Zemí, kde vládne Radegast
Pivní cesty
Zemí, kde vládne Radegast
Je sobota 25. července 2009 a já s celou rodinou vyrážím na zaslouženou dovolenou. Tentokrát nikam daleko. Čeká nás pouze 90 minut jízdy autem po dálnici. Cílem je Frýdlant nad Ostravicí, kde si stavíme základnu v kempu Beskydy. Kemp je spíše pro nenáročné hosty, ale nám to stačí. Po vypuštění dětí z auta a vybalení základních věcí jdeme do hospůdky v kempu na našeho prvního dovolenkového Radegasta. Jedná se o dvanáctku, jak je v tomto kraji zvykem a to dosti podchlazenou. Doufali jsme, že je to problém pouze v kempu, ale jak jsme během putování poznali, je to problém celého tohoto kraje. Vyrážíme na oběd do Frýdlantu, a to do hotelu Beskyd. Já si pochutnal, ostatní nikoliv. Radegast ušel.
V neděli dopoledne razíme na menší nákup a nakonec z toho vznikne 5 km dlouhý výstup na chatu Ondřejník, která se tyčí na kopci nad Frýdlantem. Na vrcholu nás čeká ve stánku překvapení v podobě grilovaných párků a točeného Budvaru. Kdo má zájem, může zajít na oběd i do turistické chaty. Cesta dolů již probíhá pohodově a během ní míjíme hospůdku Na pasekách. Na tabuli křídou napsáno: Radegast 12° 23 Kč, Radegast 10° 21 Kč a Svijany 13° za 19 Kč. Svijany jasně vyhrávají. Konečně splňujeme cíl dnešní výpravy a jde se nakoupit. Večer za námi přijíždí švagr s rodinou a padne nějaký ten Radegast.
V pondělí ráno vyrážíme potěšit děti a jede se do Ostravy do nově vzniklého Dinoparku. Je vidět, že je čerstvě otevřeno, ale děti jsou spokojeny.
Dinopark Ostrava
Po absolvování Dinoparku následuje přesun do centra města. Jdeme do kultovní hospůdky Hobit na jejich vlastnoručně uvařený kvasnicový ležák Qásek. Minipivovar byl otevřen v roce 2007 a sládkem je Jiří Štverka. Pivo nezklamalo, stejně tak jako i malá svačinka, kterou jsme si na chuť dali. Bereme pivka do PETky a pak už nás čeká jen cesta zpět do Frýdlantu. Večer posezení u Qásku.
Hobití výčep
V úterý máme relax. Holkám se nikam nechce a tak se se švagrem a malým v kočárku vydáváme na procházku do Frýdlantu, který završujeme návštěvou penzionu Letohrádek. Ještě, než nás vpustí dovnitř, prolézáme místní park s umělou zřícenou a minigolfem. Konečně nás pouští dovnitř a dáváme si kozlovickou jedenáctku. Pivo z Letohrádku se tu již nějaký ten měsíc netočí. Dle informací obsluhy se pivo naposledy vařilo někdy v listopadu. Od té doby se nevaří ani na objednávku. Mikropivovar byl otevřen v roce 2008 a v témže roce ukončil svou činnost. Po třech kozlovických kouscích se vracíme zpět do kempu, kde večer opět sedíme u Radegastu.
Penzion Letohrádek
Ve středu vyrážíme se švagrem na pánský autovýlet. Čeká nás cesta po třech státech. Hranice se Slovenskem přejíždíme u Turzovky a jedeme do Čadce. Tam návštěva Tesca a nákup vzorků slovenských piv na degustaci. V košíku se tak objevuje Topvar, Steiger, Martiner a Šariš. Bereme jen dvanáctky. Nasedáme do auta a vyrážíme k hlavnímu cíli našeho putování, a to do Vychylovky. Zde se nachází Kysucko-oravská lesní železnice, která se začala stavět v roce 1914. Cestou se zastavujeme u stánku se sýrem a nakupujeme 1 kg korbáčiků za 9 €. Po chvíli již stavíme na parkovišti a pěšky se vydáváme k nádraží. Podle jízdního řádu máme hodinu čas a tak sedáme do místního bufetu. Objednáváme halušky a k tomu pivo Urpiner z banskobystrického pivovaru. Oboje bylo vynikající.
Urpiner a halušky
Mezi jídlem a pitím hodíme řeč s místní starší paní. Popisuje nám, jak se mají správně chytat všude poletující vosy a jaké bylo žití v dřívějších dobách. Asi je to místní exemplář, protože když jsme se později vraceli z projížďky vlakem, stále seděla na svém místě a bavila se s dalšími strávníky. Nasedáme do přistaveného vagónu a vyrážíme na projížďku.
Kysucko-oravská lesní železnice byla rozsáhlá síť úzkokolejné železnice o rozchodu 760 mm, vzniklá propojením původně samostatných sítí Kysucké lesní železnice a Oravské lesní železnice. Sloužila ke svozu dřeva. Do dnešní doby se zachovala pouze spojovací trať vedoucí náročným terénem přes sedlo Beskyd. Technickou zvláštností je řešení spojovací tratě pomocí pěti úvratí. Trať se vyznačuje také velkými sklony, místy přesahujícími 70 ‰. Celkově bylo v provozu 110 km tratě. Nyní je v provozu 2,7 km. Vlak stoupá na vrchol kopce cik cak. Jednou vagóny tlačí, pak je zase táhne. Je to velice zajímavé a doporučuji všem. Na závěr prohlídka místního depa s parními lokomotivami a vagóny.
Kysucká lesní železnica
Nás již čeká jen cesta k autu a jedeme směrem na Oravskou Lesnou. Protože je už hodně hodin, tak zajížďku do Námestvova k Oravské přehradě rušíme a odbočujeme směrem na Novoť. Za ním překračujeme hranice do Polska. Jedeme přes Glinku, Rajczu, Istebnu do Javorzynky. Cestou se zastavujeme v několika obchodech, abychom nakoupili polská piva, ale nikde neberou ani Eura ani Kč. Bankomat jsme taky nenašli. Ještě jsme se snažili najít nějaké tržiště, ale také nic.
Přijíždíme do Javozynky, kde se dá podle jedné mapy přejet přes hranice, ale podle jiné ne. Zastavujeme u rodinky, vedoucí po silnici krávy a ptáme se na cestu do Hrčavy. Ukazují na úzkou asfaltku do polí. Jedeme tedy do neznáma. Ze silnice se stává polní cesta a přijíždíme k hraničním kamenům. Podél nich se dostáváme až do Hrčavy, kde je opět asfalt. Nacházíme odbočku a na trojmezí a jedeme autem z prudkého kopce téměř až k němu. Pěšky se vydáváme k bodu, kde se schází hranice Česka, Polska a Slovenska.
Pak nás čeká autem cesta zpět na silničku. Místy jedeme na jedničku a skoro jsme zavařili motor. Ale to již míjíme v Hrčavě dřevěný kostel a začínáme sjíždět dolů z kopce směrem na Jablunkov. Přes Třinec (zde se v místní části Karpentná nachází minipivovar, vyrábějící třinecké pivo) a Frýdek-Místek se vracíme zpět do Frýdlantu. Hladoví a žízniví. V kempu není nic navařeno a tak bereme kočár s malým a vyrážíme do Frýdlantu do restaurace Roka. Zde pozdní oběd a Radegast. Večer posezení u piva.
Ve čtvrtek nás čeká pivní putování. Jedeme přes kopec do Hukvald. Nejprve výšlap k hradu a jeho prohlídka, poté již cesta do Dolního Sklenova na Hukvaldské pivo.
Hukvaldský výčep
Toto pivo je mi dobře známo, protože naši kamarádi z Ostravy vozí pravidelně bečku na chatu, kde si na ní rádi pochutnáme, ale přímo u zdroje jsem ještě nebyl. Pivovar byl založen v roce 2003 a navazuje na dlouholetou tradici vaření piva v Hukvaldech. Původní pivovar byl založen v roce 1597 a svou činnost ukončil roku 1972. Někteří místní si ještě pamatují na místní pivo Ondráš.
Objednáváme světlou dvanáctku. Vynikající. Náš stůl zkouší i černou jedenáctku. Dáváme pár piv a objednáváme si pivo sebou do plastu. Číšníka prosím, zda-li bychom nemohli kouknout i do útrob pivovaru. Posílá nás za mladým sládkem a ten zrovna vaří. Ochotně nám vše vysvětlí a ukáže. Prostory pivovaru jsou opravdu stísněné. Varna má objem 50 litrů a nyní v létě nestíhají vařit. Nakoukli jsme i do prostoru spilky, ležáckého sklepa a pak s vděkem odešli.
Varna pivovaru Hukvaldy
Spilka
Ležácký sklep
Další cesta nás vede do Kozlovic, do dalšího pivovaru. Vítá nás nádherný interiér a exteriér selského dvora. Návštěvu vřele doporučuji. Pivo i kuchyně vynikající a servírování víceméně originální.
Specialita kozlovického pivovaru
Místo, kam se velice rád budu vracet. Pivovárek byl otevřen v prosinci 2008 v budově starého fojtství. Posedíme a popijeme, bereme pivko do PETek a vracíme se do kempu.
Varna pivovaru Kozlovice
Exteriery pivovaru Kozlovice
Večer řidiči zaslouženě vypijí kozlovické i hukvaldské a my začínáme ochutnávat slovenská piva. Jako první přichází na řadu Steiger z pivovaru Vyhne. Velice chutné pivo. Další pivko v pořadí je Topvar z Topoľčan. Ten jsem měl problém dopít. Nikdy více.
V pátek je odpočinkový den. Jede se do Aquaparku Olešná u Frýdku-Místku. Děcka byla naprosto spokojena. Já si dal vynikající gyros a bylo mi také fajn. Po koupání již švagr se ženou odjíždí domů a my se vracíme do kempu. Pro změnu za námi přijela tchýně, ale lepší tchýni jste nenašli. Večer Radegast v kempu.
V sobotu cesta na kultovní Poustevny. Auto necháváme na parkovišti a vyrážíme na pěší krátký výstup k soše boha Radegasta. Pro pěší je to fajn procházka, ale s kočárem hrůza. To už se však před námi zjevuje Radegast v celé své kráse. U něj je stánek U sochy, kde si dáváme co jiného než Radegast. Malého poprvé v životě píchne vosa, ale bere to statečně. Díky kvalitě cesty nepokračujeme dál na Radhošť, ale vracíme se zpět na Poustevny. Děti se vesele krmí borůvkami a postupně se barví do modra. Sedáme do jedné z mnoha hospůdek a objednáváme si borůvkové knedlíky a pro mě halušky. Cesta zpět do kempu probíhá v poklidu a den uzavíráme studeným Radegastem.
V neděli nás čeká největší dovolenkový výšlap. Cílem je Lysá hora. Děti necháváme s babičkami v kempu. Necháme se dědou odvést autem do Ostravice a se ženou vyrážíme do kopců. Okolo poledne byl vrchol zdolán a dáváme si v Šantánu zaslouženého Radegasta. Je nádherný výhled a tak po rychlém osvěžení procházíme po všech vyhlídkách. Vracíme se do Šantánu na další pivo a povzbuzující polévku. Řádně posílení se vydáváme zpět, tentokrát máme namířeno do Borové u Malenovic. Tam probíhá pouť a my jdeme na jedno. Proplétáme se mezi stánky, kupujeme dětem drobnosti a jdeme hledat zastávku autobusu. Ten ovšem jede až za 2 hodiny. Jdeme tedy pěšky po silnici do Frýdlantu a já se pokouším stopovat. Po pěti minutách máme štěstí a vezeme se ve Felicii s příjemným mladým mužem. Ten nás vysazuje kousek od centra města a pěšky pokračujeme do kempu. Celé osazenstvo je u splavu a koupou se. My jdeme na pivo do kempu.
V pondělí opět výprava do Letohrádku. Děti si spokojeně hrají na hříšti a my vychutnáváme kozlovické pivo a bramborové placky. V celku poklidný den.
V úterý nás čeká výlet na hranice s Polskem. Cílem je Chotěbuz. Zde se nachází Archeopark. Areál je budován jako replika původního slovanského opevněného hradiště z poloviny 8. století do 11. století. Celý systém doplňují různé typy obydlí a výrobních dílen. Archeopark přibližuje návštěvníkům život v raně středověkém hradišti. To je umístěno na kopci nad bývalým korytem řeky Olše. Prohlídka trvá hodinu a stojí za to.
Pod hradištěm se nachází Rybí dům. Zde se jdeme podívat na obří akvária o kapacitě 300 000 litrů vody, v nichž plavou ryby z našich řek a rybníků, např. kapr, štika, sumec (albín), jeseter, lín, karas, bolen, amur, parmičky atd. Kromě těchto pěti obřích akvárií jsou zde umístěna i akvária menší o obsahu 150 až 700 litrů. V nich plavou ryby z celého světa, např. cichlidy. Děti byly nadšené. Po prohlídce si jdeme na rybách i pochutnat. Děcka mají mořské potvory, já si dávám sumce. Zapíjeno opět Radegastem. Po obědě jdeme s dětmi ještě jednou do akvárií a potom se již vydáváme na další cestu.
Rybí dům v Chotěbuzi
Čekají nás Vojkovice a restaurace U Koníčka s již známým pivovárkem. Začíná pěkně pršet, ale to nám u Ryzáka nevadí. Popíjíme lahodný mok a čekáme, až přestane pršet. Minipivovar tu stojí od roku 2006.
Hostinec a pivovar Vojkovice
Bereme sebou pivko do PETky a vyrážíme se podívat do sídla zdejšího vládce, do Nošovic. Podniková prodejna zavřena a tak dáváme řeč s pracovníky pivovaru, pokuřujícími před Klubovou hospůdkou pro zaměstnance. Zvou nás dále na pivo. Tak dobrého Radegasta jsem ještě nepil. Nefiltrovaný a kvasnicový. Je vidět, že i dobré pivo se dá dalším procesem hodně změnit. Povídáme si se zaměstnanci o pivovaru a o dění kolem. Bylo tam fajn, ale musíme dál, protože je již hodně hodin. Vracíme se do Frýdlantu a večer popíjíme Ryzáka.
U Koníčka
Ve středu vyrážíme na další výlet. Cesta nás vede do Rožnova pod Radhoštěm a parkujeme u známého dřevěného městečka. Všude hromada lidí a na vše jsou dlouhé fronty. Konečně se dostáváme za brány skanzenu a vyrážíme na obhlídku. Hladoví zasedáme do šenku U Vašků. Opět halušky a Radegast, i když zde v desítkové podobě. Je to změna po těch dvanáctkách a jedenáctkách.
Rožnov má také nějakou tu pivní historii. První pivovar tu fungoval v letech 1712 až 1949. Druhý skončil v nedávné době. Založen byl jako První valašský hostinský pivovar v roce 1994. Poslední pivo Ogar bylo uvařeno v roce 1997. Po skončení prohlídky se přesunujeme do Štramberka. Jako první nás čeká návštěva zdejšího městského pivovárku. Ten zde byl otevřen v roce 2005. Lahodný Trubač rychle mizí ze sklenice. Dáváme další a bereme pivo s sebou.
Městský pivovar Štramberk
Varna ve Štramberku
Vedle pivovaru je stálá výstava terarijních zvířat. Za návštěvu jistě stojí. Další cesta nás vede do Kopřivnice. Zde pouze foto před pivovarem otevřeným v roce 2004 panem Jiřím Vaňkem. Pivo Lašský vulkán se točí v místní hospůdce U Žáby, ale není čas. Pivo není pro nás neznámé, často se objevuje na pivních festivalech v okolí Olomouce, i když pod značkou Chacharek. Z časových důvodů se vracíme zpět do Frýdlantu. Večer si pochutnáme na Trubači.
Pivovar Kopřivnice
Ve čtvrtek vyrážíme do Ostravy a naším cílem je výstaviště Černá louka. Zde se nachází miniatur park Miniuni. Je zde 34 staveb z celého světa, např. šikmá věž v Pise či krakovský hrad a také modely 7 starověkých divů světa, např. pyramidy v Gíze či mauzoleum v Halikarnássu. Okolo jezdí malé Pendolíno, na rybníčku pluje zaoceánský parník. Pro děti je tu dětské hřiště.
Miniuni Ostrava
Další cesta nás vede přes celé výstaviště do Pohádkového sklepa strašidel. To je něco pro děcka. V tomto strašidelném sklepení se nachází pět strašidelných komnat - pavoučí místnost, peklo, pirátský ostrov, síň plná skřítků a strašidel a pohádkové říše. Můžete se tu dále setkat se zazděnou princeznou nebo se ocitnout v břiše draka. Prohlídková trasa je ozvučená.
Poslední naše kroky po výstavišti vedou do mořského akvária. Toto království mořských živočichů je nejstarší soukromou veřejně přístupnou sbírkou svého druhu u nás. Naleznete zde žraloky, klauny, perutýny, krokodýla, varany, ale také opičky. Asi jsme už byli moc zhýčkaní, ale tohle nás za ty peníze nenadchlo. Nasedáme do auta a vyrážíme k pivovaru Ostravar. Pivovar byl založen v roce 1897. Funguje zde prodejna Pivní pohotovost a my v ní nakupujeme nějaké suvenýry a na košt Bazala. Bazal mi později chutnal jako Granát od Staropramenu.
Pivovar Ostravar
Jdeme na oběd do Pivovarské restaurace. Dávám Ostravara dvanáctku, ale přijde mi kyselé. Pak objevuji na jídelním lístku hlučínského Avara. Přecházím na něj a dělám dobře. Je výtečný. Pivovar v Hlučíně obnovil tradici výroby piva v roce 1993. Navazuje tak na tradici původního pivovaru, který byl založen v roce 1526 a jeho konec nastal v roce 1904. Po obědě bereme Avara do PETky s sebou a na dvoře za restaurací objevujeme zaparkovaný tank. To je něco pro děcka. Vracíme se do kempu a popíjíme Avara.
V pátek se již psychicky chystáme na návrat domů. Jdeme se projít k restauraci Bumbála v obci Lubno. Je to příjemná procházka, ukončená uzavřenou restaurací. Naštěstí je naproti ní další hospůdka U Lupíků. Posezení v domácí atmosféře na zahrádce, kde je i dětské hřiště. Dáváme Radegast, polévky, bramboráky a lívance. Pěkně se tu sedí. Máme problém dostat děcka z hřiště na jídlo, natož poté z hospůdky na zpáteční cestu. Večer se jdeme naposledy projít po Frýdlantě, zakončujeme koupáním ve splavu. Začínáme pomalu balit.
V sobotu dopoledne opouštíme kemp a jedeme domů. Cestou se zastavujeme ve Frýdku-Místku, kde se na zámeckém náměstí koná Den rekordů. Zúčastňujeme se výstupu na Mount Everest, malá se vyblbne na umělé lezecké stěně a pak již vyrážíme k domovu. Tam vše žije a barák stojí. Krásná to dovolená. Viděli jsme toho dost a pivo teklo proudem. Tento kraj doporučuji všem milovníkům dobrého piva. Na pivovar tu narazíte častěji, než v jiné části republiky.
Rekapitulace - Ochutnaná piva dle oblíbenosti:
- Vojvoda (Kozlovice)
- Hukvaldy
- Qásek (Ostrava)
- Ryzák (Vojkovice)
- Trubač (Štramberk)
- Avar (Hlučín)
- Svijany
- Urpiner (Banská Bystrica)
- Budvar (České Budějovice)
- Steiger (Vyhne)
- Šariš (Veľký Šariš)
- Radegast (Nošovice)
- Ostravar (Ostrava)
- Martiner (Hurbanovo)
- Topvar (Topoĺčany)
Dále doporučuji návštěvu pivovaru v Třinci Karpentné, Hlučíně a Ostravě – Zábřehu. Časem bude zprovozněn i pivovar ve Frýdku-Místku.
[Petr Melichárek] [Zobrazeno 12568x] [15. září 2009]
[Pivní cesty] [comments: 8] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
boro
sobota, 19. září 2009
21:03
Jako fanda do železnic,hlavně těch "úzkých",bych si dovolil připomenout,že zmiňovaná lesní dráha na Vychylovce už ožívá i na Oravské straně-Zákamenné,část Tanečník.Má ještě pěknější trasu a vyjíždí až do sedla Beskyd přes 800m.n m.Info zde: http://www.oravamuzeum.sk/ ,stránky Tebou popisované části jsou zde: http://www.oravamuzeum.sk/ .Jinak z pivních ochutnávek:na Pustevnách je k mání i Bon-U Zaryša,stejně tak v nedalekém Frenštátě.Jinak jste toho sjezdili dost,chudák řidič.
napsal(a): boro (lxd2(a)seznam.cz) [Odpovědět]
boro
sobota, 19. září 2009
21:05
to boro:
Tak jsem tam udělal kopanec,ten druhý odkaz měl vypadat tak: http://www.kysuckemuzeum.sk/index.php?Itemid=282&id=83&option=com_content&task=blogcategory
napsal(a): boro (lxd2(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Adsense
4. prosinec 2024
18:50
posted by: Inzerce
Mantas
pátek, 18. září 2009
22:24
Jen pro upřesnění: ten Dinopark není v Ostravě, ale v Doubravě, Poustevny jsou Pustevny a Hukvaldy určitě nemají varnu na 50 litrů (spíš 250). Že by si toho korektor nevšimnul? Jinak hezká dovolená
---------------------------------
Zpráva byla upravena 19.09.2009 ve 09:24:44
Malakin
sobota, 19. září 2009
11:34
to Mantas: Oficiální název onoho dinoparku je "Dinopark Ostrava", takže má pravdu i Petr.
Jinak co se týče korektur na PI, tak ty spočívají jen a pouze v opravě případných pravopisných chyb. Stylistika i obsah článku jsou skutečně věcí autora. A pokud se autor dopustí nějakých formálních chyb, od toho je tu právě diskuse, ve které se na to dá upozornit.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 19.09.2009 ve 11:35:16
kvetak
úterý, 15. září 2009
20:20
S pivovarskou hospodou v Ostravě je to velmi zapeklité, majitel nemá nic společného s pivovarem a je to velmi výrazná místní persona. Mimo jiné také koupil bývalou sladovnu jen kvůli tomu, aby získal kus křižovatky před ní a mohl tam postavit svůj tank a tím zdůrazňovat své restituční nároky. Nicméně Avar na čepu není mimo mísu, protože dotyčný byl majitelem pivovaru v Hlučíně. NEvím jak dnes.
napsal(a): kvetak (spravce(a)pivovarkostelec.cz) [Odpovědět]
Malakin
úterý, 15. září 2009
20:08
Mohl bys mi vysvětlit, jak je to s tou ostravskou pivovarskou restaurací? Před pár lety tam kromě Ostravaru točili i G, teď tam mají zase Avara. Mi nějak nejde na rozum, že si pivovar sám od sebe nasáčkuje pod komín cizí pivo. Nebo ta restaurace pivovaru nepatří a sortiment čepovaného piva tedy neurčuje pivovar, ale někdo jiný?