Toulky pivní Olomoucí II.

Je tomu téměř pět let, co jsem byl v Olomouci naposledy. Naposledy na déle než na jeden den. A tehdy to bylo vskutku pivně mrtvé město. Téměř místní Litovel s o něco vzdálenější Holbou skoro nikde a všude jen pivní mor z Plzně. Prostě hrůza. Pak ale přišel přelom – vznikl zde Svatováclavský pivovar se svým Vaškem a o něco později i Hostinský pivovar Moritz. A tím to začalo. Olomouc už stálo za to kvůli pivu navštívit...

Pokračování „Toulek pivní Olomoucí I. “.

U Kuděje (Krapkova 20)

Ke Kudějovi je to od Svatováclavského necelých 10 minut. V nabídce pět piv, která důvěrně znám, ale proč si je zase nepřipomenout, že jo? A postupně tedy dávám všechna a opět po třetinkách.

U Kuděje

Opat s Pakou sladké jako obvykle, Tambor hořčí, ale trochu vodový, Lipník plnější, ale taky nenadchnul. Vítězem dne tedy volím kvasnicového Krákoru, kterého jsem však trošku nechtěně rozlil na stůl a na Romana. Jsem prostě diskutoval u piva o pivu a takhle to dopadlo... :-(

Kudějova nabídka a výzdoba

Fotím si ještě výzdobu v uličce před záchodem, pak výčep a nakonec i logo Moritze na pípě, které vidím vůbec poprvé, neb přímo u zdroje ho nikde vylepené nemají. Když se pak chystám zeptat, zda ještě dostaneme to objednané jídlo, o které jsme žádali před půl hodinou, a případně i zaplatit, pokud už máme smůlu a jídlo nedostaneme, nějaký týpek začíná s hloupými kecy o tom, že je tu zákaz focení či co. Tentýž týpek, který se tu chvilku předtím motal i za pípou a točil pivo. Jedna ze servírek totiž odešla a ta druhá, která tu zůstala na všechno sama, bohužel nestíhala, tak jí chtěl zřejmě pomoci.

Výčep u Kuděje

Chvilka výměny názorů vedoucí k tomu, že už pak nefotím, ale protože buzeroval on mě, chci po něm na oplátku zdravotní průkaz. Sice na to nemám pravomoci, ale to on, protože v hospodě nikdy nedělal, netuší. On že zdravotní průkaz má, ne však s sebou, ale že prý tady někde bude uložena jeho kopie... No nic, nemá smysl se navzájem trápit, potřeseme si tedy přátelsky rukou a já raději běžím za ostatními, tou dobou už netrpělivě čekajícími před hospodou, abychom mohli popojít dále.

Pivní bar Atlant (tř. Svobody 31)

Jedním z mála olomouckých podniků, kde si můžete pozdě v noci či vlastně brzy ráno dát něco zajímavého k pití, je i nonstop pivní bar Atlant, kde má být podle reklamní cedule u vchodu na čepu 15 nejlepších českých piv. „To zní zajímavě,“ říkáme si a jdeme dovnitř. Je to tu obrovské, ale zaplněnost skoro žádná. 700 lidí tu rozhodně není, možná 50, možná i méně.

Pivní bar Atlant

Kouknu na nápojový lístek a objednávám litovelské Maestro, které jsem dlouho nepil. Mám však obavy, že tady nebude stát za nic, že se tady asi moc pít nebude. A mé obavy se brzy naplnily. Lavinový efekt sice nechyběl, ale tím to končilo. Pivo velmi obtížně pitelné a opět – stejně jako U Kašny v případě Ježka – zřejmě první, které tu dneska bylo vytočeno. Nasoukal jsem to tedy do sebe, počkal, až dopijí i ostatní, a šli jsme společně na bar zaplatit.

Chvilka čekání než se sem vrátí zdejší jediný „účtař“, který utíkal zrovna za jednou bandou, která mu odcházela bez placení, nadiktujeme mu, co jsme měli, a mizíme rychle pryč. Někam, kde to bude o něčem jiném. 

Captain Morgan's (Mlýnská 2)

Od Atlantu je to kousek ke kapitánu Morganovi s desítkou a dvanáctkou Budvarem, čehož využíváme a stavujeme se na jedno. Budvar 10% jsem měl nedávno a zklamal, dávám tedy raději malou 12ku, která mě z celé budvarské produkce jako jediná prozatím stále ještě oslovuje. A oslovila i dnes. Prostě to nej, co mi Budvar může nabídnout.

Kapitán Morgan

Dopito, zaplaceno a my můžeme konečně uhánět na kutě. Za pár hodin totiž začíná „otvírák“ a jít přímo „z tahu“ se nám vůbec nechce. To bychom byli úplně grogy a vůbec si to pak neužili. :-)

Den druhý

V Litovli to bylo nádherné, ale zkusili jsme všechno a kvůli kapelám jsme na „otvírák“ nejeli. Po slavnostním naražení soudku jsme se tedy sbalili a vyrazili zpátky do Olomouce. Nezbytné odložení nakoupených suvenýrů u kámoše v bytě a pak už zase přesun do města.

Sladovna na Nové ulici

Nejprve omrknutí někdejší sladovny na Nové ulici, pár nezbytných fotek a poté přiblížení se k nedalekému Moritzovi, kde máme na osmou domluvený sraz s kámoši, s kterými jsme se po Olomouci toulali včera. A proč přiblížení se? Bylo teprve sedm, tak jsme se chtěli podívat ještě někam jinam, ale někde poblíž, abychom to pak stihli.

Pivovar na Lafayetově ulici

V jedné z nedalekých uliček točili kdysi Poutníka, tak proč to nezkusit tam, že jo? Cestou míjíme bývalý pivovar na Lafayetově ulici, kde udělám pár nezbytných fotek, i když jen zvenčí, neb průchod je dnes uzavřen, a za chvilku jsme ve Vinotéce Tramín.

Vinotéka Tramín neboli V Koldovně (Křivá 6)

Pivnice a vinárna v jednom? Tak přesně o tom je Koldovna pana Petra Koldy, absolventa „Mendlovky“ v Brně. Chlapík je to velmi příjemný a dobře se s ním povídá. A nejen o pivu... Ptáme se, zda má Poutníka, ale prý že ne, že mu to sem nechtějí už vozit. A kdyby si tam jezdil sám, že by na tom prý tratil, že tu zas až tak velkou výtoč nemá.

Vinotéka Tramín

Na čepu Rychtář 11%, ale ten by taky nemusel být špatný, tak si hned dva malé objednáváme. Pivko dobré, ale do dokonalosti mu něco chybí – není to kvasničák. Dopijeme, zaplatíme, poděkujeme za dobré pivo a teď už bez jakékoliv další zastávky mizíme k Moritzovi.

Hostinský pivovar Moritz (Nešverova 2)

Je léto, kromě restaurace v pivovaru se zde člověk může usadit i na zahrádce před pivovarem, čehož samozřejmě využíváme.

Na čepu desítka s jedenáctkou Maiselem a taky litovelské Maestro a Kofola. Kofolu mám sice rád, ale dávat si ji v pivovárku s vlastním pivem? Dlouho tedy neváhám a objednávám polotmavého Maisela, který mi zde zatím vždycky velmi chutnal a ani dnešek nebyl výjimkou. Pak dávám ještě desítku, která je dneska taky výborná, a s tím, co tady mívali loni a předloni, co snad ani nešlo nazvat pivem, se to vážně nedá srovnávat. Prostě nebe a dudy.

Zahrádka u Moritze

Protože jsem se však potřeboval trochu probrat – holt jsem toho v noci moc nenaspal – na závěr dávám Kofolu a k tomu něco teplého k snědku, neb hlad je hlad a navíc tady vaří tak dobře... Pak už následuje jenom omrknutí záchodů a nezbytné optání se na to, zda bych tady nesehnal samolepku, co dávají na 5-litrové soudky, a taky tu pípovku, co měli U Kuděje, a s nepořízenou odchod za další zábavou.

Tentokrát ale míříme někam, kde to sice bude žít, ale kde to bude pivně nezajímavé, neb Radegast 10% skutečně není nic pro mě.

Music club Liquid (Uhelná 19)

Kvalitní pop, rave a trance, tedy moje krevní skupina, pak spousta mnohdy náctiletých „roštěnek“ a taky hodně dobrého pití v podobě všemožných alkoholických nápojů doprovázených pivem z Nošovic, tak přesně o tom je olomoucký taneční klub Liquid.

Den to byl náročný, na nějaké to tancování nálada moc není. A nebýt stolního fotbálku, asi bychom jenom seděli a hudebně se odreagovávali. A taky pili. Pivo tady sice nestálo za řeč a já nedal ani jedno, zato vodku s Red bullem tu měli celkem dobrou. A míchané nápoje taky. :-)

A čas plynul, my pili a bavili se až do dvou do rána. Zaplaceno už naštěstí máme, neb tady se platí hned, můžeme tedy vyrazit přímo k našemu dočasnému domovu. Tedy ono to tak úplně přímo nebylo, neb jsme se ještě někde stavovali, ale o tom už raději mluvit nebudu... :-)

A s nasednutím do taxíku pro nás dnešní a vlastně i celovíkendové pivní toulky Olomoucí skončily. Bylo to náročnější a dost taky o hádkách, většinou zbytečných, ale hodně nám to dalo. Už totiž víme, že nejen v Praze, ale i ve městech velikosti Olomouce, se může pivní fajnšmekr vskutku vyřádit. Hospůdek s dobrým pivem je tu prostě dosytosti, jen si vybrat.

---

[Marek Kamlar] [Zobrazeno 12584x] [30. srpen 2009]
[Restaurace] [comments: 16] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře