Nejen kvalitu nymburského piva od 1. dubna hlídá nový sládek Bohumil Valenta. Je mladý, ale ctí tradice a dobře si rozumí s pivem i s lidmi. Jak se role zhostil a co nám o sobě prozradil?

Máte za sebou první dny jako oficiální sládek, jaké jsou Vaše postřehy?

Zatím vše probíhá bez problémů, ve výrobě nechystám žádné změny. Co se kolektivu týče, poznáváme se a registruji samé pozitivní reakce. Alespoň zatím. (smích) S týmem pivovaru už jsem si byl dokonce zahrát fotbal a také ping pong.

Jste nezvykle mladý sládek. Necháte si poradit od starších pracovníků třeba v provozu?

Rád si nechám poradit, ale když vím, že mám pravdu, stojím si za svým. Ale nejsem konfliktní typ.

Nastoupil jste do úřadu v období ekonomické krize, projevuje se i v pivovaru?

Našeho pivovaru se krize nedotkla ve smyslu propouštění zaměstnanců. Mám signály, že klesá prodej sudového piva, tedy do tuzemských hospod a restaurací, ale není to markantní. Na druhou stranu přibyla exportní odbytiště, konkrétně ve Skandinávii a novou zemí dovozu je Belgie. Stoupá odběr lahvového piva obchodními řetězci, především se to týká Penny marketu, který se nově sloučil s Discontem.

Zpátky k Vaší osobě. Jakou praxí jste stihl zatím projít?

Během studia jsem jezdil na brigády, před třemi roky jsem byl na měsíční stáži i tady v Postřižinách. Dvakrát jsem absolvoval praxi v Plzni.

Takže v nymburském pivovaru nejste úplný nováček.

S panem sládkem Svobodou jsem se seznámil už tehdy a docela jsme si porozuměli. Na jeho popud jsem se pak přihlásil do výběrového řízení na nového sládka a prošel pohovory.

Zakotvil jste tedy hned po studiích v Nymburce?

Zdaleka ne. Po škole jsem nastoupil do provozu v pivovaru Krásné Březno (Zlatopramen), kde jsem si prošel výrobou piva skutečně od základů. Udělal jsem si tzv. kolečko. Přes varnu, dělníka ve sklepě a dobře vím, jak dlouho trvá umýt tank. (smích) Poté mě poslali do Kutné Hory jako vedoucího laboratoře, kde se jedná hlavně o kontrolu kvality piva. Rok jsem tam pak dělal podsládka.

Jste pověrčivý, co se výroby piva týče?

Pivo je živý nápoj, takže má spoustu vlastností a vlivů, které se ani nedají definovat. Proto také sládek žehnal várce. Věřilo se, že na výrobu piva má vliv jakási vyšší moc, proto se také v pivovaru říká „Dej Bůh štěstí“.

A vy žehnáte várce?

Není reálné, abych byl u konce každé várky, ale když mám možnost, na varně na mě s várkou počkají.

Jak žehnání probíhá?

Zkontroluji barvu, vůni piva, jak se vysráželo. Tím mu vlastně požehnám na další cestu. Pivovarnický byli v tomto směru hodně pověrčiví, ve varně býval na zdi kříž.

Jak se díváte na moderní technologie výroby piva a tradiční postupy?

V pivovarnictví už bylo v podstatě všechno vymyšleno. Díky novým technologiím se lépe hlídá standartní kvalita piva, urychlí se jeho výroba. Každý pivovar má svá specifika, já jsem zastáncem tradičních postupů.

Uvařil jste si někdy pivo sám?

Kamarádi mě o to vždy žádali, ale zatím jsem jim to nesplnil. Chutnal jsem už hodně po domácku uvařených piv, některá byla chutná, jiná se nedala pít. Někdy si to určitě zkusím.

Jistě jste degustoval i známější piva, rozeznáte velké značky?

Už jsem se účastnil degustací a podle více faktorů včetně chuti lze poznat známé pivo, ale není to vždy stoprocentní. Letos navštívím soutěžní degustace, kterých se pravidelně účatní i Postřižinské pivo.

Vaše cíle, ambice?

Rozhodně aby to tady fungovalo minimálně stejně dobře jako za mého předchůdce pana Svobody. Už to, že jsem se stal sládkem, je pro mě velký úspěch.

Bohumil Valenta (26) pochází z Prachatic a pro Vysokou školu chemicko–technologickou v Praze se rozhodl po vzoru svého otce, odbočil jen v oboru: pivovarnictví. Už brzy prý věděl, že chce pracovat právě v této oblasti. Pan sládek se přiznal, že hraje malou kopanou, má rád cykloturistiku a už se těší na místní cyklostezky, narodil se ve znamení Střelce, poslouchá rock a je, kupodivu, pivař.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Olga Havránková