Je to kulaté a nikdy nevíš, kdy Ti přiletí výhra …

Od dnešního dne až do 30. března můžete v českých hospodách a restauracích narazit na originální promotion značky Gambrinus. Fotbalová tématika je patrná téměř na všech aktivitách české pivní jedničky a nová kampaň není výjimkou. Za pět piv na hospodské účtence mohou konzumenti vyhrát zajímavé „fotbalové“ ceny.

Fotbalová pivní sklenice, Air soccer disk, Power ball – gyroskop, kšiltovka, stojan na mobil, hodinky či tepelný polštářek - i takové budou odměny pro konzumenty piva Gambrinus. Všechny budou vynikat především originálním fotbalovým designem. Stačí si dát dohromady s přáteli alespoň pět „kousků” a mít trochu štěstí během losování, které probíhá přímo v provozovně a výherce může domů odejít s originálním dárkem. „Fotbal je jednou z hlavních komunikačních platforem značky Gambrinus, proto jsme volili fotbalové motivy také pro letošní promotion v on-trade provozovnách,“ říká Magda Pančochová, Junior Brand Manager značky Gambrinus.

Intenzivní třítýdenní kampaň se objeví přibližně na třech tisících místech, v restauracích a barech po celé ČR, bude podpořena televizními a rozhlasovými spoty a celou řadou POS materiálů. Promotion pro Gambrinus připravila společnost RUST2.

Ve druhém týdnu za spotřebiteli do vybraných restaurací vyrazí i promo týmy, které spotřebitelům piva Gambrinus přinesou nejen zábavu, ale odmění i ty nejloajálnější a nejvěrnější značce.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Mezi Evropany představuje pivo silný socializující prvek. Pro každé pohlaví ale trochu jiným způsobem. 41 procent žen na pivo zajde nejraději se svým partnerem. Pivo s přítelkyní sice není tabu ani pro evropské muže, 24 procent mužů zajde na jedno nejraději právě s ní, ale větší část pivního času muži přece jen věnují přátelům. Na rozdíly ve vnímání pivní kultury u evropských mužů a žen poukazuje výzkum SABMiller*.

Nikoho nepřekvapí, že muži konzumují pivo častěji a ve větším množství než ženy. Evropané vypijí ročně v průměru 143 litrů piva, Evropanky pak méně než polovinu (63 litrů). Co ovšem sbližuje nejen ženy a muže, ale všechny evropské země, je způsob konzumace piva. V porovnání s USA, kde se pivo pije nejčastěji přímo z láhve či plechovky, dají Evropané přednost pivu ve sklenici. Pivo přímo z láhve preferuje pouze 6 procent evropských mužů, respektive 5 procent Evropanek.

Polovina Evropanek nikdy nepije pivo sama

Když evropské ženy sedí v restauraci nebo v baru samy (například na někoho čekají nebo jdou samy na oběd), 46 procent z nich si nikdy nedá pivo. Naopak mezi muži by jen čtvrtina nikdy nepila pivo sama, pro většinu z nich to tedy není situace, kdy by si oblíbený nápoj měli odepřít.

Záleží na příležitosti

Na rodiném obědě si pivo vychutnají stejně často muži (81 procent) i ženy (82 procent). Na obchodním jednání však v Evropě moc často sklenici piva na stole neuvidíte. Při schůzce s obchodním partnerem si pivo objedná třetina Evropanů, ale pouze 21 procent Evropanek. Ještě méně obvyklé bývá pivo při sportovních akcích. Pivo při sportu si dá 12 procent a o polovinu méně žen, tedy pouhých 6 procent.

*Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivní sklenice Pilsner Urquell dostaly nový háv od známého designéra Ronyho Plesla. Jejich novou podobu dnes představil Plzeňský Prazdroj. V českých restauracích a hospodách se sklenice začnou objevovat od června letošního roku.

Sklenice budou o polovinu lehčí než nyní. Nový vzhled získá půllitrové i třetinkové provedení.

"Kromě snížení hmotnosti bylo hlavním záměrem sjednocení designu s ostatními prvky portfolia značky, jako je například džbánek nebo pohár s nožkou. Proto jsou sklenice vyráběny technikou lisofoukání, která umožňuje dosáhnout tenkostěnného provedení," řekl manažer marketingu Plzeňského Prazdroje Vladimír Přibil.

Nové sklenice nahradí původní typy během následujících dvou let. Celkem jich Plzeňský Prazdroj na trh uvede téměř 1,2 milionu.

Výrobcem sklenic je sklárna z italského Borgonova. "Tvar sklenice je vysoce ergonomický, velmi dobře se drží při konzumaci, ale i následně při mytí. Paprskovité výbrusy," řekl designér Rony Plesl.

Pro pivo Pilsner Urquell se nyní používá celkem sedm různých modelů. Nové budou na trh uváděny postupně, původní typy ukončí svou životnost přirozeným opotřebením.

Pivní sklenice v číslech

Hmotnost sklenice:

váha původní sklenice 0,5 l = 620 g

váha nové sklenice 0,5 l = 340 g

váha původní sklenice 0,3 l = 450 g

váha nové sklenice 0,3 l = 250 g

Plzeňský Prazdroj má na tuzemském trhu asi 8,5 milionu kusů všech typů sklenic v rámci celého portfolia. Z toho 2,6 milionů tvoří sklenice Pilsner Urquell.

Video zde ...

Další fotky zde ...

Zdroj: iDnes.cz

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, dává jednoznačně přednost výrobě prémiového ležáku Pilsner Urquell v Plzni před licenční výrobou v zahraničí.

Kde vás v roce 1999 zastihla zpráva, že Jihoafrické pivovary SAB kupují od banky Nomura akcie Plzeňského Prazdroje a Radegastu?

Byl jsem v Jižní Africe, technickým ředitelem SAB.

Jak jste se na tuto transakci tehdy díval? Znal jste vůbec pivní značku Pilsner Urquell?

V České republice jsem předtím už jednou byl, takže jsem o plzeňském pivu něco věděl. Ale byla to pro mě tehdy úplně nová zpráva, nebyl jsem u těch jednání o prodeji. Rozhodně jsem netušil, že bych se jednou v čele těchto českých pivovarů mohl ocitnout.

Už v té době se hovořilo o tom, že pro SAB by se Pilsner Urquell měla stát prioritní světovou značkou. I vy jste po svém příchodu do Česka v roce 2005 prohlašoval, že má v nynější skupině SABMiller zcela výjimečné postavení. Lze toto postavení něčím doložit?

Je to dlouhodobý proces, ale tuto vizi postupně naplňujeme. Značka je velmi vydatně podporována celou skupinou i samotným generálním ředitelem Grahamem Mackayem, který sídlí v Londýně. On sám vždycky říká, že je to jeho nejoblíbenější pivo. Pilsner Urquell je také nejdražší z našich piv, která po světe prodáváme. Vždy je v prémiovém či superprémiovém segmentu. Značka celosvětově podporuje zajímavé aktivity, třeba golf či jazz. Například v Jihoafrické republice sponzoruje golfový turnaj Nedbank Golf Challenge, velmi slavný turnaj, kterého se účastní i Tiger Woods. V Česku podporujeme Český olympijský tým. Značka je též úzce spojována s profesionální fotografií. V USA z pozice hlavního sponzora podporuje Lucie Awards, což je nejprestižnější mezinárodní fotografická soutěž.

Ačkoliv je vaše pivovarnická skupina největší na světě, její superprémiové pivo se oproti pivům z jiných skupin nezdá být na mezinárodní scéně tak viditelné. Proč se třeba reklama na Pilsner Urquell neobjevuje na velkých sportovních podnicích? Když to srovnáme s jinou českou značkou, Škodou Auto, ta je pravidelně hlavním sponzorem mistrovství světa v hokeji a cyklistické Tour de France. Proč třeba není Pilsner Urquell na nadcházejícím mistrovství Evropy ve fotbale, proč je tam dánský Carlsberg?

Tak za prvé, značka Pilsner Urquell určitě není tak velká jako Škoda Auto. Za druhé, fotbal podporujeme, ale přes značku Gambrinus. Pilsner Urquell už tam nemůže jít. Tyto masové sportovní podniky jsou většinou podporovány skrze "mainstreamovou" značku, ne prémiovou či superprémiovou. Zaměřujeme se na ty menší a elitnější záležitosti.

Tradice je důležitá

Plzeňský Prazdroj jako firma loni dosáhl rekordního objemu exportu. Prohlásil jste, že byste jej během příštích pěti let chtěli ještě zdvojnásobit. Jak toho chcete docílit?

Kromě našich vlastních aktivit nám v tom pomáhají další společnosti ze skupiny SABMiller. Dohlíží na to mezinárodní marketingový tým Pilsner Urquell v Londýně. Ten také dbá, aby značka Pilsner Urquell byla v každé zemi na té správné prémiové či superprémiové pozici.

A kde se dnes rozhoduje, zda značka Pilsner Urquell půjde kupříkladu na gruzínský trh? Je to tady v Česku, nebo v Londýně?

Hlavně v Londýně. Zvláštní tým určuje marketingovou strategii pro nové trhy. Ve Francii, Španělsku a Německu jsou pak místní pobočky, které jsou Londýnu podřízeny. Avšak výkonný tým, který to vše realizuje, je v Plzni. Společně s londýnským ústředím probíráme budoucí plány, objemy prodejů atd.

Nyní vyvážíte do 56 zemí. Kde vidíte největší potenciál pro další růst exportu?

Nejvíce piva dnes exportujeme do Německa, USA, Velké Británie, na Slovensko a do Skandinávie, kam vývoz loni vzrostl o 22,1 %. Potenciál v těchto zemích je ale rozdílný. Třeba Německo je velmi obtížný trh. Přestože jsme na tamním trhu nejúspěšnější importovanou značkou, nelze tam počítat s nějakým dalším rychlým růstem. Spíše vidíme nové příležitosti v USA, kde v řadě států Pilsner Urquell ještě vůbec není přítomen, také v Jihoafrické republice, ve Skandinávii či ve Španělsku.

Loni jste dokončili miliardovou investici do nové stáčírny. Chystáte nějakou další podobně nákladnou, která by měla pomoci vývozu piva?

V tomto roce zvyšujeme kapacitu v Plzni o dalších 8 procent. Bude posíleno zrání a dokvašování. Vše má být hotovo do května. Když dále poroste poptávka, můžeme zvednout produkci ještě o dalších 20 procent, ale to by bylo v horizontu dvou až tří let.

Jak to však chcete dělat v budoucnu? Plzeňský areál není nafukovací, nebudete muset stavět nějaký nový pivovar?

To určitě ne. Máme velmi pečlivé plánování dalšího rozvoje. Buď můžeme zrekonstruovat a zmodernizovat některé starší kapacity, nebo dále zvýšit výrobu či vaření v těch již zmodernizovaných. Považujeme ale za velmi důležité, aby zůstala zachována tradiční receptura a tradiční technologie.

V Rusku si vaří pivo jen pro sebe

Poroste export i tím způsobem, že se zvedne licenční výroba značky Pilsner Urquell, kterou teď máte v Polsku a Rusku?

Neplánujeme to. V Rusku rychle rosteme, stejně tak tam roste licenční výroba Velkopopovického Kozla, ale ta místní výroba je určena výhradně pro ruský trh. To samé se týká i Polska. Do všech ostatních 54 zemí vyvážíme a chceme nadále vyvážet přímo z Plzně.

Lze asi pochopit, proč se v licenci vaří v Rusku - celní bariéry, vysoké náklady na dopravu, každopádně to lze pochopit u Velkopopovického Kozla. Proč se k tomu ale přistoupilo i v Polsku, když jde o sousední trh a v rámci Evropské unie žádné obchodní bariéry neexistují? Byť se tam Pilsner Urquell vaří ze stejných surovin jako v Plzni, upravuje se voda, aby byla podobná plzeňské, je tam i český sládek, přesto to už není originál, což může řadu polských zákazníků odrazovat.

Tomu, co říkáte, rozumím. Polskou licenční výrobu jsme zahájili v roce 2002, kdy ještě v Plzni nebyly dostatečné kapacity. V Polsku se tehdy rozšiřoval pivovar Tyskie, patřící též do skupiny SAB. Místní management tehdy přesvědčil management SAB, aby se s licenční produkcí začalo. Český management s tím souhlasil, ale za podmínky, že budou všechny suroviny z Česka a výrobu budou řídit Češi. Ta piva od sebe samozřejmě rozeznáte díky nápisu na etiketě, kde není jako v Česku napsáno "Brewed in Plzeň" (uvařeno v Plzni), ale "Born in Plzeň" (zrozeno v Plzni).

Kdybyste u toho byl v roce 2002 a zeptal se vás někdo na váš názor, zda zahájit či nezahájit licenční výrobu v Polsku, jaké byste zaujal stanovisko?

Tak to je velmi složitá otázka, ale můj názor je jednoznačný, výroba by měla zůstat v České republice.

Přesouváte výrobu i uvnitř republiky. Gambrinus dnes vaříte nejen v Plzni, ale i ve Velkých Popovicích a v Nošovicích. Lze se setkat s názorem, že se to projevuje na určité nestabilitě chuti. Co na to říkáte?

Rozhodnutí vařit Gambrinus ve Velkých Popovicích a v Nošovicích padlo kvůli tomu, že kapacita v Plzni není dostatečná. Právě proto, aby byl prostor pro další nárůst značky Pilsner Urquell, se ostatní značky částečně přesunuly do jiných pivovarů. Ale velmi dbáme na to, aby kvalita a chuť piva byla ze všech tří pivovarů stejná. Je to naše zásadní priorita. V pivovarech probíhají dnes a denně stovky kontrol, máme k dispozici testovací panely, občas si pozveme i nezávislé degustátory. A zákazníci nám zůstávají věrní. Podíl značky Gambrinus na trhu neklesá, přestože cena piva šla nahoru a je vyšší než u srovnatelné konkurence. I průzkumy trhu ukazují, že Gambrinus je ve své kategorii vnímán jako nejlepší typicky české pivo. Pokud by přesto měl někdo nějaké připomínky ke kvalitě, ať nám je kdykoliv zavolá na naši infolinku.

Prostor je i pro Budvar

Levné pivo Klasik vaříte úplně mimo skupinu, v protivínském Platanu. Zůstane to i nadále?

Na spolupráci s Platanem si rozhodně nestěžujeme, v Protivíně dělají dobrou práci, ale vzhledem k tomu, že zvyšujeme kapacitu v našich pivovarech, brzy budeme schopni výrobu zabezpečit z vlastních zdrojů. Půjde o postupný proces, který by se měl dokončit ještě během letoška. Naším dlouhodobým cílem je vařit pivo ve vlastních pivovarech. Další pivo Klasik vaříme na Slovensku v Pivovarech Topvar, ty však na rozdíl od Platanu patří do skupiny SABMiller, takže je to v rámci jedné "rodiny", nejsme závislí na někom úplně cizím.

Pokud jde o české pivovarnictví, teď je aktuální transformace Budějovického Budvaru z národního podniku na akciovou společnost. Ta by posléze měla být privatizována. Je jasné, že je pro vás složité vyjadřovat se k záležitostem spíše politického charakteru, ale přesto, kdybyste byl na místě české vlády, také byste uvažoval o privatizaci? Nebo si myslíte, že dalšímu rozvoji budějovického pivovaru nevadí, když zůstane ve státních rukou?

Je pro mě opravdu velice složité se k tomu vyjadřovat, ale myslím si, že je zásadní, aby to pivo i v budoucnu vařili lidé, kteří o ně mají zájem, kteří pro ně mají tu správnou vášeň. Při případném prodeji by podle mého názoru nemělo jít jen o cenu. Bylo by smutné, kdyby Budvar z ČR zmizel, nebo někdo poničil slavnou značku. Ať už koupí Budvar kdokoliv, mělo by to být transparentní.

Chápete "Budweiser Beer" v zahraničí jako svého přímého konkurenta?

V určitých ohledech samozřejmě ano, ale v zemích, jako je Německo, je prostor pro obě značky. Ten hlavní konkurenční boj se odehrává mezi německými značkami a těmi importovanými, přičemž pivo z Budějovic je svým charakterem jiné než z Plzně, má jiný chuťový profil. Německý konzument se obvykle rozhoduje buď pro jedno či pro druhé na úkor toho německého. Jsem rád, že v objemu exportu do Německa jsme na špici, ale Budvaru se daří také velice slušně. Každopádně všichni se snažíme o větší slávu českého piva a to je dobře.

Myslíte si, že skupina SABMiller může být mezi zájemci o Budvar?

To určitě není otázka pro mě. Připomínám, že nás také přísně sleduje antimonopolní úřad vzhledem k našemu přibližně polovičnímu podílu na trhu.

V posledních měsících velmi podražil sladovnický ječmen, zvyšují se i ceny energií, rostou mzdy. Kdy budete zase zdražovat?

Hodně bude záležet na úrodě v roce 2008, ať už s jedná o chmel či ječmen. Poslední dva roky byly špatné. Museli jsme platit vysokou cenu, abychom si zajistili kvalitní surovinu.

Takže rozhodnutí o cenách piva padne až po žních?

Ceny přehodnocujeme neustále, ale zase vzhledem k naší pozici na trhu se k tomu nemohu vůbec vyjadřovat, protože by to mohlo být vykládáno jako ovlivňování trhu.

Projeví se vyšší náklady i v hospodářských výsledcích Plzeňského Prazdroje, potažmo celého českého pivovarnictví?

Samozřejmě když jdou náklady nahoru, jde profit dolů.

I minipivovar chce dobrého sládka

V roce 1999, kdy pivovary SAB koupily akcie Prazdroje a Radegastu, zaplatily za ně 629 milionů dolarů, což bylo tehdy asi 22 miliard korun, dnes, po zpevnění koruny, by to nebyla ani polovina. Troufnete si odhadnout tržní hodnotu celé firmy dnes? Připomínám, že hodnota Budějovického Budvaru je odhadována na 30 miliard korun.

Co se týče hodnoty Budvaru, ta se teprve ukáže při privatizaci. Uvidí se, kolik budou investoři ochotni zaplatit. Připomínám, že na českém trhu má Budvar asi pětiprocentní podíl, kdežto my přibližně 50 procent, takže i z toho lze leccos dovodit. Před dvěma lety, když jsme skupovali nějaké akcie minoritních akcionářů, byla ta cena docela dobře spočítaná, ale teď už si to nevybavuji. Určitě jde dále nahoru, protože hodně investujeme.

Jaké nejzajímavější trendy vidíte na v českém pivním trhu?

Trh je především velice konzervativní, což mně osobně je sympatické. Češi dávají jednoznačně přednost domácímu pivu, a to by se mělo podporovat. Určitě je také zajímavý celkový růst v segmentu nealko piv, což je též místní specialita. Češi, když si nemohou dát alkoholické pivo, nesahají po limonádách, ale radši si dají nealko. To jinde není.

V pivovarnictví se pohybujete už téměř dvacet let. Uměl byste sám pivo uvařit?

(Smích) Teorii samozřejmě znám, ale praxi nemám. To je věc, která se předává mezi sládky z generace na generaci, nelze se to naučit z knih. Je to celoživotní záležitost.

Třeba byste si jednou na "stará kolena" mohl pořídit nějaký svůj minipivovar a tam si to trénovat...

Kdybych si koupil malý pivovar, najal bych si k němu i nějakého velmi dobrého sládka. V tomhle byznysu to chodí jako v restauracích - chcete-li ji mít dobrou, musíte ze všeho nejdřív sehnat kvalitního šéfkuchaře.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jiří Pšenička

Dvě značky z portfolia Plzeňského Prazdroje mění své vedení. Na pozici senior brand managera Pilsner Urquell stanul Karel Kraus, manažerem značky Velkopopovický Kozel se stal Luděk Baumruk, který dosud pracoval na značce Gambrinus.

Novým manažerem značky Pilsner Urquell se k 1. únoru 2008 stal Karel Kraus (29). V Plzeňském Prazdroji působí od roku 2003, postupně se podílel na vedení značek Velkopopovický Kozel, Radegast Birell a Radegast. Předtím absolvoval stáž v oddělení Brand Management na celosvětové centrále společnosti Deutsche Telekom AG v Německu. V letech 1996 až 2001 vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, v průběhu studia působil v oblasti marketingu a komunikace mezinárodní studentské neziskové organizace AIESEC.

Rovněž k 1. únoru se pozice manažera značky Velkopopovický Kozel ujal Luděk Baumruk (28). Od roku 2006 působil v brand týmu značky Gambrinus, předtím na manažerských pozicích ve společnosti ELIT CZ zajišťující náhradní díly pro automobily a v telekomunikační společnosti SUPTel. Absolvoval studium marketingu Vyšší odborné škole v Plzni.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na „base“ plzeňského z Německa vyděláte 160 korun. Díky nižší ceně i záloze.

Plzeňský Prazdroj vydělává na Češích pijících jejich prémiovou značku Pilsner Urquell podstatně více než například na německých zákaznících.

Zejména v česko-německém pohraničí už lidé přišli na způsob, jak tento zisk Prazdroji výrazně zmenšit. Začínají si kupovat pivo v Německu a prázdné obaly pak vracejí v Česku. Na jedné „base“ tak Prazdroj kvůli rozdílné výši záloh v Německu a Česku tratí zhruba osmdesát korun jen na záloze, o dalších osmdesát korun je levnější pivo.

Obchodníci v pohraničí si už povšimli, že lidé často vracejí lahve od plzeňského piva s německou etiketou. Protože jsou však jinak stejné, vykupovat je musí. „Tvoří deset až patnáct procent vykoupených lahví od plzeňského piva v pohraničí,“ tvrdí mluvčí Teska Jana Matoušková. Když MF DNES zjišťovala rozdíly v cenách, plzeňské pivo měli až v třetím obchodě v saském městě Žitava těsně za česko-německou hranicí. Ve dvou bylo vyprodané.

Ostatní pivovary vyvážející do Německa takový trend nezaznamenaly. Je to i proto, že jejich pivo není v Česku dražší než v Německu.

Jednoduchý výpočet

Počty svědčící v neprospěch nákupu piva v tuzemsku jsou jednoduché: o více než čtyři koruny je levnější obsah, další více než čtyři koruny na lahev vydělá zákazník vrácením německé přepravky a lahví v českých obchodech.

Byznys na tom lze postavit jen obtížně: plzeňské v Německu mají pouze německé popisky.

„Pivo prodávané u nás musí mít etiketu i v češtině,“ vysvětlil šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jinak by šlo o poměrně lukrativní záležitost. Podle Tomáše Fallera z logistické firmy C. S. Cargo se do největšího kamionu vejde 1 320 přepravek plzeňského, bez započítání nákladů na dopravu je tak jen rozdíl v nákupní a prodejní ceně přes 217 tisíc korun.

Platí hlavně čeští pivaři

Prazdroj podle mluvčího Jiřího Marečka problém s rozdílnou výší záloh neřeší. „Jedná se o marginální záležitost, kterou nevyčíslujeme,“ říká Mareček. Rozdíl v cenách vysvětluje rozdílnou obchodní politikou. Pilsner Urquell je v Německu úspěšný, je nejdováženější značkou na tamějším trhu. „V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší, “ říká Mareček.

O marži se podle něj dělí v Německu ještě více subjektů než na českém trhu. „Rozhodně tam ale neprodáváme pod náklady,“ říká Mareček. Běžná prodejní cena prazdroje v Česku je 19,90 Kč, v Německu 15,93 koruny. To znamená, že ze svého prémiového ležáku má v Česku Prazdroj podstatně větší zisk. Nižší cena v Německu je částečně způsobená i nepatrně nižší spotřební daní oproti české.

Prazdroj si může na českém trhu takovou cenu dovolit: zhruba každé druhé pivo v Česku vypité je jedné ze značek, které firmě vlastněné koncernem SABMiller patří a firma je na trhu bezkonkurenčně největším hráčem, který určuje vývoj trhu. Když přijdou v Plzni s novým druhem lahve, ostatní na ni později také přejdou. To samé platí například o cenách: první zdražení oznamuje vždy Prazdroj. Dominance firmy je patrná i na jejích výsledcích: se ziskem 3,5 miliardy korun byl Prazdroj v roce 2006 desátou nejziskovější firmou v republice.

***

Levná plzeň z Německa Nákup - Redaktor MF DNES nakoupil v Kauflandu v německé Žitavě 20 lahví Pilsner Urquellu i s přepravkou. Cena piva bez zálohy: 318,78 Kč (12,60 eura) Záloha (přepravka+lahve): 78,43 Kč (3,10 eura) Lahve po 8 centech, přepravka 1,5 eura. Vrácení - Prázdné lahve včetně přepravky následně vrátil v libereckém Kauflandu. Za 20 prázdných lahví dostal 60 Kč. Za přepravku 100 Kč. V Německu tak zaplatil dohromady 397,21 Kč a v Česku mu vrátili 160 Kč, takže jedna lahev piva ho v německém Kauflandu přišla na 11,86 Kč bez zálohy. V tuzemsku běžně stojí jedna lahev Pilsner Urquellu 19,90 Kč.

* Poznámka: přepočet měn dle kurzovního lístku směnárny Exchange z 25. 2. 2008 1 euro prodej = 25,30 Kč

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Sůra

Druhý najväčší pivovar na svete mohol prípadnou snahou o prevzatie S&N skomplikovať vzťahy s jeho strategickým partnerom Molson Coors, ako aj oslabiť svoju konkurencieschopnosť na indickom a ruskom trhu

Druhý najväčší pivovar na svete SABMiller vyhlásil, že nepodá ponuku na prevzatie konkurenčného pivovaru Scottish & Newcastle (S&N).

Najväčší britský pivovar by tak mali prevziať dánsky výrobca piva Carlsberg a holandská skupina Heineken za 7,8 mld. britských libier (GBP), resp. 8 GBP za akciu, ktorí sa už minulý mesiac dohodli na podaní spoločnej ponuky

Podľa analytikov by sa pri podaní ponuky zo strany juhoafrického SABMiller mohli objaviť konkurenčné problémy, keďže tento pivovar by nezískal plnú kontrolu nad východoeurópskym pivovarom Baltic Beverages Holding (BBH), ktorého 50-percentný podiel vlastní S&N a druhá polovica akcií patrí Carslbergu. Ekonómovia ďalej informovali, že snaha o prevzatie S&N by mohla taktiež oslabiť konkurencieschopnosť SABMilleru na indickom a ruskom trhu, ako aj vyvolať nevôľu zo strany jeho partnera Molson Coors, s ktorým plánujú založenie spoločného podniku v USA.

Heineken a Carlsberg sa dohodli na rozdelení koncernu S&N, ako aj jeho trhov. Carlsberg v prípade ukončenia akvizície získa plnú kontrolu nad BBH a podiel S&N vo Francúzsku, Grécku, Číne a Vietname. Heineken prevezme britské prevádzky S&N, ako aj podiely na ostatných európskych trhoch, a to v Belgicku, Portugalsku, Írsku. Heineken získa aj americké a indické prevádzky.

Na Slovensku je členom skupiny SABMiller akciová spoločnosť Pivovary Topvar. Do portfólia spoločnosti patria aj slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s. zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: ETrend

Export piv Plzeňského Prazdroje do Skandinávie vzrostl v roce 2007 o 22,1 %, do Norska dokonce o více než polovinu. Největší zájem je o Pilsner Urquell, následuje Velkopopovický Kozel. Celkem Prazdroj do Skandinávie vyvezl 79 490 hl piva. Export na sever vyžaduje speciální opatření, jako například automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby pivo při transportu nezmrzlo.

V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj do skandinávských zemí téměř 80 tisíc hektolitrů piva, tj. o 22,1 % více než v roce 2006. Polovinu z tohoto objemu tvořila prémiová značka Pilsner Urquell, 39 % má Velkopopovický Kozel. V poslední době se na těchto trzích začíná prosazovat také značka Gambrinus. Nejvýznamnější je co do objemu exportu finský a švédský trh. Ve Finsku se prodalo meziročně o 23 % více piva, na relativně malém norském trhu dokonce o 50 %.

„Velkopopovický Kozel se stal ve Finsku nejprodávanějším dováženým pivem. Na rozdíl od Česka je výrazně vyšší poměr prodejů ve prospěch baleného piva. Toho se prodá 70 %, ze zbývajícího podílu v restauracích činí dalších 30 % pivo lahvové,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje.

Nuorgam: nejsevernější místo prodeje piva Pilsner Urquell na světě

Export piva do skandinávských zemí vyžaduje specifická opatření. V zimních měsících se pro převoz používají automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby nepoklesla pod bod mrazu a pivo nezmrzlo. Stejnému účelu slouží vyhřívané distribuční sklady.

Piva Plzeňského Prazdroje se zde prodávají v mnoha známých restauracích. Příkladem je gurmánská restaurace Kock&Vin v Götenburghu či Café Opera ve Stockholmu. Ke špičce patří restaurace Malja ve finském Kuopiu, která byla vyhlášena díky nejlepší péči o čepované pivo, hosty a trvale rostoucím prodejům nejlepší evropskou restaurací Pilsner Urquell roku 2006 i 2007. Prémiový ležák Pilsner Urquell je na čepu i v restauraci Smak av Oro v norském Oslu, kde působí Erik Jonsson, vítěz celosvětového finále soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2007.

Cestovatelům bude povědomé město Rovaniemi ležící na severním polárním kruhu – je to nejsevernější místo na světě, kde je pivo Pilsner Urquell na čepu (N 66,49787°, E 25,71994°). Co se týče prodeje v obchodě, nejsevernějším místem světa, kam se exportuje pivo Pilsner Urquell, je Nuorgam. Toto finské město leží 400 km na sever od severního polárního kruhu, (N 70,08209°, E 27,87183°).

Značka Pilsner Urquell je v severských zemích spojena jako v některých dalších zemích s fotografií nebo jazzem. Značka je rovněž generálním partnerem fotografické soutěže Swedish Picture Of The Year.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Cena akcií spoločnosti SABMiller (SAB) dnes rastie približne o 2,7 percenta na 1138 pencí. Investori priaznivo zareagovali na slová Grahama Mackaya, ktorý firmu vedie. Mackay naznačil, že sa budú usilovať o zvýšenie trhového podielu v Rusku. To je v súčasnosti veľmi lukratívnym trhom, pretože domáci spotrebitelia prechádzajú od tradičnej vodky k pivu. SABMiller má momentálne približne 6 percentný podiel na trhu, pričom predaje vzrástli minulý rok o 7 percent. Expanzia by nemala byť uskutočňovaná len vnútorným rastom, ale vysoko pravdepodobné sú i akvizície.

Zdroj: Finance.cz | Autor: Boris Tomčiak

Jedinečná šance ověřit si, jaké mají nejsilnější stránky před svým vstupem na trh práce, se nabízí studentům 4. a 5. ročníků vysokých škol. Otestuje je Plzeňský Prazdroj při třetím ročníku Talent Competition, soutěži talentů, která se uskuteční od 17. do 21. března.

„Během jednoho dne si studenti vyzkoušejí výběrové řízení v mezinárodní firmě, lépe poznají naši firmu, možnosti pracovního uplatnění a další formy spolupráce,“ popisuje Ilona Vildová z Plzeňského Prazdroje. Zájemci o Talent Competition se mohou přihlásit do 29. února na adrese www.prazdroj.cz. Z došlých přihlášek bude podle životopisu a motivačního dopisu pozváno 50 účastníků. Při výběru nebude rozhodující studijní obor zájemce. Každý den Talent Competition bude zaměřen na jinou oblast (např. marketing, IT, finance atd.) a tomu se přizpůsobí program, do kterého bude zařazeno pět komplexních úkolů. „Ty jsou postavené tak, abychom na konci dne uměli u každého účastníka říci, které jsou jeho silné stránky,“ popisuje Vildová a dodává, že důležitý je potenciál studenta - jeho osobnost, schopnost týmové spolupráce, motivace. Odpoledne přijde na řadu diskuse s odborníkem a na závěr je připravena dobrovolná prohlídka pivovaru.

Úspěšným účastníkům Talent Competition dá pivovar šanci zúčastnit se ročního programu Trainee, který má za úkol vychovat nové zaměstnance. Program bude probíhat převážně v Plzni a Praze.

„Každoročně z Talent Competition do naší společnosti nastoupí kolem osmi účastníků, ať jako trainee, tedy praktikanti, nebo na klasickou absolventskou pozici,“ říká Vildová. Také pro ní byl Talent Competition před třemi roky vstupní branou do pivovaru.

Zdroj: MF Dnes

Pivo je součástí české i evropské kultury a zasahuje i do navazování partnerských vztahů. Ačkoli se svým současným partnerem či partnerkou zajdou Češi „na jedno“ nejčastěji z Evropanů, dát si pivo na první schůzce s potenciálním novým objevem u nás už tak obvyklé není. Naopak tři čtvrtiny Švédů si pivo na prvním rande objedná bez starostí. Pivo při důvěrné schůzce je dokonce oblíbenější u Švédek než u Švédů. Roli piva v partnerských vztazích Evropanů ukázal další díl výzkumu* společnosti SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje.

Jaký názor mají Evropané na pití piva na prvním rande? Na první schůzce s potenciálním partnerem si pivo s radostí objedná 77 procent Švédů, hned za nimi následují Britové (76 procent). Překvapivě však tento postoj sdílí jen necelá třetina Čechů a dokonce pouhých 18 procent Slováků - zde je sklenice piva na prvním rande považováno za mírné „faux pax“. Proto na den Sv. Valentýna, svátek zamilovaných, v zemích bývalého Československa pivo asi moc často na stolech právě vznikajících partnerských dvojic neuvidíme.

Oproti tomu se současným partnerem zajdou na pivo nejraději Češi (80 procent). Naopak Němci současného partnera příliš nepreferují. Polovina z nich někdy s partnerem na pivo zajde a druhá polovina dá přednost třeba přátelům.

„Výzkum ukazuje, že s přibývajícím věkem chodí Češi na pivo právě se svým partnerem či partnerkou. Životní druh vítězí i jako přítel u sklenice dobrého piva. Zatímco ve skupině 18–24 let vyrazí na pivo s partnerem pouze 14 procent respondentů, ve skupině starších 45 let je to již 36 procent,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

*Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

**Předchozí část průzkumu ukázala, že Češi by na pivo rádi vyrazili s Karlem Gottem nebo Václavem Klausem. Tato odpověď však v sobě skrývá spíše přání, zajít si jednou na pivo se známou osobností. V reálu i Češi, stejně jako všichni Evropané, chodí na pivo nejčastěji s přáteli nebo rodinou.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Skupina SABMiller investuje v rámci spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. do linky na výrobu plechovkového piva viac ako 112 mil. Sk. Ako ďalej informovala slovenská spoločnosť, je to najväčšia investícia skupiny do výrobných zariadení na Slovensku za posledných 10 rokov. Hlavným dôvodom investície je podľa spoločnosti stúpajúca popularita plechovkového balenia piva ako na Slovensku, tak aj v rámci strednej Európy. Začatie prevádzky novej linky je naplánované na jún tohto roka.

Predaj plechovkového piva na Slovensku zaznamenal nárast z 1 % v roku 2003 na súčasných 12 %. "Na túto situáciu vplývala ako vysoká kvalita plechovkového piva porovnateľná s fľaškovým, tak aj zmena v správaní typického "pivára“, ktorý sa v posledných rokoch stal menej konzervatívnym,“ uviedla manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar Drahomíra Mandíková. Spustenie novej linky bude podľa pivovaru znamenať lepšie napĺňanie potrieb spotrebiteľov ako aj zvýšenie flexibility balenia jednotlivých pivných značiek.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom skupiny SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s. zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: SME

Skupina SABMiller, ktorej súčasťou sú aj Pivovary Topvar, a.s., uskutočnila prieskum o zvyklostiach a obľube konzumácie piva. Viac ako 7,5 tisíca plnoletých osôb z pätnástich európskych krajín odpovedalo na otázky, ktoré sa týkali ich vzťahu k zlatému moku. Zo Slovenska bolo do prieskumu zapojených celkom päťstodva respondentov, ktorí jednoznačne potvrdili svoju náklonnosť k pivu.

Pri akej príležitosti si najradšej dáte pivo?

76% Britov si pivo dá kľudne aj na prvom rande, podobne ako Dáni - 75% a Švédi - 77%. Naopak, iba 18% Slovákov považuje za dobrý nápad popíjať pivko na prvom stretnutí s potenciálnym budúcim partnerom. Zaujímavé bolo sledovať aj odpovede krajín ohľadne popíjania piva na pracovnom stretnutí – zatiaľ čo len 19% Slovákov si myslí, že je to prípustné, tak naopak 42% Dánov a 47% Švédov to považuje za vhodné.

Vedia si pivo vychutnať aj partnerské dvojice?

So súčasným partnerom si na pivo zájde 61% Slovákov a v rovnakom duchu odpovedali aj ostatné krajiny. Zaujímavou sa taktiež ukázala otázka pozývania súčasných partnerov. 66% Slovákov považuje za samozrejmé, že uhradí nielen svoj, ale aj účet svojho partnera. Podobne zmýšľa väčšina opýtaných krajín, napríklad susední Česi (71%). K možnosti rozdelenia účtu pol na pol sa priklána 14% Slovákov a 20% očakáva od partnera, že účet zaplatí sám.

Prvé rande?

Trochu inak je tomu na prvom stretnutí s potenciálnym budúcim partnerom. Tu by 63% Slovákov platilo celý účet, tak ako aj 70% Talianov a Maďarov. 29 % Slovákov by si účet rozdelilo. Zaujímavý je ale názor Sloveniek - Slovenky spolu s Britkami a Španielkami najčastejšie odpovedali, že sú ochotné na prvej schôdzke zaplatiť celý účet - nielen za seba, ale dokonca aj za potenciálneho budúceho partnera.

Ako platíme za pivo?

59% Slovákov si zvyčajne pivo objednáva u čašníka a platí až na konci posedenia. Podobne sa správajú aj Česi – u nich je dokonca tento zvyk ešte výraznejší. Až 90% Čechov objednáva a platí pivo týmto spôsobom. Zvyklosti Britov - 91% a Švédov - 70% sa ale úplne odlišujú. Pivo si kupujú priamo pri bare a platia za každé osobitne.

Vieme pozvať na pivo aj svojich známych?

Slováci pri otázke či by kúpili pivo niekomu aj bez toho, že by vedeli, či sa dočkajú od neho revanšu, nezapreli dobrosrdečnú náturu a 82% z opýtaných by tak urobilo. V priemere sú Slováci ochotní zaplatiť jedno „kolo“ pre 5 – 6 osôb. Tento trend platí aj pre väčšinu opýtaných krajín.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) čerstvě vyhlásili ležák Pilsner Urquell za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv. Pilsner Urquell je nyní nejprodávanějším importovaným pivem v Německu, s aktuálním podílem 27 % v tomto tržním segmentu.

Německo je známé jako země s velmi silným konkurenčním tlakem mezi obchodními řetězci. Přesto se nám daří vyvážet k našim západním sousedům nejvíce našeho piva. Německo vede žebříček exportních zemí Plzeňského Prazdroje před Spojenými státy

a Slovenskem. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve 20 000 obchodech za cenu, která je vyšší než u většiny konkurenčních prémiových piv.

„Přitom německý distribuční systém je složitější než český. Do hry vstupuje vedle obchodníka a velkoobchodu ještě distributor, o marži se tedy dělí více subjektů. Přesto si v prémiovém segmentu udržujeme mezi ležáky výsadní postavení. V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší.

Podobně jako v Čechách, ani cenu v Německu ovšem nemůžeme ovlivňovat vzhledem k antimonopolním zákonům,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Silná marketingová a distribuční podpora SABMiller pomohla značce k růstu i v uplynulých letech, kdy prodeje v segmentu importovaných piv v Německu naopak obecně klesaly. Navíc v loňském roce poklesl celý německý pivní trh přibližně o 3%. Pilsner Urquell obstál i v nesmírně tvrdém konkurenčním tlaku, který na německém trhu panuje. I proto ho čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) v úvodním čísle roku 2008 vyhlásili za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv.

Pilsner Urquell se vymezuje vůči módním trendům

Na podporu prodeje piva Pilsner Urquell jsme v Německu také spustili rozsáhlou reklamní kampaň, jejímž hlavním sloganem je:

Kampaň se rozjela v 7 městech – Berlín, Hamburg, Kolín, Lipsko, Drážďany, Erfurt, Jena a Gera. Zacílena je hlavně na generaci pivních požitkářů ve věku 25-39 let. „Pilsner Urquell v kampani sděluje konzumentům, že toto pivo nepotřebuje následovat krátkodobé trendy, ke kterým se často kloní zmíněná skupina konzumentů. Právě různé mixy a koktejly z piva jsou v Německu velmi rozšířené a oblíbené,“ dodává Jiří Mareček.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Slavnostně bylo pokřtěno 1. vydání průvodce po nejoblíbenějších restauracích Pilsner Urquell Pub Guide 2008, který vznikl na základě hlasování hostů hospod a restaurací. Lahodný mok si nenechala ujít ani běžkařka Kateřina Neumannová, Lubomír Brabec a Ondřej Havelka.

Křtu se účastnily špičky české gastronomie, například Pavel Maurer, vydavatel gurmánského průvodce Grand restaurant, Jan Filip, zástupce Asociace hotelů a restaurací ČR. Za kmotry byly i další osobnosti, jako Kateřina Neumannová, Lubomír Brabec nebo Ondřej Havelka.

Od dnešního dne bude pro milovníky plzeňského ležáku rozhodování „kam na pivo“ snazší. Odpověď jim totiž poskytne průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2008. Téměř 77 000 hlasujících rozhodlo o stovce nejoblíbenějších restaurací, které byly zařazeny do jedinečného průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2008.

Unikátní charakteristikou, která průvodce odlišuje od ostatních podobných publikací, je i to, že obsahuje aktuální komentáře spotřebitelů ke každé z uvedených restaurací.

„Většina ostatních průvodců je hodnocena jen několika lidmi, my jsme dali možnost výběru TOP 100 nejlepších restaurací Pilsner Urquell našim spotřebitelům. Počet hlasujících nás opravdu velmi pozitivně překvapil. Z projektu plánujeme vytvořit dlouhodobý program, který si klade za cíl provádět milovníky piva těmi nejlepšími restauracemi na českém trhu a motivovat majitele restaurací ke kvalitní péči o pivo, prostředí a servis ze strany obsluhy,“ řekl Petr Polák, manažer značky.

„Miluji plzeňský ležák! Kdysi jsem velmi rád jezdil do Prahy na dobrou plzeň. Nikdy jsem si nenechal ujít návštěvu legendárních hospod U Tygra, U Pinkasů či U Kocoura, kde byla plzeň jedinečná. V Brně nebylo kam na pořádné pivo jít. Pak jsem si řekl, proč jezdit za pivem do Prahy, když můžu mít svoji hospodu, ve které bude ležák Pilsner Urquell stejně dobrý jako v legendárních pražských hospodách,“ říká Lumír Kopeček, provozovatel hostince U Bláhovky, o počátcích svého podnikání v gastronomii.

Pilsner Urquell Pub Guide 2008 bude k dispozici zdarma ve většině ze sta restaurací, které byly do průvodce zařazeny.

Zdroj a foto: Super

"Ohne lemon. Ohne cranberry. Ohne bullshit." Tedy "Bez citronu. Bez brusinek. Bez dalších srágor," tak by se dala volně přeložit reklama, kterou se Plzeňský Prazdroj pokouší přesvědčit Němce o kvalitě svého piva.

"Reklama používá štiplavější humor, Němci jí ale dobře porozumí. Německá obliba ředit pivo limonádou je všeobecně známá, proto jsou u našich západních sousedů také oblíbené různé módní výstřelky, jako piva s ovocnou příchutí," vysvětlil mluvčí Prazdroje Jiří Mareček, proč se firma rozhodla pro hrubší slova.

Druhou verzí je pak billboard s nápisem "Die Würde des Biers ist unantastbar," čili "Úcta k pivu je nedotknutelná." Oba obrázky odkazují na jediné: že plzeňský pivovar se drží tradice a nehodlá do svého piva míchat žádné přísady.

"Českému pivaři to sice může trhat uši, ale v německých zemích je to celkem obvyklé. Když se namíchá Jim Beam s colou, taky se nikdo nediví," říká Jan Kočka z časopisu Svět piva.

Dodává, že ovocná piva se neobjevují pouze v Německu a Rakousku, tedy v zemích, které jsou pro takové míchání typické, ale také například v Belgii. "Tam ale probíhá přímo ovocné kvašení. Nejen smíchání piva a citronové limonády, což je ten klasický radler," dodal.

Kampaň spustil Prazdroj koncem loňského roku na billboardech v sedmi velkých německých městech převážně na území bývalé NDR, včetně Berlína. Poběží minimálně do konce března, objevila se také v časopisech.

V Bavorsku, které je považováno za pivařskou velmoc, reklama nasazena nebyla. Tam se ostatně od roku 1516 výroba piva drží zákona o jeho čistotě, který nařizuje, že se smí vyrábět jenom z vody, sladu a chmele.

Mluvčí plzeňské firmy připomněl, že Pilsner Urquell je nejprodávanějším importovaným pivem v Německu. Za rok 2007 vzrostl vývoz o 3 procenta.

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Plzeňský Prazdroj

Už deset pivomatů slouží zájemcům od začátku letošního roku v Plzni. Společnost Plzeňský Prazdroj a Future Art už v zemi instalovaly celkem padesát automatů prodávajících pivo. V Plzni jsou především na ubytovnách. Jejich tvůrci na jaře zhodnotí fungování a návratnost a rozhodnou se, jak rychle budou zařízení dál rozšiřovat.

„V současné době jsou automaty kromě Plzně jen v Praze a Středních Čechách. Tam by se jich mělo do března objevit ještě deset. Pak projekt zhodnotíme a budeme plánovat co dál,“ uvedl David Polnar z Future Art, který je autorem pivomatů. Jsou to v podstatě automaty prodávající nápoje v plechovkách ovšem s tím, že přístroj pomocí čtečky prověří z občanského průkazu či pasu, zda klientovi už bylo 18 let a smí tak pít alkohol.

Jeden z nových pivních automatů stojí v městské hale Lokomotiva na Slovanech

Pivomaty se začaly instalovat loni. V Plzni se první objevil v říjnu při Pilsner Festu. Stojí v návštěvnickém centru pivovaru. Nové jsou v ubytovnách s velkou fluktuací lidí. Jeden je také například v městské hale Lokomotiva na Slovanech. V Praze jsou pak i na dalších frekventovaných místech jako je bazén, vysokoškolské koleje a podobně.

Automaty zatím musí být ve vnitřních prostorech. Future Art ale vyvíjí model pro umístění ven. „Musí být odolnější nejen vůči počasí ale také proti vandalům. Volně na ulici je tohle riziko větší než někde v budovách,“ vysvětlil Polnar a dodal, že se ale zatím s instalací pouličních pivomatů nepočítá. „Letos určitě ještě žádný nebude. Zatím je potenciál instalovat současné typy automatů,“ doplnil Polnar.

Podle něj mají pivomaty budoucnost. V Praze se v každém prodávají tisícovky plechovek měsíčně. V pivomatu se zpravidla prodává šest druhů piv, výhradně značky Prazdroj. Plechovky jsou chlazené, ale jejich cena je spíše dražší než v běžných obchodech.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Jiří Kokoška | Foto: V. Leška

Plzeňský Prazdroj zvýšil celkové domácí i zahraniční prodeje piva v kalendářním roce 2007 na více než 10,9 milionu hektolitrů. O meziroční nárůst o 2 % se významně zasloužilo zvýšení exportu.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje:

„Na tuzemském, silně nasyceném trhu je příležitostí ke zvyšování prodaných objemů velmi málo. Proto se chceme dlouhodobě zaměřit na zvyšování našeho podílu v prémiovém segmentu. To se nám daří a jsem potěšen například nárůstem domácích prodejů Pilsner Urquell o téměř 3 % i přes zvýšení cen piva. K tomu jsme museli přistoupit v listopadu vzhledem k dramatickému vzrůstu cen surovin.

Zvýšili jsme vývoz do zahraničí a pokračujeme v podpoře našich sesterských společností skupiny SABMiller, kterým dodáváme pivo nejlepší kvality a současně jim pomáháme s propagací našich značek. V tuto chvíli jsme již dokončili všechny hlavní investiční projekty v plzeňském pivovaru, jež mají vytvářet optimální podmínky pro vývoz našeho piva do zahraničí.“

Na domácím trhu prodal Plzeňský Prazdroj v roce 2007 necelých 8,2 milionu hektolitrů. V porovnání s rokem 2006 se jedná o nárůst 0,5 %. Prodej piva Plzeňského Prazdroje ovlivnilo mimořádné jarní počasí v dubnu a květnu, kdy padly historické rekordy. Naše silné portfolio vede jednička domácího trhu Gambrinus. Značka Radegast dosahuje vyrovnaných výkonů a udržuje pozici lídra pivního trhu na Moravě. Pilsner Urquell, nejoblíbenější prémiová značka na českém trhu, těžil z rostoucí obliby celého prémiového segmentu. Vynikajícího výkonu dosáhl Velkopopovický Kozel, který pokračoval v loňském dvojciferném růstu.

Klíčovou oblastí zůstává export

Celkové zahraniční prodeje značek Plzeňského Prazdroje vzrostly v porovnání s rokem 2006 o 7 % na 2,76 milionů hl. Plzeňský Prazdroj tím potvrdil své vedoucí postavení v rostoucím zastoupení českého piva na světovém trhu.

Z České republiky vyvezl Plzeňský Prazdroj nejvíce piva ve své 165-leté historii. Celkově exportoval 846 tisíc hektolitrů piva (+7,7 %), s 675 tisíci hektolitry se na tomto výsledku podílel ležák Pilsner Urquell (+4,5 %). O zbylou část se postaraly ostatní značky, hlavně Velkopopovický Kozel. Velmi příznivý byl také trend exportu piva Gambrinus, ačkoliv se jedná o relativně malé objemy.

Ležák Pilsner Urquell je vlajkovou lodí globálního portfolia skupiny SABMiller a těží z celosvětového působení SABMiller. Vyváží se již do 56 zemí, mezi nové trhy se zařadila například Albánie, Gruzie nebo Srbsko.

Renomé Velkopopovického Kozla v zahraničí i nadále rostlo za podpory marketingové kampaně SABMiller. První televizní reklama na velkopopovické pivo byla odvysílána ve Finsku. Díky striktně kontrolované licenční výrobě je toto tradiční českého pivo nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

Stěžejními pro export Plzeňského Prazdroje zůstávají i nadále trhy v zemích EU jako Německo a Španělsko, také ale Skandinávie nebo USA. V Německu si ležák Pilsner Urquell drží vedoucí pozici mezi importovanými pivy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V pondělí 28. 1. se televizním divákům poprvé představí nový reklamní spot značky Gambrinus. Po předchozích letech, kdy se v televizních spotech objevovala především přímá linka na chuťové vlastnosti nejoblíbenějšího českého piva a hlavní aktivity značky (fotbal), se letošní první televizní premiéra zaměří především na jedinečné suroviny určené pro jeho výrobu.

Správný říz bylo hlavní sdělení, které značka komunikovala ve všech svých loňských TV reklamách. „Zatímco dříve jsme se zabývali především tím, jak naše pivo chutná, nyní chceme našim konzumentům ukázat, co se za touto jedinečnou chutí skrývá,“ říká Magda Pančochová, Junior Brand Manager značky Gambrinus a dodává: „Chceme, aby si naši spotřebitelé uvědomili, že za naším pivem stojí tradiční suroviny a zkušení lidé, kteří pivo vaří.“

Spot s pracovním názvem „Mozaika“ je kompozicí přibližně 60 různých snímků spojených s výrobou piva. Po úvodních záběrech na suroviny (nejlepší slad, prvotřídní chmel a vodu) dostávají v oknech mozaiky prostor i lidé z pivovaru. V jednom záběru se objeví také současný vrchní sládek značky Gambrinus Jan Hlaváček. Ten patří již ke třetí generaci sládků z „pivovarské rodiny“ Hlaváčků, kteří v Plzni vaří pivo Gambrinus od 20. let minulého století.

Spot, jehož autorem je reklamní agentura Rust, Klemperer, vznikl v produkci společnosti EXIT Films a režíroval jej zkušený Richard Řeřicha.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

„Kdybyste mohli jít na pivo s někým, koho dobře znáte, s kým byste šli nejraději?“ V porovnání s Brity nebo Poláky, kteří by na pivo nejraději vyrazili s přáteli nebo s někým z rodiny, Češi favorizují hlavně politiky. Poláci a Maďaři preferují spíše domácí osobnosti, zatímco Češi se vůbec nebrání mezinárodním celebritám. Ukázala to další část výzkumu zvyklostí konzumentů piva*, který nechává zpracovat společnost SABMiller, světová pivovarnická dvojka a vlastník tuzemského Plzeňského Prazdroje.

Ve Velké Británii, Polsku, Maďarsku a Rumunsku se na předních příčkách vždy umístili přátelé a rodina. „Na jedno“ by s partnerkou nebo kamarádem v těchto zemích vyrazilo

7-8 procent dotázaných. U nás by s přáteli šlo popít pouze jedno procento pivařů a „pivo s někým z rodiny“ se vůbec neprobojovalo do první dvacítky. Češi si při výzkumu zřejmě představovali někoho, s kým na pivo pravděpodobně nikdy nezajdou, ale rádi by si ten zážitek dopřáli.

Češi nejčastěji jmenovali politiky, zejména pak prezidenty. Čtyři procenta dotázaných by šla ráda pivo se současným prezidentem Václavem Klausem a tři procenta by uvítala společnost bývalého prezidenta Václava Havla. “Výzkum ukazuje, že politika je pro Čechy téma, kterému se při posezení u piva rádi věnují. Ani politici neberou pivní tématiku na lehkou váhu. Například oba současní prezidentští kandidáti navštívili při svých předvolebních cestách významné české pivovary,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

V Rumunsku by s prezidentem Traianem Basescu šlo na pivo dokonce neuvěřitelných

13 % dotázaných. Tak vysokého čísla nedosáhl nikdo jiný v žádné ze zkoumaných zemí.

Jediný, koho by Češi upřednostnili před prezidentem jako partnera k pivu, je zpěvák Karel Gott (volila by ho tři procenta dotázaných). Kromě celebrit ze showbyznysu by lidé na pivo rádi zašli se sportovci (Jaromír Jágr, Petr Čech), se spisovateli (Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek), ale také s podnikateli (Vladimír Železný).

V Británii, Maďarsku a Polsku jsou hrdí a upřednostňují spíše krajany než mezinárodní celebrity. U nás si naopak zahraniční celebrity nevedou špatně – mezi žádané společníky Čechů k posezení u piva patří herec Bruce Willis a americký prezident George Bush.

20 nejžádanějších společníků Čechů k posezení u piva

1. Karel Gott

2. Václav Klaus

3. Václav Havel

4. Bruce Willis

5. Bolek Polívka

6. Jaromír Jágr

7. George Bush

8. Přátelé/ kolegové/známí

9. Roman Šebrle

10. Brad Pitt

11. Johnny Depp

12. Petr Kolár

13. Daniel Landa

14. Jan Werich

15. Bohumil Hrabal

16. Lucie Bílá

17. Pepa Vojtek

18. Sylvester Stallone

19. David Beckham

20. Nicolas Cage

* Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje