Jak je to v pražském okolí 1: Pochod do Pyšel
Pivní cesty
Jak je to v pražském okolí 1: Pochod do Pyšel
Václav s Janem se právě vrátili z hradu a já z Obžerství. A jelikož mi v žilách proudí trojitý Kouřový Králík z Dalešic, něco povím Vám, chcete-li. S Pražským okolím jsem se vypořádal poslední dva víkendy. Pražským okolím myslím teritoria bezprostředního okolí, tedy okresy Praha-Východ a Praha-Západ, pokud ještě existují…
Kouřící králík v Obžerství
Jako každoročně absolvoval jsem soukromý pěší pochod Praha - Pyšely. A v Průhonicích jsem si jen ověřil, že zprávy čtenářů Pivního.infa jsou přesné: Pizza Colloseum, oh, jak italské, bývalý pivovárek U Bezoušků „rekonstruuje“ a otevření plánuje již v průběhu března. Myslím, že poslední, co ta milá hospoda potřebovala, je „rekonstrukce“. Původní logo z pivovárku ještě nezmizelo… Kdy se tak stane? Je pro mne složité představit si funkčnost: „Prosím čtvrtku pizzy s parmezánem a olivami a k tomu Pantátovu desítku, děkuji!“ Hm, to v dlouhodobém horizontu asi nevyjde…
Co se děje v Průhonicích?
I tak děkuji Ing. Černohorskému za krásná léta s Pantátovou desítkou. Jasně, bude se mi stýskat! Už si nebudu na pochod Praha – Pyšely brát batůžek se dvěma PETkami od čiré vody. Zamysleme se nad sebou, Čechové! Pizzu ano, pivo ne? Ačkoliv je možná otázka, kolik procent obyvatelů Průhonic jsou dnes Češi. A jak se tato statistika změní, až se osídlí Průhonice II., fungl nová „vesnice“ budovaná v polích za zámeckým parkem? Jen pro jistotu: nemám nic proti pizzám natož proti „nečechům“ ani proti ekonomicky nezávislým Čechům, jen je mi líto toho piva. A kromě toho je klidně možné, že za koncem Bezoušků třeba vůbec nejsou důvody ekonomické…
Dáme si ještě někdy Pantátovu desítku?
Výlet do Pyšel byl letos drsný! Tuto sobotu totiž bylo v sedm ráno, kdy jsme měli sraz před zavřeným Obžerstvím, mínus deset stupňů a to na teploměru ve třetím patře. Když jsme spadli do údolí Botiče, ještě se citelně ochladilo… Hospodu v Čeněticích jsem tradičně minul. Od jisté doby totiž kombinaci bílé, zlaté a červené nemusím. Ale když ten pivovar, snad dokonce jako vůbec první nebo jeden z prvních, ovládl německý kapitál, říkal jsem si, proč ne? Německá pivní kultura a jejich přísné pivní zákony? Záruka, že pivovarnictví v Čechách nesejde ze správné cesty. Jo, to jsou paradoxy, viďte, pane sládek!?! Tak snad abych šel zase přikulovat Šarközymu…
Model průhonického pivovaru
V Popovicích jsem z piety v hospůdce u České koruny dal s Habilem jednoho jediného Kozla 11 Medium a Frankfurtskou polévku a mazali jsme kolem čističky do údolí Mokřanského potoka. Copak asi dnes v Popovickém pivováru vařej? Dřív to bylo tak, že jste otočili lahváče Kozla a na malé zadní etiketce jste četli: Kozel 10 stupňů, dle původního receptu z Velkých Popovic pro Plzeňský Prazdroj vyrábí (ne vaří atd.) pivovar Radegast. Dnes už ani nevíte, kde ta tekutina skrytá pod značkou Kozel vznikla. V Polsku? Na Ostravsku? V Africe? Na Pivním.infu v posledních dnech kdosi napsal, že chuť zapomeneš. Já bych na chuť Kozla z osmdesátých let zapomněl moc rád, aby mi nebylo tak smutno a teskno, protože to bylo sakra nějaký pivo!
Popovice přes vlečku od Radimovic
Víte, moje tehdejší přítelkyně mi nevěřila, že v pivu je rozdíl. Měla za nesmysl, aby tehdejší značky našeho regionu (dejme tomu rok 1989) Kozel, Staropramen, Braník a Holešovice, byly tak rozdílné. A jelikož desítky tehdy převážně neměly etikety (a když jo, ve studánce se odmočily a odpadly), toliko na zátkách vyražený název pivovaru, pěkně sehnala od každého jeden, dala je v Pyšelích ve studánce (Pyšelská studánka je fenomén, o němž bych, dovolíte-li, ještě rád někdy pohovořil) vychladit a v podvečer mi servírovala čtyři otevřená, tedy bez víček s názvem pivovaru, pouze fixou očíslovaná piva v klasické tehdejší lahvi (stejně je mi tehdejší lahev zdaleka nejsympatičtější, už proto, že byla mile tlustá a pouhá existence dvojí barvy lahví generovala tolik dohadů a legendárních „pravd“). Podotýkám, že jsme tehdy byli mladí jako stulíkové listí a o nějaké degustaci nebo tak jsme neměli ani páru. Pak řekla:“Tak teď se ukaž!“ No to bylo něco pro mě! „Tak tohle je Bráník, poněvač je takovej pivně hladovej a lehkej, bude po něm hlad. Tohle je Staráč, takovej jako i na chuť suchej, dry beer, když jich dáš osum, ve tři ráno se vzbudíš a půjdeš vychlastat vodovod. Tohle sou Holešovice, pivo co dalo světu slovo samoser a tohle, kotě, tohle je Kozlík, to nejlepší, co tě může potkat!“ Neřekla tehdy ani slovo, prohru přijala mlčky a měl jsem dokonce pocit, že si i uvědomovala obrovský metafyzický rozměr své porážky…
Stará hospoda Nespeky
Údolí Mokřanského potoka, stejně hezké jako před dvaceti lety, nás dovedlo do Nespek. Pyšely jsme jako vesnici minuli. Oni tam totiž i zbourali tu budovu s klenutým stropem, o které staří pyšeláci tvrdili, že „tu právě začal stavět Ringhoffer jako svůj průmyslový pivovar, ale když mu pyšeláci nedovolili postavit vlečku k pivováru, dohodnul se s popováčícíma „ a bylo…
Na Pyšelce točí Ferdinanda
V Nespekách, dříve Dnespeky, je totiž Stará hospoda a já věděl, že ačkoliv Habil nehne brvou, úplně ho rozstřelím. Jasně! Jedna z mála hospod, kde se čepuje v kvasnicovém Kácov, zde kvasnicová dvanáctečka! Dali jsme čtyři až pět a pak na Pyšelce, krásná hospůdka u zastávky Pyšely mimo katastr obce, která mě provází co si pamatuji, jsme to završili Ferdinandem (poslouchej, ff- f- Ferdina-na-nde, k-k-kdo dneska-a přřřiku-ku-luje?)
Já vím, že to zní na hranici diagnózy, ale já to jít v tom mrazu musel. Já se s Pantátovou desítkou rozloučit prostě musel… A děkuji, Nespekám a Staré hospodě, že to šlo při Kácovském kvasnicovém...
[Rosťa Kloubek] [Zobrazeno 11335x] [24. únor 2008]
[Pivní cesty] [comments: 21] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Rosťa
pondělí, 6. červen 2011
15:42
to tomas: Já vím. Musím po tolika letech chodit do Čtyřkol do Montany nebo do Lštění do Hostince Pod Hradištěm. A kdyby jsi šel z Lštění na Čerčany, po levé straně je tam nový hospic a tam ti je takovej divnej podnik, obsluhuje tam taková funerální dáma, která se tváří, že právě rozprašuje popel z žehu, prostředí holt působí, ale mají tam Kout a to i kvasnice. Problém je, že je to taková spíš jako kavárna a tak můžeš dostat trubkáč...
Adsense
21. listopad 2024
11:17
posted by: Inzerce
Tomáš Semrád
neděle, 14. prosinec 2008
22:42
Pivní romantika. Krása! Moc pěkně se to čte, Rosťo, Tvé články ve mně vyvolávají silné slinné kontrakce
..."Myslím, že poslední, co ta milá hospoda potřebovala, je „rekonstrukce“...Naprostý souhlas! I já děkuji panu sládkovi Černohorskému, nejen za jeho uvařená piva, ale vzpomínám při pohledu na model průhonického pivovaru, jak mě vzal jeden večír, když jsem tam seděl dolů, "do zákulisí pivovaru" a tam při Bizonovi mi krásně pivovarsky povídal...To je hrozně silná vzpomínka. Jó to byly časy, když jsem tam pravidelně rok co rok každýho čtvrtroku celý jeden týden přespával a ochutnával každej večír po šichtě jeho výtvory....
Jinak, ten "Kouřící králík", to je nějakej "spešl". Vidím, že napsáno je dvanáctka a Dalešice stabilně vařej 11 a 13, tak se ptám, co je to zač, ten ušák jeden? Zvláštní je, že nikdy jsem na něj v Brně na Solniční, kde Dalešice čepují nenarazil. Ale barvou vypadá víc než skvěle, sakra mám chuť a doma nic...
Jinak co se týká etiket nošovického Radegastu, ano všiml jsem si toho nedávno, páč to pivo nepiju, že na zadní etiketě je psáno místo výroby. Proč to nemaj i ostatní piva z produkce Plzeňského Prazdroje? Ale odkud, které pochází se stejně dá poznat...
napsal(a): Tomáš Semrád [Odpovědět]
MirEgg
úterý, 26. únor 2008
13:22
Fajn článek! Jen chci podotknout k tomu, že dnes je na všem africkém uveden jako výrobce jen PPas. S potěšením jsem zjistil, že od určité doby se Radegast na Moravě a ve Slezsku hlásí vzadu k Nošovicím. Jestli se stejně hrdě hlásí Radegast v Čechách k Popovicím nevím. Obměnu Kozlích a Géčkových etiket s uvedeným místem výroby jsem nepostřehl, tedy alespoň u nás jsou stále bezprizorní
Paja
úterý, 26. únor 2008
09:48
to Rosťa: Ahoj, diky. Ja jenom nevedel, do jakeho pivovaru se trefujes . Tak Krusovice jsem bohuzel pred prevzetim (jestli to vazne bylo uz v 93.) nepil a nebo pil, ale nevenoval tomu pozornost. Jenom jsem pak vysledoval, ze si na ne z jistych duvodu musim davat pozor.
BTW skoro timto smerem (v Jesenici) jsem v nedeli zahledl vyvesni stit Jezka - na stare benesovske jeden z poslednich baraku (penzion) vpravo cestou na Prahu.
Černobyl
úterý, 26. únor 2008
08:34
Vážený pane Rostislave, timto Vas cinim primo zodpovednym za svoji zizen a ocekavam napravu do 5 pracovnich dnu od obdrzeni teto vyzvy!
napsal(a): Černobyl (corp.axel(a)tiscali.cz) [Odpovědět]
Kejna
pondělí, 25. únor 2008
13:50
to Rosťa: taky jsem míval Krušovice dost rád - než je koupil a "modernizoval" Dr. Oetker (tuším 93), od té doby jsem naopak zapřísáhlým odpůrcem. S láskou vzpomínám na exkurzi pivovaru, kterou nám soudruzi z JZD Malíkovice dohodli na chmelu místo dočesné.
Rosťa
pondělí, 25. únor 2008
12:35
to Paja: Ahoj Pájo, radši jsem juknul do mapy, možná to nejsou Čenětice, alebrž Olešky, jiná vesnice v tom úseku není a tam maj po levé straně, když jdeš na jih, právě tu hospu s Krušovicema. Co jsem se jich kdysi nalemtal na chmelovejch brigádách a jak mi jely...
Libor NM
neděle, 24. únor 2008
09:28
Tak, tak, stará hospoda v Nespekách je klasika, a ten Kácov... Potvrdzujem, paráda. Ale ani benešovské, čo tam točia nie je na zahodenie. Myslím, že to Rosťa vie, ale predsa,- v Pyšeloch pri kostole je moja oblúbená hospoda, taká typická, dedinská a točia v nej Bernarda 10 (okrem toho aj G-hnus a PP) Vždy keď sa dá tak ju navštívime. A ostatné hospody v Pyšeloch nestoja za reč. Ale pre info: Sokolovna-Staropramen, Loretánka-Krušovice a Pizzeria na námestí-PP a Kozel
napsal(a): Libor NM [Odpovědět]