Modrobílé Žluté lázně
Akce, kde se dá přičichnout k dobrému pivu
Modrobílé Žluté lázně
Když mi na třetí říjnový víkend má drahá choť nahlásila firemní akci, celkem jsem se těšil. Viděl jsem to na dva dny intenzívně prožité s dceruškami zpestřené sladkými diskuzemi o životě, vesmíru a vůbec. Hodlal jsem též milovaným potomkům zažehnat závist vůči jejich kamarádkám z rozvrácených rodin, kterým tatínkové každý druhý víkend plní všechna přání, rozuměj trasu happy meal v mekáči, popcorn v multikině a na závěr pohár plus dáreček a společně tak rozšířit řady sobotně dopoledních multiplexařů. Leč nestalo se a nás čekal zážitek o poznání zajímavější.
Prezident komory pan Šimek
Česko-německá obchodní a průmyslová komora (DTIHK ) totiž pořádala ve Žlutých lázních akci nazvanou 1. DTIHK - Oktoberfest a mně se na ni dostalo pozvání. Konstelace snad ani nemohla být příznivější, ujišťuji se, že součástí jsou i dětské zábavy a atrakce, potvrzuji účast a bráchovi oznamuji jeho sobotní program. Naše bezpodílové spoluvlastnice mají totiž téhož amerického chlebodárce a ten nebohý hoch by bez mé intervence byl schopen být celý svůj slaměný víkend v práci. No nakonec jsem jej nalákal i na páteční kácovský večer a cestou od tchýně, kde jsem vyzvedl potomky, se stavujeme za vazební věznicí na Pankráci, kde vyzvedávám pro změnu nefiltrovanou dvandu. Prostě príma předehra a romantický večer se sourozencem v manželské posteli.
Co nás dneska čeká...
V sobotu dopoledne pak vyrážíme, plni různých očekávání, holky se těší na kouzelníka, klauna, skákací hrad a já na avizované bavorské pivovary, protože věřím, že i když jsou Žluté lázně vyhlášenou géčkovou lokalitou, dnes to bude jiné. Slibovaný snídaňový Weisswurst moje těšení jen umocňuje. V devadesátých letech jsem v Bavorsku prožil mnoho hezkého a jejich tradiční uzeniny mi dodnes moc chybí, tak doufám i v pořádnou dávku hezkého vzpomínání. Navíc ještě jako student jsem si jednou – tuším v devadesátém druhém – na jednom takovém Bierfestu přivydělával jako sprostý roznašeč tupláků, takže o další důvod více býti rozechvěle nostalgickým.
Zmrzlý vstup za 240,-
To už ovšem parkujeme v Podolí, kolem nás se převaluje zlá mrazivá mlha, od vody to syrově táhne, nikde ani živáčka, no ještě, že jsou tu ty informační cedule, které nás dovádějí k pokladně. Vstupné pro příchozí nečleny komory je 240,- K, tím pádem to na nějakou masovku moc nevypadá, ale mám podezření, že v průběhu odpoledne, jak se areál naplňoval, už vybíráno nebylo. Vzhledem k příjemné atmosféře a příznivé ceně 38 K za půllitr a 75 K za tuplák tak akce zlákala nejednoho sobotního procházkáře.
Vstup do pivního stanu
To ovšem předbíhám, neboť my jsme vpuštěni čtvrthodinku před jedenáctou, krátce nakukujeme do po bavorsku vyzdobeného prázdného sálu i přilehlého stanu a jdeme omrknout dětské atrakce. Bohužel skákací e.oní míčohrad, ač na první pohled vybízí k blbnutí, na pohled druhý už vypadá poněkud nemocně a nakonec se ukazuje prasklým, takže se jen pokocháme mlžnou hladinou Vltavy, abychom při pokračování procházky narazili na dětskou dílnu, kde mé drahé holčičky příští hodiny stráví vyráběním draka, sledováním kouzelnického vystoupení, pomáháním při výrobě kreací z balónků a nakonec i tím, že si nechají na obličej nakreslit motýla. Já tím pádem mohu nerušeně usednout do sálu.
Zatím je prázdno
Na začátek objednávám jednoduchého – rozuměj půllitrového – Kapuzinera, ze slibovaných bavorských pivovarů se totiž vyklubal jen ten kulmbacherský s nabídkou pšeničného Kapuzinera a filtrovaného ležáku Mönchshof. Jak se ovšem mělo ukázat, nabídka to vzhledem ke kvalitě byla víc než dostatečná. Naše první pivko je nám sice podáno do géčkových krýglů a i když ještě nevíme, že tento nedostatek bude záhy odstraněn, jsme jejich obsahem nadšeni.
První Kapuziner zatím v géčkoskle
Zkrátka krásně krémová mohutně voňavá šťavnatá bavorská pšenice, prostě paráda. K tomu si dáváme luxusní snídaňové „vajsvyršte“ a začíná nám být hezky. Já tyhle bílé vařené klobásky zbožňuji a nechápu, že ani dnešní globalizovaný trh nebo aspoň Lidl mi je nedokáže nabídnout častěji.
Tuplovaný Mönchshof s preclíky
Kapuzinerem jsme tak nadšeni, že se bratr vzpouzí, když navrhuji dát si po něm Mönchshof a že jsme na tom jakože Oktoberfestu, tak rovnou do tupláku, ale činíme tak a po prvním doušku cítíme jisté zklamání, no není divu po tom báječném prvním zážitku, nicméně se do něj po chvíli také celkem vpíjíme a začíná nám být strašně příjemně. Nemalý podíl na tom má také originální kapela „3 Muhageln“, shodujeme se, že tahle horská chlastací muzika má fakt něco do sebe a její účinky jsou až neuvěřitelně zklidňující a osvěžující.
3 Muhageln
Alkoholem to zatím být nemůže a tak rozvíjíme teorie o skrytých terapeutických vlastnostech tohoto typu hudby. Jediné, co se zjistit nepodařilo, je co nebo kdo je vlastně Muhageln, obyčejní Němci nevěděli a když jsem se večer po skončení produkce mezi slovy chvály ptal přímo kapelníka, jen se smál a neprozradil. Možná to fakt bude mít něco společného s bučením krav, každopádně mi to zůstalo tajemstvím.
Pan Bernard Bauer naráží
Dětem mezitím začalo představení kouzelníka, chodím je pravidelně kontrolovat do vitríny dětského koutku a my jsme s úderem poledne zváni do hlavního stanu na slavnostní narážení tradičního soudku dubovou palicí. Tohoto slavnostního úkonu se po nezbytných, ale nijak dlouhých, proslovech zhošťuje šéf komory pan Bernard Bauer a tradiční hláškou „naraženo jest“ tak dnešní akce začíná i tak říkajíc oficiálně.
Křehoučká kachnička
Bílé snídaňové buřtíky vystřídala dokonalá kachnička s karlovarským knedlíkem a červeným zelím, v našich tuplácích je opět Kapuziener a venku se konečně trhá mlha. Do této pohodičky pak přicházejí nadšení potomci s balónkovými šmouly, pomalovanými ksichtíky a spoustou zážitků. Dcerušky taktéž objevují kouzlo osvěžujícího nápoje Spezi, bohužel sice ne té originální z Augsburgu, ale té globalizované, americky míchané, ale i tak jsou na vrcholu blaha a ta žlutá koule co před chvílí roztrhala mlhu, letí po obloze jako splašená.
Prosluněné podzimní posezení
S dalším pivkem si tedy jdeme sednout na zahrádku, holky objevují čokoládovou fontánu a místo ovoce si nechávají obalovat talířky a prstíky a my se necháváme prohřívat podzimním sluníčkem, vedeme hlubokomyslné řeči o krásách našeho světa a je nám fajn. Nedovedu si v této chvíli představit jakoukoli nepohodu a tak když holčičky zatouží po perníkovém srdci, omámeně vytahuji dvě stokoruny a ještě se u toho usmívám.
Dětí nadšené
K dalšímu pivku si pak už jdeme sednout zase dovnitř a už si objednáváme malé, tedy půllitr, pořadatelé mezitím dodali originální sklo a tak je tento voňavý Kapucínek hezkým, a v něčem opět novým, zážitkem.
Lákavý Kapuziner v originálním skle
To už se nám ovšem setmělo, holky řádí s ostatními dětmi na parketě ve VIP-baráku, 3 Muhageln byli vystřídáni blikavou diskotékou, já registruji, že i vedlejší stan se slušně zaplnil a stále se mi tu moc líbí, avšak drobný smysl pro povinnost mi velí toto příjemné místo opustit. Tím ovšem nastává úkol nejtěžší, neboť moje děvčátka to se mnou již ve svém raném věku umějí dokonale a ani moje vlastní pozice nejsou nejpevnější, takže moc a moc smlouváme a odkládáme. Nakonec si nás však i přes drobné časové posuny rychlé želvy vyzvedávají a šťastně dopravují domů.
Příjemnou atmosféru vychutnával každý jinak
Byl to krásný den, ve kterém se zcela výjimečným způsobem dokázaly snoubit radosti druhdy neslučitelné a všichni čtyři jsme si jej každý jinak a přece krásně pohromadě dokonale užili. Příště na tuto prima akci rozhodně hodlám dorazit i kdybych nebyl pozván.
[Jan Kejnovský] [Zobrazeno 8327x] [7. listopad 2011]
[Události] [comments: 8] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Energetik
úterý, 8. listopad 2011
07:42
Kejno, moc bezva článek a drásá mi nerv, že jsem o této akci nevěděl, neboť bych taky vytáhl své dva kluky, ty bys měl ženichy, já nevěsty a my dva dobré pivo :-D Mimochodem ta pšenice je vskutku lahodná, ale ještě o malý stupínek výš řadím její "dunkel" verzi
Adsense
8. listopad 2024
17:57
posted by: Inzerce
CzechBeerMan
úterý, 8. listopad 2011
07:27
Pan Kejnovský píše čtivě , ...... ale měl by méně hovořit o \"rozvrácených\" rodinách a o tatíncích co kupují dárečky. Měl by více přemýšlet když něco píše , a měl by mít více taktu. Někomu to nemusí být vůbec přijemné. Ne každý otec se takto chová, a ne každá \"rozvrácená\" rodina je rozvrácená .....
napsal(a): CzechBeerMan [Odpovědět]
Kejna
úterý, 8. listopad 2011
08:49
to CzechBeerMan: Sorry mistře jestli jsem se Vás dotknul, to jsem opravdu nechtěl, my ale naše žížaly berem do těch globalizovaných řetězců opravdu jen párkrát za rok a ony svým kámoškám, které to mají s taťkou každý druhý víkend fakt závidí, to dětem nevysvětlíš. Chápu, že v téhle problematice jsou občas kruté složitosti, ale tohle téma jsem fakt nečekal a bral ho z pohledu svých potomků, takže proto ta, realitu jistě ne vždy vystihující, zkratkovitost, Pardon.