Litomyšlský pivní festiválek 2010
Slavnosti piva, pivní slavnosti, dny otevřených dveří ...
Litomyšlský pivní festiválek 2010
Mělo to být o potěšení chuťových buněk náročného pivaře, jenže nebylo. Bylo to o nepřipravené akci, teplém pivu mnohdy nevalné kvality, chybějících stanech, pod nimiž by se člověk mohl ukrýt před deštěm, o nedostatku lavic, kde by se dalo posedět, a hlavně o absenci záchodů, které by měly být samozřejmostí, ale nebyly. Ano, přesně takový byl letošní "Litomyšlský pivní festiválek", tedy alespoň jeho začátek...
Do Litomyšle jsem původně cestu neplánoval, neboť nabídka nevypadala na první pohled zrovna lákavě, ale nakonec jsem se nechal kamarádem Jardou ukecat a vyrazil jsem.
Začátek oné soboty (7. srpna) měl být ve znamení krátké návštěvy burzy pivních suvenýrů v České Třebové, má celotýdenní únava však tomu nepřála a já tak trochu zaspal. Sice jenom o hodinu, ale i to se počítá. Rozhodl jsem se tedy, že burzu vynechám úplně a že se s Jardou sejdu až na zastávce autobusu na Litomyšl.
Mou výchozí stanicí bylo jako obvykle pražské hlavní nádraží a mým vlakem tentokrát EC Fatra. Člověk by řekl, že když pojede "écéčkem", že se nemusí obávat nějakého velkého zpoždění, jenže zpoždění se konalo, a to již ve výchozí stanici. Porouchal se totiž jídelní vůz, který tak musel být odstaven.
25minutový skluz a v České Třebové jenom 15 minut na přestup na autobus směr Litomyšl, to nevypadalo dobře. Ale světe, div se, já to stihl. ČD se překonaly a z 25 minut se během necelých dvou hodin cesty stalo jenom 10. Sice jsem musel na autobus dobíhat a dva zavřené východy z českotřebovského nádraží mi to vůbec neusnadňovaly, ale vyšlo to a já tak nemusel jezdit zbytečně do Svitav a teprve z tama do Litomyšle, ale mohl jsem jet přímo, což potěšilo. Nejen z časových důvodů, ale také kvůli třetinové ceně.
Jsem v autobuse, kde si sedám hned za Jardu, a hned po mém nástupu vyjíždíme. V Litomyšli jsme za půl hodiny. Zatím je to spíš o průtrži mračen než o hezkém počasí, které by člověku dodávalo chuť popíjet pivo, ale dle předpovědi by se to mělo změnit, doufejme.
Na náměstí to již žije, ale zatím jenom hudbou. Oficiální začátek akce je sice v 10:00, což je za pět minut, ale při pohledu do některých stánků to tak nevypadá, jdeme tedy najít nejdřív nějaké místo, kde bychom mohli lehce posnídat.
Černohorské pódium v Litomyšli
Naší spásou mělo být sousední Smetanovo náměstí, ale mezi všemi těmi kavárnami, vinárnami, pizzeriemi a obchůdky s oblečením byste nějaký ten bufet, kde si můžete dát aspoň polévku, marně hledali. Tedy až na jedno řeznictví, na které jsme po 20 minutách zoufalého chození sem a tam narazili a kde jsme tak hned zakotvili.
Dršťkovka pro Jardu, pro mě hovězí, neboť dršťky nesnáším. Člověk by možná dal i jednoho lahvového Otakara, ale za pár minut nás mělo čekat točené, takže jsme odolali. To jsme však ještě netušili, jakou děláme chybu.
Společný stánek Černé Hory, Hlinska, Medlešic i Žambereckého kance aneb nuda za pípou v praxi
Polévka za námi a my jsme tak mohli vyrazit zpátky na Toulovcovo náměstí. Mobil ukazoval půl jedenácté, v provozu však ze čtyř stánků pouze dva. Ve dvojstánku Černé Hory s Hlinskem z nějakého důvodu ještě neměli naraženo - ani svá piva, ani Medlešice se Žamberkem, které tu dneska mají mít také na čepu - Poličce zase chyběl proud. Co se dá dělat, aspoň že Rychnov s Carem a Pardubice už fungují, řekli jsme si a přesunuli jsme se tedy k nim.
Stánek Poličky, dopoledne zcela mimo provoz
Protože je nám však oznámeno, že piva hrozně pění, jenom Kaštan že jde natočit poměrně rychle, začínám právě jím a za chvilku ho mám skutečně před sebou. Bohužel však není zrovna v nejlepší kondici, takže ho rychle házím do sebe a krátce nato objednávám Zilvara. Natočení třetinky však vypadá tak na 15 minut, předem ho tedy zaplatím s tím, že jdu zatím vedle a za chvilku se pro to vrátím.
Stánek Bělče s Rychnovem, jako jeden z mála v provozu hned zkraje akce
Vedlejší stánek nabízí Ozzobíra, jakéhosi Kvasňáka a Portera. Nejvíc láká Porter, páč na něm se nedá skoro nic pokazit, ale to bych dal jedno malé a konečná, takže ho vynechávám a objednávám raději Kvasňáka. Ten však jaksi divně páchne a hlavně je úplně teplý, po několika locích tak putuje do nedalekého kanálu.
Stánek Pardubic s nabídkou teplého piva
Dalším vzorkem má být Zilvar, ale natočen ještě není, jdu tedy zpátky k pardubickému stánku, abych si objednal Ozzobíra. Přitom se ptám, zda je taky tak teplý jako Kvasňák, na což se mi dostává kladné odpovědi. Protože však nechci "sušit hubu", risknu to a užuž se mi točí. Bohužel opět pění, je to tedy zase o čekání.
Zilvar již dotočen, ale po prvních doušcích zjišťuji, že to taky není ono. Už jsem ho zažil v lepším stavu. Sice ho vypiju, ale spokojen nejsem.
Ozzobír již také připraven a i když je ještě teplejší než Kvasňák, do kanálu neputuje. Mám s jeho dopitím sice problémy, ale vyložený patok to nebyl, řekl bych zatím nejlepší pivo dne.
Dalším vzorečkem měl být Car, ale na toho se čeká až 20 minut, na což nemám sílu, a Včelku jsem ochutnal od Jardy a dva loky bohatě stačily, jdeme tedy omrknout jakési Občerstvení, které vidíme ve spodní části náměstí. Cestou si však ještě u jednoho ze stánků fotím vozík s několika KEGy Holby s Litovlí. Holbu bych čistě z patriotismu asi dal, Litovel coby špičku českého pivovarnictví bez váhání, ale ani jedna z těchto značek se tu dnes nenabízela. Sudy pouze posloužily jinému pivovaru ku stočení svého piva, jak je ostatně zvykem u 99 % našich minipivovarů. Bohužel, i o tom je české pivovarnictví. Proč si kupovat vlastní KEGy, když můžu využít peněz jiného pivovaru, že jo? Jméno pivovaru vám samozřejmě neprozradím, ale kdo sbírá etikety, tomu bude podle bílých a zelených čtvercových sudovek hned jasné, jaký pivovar mám na mysli.
Zneužívání KEGů v praxi aneb pivovary Holba s Litovlí dorazily jenom coby obalový materiál piva odjinud
Občerstvení nabízí několik hotových jídel, mj. i hovězí guláš se dvěma chleby za 55, kterému nelze vůbec odolat, a co je potěšující, tak i točeného Otakara, čehož logicky využíváme a hned si dva malé Otakárky objednáváme.
Gulášek výborný, maso nikterak tuhé, pivo však neoslovilo. Bylo sice nádherně vychlazené, podávané ve skle a za super cenu, která byla dokonce nižší než měla být v poličském stánku na náměstí, ale desítky roztodivných chutí říkaly odpudivé fuj.
Občerstvení v podobě poličského Otakara
A jak se tak snažíme dopít těžko pitelného Otakara, zpozorujeme, že z Třebové již dorazili další sběratelé, takže dopíjíme a jdeme za nimi k bělečsko-rychnovskému stánku, abychom tu dnešní akci trochu probrali. O pivu u piva by se sice diskutovalo lépe, jenže u již otevřeného stánku Černé Hory s Hlinskem je fronta aspoň na 10 minut, Car, kterého jediného jsem ještě neokusil, pořád pění, nakonec tedy riskuju rychnovskou pomerančovou limonádu a dělám dobře. Žádná umělá vodička, prostě limonáda mých snů. Kéž bych totéž mohl říci také o Kaštanovi se Zilvarem. A jaké to byly lahůdky, když jsem tam byl na jejich prvním "Vítání jara ". Holt jiný sládek, jiné pivo.
Protože je to tady horší, než jsme čekali, balíme a vyrážíme na autobus. Bereme to ještě přes stánek Poličky, ten je však stále mimo provoz - "Elektřina už je zavedena, ale kolega musel ještě do pivovaru, dorazí po poledni, pak už snad narazíme," odpovídá na můj dotaz ohledně toho, kdy budou mít pivo, pán sedící za výčepem a sžírající se nudou. Zakončujeme u stánku Pivních cest, které dorazily také se zpožděním a teprve vybalují. Pivo však již na čepu mají, protože ale zahraniční piva na takovýchto akcích neuznávám, poroučím si třetinku Žatce a s ní upaluji k autobusu. Podobně jako tomu bylo u pardubického stánku, ani Žatec není vychlazený, po několika locích tak chtě nechtě putuje do kanálu.
Stánek Pivních cest
A tolik dnešní akce v Litomyšli. Bylo to sice ještě o odskočení si na zahradu zdejší "eldéenky", která musela posloužit coby záchod v nouzi - v místě konání akce záchody zřejmě nebyly a na několik set metrů vzdálené Smetanovo náměstí, kde měly být veřejné záchody, na něž jsme byli pořadateli odkázáni, již skutečně nebyl čas. Pak už následovala jenom cesta autobusem do Třebové a v Jardově případě pak do Poděbrad a v mém do Zábřeha, kde jsem si zaskočil koupit ještě 13 soutěžních litovelských desítek, abych měl u našich a následně i v Praze co pít, a pak ještě 5 km po svých a jsem doma.
Večer jsem ještě zkusil PETkové Medlešice, které Jarda koupil na třebovské burze a které mi nakonec prodal, ale nedělaly vůbec pěnu a dost divně chutnaly, téměř celý litr tak putoval do dřezu. Naštěstí litovelská desítka, kterou jsem si chtěl následně spravit chuť, nezklamala a já ji tak mohu prohlásit nejlepším pivem dne. Mňam.
Pokud by vám nestačil můj pohled na věc, můžete mrknout i na tento článek, resp. fotogalerii. Je to sice o něčem jiném, než popisuju, ale jak je z mého příspěvku zřejmé, hodnotil jsem dopolední průběh akce, a ten byl skutečně o naprostém amatérismu a typickou ukázkou toho, jak by žádná pivní akce vypadat neměla. Místní možná přijdou i za rok, ale kdo jel do Litomyšle několik set kilometrů a byl hned zkraje, toho už na dalším ročníku po takových zkušenostech asi těžko uvidíte...
[Marek Kamlar] [Zobrazeno 8831x] [10. srpen 2010]
[Pivní slavnosti] [comments: 57] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Malakin
čtvrtek, 19. srpen 2010
08:08
to Weetek: Není to o pocitech, ale faktech. Ale to asi těžko pochopíš, když musíš psát do pivovarů, aby ti byly potvrzeny tvé hypotézy.
Jinak třemi až pěti články, resp. pseudočlánky, za rok bych se rozhodně nechlubil, navíc v případě, že je to převážně o zahraničních pivech.
VozechV
čtvrtek, 19. srpen 2010
08:30
to Malakin: Trochu tuto diskuzi nechápu.
1) Pokud se chcete navzájem s Weetkem urážet, tak si vyměňte soukromé maily. My ostatní, nevěda, zda je komentář o pivu, či ne, pak zbytečným čtením utrácíme svůj čas. To platí i pro Weetka.
2) Přesto mi to nedá, v čem je hodnota článků o zahraničních pivech menší, než o našich pivech? Vždy jsem si myslel, že se články hodnotí podle jejich úrovně zpracování a obsahu sdělení.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 19.08.2010 ve 08:32:08
Adsense
2. prosinec 2024
08:17
posted by: Inzerce
Weetek
čtvrtek, 19. srpen 2010
10:04
to Malakin: Je to skutečně jako debata s duševně chorým. Právě že když jde o fakta, nespoléhám se na svoje dojmy, ty mohou být mylné. Proto jsem do toho pivovaru napsal, a ejhle, můj dojem byl potvrzen fakty. Je to něco trochu jiného, než když ty na základě svých dojmů sepsuješ Kocour Jantar coby hnusně hořký ležák, aniž by sis ověřil fakta, totiž že se jedná o pivo kvašené svrchně. Pamatuješ?
Žádnými třemi až pěti články se nikde nechlubím, jen jsem tě prosil, abys mi vysvětlil, co je pseudočlánek, jak se liší od článku a zda pokud se píše o zahraničním pivu, jedná se automaticky o pseudočlánek. Na tvé vysvětlení nadále čekám.
Malakin
čtvrtek, 19. srpen 2010
08:00
to tereza: Že se zvyšuje výstav nějakého piva, rozhodně neznamená, že by muselo být nějaké lepší než dosud. O tom to vskutku není, to byste mohl jako študovanej člověk vědět. Co se Kláštera týče, v lahvové podobě byl špatnej nejméně od r. 2002, za což samozřejmě nemůžete, neboť tak dlouho jste tam nebyl. Můžete však za to, že jste onen problém stejně jako vaši předchůdci nedokázal i se vším tím vzděláním a zkušenostmi, jimiž se nám nejen tady oháníte, vyřešit a namísto toho jste odvandroval kamsi na východ. Ale na druhou stranu je asi dobře, že už nám do českého pivovarnictví nijak nezasahujete.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 19.08.2010 ve 08:45:32
tereza
čtvrtek, 19. srpen 2010
09:30
to Malakin:
na vysvětlenou:
a)zvyšujícíse výstav piva (bez masivní reklamy) vcelku logicky svědčí o vzrůstající oblibě piva a obliba piva se odvíjí o jeho kvality. Rozumný konzument přece nebude vyžadovat pivo "mizerné kvality". To, že nechutná Malakinovi, neznamená, že nebude chutnat tisícům jiných lidí. Malakin není etalon, podle kterého lze měřit kvalitu.
b) kvalita lahvového piva obecně není jen otázkou zkušeností a znalostí sládka, ale odvíjí se i od technických a technologických možností daného provozu. Každé možné vylepšení výroby, ošetření piva a stáčení stojí nemalé peníze, které většinou nejsou k dispozici a nedostanou se ani do investičního plánu na budoucí období. V takovém případě je vám pak zkušenost vcelku k ničemu. Konkrétně ke Klášteru - toto opět pouze pro vás "nepitelné pivo" odebírali importní (převážně německé a ruské) firmy před mým nástupem, během mého působení i po mém odchodu v množství několka kamionů týdně bez jakékoliv připomínky.
c) na východ jsem neodvandroval, ale byl jsem jmenovitě vyžádán kazašským investorem. V současné době jsem v pozici, kdy řeším urgentní nabídky několika dalších ruských investorů, kteří si žádají konkrétně mých služeb. Tedy s útěkem na východ to nemá nic společného. A každému kecalovi bych takovou zkušenost přál. Tady se musí každý sládek spolehnout jen na sebe. Nikdo nepomůže - ne, že by nechtěl, ale on neví jak. A kvalita piva musí být prvotřídní, protože minipivovary se tady staví převážně pro movitější vrstvy spotřebitelů a točí se v drahých restaurantach za astronomické ceny a proto je i vyžadována špičková kvalita.
napsal(a): tereza (zdenek.reska(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Malakin
čtvrtek, 19. srpen 2010
16:55
to tereza: Už začínáme zabíhat do zbytečných detailů, které ostatní čtenáře nezajímají, takže jenom stručně k bodu b)
Ano, v tomhle máte v podstatě pravdu, nicméně pokud se jedná o problém technologického charakteru, je na sládkovi či jeho nadřízeném, aby rozhodli, jak dál. Pokud se totiž pivo po dvou třech týdnech po stočení zkazí - a to se v případě lahvového Kláštera nejen za vašeho tamního působení stávalo každou chvíli - je to problém, který nelze jen tak hodit za hlavu, jak se zřejmě stávalo.
Hovoříte o nedostatku finančních prostředků, což je u malého pivovaru sice pochopeníhodné, nicméně jenom takhle se to odbýt nedá. Zákazník musí za své peníze dostat kvalitní produkt a ne něco, co pak musí např. kvůli technologickým problémům pivovaru vylít.
Krajním řešením mohlo být např. okamžité ukončení stáčení lahvového piva do doby, než se problém vyřeší. Dalo se to však řešit i nějakým méně drastičtějším opatřením, např. přídavkem antioxidantu do piva, znovuzavedením pasterace, pokud se jednalo o mikrobiální problém, příp. distribucí piva jenom do malých obchůdků s nápoji, kde by se pivo dalo např. po dvou týdnech bez problémů vyměnit. Ano, přineslo by to určitý pokles ve výrobě, ale co je to proti pošramocené pověsti, kterou tehdejší a vlastně ještě nedávný lahvový Klášter měl.
Tímto tuto veřejnou diskusi ukončuji. Pokud v ní máte zájem pokračovat, můžete mi napsat maila nebo na icq.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 19.08.2010 ve 17:03:22
tereza
čtvrtek, 19. srpen 2010
17:07
to Malakin:
Souhlasím s ukončením nikam nevedoucí diskuse dvou lidí, kteří se zřejmě názorově neshodnou nikdy.
Jen ještě naposledy k bodu B), který jste opět, jak je vaším zvykem překroutil ve svůj prospěch. První část se týká pivovarů a jejich problémů obecně, protože za svou profesní dráhu jsem pracoval v několika větších pivovarech a v podstatě to vždy bylo stejné a teprve ta druhá část, jak z textu jasně vyplývá, je klášterská. Tím končím....a zdravím
napsal(a): tereza (zdenek.reska(a)seznam.cz) [Odpovědět]
tereza
čtvrtek, 19. srpen 2010
17:15
to tereza:
Ale tu mailovou adresu bych si pro každý případ vzal....
napsal(a): tereza (zdenek.reska(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Weetek
středa, 18. srpen 2010
16:50
to Vláďa: Nevím, jestli dobře rozumím otázce, ale pokud tím myslíš, kde dělají pšeničné, ale spodně kvašené pivo, tak tím předmětem naší debaty bylo pšeničné pivo ze Stříbra, které čepovali v Merendě. Vyslovil jsem domněnku, že není kvašené svrchně, jak tomu má správně být. Malakin se začal radovat, jaký jsem to trouba, že nerozeznám spodně kvašené pivo od svrchně kvašeného, načež jsem napsal email do pivovaru a sládek mi potvrdil, že pšeničné U rybiček skutečně kvasí spodně. Není to ostatně u nás až taková výjimka, když před několika lety Ondra Koucký uváděl na jedné degustaci Honzy Kočky první pokus o pšeničné pivo z Loun, bylo rovněž kvašené spodně. Moc chvály tenkrát nesklidilo, což už je dneska historie, stejně jako bohužel samotný lounský pivovar.
Vláďa
středa, 18. srpen 2010
20:29
to Weetek: Otázce jsi rozuměl dobře, tedy Rybičky! Ty mám kousek, nedávno jsem jejich pšenici ochutnal a vylil, neboť se nedala (je to mé první vylité pivo). Byla mi ale přivezena v jejich origo PETce a nevím jaká je pak životnost, pil jsem to po 5 dnech a myslím, že to bylo dlouho. Udělám tedy další pokus, vždycky mě zajímalo, jak může chutnat spodně odkvašená pšenice. Díky za info. V.
MilanD
neděle, 15. srpen 2010
23:35
to Weetek: To bych se zase Malakina rád zastal, slohově to snad tak otřesné není, jak by se četl asi článek, že na slavnostech byla ta a ta piva, že jich několik vypil, z čehož byla třetina nepitelná a a nazdar. Takhle je to takový cestopis a tak to snad má být, i osobní zážitek stojí za zaznamenání. Po přečtení článku vím např.,že až se dostanu do Litomyšle, kam zajít na guláš a klobásku
napsal(a): MilanD (mildvorak(a)email.cz) [Odpovědět]
karl2
čtvrtek, 12. srpen 2010
19:15
tento páně malakinův report se mi líbí. namísto bazírování na prasopisu míří kritika na teplé pivo, páchnoucí pivo, pěnící pivo, absenci hajzlů, a to je správně mířený direkt.
napsal(a): karl2 [Odpovědět]
Malakin
pátek, 13. srpen 2010
03:13
to ragulin: Stejně jako val i já si klidně odpustím pivo ve vlaku, hlavně když bude na naše dráhy spoleh. Co se dokončení vzdělávání se týče, hodlám se vzdělávat celý život, o nějakém dokončení tak v mém případě nelze hovořit.
to karl2: Pokud by po mně někdo chtěl 40 korun za pivo, tak bych na dodržování pravopisu samozřejmě bazíroval, neboť v takovém případě předpokládám, že jsou v ceně zahrnuty i nadstandardní služby, např. nějaký ten korektor češtiny apod.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 13.08.2010 ve 03:16:56
Weetek
pátek, 13. srpen 2010
22:33
to karl2: Mě zase nepřestane udivovat egomaniakální podrobnost, s jakou Malakin líčí úplně všechno, včetně tak planetárně závažných faktů, jako že zaspal, že nemá rád dršťky, kde se pěkně po česku vyčůral pod strom a kde seděl jeho kamarád Jarda v autobuse... Naše gymplácká pančtelka na češtinu by mu z takového slohu dala čtyřku a možná přidala i pohlavek, ale zase je tu hodně písmenek a to se taky počítá, no ne?
Malakin
sobota, 14. srpen 2010
00:34
to Weetek: No, já bych zase čtyřku nebo dokonce pětku dával za něco jiného. Posuď sám:
* Je hned několik věcí, které se mi na mapě moc líbí. Jedním z nich je to, že...
* ...důležitými surovinami pro české pivo je český chmel a slad
Atd. Prostě chudáci tví studenti. Ti moji se aspoň mohou spolehnout na to, že jejich bakalářské či diplomové práce přečtu a případně opravím, ti tvoji však budou muset požádat někoho jiného.
Weetek
sobota, 14. srpen 2010
17:05
to Malakin:
Je zajímavé, jak rád se k tomu mému blogu o pivní mapě vracíš. Je ještě zajímavější, že když jsem tě doslovnou citací usvědčil z toho, že překrucuješ, co jsem napsal o pivovaru ve Vyškově, už jsi o tom následně ani nepípnul. A vůbec nejzajímavější je číst opravy větné stavby od člověka, který neumí skloňovat jméno Louny, a přesto si ho dvakrát vetkne do titulku článku a ještě o tom hloupě mlží.
Debata o pravopise ale jen odvádí pozornost od toho, co jsem na tvém elaborátu kritizoval: od záplavy nepodstatných osobních detailů, které s tím, o čem má článek zřejmě být (t.j. litomyšlský pivní festiválek) absolutně nesouvisí. Napříště očekávám už jen informaci o konzistenci tvé ranní stolice a obsahu vlhkých snů z předchozí noci.
tereza
sobota, 14. srpen 2010
20:54
to Weetek:
Už jsem Malakinovi zhruba před rokem položil otázku, kolik piva vyrobil vlastníma rukama. Odpověď byla - nula, ale chystám se!!!! (taky výmluvné). Na to, že je schopen zkritizovat nejen výsledek práce sládků, keří jsou možná o dvě generace zkušenější, než on a o výrobě piva toho znají o pět generací více, zkritizovat činnost výšepních a organizátorů akcí, aniž by sám cokoliv pořádal a pak se zaštítit ubohým prohlášením, že on sám čepoval pivo na zábavě v Horních Kotěhůlkách, či v jaké pr...., je prohlášení ubožáka. Až tento samozvaný pivní "bůh"(pitomec), který o pivu ví absolutně "vše" uvaří na varně svoji první várku, tím nemyslím maminčin prádelní hrnec na plotně v zábřežské kuchyni, pak možná pochopí, (jeho oblíbený otomismus)o čem ta výroba piva vlastně je,v protože to dodnes netuší, co znamená vyrobit a dodat pivo v komerčním objemu do finále spotřebiteli. On zná jen "vypil jsem" nebo "šlo to do kanálu". PROSÍM, chci ochutnat pivo z jeho první průmyslové várky, abych věděl, zdali na svět přišel nový spasitel, či opět si plácal játra obyčejný český blb.
napsal(a): tereza (zdenek.reska(a)seznam.cz) [Odpovědět]
píra
neděle, 15. srpen 2010
08:01
to tereza: Aniž bych nikterak zpochybňoval vaše odborné znalosti, v tomto případě (a také v mnoha jiných, protože patříte do skupiny Antimalakin za každou cenu) jste trochu mimo mísu. Možná za to může polární den (nebo noc) nebo co to v tom Rusku zrovna je, ale píšete o něčem, co s článkem nemá příliš společného.
Navíc je to stejné, jako kdyby jste kritizoval divadelního či filmového kritika, který ještě nenapsal žádnou divadelní hru nebo nenatočil žádný film, politologa, který nemá dost odvahy dát se na politiku, nebo když odběhnu třeba k vínu - degustátora, který nemá vlastní vinařství.
Nechci mluvit o tomto konkrétním případu, ale mnoha lidem vadí kritika toho našeho pivního světa. Ale nebýt kritiky, nezdarů a konkurence, nebylo by pohybu vpřed. A díky tomu, že Malakin není tak shovívavý, jako někdo jiný, je zde dost článků ke čtení a také reakcí na ně. Oceňuji to především v současné prázdninově mrtvé době.
Weetek
neděle, 15. srpen 2010
22:56
to píra: Obávám se, milý Píro, že nešvarem psaní o něčem, co s tématem nemá moc společného, trpí především tvůj oblíbený Malakin. Posuď sám: kritizuju nesoudnou přemíru s tématem nesouvisejících informací, které do svého článku zase nacpal. Malakin mi odpovídá tím, že mi opraví dvě chyby v syntaxu mého blogu o něčem jiném a někde jinde. V blogu, jehož obsah navíc svévolně překrucoval. Ehm, kdo je tu mimo mísu?
Kritika je dobrá věc, pokud je to kritika podložená a oprávněná. V Litomyšli jsem nebyl, takže těžko říct, ovšem to, že se organizátor celé akce musí vůči Malakinovým výpadům ohrazovat ve zvláštním článku, ve mně vzbuzuje jisté pochybnosti. Není to ostatně poprvé.
Raduješ se, že díky Malakinovi je tu dost článků ke čtení. Já si zase myslím, že méně je někdy více a v případě Malakina se mi chce říct: čím míň, tím líp. Celé odstavce nesouvisejících detailů o tom, jak vlastně do Litomyšle jet nechtěl, jak měl vlak zpoždění, že v autobuse seděl hned za Jardou, že nemá rád dršťky, ale gulášek mu chutnal a i se dvěma chleby stál 55 kaček, že čůral pěkně po česku zadarmiko u stromu, páč záchodky byly daleko, a konečně že - marná sláva - nejlepší pivko je stejně z jejich kraje, z Litovle, i když se na akci netočilo a s ní vůbec nesouvisí, to prostě není článek na úrovni, to je slovní průjem.
píra
pondělí, 16. srpen 2010
07:35
to Weetek: Komu se to nelíbí, ať to nečte. Stačí vidět autora a neotevřu to, ne? Já si raději přečtu pár osobních postřehů, Čtk čtu v práci. Takže souhlasim s MilanemD. (Jak tak znovu čtu o tom gulášku a dršťkách, sbíhají se mi hned po ránu sliny)
A vaše malicherné hádky o sloh a pravopis mě nezajímají. Žádné blogy (kromě těch na PI) nečtu. Ostatně tentokrát sis začal (opět) ty.
emu
sobota, 14. srpen 2010
01:20
to Weetek: mně teda začíná vadit a v tomto článku ještě více než v předchozích, to neustálé "otomování" je to takový nešvar dnešní doby, v mírné podobě mi to nevadí, ale abych neustále četl slovní spojení "bylo to o teplém pivu, je to o průtrži mračen, bylo to o odskočení si na zahradu", to je podle mě moc. když už tu malakin tak řeší ten pravopis, měl by si fakt zamést před vlastním prahem. formulovat věty normálně česky je podle mě daleko důležitější, než zapomenout někde čárku apod.
Felčar
sobota, 14. srpen 2010
13:33
to Rosťa:Ač se striktně vyhýbám nepivním diskuzím, tak zde udělám výjimku; odkázal bych v této souvislosti na jednu zajímavou glosu o nedávno zesnulém panu Smoljakovi http://kultura.idnes.cz/glosa-smoljakuv-zivot-byl-i-o-boji-za-cestinu-mel-s-ni-totiz-problem-1pa-/divadlo.asp?c=A100608_111225_divadlo_ob a doporučuji se zaměřit na třetí a čtvrtý odstavec. Ostatně, jednou bych z hlediska používání českého jazyka chtěl sahat autorské dvojici Smoljak - Svěrák alespoň k oněm pověstným kotníkům. Pánové, všem by nám trochu pokory neuškodilo.
Luděk
sobota, 14. srpen 2010
15:54
to Felčar: Nebojte, to byla stran příspěvků a slovních průjmů z mé strany labutí píseň na PI. Budu se věnovat pro mě cennějším věcem, než se dočítat na svou adresu po slušném upozornění peskování od kohokoli a stavění do (pokorné) latě.
Jinak - možná Vás překvapí, ale s Malakinem normálně komunikuju. Potřeboval před nedávnem např. kontakty na 2 homebrewáře z Olomouce a Šumperka a bez průtahů je dostal. Komplet - název piva, adresa, telefon a e-mail. To sděluji a vytýkám před hranatou závorku ne kvůli nedostatku pokory, ale pro pořádek. Glosu na idnes.cz jsem četl.
Malakin
úterý, 17. srpen 2010
19:45
to Weetek:
Ad Vyškov: Zřejmě máš na mysli mou nedávnou výhradu k tomu, že jsi o Vyškovu prohlásil, že na příští mapě "téměř s určitostí nebude". No, nezlob se na mě, ale pro mě je to totéž, jako bys napsal "s určitostí nebude", pouze s tím rozdílem, že si necháváš zadní vrátka pro případ, že bys musel oponovat někomu, kdo by ti tvou hlášku za rok připomenul.
Ad Louny: Až bude PI jenom o tiskových zprávách a pseudočláncích o zahraničních pivech jako někde, budu psát jenom spisovně, abych náhodou někoho nepohoršoval užitím hovorového "s Lounama". Zatím tomu však není, musíš se s tím tedy smířit.
to emu: Dovolím si odpovědět slovy Petra Melichárka (viz jeden z komentářů u tohoto článku ), byť se týkají trochu jiného češtinářského problému: Četl jsem si tvůj jediný článek na Pivním.infu a styl máme zdá se stejný. U jednoho to kritizuješ a sám tak píšeš. Krátké, stručné a jasné věty. Ať posoudí jiní. Já tak píšu stále a psát budu. Jak psal Marek, chce to odvahu a hlavně chuť něco sepsat. Díky za podporu. Nejsem žádný spisovatel. Když už jsem byl požádán o článek, tak píšu. Až u dalšího článku uvidíš můj nick, tak to prosím tě nečti. Budeš se zase nudit. Čekám na tvůj nějaký článek. S tím jedním jsi to tady zatím nevytrhnul..., není žádná prdel.
to MilanD: Přesně tak. Ať si každý zkusí na nějaké ty slavnosti tohoto typu zajet a uvidí sám, že sepsat to tak, aby to nebylo jenom o "přijel jsem, viděl jsem, něco málo jsem ochutnal a případně vylil a pak zase odjel".
to tereza: K tomu vašemu "netuší, co znamená vyrobit a dodat pivo v komerčním objemu do finále spotřebiteli" můžu doplnit snad jen to, že bohužel tuším. Vaše Dalešice jsem v době vašeho tamního působení měl tu čest ochutnat a pokud jejich tehdejší mizerná chuť nesouvisela se špatnou sanitací či nějakým špatným uskladněním, musela být chyba na vaší straně. Totéž lahvový Klášter: desítky zkažených půllitrů, které jsem musel ihned po zakoupení pro nepoživatelnost vylít. Táži se tedy: K čemu vám všechny ty zkušenosti a znalosti tehdy byly, když jste nedokázal použít k nějaké té nápravě?
to Rosťa: No, já si třeba minulý týden ve tvém příspěvku z 12. srpna (9:37) všiml tří hrubých pravopisných chyb a taky jsem na ně neupozornil, o tom nevšímání si to vskutku není. Občas to chce autora článků, příp. komentářů, trochu víc tolerovat.
to Luděk: Však taky není důvod, proč bychom spolu nemohli komunikovat. Alespoň já o žádném nevím.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 17.08.2010 ve 19:52:48
Weetek
pondělí, 16. srpen 2010
10:02
to píra: Věř mi, že kdyby Malakin s tím pravopisem a dalšími mimoběžnými věcmi pravidelně nebuzeroval, ani by mě to nenapadlo vytahovat. S tvým nápadem "napsal to Malakin = nečtu to" nelze souhlasit z toho prostého důvodu, že kdyby občas někdo na nesmysly, které šíří, neupozornil, mohli by tomu lidi začít i věřit.
tereza
středa, 18. srpen 2010
07:07
to Malakin:
Po dobu mého působení v Dalešicích se jen za první rok a půl zvednul výstav pivovaru na více jak dvojnásobek a pak dále mírným tempem rostl (mohu doložit), což vcelku logicky musí být důsledek "mizerné chuti piva", kterou vyhledávali nejen běžní konzumenti, ale i řada českých prominentů.
Lahvový Klášter, jak jinak, musel skončit v kanálu, protože 80 % všech vámi degustovaných piv takto končí. Na zkažené lahvové pivo nebyla za celou dobu mého pobytu v tomto pivovaru jediná reklamace.
Z toho vyvozuji, že opět si někdo dovolil šťouchnout do vaší nesmrtelné nedotknutelnosti a načechral vaši veleješitnost. Příště bych prosil konkrétní a podložené argumenty a ne jen pomstychtivé nepravdy.
napsal(a): tereza (zdenek.reska(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Weetek
středa, 18. srpen 2010
15:47
to Malakin: Tak že máš problémy s porozuměním psanému textu, respektive si dosazuješ význam, který ti vyhovuje, to jsem si už všimnul. Není nutné rozebírat, jestli "téměř určitě" a "určitě" je totéž, soudný člověk to pochopí a ty si dál veď svou. Trochu mi to připomíná naši nedávnou debatu o spodně kvašeném pšeničném pivu, které jsem, jak se ukázalo konverzací se sládkem, poznal správně, což jsi zakončil odzbrojujícím závěrem, že stejně máš z podtextu pocit, že spodně a svrchně kvašené pivo nerozeznám
Narážka na Kočkův web je v souvislosti s tvým chybným skloňováním slova Louny naprosto mimo. Myslíš, že pokud je Chodyho web aktualizovanější než web Kočkův, ospravedlňuje to chyby v textu někoho, kdo jiné tepe i za chybějící mezeru před znakem pro procenta? Argument hodný vysokoškoláka
Závěrem bych tě moc rád poprosil o definici toho, co je to "pseudočlánek o zahraničních pivech". Sám o zahraničních pivech píšu často a rád, až do teď jsem si myslel, že píšu články, ale probůh: co když jsou to jen pseudočlánky? Budu rád, když mi ten rozdíl objasníš .-)
Rosťa
čtvrtek, 12. srpen 2010
12:24
to jiri.kana: brindání piva při jízdě panťákem je predestinováno kvalitou kolejového svršku, nikoliv odpružením soupravy, zkus se projet panťákem na hotových úsecích koridorů. Faktem je, že v nových elefantech se pije z tohoto hlediska lépe a je škoda, že ČD nemělo prostředky na osazení panťáků novými podvozky. Jaký paradox: na trati do Svobody se nelze svobodně napít... Tož Viademont! Když jedu na chatu do Pyšel, některé paňťáky končí už ve Stránčicích a to je fajn, je tam stánek s Rohozcem a v dalším vlaku kelímky nikomu nevaděj, jen jedna krásná průvodčí občas požaduje desátek ale vypije toho skoro půlku...
Rosťa
čtvrtek, 12. srpen 2010
09:37
to ragulin: vlaky jsou dobré téma pro pivaře. Stále se ve vlaku dá pít lahváč, dosud nikomu nevadí, nastupuješ-li s plným kelímkem či kelímky, ještě dnes občas projde vlakem pivonoš nabízející osvěžení, ve všech vlacích můžeš jít kdykoliv na toaletu, dosud se na některých nádražích drží nádražky... A staré pantografy? Mě budou chybět až nebudou. Koncepce z konce 50-tých let, ale tehdy patřili ke špičce mezi příměstskými jednotkami, typni si jejich zrychlení z 0 na 100... Jejich design považuji za nadčasový a pokud by se klimatizovaly, zmodernizoval interiér a vložil výčepní vagón, šlo by o dokonalý dopravní prostředek.:-D
Energetik
čtvrtek, 12. srpen 2010
10:26
to Rosťa: Souhlas, jistě těmi pantografy myslíš ony proslulé "žabotlemy". Já bych to ani nerekonstruoval, jen zařídil ten výčep...
Jinak pokud je v článku pojednání o ČD, tak nevidím důvod, proč by v diskusi pod článkem taky nemohlo být toto téma.
jiri.kana
čtvrtek, 12. srpen 2010
11:30
to Rosťa: Žabotlamy jsou krásný a nadčasový, to bezpochyb. Akorát to v nich trochu skáče, takže pro popíjení kapku nepraktický. Ovšem co se hopsavosti týče, tak kam se hrabou na legendární Bixy. Tam při popíjení lahváče za jízdy opravdu hrozí vyražení zubů.
Jo, a ve vlacích Viamontu ze Svobody do Trutnova je zákaz požívání alkoholických nápojů. Takže první vlaštovka...
Malakin
čtvrtek, 12. srpen 2010
17:50
to Maniche: No, asi máš pravdu. Dvě hodiny jsou dost málo. Ale nic to nemění na tom, že když jsou sudy dostatečně předchlazeny, pivo výrazně nezteplá.
to Vláďa: Já mám podobnou zkušenost s teplým pivem z Kroměříže, z tamního minipivovárku. Jeden druh nádherně vychlazený, zbytek teplé, až to bylo nechutné.
to jiri.kana: K tomu zákazu požívání alkoholických nápojů ve vlacích: Kdyby k tomu skutečně někdy došlo, půjde to řešit např. pitím piva z PETek.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 12.08.2010 ve 17:51:47
ragulin
čtvrtek, 12. srpen 2010
18:35
to Rosťa:Vážení kolegové!Napsal jsem snad do této diskuze něco ve smyslu že železnice a pivo spolu nesouvisí? Absolutně NE! Považuji se za obdivovatele obojího a jen sem vyjádřil námitku proti zkresleným výtkám na adresu majoritního dopravce.Za svůj život sem zažil již spoustu krásných chvil,kdy čas do příjezdu zpožděných přípojů trávil sem v příjemných nádražních restauracích.Považuji proto za naprosto zcestné ůvahy jednotlivců,kteří očekávají naprostou přesnost a dochvilnost, vyčtené ze slibů z různých barevných brožur...
Malakin
čtvrtek, 12. srpen 2010
18:49
to ragulin: Jenomže právě o té dochvilnosti a dodržování jízdního řádu by to mělo být. Když člověk jede z jednoho velkého města do jiného, půlhodina nehraje roli, ale pokud potřebuješ stihnout autobus do nějaké "prdele", kam o víkendu jezdí dva autobusy za den, tak se nad tím nedá jen tak mávnout rukou. Nikdy např. nezapomenu na to, jak mělo EC při jedné mé cestě po Německu půl hodiny zpoždění, na to, jak průvodčí každému hned dávala "zpožděnku" v hodnotě 10 Euro coby kompenzaci, komu náhodou ujel přípojný vlak, tomu Deutsche Bahn zajistily taxi, komu už nic dalšího nejelo, tomu bylo zajištěn nocleh v hotelu. Veškeré náklady byly samozřejmě hrazeny dopravcem. Něčeho podobného se však u nás asi těžko dočkáme. EC máme sice bez příplatku, ale odpovědnost ČD za případné zpoždění žádná, pořád jen výmluvy a předem namluvené omluvy...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 12.08.2010 ve 18:57:57
ragulin
čtvrtek, 12. srpen 2010
19:27
to Malakin: Vážený kolego,až dokončíte svoje vzdělávání,určitě se snažte získat místo v dopravě nebo v příbuzném oboru,kde můžete ulatnit svoje poznatky nabité při svých přesunech z bodu A do bodu B.Upřímně vám dobré místo přeju.Ale německým příkladem se neinspirujte,tam už se nyní často stává,že vás s otevřeným lahváčem průvodčí pošle někam,kde nezpůsobíte znečištění nebo jiné pohoršení.Moje vlastní zkušenost!
val
čtvrtek, 12. srpen 2010
21:36
to ragulin: Německé dráhy v případě zpoždění vlaků nabízejí výrazné kompenzace, ale nepustí vás s otevřeným lahváčem do vlaku. No to je přímo skandální! Co na to čeští bezdomovci s nerozlučným Braníkem v pazourách (pozor! Nyní i luxusní plastový dvoulitr!)? Chystají se protesty, houmlesácké stávky? Jak ti dobytci něměčtí můžou s takovým přístupem vůbec žít v civilizované Evropě, nicht wahr, pane raguline?
---------------------------------
Zpráva byla upravena 12.08.2010 ve 21:37:14
BCH
středa, 11. srpen 2010
19:33
Nedá mi to a mám poznámku k ČD, snad konečně Bárta něco udělá s privatizací a co nejvíc Jančulů se dostane s osobní dopravou na koleje. Když začaly barvit ČD osobní vagóny na modro, tak jsem si řekl budiš mají "hodně peněz" a začínají od konce (barvení jako třešnička na závěr), ale když začaly barvit na modro i soupravy pantografů z 60. let, tak to už je bez komentáře a Kocourkov fakt hadr. Tyhle pantografy už dávno nemají jezdit. Další poznámka k pěnění piva. Tohle mě vytáčí, protože všechno pivo pění, když se točí např. tahkle http://svitavsky.denik.cz/multimedia/galerie/2358665.html (sice pokus netočit z výšky, ale zase špatně). Prostě když se pivo točí po skle a pak se dotočí, tak natočení piva netrvá věčnost. A že to na slavnostech jde je příklad červnových piv. slavností v Nymburku, kde taky čepují pivo i brigádníci, ale evidentně dostanou školení ohledně točení piva, takže to je bez problémů.
BCH
čtvrtek, 12. srpen 2010
19:17
to ragulin: Omlouva, máš pravdu, ale prostě mně to nedalo. Tím stařičkým pantografem jezdím každý den ráno do práce a pracovně jsem pro něj vymyslel název "rychlý šíp", ale budu muset vymyslet něco jiného, když tak po kojejích "pěkně poskakuje". Jinak musím několikrát zaklepat na dřevo, protože při mých pivních dovolenkových cestách mě ČD do časového presu (zpoždění) zatím nepřivedly.
Tomáš Kroupa
pátek, 13. srpen 2010
14:10
to BCH: Já mu říkám Kostitřas, anglicky hovořícím přátelům jsem to volně přeložil jako ´´Boneshaker´´.
napsal(a): Tomáš Kroupa [Odpovědět]
val
středa, 11. srpen 2010
17:12
to pajas: A to má v otevřeném stánku/podniku/provozovně člověk milostivě čekat, až hospodský/provozovatel nachladí pivo? Je-li podnik otevřen, má být všechno řádně připraveno, není-li připraveno, nemá býti otevřeno. Prosté, zřejmě ne však v Česku. Suchý chladič uchladí pivo o dvanáct stupňů, mokrý o něco víc, takže pokud se sud veze půl dne v rozhicovaném autě, jak bývá dobrým zvykem, není divu, že pivo je teplé a hodně pění.
Vláďa
čtvrtek, 12. srpen 2010
15:57
to val: Teplota piva v Česku v letním období je opravdu samostatná kapitola. Asi tak v polovině hospod dostanu teď teplý pivo (odhaduji 10 - 12°C namísto "předpisových" 6 - 9°C) a ne dost na tom, týká se to i hospod pivovarských!! Tak např. v Plzni - Černicích nebo U Pašáka pravidelně vyvolávám pohoršení u obsluhy dotazem na možnost přichlazení a obvykle interakce vyústí v pocit, že ten divný jsem já, nikoli oni. Pro podobný diletantismus podle mě neexistuje žádná přijatelná omluva ani vysvětlení.
Malakin
středa, 11. srpen 2010
21:59
to pajas: Pokud si dobře pamatuju, tak jsme spolu mluvili pouze o tom, že nemusíš pivo točit přesně po rysku, že na tom nelpím, neboť spěchám, o nachlazení piva nepadlo ani slovo. Každopádně kdyby bylo pivo skladováno v nějakém studeném sklepě a ne někde při pokojové teplotě, tak za ty dvě hodiny cesty z Blovic do Litomyšle při počasí, které v sobotu panovalo, určitě nezteplá.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 11.08.2010 ve 22:01:32
Maniche
čtvrtek, 12. srpen 2010
14:31
to Malakin: Z Blovic do Litomyšle za dvě hodiny, tak to bych chtěl vidět.To bych nedal ani kdyby ty obce spojovala dálnice.
napsal(a): Maniche [Odpovědět]