Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Jan Matějka a Josef Zvoník odpovídají...


verze pro tisk

Jan Matějka a Josef Zvoník odpovídají...

Jan Matějka a Josef Zvoník odpovídají... [p250]

Tentokráte jste se ptali dvou inženýrů - obchodního ředitele Jana Matějky a sládka Josefa Zvoníka z Pivovaru Hubertus Kácov a.s..


Foto


Jakub MunzarDobrý den,

posílám otázky k Offline rozhovoru se zástupci pivovaru Kácov.

1) Ještě nedávno byla vaše restaurace Šalanda kuřácká. Pro mě (nekuřáka s dětmi) je to trochu nepochopitelné, když lákáte na kvalitní kuchyni. Plánujete nějaké změny v této věci?

Chápu vaší oprávněnou připomínku, ale bohužel ve stávajících prostorech naší restaurace není možné oddělit kuřáckou část od nekuřácké. Pokud bychom udělali naší restauraci striktně nekuřáckou, přijdeme o značnou část našich zákazníků, kteří jí navštěvují také zejména jako pivnici. Připravujeme však v přilehlých prostorech rozšíření stávajícího provozu, kde bude určitě místo i pro nekuřáckou restauraci.

2) Jakým způsobem konkurujete velkým pivovarům při získávání restaurací? Konkrétní příklad bych dal na výběru pivovaru pro obecní restauraci, kde poslední slovo má zastupitelstvo obce. Finančně zřejmě nelze tyto nabídky porovnávat, jsou však určitě služby a produkty navíc, kterými můžete konkurovat v nabídce velkým pivovarům. O výborné kvalitě vašeho piva není třeba diskutovat, je to však pouze jedno z kritérií výběru pivovaru. Otázka tedy zní: Jak byste přesvědčili zástupce obce, aby si vybrali zrovna váš pivovar?

Naší konkurenční výhodou je vynikající produkt za velmi příznivou cenu, vyráběný tradiční technologií charakteristickou pro české pivo, což se o převážné většině ostatních piv říci nedá, i když se tím statečně ohánějí. Pokud chce tedy mít zastupitelstvo plnou restauraci, mělo by nabízet zákazníkům kvalitní produkty za přiměřené ceny v příjemném prostředí. My jsme schopni zajistit kvalitní produkt za příznivou cenu a příjemné prostředí už je na provozovateli. Mimochodem, je velmi zajímavé pozorovat, že čím méně kvalitní produkt někteří nabízejí, tím více kladou důraz na ostatní „výhody“, jako např.: nábytek do provozovny, bonusy pro personál a dokonce hotové peníze! Pokud můžu vyjádřit svůj názor jako zákazník, tak mě vždy na prvním místě zajímá, jak dobré pivo dostanu, kolik za něj zaplatím a také v jakém prostředí ho konzumuji. Naproti tomu přesycenou „euro vodu“ v honosném půllitru nezachrání ani super vybavení restaurace financované pivovarem.

Děkuji.


Vít Holub

Dobrý den, pane inženýre Zvoníku, zajímalo by mě, kolik vypijete během pracovní doby piva?

Vážený pane Holube, má spotřeba piva během pracovní doby je velmi různorodá, podle toho, jaké výrobní procesy probíhají. Obecně ochutnávám pivo na filtraci, stáčírně a z ležáckých sklepů při řízených degustacích. Obvykle se to pohybuje v decilitrech. O pivovarských slavnostech nebo oslavách je tato konzumace pochopitelně vyšší, to se již ale nedá hovořit o pracovní době.

Děkuji za odpověď!


Milan Dvořák

Zdravím a přeji zároveň další úspěchy ve výrobě vynikajícího piva. Uvítal jsem rozšíření sortimentu o stáčené láhvové pivo ve skle. Jen mi není jasné, proč jste zvolili zrovna tento typ lahve. Je velmi podobný lahvi "České pivo", ale asi ne zcela. Je pak potíž s vracením lahví, některé výkupní automaty ho nepřijímají. Připadá mi pak zbytečné lahve skladovat doma. Podotýkám, že jsem z Prahy 9 a když chci vaše pivo koupit, je to vždy spojeno s výletem. Děkuji za odpověď a seznámení s názvem lahve, kterou používáte.

Velmi děkujeme, že jste spokojen s naším novým lahvovým pivem. Rozjet lahvovnu z nuly byla pro náš pivovar ohromná investice a proto jsme rádi za každý příznivý ohlas.

Většina pivovarů před časem bohužel přešla na velmi různorodé typy lahví, a proto na to musíme reagovat i my. Náš záměr byl stáčet do lahví typu „české pivo“, ale bohužel se nám do pivovaru vrací velké množství lahví velmi podobných tvarů, které obsluha není při rychlosti stáčení s to rozpoznat. Moc se omlouváme za komplikace, mohu vám jen doporučit nakupovat a vracet lahve u p. Charváta v ulici Národní obrany na Praze 6 nebo U Klokočníka na Pankráci.


Petr Vinante

Dobrý den. Nejprve chci jen stručně (ale hodně) pochválit Vaše pivo! Jsem jeho dlouholetým a pravidelným konzumentem a fanouškem. Nemám mu téměř co vytknout. A vlastně se ani na co skutečně podstatného zeptat :), neb u Vás v pivovaru mi na spoustu všetečných dotazů váš tým vždycky odpověděl. Proto mám jen pár okrajových dotazů, nic zásadního :)

1) Často jezdím z Prahy k vám do pivovarské hospody, kde je kvalita piva absolutně špičková a nikdy jsem tam nezažil její pokles, v žádné hospodě takové kácovské nemají. Je pravda, že zde čepujete pivo z „bag-in-box“ tanku bez styku s jakýmkoli tlačným médiem, pivo primárně chlazené v objemu?

Jsme moc rádi, že Vám pivo přímo v Kácově chutná; to víte, v pivovaru je vždy nejlepší. Je zde opravdu čepováno z tanků opatřených vakem, takže nepřijde do styku se vzduchem. Tanky jsou navíc umístěné přímo v ležáckém sklepě, takže je pivo skladováno za optimálních podmínek.

2) Většina pivovarů doporučuje pro živé nefiltrované pivo chladné skladovací podmínky. Když si objednávám soudek kácovského v Praze v hospodě kácovského pivovaru U Klokočníka, většinou na mě třeba dva dny čeká normálně v teple v restauraci. V této oblíbené hospůdce jsem si byl jednou pro soudek i ve sklepě, a tam je taky opravdu velmi teplo a množství sudů čekajících na výčep tam zůstává jistě déle. Co na to říkáte? Kvalita čepovaného piva je zde proměnlivá - často vynikající, občas ale i velmi špatná, ale netuším, jestli to s čerstvostí a skladováním souvisí, nebo je tam problém jinde (třeba s občasným nevhodným nastavením tlaku). Tahle hospůdka je po té přímo v pivovaře takovou vaší vlajkovou lodí, stálo by za to dohlédnout na to, aby kvalita piva byla stabilní.

Pro nefiltrované pivo je opravdu optimální nízká teplota, při vyšších se těžko zaručuje trvanlivost, jelikož pivo může doznat změn v pěnivosti, v chuti, ale také se mu nic stát nemusí. Krátkodobý pobyt by snad sud měl vydržet, ale nedá se to zaručit a U Klokočníka na skladování objednávek bohužel nemáme dostatečné prostory. Zmiňovaná hospoda U Klokočníka je opravdu naše vlajková loď uprostřed Prahy a velmi mě mrzí, pokud tam není kvalita vždy dostatečná. Na výkyvy kvality se zde zaměřím, aby byly minimální. Kvasnicové pivo by ve sklepě nemělo dostat změn, jelikož je tam taková výtoč, že se tam nestihne „ohřát“.

3) Někdy se doporučuje skladovat nefiltrované nebo kvasnicové pivo v sudech dnem vzhůru a až před naražením obrátit, aby se žádoucí zákal rozprostřel v celém objemu a nebyl sedlý na dně. Když jsem měl několik vašich sudů, tak se mi tento postup osvědčil. Narážím na to, že i například ve vaší výše zmíněné pivovarské hospodě v Praze, je pivo někdy krásně kalné jindy od filtrovaného téměř k nerozeznání. Nemohlo by výše uvedené pomoci?

Tento způsob skladování opravdu doporučujeme, ale ne vždy to pomáhá. Často jde z pivovaru pivo velmi dobře uleželé a v takovém případě je v něm poměrně málo rozptýlených kvasinek, takže se může zdát málo kalné. Nikdy ale není jako filtrované, stačí si dát tato dvě piva v neorosené sklenici vedle sebe a rozdíl bezpečně poznáte.

4) A Klokočník naposledy :) Nemohli byste sem zavážet kromě filtrovaného ve skle i nefiltrované pivo v PET, které prodáváte v pivovaru?

Zde je to v kompetenci paní provozní, kterou budeme o vašem požadavku samozřejmě informovat a doporučíme jí rozšíření sortimentu tímto směrem. Vždy Vám ale určitě rádi natočí do přineseného obalu přímo z výčepu.

5) Čím chmelíte? Jen žateckým poloraným červeňákem nebo i jinými chmely? V jaké formě (granulovaný, lisovaný)? Používáte-li extrakt - z jakého chmele?

V současné době chmelíme granulemi žateckého červeňáku, premiantem i sládkem. Na poslední chmelení používáme i lisované hlávky žateckého poloraného červeňáku. Na první chmelení používáme extrakt z odrůdy hallertau.

6) Uvaříte opět pšeničné? Byla to pro mě nejlepší pšenice z českého pivovaru, jakou jsem pil! Jak se Vám to podařilo, jestliže to bylo poprvé? :)

Děkujeme za kompliment. Z pšeničného piva jsme také měli radost, i když je pravdou, že do některých bavorských weizenů měla ještě hodně daleko. Kromě vlastních zkušeností jsme si na výrobu piva přizvali i firmu Pivo Praha a svou roli sehrálo jistě i štěstí začátečníků. O výrobě dalšího pšeničného piva zatím neuvažujeme, se svrchním kvašením je totiž více práce a pro provoz to představuje jistá rizika. Chceme zkusit další speciály, ale nevylučuji, že se k pšeničnému pivu po čase zase vrátíme.

7) Zhruba před rokem na exkurzi u Vás jsem se dozvěděl toto: Doba ležení je dva až tři týdny u desítky, dvanáctka leží jeden až dva měsíce. Dále bylo řečeno, že vaše nefiltrovaná desítka je obvykle o něco kalnější než dvanáctka, protože u desítky si kvasinky ještě nestihnou v tanku tolik sednout. A skutečně to platilo, nefiltrovná dvanáctka, kdykoli jsem od vás bral sud, byla kalná velmi málo. Ale v podstatě tak rok je sudová dvanáctka krásně kalná. Zkrátila se doba ležení dvanáctky nebo je to něčím jiným?

Dobu ležení dvanáctky určitě nezkracujeme. Jak je pivo kalné záleží opravdu na mnoha faktorech včetně zákvasné dávky způsobu stáčení, ale i jak dlouho trvá, než se k Vám sudy dostanou.


Saša Hejmovský

Ve dnech 27. 11. -29. 11. jsme navštívili Váš pivovar v Kácově, byly právě i zvěřinové hody. Připomínku i dotaz mám k teplotě podávaného piva. Bylo značně studené, řekl bych podchlazené. Čekali jsme vždy tak 15 minut, až nabude normální teploty, mezitím spadla pěna. Ptali jsme se, proč je pivo tak studené a bylo nám řečeno, že to nařídil pan sládek. Tak k němu míří dotaz na teplotu podávaného piva. Jinak nám Vaše pivo chutná.

Teplotu čepovaného piva v naší restauraci se snažíme udržovat na optimální teplotě 5-7°C a obvykle s tím nejsou problémy ani výhrady ze strany zákazníků. Jistě ale také záleží na individuální chuti a momentálním rozpoložení.


Marek Kamlar, KSPS Praha

Dobrý den,

s vaším pivem jsem se poprvé seznámil někdy na přelomu zimy a jara roku 2002, kdy jsem se pivně toulal po středních Čechách a při té příležitosti zavítal i k vám do pivovaru. Kácovské mi tehdy učarovalo natolik, že si ho od té doby dopřávám téměř měsíc co měsíc, zejména díky vaší pražské hospůdce U Klokočníka a dále pak dejvickému Švejkovi či nověji také Kavalírovi. Abych ovšem pravdu řekl, ani s jedním z těchto podniků nejsem příliš spokojen.

Váš Klokočník sice nabízí levné pivo, jednou je však na čepu lahůdka, které s chutí zvládnu i pět a víc, jindy mi zas na stole přistane cosi, čeho dokážu vypít jen pár deci a musím si jít spravit chuť nedalekým Březňákem. Když se k tomu přidá všudypřítomný smrad z cigaret, hrací automaty a nadto i záchody, kde se zastavil čas - a snad i nějaký ten úklid - někdy před dvaceti lety, člověku se až nechce vracet.

Jakousi alternativou ke Klokočníkovi by sice mohl být Kavalír, kde je výrazně čistěji a v poslední době i výborně ošetřené pivo, obsluha je tu však mizerná, zákazník čeká na objednávku i půl hodiny a víc, k tomu okrádání v podobě podmíráků a jakási prapodivná pokladna, která účtuje piva, která jsem vůbec neměl.

No a dejvický Švejk? Za oknem sice reklamní cedule vašeho pivovaru a na pípě cedulka lákající na ochutnávku vašeho piva, to je tam však jenom občas, a když už, tak třebas i několik dní staré, což je na chuti velmi znát.

Na základě výše uvedeného se logicky musím zeptat: Opravdu by to nešlo udělat tak, abyste v Praze měli nějakou vlastní či alespoň spřátelenou hospodu na úrovni, za kterou byste se nemuseli stydět?

Velmi nás mrzí, že nejste spokojen ani s jednou restaurací, přestože ty jmenované jsou skutečně velmi rozdílné. Většinu hospod po celých Čechách, obsluhu a prostředí v nich dokážeme ovlivnit jen velmi omezeně, výjimkou je Klokočník, který patří přímo naší firmě. Jeho budova nám ale nepatří a vysoký nájem nám zde nedovoluje příliš investovat a bohužel ani nijak oddělit prostor pro kuřáky a nekuřáky, jak již bylo napsáno výše u pivovarské hospody. Myslím, že se ale prostředí za poslední dobu pod vedením nové provozní přece jen změnilo k lepšímu. Na nevyrovnanou kvalitu piva se více zaměřím a věřím, že budete spokojen. Kromě tohoto slibu mohu ještě doporučit zkusit i jiné hospůdky s naším pivem, kterých jsou po Praze desítky. Mrkněte na www.pivovarkacov.cz

Díky za případnou reakci, příp. i nápravu stávajícího stavu.


Richard Chodora, Pivní.info

Já bych se vrátil k Vaší letošní novince, tedy k lahvování Vašeho piva do půllitrových skleněných lahví. Co Vás přimělo k této, jistě nemalé, investici? Byl to jen ekonomický cíl, nebo i třeba sen stát se „plnohodnotným“ průmyslovým pivovarem?

Skleněné „lahváče“ byly vždy snem našeho ředitele a opravdu jsme se jimi zařadili mezi ostatní pivovary stejné velikosti. Nevíme, zda se investice kdy vrátí, ale do budoucna bude lahvové pivo jistě důležitou součástí našeho portfolia.

Zatím lahvujete „jen“ desítku (mimochodem moc povedenou) a dvanáctku. Dočkáme se i jiných piv v lahvi? A s tím souvisí i následující dotaz, zda nepočítáte s vařením i jiných druhů či stylů?

Kromě „klasiky“ Vám jistě tu a tam nabídneme nějaký speciál, ovšem vždy bude nejspíš nefiltrovaný v PET lahvích. Do skleněných lahví se uvažuje zatím pouze o naší tradiční tmavé třináctce.

Jak se tak stane, že se pivovárek Vašeho ražení stane partnerem Jágr Teamu?

Podle vyjádření našich partnerů je základem naší vzájemné spolupráce rychlé a pružné jednání, kterého údajně naši větší konkurenti nejsou schopni. Následně jsme společně byli ochotni nalézt míru a způsob vzájemné pomoci, která byla a je základem našeho partnerství. Jen pro úplnost jsou našimi významnými partnery také např. Basketbalový klub Kolín, Ski-klub Špindl – pořadatel světového poháru v alpském lyžování a z jiného ranku třeba Divadlo na Fidlovačce.

Zúčastňujete se i nějakých pivních slavností? Myslím, že jsem Vás doposud nikde neviděl. Nepotkáme se třeba v únoru v Táboře, či v létě v Českých Budějovicích, Dýšině nebo v Nepomuku?

Pravidelně se účastníme slavností v Táboře, kde pravidelně odcházíme s nějakou cenou. O dalších zmiňovaných slavnostech zatím neuvažujeme.

Jsem rád, že si mohu Vaše lahvové pivo dopřát prakticky kdykoliv se mi zachce a za to Vám patří můj dík.



[Richard Chodora] [Zobrazeno 10194x] [8. leden 2012]
[Offline rozhovor] [comments: 8] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Dan

úterý, 10. leden 2012
12:46

Dan

Oceňuji upřímnost a otevřenost při odpovídání na otázky.
Jen mne mrzí, že si pivo z Kácova není možné dát někde v nekuřácké hospodě. Klokočník i pivovarská hospoda jsou opravdu plynovými komorami a pro normálního člověka použitelné jen v létě, kdy člověk může utéct s pivem ven, na vzduch.
To by skutečně nebylo možné, když Klokočník navíc patří firmě, zakázat kouření? Nekuřáků je většina a čistý vzduch ke kvalitnímu pivu patří. Věřím, že by hospoda byla plná, i kdyby se tam nekouřilo.
Je škoda, že tak dobré pivo, si není kde dát. V zimě je jediná šance, zajet si pro PETky přímo do pivovaru...


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Jakub.M

středa, 11. leden 2012
14:05

to Dan:
Nekuřácký je částečně hotel na náměstí v Kácově, Bowling bar v Poděbradech (úplně), Hotel Kréta v Kutný Hoře. V Praze asi fakt nic.


napsal(a): Jakub.M [Odpovědět]

Adsense

21. listopad 2024
10:13


posted by: Inzerce

Henri

středa, 11. leden 2012
14:33

Henri

to Jakub.M: To je škoda, protože zrovna v Praze by se to určitě uživilo i bez kouření.
Jinak souhlasím s Danem, co se týče Klokočníka. V létě se dá uniknout na zahrádku, ale i pouhá chvilka při objednávání piva u výčepu stačí k tomu, aby člověk musel nechat vyprat vše co má na sobě, no a v zimě je to katastrofa úplná. Když jsem tam byl na Vánočním speciálu, tak jsem si ho pro ukrutný smrad opravdu nevychutnal. Smířen s nasmrádnutím jsem přetrpěl jeden a od další návštěvy, až do oteplení a možnosti sezení na zahrádce, jsem upustil.
Záchody, to je také kapitola sama pro sebe, tam si člověk rázem připadá jako někdy před 20 a více lety, někde v nějaké zaplivané IV. cenovce.
Myslím, že dnes je svět už opravdu trochu někde jinde a z tohoto důvodu není v Praze Klokočník zrovna reprezentativní hospoda pivovaru Kácov. Co to zkusit trochu změnit?


napsal(a): Henri [Odpovědět]

Rosťa

středa, 11. leden 2012
14:42

Rosťa

to Henri: A nebyl jsi U Karla IV. v Neklanově? Podle foto (ne)kuřáctví nepoznám. Koukni ještě sem: http://www.pivovarkacov.cz//restaurace-a-prodejni-mista/


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]

Henri

středa, 11. leden 2012
14:59

Henri

to Rosťa: U Karla IV je to bohužel (pro někoho zase možná bohudík) také kuřácké.


napsal(a): Henri [Odpovědět]

pechi

středa, 11. leden 2012
15:19

pechi

to Henri: Pravdu díš, před kouřem se sice dá uniknout do nekuřáckého salonku, ale tam je zasejc dost cítit smrad z hajzlíku. A mimochodem U Karla IV. jsem sice takovejch 18 let nebyl, ale ty záchodky tam byly hodně podobný:-)


napsal(a): pechi [Odpovědět]

Pepi

pátek, 13. leden 2012
10:33

to pechi:
nekuřácká hospoda je U tří pírek. ovšem taky mimo Prahu - v Kolíně na náměstí


napsal(a): Pepi [Odpovědět]

sládek

čtvrtek, 12. leden 2012
11:34

to Henri: Máte pravdu, s nekuřáckými hospodami je to těžké, ale nemyslím si, že je to problém našeho pivovaru, ale spíše obecně české gastronomie. V Praze to bude opravdový oříšek, ale můžete zkusit pátrat. Například pizzerie ve Stodůlkách, restaurace U Prince Miroslava, bar Souterrain na Praze 2 nebo Corso na Jižním městě točí naše pivko a přitom by to mohla být místa, kde se dá dýchat.


napsal(a): sládek (zvonik(a)pivovarkacov.cz) [Odpovědět]


PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI