Plzeňský Prazdroj představuje novou podobu stránek www.napivosrozumem.cz. První verzi internetových stránek spustil Plzeňský Prazdroj v rámci podpory odpovědného přístupu ke konzumaci alkoholu již v únoru 2009. Návštěvníci se jejich prostřednictvím dozvídají užitečné informace o zdravotních účincích alkoholu na lidský organismus a také o zásadách, jak jej odpovědně konzumovat. Nově stránky nabízejí on-line poradnu s vyjádřeními zkušených odborníků a komplexní test konzumace alkoholu. O aktuálním stavu hladiny alkoholu informuje návštěvníky stránek služba Promile INFO. Stránky samotné propaguje Prazdroj na veškerých reklamních výstupech, například v minulém roce i na 240 milionech obalů a milionech podtácků v hospodách po celé České republice.

Nová podoba stránek www.napivosrozumem.cz byla tvořena na základě poznatků z průzkumu, který provedla společnost GfK. Ze vzorku 500 respondentů zde již 1/3 dotazovaných v minulosti hledala informace o vlivu alkoholu na lidské tělo, celých 82 % respondentů pak doporučilo návštěvu stránek svým známým. Na otázku, odkud lidé vědí o existenci těchto stránek, uvedlo 33 % jako zdroj televizní reklamu, 24 % internet a 23 % obaly produktů Plzeňského Prazdroje.

Stránky www.napivosrozumem.cz prohloubí v nové verzi také úspěšnou spolupráci s občanským sdružením SANANIM. Pro zájemce je na stránkách k dispozici on-line poradna, na kterou mohou směřovat své dotazy ohledně alkoholu a jeho konzumace, případně vyhledávat informace v již zodpovězených otázkách. Na dotazy zde budou odpovídat zkušení odborníci. Stránky obsahují i Komplexní test konzumace alkoholu, který z odpovědí účastníků vyhodnotí míru jejich užívání alkoholu. Prvním z odborníků, kteří se vysloví na webu k častým dotazům a nejčastějším mýtům ohledně alkoholu v sekci Odborník radí, bude Prof. MUDr. Tomáš Zima, děkan 1. lékařské fakulty UK. Jeho příspěvek se zaměří na konzumaci alkoholu a kávy. Na stránkách uživatelé naleznou také službu Promile INFO, kterou Prazdroj dlouhodobě podporuje.

„Věříme, že podpora zodpovědné konzumace může pozitivně ovlivnit povědomí a pochopení této problematiky a že díky dalšímu rozvoji těchto aktivit může být dosažena změna chování související s nezodpovědnou konzumací alkoholu,“ uvedla Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.

„Vítáme rozšíření spolupráce s Plzeňským Prazdrojem ve formě umístění našich aplikací na stránky napivosrozumem.cz. Považuji za důležité, aby lidé o konzumaci alkoholu přemýšleli. Věřím, že Komplexní test konzumace alkoholu, on-line poradna, názory odborníků a služba Promile INFO pomohou kvalifikovanému rozhodování a odpovědnému chování konzumentů piva. V dnešní době považuji prostředí internetu za ideální místo nejen pro preventivní aktivity, ale také pro přímou pomoc,“ sdělil Jiří Richter, výkonný ředitel občanského sdružení SANANIM.

Prazdroj přichází nejen s cennými informacemi, ale především s jasnou výzvou k odpovědné konzumaci alkoholu. Na všech svých reklamních materiálech a pivních etiketách uvádí odkaz na webové stránky napivosrozumem.cz a letos začal navíc vysílat jasný vzkaz: Alkohol za volant nepatří. V rámci podpory tématu sdělení ALKOHOL ZA VOLANT NEPATŘÍ bylo uzavřeno memorandum o spolupráci s Ministerstvem dopravy. Prvním výstupem spolupráce je více než 1,2 milionu podtácků s aktuálními tématy v silničním provozu, kterými jsou alkohol za volantem a viditelnost. Podtácky s grafikou od oddělení BESIP již distribuují do restaurací po celém Česku, kam Plzeňský Prazdroj dodává svá piva. Prevenci alkoholu za volantem se taktéž věnuje služba Promile INFO. Ročně se informace Plzeňského Prazdroje o odpovědné konzumaci alkoholu vyskytují na 240 milionech obalech a milionech podtácků, v TV reklamě je tomuto apelu věnováno 5 % plochy a 10 % času.

Stránky se budou měnit na základě názorů veřejnosti a uživatelů i do budoucna. Počátkem roku 2012 proběhne další průzkum, jak veřejnost vnímá změny těchto webových stránek. Po vyhodnocení nejčastějších dotazů bude pružně přizpůsoben obsah webových stránek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1028%22%3E80

20 tisíc kusů zboží v bezmála pěti tisících objednávek do 12 zemí má za sebou internetový obchod Plzeňského Prazdroje po prvním roce fungování. Mezi nejpopulárnějšími předměty figuruje pivní sklo, zejména pak designový rohatý půllitr od designéra značky Velkopopovický Kozel Jana Čapka. V porovnání s prodeji kamenných obchodů přímo v pivovarech Prazdroje v Plzni, Radegastu v Nošovicích a pivovaru ve Velkých Popovicích se jedná stále o zlomek prodaných předmětů. Nárůsty prodejů ale ukazují, že online prodej pivních předmětů pro sběratele a fanoušky českého piva má velký potenciál.

„Za rok působení nového internetového obchodu je možné už hodnotit. E-shop naprosto naplnil naše původní představy. Z celkového množství předmětů prodáme přes internet po roce fungování už více než desetinu všeho zboží a další potenciál k růstu e-shop určitě má. Více virtuálních nákupů evidujeme hlavně po sezoně a v době Vánoc. Do budoucna se chceme zaměřit na to, aby pivní sběratelé a milovníci českého piva doma i v zahraničí věděli, že předměty se svými oblíbenými značkami najdou také na internetu a mohou si je objednat jako zásilku. Náš e-shop je svého druhu specifikum, není zatím obvyklé, aby se podobné zboží nabízelo přes internetový obchod,“ říká Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Internetový prodej byl spuštěn vloni na začátku dubna a nabízí zboží od všech značek Plzeňského Prazdroje a sortiment se z 90 % shoduje s tím, co nabízejí kamenné prodejny jednotlivých pivovarů. V katalogu si mohou nakupující vybírat z oblečení, půllitrů a dalšího pivního skla. V prodeji jsou také korbele s historickým designem, řemeslné výrobky bednářů a další dárkové předměty. Celkem e-shop nabízí přes 500 položek zboží. Kromě nejprodávanějšího rohatého půllitru, za který Jan Čapek získal 2. cenu v kategorii nejlepší pivní sklo v 11. ročníku soutěže Hvězda 3D reklamy, se nejlépe prodávají pivní sklenice Pilsner Urquell. E-shop vyřizuje objednávky pro všechny značky Plzeňského Prazdroje, využívá skladových zásob jednotlivých prodejen a reprezentuje prodejny a jejich sortiment na internetu.

Mezi zajímavosti a kuriozity, které e-shop nabízí, rozhodně patří největší a zároveň i nejtěžší předmět, kterým je kulatý dřevěný květník Pilsner Urquell od prazdrojských bednářů. Váha květníku je 15 kg, jeho výška 60 cm a průměr 40 cm. Absolutně největší zásilka směřovala do Běrunic u Nymburka, jednalo se o 160 sklenic, které se zabalily do 15 balíků, přičemž každý vážil přes 10 kg. Pokud jde o nejdražší nákup, tak se v uplynulém roce posílalo 60 kusů polokošil v celkové hodnotě za téměř 20 tisíc Kč. Nejvzdálenějším místem, kam putoval náš sortiment, bylo kalifornské San Francisco a také několik měst v Kanadě.

Nabídka obchodu se neustále rozšiřuje. Například pivní značka Pilsner Urquell nabízí nově golfovou kolekci 2011 z prestižního turnaje The Open ve Velké Británii, Gambrinus připravil retro korbel v atraktivním dárkovém obalu, Velkopopovicky Kozel má svou Country kolekci, která obsahuje slaměný klobouk, plácačku na mouchy a holinky. Master a Frisco mají nové sklenice na stopce a Birell nabízí obligátní cyklosadu 2011 včetně nového dresu. Radegast pak pokračuje v úspěšné funkční kolekci spojené se značkou Alpine Pro, nyní i s logem 3D.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1023

Posledním srpnovým víkendem skončil pivní a hudební svátek Pilsner Fest, který se přidal k ekologické aktivitě zaměřené na třídění odpadu a získal certifikát Čistý festival. Tuto certifikaci uděluje autorizovaná obalová společnost Ekokom velkým open-air akcím, která splňují přísná kritéria na třídění a úklid odpadu. Pilsner Fest zároveň nabídl řidičům z řad návštěvníků stánek se službou Promile INFO s alkotestery na zjištění hladiny alkoholu v krvi. Zletilí, ale mladistvě vypadající návštěvníci si tak mohli vyzvednout modré pásky na ruku jako doklad plnoletosti pro nákup piva.

Díky řádnému třídění odpadků získal Pilsner Fest pro letošní rok certifikát Čistého festivalu. Jako jeden z největších festivalů u nás představoval pro sběr recyklovatelného odpadu významnou příležitost: čepovaná piva a ostatní nápoje obsluha podávala v plastových kelímcích, odevzdávat se mohlo i neznečištěné papírové nádobí. V areálu plzeňského pivovaru byly na vyhrazených místech postaveny speciální kontejnery na tříděný odpad.

„Trvale udržitelný rozvoj je součástí našeho podnikání, proto jsme se rozhodli zapojit také do projektu pro Čistý festival. Již minulé ročníky Pilsner Festu jsme se sběrem využitelného odpadu, jako je zejména plast, zabývali. Je skvělé a přínosné, že i velký festival, který pořádáme, může být šetrný k životnímu prostředí,“ řekl Jiří Mareček z Plzeňského Prazdroje.

Aby organizátoři projektu třídění odpadu co nejvíce podpořili, rozdávali každému, kdo správně vyhodil plast či neznečištěný papír na místa k tomu určená, body. Za 30 bodů pak mohl návštěvník dostat například pivo zdarma nebo body střádat a poté vyměnit za hodnotnější cenu. Bod dostal také ten, kdo navštívil stánek Zelený bod. Ten nabízel spoustu informací a především expozici o tříděném odpadu. Do akce se zapojily čtyři tisíce lidí, kteří přispěli k čistotě na festivalu.

Ekologický projekt Čistý festival propaguje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Vizí celé kampaně je zavést na hromadných open-air akcích a velkých festivalech třídění odpadu. Každý festival, který splní striktní pravidla tohoto ekologického projektu, získá od společnosti EKO-KOM certifikát, který je platný jeden rok. V následujícím roce musí open-air akce či festival opět doložit splnění podmínek programu.

Jedno z hlavních priorit prioritou Plzeňského Prazdroje v rámci trvale udržitelného rozvoje je také odpovědná konzumace alkoholu. Ani letos na Pilsner Festu nechyběla možnost změřit si hladinu alkoholu v krvi pomocí alkoholtesterů ve stánku Promile INFO. O službu byl velký zájem a hostesky rozdaly přibližně dva tisíce jednorázových alkoholtesterů. Mezi pivy, které byly na festivalu k dispozici, byl samozřejmě také čepovaný nealkoholický Birell, aby si mohli dopřát pivo i řidiči.

Na Pilsner Festu se také důsledně dbalo na kontrolu věku při prodeji alkoholu. Na místech prodeje byl umístěn viditelný text o zákazu prodeje alkoholických nápojů mladším 18ti let dle zákona. Na podporu dodržování zákonné hranice 18ti let a plynulosti obsluhy byla ještě přidána informace o možnosti identifikace náramkem. Zletilí mladistvě vypadající návštěvníci si mohli na info stáncích po prokázání občanským průkazem vyzvednout modrý náramek, kterým se prokazovali u obsluhy výčepů. Díky propagaci na místech prodeje alkoholu se využívání náramku oproti minulému roku zvýšilo více jak 6krát.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1026

Plzeňský Prazdroj zahájil zkušební provoz nové linky na stáčení do PET láhví. Linka s maximálním hodinovým výkonem 18 tisíc lahví je největší jednorázovou investicí Plzeňského Prazdroje v posledních pěti letech. Hodnota linky a celého technického řešení je přibližně 150 mil. Kč. Plzeňský Prazdroj nabízí zákazníkům v plastových PET lahvích piva Velkopopovický Kozel, Primus a Klasik.

Komponenty nové linky v posledních měsících postupně naváželo více než třicet kamionů, před montáží linky probíhaly na nové hale centrální stáčírny Plzeňského Prazdroje přípravné práce. Na dosud volné ploše instalovali technici rozvody vody, technických médií, pivní vedení, stavební úpravy a spoustu dalších „drobností“, dotvářejících investici za zhruba 150 milionů Kč.

„Na prvním místě je pro nás přání spotřebitelů. Jejich preference se mění a roste poptávka po praktických baleních. Proto v rámci dlouhodobých investic do rozvoje našeho podnikání zprovozňujeme novou stáčecí linku na plastové lahve. Naši sládkové vaří tradiční česká piva a naším cílem je dlouhodobě nabízet spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu jak u našich tradičních produktů, tak u novinek v oblasti balení. Naši pivaři si zaslouží ten nejlepší pivní zážitek a naším úkolem je jim ho dodat,“ shrnuje důvody generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Ve stále více poptávaném PET balení nyní Plzeňský Prazdroj nabízí značky Primus, Klasik a Velkopopovický Kozel. PET lahve, které Prazdroj používá, chrání pivo před světlem a oxidací.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1019%22%3EPrazdroj

Po třech letech postupuje Karel Kraus, Senior Brand Manager značek Pilsner Urquell a Master, na novou pozici. V marketingovém týmu Plzeňského Prazdroje bude zastávat roli marketingového manažera a povede tým odpovědný za aktivity značek Velkopopovický Kozel (pro český i zahraniční trhy), Radegast, Primus a Klasik. Karel Kraus ve své nové pozici zúročí také zkušenosti z práce na dalších tradičních českých pivních značkách z portfolia Plzeňského Prazdroje.

Karel Kraus (33) působí v Plzeňském Prazdroji od roku 2003, postupně se podílel na vedení značek Velkopopovický Kozel, Birell, Radegast, Pilsner Urquell a Master. Předtím absolvoval stáž v oddělení Brand Management na celosvětové centrále společnosti Deutsche Telekom AG v Německu. V letech 1996 až 2001 vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, v průběhu studia působil v oblasti marketingu a komunikace mezinárodní neziskové studentské organizace AIESEC. Nedávno získal titul MBA na University of New York v Praze na švýcarském Institut Universitaire Kurt Bösch.

Karel Kraus pochází z Pardubic a je ženatý. Hovoří anglicky a německy. Mezi jeho zájmy patří tradiční piva z pivovarů Plzeňského Prazdroje, kvalitní gastronomie a cestování.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1014

Síť značkových pivnic Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) se rozrůstá i do dalších kontinentů. První plzeňský originální restaurant v Asii se otevřel hostům v Hanoji, hlavním městě Vietnamu. Pilsner Urquell má ve Vietnamu řadu příznivců a jen v roce 2010 sem Plzeňský Prazdroj vyvezl přes 1500 hl plzeňského ležáku, tj. o 1/3 více než rok předtím. Dlouhá léta šlo výhradně o plechovková balení, avšak letos už do Vietnamu zamířily pivní sudy.

Hanojská „puorka“ je prvním podnikem sítě Pilsner Urquell Original Restaurant v Asii. Na jejím vzhledu se podílel architekt pan Jiří Hanzlík, který stál u zrodu všech Pilsner Urquell Original restaurantů. Kompletní výčepní zařízení dodala česká společnost Lukrécius. Červená pečeť a zelený neon jsou pro návštěvníky restaurace jasným signálem, že vstupují do pivního ráje, který proslavil Českou republiku po celém světě. Hosty při vstupu do příjemně klimatizované budovy přivítá nablýskaná výčepní hlava se čtyřmi kohouty a vzorně vystavené sklo se známým logem. Za půllitr ležáku Pilsner Urquell zde návštěvníci zaplatí v přepočtu asi 75 korun a celková kapacita restaurace přesahuje 200 míst.

V tradičním duchu restauraci otevřel přípitek plzeňským ležákem Pilsner Urquell a předání symbolického dárku – podkovy pro štěstí. Ta má restaurant chránit před zlými silami, a navíc se značkou Pilsner Urquell přímo souvisí. Patřila totiž pivovarskému koni, který plzeňské pivo rozvážel v začátcích jeho historie.

„Znám majitele restaurace pana Chuyena a vím, že je velkým milovníkem piva i značky Pilsner Urquell. Proto mě nepřekvapilo, jakým způsobem se stará o jeho kvalitu. Pivo se skladuje v chladicím boxu a teplota přímo ve sklepě restaurace dosahuje ideálních 5 °C. To je v těchto podmínkách nevídané, proto jsem přesvědčen o úspěchu restaurace. Také péče o čistotu skla i způsob čepování potvrzují, že by se zdejší PUOR z hlediska kvality piva mohl stát etalonem nejen pro tuto oblast,“ pochválil restauraci při jejím otevření Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Nabídku jídel pro restauraci sestavil český šéfkuchař Václav Pach. Menu obsahuje vedle zástupců vietnamské a mezinárodní kuchyně také typická česká jídla, například vepřové výpečky s cibulkou, smažený sýr, řízek, grilovanou vepřovou krkovici, dršťkovou polévku zde zvanou „sup bao tu“, pochutiny k pivu jako utopence či bramborák. „Nejsem zde poprvé a tak vím, že česká kuchyně si sem cestu najde,“ prozradil šéfkuchař restaurace. Kvalitu piva i českého menu pochválil také Steven Hegarty ze SABMilleru, který se stará o rozvoj značky Pilsner Urquell ve Vietnamu.

„Za svého pobytu v někdejším Československu jsem poznal české pivo a po návratu domů mi začalo chybět. Od vybudování vlastního restauračního pivovaru jsem se dnes dostal k další pomyslné metě. Otevíráme náš Pilsner Urquell Original Restaurant v Hanoji, první ve Vietnamu i Asii vůbec. Je to pro mě velký den,“ vyznal se majitel Ngo Hong Chuyen.

Slavnostnímu otevření restaurace přihlíželo více než 200 hostů, mezi kterými se objevili kromě médií i reprezentanti hlavního města Hanoje, zástupci velvyslanectví okolních zemí Japonska, Číny a dalších. V souladu s místním zvykem přinášeli zvaní hosté při slavnostním otevření bohaté květinové dary na zahrádce při vstupu do restaurace.

Událost si nenechali ujít ani krajané, kteří v Hanoji delší dobu pracují. „Mám obrovskou radost, že se česká restaurace otevřela právě tady, při cestě z našeho velvyslanectví do mého bytu. Bude to příjemná zastávka na cestě z práce domů,“ nechal se slyšet jeden ze slovenských hostů.

Ngo Hong Chuyen, majitel nově otevřené PUOR v Hanoji

Pan Chuyen je konzulem České republiky v Ho Či Minově Městě. V tehdejším Československu pobýval jako student a po návratu do Vietnamu začal budovat vlastní firmy. Kromě právě otevřeného PUOR provozuje již dva pivovary v Hanoji a Ho Či Minově Městě, které nesou obchodní značku Hoavien nabízející sudový i lahvový Pilsner Urquell. Do České republiky jezdí opakovaně a samozřejmě navštívil i Plzeňský Prazdroj. Je otcem šesti dětí.

Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant

Restaurace PUOR jsou franšízovým projektem Plzeňského Prazdroje, jenž vytváří jedinečné prostředí s inspirující, originální atmosférou, která spojuje to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1009

Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou, pro člověka tělesně pracujícího, s mírou užívané jest bez následků škodlivých... Tak uvádí Ottův slovník naučný. Další pramen říká, že pivo je staré slovanské slovo označující "nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější". To druhé platí v našich končinách beze zbytku, ovšem zkuste před milovníkem piva říci, že je to nápoj nejobyčejnější... Jaká je historie plzeňského pivovarnictví ?

V říjnu 1842 nastal převratný okamžik světového pivovarnictví. Tehdy byla v Plzni uvařena první várka spodně kvašeného piva Pilsner Urquell, které svou výjimečností inspirovalo pozdější vznik celé kategorie piv plzeňského typu. Co tomu ale předcházelo?

Pivo se začalo v Plzni vařit hned po založení města v roce 1295, kdy Václav II. udělil plzeňským občanům právo várečné. Než se zrodil Pilsner Urquell, často se uvařilo pivo nevalné kvality. Traduje se, že v roce 1838 obyvatelé Plzně dokonce vylili spoustu sudů piva do městské stoky. To přimělo měšťany - právovárečníky k tomu, aby se sdružili s cílem zajistit stálejší kvalitu vyráběného piva. Najali si mladého stavitele Martina Stelzera, aby pro ně postavil nejlepší pivovar na světě. Stelzer posbíral zkušenosti za hranicemi a do Plzně se vrátil s plány na moderní pivovar. Na cestách objevil sládka Josefa Grolla, který v říjnu 1842 zkombinoval bavorský způsob spodního kvašení s místními ingrediencemi a vytvořil unikátní první zlaté pivo na světě - Pilsner Urquell. V řeči piva Urquell znamená „originál“. O vyjímečnosti tohoto „plzeňského originálu“ se zprávy začaly šířit velmi rychle a brzy na to se pivo začalo vozit i do Prahy. A to byl tehdy velmi vzdálený trh. Pivovar dokonce dvakrát navštívil císař František Josef I., který si povšiml nenapodobitelnosti „rázovité a lahodné chuti plzeňského piva.“. Brzy se už prodávalo nejen doma, ale i v zahraničí. Díky své vytříbené chuti a kvalitě se Pilsner Urquell stal známým po celém světě. Jak si vede v současné době, prozrazuje dlouholetý pivovarnický sládek Václav Berka…

Václav Berka:

Když se podíváme dnes kolem světa, tak jestli se loni vypilo něco kolem 1,8 mld hektolirů, tak pivo, které nese nápis Pils, Pilsner, Pilsener, to je pivo, kterého se vypilo více než dvě třetiny, to znamená více než 1 miliarda hektolitrů piva, to je kategorie, která vznikla v roce 1842 tady, když se to pivo narodilo.

Plzeňský pivovar si v průběhu historie nechal také zaregistrovat několik ochranných známek. U Obchodní a živnostenské komory v Plzni byly zapsány například názvy jako Plzeňské pivo, Plzeňský pramen, Měšťanské plzeňské a samozřejmě ten nejslavnější, od roku 1898 Prazdroj – Urquell.

Detailní receptura plzeňského ležáku zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka. Ti dodržují tradiční postup a pečlivý výběr prvotřídních přírodních surovin. Pivo Pilsner Urquell se vaří podle pradávných zásad o čistotě piva z měkké plzeňské vody, z unikátní odrůdy chmele, dále speciálního sladu dávajícímu plzeňskému pivu světově proslulou zlatou barvu, a originálního kmene kvasnic používaného od roku 1842. Díky tomu má Pilsner Urquell charakteristické vlastnosti po staletí stejné. Je tomu opravdu tak?

Václav Berka:

My sice pořád používáme ty tři základní suroviny, které jsou potřebné pro výrobu piva, je to slad, chmel a voda, to se nezměnilo. Používáme stejné receptury, to znamená kolik tam těch surovin smícháme dohromady, a používáme i stejné postupy, které si pamatujeme nebo které máme dochovány od našich děděčků, předchozích sládků už od toho roku 1842. Ale co se změnilo? Změnila se technika, na které to děláme, to znamená, my jsme schopni v současné době mnohem lépe řídit celý ten proces a tam, kde jsme dřív měřili objem nádoby dřevěným klackem, tak dneska máme on-line měřidla. Takže ten proces je daleko lépe pod kontrolou a my dneska můžeme zcela s naprostou jistotou říci, že jedna várka dnes je stejná jako várka za týden, je stejná jako várka za měsíc. Když se třeba změní ročník surovin, vinaři jsou na tom trochu jinak, oni když se změní ročník, tak řeknou je to nové víno, ale my pivaři nebo pivovarníci, naší snahou je, aby to pivo bylo pořád stejné. Takže kvalita se změnila především proto, že děláme to samé podle starých receptur, podle starých předpisů s využitím nejlepších surovin, ale na nejmodernějším zařízení.

Jak moc se dodržovaly staré osvědčené receptury v době reálného socialismu, zjištovat nebudeme. Ten, kdo ho zažil, si jistě pamatuje, jak při nákupu piva obracel každou lahev a díval se, zda v nich něco plave nebo ne. Pravdou je, že se dříve pivo téměř nepasterizovalo a že problémy s kalností oblíbeného moku měla především nízkostupňová piva. Po válce v roce 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Ten byl v 60. letech přeměněn na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a na export orientovaný národní podnik Plzeňský Prazdroj. Po revoluci a privatizaci v roce 1992 vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary, která se o dva roky později přejmenovala na Plzeňský Prazdroj. Za dalších pět let se stala součástí nadnárodní pivovarnické společnosti SAB Miller.

Václav Berka:

Skupina SAB Jihoafrické pivovary hledala značku, právě s kterou by mohla působit po celém světě, a pivo Pilsner Urquell se tak stalo vlajkovou lodí celé společnosti, takže se stalo jednou z těch značek, které jsou považovány za největší cennost společnosti a to si myslím, že je hodně důležité.

V roce 2002 došlo ke spojení Prazdroje s pivovarem Radegast a také Velkými Popovicemi. Společnost tak nabízí několik značek piv různé stupňovitosti. Kromě Pilsner Urquell, také Gambrinus, Radegast, Kozel, nealkoholický Birell nebo speciál Master. Své výrobky společnost vyváží do více než 50 zemí světa.

Pivovar kromě bohaté škály piv může nabídnout i kulturní památky. V roce 2008 totiž byly na seznam kulturních památek České republiky zařazeny i dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.

Audiozáznam tohoto rozhovoru si můžete poslechnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ladislav Vaindl

http://www.rozhlas.cz/plzen/publicistika/_zprava/917980

Plzeňský Prazdroj dnes v 17 hodin slavnostně předal Hospůdce U Kovárny ve Zlíně certifikát za vynikající péči o čepované plzeňské pivo. Akce se kromě regionálních zástupců Plzeňského Prazdroje zúčastnil také Lukáš Svoboda, historicky první český vítěz mezinárodní soutěže v čepování piva Pilsner Urquell Master Bartender, který předvedl své znalosti a um ohledně čepování piva. Na Zlínsku je aktuálně 50 restaurací a hospod, které splňují přísné podmínky řádné péče o pivo a jejich stěny zdobí plaketa s osvědčením kvality od Plzeňského Prazdroje.

Certifikát za skvělou péči dnes za Plzeňský Prazdroj Hospůdce U Kovárny předali Petr Kusák, manažer obchodně distribučního centra ve Zlíně, Leopold Duda, regionální manažer pro Moravu, a Stanislav Filípek, šéf technického servisu ve Zlíně. Slavnostního aktu se zúčastnil také Lukáš Svoboda, který se aktivně věnuje se svou školou čepování rozvoji pivní osvěty a který je svým způsobem synonymem kvality servírování plzeňského piva, jeho plzeň „na hladinku“ představuje skutečný pojmem.

„Jsme sice pivní národ a umíme uvařit dobrá piva, spousta hospod si ale piva nehledí, tak jak by si zasloužilo, a potom vinu přičítají samotnému pivu. Mým snem je nadchnout výčepní pro tu práci, aby pivo skladovali a ošetřovali přesně podle pokynů pivovaru, protože tam nejlépe vědí, jak s pivem zacházet. A k servisu patří samozřejmě i vřelý kontakt se zákazníkem. Já mám vždy radost, když hospodu, která pro kvalitu piva dělá maximum, mohu blíž poznat,“ řekl Lukáš Svoboda.

Hospůdka U Kovárny byla založena jako rodinná firma v roce 1993 a od začátku si potrpí na podávání dobrého piva, i proto podle své majitelky Zuzany Baťové zvolili vyhlášený plzeňský ležák Pilsner Urquell. Kromě něj nabízejí také výčepní Radegast, černý Velkopopovický Kozel a nealkoholický Birell. Logickým pokračováním v úsilí nabízet skvělé pivo byla snaha o získání certifikátu Plzeňského Prazdroje. „Je nám pochopitelně jasné, že certifikát sám o sobě na posílení dobrého jména nestačí, proto se tu snažíme všichni o maximální péči jak o pivo, tak o hosty. V naší hospůdce dostanete čepovaný Pilsner Urquell na jeden zátah na takzvanou hladinku. Na Moravě je tento styl stále ještě velice málo rozšířený. Jedná se přitom o nejlepší a nejšetrnější způsob čepování piva a výsledkem je pivo s krásnou pěnou podobnou mléku,“ zdůraznila Zuzana Baťová, majitelka Hospůdky U Kovárny.

Komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích čepujících jeho značky po celé České republice spustil Plzeňský Prazdroj v roce 1999. Počet restaurací a hospod, které získaly certifikát kvality, se vyšplhal už na 1025.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1002

Startovní listina The Open byla letos opět bez českého zástupce, přesto byla Česká republika na nejslavnějším a nejprestižnějším golfovém turnaji světa důstojně reprezentována: partnerem a oficiálním pivem turnaje je již potřetí ležák Pilsner Urquell. Hráči i návštěvníci turnaje vypili 74.175 pint (1 pinta = 0,5683 litru) a 200 školených výčepních v areálu Royal St George’s mělo od 10. do 17. července plné ruce práce.

The Open Championship patří mezi 10 nejvýznamnějších sportovních událostí roku. Ročně na něj zavítá zhruba 200 tisíc návštěvníků a přes 500 milionů jej sleduje na televizních obrazovkách. Spojení s golfem přitom patří k nejvýznamnějším marketingovým aktivitám značky Pilsner Urquell. „Partnerem The Open, nejprestižnějšího golfového turnaje světa, jsme již třetím rokem a smlouvu jsme uzavřeli do roku 2013. Je pro nás ctí, že se spojily dvě legendy. The Open, který loni oslavil 150 let trvání, a piva Pilsner Urquell, které dělá radost svým příznivcům již téměř 170 let,“ dodává Dalibor Vainer, marketingový manažer Plzeňského Prazdroje.

S ohledem na očekávanou vysokou návštěvnost a příznivé počasí se zástupci značky na britském trhu pečlivě připravili. Expert Plzeňského Prazdroje osobně od loňského prosince vyškolil 200 výčepních ve správném čepování i znalosti tradice a zrodu plzeňského ležáku. Sudy s pivem vyjely z pivovaru jen pár dní před turnajem a byly uloženy v centrálním chlazeném skladu, odkud se podle aktuální potřeby rozvážely do čtyř veřejných barů a řady VIP občerstvoven po celém areálu v Royal St George’s v Sandwichi v hrabství Kent.

Celkově se značce Pilsner Urquell ve Velké Británii daří, za rok 2010 zde stouply prodeje o 37 %. Británie se tak stala pátým nejvýznamnějším exportním trhem plzeňského ležáku.

Přímo na místě spojení legendárního turnaje a legendárního piva propagoval plzeňský ležák Bernard Gallacher, čestný ambasador Pilsner Urquell a britská golfová legenda. Bernard Gallacher zvítězil 13x na hlavních golfových turnajích v Evropě a 8x v mimoevropských zemích, několikrát se objevil na soutěžích World Cup a Ryder Cup.

Letošním ročníkem vstoupil The Open Championship do čtvrté padesátky své historie, poprvé se hrál v roce 1860 na hřišti v St Andrews. Pilsner Urquell si jako partner turnaje mohl zapůjčit a přivézt do ČR pohár Claret Jug, prestižní cenu udílenou vítězům The Open. Díky tomu si jej v květnu mohli čeští příznivci golfu prohlédnout v Golf Resortech Karlštejn, Dýšina a Beroun a také v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje. Cena poháru je prakticky nevyčíslitelná a po České republice se pohyboval výhradně v doprovodu strážců.

Pilsner Urquell je partnerem golfu od roku 2001. V Česku se spojuje především s Pilsner Urquell Czech PGA Tour a nejvýznamnějšími golfovými hřišti. Pro rok 2011 je opět domluvena spolupráce s Casa Serena Open, podnikem hraným na Roztěži v rámci seniorské European PGA. Značka Pilsner Urquell je rovněž partnerem dalších mezinárodně významných golfových událostí ať už v Evropě, nebo Jihoafrické republice.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/998%22%3ENa

Léto je v plném proudu a s ním i čas na výlety do přírody nebo k vodě. Češi jako známí milovníci piva nechtějí o své oblíbené pití přijít ani při letních aktivitách, a proto si čím dál častěji sebou berou plechovky. To potvrzuje i statistika pivovaru Gambrinus. Zatímco v zimě se podíl plechovek na celkovém trhu baleného piva pohybuje kolem 4,5%, v létě dosahuje 7,5%.

Obliba plechovek u nás dlouhodobě roste. Zatímco v roce 1999 měly plechovky pouze 3,6% trhu baleného piva, v loňském roce už jejich podíl narostl na 5,9%.

Jedním z důvodů rostoucí obliby piva v plechu je, že už dávno není českými spotřebiteli vnímáno jako pivo drahé a luxusní. Zatímco ještě před deseti lety byla jeho cena v porovnání s lahvovým pivem téměř dvojnásobná, nyní už plechovka patří k běžnému pivnímu zboží.

„Hlavně v devadesátých letech byl cenový rozdíl mezi skleněnou lahví a plechovkou vysoký. Dnes už je ale situace jiná a proto i díky cenové dostupnosti roste hlavně v letních měsících zájem o toto pohodlné balení. U nejprodávanějšího českého piva Gambrinus tvoří plechovky v těchto měsících až 15%,“ uvedl Senior Brand Manager Gambrinusu Martin Rosička.

Očekává se, že i v následujících letech podíl pivních plechovek jako praktického obalu poroste.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/997%22%3EL%C3%A9to

Jeho podpis znají všichni, kdo někdy vzali do ruky lahev nebo plechovku Gambrinusu. Inženýr Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského pivovaru, další z více než osmdesátileté dynastie sládků v plzeňském Prazdroji, svým podpisem symbolizuje odpovědnost všech, kdo se na výrobě nejpopulárnějšího českého piva podílí. A i on, jak jinak, získal inženýrský diplom na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

„Štvou mě řeči těch, kteří tvrdí, že pivo vyrobené v moderním pivovaru se nedá pít. Tahle tvrzení pramení hlavně z neznalosti. A pivovarští, kteří říkají, že se pivo musí vyrábět na takovém zařízení jako před 30 lety, tím zakrývají svou nechuť a neochotu investovat do nové technologie,“ neskrývá svou rozmrzelost Jan Hlaváček. Začali jsme totiž rozhovor mou úvahou o tom, co říká názorům pivařů, že plzeňská piva už nejsou taková – rozuměj, tak dobrá – jako bývala. A jako důvod poklesu kvality vidí tito kritici právě modernizaci výroby.

„My jako obor – pivovarství jsme podlehli nějaké vizi, že všechno, co je moderní, je špatně. A nechali jsme prostor pro kritiky moderních postupů a nikdo na to nereagoval. A mezi lidmi se bohužel vžilo, že pivo se dá vyrábět pouze klasickým, tradičním způsobem v dřevěných otevřených kádích, ale ona to není pravda. Myslím si, že naše role, nás absolventů VŠCHT, je vysvětlit veřejnosti , jak té pivovarské, tak konzumentům piva, že přenos klasické technologie na moderní zařízení pivu prospívá. Já gambrinus piju pravidelně už 30 let a nezaznamenal jsem žádný výkyv. Bylo ale období, kdy se česká piva nedala v létě z osmdesáti procent pít, protože se kazila. Každé pivo chutnalo pětkrát za rok úplně jinak. Dnes má vyrovnanou kvalitu po stránce chuťové, jak se dnes říká senzorické, a co se týče mikrobiologické kvality je naše pivo dnes nepředstavitelně dál než v dobách, kdy jsem tady začínal, což už je víc než třicet let,“ rozohňuje se vrchní sládek.

„Jak můj děda, tak otec a i já jsme vždycky patřili mezi ty sládky, kteří se nebáli ničeho moderního, kteří prostě věděli, že pokrok pivu prospěje. Je totiž jasné, že nesledováním světového rozvoje bychom pivovarství zničili. Proto táta za komunismu těžko prožíval, když se pokrok zastavil a na 40 let jsme vlastně stáli opodál a v okolních zemích se celý pivovarský průmysl vyvíjel. Měli jsme štěstí, že jsme po revoluci za velmi krátkou dobu svět dohnali a dnes jsou všechny čtyři naše pivovary včetně Popovic a Radegastu na velmi slušné, v Evropě dokonce nadprůměrné úrovni. To je věc, na kterou můžeme být my sládci tady hrdi.“

Člověka maně napadne, zda kluk, který vyrůstal v rodině, kde se setkání táty s dědou měnila v diskuze o pivu, kde rodinná historie byla dlouhá desetiletí spjata právě s Plzeňským pivovarem, nebude chtít vydat jinou cestou už jenom proto, aby se prosadil sám za sebe. „Samozřejmě, že jsem měl svoje sny hodně vzdálené od piva,“ usmívá se i dneska Jan Hlaváček. Ale nakonec ho ať už vliv studentských brigád v pivovaře ještě na gymnáziu nebo vzor cesty staršího bratra, který také namířil na VŠCHT do Prahy, nebo docela obyčejně vliv dlouhé rodinné tradice k pivu dovedl stejně. „Absolvoval jsem v roce 1978, dodnes mám tamhle v knihovně postavenou diplomku, zrovna nedávno jsem se do ní díval… Nastoupil jsem do Gambrinusu, netoužil jsem po nějaké kariéře, i když tehdy tu táta dělal ředitele a pak generálního ředitele. Brácha v té době emigroval, měl jsem tu zvláštní postavení. Věnoval jsem se technologii, učil se od kolegů, v Gambrinusu byla báječná parta sládků. Vzpomínám na Jardu Peslera, on byl můj guru v době mých začátků tady, taky absolvent VŠCHT Praha. Zkoušeli jsme různé inovace, nové výrobky. Gambrinus byl méně sledovaný pivovar, bylo v něm víc volnosti,“ vzpomíná Jan Hlaváček.

Pak přišla revoluce a otevřely se nové možnosti, pivovar získal zahraniční majitel a bylo nutné modernizovat výrobu tak, aby se zachovalo všechno dobré, co dělalo plzeňské pivo oblíbeným nápojem, ale jít kupředu.

„Víte, pivo a chuť piva je o surovinách, o jejich kvalitě, o dodržování technologie, technologické kázně. Ne o tom, jestli se to dělá v dřevěném sudu nebo v nerezovém cylindrokonickém tanku. Měl jsem to štěstí zažít přeměnu obou největších plzeňských značek, jak Plzeňského Prazdroje, tak Gambrinusu ze starých už nevyhovujících zařízení, to znamená dřevěných kádí, dřevěných sudů, různých smaltovaných a železných zařízení, která tady historicky vznikla. A změnili jsme to na úplně supermoderní zařízení jako jsou CK tanky , nové filtrace, nové stáčírny, nová varna v obou pivovarech. A konkrétně třeba Prazdroj, jak my dnes říkáme Pilsner Urquell, by bez modernizace úplně ztratil své možnosti exportování. Už byl na hranici toho, aby ho vůbec v zahraničí přijali, byl hlavně ve špatné mikrobiologické a tím i senzorické kondici. My jsme na těchto věcech dvacet let pracovali a myslím, že jsme udělali neskutečný krok dopředu. A úspěch Plzeňského Prazdroje, tak jak je všude oblíben, je hlavně díky tomu.

A to samé jsme udělali s Gambrinusem. Ale protože on je dneska tak velká značka, je to každé čtvrté pivo v ČR, cítím v řečech o úpadku kvality spíš obrannou reakci proti největšímu producentovi. My máme jasně prokázáno, že existuje daleko větší skupina lidí, kteří mají gambrinus rádi, vědí, co od něj mají čekat. Ale je to bohužel ta mlčící většina,“ s povzdechem konstatuje Jan Hlaváček.

„Celá modernizace nebyla samozřejmě žádná sólo akce, já jsem ji jako technický ředitel společnosti řídil. S několika kolegy jsme u celého přechodu byli a myslím, že to byla moje nejkrásnější pivařská léta. Otec byl jako konzultant, ale měli jsme celou řadu dalších – včetně paní profesorky Basařové, pan docenta Čepičky, doktora Kosaře, inženýra Lejska, všechny odborníky českého pivovarství jsme do toho zapojili, všichni byli u toho. Nebyla to žádná one man show, naopak, byli tu i staří sládci, kteří piva neustále ochutnávali a porovnávali piva z klasické a nové technologie. Až když se všichni shodli na tom, že pivo z nové technologie je lepší , než bylo to předtím, tak jsme to spustili. To byl základní princip přechodu na novou technologii.

Já jsem byl stoprocentně přesvědčený, že to je krok správným směrem, věděl jsem, že to dobře dopadne, spal jsem klidně. Všechno má samozřejmě nějaká rizika, ale tohle se nedělalo ze dne na den, bylo za tím několik let práce. Všechno začalo začátkem devadesátých let a stoprocentně jsme přešli na novou technologii jak v Gambrinusu, tak v Prazdroji, to šlo vedle sebe, někdy v roce 1994.“

Takže představa sládka míchajícího a ochutnávajícího pivo v různých stádiích výroby při pohledu na nový provoz bere za své. „Role sládka je v nastavení a udržování kvality technologie výroby piva pořád na stejné úrovni. Dneska už se pivo nemíchá, aby se z něj dostal nějaký vážený průměr. V moderních pivovarech se vaří jedna várka stejně jako druhá. Máme absolutní možnost kontroly výrobního procesu tak, že každá várka je stejná, jak je předepsaná. To je naše největší role, kontrolovat to a udržet, reagovat na různé vnější vlivy. Každý rok se mění suroviny, pokaždé je určitý výkyv ve sklizni ječmene, musí se reagovat ve sladovně, pak na varně. Vliv mají i odrůdy chmele, každý ročník je také jiný… Dneska už je eliminován vliv vody, dřív byla jiná voda na jaře, po tání, jiná na podzim. Teď už veškerou vodu na výrobu piva bereme jenom z našich studní jak na Prazdroj, tak na Gambrinus. Voda prochází přísnou kontrolou a technickou, ne chemickou úpravou, tedy přírodní filtrací. Máme dnes stejnou vodu po celý rok.

Pořád a pořád se pivovar dovybavuje novými a novými technickými zařízeními, to znamená, že se musí znovu nastavit technologie tak, aby nové zařízení bylo ku prospěchu výrobku,“ rekapituluje Jan Hlaváček povinnosti sládka.

Dynastie Hlaváčků v Plzeňském pivovaru zřejmě končí, obě dcery se totiž rozhodly pro dráhu sportujících právniček, když to řeknu s lehkou nadsázkou. „Možná, že se dočkám nějakého vnoučka, kterému bych mohl předat svoje znalosti, zatím je předávám – a nejen já, těm absolventům VŠCHT Praha, kteří k nám přicházejí. Je jich tu několik generací. V současné době se snažíme alespoň jednoho každý rok přijmout a dál je vzděláváme. A vítám, když jde o lidi, kteří využili možnosti přiučit se něčemu v zahraničí,“ uzavírá vrchní sládek Plzeňské Prazdroje.

Zdroj: VŠCHT

http://vscht.cz/homepage/absolventi/success/hlavacek

„Mám tady počítač, telefon a pár židliček. To je pro mě podstatné.“ Tak popisuje svou kancelář manažer pro oblast řízení rizik v nadnárodní pivovarnické společnosti SABMiller Petr Holeček.

Místo prostorného pracoviště ve švýcarské centrále si vybral malou podkrovní kancelář v Plzni. A nedá na ni dopustit.

„Dohodli jsme se tak s vedením. Na Plzeňsku mám rodinu a jsem rád, že můžu sídlit v Čechách. Je to pro mě tady domovský přístav, kam se pokaždé rád vracím,“ říká s úsměvem. Moc času si tady ale neužije. V popisu práce má totiž hodně cestování. Kromě dojíždění na porady do Švýcarska totiž navštěvuje i pivovary po celé Evropě. V dubnu byl například čtrnáct dní v Rusku, teď v červenci ve své kanceláři stráví dokonce jen čtyři dny.

„Vždycky, když dorazím zpět, jsem moc rád, když si sednu do svého křesla, mohu si popovídat s kolegy v češtině nebo se podívat na obrázky, které zde mám pověšené. Pak jsem spokojený,“ naráží na fotografie, které zachycují okolí řeky Morávky. Pochází totiž z vesnice, která se nachází v její blízkosti.

„Řeka byla vždy spojena s mým životem. Hráli jsme si kolem ní jako kluci. Je to zdroj vody pro region, kde jsem bydlel, a navíc i pro pivovar Radegast, který byl mým prvním pivovarským působištěm,“ vysvětluje, proč si jako výzdobu zvolil právě tyto snímky. „A navíc je fotil můj kamarád, kterého si velmi vážím,“ doplňuje Holeček.

Přímo nad místem, kde sedí, má pak pověšenou fotografii údolí, v němž se nachází nošovický pivovar. „S tímto krajem je ale má rodina spjata i jinak. Má matka tam dlouhá léta vykonávala funkci horské lékařky,“ dodává. V kanceláři nechybí ani fotografie dvou Holečkových synů i společný snímek s bývalým pracovním týmem. „Všech těch lidí si velmi vážím a mám je rád. Dá se na ně spolehnout i v mimopracovním životě. Vždycky se rád na tu fotku podívám a řeknu si, že to jsou lidé, s nimiž se mi pracovalo hodně dobře,“ svěřuje se.

Pracuje sám

V minulém zaměstnání měl na svém pracovišti početný tým lidí, v nové kanceláři je sám. „Za dvacet let, co působím v oboru, jsem prošel několik míst, lidé se kolem mě obměňovali. Někdy přibývali, jindy ubývali. Teď kolem sebe nemám nikoho,“ konstatuje.

V nové funkci, do níž nastoupil v lednu, má samostatně na starost především vylepšování situace jednadvaceti evropských pivovarů vlastněných SABMillerem v souvislosti s udržením podnikatelské kontinuity.

„Jde o to, abychom se nechovali tak, že budeme za každou cenu vytvářet zisk a nebudeme se ohlížet na to, co přijde po nás. Je třeba zvážit všechna rizika a snažit se jim zabránit,“ vysvětluje.

Prostory, v nichž v současné době sídlí, jsou umístěny v historické části pivovaru Plzeňský Prazdroj. Do Plzně se dostal v roce 1999, kdy pivovar Radegast, kde pracoval, zfůzoval právě s Prazdrojem. „Můj tehdejší vedoucí mě oslovil, zda bych nechtěl dělat šéfa pro ochranu životního prostředí v Plzni. Souhlasil jsem. V roce 2006 jsem se pak definitivně přestěhoval na Plzeňsko,“ říká.

V Plzni původně žít nechtěl

Přitom kdysi by jej ani nenapadlo, že by mohl bydlet v okolí západočeské metropole. „Plzeň jsem poprvé navštívil v roce 1983, kdy jsem sem přijel na svatbu svého bratra, který se sem přestěhoval. Říkal jsem si, tady bych nikdy nechtěl žít. Bylo to ale tím, jak Plzeň v osmdesátých letech minulého století vypadala. Bylo to industriální město, které mi připomínalo Ostravsko, odkud pocházíme. Teď už je Plzeň jiná,“ konstatuje.

V té době se s bratrem Miroslavem, který v současnosti vede výzkumné centrum Nové technologie na Západočeské univerzitě v Plzni a byl kandidátem na rektora, příliš nevídal.

To se teď změnilo. „Jsme v kontaktu velmi často. Je to zvláštní, že jsme se během našeho života oba nezávisle na sobě dostali do stejných míst. Jsem za to každopádně rád,“ dodává Holeček.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

http://www.denik.cz/ekonomika/misto-svycarske-kancelare-20110712.html

Pivo Šariš je skvelým dôkazom toho, že aj lokálna slovenská značka sa môže úspešne etablovať a konkurovať najkvalitnejším pivným značkám na svete. Svedčí o tom úspech na prestížnej medzinárodnej súťaži Monde Selection, kde pivo Šariš uspelo už jedenásty rok za sebou. Zlatú medailu získal tmavý Šariš 11% a dve strieborné medaily boli udelené pivám Šariš 10% a Šariš 12%. Kontinuálne oceňovanie kvality posunulo toto slovenské pivo do elitnej spoločnosti najkvalitnejších pivných značiek sveta.

„Značka kvality Monde Selection je známa na celom svete. Svedčí o vysokej úrovni produktov, ktorá je potvrdená nezávislými porotcami z celého sveta. Len málo značiek piva sa môže každoročne pochváliť úspechmi, ktoré značka Šariš už jedenásť rokov po sebe dosahuje. Nepretržité oceňovanie nás už vlani posunulo do elitnej spoločnosti tých najkvalitnejších pivných značiek na svete, ktoré získali ocenenie Crystal Prestige Trophy. Je nám cťou, že môžeme zdieľať rovnaké uznanie ako najkvalitnejšie značky svetových výrobcov, tento rok napríklad – San Miguel, Bavaria, Budweiser, Club Colombia, Molson Canadian, Tyskie. Naši zákazníci a spotrebitelia si zaslúžia byť informovaní o úspechoch ich obľúbeného piva a nás to o to viac zaväzuje aj naďalej vyrábať pivo tej najvyššej kvality,“ uviedol na margo úspechu Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš.

Slávnostný ceremoniál, počas ktorého boli odovzdané ocenenia najlepším svetovým pivným značkám, sa uskutočnil v belgickom Bruseli.

Medzinárodný inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Jeho cieľom je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvalitatívnej hodnoty. Nezávislosť je základnou črtou inštitútu. Monde Selection organizuje každý rok súťaž World Selections of Quality (Svetový výber kvality). Pri hodnotení piva sa posudzuje jeho chuť, vzhľad, grafické stvárnenie etikety a jej informatívny charakter. Hodnotiaca komisia je zostavená zo štyroch tímov po piatich špecialistoch, ktorí pivo hodnotia nezávisle od seba podľa jednotlivých charakteristík. Na základe súčtu bodových ohodnotení sa stanovuje výsledné poradie.

Úspech na lokálnej i globálnej úrovni

Najobľúbenejšia a najpredávanejšia značka piva na východnom Slovensku je skvelým príkladom úspechu na lokálnej i globálnej úrovni.

36,1% spotrebiteľov na východnom Slovensku označuje Šariš za svoju hlavnú značku 1.

Zdroj: mediálne.sk | C&M advertising

http://medialne.etrend.sk/marketing-tlacove-spravy/slovenska-znacka-saris-v-elitnej-spolocnosti-najkvalitnejsich-piv-sveta.html

Pivovar Plzeňský Prazdroj, který patří do druhé největší pivovarnické skupiny na světě SABMiller, začal exportovat do Ázerbájdžánu a Brazílie.

Pivovar vyváží pivo do více než padesáti zemí světa. "V Azerbajdžánu máme nového obchodního partnera, kterému jsme poslali lahvový Gambrinus a Velkopopovický Kozel," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj Jiří Mareček. "Do Argentiny vyvážíme v našich měřítcích relativně malý objem piva, řádově se jedná o necelých 200 hektolitrů za uplynulý rok," dodává Mareček s tím, že zavážka piva míří také na tamní českou ambasádu.

Prazdroj začal exportovat také prémiová vícestupňová piva značky Master na Slovensko a do Švédska. "Jen za první čtyři měsíce letošního roku se vyvezlo 280 hektolitrů všech jeho variant, což představuje až dvojnásobek exportu za celý loňský rok," doplňuje Mareček. Podle něho vrůstá prodej speciálů Master také ve Španělsku, kde byly uvedeny v roce 2008.

Mezi klíčové trhy Plzeňského Prazdroje patří v současnosti zejména Švédsko, kde společnost od 1. dubna změnila obchodní strategii a prodává pivo přes vlastní pobočku. "Dále pak Rakousko, Španělsko, kde v současné době budujeme vztahy s velkými řetězci a začínáme pivo dodávat do hyper a supermarketů," říká Mareček.

Největšími exportními zeměmi Plzeňského Prazdroje, který vaří značky piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel, zůstávají Německo, Slovensko, USA, Maďarsko, Velká Británie a Švédsko. Vloni pivovar celkově vyvezl 840 tisíc hektolitrů, což byl meziroční nárůst o více než 6 procent.

Zdroj: Týden | Autor: Jiří Zatloukal

http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/plzensky-prazdroj-zacal-exportovat-do-azerbajdzanu-a-brazilie_205310.html

Pilsner Urquell se stal partnerem letošního už osmého ročníku festivalu United Islands. Tento festival, který se koná od 23. do 25. června, se řadí mezi nejvýraznější hudební události roku v ČR a dokáže přilákat okolo třiceti tisíc fanoušků moderní hudební scény. Vedle prémiového ležáku Pilsner Urquell se budou moci návštěvníci hudebních produkcí také osvěžit dalšími pivy Plzeňského Prazdroje - pivními speciály Master.

Pilsner Urquell je hlavním pivem celého festivalu, takže ho návštěvníci najdou na mnoha místech areálu. Nadto na Střeleckém ostrově mohou zájemci zajít do stanu Pilsner Urquell Master Bartender, kde si vyzkoušejí, jak správně načepovat pivo plzeňského typu, a získají cenné informace o pivu od úřadujícího mistra světa v čepování Lukáše Svobody a dalších finalistů světové soutěže výčepních Pilsner Urquell Master Bartender. Nejlepší z nich pak vzejdou 2x denně z finále soutěže, ze kterého si vždy první tři odnesou výhry v podobě piva Pilsner Urquell.

Na ty, kdo si budou chtít plzeňský ležák vychutnat ze skla a v klidu s nádherným výhledem na Karlův Most a Pražský hrad, čeká kavárna na plovoucím pontonu vedle Střeleckého ostrova. A golfoví/sportovní nadšenci mají na Kampě k dispozici golfový trenažér a minigolf od Pilsner Urquell.

„Festival United Islands považujeme za špičku mezi hudebními festivaly, jsem proto rád, že se náš prémiový ležák Pilsner Urquell stal jeho partnerem a společně s pivními speciály Master také pivem celého festivalu. Náročné hudební i pivní fajnšmekry určitě dokážeme našimi pivy plně uspokojit,“ říká Karel Kraus, manažer značek Pilsner Urquell a Master.

Pilsner Urquell také pro všechny návštěvníky zajistí na festivalu wifi s pokrytím Střeleckého ostrova i Kampy, navíc s možností zdarma si stáhnout do chytrých telefonů zcela novou navigační aplikaci Pilsner Urquell Navigátor. Ta umožní uživateli vyhledat restauraci s pivem Pilsner Urquell v zadané lokalitě nebo v okolí místa, kde se uživatel právě nachází.

Pivní speciály Master budou mít v sobotu svou vlastní scénu v klidné části festivalu na Střeše Jazz Docku u Dětského ostrova, která se bude jmenovat Master Frivol Battle. Návštěvníci zde budou mít možnost ochutnat speciál Master ve všech třech variantách – Zlatý, Polotmavý a Tmavý – a odpočinout si v tamější Master Relax zóně. Na této scéně proběhnou improvizační hudební souboje přihlášených muzikantů z řad kapel vystupujících na United Islands. Diváci pak určí, kdo z těchto interpretů získá v odpoledním finále titul Master a hlavní cenu v podobě piva věnovanou Plzeňským Prazdrojem.

„Spolupráce na festivalu s našimi partnery je naprosto klíčová a dobré pivo k hudebnímu festivalu prostě patří. První volba padla na Pilsner Urquell, který má skvělý zvuk doma i venku, což je pro nás samozřejmě důležité, neboť našeho festivalu se účastní také velký počet hudebních fanoušků ze zahraničí,“ zdůrazňuje ředitel festivalu United Islands Martin Voňka.

Tradiční pražský hudební festival United Islands již po osmé vytvoří z historického centra Prahy rozsáhlou festivalovou zónu. V oblasti mezi Žofínem, Střeleckým ostrovem, Dětským ostrovem a Kampou vyroste 5 hlavních scén, na kterých vystoupí více než 100 kapel z 15 zemí. Letošní ročník festivalu United Islands do Prahy pozval hvězdy britské elektronické scény Audio Bullys, španělskou kultovní kapelu La Troba Kung Fu nebo ska punkový objev Russkaja. Českou scénu budou reprezentovat cenami ověnčení Republic of Two, Dva nebo Prago Union. Pořadatelé festivalu očekávají obdobnou návštěvu jako v minulých letech, která činí cca 30 tisíc lidí – fanoušků, kteří podporují myšlenku festivalu zdarma v centru Prahy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/988%22%3EPilsner

Plzeňský Prazdroj, který spolupracuje s cca 70 % velkých hudebních festivalů v České republice, připravuje pivo i na letošní sérii 85 připravovaných velkých akcí i více než 200 menších hudebních akcí. Největší zastoupení bude mít pivo Gambrinus, ale také ležák Pilsner Urquell uzavře letošní hudební sezonu na vyhlášeném Pilsner Festu 26. -27. srpna.

Nejčastěji se na hudebních festivalech prezentuje značka Gambrinus, letos uhasí žízeň návštěvníků 80 velkých hudebních akcí. Gambrinus spolupracuje s některými vyhlášenými festivaly již dlouhá léta. Například s třineckou Nocí plnou hvězd se spojil již v roce 1995 a patří k ní dodnes.

„Vedle obvyklé podpory velkých hudebních festivalů jako United Islands v Praze doprovodíme již tradičně také letní i podzimní turné skupiny Tři sestry, která letos vstoupí do Beatové síně slávy. Navíc frontman Lou Fanánek vystupuje letos v kostýmu Pan pivo, to je parádní záležitost. Naše pivo bude i na dalších hudebních akcích, například an koncertech v nádherném areálu Lokte nad Ohří či na Buchlovském létě,“ říká Vladimír Kleisner, manažer Plzeňského Prazdroje, který má tuto oblast v Prazdroji na starost.

Na akcích s návštěvností až několik desítek tisíc lidí se vyčepuje několik set hektolitrů piva, což klade velké nároky na zajištění stanů, výčepů a udržení odpovídající kvality piva. Prazdroj proto řeší na základě reálné situace mimo jiné i s pořadateli optimální uskladnění piva, aby se dostalo k návštěvníkům v co nejlepší kondici. Správné rozvržení umístění výčepů musí odpovídat předpokládané návštěvnosti. Množství sudů a výčepů kalkuluje Prazdroj podle zkušeností z minulých let. Skladba nabídky piv je sestavena podle programu, atraktivity účinkujících skupin a hudebního žánru, ale také podle místa konání. Zajímavostí je, že se pracuje s poměrně aktuálními předpověďmi počasí, které ovlivňují nejen množství piva, ale také skladbu nabídky.

Na největších a nejnavštěvovanějších festivalech je k dispozici až dvě stě výčepních kohoutů. V případě potřeby, kdy by například došlo k termínové kolizi dvou velkých festivalů, by Prazdroj mohl čepovat současně z téměř 500 výčepních kohoutů. Dobrý servis a odbornou znalost proto chválí také pořadatelé festivalů. „S Plzeňským Prazdrojem spolupracujeme od začátků festivalu a jsme s jeho přístupem velmi spokojeni. Důležitou roli hraje také technické zázemí pro tyto akce, které, dovoluji si tvrdit, má Prazdroj nejlepší mezi všemi pivovary,“ uvedl ke spolupráci s pivovarem hlavní organizátor festivalu Benátská noc Pavel Mikez.

Díky tomu například na loňském Pilsner Festu, jedné z největších západočeských open-air hudebních akcí, zvládli bez problému vyčepovat rekordních 150.000 piv.

Piva ve stanech Plzeňského Prazdroje se letos celkem objeví přibližně na 300 akcích, s předpokládanou návštěvností 1,5 milionu návštěvníků a odhadovanou výtočí 19 tisíc hektolitrů piva včetně nealkoholického Birellu. Pro letošní sezonu Prazdroj opět počítá s využitím speciálních tepelně izolovaných pivních cisteren, především na opravdu velkých akcích typu Masters of Rock ve Vizovicích. Na všech těchto akcích bude pivo čepovat výhradně personál pořadatele či firem, které zajišťují gastroservis.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/987%22%3EPrazdroj

Šestý ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender přešel z úvodní části k sérii čtyř regionálních kol. Barmani a výčepní plzeňského ležáku dnes změřili své dovednosti v Plzni v pivovaru Plzeňského Prazdroje. Vítězem se stal Ronald Steiger z penzionu V Lukách z Dlouhé Vsi u Sušice. Právě vítěz klání a další čtyři nejlepší si zajistili postup do celostátního kola, které se uskuteční v Plzni 4. srpna. Celkově v Plzni soutěžilo 24 výčepních, z toho tři ženy.

„Měl jsem značnou trému. Přítelkyně, která mi tady držela palce, říkala, jak moc to na mě bylo poznat… Možná to poznala i porota,“ usmíval se vítěz regionálního kola Ronald Steiger. „Základem je udělat u toho i trochu show, nejlepší pivo na světě, kterým je Pilsner Urquell, i takhle nabídnout, umět ho prezentovat. Host se musí cítit dobře,“ dodal ke svému dnešnímu úspěchu Ronald Steiger, který se regionálního finále soutěže zúčastnil potřetí a po loňském 2. místě se dočkal vítězství.

Plzeň přivítala nejlepší výčepní nejen ze západních, ale i části severních a jižních Čech. Další regionální kola proběhnou v tomto týdnu v Praze, Benešově a Brně. I z nich postoupí vždy pět nejúspěšnějších. Společně tak utvoří elitní dvacítku, která se utká v Plzni 4. srpna v národním finále. S titulem Pilsner Urquell Master Bartender České republiky získá vítěz pivo na rok zdarma a také možnost uvařit si společně se sládkem Václavem Berkou vlastní várku piva do své provozovny. Hlavní výhrou je ale samozřejmě možnost utkat se o celkový triumf v mezinárodním finále, které se koná letos na začátku října v Plzni a Praze.

„V plzeňském regionálním kole nás nejvíce zaujal Ronald Steiger, který prokázal ohromné charisma a podal jasný důkaz o tom, že Pilsner Urquell se nechá nádherně čepovat i v malém penzionku v obci s několika stovkami obyvatel,“ komentoval průběh soutěže v Plzni starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a dodal: „Pilsner Urquell Master Bartender je soutěž pro všechny ctižádostivé výčepní, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal skutečný mistr, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo, ale také charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj a znalosti správné péče o pivo.“

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2011 se přihlásilo celkem 320 českých výčepních a barmanů. Ještě před regionálními koly proběhla internetová kvalifikace, která byla založena na vědomostních otázkách i na důvtipu řešitelů. Do každého regionálního kola postoupilo vždy cca 30-35 nejlepších výčepních.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender všem zájemcům otevírá nové možnosti. Titul nejlepšího výčepního je prestižní nejen pro jeho nositele, ale je i přínosem pro restauraci, kde jeho majitel působí. Prokazatelně zvedá tržby a zajišťuje zájem veřejnosti. Soutěž je výzvou také pro ženy. V loňské konkurenci dalších 250 výčepních z Čech, Moravy a Slezska se v národním kole probojovala na druhé místo Jana Zachariášová z brněnského VŠK Terč, a svým úspěchem vyvrátila předsudky, že je výčepnictví ryze mužskou záležitostí.

Zdroj: Prazdroj.cz | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/981%22%3ERegion%C3%A1ln%C3%AD

Na vyhlášené gourmetské akci Prague Food Festival se letos vypilo rekordních 6 662 litrů piva, Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, tak vyhrál sázku, kterou uzavřel s pořadatelem festivalu Pavlem Maurerem. Ten proto bude „za trest“ 27. srpna čepovat pivo návštěvníkům Pilsner Festu v Plzni.

Pavel Maurer a Václav Berka se 23. května v Lokálu na Malé Straně vsadili o to, kolik se na Prague Food Festivalu vypije piv. Pavel Maurer nevěřil, že se vypije více než 5 350 litrů piva, zatímco Václav Berka předpokládal, že na Prague Food Festivalu padne hranice 5 500 litrů piva. Celkový součet nakonec zněl 6 662 litrů, respektive 22 206,7 třetinkových sklenic, ve kterých se na festivalu podávala piva Pilsner Urquell, Master a Birell.

Pokud by prohrál Václav Berka, musel by na letošním Pilsner Festu uvařit a naservírovat jednu ze specialit restaurace Lokál, které předvedl na Prague Food Festivalu ve svém výstupu o párování vybraných pokrmů s prémiovými pivy. Nyní však Pavla Maurera čeká úkol zhostit se na Pilsner Festu role výčepního a návštěvníkům srpnového plzeňského festivalu načepovat a odprezentovat plzeňské pivo, pochopitelně pod přísným dohledem Václava Berky.

„Nepředpokládal jsem tak vysoké číslo. Přece jen je návštěvnost na festivalech do určité míry dána předpovědí počasí, které nám letos jeden den příliš nepřálo. Návštěvnost i rekord mě příjemně překvapily, takže se rád na Pilsner Festu ujmu pípy. V čepování piva mám ještě určité rezervy, takže beru prohru především jako příležitost přiučit se něčemu novému,“ uvedl Pavel Maurer, pořadatel Prague Food Festivalu.

Zdroj: Prazdroj.cz | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/980%22%3ES%C3%A1zku

Plzeňský Prazdroj vydává u příležitosti červnového Dne otců limitovanou edici 34 tisíc litrových retro lahví klasiky mezi českými ležáky značky Pilsner Urquell. Zájemci tak mohou zakoupit sběratelsky hodnotnou láhev v dárkovém balení jako poděkování svým otcům.

Značka Pilsner Urquell vychází z tradičních hodnot a v duchu této filozofie podporuje i oslavy Dne otců. Ztotožňuje se s myšlenkou, že je správné vyjádřit úctu a poděkovat svým otcům za jejich dosavadní péči a lásku, kterou je nyní načase oplatit vhodnou pozorností.

Limitovaná série jednolitrových lahví světlého ležáku Pilsner Urquell svým designem odkazuje k první polovině 20. století. Lahev označená pečetí a etiketou inspirovanou rokem 1931 je uzavřena tradičním uzávěrem a bude samostatně zabalena ve speciální dárkové krabičce s nápisem Den otců. „Retro styl limitované edice je plně v souladu s tradicí značky Pilsner Urquell a především odpovídá myšlence Dne otců – podtrhuje vzpomínku na to, co pro nás naši otcové v minulosti udělali a za co jim můžeme drobným dárkem poděkovat,“ uvádí Karel Kraus, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Na 30 tisíc retro lahví z limitované edice poputuje do hypermarketů Globus, Albert, Interspar a Tesco, kde si je mohou zájemci zakoupit již v těchto dnech, přičemž doporučená cena je 109,90 Kč. Další čtyři tisíce kusů je určeno pro spotřebitelskou soutěž cílenou na návštěvníky vybraných hospod a restaurací, která vyvrcholí právě na tento svátek, jenž letos připadne na 19. června, 400 vylosovaných výherců získá jako dárek právě lahev z limitované edice.

Podobná retro láhev Pilsner Urquell slavila velký úspěch na předvánočním trhu. I současná edice ke Dni otců je unikátní sběratelskou příležitostí, které osloví nejen milovníky piva Pilsner Urquell, ale také ty, kteří sbírají předměty s pivní tématikou.

Zdroj: Prazdroj.cz | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/979%22%3EPilsner

Ve finančním roce končícím 31. března 2011 dosáhl Plzeňský Prazdroj tržeb z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb ve výši 14,559 mld. Kč. Zisk před zdaněním činil 4,180 mld. Kč*. Hospodářské výsledky společnosti ovlivnilo zvýšení spotřební daně z piva, které vstoupilo v platnost v lednu 2010, a také pokračující nepříznivé ekonomické podmínky. I přesto Plzeňský Prazdroj nadále významně přispívá českému hospodářství a za dvanáct měsíců odvedl na daních 4,7 mld. Kč a investoval do rozvoje regionů celkem 53,8 mil. Kč.

Hlavní ukazatele:

Tržby z hlavních činností poklesly o 5,5% na 14,559 mld. Kč

Zisk před zdaněním poklesl o 10,8 % na 4,180 mld. Kč*

Plzeňský Prazdroj i nadále významně přispívá české ekonomice:

Odvody na daních ve výši 4,7 mld. Kč řadí Plzeňský Prazdroj mezi 11 největších firemních plátců daní v Česku**

Za posledních 12 měsíců investoval Plzeňský Prazdroj 53,8 mil. Kč do rozvoje regionů***

Obrat obchodní spolupráce s dodavateli dosáhl 5,9 mld. Kč, přičemž 87% objemu finančních prostředků pochází ze spolupráce s českými dodavateli ***

Komentář Douga Brodmana, generálního ředitele Plzeňského Prazdroje:

„Pivovarnictví má v české kultuře a české ekonomice významnou roli. V posledních dvou letech byl celý český trh s pivem výrazně ovlivněn obtížnými podmínkami. Jedním z nejvíce negativních vlivů bylo zvýšení spotřební daně z piva v době složité ekonomické situace. Toto daňové opatření naprosto nesplnilo očekávání vlády a negativně poznamenalo další rozvoj i investiční možnosti pivovarského sektoru.

Přestože se tyto tržní podmínky promítly do našich výsledků za uplynulý finanční rok, pokračovali jsme v investicích nejen do našich pivovarů a značek, ale také do rozvoje regionů, ve kterých působíme. V budoucnu se i nadále zaměříme na rozvoj našich pivních značek, zvyšování dovedností našich zaměstnanců a vytváření těch nejlepších pivních zážitků pro naše spotřebitele.”

*Tento výsledek nezahrnuje mimořádné jednorázové účetní položky.

**Součet daní zahrnuje daň z příjmů právnických osob, DPH, spotřební daň, daň z nemovitostí a silniční daň.

***Zdroj: Měření nevládní organizace Byznys pro společnost, Standard odpovědná firma

POZNÁMKA: Finanční výsledky uvedené v této zprávě nejsou, v souladu s českými právními předpisy, auditovány vzhledem k odštěpení obchodní jednotky European Imports probíhající v rámci daného finančního roku.

Zdroj: Prazdroj.cz

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/977%22%3EPlze%C5%88sk%C3%BD