Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

duben 2010

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv duben 2010


Plzeňský Prazdroj se dostal mezi 10 nejlepších českých firem, které postoupily do druhého kola mezinárodní soutěže European Business Awards oceňující výjimečné komerční subjekty všech velikostí ze všech členských států EU. Nyní má Prazdroj šanci získat Čestnou stuhu v kategorii „Přínos firmy k trvale udržitelnému rozvoji“ a postoupit do finále, jehož výsledky budou oznámeny 16. listopadu v Paříži.

V naší kategorii Přínos firmy k trvale udržitelnému rozvoji máme čím přesvědčit. Na tuto oblast klademe velký důraz, je součástí našeho podnikání a je v základech firemní strategie. Úspěšně například snižujeme spotřebu vody nebo úroveň emisí CO2. Obnovitelné zdroje energie (tzv. zelenou energii) získáváme třeba čištěním odpadních vod. Investujeme také do oblasti sociální a prosazujeme odpovědnou konzumaci alkoholu. V soutěži jsme se zatím dostali mezi 10 nejlepších českých firem a teď budeme pracovat na postupu do finále,“ říká Zuzana Novická, manažerka trvale udržitelného rozvoje v Plzeňském Prazdroji.

Všech 175 společností reprezentujících jednotlivé země Evropské unie nyní přísně posoudí panel několika desítek ekonomů, podnikatelských lídrů, akademiků, politiků a vydavatelů médií z celé Evropy. Z jejich hodnocení vzejde v červenci v každé kategorii výběr deseti nejlepších firem, které budou dekorovány Čestnou stuhou (Ruban d'Honneur) a navíc postoupí do finále. Slavnostní vyhlášení vítězů a předávání ocenění proběhne 16. listopadu 2010 v Paříži.

V žádném z předchozích ročníků této soutěže nikdo z ČR nevyhrál svou kategorii a ani jako držitel Čestné stuhy nepostoupil do finále.

Více o European Business Awards

Evropské ceny pro podnikatele (European Business Awards) jsou nezávislým programem, prostřednictvím kterého jsou již čtvrtým rokem oceňovány výjimečné podniky všech velikostí ze všech členských států EU. Uchazeči o ocenění jsou posuzováni podle stanovených kriterií programu s ohledem na úspěch, inovace a podnikatelskou etiku.

Viz http://www.businessawardseurope.com

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Budějovický Budvar je jedním z partnerů české účasti na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. V minulém týdnu pivovar odeslal do Číny 440 sudů piva. V restauraci českého pavilonu na EXPO 2010 v Šanghaji je pro návštěvníky připraven výčep s českým pivem.

Budějovický Budvar je totiž hlavním partnerem české účasti na světové výstavě. Číšníci budou nabízet hostům pivo z Českých Budějovic spolu s pokrmy tradiční české kuchyně. "Za půllitr čepovaného ležáku zaplatí návštěvníci 45 čínských jüanů, v přepočtu asi 126 korun," řekl obchodní manažer pro Čínu z Budějovického Budvaru Tomáš Bártů.

V minulém týdnu zaznamenal český pavilon velký úspěch již během zkušebního provozu. Restaurace byla podle Bártů po celý den plná a k večeru byly všechny pokrmy beznadějně vyprodány.

Do Číny vyváží Budějovický Budvar od roku 2008 pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, kterou doplňuje i čínský ekvivalent jejího názvu „Bai De Fu“, v překladu znamenající „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“. Kromě Číny se pivo z Českých Budějovic vyváží do dalších osmi asijských zemí, například do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu.

Zdroj: Jižní Čechy regiony24.cz | Mediafax


Během dvou let dopravil pivovar Plzeňský Prazdroj po evropských kolejích 47 tisíc hektolitrů piva, čímž nahradil jízdu 345 kamionů přes celou Evropu.

"Historicky první vlak vyjel s plzeňským pivem vlakem do Švédska v dubnu 2008 a dál rozšířil pivovar export po železnici i do Řecka. Od konce roku 2009 pravidelně cestují vagóny s pivy Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel v lahvích a plechovkách na předměstí Athén," řekl Luděk Hraba, manažer zákaznického servisu pro export Plzeňského Prazdroje. Podle jeho slov tak celkem do Řecka dojelo po kolejích již 1950 hektolitrů piva. Do Švédska už vyvezl Plzeňský Prazdroj 45 tisíc hektolitrů piva Gambrinus v lahvích 0,5l a Pilsner Urquell v plechovkách 0,5l a lahvích 0,33l. Všechny zásilky směřovaly do překladiště ve švédském Örebro.

Během let 2008 a 2009 vyvezl Plzeňský Prazdroj do Švédska a do Řecka celkem 81 tisíc hektolitrů piva. Doprava tohoto množství by představovala jízdu 600 kamiónů, které by ujely 870 tisíc kilometrů. Díky pivním vlakům se však ušetřilo 60 procent jízd kamionů a počet kilometrů skutečně ujetých po silnicích se také zmenšil o téměř 490 tisíc.

Vlaky nyní přepravují zhruba dvě třetiny celého exportu Plzeňského Prazdroje do těchto zemí. Nejenom, že ušetříme na přepravních nákladech, ale současně se chováme k našemu životnímu prostředí šetrněji, a proto se do hledáčku prazdrojských „železničářů“ pomalu dostává další země,“ dodal Luděk Hraba.

Zdroj: Plzeňsko regiony24.cz | Mediafax


Sobota 1. května: Pivovar Konrád Vratislavice n. N.: Prvomájová veterán rallye. Vyjížďka historických vozidel.

Tradiční setkání majitelů historických vozidel v areálu pivovaru Konrad. Program: 7.00 – 11.00 – prvomájová motoristická burza, 9.30 – prvomájový průvod veteránů Libercem, 10.00 – výstava veteránů v pivovaru Konrad, od 11.00 – prvomájová veteran rallye. Účast s veteránem pro posádku zdarma, ostatní 30 korun.

Krátká odpolední vyjížďka historických vozidel v okolí Liberce, start: 11.00 – 13.00 průběžně v pivovaru Konrad, startovné: 200 Kč za vozidlo.

Zdroj: Jablonecký deník.cz


Značka Krušovice prichádza v máji s novou kampaňou, ktorej cieľom je upriamiť pozornosť na kráľovský pôvod a tradičnú českú kvalitu tohto piva. Hlavnou aktivitou kampane je historická výstava v štýle hodovania za čias cisára Rudolfa II. - Krušovické kráľovské hody. Prvé tri májové týždne budú mať návštevníci vybraných obchodných centier možnosť zhliadnuť výstavu originálnych dobových artefaktov. Výstava čerpá z bohatej histórie značky Krušovice, ktorá siaha do 16. storočia, kedy Rudolf II., český cisár a uhorský kráľ, odkúpil krušovický pivovar.

Značka Krušovice siaha do 16. storočia

Pivovar sa tak stal kráľovským a cisárovo obľúbené pivo jedinečné. Vďaka unikátnemu zloženiu a čistote surovín od tej doby tvorilo neodmysliteľnú súčasť bohatých a nikdy nekončiacich šľachtických hostín.

Atmosféru hostín verne priblížia historické kulisy a artefakty, ktoré boli precízne vybraté a zostavené kurátorom výstavy Mgr. art. Dušanom Sotákom. „Expozícia je ladená v štýle neskorej renesancie a nastupujúceho baroka, znázorňuje slávnostné stolovanie, ktoré prezentuje bohato dekorovaný stôl s prvkami doby. Zámerom expozície je priblížiť návštevníkom stolovanie šľachty, rovnako ako aj dobové džbány a poháre, v ktorých bol kráľovský nápoj podávaný. Návštevníci si môžu všimnúť absenciu príborov a keramických tanierov, nakoľko sa v období Rudolfa II. ešte jedlo rukami“, povedal o výstave kurátor výstavy Mgr. art. Soták.

Kampaň v historickom duchu dopĺňa promo vo vybraných puboch

Kampaň v historickom duchu dopĺňa promo vo vybraných puboch, kde počas týždňov kráľovského menu dostane návštevník kráľovské špeciality podľa vzoru preslávených hostín. Aj vo vybraných obchodných sieťach pri nákupe piva Krušovice si môžu zákazníci kráľovsky pochutnať. „Touto cestou by sme radi pozvali nielen milovníkov zlatého moku na kráľovské hody s jedinečným českým kráľovským pivom Krušovice“, hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Krušovice spoločnosti Heineken Slovensko.

Výstava sa uskutoční v termíne 3.- 8. mája 2010 v bratislavskom nákupnom centre Avion Shopping Park, ďalej bude pokračovať v dňoch 10. - 15. mája v košickom OC Optima, a predposledný májový týždeň od 17. do 22. mája vyvrcholí v Žiline v OC Dubeň.

Zdroj: Media Infoservis.sk


Společnost Pivovary Staropramen se v rámci dlouhodobé strategie snižování dopadů svého působení na okolní prostředí rozhodla nahradit dvě stávající chladící věže nacházející se v areálu smíchovského pivovaru Staropramen za nové. Celková úroveň hluku způsobeného provozem pivovaru se tak v jeho nejbližším okolí sníží o 23,8 dB. Výměna chladících věží proběhla v sobotu 24. dubna za využití speciálního jeřábu, který přepravil nové chladící jednotky z hlavního dvora na střechu budovy energetiky. Celá investice vyšla Pivovary Staropramen na více než 7,5 milionu korun a přinese výrazné snížení hlukové zátěže pro obyvatele Smíchova.

Foto

Ve Staropramenu jsou si vědomi svého postavení významného podniku nacházejícího se téměř v centru Prahy. „Chceme zatěžovat své okolí co nejméně, a proto jsme v letošním roce přistoupili k řadě změn, které budou mít vliv na snížení ekologické i energetické zátěže,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. „V rámci naší strategie snižování dopadů výroby na okolní prostředí jsme nejprve identifikovali možné oblasti, kde bychom mohli nejvíce ulevit lidem v okolí pivovaru. A jako jedna z klíčových oblastí se ukázala oblast snižování hluku,“ dodává Lux.

Ve Staropramenu proto zadali specializované externí firmě provedení hlukové studie, která měla za úkol identifikovat v areálu pivovaru technologická zařízení s největším hlukovým příspěvkem. Studie ukázala, že největšími zdroji hluku jsou právě chladící věže. „Na základě dalších měření a zadání posouzení variant byly vybrány dvě nové chladící věže firmy Baltimore s tlumiči v nejvyšší možné řadě, které umožní snížení celkové úrovně produkovaného hluku o 23,8 dB,“ upřesňuje Zdeněk Lux.

Foto

Chladící věže slouží v průběhu celé výroby piva. Chlazení je nutné při výrobě mladiny, v průběhu kvašení a zrání piva i v průběhu stáčení již hotového piva. Představují proto klíčovou technologickou součást celého provozu pivovaru. Samotné věže přitom dosahují výšky 6,5 metru a hmotnosti 35 tun. K manipulaci s nimi proto bylo použito jednoho z největších jeřábů v České republice. Samotná stavba tohoto jeřábu trvala 12 hodin a stejnou dobu pak trvala i jeho demontáž. Celá operace proběhla v sobotu 24. dubna a šlo o technicky velmi náročnou akci.

Snížení celkové hladiny hluku produkovaného provozem pivovaru je pro obyvatele ulic v okolí smíchovského areálu určitě dobrá zpráva. Celkové snížení úrovně hluku bude možné nejvíce pocítit v ulici Vltavská, která se nachází v bezprostřední blízkosti chladících věží, a která je už tak zatížena vysokou hladinou hluku způsobenou hustou automobilovou dopravou. Výměna chladících věží je přitom jen jedním z kroků, kterými chtějí ve Staropramenu letos snížit dopady svého působení na životní prostředí.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Více než 323 tisíc hektolitrů piva ve speciálních plastových lahvích prodala společnost Heineken Česká republika za jediný rok od uvedení první Maxilahve na trh. Jako první na trh vstoupily s 1,5 litrovou Maxilahví značky Zlatopramen 11° a Starobrno Tradiční loni v dubnu, v prosinci je pak následoval Velký Březňák v dosud největší pivní láhvi s obsahem dva litry. „Jen za pouhý rok získal Zlatopramen 11° v Maxilahvi rekordní 60procentní podíl v segmentu piva v PET lahvích. Je tak nezpochybnitelným lídrem v této kategorii,“ říká Jiří Imrýšek, marketingový ředitel společnosti Heineken Česká republika.

Díky inovativnímu balení v Maxilahvi a zejména díky vysokým prodejům Zlatopramen 11° v Maxilahvi se značka Zlatopramen posunula také na špičku v kategorii 11° piv, a to s 50% tržním podílem. Razantní nárůst prodeje 1,5 litrového balení Zlatopramenu i Starobrna si vyžádalo také rozšíření stáčírny v pivovaru Starobrno o nové, moderní zařízení na stáčení piva do těchto typů obalů, které doplnila i vyfukovací linka právě na speciální pivní PET lahve. Zařízení bylo uvedeno do zkušebního provozu letos v dubnu a jedná se o první stáčecí linku tohoto typu obalů v České republice.

Roční narozeniny slaví Zlatopramen 11° v Maxilahvi reklamní kampaní s novým televizním spotem. Ten je vysílán od poloviny dubna až do poloviny června na řadě televizních kanálů - v České televizi, na Primě, Nově, Barrandově, na Prima Cool, Nova Cinema i Nova Sport. V novém šotu vystupují mladí lidé, kteří vyrazili na piknik do přírody a s sebou si vzali Zlatopramen 11° v Maxilahvi. Navazuje tak na předchozí reklamní a marketingové aktivity, spojující Zlatopramen 11° Maxilahev s možností vzít si pivo kamkoli – za zábavou či relaxem, k vodě, na výlety, na grilování nebo třeba venkovní párty.

Podle Jiřího Imrýška se velmi rychle podařilo akcelerovat novou kategorii prodeje piva v PET obalech. Zatímco před rokem se v těchto obalech prodalo 0,7 procenta veškerého piva, letos je to již 6,5 procenta. To potvrzuje, že spotřebitelé jsou s novým obalem spokojení a vítají jeho větší obsah. „Úspěch piva v Maxilahvích definitivně pohřbil zvěsti o tom, že jsou čeští příznivci piva konzervativní. Maxilahve od samého začátku u spotřebitelů bodují,“ dodává Jiří Imrýšek. Dokumentují to i údaje o meziročním vývoji na trhu obalů, které sleduje Český svaz pivovarů a sladoven. Zatímco prodej piva v PET lahvích byl v porovnání s rokem 2008 více než 45krát vyšší, v ostatních segmentech nastal meziroční pokles: spotřeba lahvového piva klesla o téměř 10 procent a sudového piva o 4,5 procenta. Výjimkou byl mírný nárůst prodeje minisoudků, se kterými slaví úspěch i Heineken, jejich podíl je ale v celkovém měřítku zanedbatelný.

Maxilahev byla vyvinuta speciálně pro pivo a od běžných PET lahví se liší v několika zásadních parametrech. Díky svému složení má desetinásobně vyšší ochranu proti průniku kyslíku, dvakrát vyšší trvanlivost produktu, dvojnásobně vyšší ochranu proti průniku CO2 a odlišuje se i větší šířkou a pevností plastu. Unikátní složení plastu zajistí také lepší teplotní stabilitu piva, které si tak zachová svoji nejvyšší kvalitu. Také opětovné uzavírání lahve šroubovacím víčkem je velmi praktické, protože při správném skladování v ledničce si pivo uchová vysokou kvalitu, správný říz a lahodnou chuť tři až čtyři dny.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Tři z pěti hospod v regionu ovládá Plzeňský Prazdroj. Pivovarnická skupina K Brewery, pod niž spadá uherskobrodský Janáček, drží pět set ze tří tisíc míst, kde se ve Zlínském kraji točí pivo.

Když si vyjdete ve Zlínském kraji do hospody, s největší pravděpodobností v ní budete pít pivo vyráběné Plzeňským Prazdrojem - „plzeň“, Gambrinus, Radegast nebo „kozla“. Ale velkou šanci máte i na „domácí“ produkci z uherskobrodského Janáčku.

MF DNES zmapovala, jaká piva hospodští v kraji nejčastěji točí.

Plzeňský Prazdroj se svými značkami ovládá kolem 60 procent místního pivního trhu. To je o něco víc než celostátní průměr, ale zdaleka ne tolik jako v jiných regionech. Například v domovských západních Čechách dosahuje až 80 procent.

O zbylý podíl soupeří další hráči. Jejich přesný podíl nelze určit, většina pivovarů totiž odmítá uvést, kolik litrů piva loni ve Zlínském kraji vytočila.

Nejznámější regionální pivovar, uherskobrodský Janáček, dodává pivo asi do tří set z tří tisíc restaurací, hospod a barů v kraji. „Nejsilnější jsme v okruhu dvaceti kilometrů kolem Uherského Brodu. Ale už jsme se prosadili i jinde, třeba ve Zlíně,“ podotkl obchodní ředitel Pivovaru Janáček Tibor Nechala.

Pivovarnická skupina K Brewery, která uherskobrodskou výrobnu stoprocentně ovládá, má však podíl větší. Díky březnové akvizici jihomoravského Pivovaru Černá Hora jí patří šestina pivního trhu v kraji a pivo točí v pěti stovkách provozoven.

Podíl Janáčka na trhu loni vzrostl. Zatímco prodej piva se loni propadnul o 5,9 procenta, Janáček jej vytočil o sedm procent víc. Dohromady přes 83 tisíc hektolitrů, nejvíc jedenáctistupňového ležáku Patriot. Poměry na trhu se přitom celkem pružně mění. Pokud hospodský změní dodavatele, většinou o hosty nepřijde.

Podle hospodské Květoslavy Gurtlerové z Tečovic na Zlínsku se zákazníci dokážou rychle přeorientovat. „Pivovar jsem měnila dvakrát a pokaždé se dost lidí divilo. Ale po pár týdnech zjistili, že pivo není špatné a jeho cena je nižší,“ řekla majitelka hostince U Květy. O něco bezpečnější je měnit dodavatele piva na vesnici nebo v malých městech. Zjednodušeně řečeno: ve městě máte na výběr, kam zajít na pivo, které vám chutná.

Na vesnici je to jinak. „Řadu let jsem točil Gambrinus, ale lidé, kteří sem chodí, chtěli vyzkoušet něco jiného. Přešel jsem k Janáčkovi a testuju různé značky piva. Zařídím se podle toho, co bude štamgastům vyhovovat,“ uvedl Jiří Galetka, majitel hospody v Bratřejově, vesnici s osmi stovkami obyvatel.

I hospodští se totiž musí kvůli krizi víc snažit. „Rozmohl se trend, který lze označit jako garážové pití piva. Zákazníci si nakoupí lahvová piva, která pijí doma. Tržba hospodských jde dolů o dvacet až čtyřicet procent,“ podotknul Nechala.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel


Pod pokličku nošovickým sládkům mohou nahlédnout tuto sobotu všichni příznivci nejoblíbenějšího piva na Moravě. Pivovar Radegast pořádá již potřinácté Den otevřených dveří, který proběhne od 8 do 16 hod. Exkurzní trasa provede návštěvníky celým procesem vaření piva a vyvrcholí degustací ve vyhlídkové restauraci nad pivovarem. Za prohlídku se neplatí a vzhledem k tradičně velkému zájmu doporučují organizátoři její rezervaci předem.

Radegast je jedním z mála pivovarů v Evropě, který umožňuje návštěvníkům spatřit reálný proces vaření piva. Málokde se můžete podívat odborníkům na vaření piva přes rameno, tak jako u nás,“ přiblížil hlavní přednost exkurzní trasy manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Exkurzní skupiny budou do pivovaru vyrážet v sobotu 1. května každou půlhodinu. První se vydá na zhruba 90minutovou prohlídku v 8 hod., poslední pak úderem 16. hod.

Posledním bodem exkurze je návštěva vyhlídkové restaurace nad pivovarem. Krásný výhled na panoráma Beskyd se sklenkou správně vychlazeného piva Radegast je tím nejlepším zakončením prohlídky,“ dodal Ivo Kaňák

Den otevřených dveří, který pořádá letos pivovar Radegast potřinácté, se vždy těší velkému zájmu. Proto je lepší si konkrétní čas prohlídky rezervovat předem na tel. čísle 558 602 566 či e-mailem na adrese exkurze.radegast@pilsner.sabmiller.com.

Vstup do pivovaru je v sobotu 1. května zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Dá se ještě ve 21. století rozběhnout nový pivovar? Anna Kotopulu ze Zlína ví, že to jde. V roce 2000 se pokoušela obnovit pivovarnickou tradici v Brumově. A chybělo málo, aby uspěla.

V tamním historickém areálu se pivo už několik let nevařilo, předchozí značka Gerhard totiž zkrachovala. Nechtěli jsme, aby se historie opakovala, a tak jsme věnovali mnoho času přípravě projektu,“ vzpomíná Kotopulu.

Nové pivo, které začali v brumovském pivovaru vyrábět, dostalo jméno Valach. „S kamarády jsme vyrobili i etiketu. Sehnala jsem asi 20 bývalých zaměstnanců pivovaru v čele se zkušeným sládkem. Trvalo to asi dva měsíce příprav, než jsme začali vařit,“ popisuje.

Další spoustu sil investovala tehdy šestadvacetiletá energická ředitelka do obnovy dodavatelské sítě. Ale tvrdá práce se vyplatila. Pivo značky Valach se postupně začalo prosazovat, objevilo se i v několika zlínských hospodách.

Celý projekt přesto po roce padl. „Majitelé nebyli spokojeni s prodejností, představovali si, že se prosadíme daleko razantněji. Marně jsem jim vysvětlovala, že to chce čas a více investovat do reklamy,“ krčí po letech rameny Kotopulu. „Na pivo jsem ale rozhodně nezanevřela,“ dodává s úsměvem.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Zlatá devadesátá léta, mohou jen vzpomínat milovníci piva na Zlínsku. Na sklonku minulého tisíciletí fungovalo v regionu hned devět pivovarů. Ve třítisícových Slušovicích vznikly dokonce dva - Salvet a Bavor.

Zřejmě nejznámějším podnikem však byl Jarošovský pivovar, který v polovině 90. let přivedla místní rocková kapela Argema až na vrcholky hudebních hitparád.

Jarošovský pivovar se v předminulém století dostal až na císařský dvůr. V roce 1900 dokonce získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. Přežil dlouhá léta, až v roce 1997 přišel šok - tehdejší majitel rozhodl, že kvůli ekonomickým problémům pivovar zavře.

Jako by to byla předzvěst blížícího se soumraku. Byznys s pivem se koncentroval na velké pivovary, které skupovaly nadnárodní koncerny. A malé pivovary, které byly navázané na místní odběratele, jejich tempu nestačily.

Konkurence je kosila hlavně na přelomu tisíciletí. V roce 1997 vedle Jarošova či Slušovic zanikl i pivovar ve Vsetíně nebo Rožnově pod Radhoštěm.

Minipivovarům v regionu přeje konec 90. let

V roce 2000 se přestalo pivo vařit v Uherském Ostrohu, rok poté došel dech pivovaru v Brumově-Bylnici, který vařil pivo Brumovský ležák, Gerhard nebo speciální Diesel s příchutí coly.

Krizi přežil uherskobrodský Janáček, hlavní hráč na pivním trhu v regionu. Od roku 2007 patří pod pivovarnickou skupinu K Brewery. V posledním desetiletí se ale začínají objevovat první minipivovary.

Už v roce 1998 vznikl v Uherském Brodě pivovar Balkán, který poté následovaly minipivovary na Valašsku. Vsetínský Valášek začal vařit kvasnicový ležák nebo pivo s kávovou, mandlovou, višňovou či borůvkovou příchutí, minipivovar Bonver v Zašové je známý svojí značkou Bon. Loni v listopadu se rozjel i pivovar U Černého orla v Kroměříži.

Na tradici pivovarnictví ve Zlíně, která se datuje až do 15. století, navazuje rodinný pivovar v Sazovicích, který vaří pivo Zlínský švec.

Málokdo přitom ví, že pivovar ve Zlíně fungoval v budově bývalého okresního soudu v centru Zlína. Šenkovalo se zde pivo z napajedelského pivovaru, který ovšem skončil v roce 1911. Ve Zlíně se usídlil Jarošovský pivovar. Budovu, ve které provozoval pivovar, však v roce 1921 koupilo město Zlín. Sloužila jako sídlo okresního soudu. Dnes je opuštěná a chátrá.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel


To nejdůležitější pro tradiční české pivo je zachovat zásady výroby, říká sládek pivovaru Svijany. Vaříme pivo klasicky, a tím se lišíme od velkých pivovarů.

České pivo má jednu výjimečnou vlastnost, která má nejspíš na svědomí, že Češi vypijí nejvíc piva na světě. Pitelnost. Vypijete jedno pivo a dostanete chuť na další. Proč tedy dnes pijeme méně piva než dřív? „Piva ztrácejí pitelnost - a podle mě je to proto, že pivovary opustily tradiční výrobní postupy,“ říká Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany. Ten patří k těm, v jejichž pivech MFDNES před měsícem objevila tetrahop. Látku, která vylepšuje pěnu a podle některých odborníků do českého piva nepatří.

* Vy říkáte, že tetrahop není aditivum, ale chmelový produkt.

To netvrdíme my, na to jsou právní výklady. Je to jeden z desítek druhů chmelových extraktů. Od ostatních se liší tím, že se může použít až do hotového piva, zatímco ostatní chmelové produkty musí projít chmelovarem. Používáme ho, protože zlepšuje hořkost, teprve druhotným projevem je, že pozitivně ovlivňuje stabilitu pěny. Nikoliv pěnivost, ale stabilitu. Když pivo nepění, můžete dát tetrahopu kolik chcete, ale pěnit nezačne. To je jen fáma.

* Umělá sladidla patří do tradičního českého piva?

I historicky se, co já pamatuju, používala ke zlepšení plnosti nealkoholických nebo nízkostupňových piv. Používají se i k doladění plnosti tmavého piva.

Na etiketě Svijanského Mázu, vaší vlajkové lodi, je i cukr. Proč?

Právě proto, že vyrábíme pivo tradiční metodou. České pivovary vždycky cukr používaly, spolupodílí se na charakteru piva. Naopak jestli dnes někdo používá plnosladové várky a přitom říká, že dělá tradiční české pivo, tak to je omyl. Dělá to z čistě ekonomických důvodů, protože extrakt ze sladu je levnější než cukr.

* Maltózové nebo glukózové sirupy také nejsou náhražky?

Jsou to cukry, které nejsou získány z cukrové řepy, ale třeba z obilí. A zase platí, že jsou dražší než slad. Kdo je používá, nešidí výrobu, ale zachovává charakter piva za cenu vyšších nákladů.

* Obejde se české pivo bez žateckého chmele?

Samozřejmě neobejde. Hlavně se neobejde bez odrůdy žateckého poloraného červeňáku. Kolik by ho ale mělo být v českém pivu, to si musí rozhodnout každý pivovar. Chmel se do piva přidává nejen kvůli chuti, ale taky třeba kvůli konzervaci. A žatecký chmel je v přepočtu na účinné hořké látky nejdražší na světě, proto je zbytečné používat ho v celém procesu, hořké silice stejně během chmelovaru vyprchají. Na první dávku chmelení se zpravidla dávají chmelové extrakty. K získání příjemné chmelové chuti a vůně slouží až druhá nebo třetí dávka a tam používáme výhradně žatecký chmel.

* V čem tedy spočívá ten „tradiční postup“ výroby českého piva?

Kvalitní suroviny jsou základ, ty považujeme za samozřejmost. Proto nechápu, že někdo vyhlašuje s velkou slávou, že používá základní suroviny. Jde ale o to, co s nimi uděláte. I ze stejných surovin můžete různými postupy získat naprosto odlišný produkt. Když dáte dvěma kuchařům dva stejné kusy kližky, ale každý vaří jinak, dostanete dva rozdílné guláše.

* Jak tedy ten „guláš“ správně vařit?

Sládek může ovlivňovat chuť piva, proto bylo pivo z každého pivovaru jiné, mělo svůj charakter, svoji duši, ale přesto tam musí fungovat základní zásady výroby. Tou první je, že substrát pro kvašení vzniká dekokčním způsobem rmutování, tedy že se rmuty povařují odděleně, aby se získalo víc škrobu ze sladu. Právě dvou nebo třírmutový způsob zaručí vyšší plnost piva. Je však časově a energeticky náročný, proto od něho bohužel spousta pivovarů ustupuje.

Další zásada: hlavní kvašení musí probíhat za nízkých teplot a v otevřených nádobách. Původně byly dřevěné, později betonové, pak železné, dnes jsou nerezové, ale princip je zachován. Kvašení probíhá pomalu, zastudena a nežádoucí látky, které se během procesu vylučují na povrch, se sbírají a odstraňují. Zatímco v uzavřených nádobách se vracejí zpět do piva.

A třetí zásadní fází, kterou se vždycky vyznačovalo české pivo, je dlouhodobé dokvášení při nízké teplotě. Právě tam se formuje chuť piva, ale hlavně pěnivost a říz.

* Říz je to, co pivaři dnešním pivům vyčítají. Prý jsou přesycená.

Pokud se pivo nasytí oxidem uhličitým přirozenou cestou, tedy dlouhodobým ležením v ležáckém tanku, získá kvalitní říz i dobrou pěnivost. Když se pak piva napijete, nevyhrknou vám bublinky do nosu, a když ho nalijete do sklenice, tak pěna zapění a vydrží. Pokud tuto fázi vynecháte nebo urychlíte třeba v CK tanku, tak oxid uhličitý nevznikne a musíte ho tam dodat. Takže na konci pivo dosytíte uměle oxidem uhličitým, pak máte dojem, že pijete sodovku.

***

FAKTA

Pivovar Svijany Pivovar v Libereckém kraji vlastní skupina LIF Holding. Za poslední dva roky se výstav zvedl z 230 tisíc téměř na 400 tisíc hektolitrů piva.

- piva Svijanská Desítka ležáky: Svijanský Rytíř a Máz speciály: 13% Svijanská Kněžna a Kníže, 15% Svijanský Baron, Kvasničák nealkoholický Vozka

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Jedni přísahají na čisté suroviny, druzí na původní výrobní postup. Každý vidí tradici výroby českého piva v něčem jiném. V rozhovoru nám své názory sdělili tři sládkové.

Když Japonci, velcí milovníci piva, zkoumali, které pivo na světě je nejlepší, přizvali si k výzkumu krysy. Nalévali jim vodu a piva z různých zemí a sledovali, co jim chutná nejvíc. Krysy pokaždé „vymlaskly“ jako první české pivo, pak přišla na řadu voda a pak teprve další piva. Hezký důkaz toho, že české pivomá jednu výjimečnou vlastnost, kterou žádná jiná piva nemají - pitelnost. Něco, co vás nutí vypít další sklenici.

Jisté je, že české pivo je jiné než ostatní. Chutná jinak, vypadá jinak a také se vyrábí jinak než piva ve světě. Proto se pivovarníci v roce 2003 rozhodli, že požádají o registraci chráněného zeměpisného označení České pivo, aby zachovali tradiční české pivo v jeho klasické podobě a zabránili tomu, aby se z něj stalo univerzální evropské pivo. Obávali se totiž, že přijdou energetické předpisy, které znemožní tradiční výrobu piva. „S tím, jak rychle se vyvíjely technologie, které umožňují používat energeticky úspornější metody, přišly i doporučené spotřeby energií na výrobu jednoho hektolitru piva. A nikde není zaručeno, že se tyto doporučené hodnoty nestanou závaznými. Jenže to by pro nás znamenalo, že bychom nemohli používat dekokční způsob přípravy mladiny (postupné zahřívání sladu s vodou), který je na rozdíl od infuzního energeticky náročnější,“ vysvětluje Vilém Nohel z Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2008 mohou značku používat pivovary, které splní podmínky uvedené v definici. Je v ní stanoven minimální podíl českého chmele a sladu českého typu, nutnost zachovávat systém klasického dekokčního vaření piva ve varně a oddělené hlavní kvašení od dokvášení.

Test vyvolal poprask

Test, který jsme zveřejnili letos 24. března a který objevil v několika pivech látku tetrahop, která nemá podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v českém pivu co dělat, vyvolal velkou odezvu. Včetně nařčení redakce MF DNES, že byl proveden na objednávku Plzeňského Prazdroje. Ten totiž několik dní po zveřejnění výsledků přišel s kampaní Žijeme českým pivem, v níž vyzval ke zpřísnění pravidel pro udělování značky České pivo. V současné době už kampaň, kterou ostatní pivovary považovaly ze neetickou, zastavil. Pivovary začaly v médiích diskutovat o tom, jestli tetrahop do českého piva patří, nebo nepatří, jestli je to surovina, nebo přídatná látka.

Požádali jsme o rozhovor sládky několika pivovarů, aby nám vysvětlili, jak se podle nich vaří tradiční české pivo. Ukázalo se, že každý má trochu jinou představu. Plzeňský Prazdroj považuje za nejdůležitější základní suroviny. Moravské pivovary společnosti PMS hájí obojí - suroviny i tradiční technologický postup. A Svijany nedají dopustit na tradici ve výrobě - otevřené spilky a dlouhé ležení piva, ale nevadí jim tetrahop.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce se nyní zaměřila na kontrolu tetrahopu v pivovarech. „V pivech, která nesou označení České pivo, použit být nesmí,“ říká mluvčí SZPI Martina Šmídtová, „V ostatních pivech být může, ale musí být uveden ve složení jako,chmelový izoextrakt‘.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Pátý ročník mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender právě začíná! 10 000 eur – odměna vypsaná pro nejlepšího světového výčepního piva Pilsner Urquell – je lákavou motivací pro účast v soutěži International Pilsner Urquell Master Bartender. Získá charismatický profesionál (muž či žena) z některé české hospůdky nebo baru konečně titul celosvětového vítěze pro Českou republiku?

V České republice nejprve proběhne internetová kvalifikace, následovat budou čtyři regionální kola a nakonec národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále konaném v Plzni a Praze.

Přestože je Česká republika rodištěm piva Pilsner Urquell a měla by být logicky kolébkou nejlepších výčepních světa, prosadit se v mezinárodní konkurenci nebude jednoduché. Jen loni se za výčepem utkalo přes 2 500 výčepních z 16 zemí. Loňský národní vítěz, Vít Voznica z ostravského Pilsner Urquell Original Restaurantu Slezska, v mezinárodním finále skončil čtvrtý. Mistrem světa se stal Rasmus Kobbersmed z Dánska.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství jsou i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zájemci z řad profesionálních výčepních, barmanek a barmanů, kteří chtějí ve světě piva něco znamenat, se mohou do soutěže přihlásit do 21. května 2010 prostřednictvím obchodních zástupců Plzeňského Prazdroje nebo přímo na oficiálních internetových stránkách soutěže www.pilsner-urquell.cz/masterbartender

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovary válčí o restaurace a hospody. A ty stávající se snaží udržet, jak jen to jde. Za odchod k jinému dodavateli piva hrozí hospodským desetitisícové pokuty.

Foto

Definitivně se majitelka hospody v Šarovech Jana Čechová rozhodla dát sbohem pivu z Plzeňského Prazdroje letos v lednu. Začít čepovat uherskobrodský Janáček ji ale nakonec stálo 35 tisíc korun.

"Nebyla jsem spokojená s jednáním Prazdroje, pořád byly nějaké problémy," popisuje Čechová, proč se rozhodla přestat svým hostům točit plzeňské pivo.

Pivovarská jednička na českém trhu po ní ale za to požaduje jako pokutu 30 procent částky, kterou od nich dostala dřív za podpis smlouvy. Přestože ji celou vrátila.

"Podle smlouvy na to mají právo. Jenže za čtrnáct let, kdy pracuji v pivovarnictví, jsem se nesetkal s nikým, kdo by tuto pokutu opravdu vymáhal," říká Tibor Nechala, obchodní manažer Pivovaru Janáček.

Prazdroj argumentuje tím, že hospodská porušila smlouvu. Výše pokuty je proto podle něj adekvátní. "V restauraci nechala demontovat naše reklamní zařízení a výčep. Jedná se o drahé zařízení, proto ho náš obchodní zástupce z provozovny odvezl, aby nevznikla škoda," řekl Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Pivo zlevnilo, to je pro štamgasty důležité

Jenže Čechová tvrdí, že měla dost důvodů s plzeňským pivem skoncovat. "Když jsem chtěla dostat ceduli s názvem hospody, trvalo to osm měsíců. Standardní doba je přitom čtyři týdny. Navíc spletli název a napsali Restaurace Šárov," stěžuje si žena.

Štamgasti podle ní přechod na uherskobrodské pivo kvitovali s povděkem. Prý ale hlavně kvůli ceně, která se mírně snížila.

Pivovar nicméně odmítá, že by jakkoliv pochybil. A brání se i tomu, že hrozba pokuty má hospodské od změny dodavatele piva odradit.

"Máme zájem o dlouhodobá partnerství s hospodami. Jenže paní Čechová vyměnila dodavatele třikrát za posledních pár let, naposledy jednostranně porušila smlouvu a sama požadovala ukončení smlouvy," popisuje Mareček.

V jiných případech je přechod k jinému pivovaru jednodušší, obecně ale platí, že pivovary se snaží na nerozhodné hospodské tlačit, ať zůstanou.

"Když jsem se zmínil o tom, že chci odejít, najednou o mě měli zájem. Jenže jsem neustoupil a pak začaly výhružky, že na to doplatím," říká majitel restaurace ve Zlíně, který nechtěl zveřejnit jméno.

Pivovary nechtějí hospodské ztratit, proto na ně tlačí

"Nechci mít problémy. Nikdy nevíte, kdy se k pivovaru, od kterého jste odcházeli, vrátíte. Záleží totiž na tom, jaké pivo chtějí hosté," vysvětlil.

Hosté nicméně nejsou jediný důvod, proč hospodští dodavatele piva mění. S příchodem nového pivovaru dostanou automaticky nové sklenice, ubrusy nebo tácky.

A pokud restaurace vytočí dostatečné množství piva, dostane i nový výčep. I tady platí, že pokud majitel baru pohrozí odchodem, dostane se mu zvýšené pozornosti.

"Žádala jsem o nový pult, ale přišel mně do hospody až ve chvíli, kdy jsem oznámila, že odejdu," souhlasí Květoslava Gurtlerová, majitelka hostince U Květy v Tečovicích.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Petr Skácel | Foto: Jan Karásek


Pivovar Budějovický Budvar letos slaví 115 let od svého založení. Je posledním státním pivovarem a jeho hlavní značkou je ležák Budweiser Budvar.

Podnik loni vyprodukoval 1,2 milionů hektolitrů piva a podle neoficiálních informací má být loňský hospodářský výsledek nad očekávání dobrý.

Téměř polovinu produkce Budvar vyváží do zahraničí. Podnik stále pokračuje ve sporech o značku a není jasné, zda tyto soudní pře mohou ovlivnit jeho zvažovanou privatizaci.

Ve stáčírně pivovaru Budvar na okraji Českých Budějovic naplní linky 80 tisíc lahví piva za hodinu.

Tady vidíte stáčení světlého ležáku, to je ten Budweiser Budvar, do půllitrových flašek a tady se stáčí to samé pivo do třetinkových lahví,“ popisuje dění ve stáčírně ekonomický ředitel podniku Petr Žáček, který zároveň vyvrací starý mýtus.

Řada lidí si myslí, že když se v pivovaru přejíždí na jiné pivo, že ještě na tom začátku je zbytek jiného piva, že se to míchá,“ přibližuje Žáček zažitý stereotyp.

Samozřejmě to je nesmysl, celý systém se při přejíždění na jiný typ piva musí vyplachovat, dělají se laboratorní zkoušky,“ vyvrací ředitel Budvaru.

Privatizovat? Nebo ne?

O Budvaru se někdy mluví jako o rodinném zlatu a politici se zatím neshodli v názoru na to, zda Budvar privatizovat nebo ne. Navíc není jasné, jak by se přeměna státního podniku na akciovou společnost podepsala na známkoprávních sporech, které Budvar vede ve třiceti zemích.

Ochranou známku Budvar si pivovar nechal zaregistrovat v roce 1934 a dokonce se kvůli ní přejmenoval celý pivovar.

Tehdejší český akciový pivovar se změnil na Budvar podle této značky, která byla registrována v roce 1934. Je to opravdu kmenová značka na které stojí a padá tento pivovar,“ říká Petr Žáček.

Soudní pře o značku stojí podnik miliony korun ročně. Přes tři miliony pět set tisíc už stát vyplatil transformačnímu poradci.

Stávající vláda se podle vyjádření Ministerstva zemědělství transformací Budvaru - a následnou možnou privatizací - aktivně nezabývá. A není zatím jasné ani to, jaký dopad by měl převod národního podniku na akciovou společnost na známkoprávní spory.

Petr Formánek z Patria Corporate Finance i tak odhaduje, že rozhodnutí o privatizaci Budvaru může padnout brzy. Práva na značku drží Budvar na významných trzích, například v Číně a Velké Británii, a díky tomu může být hodnota podniku enormní. Podle Formánka je správné Budvar prodat. Fakt, že se jeho možná privatizace stává předmětem politických debat, ale hodnotí jako nešťastný.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorky: Lucie Husárová a Kateřina Křenová


Novinky z Heroldu

[úterý, 27. duben 2010]

Bastard je specielní diskotékové pivo, světlý ležák s obsahem alkoholu 6,1%. Zbyly nám nějaké etikety a třetinkové lahve s uzávěrem twist off, tak se sládek František Pinkava rozhodl, že Bastarda uvaří. Je to opravdu jen retro edice, Bastarda pivovar Herold v budoucnu vařit nebude, i když je to pivečko dobré a poctivé. K dostání bude na vrátnici pivovaru Herold, kde je nepřetržitý prodej 24 hodin denně, na vybraných diskotékách a ve specielních pivních prodejnách. Seznam naleznete na webových stránkách zámeckého pivovaru Herold.

Foto

Na další fotografii je "Výtopňácký ležák", pivo které jsme stočili a opatřil speciálními etiketami pro Výtopnu Zdice, která vypravila mimořádný vlak Herold Expres. Specielní edici etiket a pivo si můžete objednat u pivovaru Herold, o podrobné informace si napište na info@pivovar-herold.cz.

Foto

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Saint Norbert IPA

[úterý, 27. duben 2010]

Jako host do našich krajin zavítalo nové pivo, které zdánlivě nemá s naší pivní kulturou mnoho společného. Skutečnost je však trochu jiná. Abychom vše pochopili, podíváme se nejprve do historie. IPA je zkratka pro India Pale Ale, což bylo první světlé pivo na světě spojované s anglickými pivovary v první polovině 19.století.

Poprvé bylo vařeno pro anglické vojáky a civilní zaměstnance v Indii. Toto pivo spojovalo vlastnosti světlého piva typu Ale a v Británii oblíbeného piva typu Bitter. Vzniklo tak polotmavé pivo s vysokou hořkostí, které dokonce inspirovalo sládky v tehdejším Rakousko - Uhersku a v Německu při vaření tehdy nových ležáků. Pivo Ale bylo silně chmeleno, protože chmel svými antibakteriálními účinky pomáhal spolu s vyšším obsahem alkoholu pivo ochránit před zkažením během dlouhé přepravy do Indie.

Časem získalo toto pivo oblibu nejen v Indii ale i doma v Anglii, a nakonec proniklo do celého světa. Dnes se nejvýraznější piva typu IPA vaří v USA (American style IPA), kde tamnější sládci dovedli tento typ piva k dokonalosti.

IPA je svrchně kvašené polotmavé pivo vařené z ječných sladů a tří druhů aromatických chmelů. V našem případě kombinujeme Žatecký poloraný červeňák a americké chmely Amarillo a Cascade. Výsledkem je polotmavá šestnácka, kombinující plnosladovou chuť vysoké hořkostí s výrazným chmelovým aroma. Pivo „IPA Saint Norbert„ budete moci poprvé ochutnat v Klášterním pivovaru Strahov 30. dubna 2010. IPA je v našich krajích vzácný host a Vy máte jedinečnou příležitost se s ním seznámit.

K tomuto speciálu jsme pro Vás připravili také několik tradičních anglických pokrmů, které budete moci ochutnat ve dnech 30.4. – 9. 5.2010.

Zdroj: Klášterní pivovar.cz


Již čtvrtým největším pivním trhem světa je v současné době Brazílie a obliba tohoto moku v zemi stále stoupá. Důkazem je toho například i pivní festival ve městě Blumenau na jihu Brazílie.

Festival je druhý největší na světě (Největší je zatím stále ještě tradiční mnichovský Octoberfest). Každý rok Brazilci zkonzumují 10 miliard litrů piva, což je o pouhou desetinu méně než v Německu.

Blumenau bylo před 160 lety založeno německými osadníky a nyní v něm žijí stovky tisíc jejich potomků. Právě oni naučili Brazilce vařit i pít pivo. Návštěvníci každoročního festivalu tak mohou v největší zemi jižní Ameriky ochutnat produkty malých pivovarů vařících zlatavý mok podle starých německých receptů.

Podle vrchního sládka Claudia José Gonzálese de Matose vyrábějí Brazilci pivo s takovou péčí a důkladností, s jakou Němci svou recepturu vaření piva po staletí uchovávali a předávali dalším generacím.

Kvalita brazilského piva letí vzhůru

Nejvíce se sice stále prodávají piva velkých pivovarů, ale obliba malých výrobců, kde převládá tradiční způsob výroby, jde rok od roku nahoru. Důvod vysvětluje sládek jednoho z mikropivovarů Pedro Paulo Moretzohn:.

Na jednu stranu malé pivovary těží z tradice města Blumenau a jeho okolí, na druhou stranu ale lidé čím dál více vyžadují rozličnost chutí a tento požadavek malé pivovary splňují," domnívá se Moretzohn. Větší oblíbě než v minulosti se těší různé pivní speciály, například ručně vyráběné černé pivo.

Přesto je ale stále nejoblíbenějším typem piva masově prodávaná vodnatá obdoba plzeňského piva s nízkým obsahem alkoholu. To by se ale mohlo brzy změnit.

Za posledních pět let jsme udělali velký pokrok. Dejte nám dalších pět let a uvidíte, jak se brazilský trh s pivem rozvine," slibuje Ligia Marcondesová, která školí budoucí sládky.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Petr Jemelka


Vzpínající se kůň navrátí, alespoň podle manažerů pivovaru Ostravar, znovu štamgastům chuť k pití piva. Vedení Ostravaru dnes oznámilo, že zcela změní nejenom logo pivovaru, ale také etikety na lahvích, půllitry i tvář hospod, které mají vývěsní štíty a vnitřní vybavení právě od Ostravaru.

Etikety

Loňský rok byl ve znamení menšího prodeje piva, pivovary prodaly v průměru o šest procent piva méně. "My jsme na tom docela dobře, náš pokles činí jen 3,7 procenta," řekl manažer Ostravaru Michal Útlý.

Logo staré

Zatímco při poslední úpravě loga pivovaru grafici jen zlehka pročísli dvěma koňům na etiketě hřívy, nejnovější změna je mnohem výraznější. "Navrátili jsme se ke kořenům a tradicím, pivovar Ostravar před rokem 1991 měl ve znaku jediného koně. Až poté tam byli dva," dodal Michal Útlý.

Logo nové

Do hospod míří skoro devadesát tisíc nových půllitrů

Podle vedení Ostravaru teď tato značka prodělává "totální" inovaci. Změní se nejenom logo pivovaru, ale také etikety na lahvích, plechovky a sklenice. "Do restaurací v nejbližších dnech zamíří osmdesát osm tisíc nových půllitrů," řekl Michal Útlý.

Skláři vyrobili pro Ostravar jeden druh půllitrů pro dvanáctistupňové a jiný zase pro desetistupňové pivo. "Poprvé v historii pivovaru nebudeme půllitry polepovat, ale název pivovaru je na sklenicích speciální metodou vypískován," řekl Pavel Barvík, mluvčí společnosti Pivovary Staropramen, kam Ostravar patří.

Sklenice

Po kraji teď jezdí několik pracovních čet, které mají za úkol během několika týdnů namontovat na průčelí stovek restaurací a hospod nové grafické symboly pivovaru Ostravar.

Vedení pivovaru zveřejnilo také informaci o tom, na kolik je zavedení nového znaku a jeho použití na zmíněných produktech stálo peněz. "Jde o přibližně patnáct milionů korun," řekl manažer Michal Útlý.

Vedení pivovaru věří, že návrat ke znaku s jediným koněm pomůže firmě také návrat k dobám, kdy se pivo značky Ostravar čepovalo po celém kraji. "Chceme na tu dobu navázat, vždyť už dnes mají Ostravar ve své nabídce restaurace od Českého Těšína až po Krnov."

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura


Před rokem při Majálesu představil nový pivovar Tambor své první pivo. O uplynulém víkendu mohli zájemci ochutnat již pátý produkt, výčepní desítku.

Degustaci a ochutnávku připravil pivovar do Hankova domu a spojil ji s hudebním programem. U vchodu vítal příchozí Švejk band z Plzně. Uvnitř si mohli hosté koupit půllitry a propagační předměty. Velký zájem byl také o trička. Poprvé se tu nabízela i novinka, pivo Tambor v klasických půllitrových lahvích. „Budeme je prodávat od posledního dubna v našem pivovarském šenku,“ prozradil Nasik Kiriakovský.

Moderátor večera Jarda Kratina připomněl nejprve historii pivovarnictví ve městě. Potom se ujal slova majitel pivovaru Nasik Kiriakovský, který hovořil o současnosti. Město zastupoval místostarosta Vasil Biben, který zdůraznil podporu města novému pivovaru, který šíří jeho jméno po celé republice. Dalším hostem večera se stal ředitel Deníku Východní Čechy, Karel Tejkl. Ten vyhlásil výsledky internetové soutěže, při které vybírali čtenáři Deníku z více než osmdesáti názvů. Nakonec zvítězilo jméno Dvorák, druhý byl Dvorbor a třetí skončil Tambůrek. Karel Tejkl také připomněl, že Dvůr Králové, na rozdíl od Hradce Králové, má vlastní pivovar.

O hudební stránku večera se kromě Švejk bandu postarala především country skupina Phobos, kterou přišla podpořit velká skupina příznivců. Jako další hrál Swing sextet z Náchoda a Griotte Trio ze Dvora Králové.

Mezi tím mohli návštěvníci akce soutěžit v rozpoznávání druhů piva, ve vědomostních otázkách o pivovaru Tambor a nakonec v otevírání lahvového piva na čas. Zaplněný sál Hankova domu se bavil dlouho do noci.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek


U příležitosti konání 5. ročníku pochodu Krajinou barona Ringhoffera proběhlo předání peněžitých darů obci Velké Popovice. Celkem 500 000 Kč obci věnoval Pivovar Velké Popovice.

Foto

Obec Velké Popovice od pivovaru obdržela dva peněžité dary v celkové hodnotě 500 000 Kč. První poukázka ve výši 200 000 Kč je určena na dostavbu venkovního dětského hřiště a prolézaček v obci Velké Popovice, dále na značení a navigaci pro návštěvníky obce Velké Popovice a na rozšíření cesty k hrázi rybníka. Druhá poukázka ve výši 300 000 Kč podpoří nákup pozemku pro realizaci pěší trasy od benzinové pumpy k hrázi pivovarského rybníku, dále vypracování projektu zpracované studie kruhového objezdu. Bez povšimnutí nezůstane ani základní škola v Popovicích, kde peníze poslouží ke zlepšení hygienických podmínek – nákupu umyvadel.

Peněžní podpora, kterou Velké Popovice od pivovaru obdržely, je naplněním dlouhodobé vzájemné spolupráce, která byla deklarována již v roce 2008. Na základě této deklarace spolupracuje náš pivovar a obec Velké Popovice na podpoře cestovního ruchu, kulturních a společenských vztahů, ochraně životního prostředí, rozvoji komunitní činnosti a dopravy,“ vypočítává okruh spolupráce manažer pivovaru Velké Popovice Jaroslav Hacko.

Samotné předání peněžitých darů proběhlo v areálu Velkopopovického pivovaru, kde hned po předání šeků program pokračoval křtem kůzlat narozených před několika týdny v pivovaru místnímu maskotu, kozlovi Oldovi. Kmotrem kůzlat se stal vrchní sládek pivovaru Jiří Fusek.

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Predaj nealkoholického piva v Česku sa "zastavil". Jeho odbyt sa vlani, prvýkrát po rokoch strmého rastu, prepadol. Predaj rôznych značiek nealkoholického piva sa v ČR minulý rok znížil medziročne o 6000 hektolitrov (hl) na 568.000 hl. Pritom až doposiaľ konzumácia tohto druhu piva rástla aj v rokoch, kedy sa pivu ako celku nedarilo, konštatujú dnes Hospodářské noviny.

Pivo s minimálnym až nulovým obsahom alkoholu dnes v Česku varí 25, čiže viac ako polovica pivovarov.

Celkovo pivovary v Českej republike vlani vyprodukovali zhruba 18,6 milióna hl zlatého moku, čo predstavuje medziročný pokles o 6 %. Pre väčšinu podnikov je tak mierne klesajúci odbyt nealkoholického piva stále príležitosťou na trhu. Spotreba ostatných druhov pív, teda výčapných, ležiakov aj špeciálnych pív - klesá totiž citeľne rýchlejšie.

Zdravší životný štýl, prísnejšie postihy vodičov, ale aj väčšia kvalita nealko pív spôsobili, že si tento nápoj získal viac ako 3-% podiel na českom trhu. Pritom ešte pred desiatimi rokmi mal zhruba 0,5-% podiel. V Európe sa jeho podiel na trhu blíži k 5 %.

Zdroj: HN online.sk | TASR


Známé loutky do pivovaru vezou kamiony

[pondělí, 26. duben 2010]

Do prostor třeboňského Pivovaru Bohemia Regent míří unikátní výstava animovaného filmu Aurela Klimta, jejíž část byla představena před časem ve Španělsku.

Foto

Převoz slavných loutek, plakátů, rekvizit a celých scén animovaných filmů začal v neděli a v pondělí je bude čelný představitel českého animovaného filmu Aurel Klimt osobně v prostorách třeboňského Pivovaru Bohemia Regent instalovat.

Výstava loutek z filmů Aurela Klimta byla před časem představena ve Španělsku, ale ne v takovém rozsahu, jako bude právě v Třeboni. Takové množství exponátů ještě najednou nikam necestovalo, takže zatím se plní jeden kamion a možná se naplní i druhý,“ uvedl včera v podvečer organizátor doprovodných programů nového festivalu Anifilm Jiří Trnka.

Výstava totiž vznikla ve spolupráci s Pivovarem Bohemia Regent a Mezinárodním festivalem animovaných filmů 2010 – Anifilm. Její vernisáž se uskuteční 28. dubna v 17 hodin, tedy v den zahájení Anifilmu, ale potrvá až do konce srpna. Seznam vystavovaných děl čítá podle Jiřího Trnky okolo třiceti stran formátu A4.

Exponáty sváží Aurel Klimt ze tří míst najednou – z pražského divadla Minor, z muzea v Nymburku a z Malešova u Kutné Hory, kde má Aurel Klimt své Studio Zvon,“ doplnil Jiří Trnka.

Pro třeboňský pivovar bude výstava znamenat hned dvojí premiéru. Bude totiž zcela mimořádnou výstavou v prostorách bývalé sladovny.

Výstavní prostory zahrnují tři místnosti, ve kterých býval uskladněn ječmen, ve druhém nadzemním podlaží sladovny. Měsíc jsme je připravovali, ale snažili jsme se zachovat původní charakter a atmosféru, do které se bude expozice báječně hodit. Trámy i dřevěná podlaha jsou původní a zábradlí nám zhotovil umělecký kovář Pavel Tasovský,“ vysvětlila ředitelka Pivovaru Bohemia Regent Andrea Stasková.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autorka a foto: Stanislava Koblihová


Plzeň, jak má být

[pondělí, 26. duben 2010]

Po obloze nad plzeňským pivovarem se honí černé mraky. Prší, ale práce nepočká. Bednáři totiž z devět kilometrů dlouhého sklepení vyvalili sudy a smola se už začala vařit.

Šest silných chlapů se opírá o téměř půltunový dubový pivní sud. „Točíme, točíme. Už dost, to stačí,“ křičí šéf pivovarských bednářů na své muže. „A teď se do toho pořádně opřete, ale dejte bacha,“ volá dirigent náročné a celkem nebezpečné operace. Šest mužů v modrých montérkách se zapře o obří, třicetihektolitrový sud a přes dno ho začnou kutálet po pivovarském nádvoří. S vypětím všech sil se mužům podaří sud překlopit sedmkrát. Pak se s rachotem zastaví a ještě chvíli se na břichu pohupuje.

Jsme v Plzeňském Prazdroji, kde se už od čtvrté ranní sedm posledních českých bednářů lopotí s obrovskými dubovými sudy. Většinu z nich i vlastnoručně vyrobili. Úkol na dnešní den je jasný: všech dvacet dva velkých sudů vyvalit z pivovarského sklepa, otevřít, vypálit z nich starou smolu, nalít novou a se sudem pořádně zakoulet. Tak, aby nová smola pokryla a vydezinfikovala celý vnitřek sudu. Nyní ale bednáři sud natlakovaný horkou smolou a kouřem dovalili zpět ke kládě, o kterou ho zapřou. „A teď to bude velmi zajímavé. Běžte se podívat,“ pobízí mě bednářský mistr. V uctivé vzdálenosti obíhám sud a bednářskou partu. Jeden z nich bere do ruky kramli a velké kladivo. Kramli zatluče do středu pět centimetrů široké dřevěné zátky na břiše sudu. Chlapík se vahou těla zapře do kramle a trhne. Prásk! Dřevěná zátka se roztrhne a její třísky vyletí spolu s kouřem a rozžhavenou smolou do dvacetimetrové vzdálenosti. „To byla ale šupa,“ smějí se bednáři a okolo stojící zaměstnanci pivovaru, kteří se na událost přišli také podívat.

Je to poslední pivovarská bednářská parta nejen v Česku, ale možná i v celé Evropě,“ vypráví později v útulně zařízené kanceláři Jindřiška Eliášková, šéfka péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji. Vyrábět velké pivovarské ležácké sudy a pečovat o ně je velká věda. „Naše sudy jsou dělané z dubových dužin. Jejich síla je více než sedm centimetrů. A postavit z tak tvrdého materiálu nový ležácký sud trvá naší partě bednářů měsíc,“ zasvěceně vypráví paní Eliášková z rodu právovárečného (tedy rodiny, která měla privilegium vařit pivo).

Smola made in USA

Pivovarské sudy musejí vydržet obrovské tlaky. Právě proto je ze všeho nejdůležitější výběr dřeva. „Dříve pivovar kupoval dřevo na sudy výhradně na Podkarpatské Rusi, kde byly nádherné dubové lesy. Teď dřevo nakupujeme od dvou dodavatelů, kteří nám volají, jakmile kvalitní dřevo seženou. Je to náročné, protože to musejí být staleté, a navíc velmi zdravé stromy. Dříve se ještě používal buk, ale ten neměl zdaleka takovou výdrž jako sud z dubu. Přece jen je sud pořád ve vlhku a v zimě,“ říká Eliášková. Fošny, z nichž se sud vyrábí, proto musejí splňovat celou řadu přísných kritérií. „Musejí mít určitou délku, tloušťku a hlavně ve dřevě nesmějí být žádné suky. Navíc to nesmí být dřevo ze stromů kácených na podzim, ale ze stromů pokácených těsně před začátkem jara,“ popisuje Eliášková. Sud vyrobený z tak kvalitního dřeva ale pivovarským vydrží při dobré péči i sto let. „Ve sklepě pořád používáme sudy staré osmdesát let. A jsou úplně v pohodě,“ potvrzuje bednářský mistr. „Pro Plzeňský Prazdroj ale platí zásada, že po každém ležení (zrání piva v sudu) sud musí ven na vzduch, musí se odpožahnout (vypálit a vylít starou smolu), nově vysmolit, umýt a vrátit zpět do sklepa,“ říká Eliášková.

Také smola, jíž se sudy smolí, není obyčejná smola, kterou se umažete, když jdete do lesa pro dřevo. „Používáme speciální sekvojovou. Pivovar ji vždy kupoval v USA. K tomu se váže i příhoda, kdy Státní bance československé ještě za hluboké totality zbyly devizové prostředky. Nám proto nabídla, zda nechceme něco koupit ze Západu. Pivovarští tehdy řekli, že nakoupí smolu. Jenže ji nakoupili za celou částku, která bance zbyla, a my tak máme zásoby smoly na dlouhá léta dopředu,“ směje se Eliášková. Dříve, když pivovar používal na zrání piva ve sklepích jen dřevěné sudy, byl celý proces odpožahování a smolení částečně mechanizován. „Byla by celkem dřina, dělat to všechno ručně. Mechanizovaná linka se ale zrušila a naši bednáři to dnes dělají klasickou středověkou metodou,“ vypráví Eliášková. Sklepy se v Plzeňském Prazdroji definitivně zavřely někdy v polovině devadesátých let. Bednáři tehdy byli takzvaně na propuštění. Pivovarským nadšencům se ale podařilo bednářské řemeslo zachránit. „Ve sklepě jsme zřídili pivovarský skanzen a zachovali tradiční výrobu. Jednak pro turisty, ale hlavně jako zpětnou kontrolu kvality piva pro naše sládky. Tak přesně víme, že moderně uvařené pivo chutná úplně stejně jako to, které vyrobili naši dědové před sto lety,“ říká Eliášková. ?

***

Bednáři, Bečváři

Řemeslo bednářské se rozděluje na bečváře, bednáře, neckáře, korytníky a pouzderníky.

Bednáři se od bečvářů odlišují tím, že bednář vyráběl běžné dřevěné nádoby z měkkého dřeva – například štoudve, vany, škopky, bečky, džbery a další předměty. Bečvář naopak dělal sudy, bečvy z velmi tvrdého dřeva, hlavně pak bukového a dubového.

Bečváři vyráběli hlavně sudy ležácké, což byly ty na tisíc až deset tisíc litrů, a sudy transportní, tedy na deset až osm set litrů. Dnes se bečvářům říká bednáři, protože ostatní řemesla už zcela zanikla.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Bedřich Kratochvíl


Čarodějnice sice podle data připadají až na příští týden, ale v pardubickém pivovaru Pernštejn se budou slavit už zítra. Navíc zde budou moci návštěvníci poprvé ve velkém ochutnat nové pivo Ozzobír.

Jeho název souvisí s hlavní postavou televizního seriálu Comeback Ozzákem. Oficiálně ho také pokřtil jeho představitel herec Martin Dejdar.

Program v pardubickém pivovaru začne zítra ve 14 hodin. Jeho hlavní hvězdou bude Petra Černocká a její Saxana. Vystoupí kapely Stresor, Pernštejnka a Doklobouku, nebude chybět pálení čarodějnic na velkém ohni, opekání buřtů a pro děti nafukovací hrady, trampolína, loutkové představení. Na akci bude probíhat také soutěž o nejkrásnější kadeřnici.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Den s Primátorem 2010

[pátek, 23. duben 2010]

Již po několikáté proběhnou v areálu pivovaru PRIMÁTOR v Náchodě pivní slavnosti. Termín je stanoven na sobotu 22. května. Vše vypukne v 10.00 hodin a rozhodně je se na co těšit.

Jedna z největších akcí na Náchodsku vyžaduje dlouhodobou přípravu, pečlivé plánování a hlavně nadšení organizačního týmu. „Stejně jako v loňském roce se celá akce pořádá ve vlastní režii pivovaru s nemalou pomocí firmy MODEROVANI.cz, která se na Dnu s Primátorem podílí již od samého začátku. V současné době máme potvrzeny všechny interprety a začínáme se samotným organizováním akce a personálním zajištěním.“ řekla manažerka projektu Veronika Jansová.

Program v letošním roce bude jak jinak než nabitý. Mezi prvními oslovenými interprety byla skupina Heebie Jeebies, která v loňském roce měla největší ohlas. Jejich Podkrkonošský folklórně ska-punk´n´rollový cirkus si své fanoušky našel i mezi návštěvníky slavností. Jednoznačný impuls pro organizátory, proč ji zařadit do nabitého programu i letos. Dalším potvrzeným interpretem je skupina Skapollo, stylově velmi blízká první zmiňované kapele. V letošním roce poprvé v Náchodském pivovaru. Aby si přišli na své i zastánci jiných hudebních stylů, zajistili organizátoři i další kapely. Třeba skupina Tři sestry revival banda, jejichž vystoupení jsou nejen polaskáním uší fanánkovskými superšlágry, ale i kabaretem a směsicí kreativních pohybových variací a neotřelých mixů třísestrovské muziky. Těšit se můžete na kapelu YoYo Band v čele s Richardem Tesaříkem. Určitě zazní jejich hity Jedem do Afriky, To mě láká nebo Rybitví. Do Náchoda zavítá také Jaroslav Uhlíř, výrazná osobnost české hudební scény, skladatel populární a filmové hudby. Jistě uslyšíme písničky ze známých pohádek a filmů jako jsou Tři veteráni, Ať žijí duchové, Princové jsou na draka,…

Jako jeden z dalších interpretů potvrdil svou účast také Xindl X. Pražský rapper s kytarou, který se pokouší nalézt nový přístup k českému písničkářství. Na Dnu s Primátorem se určitě potkáte také se skupinou Nightwork v čele s Vojtou Dykem a účast přislíbila také plzeňská skupina Mandrage s hitem „Hledá se žena“.

Každoročně je součástí dne otevřených dveří také bohatá tombola a pro pivní nadšence organizátoři v letošním roce připravili několik soutěží o zajímavé ceny. Malou změnou oproti minulým ročníkům je zavedení symbolického vstupného ve výši 50,- Kč. Jako kompenzaci dostane každý platící návštěvník poukázku na nápoj dle vlastního výběru zdarma. Děti do 130 cm mají vstup zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod


Tvrdí, že pivo stvořilo lidskou civilizaci a že je nejzdravějším nápojem. „Pít bychom ho měli všichni, bez rozdílu věku, od rána do večera. Přidané do ranní ovesné kaše až po džbánek na dobrou noc,“ říká pivní expert Jaroslav Novák, autor knihy Dějiny piva a majitel nejrozsáhlejšího pivního archivu u nás. A nelítostný kritik české pivní kultury.

Foto

Vaše tvrzení o prospěšnosti piva zní jako hyperbola pivaře. Neohrožuje ve skutečnosti přílišné pití piva zdraví?

Naopak, ohrožuje nás to, že ho pijeme málo. V civilizovaných zemích umírají téměř tři čtvrtiny populace na poruchy kardiovaskulárního systému. Všechny vědecké výzkumy jednoznačně prokazují, že by sedm lidí z deseti neumřelo na poruchu cév či srdce, kdyby pravidelně v malých dávkách pili pivo nebo jiný alkohol. Má totiž schopnost neuvěřitelně zpružnit cévy a chránit je před kornatěním.

Tvrdíte, že alkohol není škodlivý?

Říkám pouze, že pivo nemá v dávce do dvou litrů denně žádné škodlivé účinky. Lékaři vám navíc prozradí, že zatímco před lety byly zkornatělé tepny u dětí rarita, dnes je to samozřejmost. Zásadní negativní vliv má přitom mléčný tuk, cukry či bílá mouka.

Takže by podle vás navíc měly pít pivo i děti?

Nealkoholické pivo je pro dítě nejlepší nápoj. Spolu s energií díky němu získává minerální látky včetně vápníku, ale ve stravitelnější formě než v mléku. Pivo neobsahuje alergeny jako mléko ani nebezpečný mléčný tuk. Doporučovat dětem pivo zní dnes divně, ale uvědomte si, že až do 18. století bylo v Evropě denním nápojem celé rodiny. Pivo je skutečně nejzdravější tekutina po mateřském mléku.

Češi pivo neumějí pít

Nedávný průzkum ukázal, že Češi považují svou pivní kulturu za nejvyspělejší na světě. Oprávněně?

Pokud jde o kulturu pití piva, jsme asi tak v době kamenné. Lidé znají jen jeden pivní styl, světlé spodně kvašené pivo plzeňského typu. Většina národa pije jen tu svou značku, což je obvykle průměrné tovární pivo, bez jakékoli osobitosti či charakteru. A samotná kultura českého pití spočívá buď v chlastání v hospodě u fotbalu, nebo doma u televize.

Jak by to mělo vypadat?

Kultura přeci duševně i emočně obohacuje. Tím chci říci, že k určité příležitosti si vyberu správné pivo, ve správné teplotě, v ušlechtilé sklenici vytvořené přímo na míru danému charakteru nápoje.

Konkrétně?

Třeba sychravý prosincový večer u roztopeného krbu je ideální pro vánoční, svrchně kvašené tmavé silné pivo v číši ve tvaru kalichu. Můžete sedět, rozjímat, a jak se vám ve dlani bude ohřívat ušlechtilé pivo, bude každý doušek jiný. To pivo vám bude ve dlani rozkvétat jako růže. Může to být vánoční Delirium Tremens, ale stejně tak světlý triple Scaldis Noel.

Foto

Na zahnání žízně v horkých dnech se zase hodí...

Lehká pšeničná piva. Anebo lehká piva mexického typu jako Corona nebo Indio. Kombinují se s vymačkanou šťávou z limetky a navlhčený okraj sklenice se otiskne v soli. Zní to strašidelně, ale dohromady to dává úžasnou chuť. Tenhle mexický zvyk ostatně inspiroval hippies k rituálu pití tequilly se solí a citronem. Sami Mexičané ji pijí minimálně a samozřejmě bez citronu a soli.

Navzdory vší kritice obyvatelům Česka nevezmete, že pořád pijeme nejvíc piva na světě.

Jen když přimhouříme obě oči, kdyby bylo Bavorsko samostatný stát, strčí nás do kapsy. V Čechách se pijí alkoholicky slabá piva. Belgičané i Němci mají v portfoliu piva až násobně silnější. Je jasné, že se to pak projeví na vypitých litrech. My jsme barbaři, kteří hledí na kvantitu, nikoli na kvalitu.

Leckoho teď nazvednete ze židle.

Češi netuší, co za poklady pivovarský svět skrývá. Třeba skvělá ročníková piva Kasteel Quadrupel, ročník 2002 je balzám srovnatelný s nejlepšími portskými víny. Láhev se pořídí za dvě tři stovky. Originální šampaňské pivo Deus zrající rok ve sklepích v Champagne je do tisícovky. Oproti "tuctovému" vínu je to úžasný poklad a k jídlu ho servírují nejlepší světové michelinské restaurace. O amerických ječných vínech nebudu ani hovořit. To je velká neznámá i pro širší Evropu.

Nejrozmanitější piva skrývá váš pivní archiv. Čím se může pochlubit?

Mám jenom unikáty, nejsilnější piva světa, se 40 procenty alkoholu. Těch se v poslední době vyrojilo několik, ta procenta však byla získána trikem, vymražením vody. Mám ale také nejdražší a nejsilnější pivo podle poctivého měřítka, jen díky hlubokému prokvašení. Je to Sam Adams Utopias 2007.

Kolik procent má?

Sedmadvacet. Bylo ho vyrobeno jen 8 tisíc lahví. Je to unikátní cuvée z několika barikových patnáctiletých piv. Utopias považuji za skutečného držitele rekordu. Na víc procent alkoholu pivo ještě nikdy nikdo neprokvasil.

Pivní expert

Jaroslav Novák se narodil v září 1967 ve Svitavách. Napsal kritické celosvětové Dějiny piva, založil první společenský časopis o pivu Pivní magazín. Nejlepší a nejušlechtilejší pivo planety plzeňského typu, které zatím ochutnal, je podle něj pilsner Samuel Adams Boston Lager.

Zdroj: XMAn iDnes.cz | Autor: Rod Kodesh | Foto: Jiří Švorc


Kosteleckém pivováru se od dneška až do neděle koná gastronomická akce Mezi Kořením. Pro návštěvníky je připravena řada pivovarských specialit.

Sex je koření života a koření je základ dobrého dlabance! Přijďte se o tom přesvědčit nastávající aprílový víkend, kdy pro Vás kostelečtí gastrosexuálové nakoření celou řadu pivovarských specialit.

Foto

Akce Mezi Kořením se koná od pátku 23. dubna až do neděle 25. dubna v pivováru v Kostelci nad Černými lesy.

Dobroty z masa

K mání budou různé pečínky, bůčky, jehněčí a další masa na šalvěji, rozmarýnu, bobkovém listu, dobromyslu, majoránce, kmínu, zázvoru, pepři a jiných kořeních.

Foto

V sobotu budou v Kostelci na pivovarském dvoře grilovat krocana na tymiánu a účast přislíbila mimo jiné i kněžna z Rychnova nad Kněžnou! Pivovarská zahrádka bude otevřena před hostincem i ve dvoře.

A patrně přijde i harmonikář...

Venkovní posezení

Část pivovarského dvora byla vyčleněna pro účely venkovního posezení hostince. V klidu od ruchu silnic obklopeni pivovarským industriálem si můžete vychutnat nějaké to pivo či něco jiného.

Foto

Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy

Pivovarské muzeum je otevřeno každou sobotu od 15.00. Exkurze trvá cca 60 minut a zahrnuje malé občerstvení. Minimální počet návštěvníků je 6 a vstupné je 70,- Kč.

Foto

Budovy černokosteleckého pivovaru jsou z hlediska pivovarské historie zachované včetně původních technologií.

Původní pivovarské objekty jsou z roku 1840 a zásadní přestavba na parní pohon proběhla roku 1897. Nedílnou součástí pivovarského muzea je rozsáhlá databáze informací o zaniklých pivovarech Čech, Moravy a Slezska.

Zdroj: Říčansko.info | Autorka: Kateřina Davidová


Zatímco velké pivovary v České republice, vlastněné nadnárodními společnostmi, hlásí za uplynulé měsíce významný pokles prodeje piva, hlinecký Rychtář zaznamenává opačný trend. Zdálo by se, že 14% nárůst prodeje v posledním čtvrtletí loňského roku je maximum, kterého může pivovar dosáhnout. Nicméně výsledky produkce za první čtvrtletí roku 2010 jsou ve srovnání s minulým rokem dokonce o 30 % vyšší.

Vsadili jsme na tradici a poctivý přístup k vaření zlatavého moku bez používání technologií HGB (ředění piva vodou) a CK tanků. Že to bylo rozhodnutí správné, dokládají naše obchodní výsledky,“ říká obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová.

Strmý růst prodeje potvrzuje stoupající oblibu piva RYCHTÁŘ u spotřebitelů, kteří se v poslední době čím dál více vracejí k tradičně vařeným pivům. Rok 2009 znamenal vstup nového vlastníka pivovaru, společnosti K Brewery. Její obchodní strategie vytvořila prostor pro rozsáhlou expanzi piva Rychtář i do jiných regionů v ČR (např. na Olomoucko, Ostravsko, Plzeňsko či Karlovarsko).

Nejprodávanějším pivem z produkce hlineckého pivovaru nadále zůstává Rychtář Premium, následují piva Rychtář Standard, Rychtář Klasik a velkou oblibu získává v poslední době také nefiltrovaný Rychtář Natur.

V loňském roce uvařil Pivovar Rychtář přibližně 80.000 hl piva, v plánu na letošní rok je to již téměř 100.000 hl. Takové zvýšení produkce vyžaduje pochopitelně řadu změn a nemalé investice do výroby, které jen v letošním roce dosáhnou 12 milionů korun. V plánu je především rozšíření kapacit ležáckých prostor.

Změny čekají i lahvové pivo. Statistická čísla jeho prodeje vypovídají o stabilní produkci, nicméně jen s 20% podílem na celkovém počtu hektolitrů vyrobeného piva. I proto je stáčecí linka lahví v provozu jen jeden či dva dny v týdnu. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o jejím odstavení - pivo se bude na stáčení vozit do sesterského pivovaru v Jihlavě. Ta zajistí i stabilně vysokou kvalitu piva. V této souvislosti dojde rovněž k úpravám etiket, které budou malým kamínkem v celkové mozaice všech změn a inovací, které se v pivovaru již realizují nebo v nejbližší době realizovat budou.

Všechny změny a vylepšení mají jediný cíl, a tím je vyšší kvalita piva i služeb, které poskytujeme“, říká Lenka Vedrová.

Pivovar Rychtář v Hlinsku v Čechách vaří pivo již od roku 1913. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Pivovarnická společnost K Brewery v současné době ovládá a úspěšně provozuje celkem 7 menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter), ve Vysokém Chlumci a v Černé Hoře.

V portfoliu značek nalezne zákazník vedle světlých výčepních piv a ležáků také řadu speciálů – od polotmavých přes vícestupňová piva až po tmavé ležáky a nealkoholická piva. Skupina rovněž nabízí široký sortiment nealkoholických nápojů z Pivovaru Černá Hora.

Jako svou vlajkovou loď a se sloganem „Šlechtic mezi pivy“ představila loni v říjnu společnost K Brewery prémiový ležák Lobkowicz Premium, který se vaří v protivínském pivovaru dle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes vlastní síť distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Černé Hoře, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku, Karlovarsku a Plzeňsku.

Majoritní podíl ve skupině má známý majitel luhačovických lázní a dalších firem Martin Burda společně s finančníkem Grzegorzem Hótou. Své minoritní podíly mají ve skupině také Zdeněk Radil, působící dnes také ve funkci generálního ředitele K Brewery, a podnikatelka Eva Kropová.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Plzeňský Prazdroj dokončil iniciativu komunikující čistotu českého piva. Důležitost kvality, čistoty českého piva a zachování pivovarských tradic bude i nadále zdůrazňovat ve své průběžné komunikaci.

Iniciativa začala 31. března a byla plánovaná přibližně na jeden měsíc. Na setkání generálního ředitele Plzeňského Prazdroje s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven, kde se projednávaly různé oblasti spolupráce Plzeňského Prazdroje a ČSPS, se mimo jiné dohodlo ukončení této iniciativy o několik dní dříve. Iniciativa splnila svůj cíl, kterým bylo komunikovat tradiční složení českého piva a kvalitu piv Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeňský Prazdroj ukončil kampaň Za čisté české pivo, kterou vedl na speciálně založené webové straně. „Děkujeme všem, kteří nás podpořili,“ pouze toto sdělení obsahuje web, který ještě včera fungoval. Mluvčí Prazdroje Jiří Mareček zatím nepotvrdil, zda znamená stopnutí webové strany znamená konec celé mediální kampaně. Tu velmi kritizovali ostatní pivovarníci. Žatecký pivovar kvůli chování Prazdroje vystoupil z Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) a ke stejnému kroku se chystali i další.

Předseda ČSPS František Šámal minulý týden vyzval generálního ředitele a předsedu Plzeňského Prazdroje Douglase Brodmana, aby pivovar okamžitě přestal s kampaní, která poškozuje celý obor. A pohrozil Prazdroji vyloučením ze svazu, pokud by ve svém tažení, prezentovaném jako boj proti chemii v pivě, pokračoval.

K iniciativě za čisté české pivo se na webu, spuštěném 31. března, přihlásilo během zhruba 1880 lidí. Ze stránky pivovar postupně stahoval některé texty. Zmizely například názory odborníků na preparát tetrahop, kvůli němuž Prazdroj kampaň rozpoutal.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová


Známou teorii o šesti stupních odloučení, které jsou mezi jakýmikoli dvěma lidmi na světě, využila ve své interaktivní kampani australská značka piva Tooheys Extra Dry.

Foto

Zadání

Výrobce piva Lion Nathan chtěl udržet stávající image Tooheys Extra Dry jako svěží, mladé a inovativní značky.

Úkolem kampaně bylo dosáhnout větší interakce značky se zákazníky, vyvolat v nich zaujetí pro značku a samozřejmě zvýšit prodeje.

Foto

Řešení

Agentura BMF vytvořila kampaň zaměřenou na cílovou skupinu mladých lidí ve věku 18 – 24 let. Ti byli vyzváni, aby vytvořili video, ve kterém prozradí, kdo je jejich idolem, s nímž by si chtěli zajít na pivo, a proč.

Mohli si zvolit jakoukoli osobou na světě, a pokud byli vybráni, dostali za úkol ověřit platnost teorie zvané „Six degrees of separation“ (Šest stupňů odloučení). Podle této teorie je každý člověk na světě spojen s jakýmkoli dalším člověkem prostřednictvím řetězce maximálně šesti sobě navzájem známých lidí.

Podívejte se na video ke kampani:

Do kampaně se zaregistrovalo více než 1 500 lidí, z nichž byly vybrány čtyři osoby, které se vydaly na „cestu za svým idolem“.

Prostřednictvím maximálně pěti lidí, které pozvali na pivo, se měli účastníci akce během osmnácti dní dostat k vytoužené osobě. Šesté pivo pak měli vypít se svým idolem.

Své putování po celou dobu natáčeli na kameru a na konci z nahrávek vznikla videa, která byla distribuována prostřednictvím mnoha mediálních kanálů.

Zároveň z nich byl vytvořen celovečerní film „Six Beers Of Separation”, který byl promítán v kinech a vysílán prostřednictvím pay-per-view TV.

Přes 150 tisíc DVD s filmem bylo rozdáno za nákup balení Tooheys Extra Dry.

Foto

Výsledek

Kanál kampaně na YouTube se stal pátým nejodebíranějším v australské historii.

Společnost Lion Nathan dosáhla svého cíle zvýšit interakci zákazníků se značkou Tooheys a především se jí podařilo zvýšit celkový prodej o 9,5 %. Podíl značky na trhu se zvýšil o 15 %.

Všem čtyřem účastníkům se prostřednictvím pěti piv podařilo potkat svůj idol a dát si s ním jedno Tooheys Extra Dry.

Zdroj: iDirekt.cz


Druhému největšímu pivovaru na světě SABMiller stoupl ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí objem prodeje piva o dvě procenta. K růstu přispělo oživení poptávky na rozvíjejících se trzích Afriky, Asie a Latinské Ameriky a dřívější Velikonoce. Za celý fiskální rok do konce března 2010 zůstal objem prodeje beze změny. Společnost, které patří mimo jiné Plzeňský Prazdroj, to uvedla v dnešním prohlášení.

Výsledky překonaly odhady analytiků, kteří očekávali čtvrtletní zvýšení prodeje bez zahrnutí nových akvizic jen o půl procenta. Objem prodeje piva v Evropě klesl ve čtvrtletí o pět procent a ve Spojených státech o čtyři procenta. Za celý rok se prodej v Evropě snížil o procento a v USA o 2,3 procenta. V Africe se naopak celoroční prodej zvýšil o šest procent, v Asii o pět procent a v Latinské Americe o tři procenta.

Podle analytiků jsou údaje o prodeji velmi optimistické a přinášejí naději, že výsledky hospodaření za tři měsíce do konce března budou příznivé. Až 85 procent zisků skupiny pochází z rozvíjejících se trhů, jako jsou Jižní Afrika, Kolumbie, Polsko a Čína. SABMiller zveřejní výsledky hospodaření 20. května, napsaly agentury AP a Reuters.

SABMiller vlastní mimo jiné značky Miller Lite, Peroni, Castle nebo Grolsch. Součástí skupiny SABMiller je největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj se značkami Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast. Na Slovensku SABMiller kontroluje pivovary Šariš a Topvar.

Zdroj: Gastrotrend.cz


Situace okolo chýnovského pivovaru už hraničí s obecným ohrožením. Tak ji alespoň popsal vedoucí místního obvodního oddělení policie Miroslav Peroutka. Ten dal také na město podnět k urychlenému řešení.

Foto

Letošní sněhová nadílka zapříčinila pád kusu střechy v neobydlené a chátrající části objektu pivovaru. „Nemůžu se spokojit s tím, že někdo řekne, že to dál padat nebude. Výtahová věž je dost nakloněná a bezpečně to rozhodně nevypadá. Chtěl jsem po městě, aby začala situaci nějak intenzivněji řešit,“ uvedl Peroutka. V blízkosti pivovaru je totiž i dětské hřiště, parkoviště a z druhé strany vede hlavní silnice.

Nemusí padnout hned celá střecha. Stačí když spadně někomu na hlavu jedna taška a já nechci tuhle možnost ani připustit. Tam už to hraničí s obecným ohrožením, ale město ještě s podáním trestního oznámení váhá. Pokud se v dohledné době nezačne něco dít, začneme to šetřit,“ dodal náčelník.

Město napsalo majiteli už dvě výzvy a předalo věc stavebnímu úřadu. Stanislav Valek nejdříve na dopisy nereagoval. Ve středu se ale konečně dohodl se stavebním úřadem na schůzce. Ta by se měla uskutečnit příští týden.

Když to půjde, rádi bychom začali příští týden i se samotnou demolicí. Nebude to ale nic jednoduchého. Na dalším postupu se chci domluvit s úřadem,“ přislíbil zjednání brzké nápravy Valek. Dodal, že na jeho velkolepých plánech, které s budovou má, se tímto nic nemění. „Naopak. Nečekaně se vše akorát urychlí,“ míní majitel. Ten se Deníku nedávno svěřil s tím, že zde počítá s vybudováním multifunkčního turistického zařízení s wellness centrem.

To ale příliš nekoresponduje s tím, že realitní kanceláře nabízejí pivovar na prodej, a to za třináct milionů korun.

V tuto chvíli by ale Chýnovským stačilo, aby majitel odstranil část stavby, která hrozí zřícením. V opačném případě se radnice chystá demolovat na vlastní náklady, které by následně po Stanislavu Valkovi soudně vymáhala.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová | Foto: Stanislava Valeka


Město musí počátkem srpna žít muzikou mnohem víc než kdy předtím. S tímto předsevzetím dospěli pořadatelé Bernard Festu k průlomovému rozhodnutí. Vůbec poprvé otevřou hned dvě hudební scény.

Naším dlouhodobým záměrem je rozšířit festival po městě, nabídnout posluchačům komornější alternativu k hlavní scéně na náměstí,“ vysvětlil spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard dohodu o využití Štočkova Dvora, kde zahraje první srpnovou sobotu pětice převážně regionálních kapel.

Šance i pro mladé

Šanci dostanou také humpolečtí Pátrači. Na svoji dvouhodinovku se poctivě připravují již nyní. „Skutečnost, že jsme dostali příležitost, nás pochopitelně těší. Zkoušíme dvakrát týdně, máme nové vokalistky. Chceme, aby vystoupení mělo tvář,“ pravil kytarista a zpěvák Martin Hašek, který také prozradil, že jednou by si Pátrači hrozně rádi zahráli i přímo na hlavní scéně.

Na bernardovskou nabídku rád přikývl také samotný majitel Štočkova Dvora Milan David. „Pro všechny to může být docela zajímavé zpestření. Navíc je to nastavené tak, že pokud na náměstí bude hrát rocková kapela, tady ji doplní country, aby si lidé mohli vybrat,“ řekl David.

Jeden lístek postačí

Na rozdíl od dvoudenního programu na hlavní scéně to ale bude na dvoře tiskárny „žít“ pouze v sobotu.

Bubenická parta jménem Barrel Battery přitom zahájí svoji produkci právě na náměstí, odkud se posléze vydá na Dvůr. „Může to být i trochu kontraproduktivní, protože se nám mohou lidé rozutéci. Každopádně to chceme vyzkoušet,“ dodal Bernard. Mezi novinky patří i zavedení jednotné dvoudenní vstupenky, jejíž pomocí se návštěvníci festivalu samozřejmě dostanou na obě scény. Co se nemění, je osvědčený prodej piva na žetony, zvýhodnění předprodejních vstupenek, vloni zavedené stanové městečko na autokrosovém závodišti. Dále velký ohňostroj, ale i vytříbenost hlavních hvězd šestnáctého ročníku festivalu.

Biely kvet zazní Humpolcem i letos

Na pozvánce se objevily třeba skupiny Kryštof, Monkey Business, No Name, UDG. Ale také zpěvák Miroslav Žbirka, jehož vystoupení patřilo k vrcholům minulého ročníku. „S tímto interpretem jsme se domluvili prakticky bezprostředně poté, co seběhl z pódia. I on sám projevil zájem přijet znovu, líbilo se mu u nás,“ prozradil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek, který považuje za vydařený celý loňský festival, a nejen po společenské stránce.

Skončili jsme sto tisíc korun v zisku. Tuto částku použijeme pro letošní ročník,“ doplnil Mikulášek. Každá koruna se hodí, šetřit v současnosti musí i organizátoři kulturních akcí. Obzvlášť pečlivě tentokrát sestavovali program také Humpolečtí.

Možná, že tu letos zahraje o jednu top kapelu méně. Zase se ale podařilo dojednat kubánskou skupinu Son Caliente, která může být zajímavým osvěžením. Cestou kvalitního hudebního festivalu každopádně chceme jít i nadále,“ uzavřel Mikulášek.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů


Používání CHZO české pivo je pro české zemědělce zárukou odbytu

Plzeňský Prazdroj dokončuje nasmlouvání dodávek sladovnického ječmene z letošní sklizně. Každoročně vykupuje 140–145 tisíc tun českého ječmene, takže cca 600 milionů korun za ječmen dostanou ročně od Prazdroje čeští zemědělci.

Prazdroj je hlavním pivovarským subjektem, který ječmen nedováží ze zahraničí, ale nakupuje ho v ČR. Zároveň je největším tuzemským odběratelem odrůd sladovnického ječmene, jejichž použití je podmínkou pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo.

Potřebujeme zajistit ječmen nejvyšší kvality pro naše piva a dlouhodobě omezit rizika nedostatku kvalitního ječmene. Nakupujeme přímo v České republice, kde 50 % našich potřeb pořizujeme napřímo od farmářů a 50 % od obchodních družstev a obchodníků,“ říká Pavel Šemík, ředitel plzeňského pivovaru.

Plzeňský Prazdroj má na nakupovaný ječmen velmi přísné kvalitativní požadavky v České republice, a samozřejmě nakupuje pouze ječmen z certifikovaného osiva tak, aby splňoval požadavky Chráněného zeměpisného označení České pivo.

Strategickým cílem je zajišťovat ječmen v odrůdové skladbě vhodné na výrobu Českého piva. Toto označení totiž nosí prazdrojské značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast i Velkopopovický Kozel. Plzeňský Prazdroj má zájem o dlouhodobé a oboustranně výhodné vztahy, podporuje a dlouhodobě motivuje pěstitele k produkci odrůd, bez nichž se České pivo nedá vařit.

Proto odebíráme každoročně stejný objem ječmene bez ohledu na výstav piva, přičemž naše cenová politika kombinuje jistou cenu před sklizní i tržní cenu po žních. To je užitečná pojistka pro nás i pro zemědělce. Navíc spojení se silným partnerem typu Prazdroje, který bude pivo vařit po desítky dalších let, je pro dodavatele výhodnou perspektivou a jistotou,“ říká Václav Abrahám z nákupního oddělení Plzeňského Prazdroje.

V porovnání s trhem přitom Prazdroj za ječmen platí ceny na horní hranici a přihlášením se k užívání CHZO České pivo si navíc dobrovolně omezil možnosti dovážet v případě nouze ječmen například z Francie, která je největším producentem sladovnického ječmene. Přitom jsou tam nejen skvělé podmínky pro pěstování ječmene a tudíž vyšší výnosnost, ale i nízké ceny díky výrazně vyšším subvencím zemědělcům než v ČR.

Více o sladovnickém ječmeni

Plzeňský Prazdroj je na českém trhu druhým největším odběratelem sladovnického ječmene a největším odběratelem odrůd ječmene schválených na výrobu Českého piva (ČP). Odrůdy určené pro vaření Českého piva tvoří 80–90 % celkového odběru ječmene Prazdrojem, zbytek ale také pochází z ČR. Ročně spotřebuje Plzeňský Prazdroj cca 145 tisíc tun sladovnického ječmene, z něhož vyrobí cca 118 tisíc tun sladu. Asi 13 tisíc tun hotového sladu ještě dokoupí, zároveň ale dodává vysoce kvalitní slad některým minipivovarům.

Dopad Českého piva na dodavatele ječmene

Odrůdy vhodné a schválené na výrobu Českého piva jsou pěstovány převážně v České republice a na Slovensku. Každý pivovar, který se rozhodne používat označení České pivo, podporuje lokální zemědělství, protože vědomě omezuje možnost dovážet ječmen z jiných zemí a většina investovaných prostředků do ječmene zůstává tedy zemědělským subjektům v České republice. Hodně závisí na ochotě pivovarů používat toto chráněné zeměpisné označení, ale vzhledem k tomu, že Plzeňský Prazdroj jako největší výrobce piva v České republice označení České pivo používá, je poměrně značná část odbytu českých odrůd zajištěna.

České pivo je oficiální chráněné zeměpisné označení (CHZO), které je zapsáno u Evropské komise na základě žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven. Jednou z podmínek používání CHZO České pivo je i používání vyjmenovaných českých odrůd jarního dvouřadého ječmene, které musejí být při výrobě sladu na ČP zastoupeny minimálně z 80 %. Seznam schválených odrůd na ČP vydává a ročně upravuje VÚPS.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Objem prodeje pivovaru se snížil o osm procent. Výsledky zaostaly za odhady analytiků dotazovaných agenturou Reuters.

Největší světový výrobce piva Heineken zaznamenal v prvním čtvrtletí letošního roku větší propad prodeje, než se původně očekávalo. Tržby klesly o 3,5 procenta na 2,94 miliardy eur a objem prodeje se snížil o osm procent. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

Nizozemský pivovar, jehož hlavními značkami jsou Heineken a Amstel, uvedl, že za slabšími výsledky stojí pokles prodeje v Evropě.

Výsledky zaostaly za odhady analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří očekávali pokles příjmů o dvě procenta a objemu prodeje o 5,5 procenta. Za celý loňský rok se objem prodeje pivovaru snížil o 5,4 procenta.

Heineken už v únoru upozorňoval, že očekává nižší spotřebu, jelikož lidé kvůli krizi přešli mnohdy na levnější značky. Pokles spotřeby byl částečně kompenzován vyššími cenami.

Konkurence prodej zvýšila

Pivovarnická dvojka SABMiller v úterý uvedla, že zvýšila v období leden až březen objem prodeje piva o dvě procenta. Prodej stoupl v Latinské Americe, Asii a Africe, avšak snížil se v Evropě a Severní Americe.

Heineken má vyšší napojení na zralé rozvinuté trhy než konkurenční skupiny AB InBev a SABMiller. Západní Evropa se loni na celkových příjmech pivovaru podílela 57 procenty. Převzetí mexické skupiny FEMSA by však mělo zvýšit podíl rychle rostoucích rozvíjejících se trhů na celkovém provozním zisku skupiny na 40 procent z nynějších 32 procent, napsala agentura Reuters.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice. Předloni se navíc dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora. Na počátku letošního roku byla společnost Královský pivovar Krušovice přejmenována na Heineken Česká republika.

V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na tuzemském trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva. Loni pivovary skupiny Heineken Česká republika uvařily 2,62 milionu hektolitrů piva, meziročně o 5,2 procenta méně.

Sdílet

Zdroj: FinWeb iHNed.cz | Autorka: Pavlína Máčalová


Hoteliéři a majitelé restaurací se budou v úterý v pivovaru Ostravar učit, jak napsat jídelní lístek, aby přitáhl do jejich zařízení co nejvíce hostů.

Pivovar Ostravar bude v úterý 20. 4. 2010 hostit odborný seminář s názvem Den Českého pohostinství. Pořadatelem semináře je Asociace hotelů a restaurací České republiky. Na semináři vystoupí mj. šéfkuchař hotelu Le Palais Prague Radek Šubrt nebo šéfkuchař Pavel Obrovský z OREA hotelu Voroněž v Brně.

Účastníci semináře získají praktický pohled na jídelní lístek a jeho význam pro restauraci, a to jak z hlediska marketingu, tak z hlediska ekonomiky kuchyně a atraktivnosti z pohledu hosta,“ vysvětluje generální sekretář Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Součástí programu bude rovněž prohlídka ostravského pivovaru, který seminář hostí jako zástupce společnosti Pivovary Staropramen a. s. - generálního partnera pořádající Asociace hotelů a restaurací České republiky.

Pivo je v Česku důležitou součástí jídelního lístku,“ říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Platí přitom, že se k různým typům pokrmů hodí různé typy piv. I proto je portfolio naší společnosti tak široké. Podpoře vhodného spojení piva s gastronomií věnujeme dlouhodobě značnou pozornost,“ dodává Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Novou značku nealkoholického piva uvádí na český trh skupina Heineken. Pod značkou Fríí se začne prodávat nealkoholické pivo již letos v květnu. Zavedením značky Fríí tak Heineken vychází vstříc spotřebitelům, kteří v testech upřednostňovali jednoznačně identifikovatelnou nealkoholickou pivní variantu. „Při našich průzkumech jsme totiž zjistili, že řada spotřebitelů má problém u řady pivních značek odlišit jejich alkoholickou a nealkoholickou variantu. Proto jsme se rozhodli pro vytvoření svébytné a samostatné nealkoholické značky piva a rozšířit tak portfolio našich produktů,“ říká Martin Kašpar, Group Brand Manager společnosti Heineken Česká republika.

Nealkoholický nápoj s výraznou podobností klasickému pivu je připraven dekokčním postupem vaření. Jemné a vyvážené chuti je dosaženo klasickou metodou řízeného hlavního kvašení a dokvašování, při kterém jsou použity kvasinky běžně využívané pro výrobu klasických piv. Pro Fríí je charakteristická vyšší plnost střední intenzity hořkosti bez výrazné mladinové příchutě, která bývá typická pro standardně vyráběná nealkoholická piva.

Na designu etikety nové značky pracovala agentura WMC Grey. Návrhy prošly náročným testováním mezi spotřebiteli a konečná podoba má podle výsledků průzkumu srozumitelný a jasný design, je nezaměnitelná a na první pohled je z ní patrné, že se jedná o kvalitní produkt vyrobený tradičními metodami. „Kvalitu a tradiční výrobu podtrhuje zobrazení pivních symbolů na etiketě – chmele a ječmene,“ říká Daniela Klančíková, Brand Manager značky Fríí.

Druhým významným důvodem pro svébytnou značku nealkoholického piva bez jakéhokoli spojení s alkoholickou variantou jsou marketingové aktivity výrobců alkoholických nápojů, směřující k podpoře sportovních a kulturních událostí. „Stále více se hovoří o zodpovědné konzumaci alkoholu, skupina Heineken se tímto tématem dlouhodobě zabývá. Podporujeme řadu aktivit, propagující zodpovědné chování a konzumaci, skupina Heineken má několik vlastních projektů, zabývajících se tímto tématem – například kampaň Rozpoznej příznaky! (Know the Signs),“ dodává Daniela Klančíková. Podle ní právě v oblasti podpory sportu či kultury značkami alkoholických nápojů stále více zaznívá otázka, zda je takové počínání etické a zda se nejedná o přímou podporu konzumace alkoholu. „Tím, že můžeme nabídnout samostatnou značku nealkoholického piva Fríí, chceme dokázat, že i v této oblasti se producenti alkoholu mohou chovat ještě více zodpovědně a eticky,“ upřesňuje Daniela Klančíková. Právě proto se značka Fríí stane oficiálním partnerem podniků Moto GP na brněnském Masarykově okruhu, podle připravovaných smluv zatím na období tří let.

Český trh s nealkoholickým pivem je v posledních letech podle odborníků i podle producentů piva navíc velmi lákavý, protože obliba neakopiva významně roste. „Stále více lidí si dopřává luxus v podobě nealkoholického piva například při pracovních obědech, oceňují jej řidiči, kteří si museli potěšení z piva odříkat, nebo sportující lidé, kteří potřebují doplnit tekutiny. Jasná mysl, pozornost a vitalita – to jsou hlavní devizy, které jim nealkoholické pivo nabízí. Fríí na českém trhu nabídneme točené, ve skleněné lahvi o obsahu půl litru a v plechovce se stejným objemem.“ uzavírá Daniela Klančíková.

Skupina Heineken má s výrobou nealkoholického piva dlouholeté zkušenosti a ve svém portfoliu dosud nabízela několik variant nealkopiva. V loňském roce získal Zlatopramen Nealko první místo ve své kategorii na Žatecké dočesné. Starobrno Fríí obsadilo ve Zlatém poháru Pivex bronzovou pozici mezi nealkoholickými pivy a v roce 2008 získalo třetí příčku v Ceně českých sládků.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Heineken představuje na českém trhu novinku, samostatnou značku nealkopiva Fríí

Na vlastné oči si môžete skontrolovať, čo vám načapujú! V centre hlavného mesta v týchto dňoch otvorili podnik, ktorý nadväzuje na tradíciu varenia piva v Bratislave.

Na Drevenej ulici vyrábajú špeciálne druhy vlastného piva – Bratislavský ležiak a čapujú tiež 20-stupňové čierne pivo Sessler. Varia ich vo dvoch 500-litrových sudoch a priamo v podniku prebieha aj kvasenie.

Varenie piva

Hneď pri vchode do očí udrú dva 500-litrové sudy. "Varíme z tradičných zdrojov, teda sladu, vody, chmeľu a kvasníc. Naše pivo je plzenského typu," vysvetľuje sladovník Peter Pramuk, ktorý pochádza zo sladovníckej dynastie.

Foto

Kvasenie a dokvasovanie piva

V 1 000-litrových tankoch prebieha kvasenie a dokvasovanie piva. "Dokvasovanie trvá štyri týždne a pivo nie je pasterizované, preto je kalné a obsahuje živé kvasinky," tvrdí sladovník.

Foto

Čapovanie

Uvarenú zlatú tekutinu vám načapujú vo dvoch výčapných baroch. „Máme dvanástku Bratislavský ležiak alebo čierne pivo dvadsiatku,“ hovorí výčapník Dušan. Okrem toho ponúkajú aj tradičnú slivovicu či hruškovicu.

Foto

Na zdravie

"Pivo nie je len chutné, ale vraj aj zdravé," myslí si Adela. Zlatý mok údajne obsahuje sacharidy, bielkoviny a viac ako 30 vitamínov. Chmeľ vraj pôsobí upokojujúco proti stresu a účinkuje aj proti nespavosti.

Foto

Meštiansky pivovar v Bratislave sa rozprestiera na troch podlažiach, kapacita sa pohybuje okolo 150 ľudí.

Foto

Video naleznete mj. zde...

Zdroj: Adam Čas.sk


Menší a střední pivovary rostou krizi navzdory a stále častěji vytlačují z píp dominantní značky.

Svijany, Koutské pivo, Bernard, Chotěboř, Tambor, Lobkowicz, Hubertus a spousta dalších menšinových značek piv se v Česku valí do hospod. A stále častěji vytlačují z píp dosud dominantní velké značky gigantů, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen nebo Heineken. Česko se tak stále víc odklání od letité místní tradice "jednodruhových" hospod.

"Přibývá hospodských, kteří vidí, že čepovat jednu značku nestačí. Spousta lidí chce vystřídat stále stejnou chuť něčím novým a leckdy kvalitnějším," popisuje důvody majitel speciální pivnice První pivní Tramway Jiří Stehlíček.

Léta sám pravidelně střídá k plzeňskému pivu hned několik regionálních alternativních značek, často speciálních piv. S kolegy z podobně zaměřených hospod v pondělí založil Alianci P.I.V., která má právě sdružovat hostinské, nabízející střídání různých nových značek.

Ke 49 průmyslovým pivovarům přibývají obrovským tempem další malé restaurační minipivovary. Těch už je přes stovku a některé z nich prodávají svůj sudový mok i v širším okolí. Jako třeba Chebský pivovar, královédvorský Tambor, stříbrský U rybiček. Masivní vstup do hospod hlásí i zavedené pivovary. Loni otevřený Pivovar Chotěboř, rychle rostoucí Svijany, Bernard, Lobkowicz a spousta dalších. Chtějí využít rostoucí nevole konzumentů k zavedeným a roky stejným chutím.

Řádově se tak už počítají na stovky hospody, které jen letos zařadily na čep piva menších a středních pivovarů. To vše se děje v době, kdy kvůli letos vyšší spotřební dani piva zdražují a od loňska kvůli krizi strmě padá jejich spotřeba. Menší a střední pivovary přesto rostou, například Bernard letos o dvě procenta.

Jen loni se přitom celý pivní trh v Česku propadl o šest procent, převážně vlivem propadu tří největších pivovarů: Prazdroje, Staropramene a Heinekenu, které ovládají dohromady na tři čtvrtiny celé české pivní spotřeby.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Sdružení pivních barů Aliance P.I.V. (Pivně Inteligentních Výčepů) plánuje otřást údajně stereotypní nabídkou piv v českých pohostinských zařízeních a nabídnout milovníkům piva unikáty a speciály z produkce malých a středních pivovarů. Z toho důvodu vybaví podniky svých členů zvláštními pivními listy s detailními informacemi o čepovaných pivech a bude zveřejňovat seznam pohostinských zařízení nabízejících méně tradiční značky piv. Ke zlepšení znalostí milovníků piva má přispět i nový pivní web.

Návštěvnost podniků, kde se čepují pouze "velké" značky, podle Jiřího Stehlíčka, jednoho ze zakladatelů sdružení, v posledních dvou letech znatelně klesá. Opačný trend prý přitom pociťují zařízení s širokým výběrem piv.

Foto

Jiří Stehlíček, zakladatel Sdružení pivních barů Aliance P.I.V.: "Lidé mají dost piv, které jsou v podstatě všude stejné: Neurazí, ale nepotěší. Chtějí pivo, jež má chuť, vůni a barvu a které je radost píti."

V současnosti aliance sdružuje jen několik pražských pivních barů, ke spolupráci ale zve podniky z celé ČR. Podmínkou je, aby se v jejich nabídce objevovala takzvaná "rotující" piva, tedy aby se alespoň u jedné z píp pravidelně střídala piva z regionálních pivovarů v Česku.

Pivní osvětu mají přinést také pivní listy - cedule s detailnějšími informacemi o nabízených pivech. Majitelé by je měli vystavit poblíž píp nebo u vchodu. Hosté se z nich dozví například údaje o obsahu alkoholu popíjeného nápoje, o hořkosti piva nebo také jméno sládka. "Bylo nám líto, že každá láhev vína má na etiketě popsanou viniční trať, vinaře a další informace o původu. Na pivní lahvi najdete jen minimum údajů a i znalosti obsluhy o pivech, točených v jejich podnicích, je většinou nulová," vysvětlil Stehlíček.

Zdroj: ČT24.cz

Video naleznete zde...


Jihlavský magistrát zatím nevypsal výběrové řízení na nového provozovatele restaurace. Podle náměstka Radka Vovsíka je ještě čas. Pivovar Ježek si možná pronajme Radniční restauraci na Masarykově náměstí v Jihlavě.

Uvažujeme o tom,“ potvrdil obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. Dokonce už má v hlavě, že by restauraci měla spravovat konkrétní společnost, jejíž jméno však nechtěl prozradit. „Každopádně ale nechceme nikoho vyhánět. Zájem budeme mít pouze v tom případě, že současný nájemce buď sám nebude chtít restauraci provozovat, nebo mu bude smlouva ukončena,“ doplnil Vostrý.

A v tom může být největší problém. Současným provozovatelem Radniční restaurace je rodina Fialových. Ta však dostala na začátku března od městské rady výpověď. Radní k tomuto kroku přistoupili proto, že Fialovi dlužili za nájem zhruba 700 tisíc korun. Nájem, který mají Fialovi platit, činí 800 tisíc korun ročně, valorizací se blíží k 900 tisícům. Provozovatel podle smlouvy platí nájemné zpětně za jeden rok.

Zaslali jsme několik upomínek, na které nikdo neodpovídal,“ zdůvodnil krok první náměstek primátora Radek Vovsík (ODS). S výpovědí však současný provozovatel nesouhlasí. „Dostali jsme ji neoprávněně. Můžeme ji dostat pouze při opakovaném neplacení. Nájemné jsme však nezaplatili pouze jednou,“ nechal se nedávno slyšet Lukáš Fiala.

Výběrové řízení na nového provozovatele magistrát zatím nevypsal. „Není to však proto, že bychom se báli soudních sporů. Prostě máme na výběrové řízení zatím čas,“ pronesl Vovsík.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: František Jirků


V pivovaru probíhají garanční testy

[pondělí, 19. duben 2010]

Kvůli technickým problémům nebyla ještě stáčecí linka pivovarem převzata

Garanční testy nové stáčecí linky na lahve v Měšťanském pivovaru Strakonice stále probíhají. Začaly ve středu 31. března a kvůli technickým problémům není ještě stáčecí linka pivovarem převzata. „Linka bezproblémově funguje na kvalitu piva, ale nevyhovuje výkonnostně. V kontraktu máme daný výkon 19 000 lahví za hodinu, dnes nám linka jede průměrně na 14 800 lahví za hodinu,“ uvedl ředitel Jaroslav Tůma.

Technické potíže nyní řeší v pivovaru programátoři a montéři, kteří stáčecí linku dolaďují tak, aby splnila všechny náležitosti k předání. Jednotlivé stroje totiž samostatně nasmlouvaný výkon dosahují.

Na dodávky piva zatím nemají nesplněné garanční testy vliv. „Co jsme dříve stáčeli za šest hodin, teď trvá sedm hodin, což není žádný výrazný problém. Je to také kvůli tomu, že ještě nezačala sezona. Pokud by se problémy s linkou nevyřešily do června, budeme nuceni zavést prodloužené směny a výdaje se nám zvýší,“ doplnil ředitel.

Otázkou zůstává, kdy se garanční testy podaří splnit. „Doufáme, že se vše vyřeší do konce dubna. Bude záležet na dalších jednáních, až budeme mít vše spočteno a až budeme vědět, o kolik dnů je posunutý termín konečného předání linky, včetně důvodů zpoždění, začneme jednat o případné slevě z ceny od zhotovitele,“ dodal Jaroslav Tůma. „Dokud řádně neproběhnou všechny garanční testy stanovené ve smlouvě o dílo, nemůžeme linku převzít,“ zopakoval Jaroslav Tůma.

Zastupitel Josef Štrébl (VPM) byl Jaroslavem Tůmou pozván před několika týdny k prohlídce pivovaru. „Žádné nové informace o pokračování modernizace pivovaru nemám. Na prohlídku jistě rád přijdu,“ uvedl.

Nová stáčírna stála pivovar včetně víceprací 16 a půl milionu korun bez daně. „Devadesát procent částky je zaplaceno, zbývající část se doplatí, až budou testy dokončeny a podepsán předávací protokol,“ dodal Tůma.

Pivovar si zatím náklady hradí ze svých zdrojů bez použití úvěrů nebo leasingu. Modernizace pivovaru se zahájila 2. února a potrvá do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Kateřina Malečová Suková


Patříte mezi příznivce turistiky nebo cyklistiky a hledáte tip na výlet? Vydejte se v sobotu 24. dubna na 5. ročník turistického pochodu Krajinou barona Ringhoffera. Během pochodu si můžete zasoutěžit, prohlédnout Velkopopovický pivovar a zhlédnout křest nedávno narozených kůzlat.

Pochod začíná v 9:30 u železniční stanice v Mirošovicích, dále se pokračuje do Velkých Popovic, kde se také odehrává hlavní část programu. Můžete si zde prohlédnout pivovar, zdarma ochutnat pivo Kozel nebo si zasoutěžit. Ve 12 hodin proběhne v pivovaru symbolické předání daru obci. Poté se můžete těšit na křest kůzlátek narozených před několika týdny v pivovaru místnímu maskotu, kozlovi Oldovi. Kmotrem kůzlátek je vrchní sládek pivovaru Jiří Fusek. Pochod bude zakončen v Kamenici, kde budou mezi 15. a 17. hodinou odměňování účastníci, kteří zdárně dorazí do cíle.

Celková délka trasy je 20,3 km. Na každém z deseti zastavení pochodu, který můžete absolvovat pěšky nebo na kole, budou probíhat zajímavé soutěže. Připojit nebo odpojit se od pochodu můžete kdekoliv na trase. Pokud například nebude ve vašich silách odpoutat ratolesti od kůzlátek, můžete strávit sobotní odpoledne v pivovaru.

Turistická stezka Krajinou barona Ringhoffera je výjimečnou procházkou v okolí Prahy. Nabízí nádherné výhledy na přírodní park Velkopopovicko a do krajiny Posázaví. Součástí je i cesta alejí k hrobce rodiny Ringhofferů nebo prohlídka kostela s rotundou a židovského hřbitova v Kostelci u Křížků.

Naučná stezka Krajinou barona Ringhoffera připomíná významného průmyslníka 19. století, který měl dominantní vliv na kulturu krajiny Velkopopovicka a Kamenicka. Baron František Ringhoffer byl majitel průmyslového impéria a představitelem tehdejší společenské elity, založil pivovar ve Velkých Popovicích a řadu dalších podniků jako měděný hamr, pilu, cihelnu, mlékárnu. S celou svou rodinou pečlivě udržovali krajinu, vysazovali aleje, upravovali cesty a okolí svých rezidencí zámku Štiřína a zámku Kamenice. Výsledky jejich péče o krajinu jsou patrné dodnes a při turistických výletech po okolí se vám neustále budou připomínat.

Jak se tam dostat:

Do Mirošovic vlakem po trati 221 – Praha, hl. nádraží – Benešov u Prahy. Z Kamenice můžete využít MHD přímo do Prahy nebo Kozlího odvozu na železniční stanici ve Strančicích ke spojům na Prahu nebo Benešov.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla


Karel Čapek: Ohrožený šnyt

[pondělí, 19. duben 2010]

Šnyt jak známo patří mezi míry duté; není to půllitr ani malé pivo, nýbrž míra toliko přibližná. Malé pivo si dávají nepijáci; piják piva, když se nechce napít, nýbrž toliko se zavlažit, nedá si třetinku, za niž by se jaksi před celým světem styděl, nýbrž šnyt. Šnyt je půllitr, ale nenapěchovaný, s pěnou do půl sklenice; záleží na dobré vůli hospodského, kolik té pěny do půllitru nadělá.

A právě z toho vznikl aktuální problém šnytu. Jde totiž o dlouhý boj hostinců s pivovary; a protože se pivovary nechtějí dát, hrozí šenkýři, že zruší šnyty, jelikož prý na nich prodělávají, a že budou prodávat jen pivo do poslední kapky odměřené jako chemikálie ve zkumavce. To tedy by znamenalo konec šnytu, míry neurčité a přesně neodměřené; a dobří pitci v hospodách by nemohli hlaholit, že si dnes už žádnou nedají a jdou do hajan, a pak se obměkčit a říci: "Tak pane vrchní, ještě jeden šnyt.” Pijákům by chyběla ta poslední krůpěj na rozloučenou, které se říkalo šnyt. Ale žádné strachy: mnoho z věcí, které nám hrozí, se nesplní. Ani šnyt nezanikne, neboť s ním by zmizel oblíbený přechod a kompromis mezi "dát si jednu” a "nedat si už nic”. Šnyt je aspoň něco víc než nic, i když to není plná sklenice. A proto se udrží jako většina kompromisů.

Zdroj: Lidovky.cz | Lidové noviny 18. 4. 1936 | Autor: Karel Čapek


Výroční speciál Sessler

[sobota, 17. duben 2010]

Pri príležitosti 2. výročia uvarenia prvej várky piva v pivovare Sessler sme v limitovanej edícii uvarili polotmavý špeciál 16,4%.


Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal teď varuje Prazdroj, že kampaň může mít fatální důsledky pro pověst celého českého pivovarnictví i pro samotný Prazdroj.

Bratrovražedný boj pivovarů, vyvolaný kauzou „tetrahop“ a s tím související mediální kampaní lídra trhu Plzeňského Prazdroje za čistotu českého piva, graduje. Kampaní „Žijeme českým pivem“, ve které Prazdroj vyhrocenou formou varuje před používáním jiných než ryze tradičních surovin a technologií při vaření piva, poštvali proti sobě Plzeňští prakticky všechny ostatní pivovarníky. Včetně těch, kteří na ryzím způsobu vaření léta zakládají.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal teď varuje Prazdroj, že kampaň může mít fatální důsledky pro pověst celého českého pivovarnictví i pro samotný Prazdroj. „Pokud bude kampaň Žijeme českým pivem pokračovat, bude Valná hromada ČSPS řešit vyloučení vaší firmy z ČSPS,“ napsal Šámal generálnímu řediteli Prazdroje Douglasu Brodmanovi v dopise, který má redakce k dispozici.

Kampaní porušuje Prazdroj podle představitelů i řady členů svazu stanovy tohoto největšího pivovarnického sdružení v Česku. Mimo jiné například čl.7., podle kterého člen má povinnost „zdržet se jednání, které by mohlo poškodit zájmy svazu a zájmy českého pivovarského a sladařského průmyslu...

Vyloučení ze svazu má podporu

Pokud by skutečně došlo při valné hromadě na hlasování o vyloučení Prazdroje, byl by výsledek – soudě podle rozhořčených reakcí prakticky všech pivovarů – zřejmě jednoznačný. „Pokud by se Prazdroj snažil dál takhle licoměrným způsobem sebe prosazovat na úkor pověsti ostatních pivovarů, ztratil by za jeho účasti takový svaz smysl. V takovém případě bychom samozřejmě hlasovali pro vyloučení,“ reaguje například spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podobný názor má i většina oslovených pivovarů. Většinou ale chtějí zůstat v anonymitě.

Kampaň Prazdroje působí dojmem, že jen oni vaří správné české pivo a ti ostatní jen míchají nějaké chemikálie. Přitom je to nesmysl, všichni vědí, jak kvalitní piva se vaří i mimo brány Prazdroje, často ještě kvalitnější,“ říká manažer jednoho z větších konkurenčních pivovarů. „Prazdroj od počátku odmítal přísná kritéria pro označení České pivo, ale teď, když mu dramaticky klesá prodej, má hlasitý křik o nekvalitě ostatních piv jediný cíl – zastavit vlastní propad. To je velmi nekorektní k ostatním pivovarům,“ dodává oslovený manažer.

Jen některé pivovary volí diplomatičtější formulace. „Nechci předjímat, jak bychom hlasovali. Počkáme, jaká bude reakce Prazdroje. Očekáváme, že tuto kampaň zastaví,“ říká šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Ochránce poctivého vaření českého piva

Prazdroj hned od první chvíle na svých pivech využívá v Evropské unii chráněné označení České pivo, které loni Brusel schválil po několikaletých přípravách a vyjednávání. Lídr tuzemského pivovarnického trhu (s téměř polovičním podílem na trhu) se teď v nejrůznějších formách reklamy a speciálních webových stránkách vymezuje jako jediný ochránce poctivého způsobu vaření českého piva, varuje před rozšířením šizené technologie a surovin, před používáním netradičních a případně chemických přísad. Barvitě popisuje například tetrahop jako chemickou látku, se kterou se dle návodu výrobce musí pracovat v gumových rukavicích,.....

Nejmenuje přímo konkrétní konkurenty, ale odkazuje na svých webových stránkách například na nedávný test MF Dnes s uvedením konkrétních piv, ve kterých byl tetrahop zjištěn.

Tetrahop je sice nezávadná, ale synteticky z extraktu přírodního chmele vyrobená látka, určená ke ztužení pěny. Používá ji roky řada pivovarů ve světě, zčásti i Česku. Jeho použití odhalil test například u piv Staropramene, Svijan, Janáčka a Zlatopramen.

Prazdroj podle informací HN od bývalého pracovníka pivovaru ovšem tetrahop v minulosti používal také, a když se od roku 2002 připravovaly na svazu kritéria surovin a technologie, která bude muset splňovat držitel v EU chráněného označení České pivo, domáhal se Prazdroj mírnějších podmínek. Jednu dobu vznik označení České pivo dokonce odmítal. Sám dnes používá například technologii dořeďování uvařených piv na nižší stupňovitost (HGB), která s tradičním způsobem vaření také nemá nic společného.

Prazdroj už dříve ústy mluvčího Jiřího Marečka popřel, že by se jednalo o nekorektní kampaň, která by měla poškodit ostatní pivovary. „Iniciativa Za čisté České pivo není adresná. Proto nás překvapuje reakce některých českých pivovarníků. Spíše bychom očekávali podporu všech pivovarů, kterým jde o zachování výjimečnosti českého piva,“ uvedl Mareček.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Novým televizním spotem zahajuje sezónu pikniků, výletů, grilování nebo například venkovních párty Zlatopramen v Maxilahvi. Reklamní šot bude poprvé uveden již 16. dubna a diváci se s ním setkají na všech nejsledovanějších českých kanálech. „Novou reklamou navazujeme na naše předchozí televizní spoty, proto se v ní opět objevuje motiv setkávání přátel na pikniku u dobrého piva. Chceme tím ukázat, že Zlatopramen v Maxilahvi s sebou můžou vzít lidé kamkoli, kde se chtějí bavit nebo relaxovat – k vodě, na výlet, na chalupu či k přátelům na grilování,“ říká Boris Rajdl, marketingový manažer značky Zlatopramen.

Podle Borise Rajdla se spot bude průběžně vysílat až do poloviny června v České televizi, na Primě, Nově, Barrandově, na Prima Cool i Nova Cinema a Nova Sport. „Masivní kampaní chceme také podtrhnout, že za pouhý rok od uvedení Zlatopramenu v tomto speciálním plastovém obalu se nám podařilo s tímto produktem získat 50procentní podíl v segmentu maloobchodního prodeje. Jen za rok se navíc Heinekenu podařilo prodat více než 300 tisíc hektolitrů piv v do té doby zpochybňovaném typu balení,“ říká Boris Rajdl. Dramatický nárůst prodeje Zlatopramenu a prodeje dalších piv v plastových obalech také vedly k vybudování první stáčecí linky tohoto typu obalů v Čeké republice – v pivovaru Starobrno. Investice do linky s vyfukovacím strojem přesáhla 100 milionů korun.

Pojetí spotu – tedy setkání přátel na pikniku u rybníka, kde se po otevření Maxilahve Zlatopramenu překvapivě objevují a vynořují další a další kamarádi, podporuje zaměření značky na zábavu a volný čas trávený s přáteli. Spot opět doprovází skupina Olympic, veselá rocková hudba se tak podle Borise Rajdla stává genetickým kódem značky Zlatopramen Maxi.

Za realizací spotu natočeného na počátku dubna v Jihoafrické republice stojí renomovaný italský režisér Bruno Bossi, kreativní ředitel agentury Hullabloo Jiří Pleskot, na vzniku celé kampaně se za společnost Heineken Česká republika podíleli marketingový ředitel Jiří Imrýšek, group brand manažer Josef Danihelík a Boris Rajdl. Kreativní řešení spotu pochází z agentury Hullabaloo a produkci natáčení zajistila společnost Vital.

Kampaň bude kromě televize mít i svou outdoorovou část, v tisku a na prodejních místech se objeví řada dalších propagačních prvků a motivačních akcí s reklamními předměty.

Zlatopramen v Maxilahvi uvedl Heineken Česká republika na trh současně se Starobrnem Tradičním v dubnu roku 2009. Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken vyvinula další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci loňského roku zrodil Velký Březňák, pivo v největší pivní lahvi u nás.

Maxilahev byla vyvinuta speciálně pro pivo a od běžných PET lahví se liší v několika zásadních parametrech. Díky svému složení má desetinásobně vyšší ochranu proti průniku kyslíku, dvakrát vyšší trvanlivost produktu, dvojnásobně vyšší ochranu proti průniku CO2 a odlišuje se i větší šířkou a pevností plastu. Unikátní složení plastu zajistí také lepší teplotní stabilitu piva, které si tak zachová svoji nejvyšší kvalitu. Také opětovné uzavírání lahve šroubovacím víčkem je velmi praktické, protože při správném skladování v ledničce si pivo uchová vysokou kvalitu, správný říz a lahodnou chuť tři až čtyři dny.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň