předpokládáme, že práce budou probíhat po etapách a první návštěvníky by měl Mamutov přivítat v roce 2012,“ přiblížila projekt Miroslava Švástová z magistrátu.

Zdroj: Hranický deník.cz | Autor: Dagmar Rozkošná

Pivovarské muzeum v Plzni připravuje ke svým padesátým narozeninám rozšíření expozice o podrobnější historii všech významných plzeňských pivovarů. Díky smlouvě s městem Plzeň také byla propojena budova muzea s plzeňským historickým podzemím.

Plný provoz bude slavnostně zahájen během oslav 50. výročí založení Pivovarského muzea ve dnech 8. – 10. května 2009, ale již od 1.dubna je možno podzemí navštívit denně od 10 do 18. Na základě právě podepsané smlouvy se Správou veřejného statku Města Plzně převzal plzeňské historické podzemí do správy Plzeňský Prazdroj, který bude veškerý výtěžek z provozování prohlídkového okruhu v podzemí vracet zpět do vylepšování této expozice a její marketingové podpory. Město jako majitel podzemí obnovilo historický vstup ze sklepení Pivovarského muzea. Napojení podzemí na Pivovarské muzeum nebylo technicky složité, propojení už kdysi existovalo a nyní byla jen odstraněna stará zazdívka stávající historické chodby. Vstup byl upraven pro pohodlí návštěvníků, nové je také osvětlení a bezpečnostní prvky. Propojovací chodba je úzká a umožní pohyb jen v jednom směru. Proto byla instalována speciální signalizace, která zaručí bezpečný pohyb skupin návštěvníků. „Po připojení prohlídkového okruhu v Plzeňském historickém podzemí chceme využít zkušeností s úspěšným provozem turistických cílů, zvýšit, povědomí o Plzeňském historickém podzemí a posílit turistickou atraktivitu centra Plzně pro návštěvníky z celého světa,“ říká Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. „V expozici historického podzemí zavedeme postupy a procesy, které úspěšně fungují v našich současných provozech a trasách. Zavádíme online rezervační systém, výklad průvodců je k dispozici ve všech hlavních světových jazycích.,“ doplňuje Jindřiška Eliášková. Propojení s historickým podzemím je symbolickým dárkem k 50. výročí založení Pivovarského muzea, jehož oslavy proběhnou 8. – 10. května 2009 v Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí. Během oslav bude slavnostně „přestřižena páska“ ke vstupu do Plzeňského historického podzemí z budovy Pivovarského muzea. Pro jubilejní padesátou sezónu připravuje Pivovarské muzeum také novou expozici věnovanou historii rozvoje plzeňského pivovarnictví na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci se v ní seznámí nejen s historií a slávou Měšťanském pivovaru, ale nově se dozvědí i řadu stejně hodnotných zajímavostí o historii i současnosti pivovaru Gambrinus i bývalých plzeňských pivovarech Světovar a Prior.

Zdroj: Cesky Plzeňským krajem.cz

Značka Stella Artois přichází s unikátním projektem Perfect Gastronomy Program, který si klade za cíl zlepšit současný stav českého pohostinství. Základem projektu je spolupráce se stovkou odborných hodnotitelů, s tzv. perfekcionisty, kteří budou navštěvovat restaurace po celé České republice a hodnotit kvalitu poskytovaných služeb a úroveň gastronomie v těchto zařízeních. Své hodnocení budou poté zveřejňovat na internetových stránkách www.perfekcioniste.cz. Jednotlivé provozovny budou dostávat od perfekcionistů konkrétní tipy na zlepšení, díky kterým mohou posunout svou restauraci na vyšší gastronomickou úroveň.

„Naším cílem je, aby si návštěvníci odnášeli z restaurací jen ty nejlepší gastronomické zážitky. Právě proto jsme vytvořili speciální tým perfekcionistů, kterým není situace v restauracích lhostejná a chtějí se aktivně zasadit o její zlepšení,“ říká David Petřík, zakladatel projektu Stella Artois Perfect Gastronomy Program a manažer značkových restaurací Potrefená husa. Iniciátorem projektu je značka Stella Artois, která tím chce přispívat ke zvyšování úrovně prémiových restaurací, kde má díky své výjimečné kvalitě silnou pozici.

Pro nominaci do programu museli všichni perfekcionisté projít odborným testem, kde prokázali své gastronomické znalosti a zkušenosti. Každý perfekcionista má k dispozici speciální manuál, který byl stejně jako vstupní test sestaven na základě know-how získaného během provozování restaurací Potrefená husa. Manuál slouží k hodnocení jednoho ze sedmi základních kritérií kvalitní restaurace (prostředí provozovny, podoba menu, úroveň obsluhy, kvalita surovin, chuť pokrmů, průběh návštěvy a servírování piva Stella Artois).

Do projektu jsou zapojeny vybrané restaurace po celé České republice, přičemž perfekcionisté se nemusí omezovat pouze na návštěvy těchto lokalit, ale mohou navštívit jakoukoliv restauraci na celém území České republiky. „Naším cílem je zkvalitňovat úroveň gastronomie a proto budeme oslovovat majitele hodnocených restauracích se zpětnou vazbou. Ty úspěšné budeme vyzdvihovat, těm ostatním poskytnem veškeré podněty ke zlepšení,“ komentuje fungování Stella Artois Perfect Gastronomy Programu v praxi David Petřík.

Informace o projektu Stella Artois Perfect Gastronomy Program a hodnocení jednotlivých restaurací perfekcionisty naleznete na internetových stránkách www.perfekcioniste.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Nealkoholické pivo je v České republice stále populárnější. Jak potvrdily nedávno zveřejněné výsledky Českého svazu pivovarů a sladoven, výstav nealkoholického piva včetně exportu loni meziročně vzrostl o 16 % na 597 000 hl. Na domácím trhu pak nealkoholické pivo rostlo 14% tempem a atakovalo hranici 500 000 hl – přesně 495 679 hl. Na špici popularity se stále drží Radegast Birell od Plzeňského Prazdroje, 2 ze 3 nealkoholických piv prodaných v ČR nesou právě tuto značku.

V loňském roce jeho produkce pro Českou republiku přesáhla hranici 320 000 hl. Radegast Birell se začal vyrábět v roce 1993, kdy se ho vyrobilo 3 257 hl. Od té doby vzrostl jeho výstav bezmála 100x. Rozsáhlý průzkum* mezi konzumenty piva prokázal, že Radegast Birell je nejen nejoblíbenější, ale také nejznámější značkou nealkoholického piva. Značku zná 70 % všech dotázaných. V kategorii konzumentů nealkoholického piva (mužů ve věku 25 – 50 let) je to dokonce 99 % dotázaných.

„Nealkoholické pivo si postupně získalo stabilní místo na českém pivním trhu. Vedle motoristů a cyklistů si ho stále častěji objednávají také lidé v práci, v restauraci, doma nebo na zahradě. Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí zejména se změnou životního stylu a odpovědností řidičů,“ říká brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk.

Zhruba polovina oslovených si nealkoholické pivo dopřává minimálně 1x týdně. Podle výzkumu* je tradičně nejoblíbenějším obdobím pro konzumaci nealko piva léto. Nejčastěji ho lidé konzumují k jídlu, při práci, při řízení auta nebo na kole.

Velké úspěchy zažívá Radegast Birell i v soutěžích kvality – v posledních čtyřech letech bodoval na druhé největší mezinárodní soutěži Australian International Beer Awards. V loňském roce uspěl také v soutěžích Zlatý pohár PIVEX 2008 a suverénně zvítězil na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nikol Krmenčíková, nejmladší česká sládková

V českých, ale i v evropských pivovarech bychom jen stěží našli ženu, která vaří pivo. Být sládkem je totiž výhradně chlapská záležitost. Ovšem pravidla mívají i své výjimky. Mezi ně patří devatenáctiletá Nikol Krmenčíková, která vaří pěnivý mok ve varnsdorfském minipivovaru. Chválí ho i štamgasti v Praze. Jen si dej, pivo je zdravé," slýchávala doma malá Nikol od svého otce po každém svátečním obědě. Maminka se ale zlobila, kdy jí nebylo po chuti, aby dcera popíjela mok, který podle ní náleží jen mužům. Možná, že se jí vybavila scénka z televizního večerníčku o maxipsu Fíkovi, který po pivu přestal růst a zhloupl. Nikol se však nic podobného nestalo.

Kouzlo vaření piva

První várku piva uvařila mladičká Nikol ve druhém ročníku na Střední průmyslová škole potravinářských technologií v Praze. V rámci studia tam pravidelně jednou za měsíc studenti vyráběli devadesát litrů pěnivého moku. Většina z nich si školní pivovárek natolik oblíbila, že se z něj v dalších dvou letech skoro nehnuli.

"V době, kdy mi nebylo ještě osmnáct let, jsem pivo moc nemohla," vzpomíná. "Lepší to bylo v maturitním roce. V pivovárku vařil každý student to svoje pivo podle chuti. Uměli jsme to i bez dozoru kantorů. Mě pivo strašně přitahovalo vůní kvasnic, sladu i chmele. Popsat se to kouzlo nedá."

Na konci třetího ročníku oslovil Nikolu jeden z profesorů, aby mu asistovala při kurzech vaření piva pro veřejnost. Tam si jí všiml spolumajitel varnsdorfského minipivovaru a požádal ji, aby mu pomáhala při pivních slavnostech. Od vaření a točení piva byl jen krůček k nabídce stát se ve Varnsdorfu sládkovou. "Taková příležitost se neodmítá," řekli jí rodiče. Nakonec věděli, že Nikol a pivo jedno jsou.

Coby sládková jediného minipivovaru v Ústeckém kraji uvařila první dvě várky letos v únoru. Celkem to bylo třináct hektolitrů klasického ležáku plzeňského typu. K pití bylo připravené v polovině dubna.

"Nejprve jsem ho okusila já, pak majitel pivovaru - oběma nám chutnalo," chlubí se Nikol Krmenčíková. "Místní štamgasti pili první várku jako o závod a chodí na něj i dnes. Chutnalo i v Praze. Vozí se mimo jiné do Pivovarského klubu v Karlíně nebo do restaurace Zlé časy na Chodovci. Kromě ležáku jsem vyzkoušela i dva speciály, které se u nás moc nedělají. Je to pivo pšeničného typu s nakuřovaným sladem a pak tmavé s krémovou pěnou. Je velmi podobné irskému Guinnessu. Chtěla bych zkusit uvařit ještě další piva, třeba belgická a irská. Zanedlouho se je budu učit v Čechách od sládků, kteří jsou k nám do minipivovaru Kocour pozvaní."

Nedělám to pro peníze

Nikol Krmenčíková pivo nejenom ráda vaří, ale také pije. Nedávno si udělala rekord - vypila patnáct piv, a prý byla v pohodě. Nejvíc si oblíbila piva menších výrobců, kteří dodržují klasický postup. "Velké pivovary vyrábějí piva v co možná nejkratším čase. Aby vydržela, jsou ošetřená, a to všechno je na nich znát," dodává.

Nejmladší česká sládková, a dost možná že i evropská, studuje v prvním ročníku na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Kde vyšetří čas na vaření piva?

"První čtyři dny v týdnu jsem ve škole, ve čtvrtek večer sbalím kufry a odjedu autobusem do Varnsdorfu," odpovídá. "V pátek a sobotu tam uvařím dvě várky, v neděli se vracím domů. Ještě ten den odpoledne se připravuji do školy. V pondělí už sedím v posluchárně na přednášce. Je to dost náročné, někdy se musím přemlouvat, abych se učila, i když jsem unavená. Jestli se mi to vyplatí z finačních důvodů? Pro peníze to rozhodně nedělám, mě vaření piva opravdu velmi baví. Na druhou stranu je příjemné, když si vydělám nějakou korunu."

Nikol má ještě jednu zálibu, a to sbírání pivních sklenic a lahví od nejrůznějších speciálů. Buď jí je někdo věnuje, nebo si je sama koupí. Největší radost má ze sady skleniček středoškolského pivovárku. Je to těžko dostupná sběratelská rarita.

Co studentce a sládkové v jedné osobě nejvíc chybí, je volný čas. Když je doma, v Radotíně, je ochotná ho věnovat dětem v místním turistickém oddílu. Chodí s nimi každou středu odpoledne na výlety do přírody. I ona sama ráda putuje volnou krajinou. Společníkem, který ji nejčastěji doprovází, bývá fotoaparát.

"S čistou hlavou můžu přemýšlet o sobě, studiu i o pivu a jeho chutích," svěřuje se. "Až skončím školu, chtěla bych mít svůj pivovar. Je to můj sen. Jestli se mi splní...? Na to mám ještě dost času."

Zdroj: GastroNews.cz | Autor: Petr Melničuk

Pivovar Stein sa nemá búrať, ale po rekonštrukcii vytvoriť obchody, hotel a kancelársku vežu

Spoločnosť Orco sa plánuje vrátiť k vareniu piva v Bratislave. Od začiatku budúceho roka by mala odštartovať výroba v novom závode, ktorý by mal byť súčasťou historickej budovy pivovaru Stein na Legionárskej ulici.

Podľa vyhlásenia prezidenta spoločnosti Orco so sídlom v Luxemburgu Jeana-Francoisa Otta sa firma rozhodla rozložiť svoje investície a vstúpiť aj do odvetvia pivovarníctva, ktoré nie je krízou postihnuté tak bolestivo, ako realitný development.

„Kde by sme to mali urobiť ak nie na mieste, kde sa dobré pivo varilo vyše sto rokov?“, odôvodňuje prezident Orca prudký obrat v podnikateľskej orientácii. Pivovar Stein mal pôvodne kapacitu zhruba 750 miliónov hektolitrov piva ročne, nový pivovar si zatiaľ vystačí s tretinovou.

Okrem pivovarníckej výroby, ktorá by mala byť umiestnená pod zemou by mali v zrekonštruovanom Steine prevládať obchodné priestory, ako aj niekoľko reštaurácií, pivární a kaviarní. Niektoré budú v podzemí v štýlových pivniciach, iné pod strechou budovy, ktorá má byť presklená.

V časti budovy má sídliť hotel Stein s 270 posteľami, časť z toho majú byť servisované apartmány pre dlhodobé pobyty najmä zahraničných manažérov. Naopak, Orco sa celkom vzdalo výstavby drahých bytov v projekte, keďže v iných bratislavských projektoch sa predávajú pomalšie, ako sa očakávalo.

Jedinou úplnou novostavbou v areáli má byť kancelársky vežiak s 29 poschodiami, kde by malo vzniknúť zhruba 30-tisíc m2 úžitkovej plochy. Výšková budova s príznačným názvom Beer Business Center by mala vyrásť vo vnútornej časti areálu. Pod budovou sa pripravuje päťpodlažné podzemné parkovisko a na streche vyhliadková reštaurácia Lifelong Pipeline, spojená rúrkami s výrobňou piva v podzemí.

Stavebné práce na projekte by sa podľa informácií spoločnosti mohli rozbehnúť už tento rok v prípade, že pominie finančná kríza a banky začnú ochotnejšie financovať nové perspektívne projekty.

Inak Orco uvažuje so založením uzatvoreného realitného fondu BBB (Bratislava Beer Building), ktorý bude zbierať peniaze na projekt najmä v krajinách, kde sa pivo teší veľkej popularite ako je Nemecko a Česko, ale aj v Rusku. Cieľom je aj propagácia bratislavského piva, ktoré sa Orco chystá vyvážať do celej Európy.

Zdroj: ETrend.sk