Pohřeb Podkováně

Když se na Pivním.infu objevilo smuteční oznámení čili parte Podkováňského pivovaru, vzpomněl jsem filmu Nejistá sezona a té hlášky: "Na pohřby bysme si, kluci, měli chodit!"

Smuteční obřad se konal v První pivní tramwayi a to je více než příhodné místo. Když jsem před lety Tramway viděl prvně zvenku, považoval jsem ten útulek pro tramvajáky na konečné za naprosto nevhodný objekt pro hospodu. Malý, s málo okny, patrně bez sklepa. Jenže Jirka Býček dokázal opak. Ta hospůdka je osobitá, krásná, kouzelná až magická. Je to i osobností majitele a tím, že má své štamgasty, je to takové sousedské, skoro se chce říci, že Tramwayáci jsou komunitou v tom dobrém slova smyslu.

Tramway z tramvaje

Na pohřeb do Tramwaye jsem jel stylově - tramvají. A tak jsem pro vás z webů notoricky známý obrázek Tramwaye vyfotil i z tramvaje, která mě na funus dovezla. Počasí bylo stylové - šedivo a pošmourno, podzimácky depresivno... A nikdo neměl čas a ostatní mají zmasakrované podvědomí géčkovými reklamami, nebo věří blábolům o volném trhu a jsou smrtí slabších zadostiučiněni, jako že kdo nemá sílu ať chcípne... Jel jsem tedy sám na pohřeb a bylo mi smutno....

Neubránil jsem se vzpomínkám na můj výlet po zrušené trati Chotětov - Skalsko. Těleso trati u Niměřic spadlo do zalesněného údolí Střenického potoka a po chvíli už Cetenské rybníky a silueta pivovárku... A jak říká text parte, nyní půvabnou českou krajinu po podivné nemoci a více než pětistech letech opouští tento lidem nedoceněný pivovárek, který byl před Rakouskem i po něm, před socialismem i po něm a teď je po něm...

Poslední sud?

Vlezl jsem do tramwaye, od mladíka u pípy objednal z posledního sudu dvandu z Cetna a jal se fotit pípu. "Jestli tady chcete fotit, tak si děte za roh!" zahřímal zvučným hlasem chlapík od stolu štamgastů. Odhadnout situaci mi nějak nešlo, byl jsem myšlenkami zrovna v zářezu trati Chotětov-Skalsko, na projekčním plátně mého psyché šustili barevné listy pod nohama v rýhách po pražcích a tak jsem se jen omluvil s tím, že jsem přišel na ten pohřeb a chci si vyfotit pípu, která bude zpívat labutí Podkováňskou píseň.

"A já Vám znova řikám, jestli chcete něco fotit, jděte za roh!" Kruci, i na pohřbu člověka furt někdo jebe, proč jim jde o obrázek pípy v mém K750i? "Já jen řikám, že tady za tim rohem je to fakt zajím(k)avější!" řekl chlápek. Šel jsem tam a uviděl pietně vystavenej poslední sud, svíčky, věnce, kytky....

Smuteční síň

"Pochopil, mladej pane?" Pochopil. Bylo to tam zajímavější a zajíkavnější... Jsem na pohřbu, můžu si dovolit trochu hysterie a paranoi. Umřel mi, sakra, kámoš... Zapisuji se do kondolenční listiny, dávám druhý a obdivuju výzdobu Tramwaye, zdobil ho chlapík, jehož nejlepším žákem byl patrně Adolf Born.

Kondolence

Juknu na letecký snímek okolí tramwaye a pak mě zaujme Meteogram PRVNI PIVNI TRAMWAY - OKOLI (233m) 50.11°N 14.67°E - Determinic Forecast and EPS Distribution Thursday 18 October 2007 00 UTC i s Total Cloud Cover (okta) a Total Precipitation (mm/6h) Měl jsem na PřF UK i meteorologii a není mi úplně jasný, kde sehnali tuhle předpověď pro dnešek sami sobě. Ale již dávno si nemyslím, že je člověk na světě proto, aby všemu rozuměl.

Je bláhové v komplexitě života hledat jasné odpovědi a začal jsem vzpomínat na včerejší orgazmy té kočičky, co měla odvahu si mě vzít a mít se mnou krom zmíněného i děti... Přehrával jsem si zrovna pasáž "ááá, ty prevíte, ááá, tohle, ááá, na tobě miluju nejvíc, uááá..." když se se mnou dává do řeči chlapík, co mě poslal fotit za roh. Vzpomínka na to vřískající kotě mající na sobě jen svatební prsten ode mě resetovala a já se rychle zorientoval.

Podkováňská dvanáctka

Byl to sám Jirka Býček atakdál, nenucený, vtipný a chytrý. Mimo jiné pohovořil na téma možnosti znovuzahájení výroby piva v Cetně. Jako že když někdo rekonstruuje, zajistí si smluvně výrobu jinde, protože ani za zlatý tele nemůže pustit svoje hospody, na to chemičtí dravci čekají, tady máte vybavení od nás, ňákejch pár na ruku a naše pivo, že? Takže jak někdo pustí hospody, dá se o jeho záměru cosi vytušit, že....

Pak přišel další chlapík. Přišel taky na pohřeb. Taky sám. Za nepatrnou chviličku jsme si potykali, mimo jiné nás, jak jsme zjistili, spojuje čtení Pivniho.infa.

Posezení v Tramwayi

"Pivní info?" řekl ing. Pavel: "Tam jsem dvakrát denně!" a já věděl, že v této hospodě dnes vydržím jistě déle než blondýna ve vědomostní soutěži. Bože, tak dobře o pivu jsem si dlouho nepopovídal. Pak přišel ještě další chlapík a začal lepit nový Deterministic Forecast and EPS Distribution a já se ho zeptal, zda by mi k tomu nemohl něco říct jako bližšího. Dostal jsem zatraceně podrobnou přednášku v kvalitě nejlepších univerzit a tak jsem neváhal a zkusil to: "Že vy máte, krom práce, i své studenty, pane profesore?" Měl...

Jízdenka z funusu

S Pavlem si tykali, říkám, komunita, na mým lístku pět dvanáctek a tak platím, Jirka mi dává i tramwayový razítko a píše datum a druh piva. Není mi souzeno odejít, společnost páně inženýra a páně profesora a posledního sudu byla příliš velkou silou. Dávám další pivka z posledního sudu.

Prdnul jsem se. Krásně. Díky, hoši, byl to krásný pohřeb. Duch Podkováňského piva se nahoře musí usmívat, takovejhle funus... A tak děkuji i panu Sitařovi, Jirka ho naprášil, že s pohřbem to byl jeho nápad, a Jirkovi Býčkovi atakdál za realizaci pietního rozloučení a za to, že stále nabízí i sqělé točené pšeničné qasnice z Náchoda!

---

[Rosťa Kloubek] [Zobrazeno 11465x] [24. říjen 2007]
[Události] [comments: 23] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře