Jaroslav Tůma, Dagmar Vlková a Marek Pohanka odpovídají...

Na další Vaše otázky v Offline rozhovoru odpovídali tentokráte představitelé Měšťanského pivovaru Strakonice a.s., pan ředitel a předseda představenstva Ing. Jaroslav Tůma, paní sládková Dagmar Vlková a pan obchodní ředitel Marek Pohanka.

---

Píra

Dobrý den, předem chci říci, že mi vaše pivo moc chutná a při svých častých cestách do Strakonic si s sebou do Prahy vždy odvážím basu výborného Dudáka, Krále Šumavy i Otavského zlatého. Strakonické je tak moje nejpitější a to rozhodně netrpím žízní.I proto mne již dlouho trápí spekulace o možném prodeji pivovaru. Respektive se chci zeptat, zda je něco pravdy na tom, že ve Strakonicích existují tlaky na prodej tohoto městského majetku? (Slyšel jsem, že existují dvě křídla ODS, která ovládá město, a jedno tlačí na prodej pivovaru, také aby byl zalátán rozpočet města, dosti vyčerpaný rekonstrukcí náměstí, stavbou lávky atd.) V případě, jestli to pravda je a vy se nám to odvážíte potvrdit, bych rád věděl, zda se už objevil nějaký zájemce?

Tůma: Se spekulacemi o případném prodeji pivovaru se setkávám od okamžiku, kdy jsem do pivovaru v roce 2005 nastoupil. Dle posledního vydání Týdeníku Strakonicko téměř všichni lídři kandidátek kandidujících v říjnových volbách do městského zastupitelstva odpověděli na otázku „Souhlasíte s prodejem pivovaru“ slovem NE s výjimkou lídrů kandidátek 4-VIZE a NEZÁVISLÍ. K otázce, zda existuje nějaký zájemce o koupi pivovaru Vám nejsem schopen nic sdělit. Tato otázka, pokud by byla ve hře, by byla řešena někde úplně jinde a za účasti jiných osob než těch, které Vám odpovídají na tento rozhovor. My všichni jsme totiž v pivovaru pouhými zaměstnanci a k těmto informacím nemáme přístup.

Všichni víme, že se ve vašem pivovaru vaří pivo na stupňovitost, pouze na 11 se používá HGB. Před časem se ale objevila informace, že by i 11 mohla být vařena na stupňovitost. Je to pravda? Případně, kdy se dostane k nám?

Vlková: V současné době je již v síti i vařená 11%. U všech našich piv jdeme cestou vařené várky bez ředění.

Proč jste se rozhodli začít používat nový typ lahve? Myslím, že to mnoha pivařům dosti komplikuje situaci. Opravdu převažují výhody (připoutání si zákazníka, modernější vzhled, možná i lehčí lahev a tudíž levnější přeprava) nad nevýhodami (odlákání nepravidelných zákazníků, kteří by jinak měli problém s vracením lahví)?

Vlková: Pro přechod na nový typ lahve jsme se rozhodli především z důvodu špatného stavu NRW lahví. Dostávají se nám ze sítě lahve, které nevyhovují jakostním ukazatelům NRW lahve. Tyto lahve nám způsobovaly problémy s vypěňováním piva z lahve. Chceme také zákazníkům nabídnout kvalitní pivo v kvalitním obalu.

Před nedávnem začal svoje pivo vařit minipivovar ve Vimperku. Mění se tím něco na vaší spolupráci s městem Vimperk na propagaci Krále Šumavy? Bude se toto dobré pivo a další vaše značky vařit i nadále?

Tůma: Na spolupráci s městem Vimperk se nic nemění. Krále Šumavy máme právo vařit na základě licenční smlouvy po dobu 25 let s tím, že je ve smlouvě sjednána opce na dalších 25 let. Všechna naše piva budeme vařit tak dlouho, jak dlouho o ně budou mít naši zákazníci zájem a pro pivovar to bude ekonomicky výhodné. Konkrétně pivo Král Šumavy si získalo oblibu u našich odběratelů převážně tím, že se jedná o pivo, které sametově pohladí a je určeno především k chuťovému zážitku. Není to pivo určené k uhašení žízně. Takovéto pivo do portfolia našich výrobků rozhodně patří.

Jak se osvědčil Otavský zlatý?

Vlková: Otavský Zlatý je pivo lehčí než světlý ležák Premium, ale vyznačuje se vyšší hořkostí. Otavský Zlatý nám ucelil sortiment. Dnes můžeme nabídnout zákazníkům piva se širokým spektrem chuti a charakteru tak, aby si každý mohl vybrat to, co mu chutná. Naším středem je světlý ležák Premium, od něj směrem dolu k lehčím pivům a více chmeleným je Otavský Zlatý a 11%. Světlé výčepní Švanda byl doplněn o bavorský slad pro zvýšení plnosti chutě. Směrem nahoru k silnějším pivům je Král Šumavy a speciál Velkopřevor. Polotmavá piva jsou zastoupena Klostermannem.

První uvařená várka Otavského Zlatého získala okamžitě 2. místo na prestižní degustační soutěži v Českých Budějovicích pod záštitou Ministerstva zemědělství a hejtmana Jihočeského Kraje. Všechna naše piva v posledních letech získala řadu ocenění. 2006 - 1.místo světlý ležák Premium, 3.místo 11% Nektar, 3.místo poroty světlý ležák Premium, 2007 - 1.místo světlý ležák Premium, 3.místo tmavý ležák Black, 2008 - 1.místo kvasnicový ležák, 3.místo Klostermann,2009 - 3.místo tmavý ležák Black, 2.místo Král Šumavy, 2.místo Klostermann, 2010 - 2.místo Otavský Zlatý, 1 - místo Klostermann.

Hodláte nějak měnit vaše portfolio značek?

Vlková: Jelikož máme v současné době zastoupené všechny kategorie piv a různé charaktery těchto piv, portfolio značek zatím rozšiřovat nebudeme.

Neuvažujete stáčet Klostermanna také do půllitrových lahví? Ve třetinkách, které ne všude vykupují zpět, je pro mne neekonomické si pivo vozit domů a proto si toto výborné pivo mohu vychutnat jen příležitostně. A to je škoda. Myslím, že by se výrazně zvednul jeho prodej, kdyby se prodával po půllitrech. A argument, že se jedná o prémiové pivo neberu:-)

Pohanka: Toto pivo je charakterově vnímáno jako pivo speciální, čemuž odpovídá i jeho prodej. Nemyslím si, že zavedením piva do půllitrových lahví by se jeho prodejnost zvedla. Naopak Klostermann je mimořádně kladně přijímán ženskou částí populace a s tímto jeho prodej v třetinkových lahvích plně koresponduje.

V poslední době mi připadá vaše pivo sladší. Je to jen můj subjektivní pocit, nebo se něco změnilo na receptuře?

Vlková: Provedli jsme zvýšení chmelení u všech našich značek. Naše piva jsou vařena ze 100% sladu a 100% žateckého chmele. Hořkost našich piv je proto jemná a vyvážená. Jdeme cestou zakulacené, příjemné hořkosti, která nabádá k dalšímu napití.

Jak je daleko projekt pivovarské hospody u areálu pivovaru?

Tůma: Máme zpracovánu studii na výstavbu pivovarské restaurace a nové pivovarské prodejny v místě stávající prodejny a vrátnice. Kapacita restaurace je plánována na 65 míst a v podnikové prodejně na 67 paletových stání. O realizaci této stavby, která si rovněž klade za cíl zlepšit vstupní prostory pivovaru není zatím rozhodnuto. V současné době totiž preferujeme investice do modernizace technologického vybavení pivovaru. Dle mého názoru by k realizaci mohlo dojít nejdříve za tři roky, kdy budeme mít za sebou zrealizovánu výměnu stáčecí linky na KEG sudy a zmodernizovány 2 varné nádoby. Po té můžeme přerušit plán modernizace a zaměřit se na výstavbu odpovídajících restauračních a prodejních prostor, které budou nedílnou součástí nově zrekonstruovaného vstupu do areálu pivovaru.

Děkuji za odpovědi a přeji jen to nejlepší. Váš věrný zákazník.

---

Lubomír Černý

Na svém cyklistickém putování po pivovarech v Čechách v r.2009 jsem navštívil i Strakonice a chtěl jsem ochutnat co nejvíce vašich piv. Bohužel pivovarská hospoda nebyla a v dřevěném stánku u brány sice bylo vše, ale teplota piva odpovídala venkovní letní teplotě a u stánku cedule, že konzumace piva u stánku je zakázána. Změnilo se něco od té doby?

Pohanka: Jsme si tohoto dobře vědomi a již je zpracovaná studie pro výstavbu pivovarské restaurace. V případě prodeje chlazeného piva na stánku určeného k přímé konzumaci bychom byli nuceni z důvodu hygienických předpisů vybudovat sociální zařízení pro zákazníky, protože by se již nejednalo dle živnostenského zákona o živnost nákup a prodej zboží, ale o hostinskou činnost, která s sebou nese rozšířené nároky z hlediska okresní hygienické správy. V současné době je ve Strakonicích cca 40 restauračních zařízení, kde se můžete setkat s naším točeným pivem. Dřevěný stánek u pivovaru tak slouží pouze pro nákup a odvoz lahvového piva našimi zákazníky. Není cílem pivovaru vytvářet si u prodejního stánku hloučky popíjejících lidí.

---

Petr Franěk

Dobrý den pane Tůma, měl bych dotaz ohledně budoucnosti pivovaru. Během poslední doby jsem se setkal, a jistě nejenom já, s tím, že někteří místní politici uvažují o prodeji pivovaru a že se čeká jak "dopadnou volby". Je opravdu ve Strakonicích taková situace, že maléry regionálních politiků z posledních let má spasit prodej podniku za několik desítek milionů korun a tím zmařit práci celých generací? Jistě se sám dobře orientujete v oboru a víte, že prodej pivovaru do rukou jednotlivce nebo nadnárodní spol. by znamenal dříve či později uzavření podniku, jako se to stalo v poslední době např. v Kutné Hoře či Lounech, tedy tam, kde jim nepomohlo, že se vařilo výborné pivo bez potíží s odbytem. Děkuji za Váš názor i když nejsem co do upřímnosti idealista, neboť Vás do funkce jmenuje vlastník podniku tj. město. Přesto zkuste veřejnosti osvětlit jaká je situace. Jinak přeji hodně úspěchů v další práci a Dej bůh štěstí.

Tůma: Na tuto otázku jsem již nepřímo odpověděl ve své první odpovědi. Je pravda, že pro některé z pivovarů v ČR jejich prodej do rukou jednotlivců nebo nadnárodních společností znamenal dříve či později jejich uzavření. Já osobně doufám, že zvítězí zdravý rozum a pivovar zůstane v majetku města i nadále, protože ke Strakonicím tento podnik, který je navíc nejstarším ve městě, patří stejně neodmyslitelně, jako Mezinárodní dudácký festival. Vždyť na západ od našich hranic je to zcela běžná věc, že města mají své pivovary, které provozují.

---

Marek Kamlar, Klub sběratelů pivovarských suvenýrů Praha

Dobrý den, jak už u mě bývá v případě zdejších Offline rozhovorů zvykem, připravil jsem si několik otázek, na které bych rád znal odpověď. Většina se týká piva či jeho výroby, budou tedy směrovány spíše na Vás, paní Vlková. Pokud byste však usoudila, že je nutné, aby se k tomu vyjádřil i pan ředitel, nebudu samozřejmě proti.

1) Strakonické pivo dlouhodobě řadím k tomu lepšímu u nás, řekl bych i české pivní špičce, bohužel mi však vůbec nechutná vaše nealko Driver. Nešlo by s tou chutí/nechutí něco udělat? Co třeba zkombinovat více druhů sladů, příp. omezit či úplně vynechat doslazování sacharinem?

Vlková: Na nealko pivo se budu zaměřovat v roce 2011, kdy budou dokončené investice do technologií, které potřebuji k uvaření kvalitního nealko piva. Tato otázka mě také trápí. Věřte, že se jí budu zabývat.

2) Když už jsme u toho Driveru, tak proč vlastně ten anglismus? Copak se to nedalo pojmenovat nějak hezky česky? Kdybyste byli majetkem nějakého nadnárodního koncernu, tak bych to i pochopil, ale takhle mi to připadá tak nějak „mimo mísu“.

Tůma: Tento postřeh je velmi zajímavý. V současné době probíhají ve spolupráci s naším architektem práce na novém vzhledu našich etiket. V rámci těchto prací se budeme zabývat i touto otázkou.

3) Před pár týdny byl ve Vimperku zprovozněn nový minipivovar. Jak po této události vidíte budoucnost vašeho vimperského ležáku „Král Šumavy“? Budete jej vyrábět i nadále, nebo počkáte, až co na to zákazníci = zda dají přednost vimperskému pivu z Vimperka, nebo vimperskému pivu ze Strakonic?

Tůma: Nemyslím si, že by nám otevření minipivovaru ve Vimperku mohlo negativním způsobem ovlivnit prodej Krále Šumavy. Za prvé se kapacitně jedná o minipivovar, za druhé máme s majitelem OZ Král Šumavy městem Vimperk velmi dobré vztahy. Náš výrobek Král Šumavy je pivo určené pro chuťový zážitek nikoliv k uhašení žízně. Toto pivo můžeme vařit dle platné smlouvy až 50 let. Jako vimperský rodák přeji vimperskému Pošumavskému pivovaru úspěch ve vaření piva. Jsem rád, že se úspěšně rozvíjí námi započatá a vimperským minipivovarem obnovená tradice vaření piva ve Vimperku .

4) Již několik let spolupracujete s pražským Pivovarským domem na produktu označovaném „Šamp – pivní sekt“. Z několika zdrojů však vím, že jste pro tento minipivovar pár let vyráběli (a možná stále vyrábíte, aktuální stav neznám) i jejich klasický ležák. Můžete mi k tomu říci něco bližšího? Vařili jste toto pivo např. podle nějaké speciální receptury Pivovarského domu, nebo jste jim dodávali pouze některý z vašich ležáků, který pak oni prezentovali jako svůj výrobek, aniž by o jiném původu piva své zákazníky informovali?

Tůma: Je pravda, že společnost PIVO Praha s námi spolupracuje na výrobě piva „Šamp – pivní sekt“, jehož recepturu má chráněnu tato společnost. Co se týká otázky ve věci prezentace některého z našich ležáků jako výrobku této společnosti, tak tato informace se nezakládá na pravdě.

5) S vaším pivem se pravidelně setkávám např. na olomouckém Beerfestu a také na „Slavnostech piva“ v Českých Budějovicích. Zatímco do „Budějic“ vozíte vždy téměř kompletní sortiment, v Olomouci zákazníkovi dokážete nabídnout maximálně Dudáka. Proč to? Je to jenom o vzdálenosti, nebo mám za tím hledat něco jiného?

Pohanka: Na Moravě mají úspěch jednoznačně z našeho portfolia zejména ležáky a nefiltrované pivo. Z tohoto důvodu se přizpůsobuje i sortiment nabízeného piva v Olomouci. Nicméně se stoupajícím zájmem o naše značky v tomto kraji, se již touto otázkou zabýváme. V následujících ročnících nabídka našeho sortimentu bude rozšířena.

6) Když už jsem zmínil ty „Budějice“, letos jste tam poprvé prezentovali pivo Otavský zlatý. V sobotu krátce po poledni jsem však s jeho ochutnávkou neuspěl, neboť mi bylo sděleno, že ho máte málo a že prý se proto bude narážet až večer. Můžete mi tuto strategii nějak vysvětlit?

Pohanka: Měšťanský pivovar Strakonice má ve svém portfoliu 8 značek točeného piva. Z tohoto důvodu je už i výběr na jednotlivé soutěže a akce těžký (jsme limitováni počtem výčepních kohoutů na prodejním stánku). Vycházíme, pokud to jde, z historie konaných akcí a zájmu zákazníků. V letošním roce se sortiment rozšířil o značku Otavský zlatý. Zájem o Otavského zlatého výrazně předčil naše očekávaní, k čemuž dopomohlo i jeho medailové umístění v degustační soutěži. Každopádně, kdo měl zájem o výrobky našeho pivovaru, musel být uspokojen.

7) Ve vašem únorovém rozhovoru pro MF Dnes jsem se dočetl, že jste před svým příchodem do Strakonic pracovala v dnes již uzavřeném lounském pivovaru. Srovnáte-li po technologické stránce tehdejší lounský pivovar s tím strakonickým, do něhož jste nastoupila, dokázala byste říci, který z nich byl na tom lépe, resp. hůře, a případně v čem?

Vlková: Moje začátky v pivovarství byly skutečně v pivovaře v Lounech, tehdejší podnikové ředitelství severočeských pivovarů. V tehdejší době, cca roky 1989 a dále byly dle mého pohledu, tyto pivovary po technologické stránce dobře vybavené. Samozřejmě, že nelze tvrdit, že byly vybaveny všechny stejnou technologií. Od roku 1992 je již mé působení ve Strakonicích a o dalším rozvoji těchto pivovarů nemám informace.

8) Strakonický pivovar patří mezi pivovary, které dlouhodobě podporují sběratelskou činnost, což jako sběratel všemožných pivních suvenýrů samozřejmě velmi oceňuji a chválím. Jak jste na tom ale se sbíráním přímo Vy, resp. pan ředitel? Sbíráte něco od piva či něčeho jiného, nebo je pro vás sběratelství tak nějak španělskou vesnicí?

Vlková: Samozřejmě, že mě zajímá historie našeho strakonického pivovaru. Ve své kanceláři mám ty nejlepší kousky vystavené.

9) Má úplně poslední otázka bude adresována přímo panu řediteli: Strakonický pivovar je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je město Strakonice. Pokud jsem dobře pochopil obchodní zákoník, tak v takovém případě je možné, aby představenstvo společnosti bylo pouze jednočlenné. Vaše společnost má však představenstvo tříčlenné, což mi tak nějak zavání plýtváním městskými penězi. Můžete se k tomu coby ředitel a současně předseda představenstva nějak vyjádřit?

Tůma: V představenstvu jsou kromě mé osoby ještě dva zástupci města, kteří v něm prezentují zájmy vlastníka, tedy města Strakonice. Pokud se jedná o uvolněné členy vedení města, tak jim za práci v tomto orgánu nepřísluší podle zákona žádná odměna za výkon funkce. Navíc dle platných stanov společnosti zastupuje společnost navenek předseda představenstva, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva. Pokud by toto uspořádání nebylo, kdo by zastupoval společnost v případě mé dovolené nebo dlouhodobé nemoci? Tento stav je dle mého názoru plně vyhovující pro zabezpečení chodu společnosti.

Děkuji za případné odpovědi.

---

Jaroslav Kubálek

Dobrý den, Vaše pivo jsem sice již pár měsíců neměl, ale věřím, že na mých dobrých zkušenostech se nic nezměnilo. Důvody jsou dva. Jednak jsme se na Strakonicko letos nedostali, jednak jsem ani ze služebky nic nepřivezl... ale to je první otázka:

1) Co to používáte za láhve, kdo má ještě tento typ a kde je trochu severněji než "okolo komína", vrátit? Po posledním nákupu, který byl basa 12° plus 3 ks od každého dalšího druhu mi dva měsíce cinkaly v autě, než jsem se zase dostal na jih.

Vlková: Na nový typ lahve jsme přešli po důkladné analýze stavu NRW lahví,které se k nám dostávají ze sítě. Tyto lahve nevykazovali jakostní parametry NRW lahví a způsobovaly nám problémy s vypěňováním piva z lahve. Také jsme chtěli zákazníkům nabídnout kvalitní pivo v kvalitní lahvi. NRW lahve vykupujeme v naší síti do května 2011, pak budeme vykupovat pouze lahve ,,české pivo,,. Lahev „české pivo“ je určena pro malé a střední české pivovary, pro které by bylo neekonomické používání vlastní privátní lahve, jaké používají některé velké pivovary. Kromě nás tyto lahve používají dle našich informací další 4 pivovary v ČR.

2) Na etiketách uvádíte složení slad-chmel-voda. Žádné chmelové produkty, antioxidanty, atd. Navíc nepasterováno. To zní velmi lákavě. Jak byste hodnotili tradičnost výroby Vašeho piva.

Vlková: Již před několika lety vedení pivovaru vyhodnotilo požadavky trhu a utvrdili jsme se v názoru, že jako regionální pivovar chceme jít cestou kvalitní suroviny. Chmel, voda, slad. Skutečně používáme 100% sladu a 100% žateckého chmele. Naše výrobky jsou nepasterované a neředěné. O této skutečnosti se mohou zájemci u nás přesvědčit na exkurzích prováděných v pivovaře a je zde i možnost posezení s naším pivem. Zde dostane zákazník z mého pohledu nejucelenější informaci o pivu, které opouští náš podnik.

3) Při cyklovýletu na Rakovnicko jsme v Sýkořici narazili na točeného Klostermanna. Velmi příjemné překvapení. Paranoidní zastánci absolutní nuly i na kole by asi neměli radost :-) Můžete mi dát ještě nějaký další typ na Kladensku a v okolí na podobné příjemné překvapení?

Pohanka: Na Rakovnicku se zatím jedná o jedinou restauraci s naším točeným pivem. Do budoucna očekáváme rozšíření našich piv i do této oblasti prostřednictvím smluvního velkoobchodu.

Děkuji a ať se daří

---

Richard Chodora, Pivní.info

Zdravím do Strakonic, otázek je poměrně dost, proto já přidám jen jednu klasickou: Nepřemýšlíte do budoucna o vaření jiného pivního stylu, např. pivo pšeničné, různé Ale, rauch apod.?

Vlková: V tomto období jsme se soustředili na zkvalitnění plnosti našich piva a zvýšení hořkosti. Po provedených investicích nás čeká vylepšení nealko piva. Kapacita našich tanků přefiltrovaného piva je v současné době plně zaplněna stávajícím stavem výrobků. Není však vyloučeno, že se naše výroba bude ubírat i směrem ke speciálním pivům.

Děkuji za všechny odpovědi a těším se na posezení u strakonického piva...

---

Přeji všem příznivcům strakonického piva dobrou chuť , veselou mysl a ,,Dej bůh štěstí,, Vlková Dagmar, sládek

---

[Richard Chodora] [Zobrazeno 9601x] [10. říjen 2010]
[Offline rozhovor] [comments: 16] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře