SABMiller
České pivo má v Arménii šumný zvuk
[čtvrtek, 18. prosinec 2008]
Podnikatelský úspěch, třeba v pivovarnictví, se do značné míry musí opírat o vzájemnou sympatii obchodních partnerů.
To, že Arménii charakterizuje její legendární koňak a proslulé sladké víno připomínající portské, je známé. Méně se ví, že v Arménii se hojně pije pivo, a dokonce se tam i vaří pod názvem Killikia. Arméni však znají i české pivo, popíjeli ho již v dřívějších dobách.
"Etablovanou značkou je zde prémiový ležák Pilsner Urquell, byť o skutečném budování značky v samostatné Arménii lze hovořit až od roku 2004. Celkem do této země vyvážíme zhruba 10 000 hektolitrů piva, což při 2,5 milionu obyvatel není málo," říká Jaroslav Souček z exportního oddělení Plzeňského Prazdroje.
Samotný Prazdroj je podle něho vnímán jako superprémiový produkt a díky tamnímu importérovi je k dostání na čepu jen v prvotřídních hospodách. Ostatně věhlas si již dokázala získat hospoda - vlajková loď českého piva - PILSNER HOUSE, kterou najdete v Jerevanu.
K arménským pivařům si v hospodách a obchodech razí cestu také značka Kozel. "Mezi mladými zletilými konzumenty je velice trendy. Vnímání kozla je přitom hodně podpořeno jeho úspěchem v Rusku. Co má úspěch tam, je zpravidla úspěšné i v Arménii," tvrdí Jaroslav Souček.
Výhodou pro české pivo, které je ve srovnání s místním či dovozovým ruským přece jen dražší, je, že se Arméni orientují na značkové produkty.
"V centru Jerevanu najdete všechny světové superznačky z oblasti oblékání. Místní smetánka si potrpí na luxusní terénní vozy a samozřejmě že pije pouze prémiové produkty. Chudí lidé se chovají stejně - raději si koupí drahý, kvalitní brand. To vysvětluje, proč se tolik našeho piva spotřebovává právě v Arménii. Lidé si kupují Pilsner Urquell třeba i v malinkých vesnicích," říká Jaroslav Souček, jemuž Arménie po dvou pracovních návštěvách a procestování valné části země přirostla k srdci.
Rád vzpomíná na historické památky - kostely, chrámy, jejich strohost a úžasný duch a atmosféru. Pod kůží mu pronikla skvělá arménská muzika - především hraná na tradiční nástroje, jako je duduk, ale i koncerty Jazzu v klubu Malkhas.
Kdo navštívil Arménii, nezapomene na gastronomii, od tradičních variací na chléb lavaš, pečené raky z jezera Sevan či nabídku skvělých café v centru Jerevanu. Atmosféru dotváří i to, že místní lidé jsou přátelští a pohostinní. I tento aspekt sehrává důležitou roli při podnikání v této zemi, kam se pivo dováží se značnou mírou rizika přes Gruzii. Prostě v Arménii jsou osobní kontakty a sympatie pro byznys zásadní.
Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn
Pivní pártysoudky se nejvíce prodávají před vánoci, nikoli v létě
[středa, 10. prosinec 2008]
O pětilitrové pivní „pártysoudky“ je největší zájem před Vánoci. Oproti teplým letním měsícům jsou prodeje pártysoudků v prosinci o 130 % vyšší. S ohledem na meziroční růst oblíbenosti tohoto balení by se podle odhadů značky Gambrinus v letošním prosinci mohlo prodat až 3500 pártysoudků, tedy o více než 2000 kusů více než o rok dříve. Každý druhý prodaný soudek je přitom tzv. XXL plechovka s pivem Gambrinus světlý výčepní.
„Typickou sezónou pro pivní pártysoudky je sice léto, ale jsou i oblíbeným vánočním dárkem, protože v prosinci opakovaně prodáváme nejvíce XXL plechovek. V poslední době si navíc pártysoudky oblíbily i obchodní řetězce, které je využívají jako motivátor, respektive odměnu za nákupy,“ říká Jiří Rákosník, manažer značky Gambrinus.
Trh pětilitrových pártysoudků je segment, který jde jako jeden z mála opačným směrem než čepované či lahvové pivo. Zatímco tam se v posledních letech zvyšuje zájem o ležáky, jejichž podíl se zvýšil na 30 procent, u pártysoudků od loňského roku naopak vzrostla preference výčepního piva, které nyní tvoří 50 % prodejů tohoto balení, především díky světlému výčepnímu Gambrinusu v tzv. XXL plechovce.
V roce 2007 se celkový český prodej piva v pártysoudcích meziročně zvýšil téměř čtyřnásobně
(z 25.000 5l soudků na více než 100.000), zejména díky uvedení pětilitrové Gambrinus XXL plechovky, a i letos tento segment vykazuje slušnou dynamiku.
O rostoucí oblibě pártysoudků svědčí také meziroční srovnání jejich prodejů v letních měsících (červen, červenec, srpen): ačkoli bylo loňské léto teplejší, prodalo se „jen“ 70.000 soudků, zatímco letos to bylo už 177.000 kusů, z toho 95.000 XXL plechovek Gambrinus.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
SABMiller plánuje znížiť spotrebu vody o štvrtinu
[úterý, 9. prosinec 2008]
Novým záväzkom jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete SABMiller, ktorej súčasťou je aj akciová spoločnosť Pivovary Topvar, je zredukovať spotrebu vody vo svojich spoločnostiach na celom svete.
Skupina SABMiller si stanovila cieľ, že do roku 2015 zníži množstvo vody potrebnej na výrobu jedného litra piva v priemere o 25 %. Vďaka tejto iniciatíve bude každoročná úspora vody predstavovať 20 miliárd litrov. Uvedené množstvo vody by napríklad postačilo na naplnenie 8 000 olympijských bazénov. „V dnešnom svete, v ktorom je voda stále väčšou vzácnosťou, je veľmi dôležité, aby sme s ňou narábali tak úsporne, ako sa len dá a zároveň spolupracovali s komunitami a motivovali ich k ochrane vodných zdrojov. Je to veľmi odvážny avšak dosiahnuteľný cieľ, ktorý v našom priemyselnom odvetví udáva nové štandardy,“ uviedol generálny riaditeľ spoločnosti SABMiller, Graham Mackay.
Skupina SABMiller si predsavzala, že do roku 2015 obmedzí priemernú spotrebu vody potrebnú na výrobu 1 litra piva z pôvodných 4,6 litra (údaj z roku 2008) na 3,5 litra. V súčasnosti predstavuje priemer za celé pivovarnícke odvetvie 5 litrov. Stuart Orr, expert na vodu vo WWF-UK (Svetový fond na ochranu prírody), uviedol: „Skupina SABMiller si vyslúžila pochvalu za záväzok znížiť spotrebu vody vo svojich pivovaroch v priemere o 25 % a tiež za svoj rozvojový program, v ktorom sa venuje celkovej spotrebe vody, od surovín až po konečnú spotrebu."
Stuart Orr zároveň dodal: „Takýto typ aktivít je veľmi žiadaný, nakoľko je veľmi dôležité, aby aj iné spoločnosti riešili otázku vzácnosti a znečisťovania vodných zdrojov, ktoré predstavujú vážne riziko pre zdravie miliárd ľudí a ekosystémy na celom svete. Prijatím tohto záväzku spoločnosť SABMiller nastavila latku pre ostatné spoločnosti naozaj veľmi vysoko.“
Skupina SABMiller je ustanovujúcim signatárom CEO Water Mandate, iniciatívy Spojených národov, ktorej úlohou je pomáhať spoločnostiam v rozvoji, implementácii a zverejnení vlastných predpisov a praxe týkajúcej sa ochrany vodných zdrojov.
Zdroj: Infoline.sk | Autor: SAB Miller/omni
Pilsner Urquell patří k Vánocům stejně jako kapr
[pondělí, 8. prosinec 2008]
Smažený kapr a bramborový salát - není jen štědrovečerní večeře, kterou najdete ve více než 80% českých domácností, jde de facto o jedny ze symbolů tradičních českých Vánoc. Jejich nedílnou součástí je i pivo Pilsner Urquell, a to především pro svou jedinečnost a kvalitu. I proto jej během Vánoc najdete v mnoha českých domácnostech.
Hlavní a tradicí zakořeněná jídelní sestava je zejména na Štědrý večer. Z hlediska tradice dlouho přetrvával, alespoň ve 20. století, vedle slavnostní polévky a některých straších venkovských bezmasých jídel, smažený kapr s bramborovým salátem.
Zajímavostí je, že se kapr začíná na stole objevovat až v druhé polovině 19. století, do té doby převládala převážně bezmasá jídla (například Kuba). Na konci 19. století se začíná poprvé objevovat jako vánoční nápoj i plzeňské pivo. Jeho obliba stále rostla a tak v roce 1934 si mohli spotřebitelé koupit i speciální vánoční balení piva Pilsner Urquell.
Pilsner Urquell doma v lahvové i čepované podobě
Letošní Vánoce si milovníci kvalitního a výjimečného piva Pilsner Urquell opravdu užijí.
Vybrat si totiž mohou ze široké nabídky různých druhů balení, které jsou nově doplněny o dvě vánoční lahůdky.
Tou první je vánoční multipack, který obsahuje dárek, kterým jsou servírovací kleště na kapra. Radost budou mít příznivci čepovaného piva – Pilsner Urquell nabízí 5 l soudek s ručním výčepním ventilem a tak si vychlazené čepované pivo můžete dopřát třeba doma u vánočního stromečku.
Přejeme vám příjemné Vánoce ve společnosti vašich blízkých a piva Pilsner Urquell.
Zdroj: Revue iDnes.cz | Komerční sdělení
[SABMiller] 08:46 [permalink] [comments: 7]
Občianska voľba Pivovaru Šariš podporí osem projektov
[úterý, 2. prosinec 2008]
Rada reprezentantov charitatívneho programu Občianska voľba Pivovaru Šariš na svojom včerajšom zasadnutí odobrila hlasovanie občanov a slávnostne vyhlásila výsledky piateho ročníka tohto programu. Sumu vo výške viac ako 660 000 Sk si medzi seba rozdelí osem víťazných projektov.
Program Občianska voľba Pivovaru Šariš je určený mimovládnym neziskovým organizáciám zo šarišského regiónu. Jeho cieľom je podporovať aktivity smerujúce k rozvoju regiónu v oblasti zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia. Do programu sa mohli zapojiť mimovládne organizácie z okresu Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš je špecifický tým, že o podpore regiónu rozhodujú podľa svojich želaní a potrieb samotní obyvatelia.
Do piateho ročníka Občianskej voľby sa zapojilo 20 organizácií. Do užšieho finále vybrala Rada reprezentantov Občianskej voľby 11 projektov, o ktorých ďalej rozhodovali hlasovaním samotní občania. Prostredníctvom 6.114 hlasov rozhodli o 8 organizáciách, ktorých projekty budú podporené finančnou čiastkou 662 041 Sk.
V programe Občianska voľba Pivovaru Šariš získali finančnú podporu nasledovné organizácie, ktorých projekty budú realizované v priebehu roka 2009:
Olympijský klub regiónu Prešov - Plážová hádzaná 2009 – majstrovstvá SR, 75.000 Sk
Športový klub nepočujúcich detí - XVII. ročník medzinárodného halového futbalového turnaja pre nepočujúcich žiakov do 16 rokov, 70.000 Sk
Vyrovnávanie šancí - Poďme spolu do rozprávky, 140.000 Sk
Občiansky klub (OK) Veľký Šariš - Šarišské gavaľíre – zvykoslovné tradície a práca našich predkov, 52.100 Sk
Rákociho cesta - Hradná brána opravená, 87.000 Sk
Barlička - Záhrada bez bariér – Záhrada radosti, 99.750 Sk
Progress FM - Leto pod hviezdami (2009), 58.800 Sk
MabajEnergy - Mobilita bez bariér, 79.391 Sk
„Veľmi nás teší vysoký záujem občanov o prostredie, v ktorom žijú a ich snaha aktívne prispieť k jeho rozvoju. Svedčí o tom aj viac ako 6 tisíc hlasov, ktoré občania udelili jednotlivým projektom,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a.s.
Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš prebieha v úzkej spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš už od roku 2004. V rámci programu bolo vrátane aktuálneho ročníka prerozdelených takmer 3,8 milióna Sk a podporených 44 prospešných projektov.
Zdroj: Change net.sk
Nejlepší čepovanou plzeň mají v Albánii
[pátek, 28. listopad 2008]
Učí lidi pít pivo. Povolání Zdeňka Bartoše by se zjednodušeně dalo vystihnout právě takhle. Jako zaměstnanec společnosti SABMiller, jejímž členem je i Plzeňský Prazdroj, objíždí hospody v zemích, které nemají bohatou pivní kulturu, a dohlíží na to, zda v nich Prazdroj chutná tak, jak má.
Jak vlastně zní oficiální název vaší profese a co obnáší?
Jsem specialista kvality exportu. Navštěvuji ty exportní trhy, kde pivní tradice nemá tak dlouhou historii, kde je pivo populárnější až posledních, řekněme, dvacet let. A společně s kolegou se staráme o to, zda je tam Prazdroj skladován a točen tak, aby to nepoškodilo jeho chuť a následně pověst.
Takže objíždíte hospody po světě a inkognito kontrolujete, zda točí dobré pivo?
Inkognito ne, nejsme žádní tajní policajti. (smích) Majitelé i distributoři o mé návštěvě vědí předem.
Jak taková kontrola vypadá konkrétně?
Přijdu do podniku, nechám si natočit pivo – a už při tom sleduji, jak je čepované a servírované. Pak přijde na řadu vizuální kontrola, přičichnutí, poté vlastní ochutnání.
Mým úkolem je poznat, zda je mezi ideální chutí Prazdroje a chutí natočené sklenice rozdíl. A říci, kde se případně stala chyba, a navrhnout řešení.
Deformací chuti piva kvůli špatnému zacházení existuje celá řada a každá má svůj název. Třeba Zásah světla: ta je typická pro lahvové pivo a jde o ni v případě, že bylo pivo vystaveno světlu – a to vyvolalo chemické reakce, které chuť posunuly. Další se týkají teploty při skladování, stárnutí, špatné sanitace pivních trubek v hospodě…
PĚNA PIVO CHRÁNÍ
V Česku rozumí pivu samozřejmě každý, nicméně, jak pozná laik, že je pivo v pořádku?
Na té běžné úrovni bych k tomu přistupoval spíše pragmaticky. Poznáte to prostě podle toho, že pivo pijete s potěšením, že vám na něm nic nevadí, že vás neruší postranní chuti.
Podle barvy se to dá poznat?
Barva není až tak citlivým indikátorem.Z ní poznáte, když je pivo zakalené, vyloženě špatnou sanitaci, tu ale odhalíte mnohem dřív už podle čichu. Pivo je cítit po starých vajíčkách.
Říká se, že pivo by mělo kroužkovat. Platí to jako známka kvality piva?
To už je otázka servírování, čepování piva. Když výčepní použije dobře umytou sklenici, která je navíc chlazená, tedy připravená na teplotu piva, a udělá hustou pěnu, která je vytvořena z piva, ne z mixování piva a vzduchu, měl by za sebou na sklenici nechat každý doušek stopu.
Počítám, že právě s čepováním mají ve světě největší potíže…
Nejen ve světě, popravdě řečeno. Častým prohřeškem i u nás je čepování, jak my říkáme, německým stylem, kdy hospodský pivo mixuje, nechá odstát a po pěti minutách dotáčí. Pivo tím zvětrává. Výčepní často tvrdí, že tak vyhání CO2, ale to je mizerná obhajoba, to se ošetřuje nastavením tlaku.
Jak by se tedy mělo pivo točit, aby k deformaci chuti nedošlo?
Způsobů je více, u nás se setkáváme hlavně se dvěma. Prvním je takzvané točení na hladinku: nejdřív se udělá pěna a poté se pod ni dotočí pivo. My propagujeme točení nazývané „Perfektně natočené plzeňské“: nejprve natočíme pivo a poté ho pomocí krémovače, tedy zpětného chodu výčepního kohoutu, uzavřeme hustou pěnou, která má pivo vlastně chránit před vzduchem. Taková hustá pěna vydrží déle než pěna vytvořená mixováním.
V českých pivnicích se tradičně setkáte spíše s točením na hladinku, jak to má český pivař rád. Jenže tenhle styl vyžaduje hodně vytočených sudů a tréninku. Na nových exportních trzích jsme vlastně rádi, když hospodské naučíme točit pivo tím druhým, jednodušším způsobem „nejdřív pivo, poté pěna“.
Jaký vliv má na chuť piva sklenice?
Rozhodně se nemá točit do sklenic právě vyndaných z myčky: jsou horké, tlusté sklo má velkou tepelnou kapacitu, takže pivo ohřeje. Sklenici je třeba vypláchnutím zchladit. Předností některých sklenic je, že jsou jako by uzavřené, takže vlastně drží pěnu a brání přístupu vzduchu k pivu.
Občas se i v českých hospodách setkáme s tím, že se pivo točí do půllitrů chlazených v mrazáku. Je to prohřešek?
Pracovně se s tím setkávám hlavně v jižních zemích, jako je Řecko či Španělsko, kde to konzument kvůli horku vyžaduje. Praxe je to ale problematická, protože když je pivo podchlazené, nevychutnáte si jeho plnou chuť, chlad ji přebije. Necítíte vůni ani chuť.
Čepováním do vymražené sklenice navíc dostane pivo tepelný šok.
Chuť ale může přebít také přesycení CO2: pak cítíte spíš jen velmi silný říz, vše ostatní se vám vytratí.
PIVO NENÍ VÍNO
Kolik hospod a jaké země máte pod patronací?
Celkem mám s kolegou na starosti asi 420 hospod v zemích, jako jsou státy bývalého Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie, Skandinávie, Řecko, Izrael, Španělsko, Itálie…
V jaké z nich točí nejlepší Prazdroj?
To lze říci poměrně přesně, protože v rámci našich expertních trhů pořádáme soutěž kvality. Za letošní rok ji vyhrála Albánie.
To je vítěz, kterého by asi nikdo nečekal…
Je to obrovské překvapení. Jenže oni, distributor i majitelé hospod, hodně zapracovali. Výhodou v Albánii navíc bylo, že se tam začínalo, pokud jde o pivo, de facto na zelené louce. Hospodští tam neměli žádné zlozvyky, vše jsme si od začátku nastavili tak, jak to dobré Plzeňské potřebuje.
Kromě skvělého Prazdroje vás v Albánii ale překvapí i kvalita podniků. Země je sice plná prašných cest a rozestavěných domů, když ale přijdete do restaurace, je to něco úplně jiného. Mít hospodu či bar je tam věc prestiže, takže majitelé hodně dbají o interiér. S outletem albánských barů by se podle mého mohl srovnávat jen málokterý podnik v Praze.
V jakých zemích se pivo naopak prosazuje obtížněji?
Řešíme třeba střet vinné a pivní kultury ve Španělsku. Tam musíme startovat fakt od začátku. Vysvětlujeme, že pivo není víno a neplatí, že čím starší, tím lepší. Jasně, tohle pochopí většinou hned, ale k pivní kultuře tam pořád nemají potřebný vztah, sudy nechají klidně stát venku na sluníčku…
Nepokoušejí se ti „neposlušní“ hospodští prohřešky zahladit tím, že vás uplácejí hostinou nebo se pokouší opít?
To ne… spíš se snaží občas schovat nějaký starý sud, abychom ho neobjevili. A někdy se vás snaží umluvit. Říkají pořád dokola: „No jo, ale hosti zmrzlé sklenice chtějí.“
Co s tím děláte?
Někdy je ústupek místním zvyklostem na místě. Někteří zákazníci v Řecku si ty sklenice z mrazáku nakonec prosadili. (smích)
Zaměstnání, které se točí kolem piva, má svá jasná úskalí. Stalo se vám někdy, že jste se během práce prostě opil?
Za dva roky, co tuhle profesi dělám, dvakrát. Poprvé to bylo při mé úplně první samostatné cestě. Vyrazil jsem do Finska – a tam jsou lidé, co se pití týče… velmi stateční. (smích) Po celém dni jsem byl rád, že jsem na hotelu a můžu se ze všeho vyspat.
A poté o rok později v Norsku, kde jsme otevírali hospodu… a poté ještě v noci navštívili několik barů. To byl můj druhý přešlap.
DEFORMACE PROFESÍ
Vaše povolání je bezpochyby snem mnoha mužů. Jak se člověk degustátorem piva stane?
Já jsem se k profesi dostal před dvěma lety skrze soutěž v degustační soutěži, kterou plzeňský pivovar pořádal. Zúčastnil jsem se jí jako student vysoké školy chemicko-technologické se zaměřením na potraviny a pivovar mi později nabídl práci.
Mohl by dělat tuhle práci kdokoli?
Záleží na degustační schopnosti, na chuťových a čichových buňkách. Třeba kuřák by ji mohl dělat těžko, kouření chuťové vjemy omezuje. Plus platí i další pravidla: když se chystám na degustace, nepiji kávu, vyhýbám se ostrým jídlům, cibuli, česneku, prostě tomu, co vám na dlouhou dobu změní chuť.
Teď se o pivo zajímáte profesionálně, jaký vztah jste k němu měl dříve?
Nedá se říci, že bych byl pivař. Hrával jsem hokej, takže jsem po zápase zašel s kamarády posedět, nikdy jsem ale nevypil více než čtyři piva. Dnes si dám dvě maximálně tři malá piva a stačí mi to.
Jak často chodíte na pivo? Odváží se vůbec profesionál, který ví, co vše se může s chutí piva stát, vyrazit do normální hospody?
Jasně, že se odvážím. Nechodím tam ale nijak zvlášť často, přece jen, když se vám kolem piva točí celá práce… A je pravda, že jsem profesí dotčený. Nedokáži se napít piva a neřešit chuť. Když si objednám pivo, udělám mimoděk vlastně všechny degustační procedury, které dodržuji v práci. A když pivo neprojde, jdu pryč nebo si dám třeba vodu.
Existuje nějaké ponaučení, jak se vyhnout hospodě, kde hrozí špatné pivo?
Určitě je na místě vynechat podnik, kde hrozí malá výtoč. Když přijedete do nějaké malé herny nebo zapadlé vesnické hospůdky, kde mají točenou desítku a Prazdroj, je jasné, že její hosté většinou sáhnou po levnější desítce, takže výtoč tam asi nebude úplně stoprocentní – a může se proto stát, že chuť Prazdroje nebude ideální.
A samozřejmě platí, že hospodský, který nedbá o čistotu a hygienu podniku, bude těžko dbát o kvalitu piva.
Kamarádi mi občas říkají: to pivo už není, co bývalo, to se nedá pít – nedávno jsem si dal jedno v bufetu na nádraží a od té doby tu značku už nepiju! Lidé by si ale měli uvědomit, že dobré pivo dostanou pouze v hospodě, kde o ně pečuje dobrý hospodský. Jak říkáme my pivovarští – pivovar pivo vaří, hostinský ho dělá!
Otázka na závěr se nabízí sama: Jezdíte po světě a dohlížíte, zda pivo chutná tak, jak má. Uměl byste ale pivo uvařit?
Znám postupy, jak na to. Uvařit pivo není až tak těžké. Těžké je uvařit dobré pivo. To bych nezvládl.
Zdroj: iDnes.cz
Václav Berka hostem Radiožurnálu
[úterý, 25. listopad 2008]
Především o pivu byla řeč v pondělním Dopoledním Radiožurnálu. Jeho hostem byl totiž Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru. Kolik toho může denně ochutnat pivovarský sládek? Proč se v posledních letech množí nářky na zhoršující se kvalitu českého piva? A nakolik jsou tyto stesky opodstatněné?
O profesi sládka panuje všeobecně sdílená představa, že náplní jeho práce je především pití piva. Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru, v Dopoledním Radiožurnálu tento mýtus vyvrátil. Zdůraznil, že sládek pivo nepije - on ho ochutnává, zda už je várka připravená. "Samozřejmě přístroje změří všechno," dodal k tomu, "ale chuť piva je nezaměnitelná. A to musí stále dělat lidé."
Svou první várku piva uvařil Václav Berka před třiceti lety na letní brigádě v pivovaru. Jak se práce sládka od té doby změnila? "Za těch třicet let se dramaticky změnila technika, ale co je důležité - výrobní kroky, technologie, teplota, časy, všechny postupy, původní suroviny, to se vždy zachovávalo." Původní suroviny - těmi má Václav Berka na mysli vodu, slad a chmel. Přestože podle slov plzeňského sládka některé z jiných pivovarů do piva začínají přidávat i jiné přísady a získávají tak konkurenční náskok, Plzeňský pivovar touto cestou jít odmítá - ctění tradice kvality českého piva je pro něj stále na prvním místě.
Právě s kvalitou piva souvisejí i současné stesky některých českých milovníků piva, že se postupně snižuje jeho pitelnost. Kde leží příčina? Podle Václava Berky nižší pitelnost nesouvisí s tím, jak se piva vyrábějí, jako spíš s tím, co se s nimi děje na cestě z pivovaru až do sklenice hosta. "Platí staré přísloví, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá," shrnuje plzeňský sládek. Abychom tomu rozuměli správně - vrchní již pivo lepší neudělá, ale může ho pokazit.
Proto, aby špatných piv v českých sklenicích ubývalo, existuje takzvané Desatero dobrého výčepního. A jaký je dobrý výčepní? Václav Berka rozdíl mezi dobrým a špatných vrchním shrnuje takto: "Je třeba rozdělit výčepního, který si stoupne za pult a znuděně kouká, co se děje v hospodě, a výčepního, který si pohraje se sklenicí, krásně ji vyčistí, umí se postarat o trubky a zažertovat s hosty - zkrátka pivo prodat."
Mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne se Lucie Výborná Václava Berky zeptala například i na to, zda se pivu, které se nedrží tradičních výrobních postupů, dá stále ještě říkat tradiční. Nebo se již jedná spíše o takzvané "europivo"? A existuje vůbec něco jako "europivo"? Proč v posledních letech zažívají takový boom nejrůznější ovocná či barevná piva? A jak nahlíží plzeňský sládek na domácí přípravu tohoto tradičního českého nápoje?
Záznam celého rozhovoru s Václavem Berkou i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání zde...
Zdroj: Rozhlas.cz
[SABMiller] 16:54 [permalink] [comments: 3]
Zámek Lázeň se už rozpadá
[čtvrtek, 20. listopad 2008]
Plzeňský Prazdroj tvrdí, že do objektu investuje a chystá projekty na obnovu budov.
Prkny zatlučené dveře i okna, strhané záclony, podepřený polorozpadlý balkon, požární nádrž plná listí a žabince a všude kolem páska upozorňující na zákaz vstupu.
Taková je realita ještě nedávno slavného, dnes opuštěného, rozpadajícího se zámku Lázeň nedaleko Chudenic a přilehlých budov, které hlídá bezpečnostní agentura. Turisté, kteří sem přicházejí za lákadly, jako je třeba rozhledna Bolfánek či Americká zahrada, jsou stavem objektů zděšeni. Majitelem je Plzeňský Prazdroj.
„Situace se zámkem Lázeň v Chudenicích je velmi složitá a netěší nás. Vlastnictví je ale předmětem vleklého restitučního sporu mezi pivovarem a hrabětem Černínem, který se táhne více než jedenáct let,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. „Doufáme, že se celá situace už brzy vyřeší ve prospěch památky samotné, ale hlavně, ve prospěch občanů a obce Chudenice,“ myslí si Mareček.
Chudeničtí občané vzpomínají na slavné časy zámku Lázeň který sloužil nejen jako výletní restaurace, ale také jako hotel, konferenční sál i místo pro rekreaci.
„Je hodně smutné, že pivovar, který je takovým kolosem, nechá zchátrat a zdevastovat historické objekty způsobem, že se pomalu rozpadají. Chápu, že když není jisté, že Lázeň pivovaru zůstane, nechtějí zbytečně utrácet, ale mohli zachovat alespoň provoz restaurace a hotelu,“ říká jeden z chudenických občanů, který nechtěl být jmenován.
„Zámek byl uzavřen v lednu 2007. Důvodem bylo ukončení nájemního vztahu s nájemcem, který se choval nekorektně a dlouhodobě neplatil nájemné. Po ukončení smlouvy jsme zámek zazimovali a zajistili jeho nepřetržitou ostrahu. Původní zámecké zařízení není v objektu už od roku 1966. Agentura hlídá objekt, vybavení budov a pozemků, aby se zabránilo ničení či poškození,“ popisuje mluvčí pivovaru.
„Mám zkušenosti s provozem několika zařízení a rád bych na Lázeň opět vrátil život. Obnovil bych jak restauraci, hotel, tak i sportoviště a bazén v parku. Vedu jednání s pivovarem, ten ale váhá. V nádherném parku by byl úžasný prostor také pro golfové hřiště. Se zámkem bych měl velké plány,“ říká podnikatel František Mlnařík.
Plzeňský Prazdroj hledá nájemce, který by opět v zámku restauraci provozoval. Předběžně už má prý několik zájemců. Dle posudku statika je pronájem objektu za restauračními účely možný. Další úpravy či opravy budov by však podle tiskového mluvčího pivovaru byly závislé na jednání s nájemci, kteří by se museli na opravách nejspíše podílet.
„Není pravda že bychom se o areál nestarali. Park přiléhající k zámku je návštěvníkům přístupný. Letos v zimě jsme provedli práce na základě odborného dendrologického projektu pro obnovu parku. Také jsme provedli bezpečnostní řezy na 120 stromech. Vykácená místa jsou osazena novými stromky. Celkově jsme na údržbu parku věnovali včetně běžného provozu více než 800 tisíc korun. Podle odborného projektu na rekonstrukci a v součinnosti s památkáři jsme vypracovali projekt na rekonstrukci ovčína. Na příští rok plánujeme také práce na další hospodářské budově, konírně. V plánu je i čištění studny. Tyto práce si vyžádají více než 900 tisíc korun,“ kalkuluje Jiří Mareček. Vloni pivovar prý investoval do technické údržby zámku přibližně půl milionu korun.
„Naší snahou je provoz restaurace obnovit. Investice do kompletních rekonstrukcí zámku a budov však neplánujeme. Snažíme se objekty udržovat a provádět nejnutnější opravy,“ doplnil informace mluvčí.
Konec soudních sporů mezi Černíny a pivovarem je v nedohlednu a přístup pivovaru k památce, která do Chudenic lákala turisty z širokého okolí negativně hodnotí i starosta městyse Chudenice David Klíma.
Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza
Hlasování o nejoblíbenější hospody trhá rekordy
[úterý, 18. listopad 2008]
Spotřebitelské hlasování o nejoblíbenější hospodu, Pilsner Urquell Pub Guide 2009, jde do finále. Uzavřeno bude 30. listopadu 2008 a zaznamenává zvýšený zájem oproti loňsku. Zatímco loni se na www.pilsner-urquell.cz sešlo 77 000 hlasů, necelé dva týdny před uzávěrkou letošního ročníku je to už téměř 110 000 hlasů.
Hosté, zákazníci, štamgasti a milovníci piva, kteří se aktivně účastní hodnocení, mohou ještě stále získat každý týden až do konce listopadu pivní odměny od Pilsner Urquell. Stačí pouze ohodnotit pět hospod, odpovědět na otázku a být nejblíže ke správnému výsledku.
Představení zbrusu nové publikace Pilsner Urquell Pub Guide 2009, která všem milovníkům plzeňského piva prozradí kam na pivo v roce 2009, proběhne spolu se slavnostním vyhlášením výsledků 29. 1. 2009 v Praze.
Aktuálně tři nejlépe hodnocené hospody v kategorii „nejlepší pivo“:
1. U Zlatého Tygra , Praha 1
2. Pivnice U Hrocha, Praha 1
3. U Pinkasů, Praha 1
V databázi je 1060 provozoven čepujících Pilsner Urquell z celé České republiky, ovšem pouze 100 nejlépe hodnocených se dostane do knižního vydání. Na stránkách www.pilsner-urquell.cz v sekci Pub Guide je možné hodnotit všechny hospůdky i restaurace v pěti kategoriích. Hodnotí se kvalita piva, kuchyně, služeb, možnosti vyžití a prostředí. Dále lze prohlížet fotografie jednotlivých provozoven, zjistit GPS souřadnice nebo přidávat komentáře, přičemž nejvýstižnější příspěvky se objeví v tištěném průvodci. Z důvodu zájmu zahraničních návštěvníků českých hospůdek a restaurací bude Pilsner Urquell Pub Guide 2009 rozšířen také o anglické texty.
Pilsner Urquell Pub Guide přispívá k pozvednutí pivní kultury. Cílem projektu je umožnit hostům (nikoli odborníkům z oboru pivovarnictví) vytvořit si vlastního průvodce, ocenit kvalitní podniky a ukázat pravé bohatství hospod a restaurací s Pilsner Urquell. V loňském roce dosáhl nejvyššího hodnocení brněnský hostinec U Bláhovky.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
Český fenomén: Tankové pivo
[neděle, 16. listopad 2008]
Pivo je v České republice národním nápojem, Češi v jeho spotřebě dlouhodobě drží prim. A tak není divu, že si Česko vytvořilo v uchovávání piva vlastní fenomén, který se v takové míře a kvalitě nerozvinul nikde jinde na světě. Je jím tankové pivo, tj. pivo, které se před spotřebou v restauraci neuchovává v tradičních sudech, ale v mnohem větší nádobě nazývané tank.
Uchovávání piva v tancích pomáhá udržet jeho vysokou kvalitu. "To pivo se do nich čerpá do takového plastikového pytle, který je sterilní, takže je udržováno v absolutně sterilním prostředí, bez kontaktu se vzduchem a ti největší odborníci říkají, že pivo z těchto tanků je nejlepší," vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.
Výhoda číslo 2: Výčepní se nenaběhá
Kromě vyšší kvality s sebou tankové pivo přináší i další výhodu. Výčepní nemusí tak často narážet nový sud, což především v restauracích, které zlatavého moku vytočí více, představuje výraznou výhodu. Když se totiž v restauračním zařízení denně vytočí 10 hektolitrů piva, musel by personál dvacetkrát denně sejít do sklepa narazit nový sud. V případě, že dovoz sudů probíhá dvakrát týdně, musela by mít navíc restaurace místo cca na 70 sudů.
Tankové pivo je ryze český fenomén
Tankové pivo je českým fenoménem. Nikde jinde ve světě není tento způsob uchování piva tak propracovaný jako v České republice. "Já jsem to nikde ve světě neviděl," potvrdil Hlaváček.
Kdo by si ale myslel, že pivo čepované z tanku je v České republice novinkou posledních let, byl by zcela na omylu. "Má to dlouhou historii. Pivo se z tanků točilo již za socialismu, i když to bylo technicky nedokonalé," tvrdí Hlaváček. Největší boom zažily tzv. tankovny, tj. restaurace, kde se točí pivo z tanku, v letech 1996 až 1998.
Ve všech restauracích se tanků nikdy nedočkáme
I když je pivo čepované z tanků podle odborníků kvalitnější, jeho rozšíření do všech, nebo alespoň do většiny restaurací se nikdy nedočkáme. Protože se pivo do tanků čepuje nepasterizované, je třeba, aby restaurace dosahovala určité minimální výtoče, aby bylo možné nápoj včas spotřebovat. "My ty tanky dáváme do restaurací, kde je výtoč větší, kde se vytočí tak 4 nebo 5 hektolitrů denně," upřesnil Hlaváček.
Plzeňský Prazdroj a Gambrinus distribuují tankové pivo momentálně zhruba do 500 restaurací. Pozadu ale nezůstávají ani konkurenční pivovary. Využít této možnosti mohou například také zákazníci Starobrna, Pražských pivovarů či Královského pivovaru Krušovice.
Zdroj: ČT24.cz | Autor: Alžběta Musilová
[SABMiller] 11:58 [permalink] [comments: 1]
Vlastník Plzeňského Prazdroje zvýšil zisk o 28 procent
[čtvrtek, 13. listopad 2008]
Pivovarnický gigant SABMiller zvýšil v prvním finančním pololetí hrubý zisk o 28 procent na více než dvě miliardy dolarů (přes 40 miliard korun). Oznámila to ve čtvrtek firma, která v České republice vlastní Plzeňský Prazdroj. Dodala však, že zhoršující se stav světové ekonomiky oslabuje poptávku na řadě jejích trhů.
"Oslabení spotřebitelské poptávky v minulém roce představovalo náročný start do roku nového. Nicméně, jsme udrželi růst tržeb a prostřednictvím cen jsme zvýšili podíl na klíčových trzích," uvedl šéf SABMiller Graham Mackay."Tento výsledek dokazuje sílu našich značek a operačních schopností," dodal Mackay.
SABMiller je zatím největším pivovarem na světě
SABMiller je podle objemu prodeje největším pivovarem na světě. O své prvenství však přijde poté, co belgický pivovar InBev převezme amerického rivala Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Transakce, kterou tento týden schválili akcionáři společnosti Anheuser-Busch, by měla být dokončena ještě v letošním roce.
Tržby společnosti SABMiller v pololetí končícím v září stouply o čtyři procenta na 11,2 miliardy dolarů. Firma provozuje zhruba 140 pivovarů po celém světě a zaměstnává kolem 60 000 lidí.
Součástí skupiny SABMiller je největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj, jehož hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast. Na Slovensku SABMiller kontroluje pivovary Šariš a Topvar.
Zdroj: iHNed.cz | Autor: Pavlína Máčalová
[SABMiller] 11:55 [permalink] [comments: 2]
Pivo zdražuje, lidé si už zvykli
[pondělí, 3. listopad 2008]
Sychravý listopad přináší chmurnou zprávu pro pivaře. Plzeňský Prazdroj od soboty zvedl ceny všech produktů v průměru o čtyři procenta.
V praxi to vypadá tak, že hostinští budou nakupovat půllitr výčepního Gambrinusu o 80 haléřů dráž, za Prazdroj vytáhnou z peněženek dokonce o korunu navíc.
„Mně to už nějak moc nezajímá, teď už se pivo zdražuje pravidelně, není to žádná novinka. Takže ani nevím, jestli pivo bylo dražší nebo ne, když jsem si ho dával. Ta koruna na půllitr už nic neřeší,“ říká po sobotní návštěvě restaurace Jalta na Slovanech Pavel Hanzlík.
Hospodští tak nejspíš nebudou mít problém s prolomením magické dvacetikorunové hranice u "desítky" za půllitr a nakročením k 30korunové ceně za sklenici prazdrojského ležáku.
Provozovatel restaurací U Kostků, V Podlesí a U Havránka v Doubravce ceny upravuje již od pondělka. „Gambrinus bude stát od pondělí 20 korun, tedy o korunu navíc, u Prazdroje se cena zvyšuje ze 27 na 29 korun,“ reaguje na zvýšení cen pivovaru Viktor Starý.
Zdražuje se po roce
Přestože Prazdroj stojí už kolem 30 korun, víc kritiky se lepí stále na desítku Gambrinus.
„Prazdroj je pořád skvělá značka, i když si kvůli ceně člověk nemůže dát moc piv. Ale gambáč, to je něco jiného. Už dlouho nestojí za nic, a když se ještě zdraží, nevadí. Konečně se alespoň rozhoupu k tomu, abych přešel na jinou značku,“ vyhrožuje postarší chlapík z letenského Tunelu.
Zatímco někteří pivaři mají pocit, že kvalita jejich milované desítky šla dolů, pivovar tvrdí, že drží stále stejnou úroveň. O zavedení jiné značky uvažoval i provozovatel sokolovny na Nové Hospodě. „Docela jsem ale narazil, zákazníci pořád chtějí Gambrinus,“ říká Jarmil Uzel.
Plzeňský Prazdroj zdražuje pivo po roce, navýšení cen vysvětluje nárůstem vstupních surovin, hlavně chmelu a ječmene. Změna cen se týká i Radegastu, Velkopopovického Kozla, Mastera, Primuse, Klasika a Frisca.
Zdroj: Deník.cz | Autor: Evžen Zavadil | Foto: Vlastimil Leška
[SABMiller] 07:53 [permalink] [comments: 2]
Stará Pekárna v novém
[čtvrtek, 30. říjen 2008]
Stará Pekárna nově nabízí plzeňské pivo přímo z pivních tanků a destiláty z vagonků.
Brněnská hudební kavárna Stará Pekárna, známá například z přenosů České televize Blues ze Staré Pekárny, je vyhlášená výbornou hudbou a dobrým plzeňským pivem, které nově nabízí přímo z tanků. Interiér a technologie čepování piva ve Staré Pekárně prošly rekonstrukcí za více než 800 tisíc korun.
Ve Staré Pekárně hrají nebo hráli hudebníci jako Petr Váša, Jan Spálený, Michal Prokop, Honza Hrubý, Luboš Andršt, Radim Hladík, Pavol Hammel, Mňága a Žďorp, Jana Koubková, Peter Lipa a další, mnozí z nich pravidelně. Za devět let existence zde vystoupily například kapely jako -123 minut, Ivan Král, Radůza nebo Glen Hansard s Markétou Irglovou. Od roku 2002 tu navíc natáčí Česká televize Brno střídavě bluesový pořad Blues ze Staré Pekárny a alternativní folkově beatové Sólo pro... Celkem už televize odvysílala více než šedesát koncertů. "Při dobré hudbě plzeňské hostům chutná. Stará Pekárna má tedy dostatečnou výtoč, takže s vedoucím Tomášem Kytnarem můžeme nyní nabídnout hostům nepasterované pivo z tanků. V Brně už je to naše čtyřicátá tankovna," říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.
Čtyřicátá tankovna v Brně
Technologii tanků dodává Plzeňský Prazdroj do hospod s dostatečně velkou výtočí, aby si nepasterované pivo zachovalo nejlepší kvalitu. Stará Pekárna procházela v létě posouzením, zda je schopna naplnit technologicky požadovanou hranici. Ačkoli to bylo v době, kdy jsou lidé na dovolených a studenti mimo Brno, přesto se podařilo přísné limity splnit. Na přelomu léta a podzimu pak prošel interiér a především výčepní technika přestavbou v hodnotě přesahující 800 tisíc korun a Stará Pekárna je nyní čtyřicátou tankovnou s plzeňským pivem v Brně.
Rychlík z Vizovic na druhé koleji…
Výsledkem je nejen nabídka tankového nepasterovaného piva, které podle majitelů návštěvníci srovnávají s pivem v hospodě Bláhovka, která minulý rok vyhrála hodnocení Pilsner Urquell Pub Guide (TOP 100 nejoblíbenějších hospod), ale rovněž inovování tratě modelové železnice s rozchodem 45 mm po obvodu salonku. Souprava tažená lokomotivou jezdí nyní surrealistickou krajinou výtvarníka Tomáše Oprchala, zvanou Čtvero pivních období, a dováží hostům skleničky s objednanými destiláty.
V nejbližší době mohou návštěvníci posoudit chuť piva Pilsner Urquell například na koncertě skupiny LACO DECZIho a jeho americké CELULy N.Y. (3. 11. - natáčí ČT Brno), A.S.P.M. Jana Spáleného (18. 11.), nebo mohou oslavit příchod roku 2009 ve swingovém stylu 30. a 40. let pod taktovkou Mojmíra Bártka z orchestru Gustava Broma.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
Prazdroj má označení kvality, na desítku si pivaři stěžují
[čtvrtek, 16. říjen 2008]
Pivo Pilsner Urquell má i přes odlišný způsob výroby stejné vlastnosti jako před sto lety. Tvrdí to alespoň rozbor institutu Labor Veritas ze švýcarského Curychu.
„Nedávno jsme v pivovarském archivu nalezli knihu, v níž byly i výsledky měření hodnot našeho piva, které provedla jedna švýcarská chemická laboratoř v roce 1897. Řekli jsme si, že by bylo zajímavé porovnat kvalitu tehdejšího a dnešního piva,“ vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.
Zástupci pivovaru proto vyhledali nástupnický institut a požádali jej o prozkoumání vzorku zlatavého moku, který se vyrábí v plzeňském pivovaru dnes.
„Hodnoty se liší pouze o desetiny procent, což je při výrobě piva běžná odchylka,“ pokračuje Jurina. Pivovar tak získal doklad, kterým se může bránit proti nařčení, že ukončením tradiční výroby se změnila kvalita jeho nejvýznamnějšího produktu. „I když se mění stroje na výrobu, pivo zůstává pořád stejné,“ doplňuje s tím, že využívání nejmodernějších technických prostředků bylo filozofií pivovaru od jeho vzniku.
Mnohem více si ale pivaři stěžují na další produkt pivovaru, kterým je Gambrinus. „Už to není, co bývalo. Určitě do toho přidávají nějakou chemii. Ještě tak před pěti lety jsem byl spokojený. Teď už ne,“ svěřuje se student Radek. K tomu se připojuje i Plzeňan Martin Vyskočil. „Dříve jsem pil jenom gambrinuskou desítku, ale teď si dám raději Svijany, nebo Koutské. Chutnají mi a jsou levnější,“ říká.
A co si o tom myslí zástupci pivovaru? „Samozřejmě, že jsme takové stížnosti zaznamenali. Není to ale o tom, že by se snížila kvalita Gambrinusu. Ta je neustále stejná. Kontroly jsou přísné. Kvalita menších pivovarů ale v poslední době rapidně vzrostla,“ domnívá se Jurina. Odmítá, že by pivo bylo nějak chemicky ošetřené. „To u nás v žádném případě nehrozí. Máme odsouhlaseno, že prostředky, jako je například stabilizátor pěny, používat nebudeme,“ ujišťuje Jurina.
V západočeské metropoli už nějakou dobu neplatí, že by v místních hospodách byly k dostání pouze piva z místního pivovarského gigantu. „Lidé teď prahnou po různých druzích piv. U nás jsou k dostání hned tři. Gambrinus sice ve výtoči pořád vede, ale ostatní se mu přibližují,“ říká provozovatel jedné z plzeňských restaurací.
Příznivci piv z Prazdroje si budou muset od listopadu připlatit. Pivovar totiž plánuje zdražení v průměru o čtyři procenta.
Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl
[SABMiller] 08:24 [permalink] [comments: 1]
Karla IV. zastínil obří lahváč
[úterý, 14. říjen 2008]
Turisté i domorodci mají nyní v historickém centru hlavního města novou atrakci - reklamní plachtu s obří lahví piva Pilsner Urquell.
I když je reklamních ploch v Praze tisíce, tento gigantický "lahváč" upoutal na Křižovnickém náměstí pozornost obyvatel. Svou velikostí a barevností totiž zastínil takové pražské skvosty, jakými jsou například Staroměstská mostecká věž, kostel svatého Františka i socha Karla IV.
Sám vladař působí před poutačem jen jako figurka. Reklamní plachta je natažena přes celou budovu kláštera křižovníků s červenou hvězdou. Uprostřed ní je na potisku veliký gotický výklenek, a v něm se tyčí pivní lahev s obrácenou zátkou, která vypadá jako královská koruna. Pod celým výjevem je pak napsáno velkými písmeny PILSNER I.
„Je to šílené. Základní památky přece nemůžeme zaprodat sponzoringu. Opravdu nedokážu pochopit důvody, které by ospravedlňovaly takové užití reklamy,“ komentoval včera mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Žádný zákon ale porušen není. Jakákoliv vyhláška nebo předpis, které by takové užití reklamy regulovaly, v Praze totiž neexistuje. „Řešili jsme to a já jsem tam posílal kontrolu. Ta plachta ale jen zakrývá lešení, pod kterým probíhají opravy. A z té reklamy se část té rekonstrukce bude financovat, což je podle nás v pořádku,“ uvedl radní pro kulturu a cestovní ruch Milan Richter.
Zdroj: Strategie.cz
Pilsner Urquell Pub Guide 2009 jde do finále
[čtvrtek, 9. říjen 2008]
Kam zajít na pivo v roce 2009 se budou moci rozhodnout všichni příznivci oblíbených hospůdek podle druhého vydání průvodce po hospodách a restauracích Pilsner Urquell Pub Guide 2009. Knižní vydání vzniká na základě celoročního internetového hlasování hostů a milovníků plzeňského piva na stránkách www.pilsner-urqell.cz. Hlasování pro novou publikaci končí 30. listopadu 2008.
V databázi je 1060 provozoven čepujících Pilsner Urquell z celé České republiky, ovšem pouze 100 nejlépe hodnocených se dostane do knižního vydání. Na stránkách www.pilsner-urquell.cz v sekci Pub Guide je možné hodnotit všechny hospůdky i restaurace v pěti kategoriích. Hodnotí se kvalita piva, kuchyně, služeb, možnosti vyžití a prostředí. Dále lze prohlížet fotografie jednotlivých provozoven, zjistit GPS souřadnice nebo přidávat komentáře, přičemž nejvýstižnější příspěvky se objeví v tištěném průvodci. Z důvodu zájmu zahraničních návštěvníků českých hospůdek a restaurací bude Pilsner Urquell Pub Guide 2009 rozšířen také o anglické texty.
Pilsner Urquell Pub Guide přispívá k pozvednutí pivní kultury. Cílem projektu je umožnit hostům (nikoli odborníkům z oboru pivovarnictví) vytvořit si vlastního průvodce, ocenit kvalitní podniky a ukázat pravé bohatství hospod a restaurací s Pilsner Urquell. Loňské vydání bylo sestaveno na základě 77 000 spotřebitelských hlasů, nejvyššího hodnocení dosáhl brněnský hostinec U Bláhovky.
Tento průvodce dobře doplňuje obdobné gastronomické projekty. Dokazuje to i spolupráce s Pavlem Maurerem, uznávaným odborníkem na gastronomii a vydavatelem každoroční publikace Maurerův výběr Grand Restaurant. „Knižní průvodce zaměřený na pivo až do loňského roku na trhu chyběl,“ říká Pavel Maurer, a dodává: „Jsem přesvědčen, že přehled TOP 100 hospod uvedených v publikaci Pilsner Urquell Pub Guide 2009 bude zárukou vysoké úrovně kvality čepovaného piva. Vždyť si je vybrali hosté sami.“
Hosté, zákazníci, štamgasti a milovníci piva, kteří se zúčastní internetového hlasování během října a listopadu, mají šanci získat pivní odměnu. Stačí pouze ohodnotit pět hospod, odpovědět na tipovací otázku a být nejblíže ke správnému výsledku. Slavnostní vyhlášení výsledků hlasování a křest publikace se uskuteční v lednu 2009 v Praze.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
Šestnáct výčepních bude bojovat o titul mistra světa
[úterý, 30. září 2008]
Mistři výčepní reprezentující šestnáct zemí celého světa se utkají tento týden v Praze a Plzni o titul mistra světa v čepování piva Pilsner Urquell! Soutěžící budou muset projít náročnými teoretickými a praktickými zkouškami v čepování piva. Poprvé v historii soutěže se finále přesunulo z New Yorku do Česka.
Na Staroměstském náměstí vyroste futuristický kulový pavilón a pódium. Na něm bude moci sledovat výkony soutěžících i veřejnost. Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne v rámci galavečera na Pražském hradě. Soutěž je již tradičně organizována na vysoké společenské úrovni, která dokládá význam značky Pilsner Urquell pro společnost SABMiller. Výčepní z šestnácti zemí se na tři dny stanou celebritami, o jejichž pohodlí a o regulérnost soutěže se stará početný mezinárodní tým.
"Mezinárodní soutěž o titul Pilsner Urquell Master Bartender získává po celém světě stále větší renomé. Zatímco v roce 2006 se do ní přihlásilo 272 výčepních, v loňském roce to bylo již tisíc a v tomto ročníku soutěžilo přes 1500 výčepních ze 16 zemí. Finále soutěže se poprvé uskuteční v České republice a to v Plzni a v Praze. Rád bych tímto pozval všechny příznivce piva a jeho správného čepování a servírování, aby se přišli podívat ve středu odpoledne na exhibici výčepních na Staroměstském náměstí," uvádí Mike Short, generální ředitel společnosti plzeňský Prazdroj.
Vinod Giri, mezinárodní manažer značky Pilsner Urquell řekl k soutěži: "Program Pilsner Urquell Master Bartender je výbornou příležitostí pro výčepní i jejich hospody. V uplynulých třech letech jsme hledali a odměňovali výčepní z celého světa, kteří nejen vytočí hodně piva, ale mají pro Pilsner Urquell i stejné zaujetí, obětavost a hrdost, jaké měli sládci a zaměstnanci pivovaru za uplynulých více než 165 let historie tohoto piva." Vítěz letošního ročníku získá vedle prestižního ocenění i VIP cestu do New Yorku, kde se podělí o své znalosti a postupy s výčepními z newyorských hospod, kde je Pilsner Urquell na čepu.
Seznam účastníků Pilsner Urquell Master Bartender Award:
Václav Vanya – Česká republika
Mia Pesonen - Finsko
Alexander Bäckman - Švédsko
Alexander French - Dánsko
Arsenia Kaloudi – Řecko
Offer Bulka - Izrael
Birger Dedecker - Belgie
Antonio Hernández – Španělsko
Valentyna Lukyanov – Rakousko
Susanna Güntert – Německo
Dymitry Lukyanov – Bělorusko
Julien Caccia – Itálie
Dmitry Muchkin – Rusko
Lubomír Gavalier – Slovensko
Moses Brhlovu – JAR
Danny Walker – Velká Británie
Vítěz českého kola - utekl z domova, bydlel ve squatu a dnes je nejlepším výčepním
Ve stručnosti by se život Václava Vanyi dal shrnout do následující věty: Propadal ve škole, utekl z domova, prožil bouřlivé mládí, ztratil se v New Yorku a poté žil pět let ve squatu v Haagu.
Osud jej nakonec dovedl zpět do České republiky. Vrátil se k rodičům a s tátou otevřel v Kadani na severu Čech hospodu. Restaurace U Věžičky, stojící nedaleko františkánského kláštera v Kadani, je součásti franchisingového řetězce originálních švejkovských restaurantů. U piva z rukou nejlepšího českého výčepního plzeňského piva si můžete pochutnat na specialitách české kuchyně.
Václav začínal úplně od nuly, ale podařilo se mu propracovat až na špičku. Nasbíral mnoho zkušeností, aby se stal tento rok nejlepším výčepním v České republice.
Svoje mistrovství získává kritickým pozorováním kolegů a každodenní praxí za výčepem. Jeho rekordem je vyčepování 10 hl piva Pilsner Urquell na kadaňském festivalu.
Mezi jeho největší záliby patří poslech muziky. Miluje skupinu U2. Rád sleduje sport a fandí všem českým národním týmům.
Program soutěže
Úterý, 30. září
19.30 - slavnostní zahájení soutěže v pražském hotelu Josef
Středa, 1. října
8.00 - 16.30 - teoretická a praktická část soutěže v čepování, individuální rozhovory s porotou, Plzeňský pivovar, Plzeň
Čtvrtek, 2. října
14.00 - 16.00 - čepování piva na Staroměstském náměstí v Praze - otevřeno pro média a veřejnost
19.30 - galavečeře a slavnostní vyhlášení vítězů na Pražském hradě
Předešlí vítězové Pilsner Urquell Master Bartender:
2006 - Cebo Magutshwa, JAR (na druhém místě se umístil Lukáš Svoboda)
2007 - Erik Jonsson, Norsko (Jan Koreis se umístil v první desítce)
Rozhodčí soutěže
Václav Berka - Starší obchodní sládek Pilsner Urquell, Plzeňský Prazdroj, a. s.
V pivovarnictví od roku 1980 (od počátku Pilsner Urquell)
Člen Asociace plzeňských sládků a České chemické společnosti
Autor mnoha publikací o pivovarnictví
Ryan Johnson - americký obchodní sládek, Divize mezinárodních značek pivovaru Miller
15 let se doma věnuje vaření piva, destilaci a výrobě vín
Člen americké asociace homebrewingu
Pivovarník a konzultant mnoha minipivovarů a restauračních pivovarů
Asistoval při plánování a výstavbě mnoha pivovarnických systémů a pivních receptů
Alastair Gilmour - britský autor píšící o pivu
Oceněn cenami Britského sdružení autorů píšících o pivu - Autor roku (ve čtyřech kategoriích) a Glenfiddich Food & Drink Awards - Regionální autor roku 2004 a 2007
Píše o národních a mezinárodních kuchyních a nápojích, přispěl do knih The Eyewitness Guide to World Beer (2007) a The Beer Book (2008)
Členem odborné poroty při mnoha pivních soutěžích
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
Gambrinus otevírá novou generaci Fotbalových hospod
[čtvrtek, 18. září 2008]
V Hradci Králové proběhlo 17. září oficiální otevření první z nové generace Fotbalových hospod. Vše nejlepší popřáli restauraci Na rozcestí jak tvůrci konceptu Fotbalových hospod, tak fotbalová legenda Antonín Panenka. Originální vzhled restaurace navrhla společně s profesionálním architektem agentura Rust2. Koncept Fotbalových hospod není zaměřen pouze na fotbalové fanoušky, ale má přilákat i nové zákazníky, kteří kladou důraz na kvalitu piva a prostředí, ve kterém si ho dopřejí. Tuto hospodu poznáte už na první pohled podle speciálního erbu, který bude hlavním grafickým prvkem celého konceptu.
Projekt nové generace Fotbalových hospod má oslovit široké spektrum konzumentů piva Gambrinus a nabídnout jim tak vedle kvalitního piva i pozitivní dojem z prostředí hospody. "Rozhodně nechceme pouze inovovat původní koncept Fotbalových hospod z roku 2001. Jde o zcela nový projekt, k jehož přípravě jsme přizvali profesionální agenturu, která se postarala o jeho originální design. Věříme, že se nám podaří vytvořit místa, kde se budou cítit spotřebitelé našeho piva dobře," říká o projektu jeho spoluautor Jan Pořízek, (Merchandising Specialist, Plzeňský Prazdroj). V blízké době Gambrinus plánuje otevřít další hospody tohoto typu po celé republice.
Moderní design i originální erb
Po vzoru britských fotbalových klubů vznikl i speciální erb, který bude charakteristický pro každou Fotbalovou hospodu. Útulný, jednotný vzhled hospod navrhlo na základě moderního design konceptu agentury Rust2 architektonické studio base point. Každá restaurace, kterou čeká rekonstrukce na Fotbalovou hospodu, projde výraznou změnou interiéru. Nová malba, dekorace na stěnách, originální podlaha či nábytek zaujme návštěvníka hned na první pohled.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
[SABMiller] 20:51 [permalink] [comments: 2]
Prazdroj investuje 250 milionů do nových vysokozdvižných vozíků
[čtvrtek, 18. září 2008]
Plzeňský Prazdroj uzavřel výběrové řízení k jednomu z největších letošních kontraktů na celém českém trhu s manipulační technikou. Vítězná společnost Phoenix - Zeppelin dodá Prazdroji během pěti let 130 vysokozdvižných vozíků značky Hyster pro manipulaci s pivem a obalovým materiálem. Unikátní typy s nosností sedm tun zkrátí dobu nakládky hotového piva na polovinu.
Přibližně osmdesát elektrických vozíků o nosnosti tři tuny a výškou zdvihu přes čtyři metry je vybaveno přídavným zařízením pro manipulaci se dvěma plnými paletami. Elektrický pohon manipulačních vozíků využívá Prazdroj s dobrými zkušenostmi již čtyři roky. Mezi jeho výhody patří nižší náklady na pohonné hmoty a údržbu. Nižší hladina hluku a nulové emise přispívají k dobrému pracovnímu prostředí a pozitivně ovlivňují i životní prostředí.
Raritou v nápojářském průmyslu budou tři desítky vozíků s nosností sedm tun s LPG pohonem. Tento typ uveze až čtyři palety s pivem, takže zaplní přesně šířku kamionu a šetří čas i provozní náklady. Do kloubového kamionu naloží 36 palet za téměř poloviční dobu než dvoupaletový vozík. Oproti obdobným strojům této nosnosti je vozík Hyster o jeden metr kratší a řidič tak má více prostoru pro manipulaci se strojem. Zjednodušená nakládka také zvyšuje bezpečnost ve skladech. "Nový způsob manipulace se čtyřmi paletami a elektrický pohon u menších strojů jsou dva základní stavební kameny nové koncepce logistiky v našem pivovaru. Systém nakládky je stejný pro všechny naše pivovary i obchodně distribuční centra," říká David Jelínek, manažer rozvoje logistiky v Plzeňském Prazdroji.
Manipulační flotila Plzeňského Prazdroje čítá celkem 180 kusů, nyní dochází k pravidelné obměně po zhruba pěti letech. Flotila ročně zmanipuluje 6,4 milionu paletových jednotek s pivem a k tomu asi pět milionů palet s obaly, takže celkem přemístí asi dvanáct mililonů paletových jednotek o celkové hmotnosti zhruba sedm milionů tun včetně obalů. Za rok flotila najezdí asi 400 000 km, to je jako by desetkrát objela po rovníku zeměkouli. Obdobným vozíkům se obvykle v závodech říká ještěrky, ale není vyloučeno, že v pivovarském prostředí dostanou vozíky Hyster díky hravé češtině novou přezdívku hysterky.
Zdroj a foto: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová
V 516 tankovnách se prodá 10% čepovaného piva Plzeňského Prazdroje
[pátek, 8. srpen 2008]
V posledních dvou měsících zřídil Prazdroj 16 nových tankoven
Obliba tankového piva roste. Za posledních pět let se spotřeba piva z tanků zvýšila o více než pětinu, přičemž letošní průměrná měsíční výtoč tankového piva je nejvyšší v historii. Objem čepovaného piva představuje přibližně deset procent všeho piva Plzeňského Prazdroje, které se v hospodách a restauracích v ČR vypije. Pivo všech značek Plzeňského Prazdroje je dostupné ve více než pěti stech tankovnách po celé republice.
Spotřeba piva nejvíc roste v letních měsících a to se týká i piva z tanku. Letošní červen byl z tohoto pohledu rekordním, ještě nikdy nevypili čeští pivaři v jednom měsíci tolik tankového piva. Celkový objem prodeje v tankovnách Prazdroje dosáhl 31 tisíc hl., tedy 6,2 milionu piv značek Gambrinus, Pilsner Urquell, Radegast a Velkopopovický Kozel.
Od roku 1995, kdy byla v plzeňské pivnici U Korbele představena první "tankovna" dnešního typu, se počet hospod s tankovým pivem stále zvyšuje. Tankové pivo Plzeňského Prazdroje v současnosti čepuje 516 provozoven, největší zastoupení má značka Gambrinus (cca 370 míst).
Péče o kvalitu a zároveň obrovský zájem o pivo z tanku motivoval Plzeňský Prazdroj k zavedení i menších, 5 hl nádob. Ty zpřístupnily tento způsob skladování a čepování piva i provozovnám s relativně menší výtočí. Přesto musí provozovna být schopna tanky vyčepovat cca do týdne nebo do tří dnů po naražení. Proto jsou pro jiné hospody vhodnější klasické KEG sudy. Ty Prazdroj nabízí provozovatelům restaurací ve velikostech 50, 30 a 15 litrů. Důležité je, aby čepované pivo bylo vždy čerstvé, a to právě malé soudky s obsahem třiceti piv zaručí i u provozů, kde pivo není hlavním nápojem.
Desetihektolitrové nádoby má 80 % tankových provozoven. Zbývající pětina tankoven je vybavena tanky o objemu 5 hl. Provozovny se také liší počtem tanků. Asi jedna pětina má pouze tři tanky, ale převážná většina hospod, skoro tři stovky, má 4 tanky. "Zajímavostí je, že asi padesát provozoven v republice zvládne "utáhnout" i šest tanků. Raritou je Plzeňský dvůr v Brně s deseti tanky," říká Tomáš Doležal, vedoucí tankového hospodářství Plzeňského Prazdroje.
Zřízení tankovny instaluje vlastním nákladem Plzeňský Prazdroj. Nerezové tanky musí být umístěny ve speciální chlazené místnosti, kde teplota nepřesáhne 8°C.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje