Není lehké zastavit předvánoční shon a toto období si vychutnat. Zkuste si přesto najít chvíli na posezení s přáteli. Plzeňský Prazdroj pro Vás v tomto období připravil dárek. Vyberte si svou oblíbenou restauraci na www.pivomaster.cz a vychutnejte si pivní speciály Master. Na výběr máte polotmavou 13° a tmavou 18° variantu. V období od 4. do 31. prosince získáte za dva objednané Mastery originální pivní podtácek Master z pravé kůže.

Ke stylovému pivu originální doplněk

„Rozhodli jsme se právě v období svátků potěšit všechny pivní gurmány, a tak vznikl nápad s podtácky z pravé kůže. Jsme přesvědčeni, že se tato akce hodí právě v období obdarovávání jeden druhého, které může probíhat například u dobrého piva,“ uvádí Radka Jurásková, Junior Brand Manager značky Master. „Ke stylovému pivu patří také originální doplněk, který může nyní získat každý, kdo si zakoupí dva pivní speciály Master,“ dodává Radka Jurásková.

Tip pro vás

Seznam provozoven, kde vánoční akce proběhne, naleznou zájemci na internetových stránkách www.pivomaster.cz. Oba druhy piva Master jsou v České republice distribuovány v 15litrových sudech. Podávají se v elegantních sklenicích na stopce o obsahu 0,4 l.

Známe je?

MASTER polotmavý je 13° speciální pivo vyvážené chuti s jemnou karamelovou hořkostí a barvou, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství plzeňských sládků s tajemným uměním neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, nejlepší světlý slad s karamelem pak jemně karamelovou chuť a tmavší barvu. Obsah alkoholu: 5,2 % obj.

MASTER tmavý je překvapivě lehké 18° speciální pivo plné karamelové chuti s vyšší hořkostí, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství našich sládků a tajemné umění neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, směs nejlepšího světlého a barevného sladu s karamelem pak plnou karamelovou chuť a tmavou barvu. Obsah alkoholu: 7,3 % obj.

Zdroj: Fresh In.cz

Medzi Šarišanmi a Topoľčancami to poriadne vrie! Východniari vracajú ostrý úder Topoľčancom. Tvrdia, že topoľčianske pivo im vraj nikdy nechutilo!

Sťahovanie pivovaru Topvar z Topoľčian na východ Slovenska Západoslovákov tak pobúrilo, až sa pred pár dňami vyjadrili, že si ich obľúbené pivo uvarené v Šariši už nikdy nekúpia. Východniari im dnes ostrý úder vracajú. Tvrdia, že je im to jedno, navyše Topvar im vraj nikdy nechutil!

Výroku primátora Topoľčian Petra Baláža, že on si Topvar uvarený v Šariši nikdy nekúpi, neprikladajú Šarišania veľkú vážnosť. „Je to jeho problém! Tu sa toto pivo aj tak nikdy nepilo. Dokonca tu ani nikomu nechutí,“ svorne tvrdia východniari. Pridáva sa k nim aj Ľubo Majdák (50): „Čudoval by som sa, keby Topvar v našom regióne niekto kupoval. Tu žijú zarytí lokálpatrioti a navyše sú zvyknutí na svoj Šariš!“ Slová šarišských štamgastov potvrdzuje aj jeden z majiteľov miestnej krčmy. „Prednedávnom som sa od dodávateľov dal nahovoriť, aby som ponúkal aspoň fľaškový Topvar. No ležal mi tu mesiac a žiadny som nepredal,“ sťažuje sa nemenovaný predajca.

Primátor Veľkého Šariša Róbert Oros však také silné slová ako ľudia v jeho regióne nevolí. Tvrdí totiž, že veľa nechýbalo a všetko sa mohlo skončiť opačne. „Majitelia pivovaru mali podmienku, že v našom meste nesmie vyrásť plánovaná spaľovňa odpadov. Ak by tu vznikla, Šariš by sa sťahoval do Topoľčian. Poslanci ju teda stopli,“ vraví primátor. Majiteľov Topvaru vraj navyše presvedčil aj fakt, že do šarišskej prevádzky nedávno nainštalovali linku na výrobu piva v plechovkách.

Zdroj: Čas.sk

Rekordní počet hlasů se zatím sešel ve společném projektu Deníku a značky Pilsner Urquell

Již 146 tisíc hodnocení, tedy o 12 tisíc více než v celém minulém ročníku, zatím odevzdali lidé restauracím zahrnutým do unikátního projektu, ve kterém sestavují průvodce po nejlepších hospodách s plzeňským pivem sami jejich návštěvníci.

Do tištěné publikace Pilsner Urquell Pub Guide, která bude představena v lednu příštího roku, se dostane prvních 100 hospod s nejlepším hodnocením. Šanci proniknout mezi ně mají i restaurace ze středočeského kraje. Nejlepší hodnocení z celé republiky je v tuto chvíli 3,85 a nejvyšší hodnocení za náš kraj dosahuje 3,82, které má benešovská restaurace U černého koně.

„Nejčastěji lidé hlasují přes web v úterý a ve čtvrtek kolem deváté ráno, kdy hodnotí předchozí večer, a poté mezi 14 a 15. hodinou, kdy doznívají bezprostřední zkušenosti z oběda. Osvědčilo se nám hlasování pomocí sms, které je více bezprostřední a hlasy přichází v časech, kdy lidé chodí do hospod,“ říká Karel Kraus, brand manažer značky Pilsner Urquell.

Oznámkovat kvalitu jídla, piva a dalších služeb na adrese www.denik.cz/pubguide je možné až do 30. listopadu, takže ještě můžete podpořit svou oblíbenou restauraci a postrčit ji výše k první stovce.

Zdroj: Benešovský deník.cz

V dnešní moderní době úbývá prostor pro tradiční hodnoty, a tak podvědomě hledáme své kořeny. V české historii je jen několik značek, které se mohou chlubit proslulostí a nepřetržitou kontinuitou.

Slavnostní otevření Pilsner Urquell Original Restaurantu Kulaťák bylo završeno slavnostním přípitkem a předáním symbolického dárku. Starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka předal zástupcům provozovatele minci z roku 1842 na kopii historického půdorysu architektonického řešení Vítězného náměstí.

„Pilsner Urquell vyrábíme v Plzni již od roku 1842. Zatímco mince z tohoto roku již neplatí a nemá původní hodnotu, pivo, které bylo v tomto roce poprvé uvařeno, si svoji hodnotu uchovalo, ba zvýšilo, vaří se dosud a vařit bude i nadále dle původních receptur a z tradičních surovin. V tom spočívá tajemství úspěchu a trvalé hodnoty plzeňského ležáku,“ vysvětluje Václav Berka symboliku artefaktu, který bude zdobit nový Pilsner Urquell Original Restaurant Kulaťák a dodává: „Je fascinující si představit všechny ty změny, kterými si česká společnost prošla, co vše se od roku 1842 změnilo a naopak jak málo toho ve své kvalitě obstálo, co bylo již ve své době jedinečné a geniální a nebylo třeba měnit, ale naopak pečlivě uchovávat v původní kvalitě.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Další, v pořadí již 18. Pilsner Urquell Original Restaurant v ČR a jubilejní 10. v Praze byl slavnostně otevřen v Dejvicích na Vítězném náměstí. Dejvický Kulaťák se dočkal jedinečného místa, kde se scházejí lidé k přátelskému posezení. Vedle plzeňského ležáku provozovatelé slibují vrcholné gastronomické zážitky.

Dnes byl v Praze po rozsáhlých interiérových úpravách slavnostně otevřen další z řady Pilsner Urquell Original Restaurantů, v pořadí již osmnáctý, tentokrát s doplňujícím názvem Kulaťák. Samotný název zcela jednoznačně umísťuje nový restaurant do Dejvic na Vítězné náměstí, kterému se mezi Pražany kvůli jeho jedinečnému kruhovému půdorysu neřekne jinak než Kulaťák.

Přirozené centrum významné pražské čtvrti vzniklo v plánech ve 20. letech minulého století jako moderní oblast s významnými budovami a institucemi včetně Ministerstva obrany či areálu ČVUT.

Na náměstí se sbíhají radiální osy hlavních ulic a přirozeně tak vzniká centrum Dejvic. Výstavba projektu nebyla zcela realizována a torzo podkovovitého náměstí čeká na dokončení dodnes. „Kulaťák“ se však záhy stal nejživějším místem setkávání v širokém okolí. Atmosféru zde dotváří honosné neoklasicistní budovy vycházející z architektury wagneriánské tradice Vídeňské akademie. Kulaťáku však vždy chyběla význačnější restaurace. Vždyť i v místě nového Pilsner Urquell Original Restaurantu byly dosud pouze úřady či banky.

„Rozhodli jsme se využít potenciálu značky Pilsner Urquell a k jedinečnému plzeňskému ležáku přidat i skvělou gastronomii,“ říkají provozovatelé restaurace a dodávají: „Mezi našimi hosty najdete diplomaty z okolních ambasád, vojáky, úředníky nebo studenty techniky, přátele či náhodné kolemjdoucí, jejichž život je s ‚Kulaťákem‘ nerozlučně spjat.“

Podle sdělení provozovatelů bude Pilsner Urquell Original Restaurant Kulaťák opravdovým gastronomickým centrem Dejvic. Složení týmu kuchařů s šéfkuchařem v čele je ale zahaleno neproniknutelným mlčením jako tajemným oparem. Je na každém z nás, aby se přesvědčil o kvalitách kuchyně sám.

Kapacita Pilsner Urquell Original Restaurantu Kulaťák na Vítězném náměstí je 130 osob, na čepu najdete vedle ležáku Pilsner Urquell i tmavého Velkopopovického Kozla či nealkoholické pivo Birell. Bohatý jídelní lístek nabízí tradiční česká jídla, pivní pochutiny, ale i vybrané pokrmy moderní gastronomie. Vše z nejlepších surovin. Otevřeno je denně od 11.00 do 24.00

Originální koncept Plzeňského Prazdroje, a. s., se opírá o marketingový potenciál značky

Pilsner Urquell a unikátní, jednotný interiér restaurací.

Dominantním jednotícím prvkem je typický výčep s měděným krytem (replikou víka pivovarské varné pánve) přímo naproti vchodu. Dřevěný stylový nábytek, kazetové obložení stěn, interiérové doplňky a originální výčepní stojany vytvářejí jedinečné prostředí. Atraktivní jsou také výtvarné prvky. Výzdoba interiéru je tvořena zápůjčkami originálů a kopií exponátů z Pivovarského muzea Plzeň. Nechybí obrazy, dobové fotografie, certifikáty, reklamní cedule, dobové reálie

a artefakty, které podtrhují bohatou tradici vaření piva v Čechách a proslulost značky Pilsner Urquell.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Marketing Pilsner Urquell využívá na webu a na Facebooku nový nástroj – aplikaci Pojď na pivo, která umožňuje lidem sjednávat srazy a setkání. O úspěchy Čechů z různých oblastí od vynálezů, přes sport a kulturu až k rekordům a kuriozitám se pak opírá nová on-line komunikace značky nazvaná České úspěchy.

Chcete jít s přáteli na pivo, zahrát si fotbálek, uspořádat oslavu narozenin nebo jakýkoli jiný společenský sraz? Usnadnit by to měla internetová aplikace Pojď na pivo, ve které navrhnete termíny, odešlete je přátelům a aplikace najde nejvhodnější datum a doporučí místa setkání – samozřejmě taková, kde se točí dobrá „Plzeň“. Aplikace běží na webu a na Facebooku.

Facebook aplikaci ve svém marketingu využil pivovar již dříve, s úspěchem se setkala zejména zábavná aplikace „Pošli plzničku“. Ta slouží k přeposílání virtuálního osvěžení. Během pěti měsíců provozu ji použilo již 636 494 uživatelů.

Na webu Pilsner Urquell a v sociálních sítích Facebook a Twitter byl spuštěn také projekt České úspěchy, kde systematicky vzniká obsah promující tuto typicky českou značku piva.

Přípravu obsahu zajišťuje bloger, který se věnuje vyhledávání zajímavých zpráv souvisejících s úspěchy Čechů a České republiky v různých oblastech.

Obě řešení připravila internetová agentura SYMBIO.

Zdroj: iDirekt.cz

Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s., údajne uvažuje o ukončení výroby piva v Topoľčanoch. TASR to potvrdil zdroj, ktorý si neželá byť menovaný. Vedenie spoločnosti túto informáciu nepotvrdilo, ale ani nevyvrátilo.

"Naša spoločnosť v rámci štandardných interných procesov pravidelne spracováva detailné analýzy a na ich základe pripravuje firemnú stratégiu. Žiaľ, situácia na slovenskom pivnom trhu nie je v posledných rokoch jednoduchá, čo môže do budúcna ovplyvniť aj naše podnikanie. V tomto momente je však ťažké presne špecifikovať vplyv nepriaznivej situácie na trhu na našu spoločnosť v budúcnosti," uviedla v stanovisku firmy manažérka pre vzťahy s verejnosťou Drahomíra Mandíková. Hromadné prepúšťanie zamestnancov firma na Úrade práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch nenahlásila, čo potvrdil René Schmizing z úradu práce.

Pivovar Topvar bol založený v roku 1957, sladovňu sprevádzkovali v roku 1960. Prvú várku piva uvaril pivovar v roku 1964. V januári 2007 sa spoločnosť Topvar, a. s., zlúčila s Pivovarom Šariš, a. s., a vznikla firma Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších svetových pivovarníckych spoločností SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a. s., zamestnávajú na Slovensku vyše 900 pracovníkov.

V marci tohto roka vedenie spoločnosti informovalo, že hospodárske výsledky Pivovarov Topvar kopírujú výsledky celého odvetvia. V minulom roku predali slovenské pivovary 3,56 milióna hektolitrov piva, čo je najmenej od roku 2002. Medziročný pokles predstavoval 3,4 %. Podiel Topvaru na trhu predstavuje približne jednu tretinu. "Vlani sme zaznamenali zhruba päť- až šesťpercentný pokles predaja. V januári tohto roka sme zaplakali a nielen my. Spotreba naďalej klesá. Kríza vplýva na ľudí aj z psychologického hľadiska, obmedzujú výdavky," uviedla v tom čase Mandíková.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: TASR

Gambrinus 11° Excelent dnes slaví první výročí svého uvedení na český trh. Za pouhý rok své existence se stal důležitým hráčem na poli českých „jedenáctek“ a v prémiovém segmentu lahvových a čepovaných 11° piv obsadil dokonce příčku nejvyšší. Významně tak Gambrinus 11° Excelent přispívá k vzrůstající oblibě a stoupajícímu trendu 11° piv v České republice, které tvoří již 11% podíl na českém pivním trhu.

„Trend konzumace 11° piv v České republice nepopiratelně stoupá, o čemž svědčí i rozšiřující se nabídka tohoto vícestupňového piva napříč značkami. Gambrinus 11° Excelent již dnes tvoří zásadní podíl v prémiovém segmentu, očekáváme, že jeho obliba bude i nadále vzrůstat,“ uvedl Jiří Rákosník, brand manažer značky Gambrinus.

Za tajemstvím úspěchu Gambrinus 11° Excelent stojí především unikátní plná chuť a intenzivní chmelová vůně, které jsou dány přídavkem karamelového sladu a především unikátním dávkováním chmele. Díky těmto přednostem obsadil Gambrinus 11° Excelent během několika prvních měsíců své existence na trhu i zlatou příčku v soutěži Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2009 v kategorii pivo. Neméně důležitý je zisk oprávnění používat chráněné zeměpisné označení České pivo.

Gambrinus 11° Excelent

Typ kvašení: spodní

Chuť: bohatá a plná chuť s výrazným chmelovým aroma

Stupňovitost: 11,3° (tj. 11,3 % zkvasitelného extraktu v původní mladině)

Obsah alkoholu: 4,7 % obj.

Balení: Láhve 0,5 l, (přepravky a multipacky á 8 ks), KEG sudy 50 a 30 l

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Gambrinus odstartoval v pondělí 2. listopadu novou kampaň s názvem „Vezmi kámoše do EGypta“. Promo, které volně navazuje na předešlý úspěšný koncept „Vezmi kámoše na baráG“, potrvá do 30. listopadu 2009 a je zaměřené na off-trade.

Pro účast v soutěži stačí zaslat formou sms nebo přes webové rozhraní 10 kódů ze soutěžních lahví Gambrinus. Každý den vyhrává první 1000. řádně doručená soutěžní zpráva týdenní letecký zájezd do Egypta pro výherce a tři jeho kamarády, každá 50. zpráva vyhrává termotašku na přepravku piv Gambrinus a každá 20. zpráva vyhrává 5l soudek piva Gambrinus Světlý. V posledních dvou případech vždy do vyčerpání denního limitu výher. Celkem vyšle Gambrinus na týdenní pobyt all inclusive v egyptské Hurghadě 120 osob, rozdá 1000 termotašek a 5000 soudků Gambrinus.

Kampaň, kterou zajišťuje opět agentura Draft Prague, bude komunikována v místě prodeje na etiketách lahví Gambrinus, multibaleních Gambrinus a POS materiálech, dále v rozhlase a na microsite http://www.gambrinus.cz/vezmi-kamose-do-egypta/.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) udělila nejoblíbenějšímu českému pivu Gambrinus oprávnění používat chráněné zeměpisné označení České pivo. Certifikaci předcházely důkladné audity a kontroly použitých surovin, způsobu výroby i hotového výrobku dle přísných kritérií, a to přímo ve výrobě - v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a v Nošovicích.

„Zisk certifikovaného oprávnění užívat chráněné zeměpisné označení České pivo je bezesporu potvrzením, že pivovar Gambrinus, díky využití moderních pivovarských zařízení ve spojení s tradiční recepturou, vaří vysoce kvalitní pivo. Zároveň je označení České pivo velkým zahraničním úspěchem českého pivovarnictví a věřím, že přispěje k zachování českého pivního fenoménu v jeho tradičním pojetí,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

České pivo je podle odborníků jedinečné, a to jak díky používání vysoce kvalitních surovin pocházejících z přesně vymezených oblastí, tak i díky klasické technologii výroby. Pro tuzemské pivo je proti jiným pivům charakteristický vyšší podíl nezkvašeného extraktu, větší množství polyfenolů, vyšší pH, výraznější barva, chuť, vůně, hořkost i říz. Gambrinus je typický představitel českého piva plzeňského typu. Vaří se klasickým dvojrmutovým způsobem z čistě přírodních surovin. Vyznačuje se zlatavější barvou, jemnou, neulpívající hořkostí a typickým příjemným dozvukem sladové chuti, která podtrhuje plnost tohoto piva.

Termín „České pivo“ je oficiálním chráněným zeměpisným označením (CHZO), které je zapsáno u Evropské komise na základě žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven. Systém ochrany názvů zemědělských a potravinářských výrobků zavedla Evropská unie v roce 1993 s cílem ochránit výrobce před konkurencí produkující plagiáty a spotřebitele před nežádoucím klamáním. Chráněná označení zároveň slouží i jako propagace kvality.

Inspektoři SZPI prověřovali doklady o původu surovin a jakostní parametry surovin, kontrolovali průběh výroby (např. složení sypání a chmelení, teplota a čas rmutování, záznamy o chmelovaru, záznamy o použitých kvasnicích, teplota kvašení atd.), v laboratorním prostředí analyzovali parametry výroby mladiny (zákal, extrakt, hořkost, dosažitelné prokvašení) i hotového výrobku (alkohol, extrakt, barva, hořkost, PH atd.).

Podmínky pro užívání označení České pivo jsou:

• místo výroby: v pivovaru na území České republiky

• místo původu a složení základních surovin (včetně procentuálních obsahových specifikací): slad (ze schválených odrůd ječmene), chmel (z oblastí Žatecko, Úštěcko, Tršicko, odrůd Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Premiant), voda (z místních zdrojů specifické tvrdosti), kvasinky (pivovarské kvasnice pro spodní kvašení piva)

• klasický způsob výroby piva dle specifikace – tj. dekokční jedno až třírmutový proces rmutování, scezování, chmelovar. Po dokončení chmelovaru proběhne zchlazení na zákvasnou teplotu, provzdušnění a jsou přidány pivovarské kvasnice. Kvašení musí probíhat dvoufázově. Po dokončení druhé fáze kvašení je pivo zfiltrováno a stáčeno. Lze vyrábět i nefiltrovaná piva

• kvalitativní ukazatele konečných produktů

Osvědčení České pivo udělila SZPI i dalším značkám ze tří domácích pivovarů z portfolia Plzeňského Prazdroje, a.s. – tj. Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel a Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V posledních letech stále častěji sleduji názory odborníků i laiků na naše piva. Málokdy mám potřebu k nim něco říct, ale blogový příspěvek Daniela Köppla, kde se nelichotivě dotýká nejslavnější značky českého piva, prvního spodně kvašeného ležáku Pilsner Urquell, mě zaujal svou zarputilostí i nelogičností. Na názor má jistě každý právo, neměl by ale stát na hliněných nohou. Prazdroj a "pád značky" či "skomírající kvalita"? To chce silné argumenty. A ty pan Köppl nabízí. Hodnotí naše reklamní kampaně jako marketingový odborník. Zmiňuje například tu s Kašparem. Reklamu, kterou Prazdroj nikdy nenatočil. Že by to byla jiná firma, například petrolejářská? Prý kopírujeme reklamy konkurenční značky, a ještě špatně. Podívejte se sami, nabízí pan Köppl hned dvě ukázky na přehrání. I jako laik tam poznám, že kromě historického stylu tyto reklamy nic společného nemají. Navíc úroveň a originalitu kampaní Prazdroje oceňuje laická i odborná veřejnost. Reklama s Bedřichem Smetanou dostala šest ocenění na významných reklamních soutěžích. Trofeje získaly i Laurin a Klement, olympijské spoty Curling, Synchronizované plavání nebo jedna z posledních s Emilem Zátopkem. Jako sládek se ještě vrátím k té kvalitě piva. Pilsner Urquell je zcela výjimečné pivo. Jako jediné české pivo se vaří jedinečným postupem s trojím rmutováním. Podle autentických laboratorních rozborů má už 112 let stejné složení a chuť. V pivovaru dodržujeme důsledně tradiční receptury a postupy. Jsem rád, že v tomto ohledu se doba nemění. Samozřejmě - inovujeme lahve, etikety, vizuály - podstatou je ale pivo, a to zůstává stejné a neměnné. Asi také proto jeho obliba roste a více než dvě třetiny konzumentů jsou v průzkumech s "plzní" spokojeni. Podíl pravidelných a loajálních spotřebitelů je opět podle průzkumů nejvyšší ze všech českých pivních značek. A dlouhodobě se ještě zvyšuje. Luxusní značky jsou prý definovány nikoliv cenou, ale hlavně příběhem, který za nimi stojí. To je dobře, protože příběh, který stojí za plzeňským pivem a značkou Pilsner Urquell již více než 167 let, je pravdivý a máme k němu v Plzni mnoho hmatatelných důkazů. Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje

Zdroj: HN iHNed.cz Autor: Václav Berka

Bývaly časy, kdy byl Plzeňský Prazdroj klasickou luxusní značkou. Byly to hezké doby, zvláště pro marketing, protože jakkoliv dělal boty, tak ani on nemohl ohrozit tak silnou značku. Dnes je však luxus definovaný jinak a Plzeňský Prazdroj je jen klasickou vyprázdněnou značkou, která těží ze své bývalé slávy. Jedním z důvodů jeho pádu je, podle mého názoru, vedle skomírající kvality i absence vhledu do spotřebitelů a dlouhodobá marketingová bezradnost (důkaz je v doposavad živené kampani slavných Čechů, která ale je však jen špatnou kopií slavné reklamní série Stelly Artois). Minulý týden oznámila tato značka zdražení. Zdůvodnila ho inflací a daněmi. A aby nevypadali manažeři tak hloupě, tak také dodali, že se jim podařilo optimalizovat (snížit) náklady od svých dodavatelů.Udělat tento krok v době, kdy Prazdroj ztrácí svojí pozici na trhu, v době ekonomické recese a ještě ho pořádně nezdůvodnit nelze ohodnotit jinak, než jako lajdáctví.Každopádně iluze lidí z Prazdroje, že tak silná značka to jistě ustojí je obdivuhodné.

Luxusní značky dnes totiž nejsou definovány cenou, ale hlavně příběhem, který za nimi stojí (proto tak frčí lokální piva jako jsou Svijany nebo třeba Krakonoš). To dnes chápou již skoro všichni, kromě lidí v Prazdroji. Dobrou zprávou však pro ně je to, že jim to ještě chvíli půjde. Dokonce i přes jejich rozhořčení, že v Čechách meziročně klesá spotřeba piva (a nemohou za to zdaleka jen chybějící turisti). Ale musím uznat, že v jednom jsou tam v Plzni důslední. Krize nekrize, chovají se stále stejně. Nedospěle.

Zdroj: Blog iHNed.cz | Autor: Daniel Köppl

Druhá najväčšia pivovarnícka spoločnosť na svete, britský SABMiller, v prvom polroku zaznamenala pokles predaja piva o 1 %, pričom k väčšiemu prepadu nedošlo iba vďaka dvojcifernému rastu v Číne. Londýnska spoločnosť vo štvrtok vo vyhlásení uviedla, že v prvom polroku pokles nastal v Európe, Latinskej Amerike, Južnej Afrike a USA, ale zmiernil ho rast v Číne na úrovni 12 %.

V Latinskej Amerike SABMiller zaznamenal pokles o 1 %, v Európe o 6 % a v Južnej Afrike o 3 %, ale v Ázii došlo k rastu na úrovni 9 % hlavne vďaka Číne. V USA SABMiller maloobchodníkom predal o 1 % piva menej.

Pivovarnícka skupiny SABMiller prevádzkuje na Slovensku pivovar Topvar v Topoľčanoch aj pivovar Šariš vo Veľkom Šariši.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk

Do funkce generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti Plzeňský Prazdroj byl jmenován Doug Brodman s účinností od 16. listopadu tohoto roku. Doug Brodman nahradí ve funkci Mika Shorta, který po úspěšném 4,5letém působení v čele Plzeňského Prazdroje odešel k 30. září do londýnské centrály společnosti SABMiller.

Doug Brodman pochází ze Spojených států amerických. V pivovarském světě pracuje dvacet osm let. V roce 1999 nastoupil do společnosti Miller Brewing Company, která působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller.

Od roku 2006 vedl Doug nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas. Ještě předtím zastával funkci Senior Vice Prezidenta pro obchod a distribuci ve společnosti Miller Brewing Company.

Doug Brodman vystudoval management na Universitě St. John's v americkém New Yorku, kde také získal titul MBA na universitě Hofstra.

Doug Brodman je ženatý a spolu s chotí Terry a dcerou Jennifer se přestěhuje do České republiky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Workshop s názvem Udržitelný vývoj byl věnován na evropské konferenci FERMA FORUM 2009 Rusku a České republice. Workshopu se zúčastnil i Petr Holeček, risk manažer z Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj a.s. je členem mezinárodní skupiny SABMiller plc., druhé největší světové pivovarnické společnosti. Vlajkovou lodí mezinárodního portfolia skupiny je značka Pilsner Urquell.

SABMiller patří s 265 milióny hektolitrů piva mezi největší pivovarnické společnosti na světě. Podniká v 60 zemích na světě a na trh dodává 200 různých druhů nápojů. Kromě Evropy působí i v Americe, Africe, Číně, Indii, Asii i Rusku. Mimo piva dodává na trh i nealkoholické nápoje. Takže logicky byl celý příspěvek jen a jen „o tekutinách“.

V České republice patří mezi značky piva, které se vyrábí „doma“ Plzeňský Prazdroj, Velkopopovický Kozel a Radegast. Ten vzniká v moderním pivovaru na Moravě.

„V České republice konzumujeme nejvíce piva na světě. Ročně to je 171 litrů na osobu, včetně batolat,“ zahájil přednášku Petr Holeček. "Naším národním sportem je pití piva v hospůdkách,“ konstatoval Holeček. Pozice piva na českém trhu je proto velmi silná. Podrobnější pohled na výrobu oblíbeného nápoje ale naznačuje také rizika, spojená s jeho výrobou.

Identifikace rizik

„Vidíme tři úrovně rizik“, naznačil Petr Holeček, přičemž řekl, že jde o rizika strategická, taktická a provozní. „Jako dlouhodobá strategická rizika jsme identifikovali kromě možného zákazu pití alkoholu také nedostatek vody (to platí zejména v případě Afriky), vliv globálního oteplování, problémy se zásobováním řetězců, nebezpečí zhoršení image společnosti, dodržování lidských práv a mnohá další,“ shrnul Holeček. Dodal, že vliv předvídatelných rizik lze zmírnit tím, že jim je nutné předcházet.

„Může to být právě naše firma, která využije možná rizika dlouhodobě ve svůj prospěch,“ zdůraznil Holeček, "ovšem takový postup je třeba uplatňovat na všech úrovních řízení".

Životní prostředí

Snahou je používat při výrobě co nejméně vody. Spotřebu vody se podařilo snížit z 4,23 hektolitru na jeden vyrobený hl na pouhých 3,5 hektolitru. Do roku 2020 je v plánu rovněž snížit emise, ovlivňující úbytek skleníkových plynů, na polovinu.

„Velkou pozornost věnujeme recyklaci. V lahvích se dodává polovina naší výroby. 90 % lahví je znova použito a 99 % odpadu je využito nebo recyklováno. A to je velmi pozitivní výsledek, když navíc uvážíme, že firma navíc investovala 66 miliónů korun do udržitelného rozvoje“ uzavřel Holeček.

Dodejme, že energie, kterou společnost používá při výrobě, pochází ze dvou procent ze „zelených“ zdrojů. V plánu je pro příští rok využít odpad na výrobu elektrické energiepomocí tak zvané kogenerační jednotky.

Zdroj: O pojištění.cz | Autorka: Dagmar Šístková |Kráceno

Jako připomínku proslulosti Plzně v pivním světě uvařili plzeňští sládci „olympijskou“ várku piva Pilsner Urquell pro ZOH 2010 ve Vancouveru během oslav 167. narozenin značky. Za české olympioniky u várky asistoval hokejový reprezentant Martin Straka.

Jako partner českého olympijského týmu je Pilsner Urquell již celou řadu let jednou z neodmyslitelných součástí života olympioniků i jejich fanoušků během olympijských her. Várku plzeňského ležáku, která se bude konzumovat během Zimních olympijských her 2010 v kanadském Vancouveru, uvařili v plzeňském pivovaru 6. října pod dozorem olympijského hokejisty Martina Straky.

„Bylo zajímavé dívat se sládkům pod ruce zrovna v době, kdy se plzeňské pivo před 167 lety narodilo. Každopádně dnes šlo všechno dobře a pro jistotu ještě pivo z olympijské várky ochutnám, než sudy vyrazí do Kanady,“ říká hokejista Martin Straka. „Zatímco na předchozí zimní olympiádě v Turíně se vypilo asi 80 sudů Pilsner Urquell, do Vancouveru pošleme 120 sudů a zhruba 200 kartonů plechovek. Předpokládáme větší spotřebu než minule, protože Olympijský dům bude větší a také je v Kanadě poměrně silná česká komunita, která bude pravděpodobně dům navštěvovat,“ říká Karel Kraus, brand manažer značky Pilsner Urquell.

Izotermický kontejner s olympijským pivem se vydá na cestu z Plzně v druhé polovině listopadu, nejprve do Hamburku a poté lodí do Vancouveru. Poveze i spoustu vybavení potřebného pro správné načepování plzeňského piva včetně výčepní technologie a dalších nezbytných náležitostí (skleničky, podtácky, ubrusy atd.).

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Mezinárodní finále čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender o nejlepšího výčepního ovládl Dán Rasmus Kobbersmed z Kodaně. Našemu reprezentantovi, Vítu Voznicovi z ostravské restaurace Slezska PUOR, se ve velké konkurenci ani pro tento ročník nepodařilo zajistit České republice vítězství, skončil těsně na čtvrtém místě.

První část mezinárodního finále se uskutečnila 30. září 2009 v areálu Plzeňského Prazdroje. Zde si nejlepší výčepní ze 17 zemí světa poměřili své teoretické znalosti o historii a výrobě piva Pilsner Urquell. Následoval přesun do Berlína, kde se soutěžící postavili za výčep. Měřítka poroty byla vzhledem k již čtvrtému ročníku soutěže velice přísná. „Nestačilo jen dokonale načepovat pivo Pilsner Urquell. Výčepní museli být zároveň i charismatickými „showmany“, kteří dokáží naservírované pivo i dobře „prodat“. Tato kritéria dokonale splňoval vítěz Rasmus Kobbersmed,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, a.s.

3 nejlepší výčepní světa:

1. místo Rasmus Kobbersmed, Dánsko

2. místo Ivan Šimonovič, Slovensko

3. místo Maria Abrams, Německo

Absolutní vítěz soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 si kromě titulu nejlepšího výčepního světa odnesl i poukaz na cestu kolem světa pro 2 osoby, trofej a certifikát.

Do čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender bylo zapojeno 17 zemí a celkem tedy přes 4 000 výčepních. V České republice se přihlásilo 352 českých výčepních. Nejprve tu proběhla internetová kvalifikace a tři regionální kola, ze kterých vzešlo 15 finalistů. Následoval mystery shopping (utajený nákup) v provozovnách postupujících výčepních, a nakonec národní finále, z něhož vyšel reprezentant pro ČR.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na začátku října startuje finále hlasování o konečné pořadí hospod a restaurací v prestižním průvodci Pilsner Urquell Pub Guide. Nově je možné hlasovat nejen přes internet, ale i pomocí mobilního telefonu. Návod na hlasování je ve všech zúčastněných hospodách a hosté tak mohou na místě oznámkovat kvalitu piva, jídla, ale i obsluhy a dalších služeb. Top 100 hospod dostane prostor v tištěném průvodci, který bude představen v lednu 2010.

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již třetím rokem jako komplexní hodnocení hospod. Nabízí lidem výběr těch nejoblíbenějších restaurací po celém Česku. Až dosud fungovalo hlasování pouze přes internet, nově přibyla možnost odevzdat svůj hlas i pomocí mobilního telefonu. Přímo z restaurace tak mohou hosté ohodnotit kvalitu piva, jídla i dalších poskytovaných služeb.

Pilsner Urquell Pub Guide si za tři roky získal velkou oblibu návštěvníků hospod a restaurací. „Rozhodli jsme se rozšířit možnost hlasování o odevzdání hlasu prostřednictvím SMS. Slibujeme si od toho zapojení ještě většího počtu lidí, získání dalších hlasů a bezprostřednější hodnocení kvality hospod. Jsme si jisti, že pokud se host rozhodne navštívit některou z provozoven uvedenou v Pilsner Urquell Pub Guide, bude spokojen jak s kvalitou piva, jídla i obsluhy,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell a dodává: „Bezprostřední hlasování pomocí mobilního telefonu ještě více motivuje i samotné hospodské, aby se co nejlépe starali o pivo, prostředí a servis a pomáhá nám tak pozvednout celkovou kvalitu a úroveň gastro provozoven.“

Pilsner Urquell Pub Guide je unikátní způsob hodnocení. Na rozdíl od jiných průvodců, kde posuzují restaurace odborníci, tento sestavují skuteční konzumenti a návštěvníci restaurací podle své spokojenosti a svých preferencí. Sto nejoblíbenějších hospod k 30. 11. bude zařazeno do tištěné publikace Pilsner Urquell Pub Guide, který se představí na slavnostním křtu v lednu 2010.

Způsob hlasování

Hlasovat je možné prostřednictvím SMS nebo na www.pilsner-urquell.cz. Zde se taky nacházejí přesné informace jak hlasovat.

O průvodci Pilsner Urquell Pub Guide

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již potřetí. Do hlasování jsou zařazené restaurace, kde je pivo Pilsner Urquell čepováno jako hlavní značka. Smyslem průvodce je nabídnout ucelený přehled o hospodách a restauracích z celé České republiky, o kterých sami zákazníci rozhodli, že jsou nejoblíbenější. Celkové hodnocení se skládá z kvality piva, služeb, prostředí, kuchyně a doprovodného vyžití (šipky, kulečník atd.).

Tištěný průvodce pro rok 2010 vyjde v lednu v nákladu 15 000 kusů. Distribuce letošního vydání zájemcům probíhá zdarma po splnění požadavků na stránce www.pilsner-urquell.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vítězové národních kol ze 17 zemí soutěžili ve středu v Plzeňském Prazdroji v první části světového finále o titul Mistr výčepní (Master Bartneder). Druhá část soutěže a vyhlášení výsledků bude ve čtvrtek v Berlíně, informoval agenturu Mediafax mluvčí soutěže Zdeněk Hůrka.

"Soutěžící rozlosovaní do tří skupin museli v Plzni absolvovat písemné testy, kde odpovídali na otázky z pivovarnictví a gastronomie. Následoval patnáctiminutový rozhovor se členy komise, kteří pokládali dotazy opět ze zmíněných dvou oblastí," řekl Hůrka. Vrcholem bylo potom čepování soutěžního piva.

Ve čtvrtek bude soutěž pokračovat v Berlíně hlavní disciplínou, při které soutěžící předvedou své umění za pípou. Českou republiku reprezentuje výčepní Vít Voznica z Ostravy.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš

Dříve se plavil na jaderné ponorce, teď téměř pět let „kormidloval“ Plzeňský Prazdroj. A možná se díky němu naučí pít plzeňské pivo i golfové eso Tiger Woods. Včera však Mike Short ze své funkce odešel.

Při prvním setkání působí jako pravý anglický gentleman. Příjemný, ale trochu nudný. Ovšem jen do chvíle, než začne Mike Short, dnes už bývalý šéf Plzeňského Prazdroje, rozebírat věci, které ho baví.

Několik let jste byl důstojníkem na jaderné ponorce britského Královského námořnictva. To je neobvyklé povolání. Říkal jste, že vás to i bavilo. Proč pak přišla náhlá změna a začal jste dělat něco jiného?

Mám rád dobrodružství a změny.

Nenarážel jste na poznámky typu: Ty to přece nebudeš umět.

Často jsem si to říkal sám! Jenže v každé nové situaci se rychle naučíte to, co potřebujete vědět. Není v životě nic zajímavějšího než získávat nové zkušenosti. Svět kolem nás se mění tak rychle, že nezbývá než se přizpůsobit.

S kolegy na ponorce jste se do moře museli ponořit i na několik týdnů. Projevuje se život ve stísněném prostoru následně na psychice člověka?

Většina lidí tomu nevěří, ale na ponorce se pracuje velmi tvrdě. Měli jsme směny - čtyři hodiny práce, osm hodin odpočinku, jenže pořád dokola. Žádný volný víkend. Bylo tam hodně drilu, mnoho cvičení, naprosté soustředění, neustálé ověřování techniky. Navíc jsem nesl zodpovědnost za svůj tým. Pracoval jsem tam jako inženýr, pamatuji si, že když jsem do ní poprvé vlezl, viděl jsem jen les malých trubek. Přes všechnu přípravu jsem se v tom lese vůbec nedokázal orientovat. Ale rychle jsem se to naučil.

Jaderná ponorka, to je, předpokládám, velké vojenské tajemství.

Velmi utajená jsou místa, kde ponorky takzvaně parkují. A určitě se nesmí hovořit o žádných akcích, pokud by se na nich ponorka podílela.

Jsem suchozemec a práce na ponorce se mi vždy jevila jako nudná.

Kdepak. Jste ve velkém vypětí. Vliv to má hlavně na vaši fyzičku, protože tělo funguje na základě denního a nočního světla. Na ponorce musíte vypínat a zapínat světlo, abyste mohl kontrolovat rytmus těla, jinak byste byl zcela dezorientovaný.

Má to ještě dnes vliv na vaši psychiku?

Pamatuji si všechno, co se tam odehrávalo, ale vliv už to nemá.

Pracoval jste za svůj život v několika velmi rozdílných zemích. Nebudu se teď ptát na konkrétní státy a podnikání v nich, ale na jejich obyvatele. Co se vám vybaví, když řeknu Brit?

Silná orientace na sociální postavení, hlídá si, v jaké společenské třídě se ocitá. Soustředí se na rodinu. Dává si často pozor na to, co říká.

Jihoafričan?

Přátelský. Mnoho národů, kultur a jazyků. Zvyk stýkat se a pracovat s lidmi, kteří mají velmi rozdílné zázemí.

Kanaďan?

Dívá se na televizi. Říkali mi, že rádi porážejí stromy a loví medvědy, ale spíše se dívají na televizi.

Maďar?

Konzervativní. Uzavřený.

Čech?

Vzdoruje změnám. Trochu žije v minulosti. Ale kompetentní a chytrý.

Proč si myslíte, že žijeme částečně v minulosti a bráníme se změnám?

Protože vaše minulost byla velmi traumatická, s mnoha zásadními změnami pro život. Omezovalo to rozvoj lidí. Bylo zde hodně strachu. Člověk se pak upíná k tomu, co zná, má obavu z nového.

Je to pro nás pořád limitující při prosazování se ve světě?

Naštěstí se to rychle mění. Ovšem Česká republika nemá jasnou vizi, jakým směrem se bude ubírat za deset patnáct let. To je chyba.

Jak se podle vás liší byznys v jednotlivých státech?

Existují tu velké rozdíly. Když jsem dostudoval, tak jsem v Anglii svému šéfovi říkal pane, všichni nosili kravaty, bylo to velmi formální. Pracoval jsem v koncernu Rolls-Royce na leteckých motorech. Byli tam dva kolegové, jeden Angličan, druhý Američan. Ten první tam dělal 15 let, a znal naprosto perfektně motor, ale pouze svoji část. Američan pracoval na motoru sice jen šest měsíců, ale měl přehled o všech jeho částech. V Británii se důsledně dodržovala neměnná hierarchie ve firmě, v USA se stěhovali lidi po firmě, aby získali víc zkušeností. Pak jsem se přestěhoval do Kanady a všechno bylo uvolněnější. Je to už sice 30 let, ale šéfovi jsme říkali Bobe.

V Jižní Africe jste strávil skoro dvacet let. Tam panuje jaký systém?

Naštěstí spíše ten americký. Vyhovuje mi víc, když jsou ve firmě bližší vztahy, nebudu říkat rovnou rodinné, ale ze zkušenosti vím, že při velké formálnosti se některé problémy řeší složitě.

Než přejdeme k Čechům a pití piva, myslíte si, že jeden z nejslavnějších sportovců světa, americký golfista Tiger Woods, už někdy ochutnal Plzeňský Prazdroj?

Napíšu mu e-mail a zeptám se ho (směje se). Nevím, zda už plzeňské pivo zkusil. Také by mě to zajímalo.

Narážím na to, že Plzeňský Prazdroj je od letošního roku partnerem golfového British Open, a to je jediný turnaj v Evropě, na kterém Tiger Woods tradičně hraje.

Vím, že na to narážíte. Rozhodli jsme se proniknout víc na britský trh a k tomu slouží i jeden z nejprestižnějších golfových turnajů na světě, kterým British Open je.

Téměř pět let jste vedl největší pivovarnickou skupinu v Česku. Slyšel jste o jedné z nejslavnějších knih české literatury Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška?

Slyšel. Švejk je významná literární postava Čechů i celé střední Evropy.

Ve Švejkovi se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. To se tradovalo v bývalém Československu i desetiletí po vydání Haškovy knihy. Přitom vlády občas zdražily, ale nepadly. Je vůbec možné, aby kvůli pivu někde padla vláda?

Podobný příklad neznám. A dnes je to už spíše věc výše daně. Ale vaše vláda dělala dobrou práci, když chránila pivovarnický průmysl, který je pro zemi důležitý. To je obrana i před antialkoholovou lobby, která je v Evropské unii poměrně silná.

Antialkoholová lobby?

V Česku, podobně jako antitabáková lobby, není tak silná. Ale v Severní Americe, v západní Evropě, například ve Francii, má velký vliv.

U nás se říká, že pivo je svým způsobem náš chleba. Tak možná je to tím. Dokonce jedno starší přísloví praví, že kde je pivovar, tam není třeba pekaře.

Právě to se mi na České republice líbilo. Pivo je součástí vaší kultury. Na mnoha místech světa se to naopak s kritikou alkoholu přehání a některé organizace jsou papežštější než papež.

Ve Francii existuje kultura pití vína, v Japonsku pití čaje, v Česku je tedy podle vás určitá kultura pití piva?

Jistě! Tady patří pití piva po staletí i k určitým rodinným hodnotám a je zajímavé, že přitom je u většiny lidí hladina nadměrné konzumace alkoholu poměrně nízká. Doufejme, že to tak zůstane.

Češi jsou první v pití piva na osobu na celém světě. Nezavání to alkoholismem?

Alkoholismem? Ne. Pijete poměrně málo tvrdého alkoholu. U mnoha jiných národů se pije daleko méně piva a více právě tvrdého alkoholu. Já si dám pivo téměř každý večer a vůbec si nemyslím, že jsem alkoholik.

Ale je velmi složité "vnutit" jiným národům české pivní tradice. Například v Anglii se pije pivo bez pěny, v Číně zase většinou z lahví, které mají obsah sedm decilitrů. To je jiná kultura pití.

Jenže tradice a moderní vlny se už dávno v celém světě prolínají. Jasně, že místní pivo má například v Británii svoje pevné místo, ale moderní styly piva se prosazují stále více. A tím moderním pro Angličany může být například tradiční české pivo, třeba Pilsner Urquell.

Jak přimět člověka v jiné zemi, aby pil jinak a něco jiného?

Musíte je to prostě postupně naučit. U starších lidí je to skutečně složité, se změnami návyků se má začít kolem dvaceti let. Moje dcera mi posílá z Anglie fotky lidí, jak pijí plzeňské pivo, a chce mi tím ukázat, jak moc je i tam populární.

S dcerou jste mi nahrál, protože v minulosti vůbec nebylo běžné, aby v restauraci seděly u stolu jen ženy a pily pivo. Dnes je to obvyklý obrázek zejména u mladších žen. Všiml jste si toho?

Pivo je spíše "mužská záležitost", patří ke vztahům mužů i s okřídlenou větou: Jdeme na jedno? Chování a postavení žen se však v evropských společnostech podstatně změnilo, v minulosti například tolik nechodily samy ven. A pivo se tak stalo součástí i jejich schůzek.

Musí české pivo, pokud se chce prosadit ve světě, ustoupit ze svých tradic?

Kupovali jsme po světě místní pivovary a s nimi vlastně i jejich zákazníky. Nejdříve se pracuje s nimi a až pak se tam dováží české pivo. Důležité je hledat skuliny na trhu.

Jak prodávat něco, co má být pořád stejné? Pořád stejně dobré, neměnné. Nemyslíte si, že je to trochu proti smyslu moderní reklamy, která se snaží nabízet hlavně novinky?

Každá značka balancuje mezi svou tradicí a tím, aby vypadala čerstvě, moderně. V Česku je pivo součástí kulturního dědictví, proto vystupují v reklamách známí lidé, ikony, které pivo znají a pili ho. Tradice je skutečně důležitá, musíme ji připomínat, proto je na ní založena naše reklama.

Spisovatel Bohumil Hrabal řekl: "Pokrok je dobrej na to, aby lidi byli lidi, ale na chleba, máslo a pivo je pokrok učiněnej mor, to se na tohle musí jít s technikou sakra pomalu." Jdete na to tedy pomalu a opatrně?

Bylo by to proti firmě samotné, kdyby nectila staré receptury výroby. Ty musí zůstat! Když první sládek Josef Groll uvařil v Plzni v roce 1842 premiérovou várku, chtěl dosáhnout určité kvality a chutě. Jenže používal velmi jednoduché vybavení. Bylo proto mimořádně obtížné zopakovat stejný výsledek. S pomocí moderní techniky se však dá dodržet vždy naprosto stejný postup, jak to pan Groll zamýšlel. Takže pokrok je v tomto případě dobrý, kdybych měl oponovat Bohumilu Hrabalovi.

Jenže ječný slad, chmel i voda se mohou někdy lišit. Jak pak dosáhnete stejného výsledku?

Existuje sice moderní technika, ale záleží na umu plzeňských sládků, aby dosáhli pokaždé stejného výsledku. A v tom jsou Češi opravdoví pivařští mistři.

Takže jak říkám, je to sice staré, ale pořád nové.

Ano. Je to podobné, jako když vaše babička pekla v kachlové troubě bábovku a vy ji pečete v moderní digitální. Pokud máte dobrý recept a dodržíte postup, daleko snazším způsobem dosáhnete požadovaného výsledku.

Pamatuji si, že když jsem byl mladý, tak pivo vydrželo jen pár dní, pak se už nedalo pít. Dnes jsou to týdny i měsíce a bývá stejné. Netrpí jeho ošetřováním jeho kvalita? Myslím tím možné chemické úpravy.

Ne. Pivo je skutečně nejlepší poté, co se dokvasí. Pak nastává fáze, kdy je nutné pomocí dobré stáčecí techniky ochránit jeho kvalitu. Nesmí se k němu dostat vzdušný kyslík či sluneční záření. Nemůžete vozit pivo přes půl světa a neudržet jeho stejnou kvalitu. Doba vašeho mládí, kdy se vám zkazilo ve sklepě hospody za pár dní, je pryč.

Napadá mne, co pití piva na ex. Zvládnete to, když jste šéfoval největší pivovarnické firmě v zemi?

To není česká specialita! Patří i k anglické hospodské kultuře. Když jsem byl studentem, trénoval jsem pití na ex dost často. Dnes už jenom někdy. Ale pořád to zvládnu.

Včera byl váš poslední den ve funkci generálního ředitele Plzeňského Prazdroje. Proč končíte?

Pět let je běžná maximální délka působení zahraničních vedoucích pracovníků v daných pozicích, takže mě telefonát s nabídkou jiné pozice až tak nepřekvapil.

Když byste měl bilancovat, co vám dal pobyt v Česku?

Ze všech zemí, ve kterých jsem kdy žil, patří pobyt v České republice mezi ty nejlepší. Vše bylo pro mě fascinující: srdečnost i schopnosti Čechů, příroda, kultura, historické památky. Vaše země je báječná a stále skýtá mnoho potenciálu. Z profesního úhlu pohledu byla práce v Plzeňském Prazdroji jednou z nejpřínosnějších zkušeností v mém životě.

Jaký je to pocit, vracet se do Velké Británie po tolika letech?

Na jedné straně cítím smutek z toho, že opouštím Česko, na druhé se velmi těším na svoji novou práci, na nové prostředí a také na to, že znovu uvidím známé tváře a věci, které nás před mnoha lety obklopovaly. Z Velké Británie jsem odešel v roce 1977, moje žena v roce 1972, ale seznámili jsme se až v roce 1987. I když jsme Anglii často navštěvovali, nikdy jsme vlastně neměli možnost poznávat naši rodnou zemi společně.

Co je podle vás největším úspěchem vaší "mise" v Prazdroji?

Bude to znít jako manažerská fráze, ale za dobu mého působení v Prazdroji se nám podařilo zvýšit naši ziskovost o více než 60 procent. Značka Pilsner Urquell se stala vlajkovou lodí skupiny SABMiller, která je druhým největším výrobcem piva na světě.

Mike Short

Věk: 63 let

Jako vystudovaný inženýr působil v oblasti jaderného inženýrství, v začátcích jako důstojník Britského královského námořnictva na ponorkách.

Pracoval v sedmi různých zemích v leteckém a kosmickém průmyslu, v energetice, věnoval se konzultační činnosti v oblasti projektového řízení a nakonec se dostal k pivovarnictví. V roce 1990 nastoupil do South African Breweries (nyní SABMiller), v pivovarnickém oboru se tak pohybuje téměř dvacet let.

S manželkou přednedávnem po rodinné tragédii převzali opatrovnictví nad dvěma vnučkami. "Jsou obě docela smutné, že odjíždíme. Za tu dobu si tu našly kamarády, zároveň se ale těší do Velké Británie, protože jejich maminka byla Angličanka."

Nyní nastupuje na novou pozici do vedení globální skupiny SABMiller, jejíž součástí je i Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: XMen iDnes.cz | Autor: Viliam Buchert | Foto: Michal Sváček